Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje
a) podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") spotřebními daněmi,
b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů.
d) daň z vína a meziproduktů a
e) daň z tabákových výrobků (dále jen "daň").
(3) Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně (dále jen "plátce"), pokud tento zákon nestanoví jinak.
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) daňovým územím České republiky území České republiky,
b) daňovým územím Evropského společenství území stanovené směrnicí Rady o obecné úpravě spotřebních daní 1a) ,
c) členským státem členský stát Evropské unie,
d) třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství,
e) třetím územím území uvedené v odstavcích 3 a 4 .
(2) Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území San Marina se považuje za území Italské republiky a výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia se považují za území Kypru .
(3) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá členský stát, území Kanárských ostrovů, francouzských zámořských departementů, Alandských ostrovů a britských Normanských ostrovů.
(4) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d´Italia a italské vnitrozemské vody jezera Lugano.
(5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství z území uvedených v odstavci 3 .
(6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství na území uvedená v odstavci 3 .
Pro účely tohoto zákona se rozumí
Zrušeno ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
b) dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství, pokud tyto vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do režimu s podmíněným osvobozením od cla, a také propuštění těchto vybraných výrobků z režimu s podmíněným osvobozením od cla,
c) režimem s podmíněným osvobozením od cla kterýkoliv ze zvláštních režimů stanovených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství, v souvislosti s celním dohledem, jemuž podléhají vybrané výrobky, které nejsou zbožím Evropského společenství 3b) , při vstupu na celní území Evropského společenství, dočasné uskladnění, svobodná celní pásma nebo svobodné celní sklady, jakož i kterýkoliv z režimů uvedených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství 3c) ,
d) vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu4) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku5) a výstup z daňového území Evropského společenství,
e) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků, na něž se nevztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, do volného daňového oběhu,
f) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,
g) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 , 78 , 89 a 99 ), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; celní ředitelství může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,
h) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu,
i) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti6) na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat,
j) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "uživatel") právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat,
k) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa vývozu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 6a) ; tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu podle § 3 písm. h) ,
l) uvedením do volného daňového oběhu
1. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,
2. každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
3. každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
4. každé skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,
m) daňovou povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 ; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,
Zrušeno ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
o) kódem nomenklatury číselné označení vybraných výrobků uvedené v Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu,8) ve znění platném k 1. lednu 2002,
p) místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že fyzická osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit celnímu úřadu adresu pro doručování,
q) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách9) uvedených v § 47 , 69 , 84 nebo 95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu,10)
r) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného, směsi těžkých plynových olejů s vodou nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí,
s) ztrátou nebo znehodnocením v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události takové znehodnocení, úplné zničení nebo nenahraditelná ztráta vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,
t) daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která na základě povolení vydaného celním úřadem zastupuje fyzickou nebo právnickou osobu, která zasílá právnické nebo fyzické osobě, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, na daňové území České republiky z jiného členského státu vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v tomto členském státě; daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba, která není totožná s fyzickou osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány; daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků vykonává tuto činnost podle podmínek stanovených v § 33 a 33a ,
2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12 ,
3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12 ,
v) bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.
(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,
a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1 ), nebo v souvislosti se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a) ],
b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit
1. při dovozu (§ 9 odst. 2 ),
2. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b) ],
3. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c) ],
4. v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků [§ 9 odst. 3 písm. d) ],
c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 15 , 15a , 56 až 57) ,
d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu [ § 9 odst. 3 písm. f) a § 28 ]; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na porušení tohoto režimu podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,
e) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných výrobků určených pro účely podnikání [§ 9 odst. 3 písm. g) ],
f) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na uvedeném skladování nebo dopravě podílela ,
g) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4 ), nebo
h) která je daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky [§ 9 odst. 3 písm. i) a § 33 odst. 3 ]; pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 33 odst. 2 neustanoví daňového zástupce nebo pokud ustanovený daňový zástupce neplní povinnosti v § 33 odst. 6 , stává se plátcem daně příjemce ( § 33 odst. 1 ) .
(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce u celního úřadu nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat u celního úřadu nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.
(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. a) také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela.
(4) V případě dovozu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 1 také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky dovezeny. V případě, že dovoz vybraných výrobků byl neoprávněný, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto dovozu podílela.
(5) Pro účely odstavce 1 písm. f) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u
a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2 ) zvýšené o 20 l,
b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,
c) lihovin11) 10 l konečných výrobků,
f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,
h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,
i) ostatních doutníků 200 kusů,
(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. f) jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce 5 . Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2 , 4 a 5 obdobně.
(7) Bližší vymezení plátců daně upravuje pro daň z minerálních olejů § 44 , pro daň z lihu § 66 , pro daň z piva § 80 , pro daň z vína a meziproduktů § 92 a pro tabákové výrobky § 100c .
§ 5 Prokázání zdanění vybraných výrobků
(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6 ). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu ( § 4 odst. 6 , § 32 odst. 2 , 4 a 5 ) .
(2) Daňový doklad podle odstavce 1 , který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) plátce, je-li plátce právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li plátce fyzickou osobou,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) nabyvatele, je-li nabyvatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo nabyvatele, bylo-li přiděleno, je-li nabyvatel fyzickou osobou,
c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení daňového dokladu,
(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1 , který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,
c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o prodeji,
(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3 . Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) odesilatele, je-li odesilatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesilatele, bylo-li přiděleno, je-li odesilatel fyzickou osobou,
c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o dopravě,
(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.
(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, s dokladem o prodeji, s dokladem o dopravě nebo s rozhodnutím celního úřadu podle odstavce 5 .
(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky (§ 33 ), která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost , lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.
(8) Pro prokázání zdanění minerálních olejů, lihu, vybraných výrobků obsahujících líh a tabákových výrobků platí rovněž ustanovení § 51 , 74 a 106 .
§ 6 Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13 tohoto zákona , bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 53 odst. 8 .
(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1 , který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel fyzickou osobou,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) přijímajícího uživatele, je-li uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo přijímajícího uživatele, bylo-li přiděleno, je-li uživatel fyzickou osobou,
c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň,
g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,
h) číslo dokladu o osvobození od daně.
(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13 , byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.
(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50 ).
(5) Pro prokázání oprávněnosti nabytí minerálních olejů, lihu a vybraných výrobků obsahujících líh platí rovněž ustanovení § 52 a 75 tohoto zákona .
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(2) Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené.
(3) Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45 , daně z lihu § 67 , daně z piva § 81 , daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101 .
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(2) Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství.
§ 9 Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. To se netýká odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm d) .
(2) Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví zvláštní právní předpis. 13) Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle odstavce 1 .
(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení, pokud se nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) ,
b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,
c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,
d) dnem zúčtování ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků, nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění ztráty nebo znehodnocení, pokud se nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) ; do ztrát a znehodnocení se nezahrnují ztráty a znehodnocení ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při skladování,
e) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v § 4 odst. 1 písm. f) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve,
f) okamžikem porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků v tomto režimu (§ 28 ),
g) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které jsou určeny pro účely podnikání na daňovém území České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky,
h) dnem zániku nebo odejmutí povolení pro provozování daňového skladu nebo zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez zvláštního povolení podle § 13 odst. 21 nebo na vybrané výrobky, pro které zvláštní povolení zaniklo podle § 13 odst. 22 písm. d) a které jsou dnem zániku zvláštního povolení uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
i) dnem přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které byly zaslány právnické nebo fyzické osobě, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, na daňové území České republiky (§ 33 ), nebo
j) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.
(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům, které se nacházejí mimo režim podmíněného osvobození od daně a tvoří obchodní majetek,14) při nájmu podniku nebo jeho části,15) při prodeji podniku16) nebo jeho vložení jako vklad do obchodní společnosti nebo družstva.17)
(5) Další skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat a zaplatit jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 46 , pro daň z lihu v § 68 , pro daň z piva v § 83 , pro daň z vína a meziproduktů v § 94 a pro tabákové výrobky v § 101a .
(1) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104 .
(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky
a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty31a) , anebo osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do volného oběhu,
b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137 ,
Zrušeno ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství,17a)
e) dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v § 15 odst. 1 ; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství,17a)
f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty,
g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty.
(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.
(3) Pro přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle odstavce 1 se nevyžaduje zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (§ 13 ).
(4) Další skutečnosti zakládající nárok na osvobození vybraných výrobků od daně jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 49 , pro daň z lihu v § 71 a 72 , pro daň z piva v § 86 , pro daň z vína a meziproduktů v § 97 a pro daň z tabákových výrobků v § 105 .
§ 12 Uplatnění nároku na osvobození od daně
(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona , podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit písemně u plátce nebo uživatele, a to nejpozději před jejich vydáním, jinak nárok na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne. To se netýká uživatelů uvedených v § 53 odst. 8 .
(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně u příslušného celního úřadu uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to při podání celního prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Je-li stanovena povinnost podat celní prohlášení v písemné formě, uplatňuje se nárok na osvobození od daně rovněž písemně.
(3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, které mu bylo vydáno podle § 13 , pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11 odst. 3 , § 32 , § 53 odst. 4 až 9 , § 73 odst. 2 , § 87 , § 98 a 105a ); neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.
(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez daně předložení zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové zvláštní povolení předloží k nahlédnutí.
(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno ve zvláštním povolení.
§ 13 Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) S výjimkou případů podle § 11 odst. 3 , § 32 , § 53 odst. 4 až 9 , § 73 odst. 2 , § 87 , § 98 a 105a lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "zvláštní povolení"). O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) popis místa uskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,
c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků,
d) účel použití a předpokládané množství roční spotřeby vybraných výrobků,
e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků,
f) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,
Zrušeno ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
h) očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, a místo odeslání,
i) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
j) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
k) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,18) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, nejedná-li se o uživatele, který se do těchto rejstříků nezapisuje,
l) evidenční číslo uživatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno.
(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen.
(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4 .
(6) Celní ředitelství rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu20) . Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(7) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta, úrok z prodlení nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu.
(8) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(9) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(10) Celní ředitelství ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) , b) , c) , d) , e) , g) a h) .
(11) Celní ředitelství může ve zvláštním povolení stanovit další podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.
(12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(13) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků.
(14) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(15) V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 73 )
(16) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(17) O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně.
(18) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. c) , d) , e) , g) nebo h) je uživatel povinen oznámit předem.
a) sídla nebo místa pobytu uživatele,
b) předpokládaného množství roční spotřeby vybraných výrobků,
c) sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, nebo
d) místa vydání vybraných výrobků,
celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení.
(20) Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanikne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení.
(21) Pokud zvláštní povolení zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, a uživatel nepožádal o vydání nového zvláštního povolení podle odstavce 17 a pokud tento uživatel ještě skladuje vybrané výrobky získané na základě tohoto zaniklého zvláštního povolení, může je užívat i po zániku platnosti tohoto povolení až do vyčerpání zásob za podmínky, že
a) provede bezodkladně za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, nejpozději do 5 kalendářních dní poté, co zvláštní povolení zaniklo, inventarizaci uvedených vybraných výrobků a její výsledek oznámí nejpozději následující pracovní den celnímu úřadu příslušnému místu, ve kterém jsou tyto vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zaniklého zvláštního povolení umístěny,
b) uvedené vybrané výrobky budou užívány pouze pro účely a za podmínek, které byly uvedeny v zaniklém zvláštním povolení, na jehož základě byly uživatelem odebrány.
a) uplynutím doby,na kterou bylo vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li uživatel právnickou osobou,
c) úmrtím uživatele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení uživatele za mrtvého,
d) dnem, kdy pro prostorově ohraničené místo [§ 3 písm. g) ], ve kterém Jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení, nabude právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20 ,
e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek uživatele, nebo
f) dnem zániku živnostenského oprávnění.21)
(23) Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže
a) vybraný výrobek byl použit na jiné účely, než které byly ve zvláštním povolení uvedeny, a uživatel z tohoto vybraného výrobku nezaplatil daň,
b) uživatel neplní podmínky stanovené zvláštním povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40 ) ,
c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo zvláštní povolení vydáno, a uživatel nepožádal o jeho změnu,
d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání zvláštního povolení nebyl uskutečněn nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto zvláštního povolení, nebo
(24) Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň, pokud se nejedná o případ podle odstavce 21 . V případě podle odstavce 22 písm. c) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 20 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové.
(25) Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro minerální oleje, § 73 pro líh, § 87 pro pivo, § 98 pro víno a meziprodukty a § 105a pro tabákové výrobky .
(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem
a) jejich propuštění do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství,
b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.
(2) Plátci, který dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek, že
a) před odesláním vybraných výrobků celnímu úřadu oznámí, že uplatní nárok na vrácení daně; s tímto oznámením předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které budou dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena,
b) vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30 ),
c) předloží navrácené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu řádně potvrzené příjemcem,
1. zaplacení daně v členském státě určení,
2. zaplacení daně v členském státě, ve kterém došlo ke ztrátě během dopravy nebo ve kterém byla ztráta během dopravy zjištěna, pokud se nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , nebo
3. skutečnosti, že vybraný výrobek není v členském statě určení předmětem daně nebo že je od daně osvobozen, vydaný příslušnými orgány členského státu určení,
e) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.
Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech podmínek uvedených v písmenech a) až e) .
(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu (§ 33 ), a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla přiznána v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. V případě ztráty během dopravy, s výjimkou ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , musí být nárok na vrácení daně doložen také dokladem o tom, že daň byla zaplacena v členském státě, ve kterém ke ztrátě došlo nebo ve kterém byla ztráta zjištěna.
(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li ke ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) .
(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18 ).
(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.
(7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.
(8) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.
(9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy, § 54 , 56 až 57 pro případy týkající se vrácení daně z minerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z lihu.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla vrácena daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a , pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.
§ 15 Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit
(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,22) (dále jen "osoba požívající výsad a imunit") rozumí:
a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen "konzulární úřad"), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
c) zastupitelství mezinárodní organizace,
d) orgány Evropských společenství,
e) člen diplomatické mise23) nebo konzulárního úřadu24) se sídlem na daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,
f) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,
g) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu e) nebo f) , pokud s ní žije ve společné domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) , která má sídlo na daňovém území České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e) , včetně jeho rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,
b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) , která má sídlo na daňovém území České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a jeho rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok,
c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) , která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,
d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e) , která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,
e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak,
f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení,
g) osobě uvedené v odstavci 1 písm. f) , včetně jejích rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g) , maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.
(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.
(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) . Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.
(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5 , pokud tento zákon nestanoví jinak.
(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství uvedené v § 4 odst. 5 , doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) název, popřípadě jméno a příjmení kupujícího,
c) název a množství vybraných výrobků,
(9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) . Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.
(10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) kalendářní rok a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.
(12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:
a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a zvláštní mise podle odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
b) člen diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a) ,
c) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
d) orgán Evropských společenství se sídlem na daňovém území České republiky podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu místně příslušnému podle jeho sídla na daňovém území České republiky,
e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f) , včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky,
f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) , včetně jejich členů podle odstavce 1 písm. e) se sídlem v jiném členském státu, podávají daňové přiznání celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1,
g) orgán Evropských společenství se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1,
h) za rodinné příslušníky osob uvedených v odstavci 1 písm. e) nebo f) podávají daňové přiznání tyto osoby.
(13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, celní úřad vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené celním úřadem vady nebo pochybnosti odstranila. Daň celní úřad nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.
(14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný celní úřad žádost o vrácení daně obdržel.
(15) Osoba uvedená v odstavci 1 , která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14 , 15a , 54 , 56 až 57 .
§ 15a Vracení daně ozbrojeným silám členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky
(1) V rozsahu, v jakém ozbrojené síly vysílajícího státu 24a) , případně Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen, vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně.
(2) Zaplacená daň se vrací ozbrojeným silám vysílajícího státu maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok. Tento limit se nepoužije pro minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle § 45 odst. 2 písm. c) až e) a j) pro služební vozidla, letadla a lodě na daňové území České republiky, kdy se zaplacená daň vrací bez omezení.
(3) Zaplacená daň se vrací civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok.
(4) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavcích 2 a 3 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo d) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené ozbrojeným silám nebo civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5 .
(6) Vojenské orgány ozbrojených sil 24a) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský personál a civilní zaměstnance vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.
(7) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro účel vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(8) Celní úřad daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u celního úřadu uvedeného v odstavci 6 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.
(9) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany celnímu úřadu uvedenému v odstavci 6 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost nastala.
(10) Osoby uvedené v odstavcích 2 a 3 , které uplatnily nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemohou uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14 , 15 , 54 , 56 až 57 .
§ 16 Zánik nároku na vrácení daně
Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.
§ 18 Daňové přiznání a splatnost daně
(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
(3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 88 odst. 4 a 5 ). Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.
(4) Daňové přiznání, které se podává v průběhu insolvenčního řízení20) , je upraveno v § 136a .
(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.
(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a) , daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.
(8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f) , daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti.
(9) Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost daně jsou upraveny v § 116 .
§ 19 Podmíněné osvobození od daně
(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je
a) umístěn v daňovém skladu podle § 3 písm. g) ,
b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz ( § 24 až 27f) .
(2) Za daňový sklad se považuje
a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 a § 78 odst. 3 ), nebo
b) sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 , 89 a 99).
(3) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. a) , pokud tento zákon nestanoví jinak(§ 59 odst. 2 , § 78 odst. 3 , § 89 odst. 3 , § 99 odst. 3 a 5 a § 100a odst. 1) . Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu.25)
(4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavce 5 a § 59 odst. 3 ).
(5) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v prostorově ohraničeném místě [§ 3 písm. g) ] v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3 ).
(6) Na vybrané výrobky, na které se vztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně.
(7) V případech podle § 13 odst. 22 písm. d) jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení umístěné v prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20 , uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(8) Podmíněné osvobození od daně dále upravují rovněž zvláštní ustanovení (§ 59 , 78 , 89 , 99 a 100 ).
§ 20 Povolení k provozování daňového skladu
(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) seznam navrhovaných daňových skladů a seznam daňových skladů, k jejichž provozování již bylo povolení vydáno,
c) technická dokumentace, popis daňového skladu s připojeným náčrtem včetně uvedení druhu daňového skladu a jeho umístění, popis způsobu zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím, popis měřicích zařízení a prohlášení o způsobu zajištění jejich ověřování nebo kalibrací, návrh dne založení daňového skladu,
d) technologický popis postupu výroby vybraných výrobků s uvedením zpracovávaných surovin, popis výrobků, které mají být vyrobeny, vlastností rozhodných pro jejich zdanění, vedlejších výrobků a případně odpadu a předpokládaný roční objem výroby, zpracování, skladování a prodeje vybraných výrobků, jedná-li se o podnik na výrobu vybraných výrobků, nebo popis a předpokládaný roční objem skladovaných vybraných výrobků, jejich zpracování a prodeje, jedná-li se o sklad vybraných výrobků,
e) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,
Zrušeno ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
g) předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí,
Zrušeno ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
i) předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňové území České republiky, do členských zemí nebo do třetích zemí,
j) popis zvláštních operací v rámci zpracování vybraných výrobků, například aditivace, barvení a značkování,
l) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
m) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
n) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků vyráběných, zpracovávaných, skladovaných, přijímaných, odesílaných nebo užívaných pro vlastní spotřebu a účel užití,
o) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.
(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4 .
(6) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(8) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(9) Celní ředitelství stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle § 21 .
(10) Celní ředitelství vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) , c) , d) , j) a n) , s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků.
(11) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.
(12) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(13) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(14) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.
(16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech podle odstavce 2 písm. b) , měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.
(17) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.
(18) Povolení k provozování daňového skladu zaniká
a) zánikem právnické osoby, je-li plátce právnickou osobou,
b) úmrtím plátce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení provozovatele za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek plátce, nebo
d) dnem zániku živnostenského oprávnění.21)
(19) Celní ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme, jestliže
a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,
b) plátce po udělení povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 6 , nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 37 a 38 ) , nebo jinak porušuje povinnosti provozovatele daňového skladu a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě nebo nejsou splněny podmínky zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím uvedené v povolení,
c) plátce o odnětí povolení požádá,
d) plátce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně neprovozuje daňový sklad, nebo
e) plátce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně.
(20) Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle odstavce 19 písm. b) , odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů.
(21) Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle odstavce 19 písm. b) , d) , e) nebo podle odstavce 20 , může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu.
(22) Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto,
a) plátce provede za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu místně příslušném daňovému skladu ve stejné lhůtě, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň; v případě podle odstavce 18 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce, celní úřad může v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k rozsahu zásob, prodloužit lhůtu k provedení inventarizace zásob vybraných výrobků, nejdéle však na 10 kalendářních dní. Není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 17 vydáno povolení nové,
b) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,
c) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.
(23) Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky v § 117 .
(1) Zajištění daně může být poskytnuto
a) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky,
) ručením, pokud osobu ručitele povolí celní ředitelství nebo celní úřad.
(2) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině.
(3) Jestliže dlužník nezaplatí daň v zákonné lhůtě její splatnosti, celní úřad jej vyzve k jejímu zaplacení. Byla-li daň zajištěna ručením, zašle celní úřad tuto výzvu ručiteli na vědomí.
(4) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti.
(5) Byla-li daň zajištěna ručením, celní úřad vyzve ručitele ke splnění ručitelského závazku, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná.
(6) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. Ručitel však ručí za všechny závazky k placení spotřební daně, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou.
(7) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 77 a 116a ),
a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,
b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) ,
c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b) .
(8) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 7 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci.
(9) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat celnímu úřadu podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků.
(10) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 7 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo podle odstavce 12 povoleno snížení výše zajištění daně nebo od zajištění daně bylo upuštěno.
(11) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může prostřednictvím celního úřadu příslušného daňovému skladu požádat celní ředitelství o snížení zajištění daně. Celní ředitelství rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena, pokud byla daň zajištěna složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, celní úřad rozdíl na zajištění daně vrátí provozovateli daňového skladu do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně.
(12) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Celní ředitelství může povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, s tím, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým finančním závazkům a aktivně spolupracuje s celními orgány. Žadatel prokazuje svoji daňovou spolehlivost, dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát závazkům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.
(13) Rozhodnutí, kterým celní ředitelství povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Celní ředitelství rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit.
(14) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.
(15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny. Celní úřad u provozovatele daňového skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.
(16) Celní ředitelství může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.
(17) Zajištění daně dále upravují § 58 , 77 , 90 a 116a .
(1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem celním ředitelstvím nebo celním úřadem.
a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka,
b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5 % nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka,
c) příslušník rodiny dlužníka.
(3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní ředitelství, které také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování daňového skladu.
(4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní úřad místně příslušný daňovému skladu odeslání, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladu.
(5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině.
(6) Celní ředitelství nebo celní úřad nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské závazky.
(7) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podává žádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od poskytnutí zajištění daně.
(8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního ředitelství o odeJmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(9) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního úřadu o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek.
(10) Zjistí-li kterýkoli orgán celní správy nebo územní finanční orgán skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské závazky ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění celnímu orgánu, který vydal povolení k ručení.
§ 22 Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků
(1) Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,
c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,
d) čestné prohlášení navrhovatele, že neporušuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,
e) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
f) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
g) sdělení o způsobu zajištění daně,
h) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.
(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4 .
(6) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(8) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(9) Celní ředitelství stanoví výši zajištění daně a vydá povolení opakovaně přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 obdobně.
(10) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) , b) a c) .
(11) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.
(12) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(13) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(14) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(15) Oprávněný příjemce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství.
(16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu oprávněného příjemce podle odstavce 2 písm. a) a údajů podle odstavce 2 písm. b) , celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.
(17) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.
a) zánikem právnické osoby, je-li oprávněný příjemce právnickou osobou,
b) úmrtím oprávněného příjemce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení oprávněného příjemce za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek oprávněného příjemce, nebo
d) dnem zániku živnostenského oprávnění.21)
(19) Celní ředitelství odejme povolení oprávněnému příjemci, jestliže
a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,
b) oprávněný příjemce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 6 , nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39 ), nebo jinak porušuje povinnosti oprávněného příjemce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,
c) oprávněný příjemce o odnětí povolení požádá, nebo
d) oprávněný příjemce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky,
e) opakovaně nedoplní zajištění daně ve lhůtě stanovené v § 21 odst. 10 .
(20) Pokud je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle odstavce 19 písm. b) , odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce.
(21) Bylo-li povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle odstavce 19 písm. b) nebo d) , může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové povolení oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle odstavce 20 .
(22) Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení odejmuto,
a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,
b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.
(23) Další podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, jsou stanoveny v § 109 .
(24) Další náležitosti návrhu na vydání povolení pro opakované přijímání minerálních olejů jsou stanoveny v § 62 .
§ 23 Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
(1) Vybrané výrobky lze jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním úřadem. V návrhu na vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky právnická nebo fyzická osoba uvede
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) název, popřípadě obchodní označení, a množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách, které mají být přijaty v režimu podmíněného osvobození od daně,
c) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném členském státě dodavatele z jiného členského státu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě dodavatele z jiného členského státu, je-li fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně.
(2) Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(3) K návrhu je navrhovatel povinen připojit ověřený stejnopis výpisu z obchodního rejstříku nebo výpisu z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.
(4) Celní úřad stanoví zajištění daně ve výši odpovídající výši daně, kterou je oprávněný příjemce přijímající vybrané výrobky jednorázově po uvedení do volného daňového oběhu povinen přiznat a zaplatit, a rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň. Navrhovatel zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Zajištěním daně se rozumí připsání příslušné částky na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem. Se souhlasem navrhovatele může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má oprávněný příjemce sídlo nebo místo pobytu.
(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
(6) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad rozhodne o vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně.
(7) V rozhodnutí o povolení jednorázového přijetí vybraných výrobků celní úřad uvede dobu jeho platnosti. Toto povolení platí 3 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
(8) Další podmínky, které se týkají jednorázového přijetí tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně jsou stanoveny v § 109 .
Zrušen ke dni 1.4.2010 novelou č. 59/2010 Sb.
§ 24 Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat, pokud tento zákon nestanoví jinak ( § 58a ),
a) z daňového skladu do jiného daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa přímého dodání, s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d) ,
b) z místa dovozu do daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa přímého dodání s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d) .
(2) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel poskytne zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak [ § 58 odst. 2 , 3 , 4 a § 58 odst. 5 písm. a) ]. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou dopravy podle odstavce 1 písm. b) . Výjimka se nepoužije pro případ, kdy oprávněný odesílatel je provozovatelem daňového skladu, do kterého jsou vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť, a to převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem. Po dobu zajištění daně poskytnutého podle tohoto odstavce nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Daň se považuje za zajištěnou ode dne připsání příslušné částky na tento účet. Pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem, použije celní úřad zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství.
(3) Celní úřad může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí.
(4) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. a) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) může být zahájena pouze po obdržení specifického správního referenčního kódu (dále jen "referenční kód") podle § 26 odst. 4 nebo po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1 .
(5) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu nebo do místa přímého dodání je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa vývozu je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému pro dopravu a sledování vybraných výrobků podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému 27c) (dále jen "elektronický systém") výstupním pohraničním celním úřadem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37 nebo 38 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě pří mého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu.
(6) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad, kterému bylo poskytnuto zajištění daně, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co odesílatel prokáže skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny ( § 27a , 27b , 27d , 27e nebo 27f ), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.
(7) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky do daňového skladu nebo do místa vývozu, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7 .
(8) Zahájenou dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nelze v jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 27d) .
§ 25 Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy, pokud vybrané výrobky jsou dopravovány z daňového skladu umístěného
a) v jiném členském státě nebo od oprávněného odesílatele z jiného členského státu
1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republiky,
2. do místa vývozu vybraných výrobků na daňovém území České republiky, nebo
3. příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo e) ,
b) na daňovém území České republiky, nebo oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky
1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,
2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,
3. příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 6a) v jiném členském státě,
c) v jiném členském státě, oprávněným odesílatelem z jiného členského státu přes daňové území České republiky
1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,
2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,
3. příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 6a) v jiném členském státě.
(2) Vybrané výrobky může z místa dovozu na daňovém území České republiky dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. b) pouze provozovatel daňového skladu. Pokud oprávněný odesílatel po uložení pokuty dále neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. b) nevydá tomuto oprávněnému odesílateli referenční kód podle § 26 odst. 4 pro dopravu z místa dovozu v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c odst. 2 po dobu dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(3) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány podle odstavce 1 písm. b) , provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak [ § 58 odst. 5 písm. b) ]. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou případu, kdy jako oprávněný odesílatel dopravuje vybrané výrobky z místa dovozu na daňovém území České republiky. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 2 .
(4) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány, nebo okamžikem propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 může být zahájena pouze po obdržení referenčního kódu podle § 26 odst. 4 nebo v případě nedostupnosti elektronického systému po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1 . Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 může být zahájena pouze s osvědčením o osvobození od daně uvedeném v nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně 17a) .
(5) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37 , 38 nebo 39 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem.
(6) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce mohou ukončit dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání.
(7) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co potvrdí příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny ( § 27a , 27b , 27d , 27e nebo 27f ), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.
(8) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky z daňového území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo do místa vývozu v jiném členském státě, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7 .
(9) Zahájenou dopravu vybraných výrobků podle odstavce 1 nelze v jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 27d) .
§ 26 Návrh elektronického průvodního dokladu při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s elektronickým průvodním dokladem. To se netýká dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c až 27f nebo § 100 nebo dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) nebo osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní 27e) .
(2) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému.
(3) Návrh elektronického průvodního dokladu zašle pomocí elektronického systému
a) provozovatel odesílajícího daňového skladu celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad,
b) oprávněný odesílatel celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu.
(4) Celní úřad uvedený v odstavci 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, přidělí celní úřad uvedený v odstavci 3 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej provozovateli odesílajícího daňového skladu nebo oprávněnému odesílateli bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle § 24 odst. 2 nebo 3 nebo § 25 odst. 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 41 odst. 7 .
(5) Celní úřad uvedený v odstavci 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto návrhu odpovídají skutečnosti.
(6) Náležitosti návrhu elektronického průvodního dokladu jsou uvedeny v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 28) .
§ 27 Elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní 27e) , nebo je uskutečňována podle § 25 odst. 6 , celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně příslušným orgánům jiného členského státu, ve kterém má být doprava ukončena. Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 do daňového skladu nebo do místa přímého dodání, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně provozovateli daňového skladu, který je v elektronickém průvodním dokladu uveden jako příjemce.
(2) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo odst. 6 , nebo příjemci podle § 11 odst. 1 písm. e) , celní úřad, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, odešle tento doklad bezodkladně příjemci uvedenému na tomto dokladu a celnímu úřadu místně příslušnému pro místo, ve kterém má být doprava ukončena, je-li tento celní úřad odlišný od celního úřadu, který tento doklad obdržel.
(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 , celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně
a) příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno vývozní celní prohlášení podle nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství 28a) , není-li tímto členským státem Česká republika, nebo
b) celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění dopravovaných vybraných výrobků do režimu vývozu, je-li místo výstupu z daňového území Evropského společenství na daňovém území České republiky.
(4) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 , celní úřad, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, propustí dopravované vybrané výrobky do režimu vývozu a odešle tento doklad bezodkladně pohraničnímu celnímu úřadu, je-li tento celní úřad odlišný od celního úřadu, který elektronický průvodní doklad obdržel.
(5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen předat listinný stejnopis elektronického průvodního dokladu nebo obchodní doklad, ve kterém je uveden referenční kód, osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je tato osoba povinna předložit příslušný doklad na vyžádání celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství oprávněnému podle § 41 .
(6) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel může zrušit elektronický průvodní doklad nejpozději do okamžiku zahájení dopravy podle § 24 odst. 4 nebo § 25 odst. 4 .
(7) Provozovatel odesílajícího daňového skladu, který poskytl zajištění daně, nebo oprávněný odesílatel, který poskytl zajištění daně, může v průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně změnit příjemce nebo místo ukončení dopravy, pokud se nejedná o dopravu osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. e) . Změna se provede postupem uvedeným v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 28) .
§ 27a Elektronický průvodní doklad při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Po přijetí vybraných výrobků přijímajícím daňovým skladem, oprávněným příjemcem nebo v místě přímého dodání podle § 24 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 6 předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického systému celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , příjemce uvede v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 28) .
(2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. e) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického systému a osvědčení o osvobození od spotřební daně celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li příjemce sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, předloží toto oznámení celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , příjemce uvede v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 28) . Náležitosti osvědčení o osvobození od spotřební daně stanoví nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně 17a) .
(3) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. d) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 osvědčení o osvobození od spotřební daně celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1. Náležitosti osvědčení o osvobození od spotřební daně stanoví nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně 17a) .
(4) Celní úřad podle odstavce 1 , 2 nebo 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti příjemce uvedeného v odstavci 1 , 2 nebo 3 a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní. Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně neobsahuje vady, potvrdí celní úřad podle odstavce 1 nebo 2 příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny.
(5) Celní úřad podle odstavce 1 , 2 nebo 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto oznámení odpovídají skutečnosti.
(6) Celní úřad podle odstavce 1 nebo 2 zašle oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Celní úřad podle odstavce 3 sdělí příslušným orgánům jiného členského státu odeslání, že doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) byla ukončena.
(7) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území České republiky do jiného členského státu podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 3 , zašle celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně obdržené z jiného členského státu odesílateli bezodkladně po jeho obdržení.
(8) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 , celní úřad podle odstavce 1 zašle oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přímo odesílateli.
§ 27b Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 , vyhotoví pohraniční celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství. Potvrzení zašle celnímu úřadu, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v potvrzení. Neobsahuje-li potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků v elektronickém systému příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, uvede v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 28) .
(2) Pokud je doprava uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 , celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství, které obdržel z jiného členského státu, odesílateli.
(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa vývozu uskutečňována podle § 24 odst. 1 , vyhotoví pohraniční celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství. Potvrzení zašle celnímu úřadu, který propustil vybrané výrobky do režimu vývozu. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v potvrzení. Neobsahuje-li potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků odesílateli. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , uvede celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně.
§ 27c Nedostupnost elektronického systému při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nedostupný, zahájí provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel takovou dopravu pouze po splnění následujících podmínek:
a) vybrané výrobky jsou dopravovány s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako návrh elektronického průvodního dokladu podle § 26 ,
b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. a) nebo b) a předloží tomuto celnímu úřadu kopii dokladu uvedeného v písmeni a) ,
c) zajistí daň podle § 24 odst. 2 nebo 3 nebo § 25 odst. 3 ,
d) poskytne informace o důvodech nedostupnosti v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost.
(2) Doprava vybraných výrobků s dokladem podle odstavce 1 písm. a) může být zahájena pouze se souhlasem celního úřadu uvedeného v odstavci 1 písm. b) .
(3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží celnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. b) návrh elektronického průvodního dokladu v souladu s § 26 odst. 2 .
(4) Celní úřad uvedený v odstavci 1 písm. b) ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu, zejména porovnáním údajů uvedených v dokladu podle odstavce 1 písm. a) s návrhem elektronického průvodního dokladu podle odstavce 3 . V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti odesílatele podle odstavce 1 a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, celní úřad uvedený v odstavci 1 písm. b) přidělí tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej odesílateli podle odstavce 1 . Elektronický průvodní doklad poté nahradí doklad podle odstavce 1 písm. a) . Dále se postupuje v souladu s ustanoveními § 26 a 27 .
(5) Do okamžiku, kdy je návrhu elektronického průvodního dokladu přidělen referenční kód, který je sdělen odesílateli podle odstavce 1 , považuje se doprava vybraných výrobků za uskutečňovanou v režimu podmíněného osvobození od daně za použití dokladu podle odstavce 1 písm. a) .
(6) Odesílatel vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uvedený v odstavci 1 je povinen uchovávat doklad uvedený v odstavci 1 písm. a) po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká.
(7) V případě nedostupnosti elektronického systému podle odstavce 1 provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel sdělí celnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. b) změny podle § 27 odst. 7 ještě před jejich uskutečněním, a to pomocí datové zprávy nebo použitím přenosových technik podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní 28b) . Dále se postupuje v souladu s ustanoveními odstavců 3 až 5 .
(8) Nedostupností elektronického systému se rozumí stav, kdy přístupové komunikační prostředky celního úřadu k elektronickému systému jsou nefunkční nebo kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě.
§ 27d Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) , a podle § 24 odst. 1 , s výjimkou dopravy do místa vývozu, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1 z dů vodu
a) nedostupnosti elektronického systému v místě přijetí vybraných výrobků,
b) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků z jiného členského státu, pokud příjemce do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel elektronický průvodní doklad s přiděleným specifickým správním referenčním kódem, nebo
c) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků na daňovém území České republiky, pokud nebylo možno do okamžiku přijetí vybraných výrobků použít postup podle § 27c odst. 3 až 5 ,
použije doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků. Tento doklad se považuje za potvrzení ukončení dopravy. Příjemce jej bezodkladně předloží celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků.
(2) Pokud příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému, celní úřad zašle kopii dokladu uvedeného v odstavci 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli podle odstavce 1 na daňovém území České republiky.
(3) Celní úřad místně příslušný podle místa přijetí vybraných výrobků předá doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání z jiného členského státu.
(4) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1 . Dále se použije postup podle ustanovení § 27c odst. 3 až 5 .
§ 27e Nedostupnost elektronického systému při vývozu
(1) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 z důvodů nedostupnosti elektronického systému v České republice nebo z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství, vyhotoví celní úřad, který propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení a který potvrzuje, že doprava byla ukončena.
(2) Celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky, pokud nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků do konce dne, kdy celní úřad uvedený v odstavci 1 obdržel potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství od pohraničního celního úřadu, jsou-li tyto celní úřady odlišné, nebo kdy vybrané výrobky vystoupily z daňového území Evropského společenství.
(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků předá kopii dokladu podle odstavce 1 vyhotoveného příslušným orgánem jiného členského státu vývozu odesílateli.
(4) Pokud je nedostupnost elektronického systému podle odstavce 1 odstraněna, uplatní se postup podle § 27b .
(5) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 nelze prokázat ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně oznámením o vývozu vybraných výrobků ani z důvodu nedostupnosti elektronického systému, ani z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) , celní úřad uvedený v odstavci 1 vyhotoví náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků, které nahradí tento doklad. Náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků pak zašle příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky.
§ 27f Náhradní doklady při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3 nebo § 24 odst. 1 , s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) a s výjimkou dopravy do místa vývozu podle § 24 odst. 1 , a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b z důvodů jiných než uvedených v § 27d odst. 1 , takže tyto skutečnosti nelze prokázat postupy stanovenými v případě nedostupnosti elektronického systému, je příjemce povinen předložit celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků.
(2) Neobsahuje-li náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků vady, celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle tento doklad příslušným orgánům členského státu odeslání nebo v případě dopravy podle § 24 odst. 1 celnímu úřadu místně příslušnému pro odesílatele. Celní úřad místně příslušný pro odesílatele pak zašle tento doklad přímo odesílateli.
(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) s výjimkou osob uvedených ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní 27e) celní úřad příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků, který obdrží náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků od příslušných orgánů jiného členského státu, posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému.
§ 28 Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy
(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 , jestliže u dopravovaných vybraných výrobků není ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu, oprávněnému příjemci, na místo přímého dodání, na místo vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní 6a) v jiném členském státě.
(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) nebo v důsledku ztrát ve smyslu § 49 odst. 15 nebo § 71 odst. 2 a celní úřad místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu nebo místu dovozu, ze kterého byla doprava zahájena, byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud odstavec 9 nestanoví jinak .
(4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.
(5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zahájené v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.
(6) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena , informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.
(7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republiky podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu vývozu, nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropského společenství, nebo
c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) ,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b) , uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuš tění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.
(8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republiky podle § 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státu neprokáže nebo příslušný orgán jiného členského státu vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropského společenství,
c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , nebo
d) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) , b) nebo c) , uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.
(9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět, že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně nebyly dodány na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn celním úřadem místně příslušným daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nebo celním úřadem, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 5 nebo § 25 odst. 5 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy na území jiného členského státu.
(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy , že nedošlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 5 . K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republiky, postupuje se podle odstavce 4 . Po zaplacení daně uvědomí celní úřad o této skutečnosti příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zjištěno.
§ 29 Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání
(1) Právnická nebo fyzická osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání je povinna před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě se registrovat jako plátce daně a oznámit celnímu úřadu množství vybraných výrobků a poskytnout zajištění daně.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 poskytuje zajištění daně ve výši, kterou by byla povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 60 odst. 13 ). Tato osoba zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu pro zajištění daně. Se souhlasem osoby, která poskytla zajištění daně, může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 3 , 6 nebo 8 byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má osoba uvedená v odstavci 1 sídlo nebo místo pobytu.
(3) Po odběru vybraných výrobků nebo po ukončení dopravy je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň. Pokud právnická nebo fyzická osoba nedodrží postup stanovený v odstavci 1 , je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň následující pracovní den po přijetí výrobků.
(4) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a jsou přijímány veřejnoprávním subjektem, se považují za vybrané výrobky přijímané pro účely podnikání, přičemž veřejnoprávní subjekt postupuje podle odstavců 1 a 2 .
(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a určených pro účely podnikání na daňovém území České republiky k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4 , 5 , 10 a 11 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) . V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti.
(7) Ustanovení § 29 se nepoužijí pro vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě
a) dopravované přes daňové území České republiky do dalšího členského státu, nebo
b) umístěné na palubě letadla při mezipřistání na daňovém území České republiky,
pokud při této dopravě nedojde ke ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků.
(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky bez ohledu na to, zda došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení na daňovém území České republiky, nebo zda není možné určit, kde k této skutečnosti došlo. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) .
(9) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky. Zároveň poskytne informaci o této skutečnosti příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena.
(10) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.
§ 30 Zjednodušený průvodní doklad
(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání nebo určené k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem.
(2) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované přes daňové území České republiky do tohoto jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes území jiného členského státu na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(4) Plátce, který nabývá vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání, musí na žádost odesílajícího dodavatele bezodkladně po přijetí vybraných výrobků zaslat zpět potvrzené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu. Celní úřad je povinen na žádost vydat potvrzení, že daň byla přiznána nebo zaplacena.
(5) Vzor zjednodušeného průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství.30)
§ 31 Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu nebo přes území jiného členského státu pro účely podnikání
(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované do jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad. V oznámení uvede datum zahájení dopravy.
(2) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Odesílatel je povinen uchovávat potvrzené vyhotovení č. 3, které obdržel od příjemce, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.
(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad.
(4) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a potvrdí příjem vybraných výrobků na vyhotovení č. 3, které odešle nejpozději první pracovní den po dni ukončení dopravy odesílateli.
(5) Jsou-li vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky dopravovány přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání často a pravidelně, může příslušný celní úřad, za předpokladu sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem, povolit zjednodušený postup odchylný od odstavců 2 až 4 .
(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a určených pro účely podnikání v jiném členském státě k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4 , 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) .
(7) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.
(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.
§ 32 Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu
(1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Pro tyto výrobky se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13 .
(2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, celní úřad nebo celní ředitelství vezme v úvahu zejména
a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla,
b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,
c) doklady k vybraným výrobkům,
d) množství a povahu vybraných výrobků.
(3) Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru zasílaných fyzickými osobami fyzickým osobám. Při posouzení, zda se jedná o drobnou zásilku neobchodního charakteru, se použije ustanovení odstavce 2 a § 4 odst. 5 obdobně. Vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru, jsou osvobozeny od daně a pro jejich přijímání se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13 .
(4) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5 .
(5) Celní úřad může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v odstavci 4 , pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2 .
§ 33 Zasílání vybraných výrobků
(1) Jsou-li vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány fyzickou nebo právnickou osobou nebo na její účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo pobytu nebo sídlo, a to právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s místem pobytu na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.
(2) Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky právnické nebo fyzické osobě podle odstavce 1 , ustanoví pro splnění této povinnosti daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků [§ 3 písm. t) ].
(3) Daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 1 , které jsou vybrané výrobky zasílány .
(4) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu oznámit místně příslušnému celnímu úřadu
a) název, popřípadě obchodní označení, druh a množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena,
b) jméno, příjmení, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické nebo fyzické osoby podle odstavce 1 , které jsou vybrané výrobky zasílány .
Dále je povinen před každým odesláním vybraných výrobků poskytnout zajištění daně, které odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem místně příslušným daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu.
(5) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen po přijetí vybraných výrobků právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 1 , které jsou vybrané výrobky zasílány, na daňovém území České republiky daň přiznat a zaplatit [§ 9 odst. 3 písm. i) ].
(6) Pokud daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené v odstavci 4 , přechází povinnost daň přiznat a zaplatit na právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1 , která zaslané vybrané výrobky přijala.
(7) Se souhlasem daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud není tento souhlas udělen, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 5 , 6 nebo 15 byla připsána na určený účet celního úřadu místně příslušného daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků.
(8) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
(9) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o právnických nebo fyzických osobách podle odstavce 1 , kterým byly vybrané výrobky zasílány. Evidence musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 4 .
(10) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad povolit, aby vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období byly zahrnuty do jednoho daňového přiznání (§ 18 ).
(11) K daňovému přiznání podle § 18 je daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků povinen připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě, ze kterého byly odeslány.
(12) Po zaplacení daně celní úřad na žádost daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků vydá pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány,
a) potvrzení o zaplacení daně podle odstavce 5 nebo 6 ,
b) potvrzení o zaplacení daně podle odstavce 15 , nebo
c) potvrzení o tom, že při dopravě zasílaných vybraných výrobků došlo na daňovém území České republiky ke ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) .
(13) Fyzická nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského státu, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost , pokud to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému celnímu úřadu a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.
(14) Fyzická osoba nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky, zasílající vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského státu, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost , je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány.
(15) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České republiky z jiného členského státu, nebo zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle odstavce 8 a podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4 , 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) . V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti, pokud bylo takové zajištění daně poskytnuto podle odstavce 4 .
(16) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava zasílaných vybraných výrobků ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.
(17) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) , celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.
(18) Ustanovení § 33 se nevztahují na vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru podle § 32 odst. 3 .
§ 33a Povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků
(1) Právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky může být daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků jen na základě povolení. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní úřad na návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků. Tento návrh podává fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky.
(2) Návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků musí obsahovat tyto náležitosti:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li fyzickou osobou,
c) plnou moc k zastupování podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a prohlášení osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, že se zastupováním souhlasí; prohlášení této osoby, že se zastupováním souhlasí, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud toto prohlášení není nedílnou součástí plné moci,
d) doklad o tom, zda osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, má a v jaké výši v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.
(3) Celní úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 . Má-li osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(4) Navrhovatel nebo osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna na výzvu celního úřadu uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(5) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad místně příslušný osobě, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, rozhodne o vydání povolení do 30 kalendářních dní od zahájení řízení; v rozhodnutí uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c) .
(6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(7) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.
(8) Právnická nebo fyzická osoba, která byla ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. b) uvedených v povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.
(9) Právnická nebo fyzická osoba, která vypověděla plnou moc podle odstavce 2 písm. c) , je povinna oznámit tuto skutečnost celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.
(10) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 2 písm. a) nebo b) , celní úřad rozhodne o změně původního povolení.
(11) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní úřad rozhodne o odejmutí povolení a o případném vydání povolení nového.
a) zánikem právnické osoby, je-li daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků právnickou osobou,
b) úmrtím daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků,
d) dnem zániku živnostenského oprávnění 21) ,
e) odvoláním plné moci fyzickou nebo právnickou osobou zasílající vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, která tuto plnou moc udělila, nebo
f) vypovězením plné moci daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků.
(13) Celní ředitelství odejme povolení vydané daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, jestliže
a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,
b) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle § 33 odst. 9 , nebo jinak porušuje povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,
c) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků o odnětí povolení požádá, nebo
d) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.
Jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo do režimu s podmíněným osvobozením od cla, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy.
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(1) Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel během letu fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství. Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.
(2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich cílová stanice je ve třetí zemi nebo na třetím území . Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena.
(4) Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel během letu .
(5) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) označení prostor podle odstavce 1 , popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně,
c) název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků,
d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách podle odstavce 1 , popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel během letu ,
e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,18) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
f) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.
(6) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu 20) .
(8) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(9) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně.
(10) Celní úřad je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle odstavce 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel.
(11) Celní úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(12) Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 5 . V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.
a) zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou,
b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele, nebo
d) dnem zániku živnostenského oprávnění.21)
(14) Celní úřad povolení odejme, jestliže
a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu,
c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem13) nebo podmínky uvedené v povolení.
§ 37 Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků
(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,
b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků,
c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků,
d) použitých pro vlastní spotřebu,
e) přijatých v místě přímého dodání,
f) vydaných z místa přímého dodání.
(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta,32) je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do režimu volného oběhu, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b) , § 54 odst. 2 a § 78 odst. 6 a 7 ; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu ,
c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho domácnosti33) a osob jemu blízkých,33) jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich domácností a osob jim blízkých,
d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu ,
e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,
f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27 , § 27a , § 27b nebo § 27f , pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).
(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené celním ředitelstvím. Zápis do evidence po převzetí vybraných výrobků musí být učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy.
(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 38 Evidence ve skladu vybraných výrobků
(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) převzatých do skladu vybraných výrobků,
b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu provozovatele daňového skladu,
c) vydaných ze skladu vybraných výrobků,
d) přijatých v místě přímého dodání,
e) vydaných z místa přímého dodání.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f) , odst. 3 a 4 obdobně.
§ 39 Evidence vedená oprávněným příjemcem
(1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f) , odst. 3 a 4 obdobně.
§ 39a Evidence vedená oprávněným odesílatelem
(1) Oprávněný odesílatel uvedený v § 3 písm. k) je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu a vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena.
(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu, množství v měřicích jednotkách a datum zahájení dopravy,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena, množství v měřicích jednotkách a datum ukončení dopravy.
(3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 a 4 obdobně.
§ 40 Evidence vedená uživatelem
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a ), je uživatel povinen vést evidenci vybraných výrobků
b) použitých pro účely uvedené ve zvláštním povolení,
c) použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny ve zvláštním povolení,
d) odesílaných jinému uživateli,
e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e) , odst. 3 a 4 obdobně.
§ 41 Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství
(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat plnění podmínek povolení uvedených v § 13 , 20 , 21a , 22 , 23 , 33a , 36 a 60a .
(2) Celní úřad je oprávněn nařídit plátci nebo uživateli provedení inventarizace ve lhůtě stanovené celním úřadem. O výsledku inventarizace informuje plátce nebo uživatel celní úřad následující pracovní den po skončení inventury.
(3) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny vstupovat do každé provozní budovy, místnosti nebo místa, kde jsou vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky. Celní úřad nebo celní ředitelství jsou také oprávněny vstupovat do prostor, o kterých je známo nebo se dá důvodně předpokládat, že se v nich vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají nebo skladují. Toto právo mají také, jde-li o byt, který je užíván pro účely podnikání.
(4) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny zastavovat dopravní prostředky a provádět jejich kontrolu za účelem zjištění, zda druh a množství dopravovaných vybraných výrobků odpovídají druhu a množství vybraných výrobků uvedených v elektronických průvodních dokladech nebo v ostatních dokladech stanovených pro dopravu vybraných výrobků. Tuto kontrolu jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny provádět také u dopravovaných zásilek. Kontrolovaná osoba je povinna úkony vyplývající z tohoto oprávnění strpět a poskytnout celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství potřebnou součinnost.
(5) Oprávnění celních úřadů nebo celních ředitelství podle odstavce 4 platí i při kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení vybraných minerálních olejů podle § 134e a 134f a při značkování některých dalších minerálních olejů podle § 134p a 134q .
(6) V rámci svých oprávnění podle odstavců 3 až 5 jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných vybraných výrobků.
(7) Celní úřad, který přiděluje referenční kód podle § 26 odst. 4 nebo který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy vybraných výrobků osvobozených od daně je oprávněn nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků. V případě nedostupnosti elektronického systému při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přechází toto oprávnění na celní úřad uvedený v § 27c odst. 1 písm. b) .
(8) Plátci a uživatelé jsou povinni umožnit za účelem výkonu správy daně nepřetržitou přítomnost zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu, v prostorách určených k podnikatelské činnosti, pokud o to celní úřad nebo celní ředitelství požádá. Plátci a uživatelé jsou povinni poskytnout celnímu úřadu k výkonu správy daně potřebnou součinnost včetně bezúplatného poskytnutí kancelářských prostor.
(9) Nedotčeno zůstává oprávnění celních úřadů a celních ředitelství týkající se daně z minerálních olejů v § 65 .
§ 42 Zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků
(1) Zjistí-li celní úřad nebo celní ředitelství, že
a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6 , 27 a 27c , 30 , 51 , 100 nebo 100a , pokud tento zákon nestanoví jinak (50 ),
b) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5 , nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu ( § 4 odst. 6 , § 32 odst. 2 , 4 a 5 ) ,
c) údaje uvedené na tomto dokladu jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo
d) tento doklad je nepravý, pozměněný nebo padělaný, rozhodne o zajištění těchto vybraných výrobků, popřípadě i dopravního prostředku, který je dopravuje.
(2) Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o zajištění vybraných výrobků rovněž tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba, která tyto výrobky skladuje a nejedná se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu ( § 4 odst. 6 , § 32 odst. 2 , 4 a 5 ) , neprokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich oprávněného nabytí za ceny bez daně.
(3) Postup podle odstavců 1 a 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, které zjistí důvody pro takové opatření jako první. Pokud o zajištění rozhodne celní úřad, je povinen o tom informovat bez zbytečných průtahů bezprostředně nadřízené celní ředitelství.
(4) Celní úřad nebo celní ředitelství ústně oznámí opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku osobě, u které byly vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zjištěny (dále jen "kontrolovaná osoba"), a bezodkladně vyhotoví protokol, ve kterém uvede i důvod zajištění, popis zajištěných vybraných výrobků, popřípadě popis zajištěného dopravního prostředku. Zaměstnanec , který pracuje v celním úřadu, nebo celním ředitelství, předá kopii protokolu kontrolované osobě. Rozhodnutí o zajištění musí být vydáno nejpozději následující pracovní den po dni vyhotovení protokolu.
(5) V rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvedou důvody, pro které se vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zajišťují, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se též uvede upozornění, že u zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může být uloženo propadnutí nebo rozhodnuto o zabrání, jestliže se prokáží důvody rozhodné pro zajištění.
(6) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do 7 pracovních dní ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán, kterým je nejblíže vyšší nadřízený orgán, rozhodne o odvolání bez zbytečných průtahů. Doručování upravuje zákon o správě daní; proti rozhodnutí o odvolání lze podat jen mimořádné opravné prostředky nebo podnět k soudnímu přezkoumání.
(7) Celní úřad nebo celní ředitelství uskladní zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství vydat. Odmítne-li vydání, vybrané výrobky nebo dopravní prostředek jsou jí odňaty. O vydání nebo odnětí zajištěné věci celní úřad nebo celní ředitelství vyhotoví úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba.
(8) Celní úřad nebo celní ředitelství může místo postupu podle odstavce 7 ponechat zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek kontrolované osobě a uložit jí, že je nesmí používat, prodávat nebo s nimi jiným způsobem nakládat.
(9) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky.
(10) Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím a toto rozhodnutí musí být doručeno kontrolované osobě. Pokud rozhodnutí o zajištění bylo zrušeno, musí být kontrolované osobě zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu. O vrácení se sepíše protokol.
(11) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny uložit propadnutí vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 , nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže
a) tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní kontrolovaná osoba, nebo
b) osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, je celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.
(12) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny rozhodnout o zabrání vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 , nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, není celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.
(13) Proti uloženému propadnutí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku lze podat odvolání do 30 kalendářních dní ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí o uložení propadnutí, a to u celního ředitelství nebo celního úřadu, které o uložení propadnutí rozhodly. Proti rozhodnutí o odvolání se již další odvolání nepřipouští.
(14) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se stává stát.
(15) Vybrané výrobky s výjimkou tabákových výrobků, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, celní úřad nebo celní ředitelství prodá k přepracování v dražbě. Jestliže tyto vybrané výrobky nelze přepracovat s ohledem na jejich charakter, zničí se. Tabákové výrobky, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, se zničí vždy.
(16) Propadlé nebo zabrané vybrané výrobky se zničí na náklad vlastníka vybraných výrobků nebo, není-li znám, na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto vybrané výrobky dopravovala, skladovala nebo prodávala.
(1) Použije-li celní úřad zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle § 22 , oprávněnému odesílateli podle § 3 písm. k) , daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků podle § 33 nebo uživateli pokutu ve výši 10 % z částky zajištění daně použité na úhradu daně. Pokud celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně podle § 23 odst. 4 , § 29 odst. 2 a § 33 odst. 7 , pokuta se neukládá.
(2) Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.
ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 44 Plátce daně z minerálních olejů
Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit
a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2 , které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,
b) při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§ 45 odst. 2 písm. b) ],
c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen "výroba tepla"),
d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,
e) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,
f) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7 ),
g) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d) , které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo
h) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d) , které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
§ 45 Předmět daně z minerálních olejů
(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:
a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 41 až 2710 11 59, benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 11 až 2710 11 25 a 2710 11 90 (dále jen "ostatní benzin") a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 a 2710 11 70,
b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27 10 19 11 až 27 10 19 49,
c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27 10 19 51 až 27 10 19 69,
d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,
e) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů uvedených v písmenech f) a g) ,
f) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19, nebo
g) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané
2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo
3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19.
a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,
b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující ostatní benzin,
c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje, přičemž podíl metylesteru řepkového oleje musí činit nej méně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,
d) směsi benzinu s lihem, které obsahují nejméně 95 % objemových benzinu a nejvýše 5 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného,35)
e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeném z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) , které obsahují nejméně 85 % objemových benzinu a nejvýše 15 % objemových etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,
f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech b) až e) a g) až m) ,
g) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35) neuvedené v písmenech d) , e) , l) a m) , které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
h) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 % hmotnostních35a) , které obsahují nejméně 85 % objemových benzinu a nejvýše 15 % objemových směsi etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) ,
i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu35a) tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této směsi musí činit nejméně 85 % objemových,
j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99, přičemž podíl metylesterů mastných kyselin nesmí činit více než 5 % objemových všech látek ve směsi obsažených,
k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 % hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
l) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným neuvedené v písmeni m) , které obsahují nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické normě35b) , určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, nebo
m) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným neuvedené v písmenech d) , e) , i) nebo l) , které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. b) a odpovídají příslušné technické normě35c) , určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.
(3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury
a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2 ,
g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
k) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2 .
(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2 .
(5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3 , určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv.
(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3 , určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.
(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.
(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e) , f) nebo g) je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e) , f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e) , f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e) , f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem35d) , pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 8 ). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) , které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.
(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy
a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) , nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g) , nebo
b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. g) , nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) .
(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.
(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje
a) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků ( § 63 odst. 2 ) na čerpacích stanicích 10a) ,
b) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu ve skladovacích nádržích čerpacích stanic 10a) , pokud se jedná o minerální oleje, u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž sazba daně není nižší než sazba daně vzniklé směsi.
§ 46 Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2 , které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,
b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,
c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,
e) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,
f) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej,
g) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d) , které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo
h) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d) , které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
§ 47 Základ daně z minerálních olejů
(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.
(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
§ 48 Sazby daně z minerálních olejů
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
Kód nomenklatury |
Text |
Sazba daně |
|
2710 |
motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně |
12 840 Kč/1000 l |
|
|
motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l |
13 710 Kč/1000 l |
|
|
Střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) |
10 950 Kč/1000 l |
|
|
těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) |
472 Kč/t |
|
|
odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) |
660 Kč/1 000 l |
|
2711 |
zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e) |
3 933 Kč/t |
|
|
zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f) |
0 Kč/t |
|
|
zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g) |
1 290 Kč/t |
(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1 , kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b) , které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b) , které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 7 665 Kč/1000 l.
(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e) , které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e) , které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1 , kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1 , kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1 , kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1 , kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.
(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) , které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) , které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) .
(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1 , kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 10 950 Kč/1000 l.
§ 49 Osvobození od daně z minerálních olejů
(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 , 2 a 6 s výjimkou ostatních benzinů používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla.
(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.
(3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) , které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo použity k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.
(4) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností36a) zařazené pod kódem DI 26 "výroba ostatních nekovových minerálních výrobků".
(5) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností36a) zařazené pod kódem DJ 27 "výroba základních kovů a hutních výrobků".
(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 , 2 a 3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a) , ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(10) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 nebo 2710 11 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21 používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu a letecké práce, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání.
(11) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.
(12) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) , používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.
(13) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.
(14) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného35) uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. r) .
(15) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při dopravě a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(16) Výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů, včetně jejich skladování v podniku na výrobu vybraných výrobků, a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.
(17) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a vody uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) , používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. r) .
(18) Od daně jsou osvobozeny metylestery nebo etylestery mastných kyselin uvedené pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.
(19) Od daně jsou osvobozeny rostlinné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.
(20) Od daně je osvobozen zkapalněný bioplyn uvedený pod kódem nomenklatury 2711 19, který je předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. e) .
(21) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b) , nebo směsím uvedeným v § 45 odst. 2 písm. l) , které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p) .
§ 50 Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,
d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele, nebo
e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3 .
(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1 , 2 , 10 a 12 , je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21 , a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21 , může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 , pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 7 a 8 , a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3 .
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e) , f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 41 odst. 7 a celní úřad nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Celní úřad může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.
(5) Celní úřad uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.
(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu uvedenému v odstavci 4 . Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6 .
(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13 . Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2 , celní úřad uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl celnímu úřadu předložen doklad o osvobození od daně (§ 6 ) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.
(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6 .
§ 51 Prokázání zdanění minerálních olejů
(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 , v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká.
(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části čtvrté nebo značkovaných podle části páté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 , v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části čtvrté nebo označkovány podle části páté.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2 , dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 10 .
§ 52 Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 6 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.
(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.
(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.
§ 53 Zvláštní povolení pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě zvláštního povolení (§ 13 ) také prodávat uživatelům, kterým bylo také vydáno zvláštní povolení, a uživatelům, kteří pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně zvláštní povolení mít nemusí (odstavce 4 až 9) . To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. m) , které jsou osvobozeny podle § 49 odst. 14 , nebo minerálních olejů osvobozených podle § 49 odst. 21 .
(2) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. d) , se použije ustanovení odstavce 1 obdobně.
(3) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se má zvláštní povolení týkat, a předpokládané roční množství prodeje minerálních olejů.
(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 3 , 6 , 10 , 12 , 17 až 20 a § 63 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení. Pokud jsou však přijímány za účelem dalšího prodeje, zvláštní povolení se vyžaduje.
(5) Provozovatel daňového skladu, který přijímá a užívá odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 , přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.
(6) Zvláštní povolení nemusí mít uživatelé, kteří prodávají nebo předávají odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) , které sami vyrobili nebo při jejichž činnosti tyto odpadní oleje vznikly, v množství menším než 10 000 l za jeden kalendářní rok.
(7) Právnická nebo fyzická osoba, která v rámci podnikatelské činnosti6) přijímá v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 výhradně za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli, přijímá a prodává tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.
(8) Konečný spotřebitel, tj. právnická nebo fyzická osoba, která mimo rámec podnikatelské činnosti6) přijímá minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů, přijímá tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.
(9) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.
§ 53a Evidence minerálních olejů osvobozených od daně
Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v § 53 odst. 4 až 8 .
§ 54 Vracení daně z minerálních olejů plátci
(1) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 5 a ve lhůtě stanovené v § 16 . Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu
a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené,
b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,
c) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické účely přímo související s výrobou,
d) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to nejpozději druhý pracovní den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu;
uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) U zdaněných minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. l) vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Daň se vrací ve výši odpovídající dani vypočtené z množství lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) obsaženého v minerálním oleji.
Zrušen ke dni 1.4.2010 novelou č. 59/2010 Sb.
§ 56 Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 41 až 2710 19 49 (dále jen "topné oleje"), které jsou barveny a značkovány podle části čtvrté a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15 nebo 15a .
(2) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny (dále jen "topné oleje") a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 , pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c) .
(3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám, které obarvily a označkovaly podle části čtvrté topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.
(4) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.
(6) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené o 660 Kč/1000 litrů.
Odstavec 5 byl k 1.5. 2004 novelizován, ale v novele je chybka.
V bodě 43 novely je uvedeno:
Novela č. 237/2004 Sb., bod 43:
43. V § 56 odst. 4 se slova "ve výši 9 290 Kč/1000 l. tj." zrušují.
Správně má být v tomto bodě uvedeno "V § 56 odst. 5".
Podle informace legislativního odboru Poslanecké sněmovny bude ve Sbírce
zákonů uveřejněna oprava. Do té doby však nemůžeme text v zákoně měnit,
uvádíme Vám jej zde tedy pouze informativně.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo obarvily a označkovaly v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(8) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
c) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
(9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
b) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
(10) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(12) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 7 až 9 .
§ 56a Vracení daně z ostatních benzinů
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily v rámci podnikatelské činnosti6) , a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 . Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a .
(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2 .
(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2 , ostatní benziny, které samy vyrobily nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
c) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
b) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
§ 57 Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu, které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) za cenu obsahující daň nebo tyto výrobky samy vyrobily a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a .
(2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví , pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.
(3) Právnické a fyzické osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel.
(5) Daň se vrací ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. j) , a ve výši 85 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 2 písm. c) , platné v den jejich uvedení do volného daňového oběhu.
(6) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje
a) dokladem o prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) ,
b) evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků,
c) dokladem o zaevidování do evidence zemědělského podnikatele40a) , případně výpisem z obchodního rejstříku,
d) dokladem z evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů43a) .
V případě, že fyzická nebo právnická osoba spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1 , které sama vyrobila, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 10 .
(7) Skutečnosti podle odstavce 6 s výjimkou dokladů o prodeji a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) se prokazují při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li
a) ke změně nebo výmazu skutečností týkajících se fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci podle zvláštního právního předpisu, nebo
b) ke změně v obhospodařování celkové výměry půdních bloků,
musí být v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období přiložen doklad o této změně, popřípadě o výmazu.
(8) Název vybraného výrobku podle odstavce 9 písm. c) nebo podle odstavce 10 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(9) Na dokladu o prodeji, který je povinen vydat prodávající nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,
c) množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) do volného daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
(10) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, popřípadě datum narození výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
b) množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) v objemových jednotkách, obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) do volného daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
(11) Správnost dokladů podle odstavců 6 , 9 a 10 kontroluje celní úřad.
(12) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(13) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(14) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence podle odstavců 6 , 9 , 10 a 12 .
§ 57a Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně
Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.
§ 58 Zajištění daně z minerálních olejů
(1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 100 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.
(2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů uvedených v § 45 odst. 1 písm. a) , které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e) , f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 , které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla a na které se zároveň vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1 .
(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje, jestliže se doprava uskutečňuje
a) výhradně na daňovém území České republiky, nebo
b) mezi Českou republikou a jiným členským státem výhradně za předpokladu, pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.
(6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem je stát34) , umístěných v tomto daňovém skladu.
§ 58a Doprava minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky
Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu.
§ 59 Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje
(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury
a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla, nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 ,
b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,
c) 2710 11 až 2710 19 69 s tím, že na minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 21, 2710 11 25 a 2710 19 29 se podmíněné osvobození od daně uplatňuje jen při jejich hromadné obchodní přepravě,
d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,
f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44,
g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
h) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 .
Pro ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit.
(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1 , se nevztahuje ustanovení § 18 odst. 6 a § 19 odst. 3 .
(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny i minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1 , a minerální oleje již uvedené do volného daňového oběhu, které jsou v daňovém skladu umístěny za podmínek stanovených v § 19 odst. 5 . Tyto minerální oleje nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány.
(4) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena.
(5) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. g) je součástí tohoto daňového skladu.
(6) Daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) může být pouze sklad,
a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je užíváno v souladu se stavebním zákonem35d) ,
b) jehož skladovací zařízení jsou ověřená45) a jsou vybavená vhodným ověřeným45) měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji,
c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 litrů,
d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.
(7) Podmínka podle odstavce 6 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.
(8) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícímu ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu podle § 3 písm. g) , považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením celního úřadu místně příslušného pro daňový sklad opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo.
(9) Podmínka podle odstavce 6 písm. c) nemusí být splněna při skladování minerálních olejů v prostoru letiště.
§ 59a Evidence minerálních olejů v daňových skladech
Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.
§ 60 Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu
(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) , f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a . Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu25) . Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 10 tun za jeden kalendářní rok, mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a . Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(3) Právnické nebo fyzické osoby nesmějí vydat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedené v § 60a odst. 1 .
(4) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle § 40 . Právnické nebo fyzické osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém10) (dále jen "hmotnostní průtokoměr"), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná, zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů a musí být po celou dobu opatřen závěrami místně příslušného celního úřadu. Povinnost používat hmotnostní průtokoměr podle tohoto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby, které plní výhradně zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) .
(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) , f) nebo g) , které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně.
(6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) , f) nebo g) přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem, kterému tak vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit daň vypočtenou na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně.
(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) , f) nebo g) , které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně.
(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí být při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e) , f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21 , a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 , dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 , dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost oznámí celnímu úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(11) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud osoba uvedená v odstavci 10 , že poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(12) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.
(13) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
§ 60a Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu
(1) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 mohou nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) , f) nebo g) pouze na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) popis místa uskladnění zkapalněných ropných plynů a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,
c) název, popřípadě obchodní označení zkapalněných ropných plynů,
d) účel použití zkapalněných ropných plynů,
e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo dodavatelů, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků,
f) doklad o tom, zda navrhovatel má a v jaké výši v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem, nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
g) evidenční číslo navrhovatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno.
(3) Název zkapalněného ropného plynu podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti zkapalněného ropného plynu tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(4) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu 20) . Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(5) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(6) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(7) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až d) .
(8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky zabezpečení zkapalněných ropných plynů nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.
(9) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit neJblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(10) Rozhodnutí o vydání povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele, třetí dodavateli zkapalněných ropných plynů a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele zkapalněných ropných plynů.
(11) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního povolení přidělí navrhovateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(12) V rozhodnutí o povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno.
(13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(14) O vydání nového povolení je držitel povolení povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud hodlá nepřerušeně nakupovat zkapalněné ropné plyny.
(15) Držitel povolení je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) do 15 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. b) , c) nebo d) je držitel povolení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde.
(16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu držitele povolení nebo místa uskladnění zkapalněných ropných plynů, celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního povolení. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Zanikne-li původní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního povolení.
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,
c) úmrtím držitele povolení nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení za mrtvého,
d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení, nebo
e) dnem zániku živnostenského oprávnění21) .
(18) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže
a) držitel povolení opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 11 ,
b) držitel povolení neplní podmínky stanovené povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40 ),
c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno, a držitel povolení nepožádal o jeho změnu,
d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání povolení nebyl uskutečněn nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení, nebo
e) držitel povolení o to požádá.
(19) V případě odejmutí povolení podle odstavce 18 písm. a) až c) se ustanovení § 13 odst. 21 použije obdobně.
(20) Pokud bylo právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 odejmuto povolení podle odstavce 18 písm. a) až c) , může být takové osobě vydáno nové povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
Povolení k provozování daňového skladu pro minerální oleje V návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.
§ 62 Oprávněný příjemce minerálních olejů
V návrhu na vydání povolení k přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.
Zrušen ke dni 1.4.2010 novelou č. 59/2010 Sb.
(1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.
(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí
a) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem motorovým dopravním prostředkům téhož typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož běžné nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálního oleje k pohonu dopravního prostředku a případně k provozu pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,
b) nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do motorových dopravních prostředků k přímému používání zkapalněného ropného plynu jako pohonné hmoty a také nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do jiných zařízení, jimiž je motorový dopravní prostředek vybaven, nebo
c) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem pracovním strojům, klimatizačním, chladírenským a jiným podobným zařízením téhož typu, jako je zařízení, v jehož nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálních olejů k provozu tohoto pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského a jiného podobného zařízení.
(1) Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.
(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí nádrž uvedená v § 63 odst. 2 .
§ 65 Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství při správě daně z minerálních olejů
(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat zásobníky, kontejnery, cisterny a jiné obaly, které obsahují nebo mohou obsahovat minerální oleje. Dále jsou oprávněny kontrolovat plnění leteckých pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží letadel a plnění lodních pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží lodí.
(2) V rámci svých oprávnění podle odstavce 1 jsou celní úřad nebo celní ředitelství rovněž oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných minerálních olejů včetně minerálních olejů dopravovaných v běžných nádržích podle § 63 odst. 2 .
a) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) , d) , f) a i) ,
b) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) ,
c) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f) , které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2 , s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e) , nebo
d) právnické a fyzické osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu.46)
(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) celnímu úřadu.
(1) Předmětem daně je líh (etanol)47) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.
(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.
(3) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel se pohlíží jako na líh nedenaturovaný; na líh zvláštně denaturovaný v souladu s požadavky jiného členského státu, který je obsažen ve výrobku, se pohlíží jako na nedenaturovaný, pokud je zjištěno daňové zneužití tohoto výrobku. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zamítne nárok na osvobození od daně nebo zruší již udělené osvobození od daně postupem podle směrnice o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů 47a) .
(4) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14 . Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2 , § 14 odst. 7 , § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. d) ].
§ 68 Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) dnem zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,46)
b) dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě,
c) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,
d) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez povolení,48) a to tím dnem, který nastal dříve, nebo
e) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e) .
Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C zaokrouhlené na dvě desetinná místa.
Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
Kód nomenklatury |
Text |
Sazba daně |
|
2207 |
líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 |
28 500 Kč/hl etanolu |
|
2208 |
líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení |
28 500 Kč/hl etanolu |
|
|
líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení49) |
14 300 Kč/hl etanolu |
|
ostatní |
líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury |
28 500 Kč/hl etanolu |
§ 71 Osvobození od daně z lihu
(1) Od daně je také osvobozen líh
a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti6) do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,50) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a) , pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;51) toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
c) v látkách určených k aromatizaci
1. nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo
2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
d) pro výrobu a přípravu léčiv,
e) obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,52)
f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel,52)
g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu, nebo za jejich přítomnosti zničených,
h) ve vzorcích odebraných celním úřadem,
i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.53)
(2) Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát.46)
§ 72 Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu
(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) , c) , d) , f) a i) , nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.
(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1 , u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek nebo při pronájmu podniku nebo jeho části, anebo při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva.
(3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1 , je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.
(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) , d) a f) , předložit zvláštní povolení celního ředitelství podle § 13 ; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického53a) určeného k použití pro stanovený účel52) . Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.
§ 73 Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně
(1) Platnost zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně stanoví celní ředitelství do konce kalendářního roku, pro který bylo uděleno.
(2) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) , c) , e) , g) , h) a i) se přijímá a užívá bez zvláštního povolení; to se týká také lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického53a) určeného k použití pro stanovený účel52) .
(3) Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze vydat navrhovateli za účelem jeho dalšího prodeje, pokud zvláštní právní předpis54) nestanoví jinak.
Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.
§ 75 Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně
(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.
(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) , c) , d) , f) a i) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71 .
(3) V případech podle § 68 písm. a) až c) , § 71 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.
(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují
§ 76 Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně
Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice55) , daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí nejvýše 40 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 120 000 000 Kč.
(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát34) ,umístěného v tomto daňovém skladu.
(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu52) umístěného v tomto daňovém skladu.
§ 78 Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh
(1) Pokud je lihovar56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami celního úřadu, zajištění daně se nevyžaduje.
(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami celního úřadu, stálá přítomnost zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.57)
(3) Daňovým skladem podle § 3 písm. g) nemůže být pěstitelská pálenice.55)
(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3 .
(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely34) , musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.
(6) Celní ředitelství může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16 .
(7) Celní ředitelství v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.
§ 79 Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky
(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě zvláštního povolení podle § 13 , lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3 ,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo
d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.
(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21 , a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21 , může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.
(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13 . Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§ 6 ) potvrzený celním úřadem místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.
(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c) až e) , g) , h) a j) nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30 ) vystaveným odesílatelem.
(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost33) vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých33) nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.
(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1 , je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.
(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1 , je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.
(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo
b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.
(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny.
(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:
a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,
b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.
(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud
a) vlastní více než 50 % podílu na čistém obchodním majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,
b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo
c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.58)
(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.
(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:
a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,
b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,
c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.
(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.
(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.
§ 83 Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je celní úřad oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.
Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.
§ 85 Sazby a výpočet daně z piva
(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2 , jsou stanoveny takto:
|
Kód nomenklatury |
Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny |
||||||
|
Základní sazba |
Smíšené sazby pro malé nezávislé pivovary |
||||||
|
Velikostní skupina podle výroby v hl ročně |
|||||||
|
do 10 000 včetně |
nad 10 000 do 50 000 včetně |
nad 50 000 do |
100 000 včetně |
nad 100 000 do150 000 včetně |
nad 50 000 do 200 000 včetně |
||
|
2203, 2206 |
32,00 Kč |
16,00 Kč |
19,20 Kč |
22,40 Kč |
25,60 Kč |
28,80 Kč |
|
(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.
(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace piva a základní nebo snížené sazby.
(4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).
§ 86 Osvobození od daně z piva
(1) Od daně je také osvobozeno pivo
a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,
b) pro výrobu a přípravu léčiv,
c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo
d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.
(2) Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících domácnost,33) osob jí blízkých33) nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.
(4) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,53) nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.
(5) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 87 Zvláštní povolení na přijímaní a užívání piva osvobozeného od daně
Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 4 se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.
§ 88 Zařazení do velikostní skupiny
(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.
(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku celnímu úřadu.
(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.
(4) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem59) dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.
(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.
§ 89 Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo
(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.
(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1 .
(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a) ].
Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.
§ 90a Evidence piva v daňových skladech
Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.
§ 91 Prokazování původu dováženého piva
(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.
(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.
(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (°P) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci piva vyjádřenou v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.
HLAVA IV DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ
§ 92 Plátce daně z vína a meziproduktů
(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3 ), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.
(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31 ).
(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.
(4) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3 , je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.
§ 93 Předmět daně z vína a meziproduktů
(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen "vína") a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.
(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:
a) 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu60) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,
b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a) , jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo
c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:
a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,
b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,
c) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v písmenu a) nebo b) , a 2206, nepodléhají-li dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo
d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(4) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.
§ 94 Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit
(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3 .
(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4 , dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3 , a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
§ 95 Základ daně z vína a meziproduktů
Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.
§ 96 Sazby daně z vína a meziproduktů
Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
Text |
Sazba daně |
|
Šumivá vína podle § 93 odst. 2 |
2 340 Kč/hl |
|
Tichá vína podle § 93 odst. 3 |
0 Kč/hl |
|
Meziprodukty podle § 93 odst. 4 |
2 340 Kč/hl |
§ 97 Osvobození od daně z vína a meziproduktů
(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty
a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,
b) pro výrobu a přípravu léčiv,
c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo
d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.
(2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,53) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.
(4) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 98 Zvláštní povolení na přijímání a užívání vína osvobozeného od daně
(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 , osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 , se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.
(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.
§ 98a Daňové přiznání k dani z vína a splatnost této daně
(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3 ) podle § 99 odst. 3 nebo § 100a , daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.
(2) Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3 ) podle § 99 odst. 3 , ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2 ), nejsou tyto osoby povinny podávat písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu 60f) .
§ 99 Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty
(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.
(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1 .
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst. 3) ], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a) ], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.
(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu podle § 20 , je povinna provést inventarizaci zásob tichého vína za přítomnosti celního úřadu. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3 ) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3 ) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a) ].
(6) Vedlejší produkty60d) , které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a , a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem60e) , se na daňovém území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4 . Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství.
(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3 ) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 , dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.
(8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí oznámit celnímu úřadu místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4 .
§ 100 Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky
(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez dokladu uvedeného v § 27 nebo 27c , pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25 ).
(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3 ) v režimu podmíněného osvobození od daně bez dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství doklady provázející tiché víno při dopravě.60a)
(1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3 ), přičemž průměrná roční výroba60b) tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a) ].
(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5 , ale doklad podle odstavce 4 .
(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4 .
(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad stanovený v příslušném předpisu Evropských společenství60a) . Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství.
(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit celní úřad místně příslušný místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.
(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2 ), není tento malý výrobce vína povinen podávat písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu 60f) .
§ 100b Evidence vína v daňových skladech
Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.
HLAVA V DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 100c Plátce daně z tabákových výrobků
Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112 ).
§ 101 Předmět daně z tabákových výrobků
(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.
(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
1. tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),
2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo
3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,
b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří jako takové a které
1. obsahují výlučně přírodní tabák,
2. mají krycí list z přírodního tabáku,
3. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 1,2 g a krycí list je vinutý ve tvaru spirály v ostrém úhlu nejméně 30° k podélné ose tabákového smotku, nebo
4. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a venkovní obvod minimálně jedné třetiny délky tabákového smotku je nejméně 34 mm,
1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek a způsobilý ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování,
2. tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit, nebo
3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic užších než 1 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret,
d) ostatním tabákem tabákové výrobky, které nespadají pod písmeno c) , jsou určeny pro konečného spotřebitele a k jinému účelu, než ke kouření, s výjimkou šňupavých a žvýkacích tabáků60c) .
(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 7 .
(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky s krycím listem z přírodního tabáku nebo s krycím listem a vázacím listem z rekonstituovaného tabáku nebo s krycím listem z rekonstituovaného tabáku, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b) .
(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 7 , nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c) , pokud je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli.
(7) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák, splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c) , používají se výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo jím pověřená instituce.
§ 101a Vznik povinnosti daň z tabákových výrobků přiznat a zaplatit
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112 ).
§ 102 Základ daně z tabákových výrobků
(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele podle § 103 .
(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.
(3) Při porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112 ), je základem daně rozdíl mezi základem daně z vyšší ceny pro konečného spotřebitele a základem daně z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.
(4) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.
§ 103 Cena pro konečného spotřebitele
(1) Cenou pro konečného spotřebitele cigaret (§ 102 odst. 1 ) se rozumí cena, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu61) jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.
(2) Výrobce nebo dovozce podá Celnímu úřadu Kolín (dále jen "pověřený celní úřad") návrh na stanovení ceny pro konečného spotřebitele. Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého podniku, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu.
(3) Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.
(4) Cenou pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie se rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u pověřeného celního úřadu za předchozí kalendářní rok.
(5) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele podle věty první, je cenou pro konečného spotřebitele cena pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie.
(6) Cena pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu s právním předpisem Evropského společenství.61a)
§ 104 Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
Text |
Sazba daně |
||
|
|
Procentní část |
Pevná část |
Minimální |
|
cigarety |
28 % |
1,07 Kč/kus |
Celkem nejméně však 2,01 Kč/kus |
|
doutníky, cigarillos |
|
1,15 Kč/kus |
|
|
tabák ke kouření |
|
1 340,00 Kč/kg |
|
|
ostatní tabák |
|
1 340,00 Kč/kg |
|
(2) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek:
a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem,
b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů.
(4) Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako součin minimální sazby daně a počtu kusů.
(5) U cigaret se každých započatých 90 mm délky tabákového provazce považuje za jeden kus.
(6) Je-li výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní části sazby daně nižší než výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně, použije se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.
§ 105 Osvobození od daně z tabákových výrobků
(1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové výrobky.
(2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky odebrané jako vzorky celním úřadem.
(3) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 105a Zvláštní povolení na přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně
Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.
§ 106 Prokázání zdanění tabákových výrobků
Právnická nebo fyzická osoba vystavující daňový doklad podle § 5 odst. 2 , doklad o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo doklad o dopravě podle § 5 odst. 4 je povinna uvést na těchto dokladech cenu pro konečného spotřebitele u cigaret a neuvádí výši spotřební daně celkem.
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(2) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(4) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu nebo pokud jsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu. Tabákové výrobky nemusí být uvedeny do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105 .
(5) Uzavřené jednotkové balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů cigaret s výjimkou uzavřených jednotkových balení cigaret osvobozených od daně podle § 105 . Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně.61b)
(6) Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej. Prodejce může uzavřené jednotkové balení cigaret a tabáku ke kouření otevřít pouze v případě kontroly jeho obsahu nebo v případě bezplatného poskytnutí jako zkušební vzorek. Při otevření takového balení musí dojít k poškození tabákové nálepky.
(7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou.
§ 108 Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti
(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit celnímu úřadu nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného celního úřadu.
(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo pobytu, je-li fyzickou osobou, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí k ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.
§ 109 Oprávněný příjemce tabákových výrobků
(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 a oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 mohou přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou s výjimkou tabákových výrobků osvobozených od daně podle § 105 .
(2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 5 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3 .
(3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 5 písm. b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3 .
(4) Přijímá-li oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3 , postupuje se ve věci zajištění daně podle § 22 odst. 9 .
(5) Přijímá-li oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3 , postupuje se ve věci zajištění daně podle § 23 odst. 4 .
(6) Návrh na vydání povolení pro opakované nebo jednorázové přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.
Zrušen ke dni 1.4.2010 novelou č. 59/2010 Sb.
§ 110 Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele
(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném poskytnutí cigaret jako zkušebních vzorků nebo k reklamním účelům.
(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.
(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.
§ 111 Snížení ceny pro konečného spotřebitele
(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby výrobci, dovozci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, ukončení prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného celního úřadu.
(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.
§ 111a Zákaz nákupu za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele
Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném nabytí cigaret jako zkušebních vzorků.
§ 112 Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele
Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.
Tabákové výrobky nesmí být výhrou v loterii nebo v podobné sázkové hře.62)
§ 114 Značení tabákovými nálepkami
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(2) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou62a) , pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo pokud není v odstavci 6 nebo 7 stanoveno jinak.
(3) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky.
(4) Tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jiným způsobem, než je stanoveno, se považují za neznačené. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(6) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které
a) jsou určeny pro vývoz, nebo
b) jsou určeny pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu.
(7) Tabákovou nálepkou nemusí být značeny tabákové výrobky, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 11 odst. 1 nebo § 105 , nebo pokud jsou dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky pro osobní spotřebu (§ 32 odst. 4 ).
(1) Ke kontrole značení tabákových výrobků skladovaných nebo prodávaných jsou oprávněny tyto orgány:
a) celní úřady a celní ředitelství,
d) Státní zemědělská a potravinářská inspekce a
e) obecní živnostenské úřady,62b)
(dále jen "kontrolní orgány"), které jsou v případě zjištění neznačených tabákových výrobků povinny neprodleně informovat příslušný celní úřad a obecní živnostenský úřad.
(2) Kontrolu značení tabákových výrobků provádějí kontrolní orgány obdobným postupem jako ostatní kontrolní činnost vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní nález obsažený ve zprávě o kontrole se považuje pro potřeby tohoto zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu.
(3) Pokud jsou při provádění kontroly podle odstavce 2 zjištěny neznačené tabákové výrobky, vydá kontrolní orgán rozhodnutí o předběžném opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud je kontrolní činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní, uplatní se postup pro zajištění věci při správě daní. Nelze-li rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků předat při kontrole jejich držiteli, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.
(4) Skladováním neznačených tabákových výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně se pro účely tohoto zákona rozumí jejich skladování v prostorách k tomu určených (skladech), v dopravních prostředcích, a to i při přepravě, v kancelářích nebo jiných prostorách a v prodejních místech včetně stánkového a obdobného prodeje.
§ 116 Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně
(1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. e) , § 9 odst. 3 písm. f) nebo § 101a .
(2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.
(3) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky. Tabákové nálepky se použijí v daňovém skladu, pro který byly odebrány.
(4) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození.
§ 116a Zajištění daně z tabákových výrobků
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí nejvýše 50 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 100 000 000 Kč.
§ 117 Povolení k provozování daňového skladu pro tabákové výrobky
Návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.
§ 118 Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(2) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem nebo dovozcem zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce.
(3) Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého podniku, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu, k odběru tabákových nálepek. U tabákových nálepek pro cigarety může být touto pověřenou osobou pouze osoba, která byla stejným výrobcem nebo dovozcem zároveň pověřena k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele (§ 103 odst. 2 ). Nákup a přepravu tabákových nálepek od jejich výrobce k pověřenému celnímu úřadu, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek a kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený celní úřad.
(4) Výrobce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru tabákových nálepek podle odstavce 3 (dále jen "odběratel") jsou povinni si v objednávce sami vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.
(5) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného celního úřadu.
(6) Pokud odběratel neodebere od pověřeného celního úřadu tabákové nálepky, které si objednal, je povinen uhradit náklady spojené s výrobou, prodejem a likvidací těchto tabákových nálepek.
(7) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému celnímu úřadu.
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(9) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.
(10) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.
(11) Tabákové nálepky musí být objednány
a) dva týdny před odběrem v obvyklých případech,
b) nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek v případě změny sazby daně, nebo
c) nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek nového vzoru.
(12) Pokud se změní sazba daně, lze objednat tabákové nálepky obsahující současně platnou sazbu daně, nejpozději šest týdnů před účinností změny sazby daně s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu.
(13) Pokud se změní sazba daně, lze odebrat tabákové nálepky obsahující novou sazbu daně nejdříve šest týdnů před nabytím účinnosti nové sazby daně. Tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími novou sazbu daně lze uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejdříve dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
(14) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do dne nabytí účinnosti nové sazby daně.
(15) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu.
§ 118a Změna sazby daně u cigaret
(1) V období, které začíná první den kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení právního předpisu, kterým se mění sazba daně u cigaret, a které končí uplynutím tří měsíců (dále jen "přechodné období"), je odběratel oprávněn odebrat od pověřeného celního úřadu tabákové nálepky obsahující současně platnou sazbu daně u cigaret pouze v množství uvedeném v odstavci 2 písm. a) a dodat jiné fyzické nebo právnické osobě (dále jen "vyskladnění") cigarety označené tabákovou nálepkou obsahující současně platnou sazbu daně pouze v množství uvedeném v odstavci 2 písm. b) . V případě, že období mezi dnem vyhlášení i nové sazby daně u cigaret a dnem účinnosti právního předpisu, kterým se mění sazba daně u cigaret, Je delší než tři měsíce, přechodným obdobím je období tří měsíců předcházejících datu účinnosti sazby daně.
(2) Maximální množství podle odstavce 1 se stanoví jako:
a) množství tabákových nálepek pro cigarety odebraných v období dvanácti měsíců před začátkem přechodného období (dále jen "referenční období") bez ohledu na konkrétní značku snížené o vrácené tabákové nálepky a tabákové nálepky, které nebyly použity ve výrobě, to vše vyjádřeno v kusech cigaret, vynásobené podílem počtů dní přechodného období zvýšeným o 25 % a čísla 360,
b) množství cigaret vyskladněných v referenčním období bez ohledu na konkrétní značku, vynásobené podílem počtu dní přechodného období zvýšeným o 25 % a čísla 360.
(3) Odběratel nesmí k poslednímu dni přechodného období skladovat cigarety označené tabákovou nálepkou obsahující současně platnou sazbu daně v množství větším, než je množství cigaret vyskladněných v referenčním období bez ohledu na konkrétní značku, vynásobené podílem čísla 45 a čísla 360.
(4) Pokud celkový prodej odběratele vzrostl v období tří měsíců před počátkem přechodného období oproti stejnému období předcházejícího roku a značka, jejíž prodej vzrostl, představuje více než 25 % celkového prodeje odběratele, povolí pověřený celní úřad na základě písemné žádosti odběratele zvýšení maximálních množství podle odstavců 2 a 3, nejvíce však o 10%.
(5) Pokud byl odběratel, který je osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek podle § 118 odst. 3 , výrobcem, který má sídlo, popřípadě místo podnikání, v jiném členském státě, pověřen k odběru tabákových nálepek v průběhu referenčního období (dále jen "nový odběratel"), a před pověřením nového odběratele byla odběrem tabákových nálepek výrobcem pověřena podle § 118 odst. 3 jiná osoba (dále jen "předchozí odběratel"),
a) do množství vyskladněných cigaret při výpočtu podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 se započítává i množství cigaret značek, pro které je nový odběratel osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek, které v referenčním období vyskladnil předchozí odběratel,
b) do množství odebraných tabákových nálepek při výpočtu podle odstavce 2 písm. a) se započítává množství tabákových nálepek odpovídající množství a značkám cigaret podle písmene a) a
c) pro účely výpočtu podle odstavců 2 a 3 pro předchozího odběratele se množství cigaret vyskladněných předchozím odběratelem v průběhu referenčního období sníží o množství cigaret podle písmena a) a množství tabákových nálepek odebraných předchozím odběratelem v průběhu referenčního období sníží o množství tabákových nálepek podle písmene b) .
(6) Pokud odběratel začal v referenčním období nebo v průběhu přechodného období dovážet, vyrábět nebo uvádět na trh cigarety, pověřený celní úřad stanoví příslušné množství tabákových nálepek a cigaret, které se použije pro účely výpočtů podle odstavce 2 písm. a) a b) a podle odstavce 3 , na základě žádosti odběratele, ve které odběratel uvede, kdy začal s výše uvedenou činností, dosavadní množství odebraných tabákových nálepek, předpokládaný vývoj prodeje cigaret a názvy značek, velikosti balení a předpokládané prodejní ceny cigaret. Toto ustanovení se nevztahuje na odběratele, na kterého se vztahuje odstavec 5 .
(7) Odběratel je povinen zaslat do deseti pracovních dnů od počátku přechodného období pověřenému celnímu úřadu výkaz, ve kterém uvede:
a) výpočet maximálního množství tabákových nálepek obsahujících současně platnou sazbu vyjádřené v kusech cigaret, které je oprávněn odebrat v přechodném období,
b) výpočet maximálního množství cigaret označených tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu, které je v přechodném období oprávněn vyskladnit, a
c) výpočet maximálního množství cigaret označených tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu, které je oprávněn skladovat k datu účinnosti nové sazby daně.
(8) Neodpovídá-li množství uvedené ve výkazu podle odstavce 7 množstvím, které odběratel skutečně dosáhl, nebo nezašle-li odběratel výkaz podle odstavce 7 , pověřený celní úřad rozhodnutím stanoví příslušné množství v souladu s odstavci 2 až 6 .
(9) Odběratel je do deseti pracovních dnů od data účinnosti nové sazby daně povinen zaslat pověřenému celnímu úřadu výkaz, který musí obsahovat:
a) maximální množství stanovené podle odstavců 2 a 3 , popřípadě 4 až 6 ,
b) skutečné množství tabákových nálepek obsahujících předchozí sazbu daně odebraných v průběhu přechodného období vyjádřené v kusech cigaret,
c) skutečné množství cigaret označených tabákovou nálepkou obsahující předchozí sazbu daně vyskladněných v průběhu přechodného období,
d) množství cigaret označených tabákovou nálepkou obsahující předchozí sazbu daně skladovaných k datu účinnosti nové sazby daně.
(10) Odebere-li odběratel v průběhu přechodného období větší množství tabákových nálepek nebo vyskladní-li větší množství cigaret než maximální množství uvedené v odstavci 2 , nebo skladuje-li odběratel ke dni účinnosti nové sazby daně větší množství cigaret než maximální množství uvedené v odstavci 3 , doměří pověřený celní úřad na množství cigaret, které přesahuje maximální množství podle odstavců 2 až 6 , doplatek daně v souladu s novou sazbou daně u cigaret.
§ 119 Hodnota tabákové nálepky
(1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě.
(2) Hodnotu tabákové nálepky je povinen uhradit odběratel.
(3) Hodnota tabákových nálepek je splatná
a) u cigaret a tabáku ke kouření do 60 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu,
b) u doutníků a cigarillos do 60 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu.
Zrušen ke dni 1.5.2004 zákonem č. 353/2004 Sb.
(5) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje
a) ve formě bankovní záruky, která je vystavena ve prospěch celního úřadu a neobsahuje výhrady banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, pokud takovou záruku celní úřad povolí, nebo
b) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na depozitním účtu pro zajištění daně zřízeném celním úřadem.
(6) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla uhrazena hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na daňovém území České republiky, vzniká nárok na vrácení této hodnoty tabákových nálepek za podmínek, že
a) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně (§ 28 odst. 1 ) v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň za tyto tabákové výrobky zaplacena; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě, nebo
b) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo ke ztrátě nebo znehodnocení těchto tabákových výrobků prokazatelně v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) ; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po zúčtování takové ztráty nebo takového znehodnocení tabákových výrobků a po prokázání, že ke ztrátě nebo znehodnocení tabákových výrobků došlo v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) .
K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto zákona zástavní právo63) k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém balení.
§ 121 Evidence a kontrola tabákových nálepek
(1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.
(2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu, nejméně však jednou za kalendářní rok. Výsledek inventury je povinen odběratel písemně oznámit pověřenému celnímu úřadu nejpozději čtyři týdny po ukončení inventury.
§ 122 Vracení tabákových nálepek
(1) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. Je-li poškozená tabáková nálepka složena z více částí, musí být zřejmé, že jednotlivé části patří k sobě. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek pro cigarety musí být výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelné. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek pro doutníky, cigarillos a tabák ke kouření musí být počet kusů, popřípadě kilogramů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelný.
(2) Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 , vrátí pověřený celní úřad částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena. Pověřený celní úřad vrácené poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek sepíše protokol.
(3) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky. Pověřený celní úřad vrátí odběrateli částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena, po odečtení nákladů spojených s výrobou, prodejem a likvidací tabákových nálepek. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.
(4) Pokud Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému celnímu úřadu nejpozději do 80 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky.
(5) Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru, pokud nedošlo ke změně sazby daně, vydá pověřený celní úřad bezúplatně tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.
(6) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených nebo znečištěných podle odstavce 1 , v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.
(7) Odběratel může požádat pověřený celní úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu. Úředním dozorem se rozumí účast zaměstnance, který pracuje v pověřeném celním úřadu, při zničení tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený celní úřad je povinen této žádosti vyhovět. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.
(8) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 % se náhrada neposkytuje.
(9) Dojde-li ke změně sazby daně, může odběratel nepoužité tabákové nálepky vrátit pověřenému celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.
Zrušen ke dni 1.7.2005 novelou č. 217/2005 Sb.
Zrušen ke dni 1.7.2005 novelou č. 217/2005 Sb.
Zrušen ke dni 1.7.2005 novelou č. 217/2005 Sb.
Zrušen ke dni 1.7.2005 novelou č. 217/2005 Sb.
Zrušen ke dni 1.7.2005 novelou č. 217/2005 Sb.
Zrušen ke dni 1.7.2005 novelou č. 217/2005 Sb.
Zrušen ke dni 1.7.2005 novelou č. 217/2005 Sb.
Zrušen ke dni 1.7.2005 novelou č. 217/2005 Sb.
Prováděcí právní předpis stanoví
a) vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na jednotkovém balení,
b) způsob objednávání, odběru a distribuce tabákových nálepek,
c) vzor tiskopisu pro objednávku tabákových nálepek,
d) podrobnosti ke způsobu přepravy a uchovávání tabákových nálepek,
e) vzor tiskopisu pro evidenci tabákových nálepek,
f) podrobnosti ke způsobu inventarizace tabákových nálepek,
g) podrobnosti ke způsobu evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,
h) vzor oprávnění zaměstnance, který pracuje v pověřeném celním úřadu, ke vstupu do objektů odběratele,
i) vzor oprávnění zaměstnance, který pracuje v celním ředitelství, pověřeného dozorem podle § 122 odst. 2 , 3 a 5 ,
j) postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u cigaret a při změnách těchto cen,
k) vzor tiskopisů pro výkazy podle § 118a odst. 7 a 9 .
ČÁST TŘETÍ OMEZENÍ PRODEJE LIHOVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
Pro účely této části zákona se rozumí
a) stánkem prostory ohraničené pevnou nebo přenosnou konstrukcí, pulty, stolky, nebo obdobná zařízení, kde je prodáváno zboží,
b) stánkem s prodejem denního a periodického tisku stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti (tržnici), a mimo širokého sortimentu denního a periodického tisku nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky,
c) stánkem s občerstvením stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti nebo v tržnici, a mimo sortimentu občerstvení nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky a lihoviny,
d) tržištěm (tržnicí) neuzavíratelný, uzavíratelný nebo částečně uzavíratelný nezastřešený prostor, kde je prodáváno zboží nebo jsou poskytovány služby a ve kterém je umístěn více než jeden stánek,
e) pojízdnou prodejnou mobilní zařízení určené k prodeji zboží schopné pohybu a samostatné funkce, které splňuje technické požadavky podle zvláštních právních předpisů65a) a zároveň odpovídá hygienickým předpisům65b) ,
f) lihovinami alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 % objemových etanolu, kromě piva (§ 81 ) a vína (§ 93 ).
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je na stáncích, tržištích (tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb36) a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb, zakázáno prodávat lihoviny a tabákové výrobky.
(2) Tabákové výrobky lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s prodejem denního a periodického tisku [§ 132 písm. b) ]. Tabákové výrobky a lihoviny lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s občerstvením [§ 132 písm. c) ].
(3) Tabákové výrobky a lihoviny lze prodávat v pojízdných prodejnách při prodeji zboží v místech, kde není zajišťován prodej v prodejnách, které splňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb a které jsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb.
(4) Lihoviny, i rozlévané, lze prodávat na veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték, pokud zvláštní právní předpis65c) nestanoví jinak.
(5) Osoba, která může podle odstavce 4 lihoviny prodávat, je povinna nejpozději 3 pracovní dny před konáním podniku o této činnosti písemně informovat příslušný celní úřad. Písemná informace musí obsahovat údaje o osobě, která lihoviny prodává, o časovém vymezení prodeje lihovin a údaje o druhu a množství prodávaných lihovin.
(6) Zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin stanovený zvláštním právním předpisem65d) zůstává tímto ustanovením nedotčený.
(1) Kontrolu dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133 jsou oprávněny provádět kontrolní orgány uvedené v § 115 odst. 1 , a to obdobným postupem jako ostatní kontrolní činnost vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní nález obsažený ve zprávě o kontrole se považuje pro potřeby tohoto zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu.
(2) Pokud jsou při provádění kontroly podle odstavce 2 zjištěny lihoviny a tabákové výrobky, vydá kontrolní orgán rozhodnutí o předběžném opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud je kontrolní činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní, uplatní se postup pro zajištění věci při správě daní. Nelze-li rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků předat při kontrole jejich držiteli, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.
ČÁST ČTVRTÁ ZNAČKOVÁNÍ A BARVENÍ VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 134a Vymezení pojmu značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Značkováním a barvením vybraných minerálních olejů se rozumí rovnoměrné přimíchávání značkovací látky a barviva do těchto olejů.
(2) Druh značkovací látky a druh barviva, jejich minimální množství v 1 litru značkovaných a barvených minerálních olejů a způsob jejich evidence stanoví prováděcí právní předpis.
§ 134b Předmět značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Předmětem značkování a barvení jsou minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 29, 2710 19 41, 2710 19 45 a 2710 19 49, které jsou určeny pro použití pro výrobu tepla a minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 12 .
(2) Značkovány a barveny podle pravidel stanovených v § 134c až 134k nesmějí být
a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1 ,
b) minerální oleje uvedené v odstavci 1 , jedná-li se o pohonné hmoty a maziva podle zvláštního právního předpisu65e) ,
c) minerální oleje uvedené v odstavci 1 , jedná-li se o pohonné hmoty pro plavby na vodách na daňovém území České republiky, na které se nevztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 12 ,
d) petroleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21,
e) složky pro výrobu těch minerálních olejů, které jsou uvedeny v písmenech a) až d) ,
f) minerální oleje, u nichž je značkování a barvení na závadu jejich použití.
(3) Seznam minerálních olejů podle odstavce 2 písm. f) , u nichž je značkování a barvení na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Značkovány a barveny nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1 , které jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí.
§ 134c Zásady značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 musí být označkovány a obarveny po celou dobu, kdy se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 134b odst. 4 a § 134e odst. 1 ).
(2) Na daňovém území České republiky se mohou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkovat a barvit výhradně v daňovém skladu podle § 19 odst. 2 , který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování a barvení těchto olejů. Značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad podle § 19 odst. 2 , který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování a barvení těchto olejů, se považuje za závažné porušení tohoto zákona.
(3) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 se posuzují z hlediska obsahu značkovací látky a barviva formou certifikace podle zvláštního právního předpisu65f) .
(4) Na minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkované a barvené jinak, než stanoví tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované a nebarvené.
§ 134d Vývoz vybraných minerálních olejů
Právnické a fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 určené pro vývoz uvedeny do volného daňového oběhu, jsou okamžikem uvedení do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění těchto olejů do režimu vývozu nebo do tranzitního režimu Evropských společenství. V případě neuskutečnění vývozu nebo zrušení tranzitního režimu Evropských společenství jsou uvedené osoby povinny tyto oleje, pokud již nebyly označkovány a obarveny, označkovat a obarvit, a to výhradně v daňovém skladu. Tyto oleje jsou dnem přijetí do daňového skladu opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem jejich přijetí nárok na vrácení daně.
Povinnosti a zákazy při značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 je na daňovém území České republiky povinen provozovatel daňového skladu nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu.
(2) Při dopravě minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 z jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu nebo při jejich dovozu ze třetí země je povinen značkování a barvení těchto olejů zajistit jejich příjemce nebo dovozce, a to ještě před jejich vstupem na daňové území České republiky.
(3) Výrobce a uživatel směsi značkovací látky a barviva uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 134a odst. 2 , který má sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, je povinen vést evidenci značkovací látky a barviva podle prováděcího právního předpisu.
(4) Provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce, který je povinen značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 nebo který je povinen takové značkování a barvení zajistit, je na žádost orgánu uvedeného v § 134k odst. 1 povinen předložit certifikát podle zvláštního právního předpisu.65f)
(5) Právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo jinak nabudou neznačkované a nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu nebo vyvézt do třetí země, jsou povinny bezodkladně zajistit značkování a barvení těchto olejů, jestliže se tato doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené právnické a fyzické osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 obdobně. Pokud jsou tyto výrobky již uvedeny do volného daňového oběhu, musí být označkovány a obarveny v daňovém skladu. V takovém případě jsou tyto oleje opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem přijetí nárok na vrácení daně.
(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují, skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské činnosti6) minerální oleje uvedené v § 134b , jsou povinny
a) vyrábět, zpracovávat, dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak nabývat, prodávat nebo spotřebovávat tyto oleje jen na základě živnostenského oprávnění pro tyto činnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání; to se netýká osob, které nakupují, prodávají, dopravují nebo skladují tyto oleje výhradně v jednotkovém balení do 50 kg,
b) umožnit orgánům uvedeným v § 134k odst. 1 přístup do objektů, prostor a zařízení používaných při výrobě, zpracování, dopravě, skladování, nákupu nebo jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto olejů,
c) na vyžádání předložit orgánům uvedeným v § 134k odst. 1 příslušnou dokumentaci a poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s výrobou, zpracováním, dopravou, skladováním, nákupem nebo jiným nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto olejů,
d) umožnit orgánům uvedeným v § 134k odst. 1 bezplatně odebrat v potřebném množství vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
e) uhradit nezbytné náklady spojené s provedením analýzy odebraného vzorku akreditovanou osobou 65
f), bylo-li na základě této analýzy zjištěno porušení povinností stanovených tímto zákonem.
(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují, skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134b , vedou a uchovávají způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem evidenci o druzích a množství těchto olejů a o uvedených způsobech nakládání s nimi.
(8) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst. 2 písm. e) a f) značkovány a barveny, způsobem uvedeným v odstavci 6 , jsou povinny
a) v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených tímto zákonem pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,
b) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího, že značkování a barvení těchto olejů je na závadu jejich použití nebo že nebudou použity pro pohon motorů nebo k výrobě pohonné hmoty či maziva podle zvláštního právního předpisu65e) ,
c) uchovávat pro účely kontroly technickou dokumentaci a doklady k těmto olejům po dobu 10 let ode dne, kdy s nimi začaly nakládat způsobem uvedeným v odstavci 6 .
(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 , jsou na žádost prodávajícího povinny vystavit mu nejpozději přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle odstavce 8 písm. b) . To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 50 kg.
(10) Ustanovení odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje, které
a) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které prokazatelně jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí, nebo
b) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného osvobození od daně.
Je zakázáno
a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad nacházející se na daňovém území České republiky, který má povolení ke značkování a barvení těchto olejů podle § 134g ,
b) uvádět do volného daňového oběhu neznačkované a nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 ,
c) nabízet k prodeji nebo používat značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 pro pohon motorů s výjimkou stacionárních motorů a plynových turbin určených pro výrobu elektrické a tepelné energie a s výjimkou motorů používaných při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 12 ,
d) dopravovat a skladovat značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčet,
e) nabízet k prodeji nebo používat pro pohon motorů minerální oleje, které nesmějí být značkovány a barveny podle § 134b odst. 2 písm. e) a f) .
Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Provozovatel daňového skladu na daňovém území České republiky může značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 pouze na základě povolení ke značkování a barvení těchto olejů (dále jen "povolení k barvení"). O vydání povolení k barvení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný uvedeným provozovatelem daňového skladu prostřednictvím celního úřadu.
(2) Značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 bez povolení k barvení podle odstavce 1 se považuje za závažné porušení tohoto zákona.
(3) V návrhu na vydání povolení k barvení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) místo daňového skladu, ve kterém budou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkovány a barveny,
c) název, popřípadě obchodní označení, minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 , které budou značkovány a barveny,
d) předpokládané roční množství minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 , které budou značkovány a barveny,
e) údaje o instalovaném zařízení a technická dokumentace zařízení na značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 ,
f) evidenční číslo daňového skladu navrhovatele, které bylo přiděleno podle § 20 odst. 12 .
(4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro kontrolu značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 .
(1) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti a úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň stanoví lhůtu, ve které je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží. O odložení návrhu celní ředitelství navrhovatele vyrozumí.
(2) Celní ředitelství v povolení k barvení uvede skutečnosti podle § 134g odst. 3 písm. a) až c) a e) až f) .
(3) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení k barvení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(4) Rozhodnutí o vydání povolení k barvení vyhotoví celní ředitelství ve dvou stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli a druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele.
(5) V rozhodnutí o povolení k barvení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Celní ředitelství stanoví dobu platnosti povolení k barvení tak, aby toto povolení platilo nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, nejdéle však do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno.
(6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k barvení nevyhovuje, nebo se mu nevyhovuje v plném rozsahu, musí být odůvodněno.
(1) O vydání nového povolení k barvení je jeho držitel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení k barvení, pokud hodlá nepřerušeně barvit a značkovat minerální oleje, kterých se předchozí povolení k barvení týká.
(2) Držitel povolení k barvení je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v § 134g odst. 3 písm. a) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Změnu údajů uvedených v § 134g odst. 3 písm. b) , c) a e) je držitel povolení k barvení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde.
(3) Dojde-li ke změně údajů uvedených v § 134g odst. 3 písm. a) , celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního povolení k barvení. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení k barvení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení k barvení a o odejmutí povolení k barvení předchozího.
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení k barvení právnickou osobou,
c) úmrtím držitele povolení k barvení nebo dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení k barvení za mrtvého,
d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení k barvení, nebo
e) dnem zániku nebo odejmutí povolení k provozování daňového skladu podle § 20 odst. 18 nebo 19 .
(2) Celní ředitelství povolení k barvení odejme, jestliže
a) držitel povolení k barvení porušil povinnosti nebo zákazy stanovené v § 134e a 134f ,
b) se změnily skutečnosti, na jejichž základě bylo povolení k barvení vydáno, a držitel povolení k barvení nepožádal o jeho změnu, nebo
c) držitel povolení k barvení o to požádá.
§ 134k Kontrola značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Ke kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b jsou oprávněny tyto orgány:
a) celní úřady a celní ředitelství,
(2) Zjistí-li některý z orgánů uvedených v odstavci 1 , že byla porušena povinnost nebo zákaz při značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b , sdělí takové zjištění ostatním orgánům uvedeným v odstavci 1 .
(3) Kontrola značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 a způsob nakládání s odebraným vzorkem minerálního oleje do doby jeho předání příslušné akreditované osobě65f) se řídí zákonem o státní kontrole.
(4) Analýzu odebraných vzorků minerálních olejů uvedených v § 134b za účelem kontroly dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení těchto olejů jsou oprávněny provádět pouze akreditované osoby65f) , a to na požádání orgánu uvedeného v odstavci 1 .
ČÁST PÁTÁ ZNAČKOVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ65G)
§ 134l Vymezení pojmu značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Značkováním některých dalších minerálních olejů se rozumí rovnoměrné přimíchávání značkovací látky do těchto olejů.
(2) Druh značkovací látky a její minimální množství v 1 litru některých dalších minerálních olejů neuvedených v části čtvrté a způsob její evidence stanoví prováděcí právní předpis.
§ 134m Předmět značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Předmětem značkování jsou následující minerální oleje:
a) benzol, toluol, xylol, ostatní směsi aromatických uhlovodíků a surové lehké oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2707 10 10, 2707 20, 2707 30, 2707 50 a 2707 99 11 s výjimkou uvedených výrobků, u nichž je značkování na závadu jejich použití,
b) střední oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11, 2710 19 15 a 2710 19 25 s výjimkou středních olejů používaných jako složky pro výrobu minerálních olejů určených k použití pro pohon motorů nebo středních olejů, u kterých je značkování na závadu jejich použití,
c) těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 31 a 2710 19 35 s výjimkou těžkých plynových olejů používaných jako složky pro výrobu minerálních olejů určených k použití pro pohon motorů nebo těžkých plynových olejů, u nichž je značkování na závadu jejich použití,
d) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51, 2710 19 55, 2710 19 61, 2710 19 63, 2710 19 65 a 2710 19 69 mající alespoň dvě z těchto vlastností:
1. kinematická viskozita při 40 °C je nižší než mm2 . s-1 včetně,
2. hustota při 15 °C je vyšší než 784 kg . m-3 včetně a nižší než 913 kg . m-3 včetně,
3. při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 °C s výjimkou těžkých topných olejů určených k použití pro pohon motorů nebo topných olejů, u nichž je značkování na závadu jejich použití,
e) mazací oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 71, 2710 19 75, 2710 19 81, 2710 19 83, 2710 19 87, 2710 19 91 a 2710 19 99 mající tyto vlastnosti:
1. kinematická viskozita při 40 °C je nižší než 12 mm2 . s-1 včetně,
2. bod vzplanutí podle metody Penskyho a Martense nebo metodou v otevřeném kelímku je nižší než 150 °C včetně,
3. při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 °C,
přičemž postačí, aby takový olej měl vlastnost uvedenou v bodu 1 a alespoň jednu z vlastností uvedených v bodech 2 a 3 ; s výjimkou mazacích olejů, u nichž je značkování na závadu jejich použití,
f) acyklické nasycené uhlovodíky a acyklické uhlovodíky ostatní uvedené pod kódy nomenklatury 2901 10 10, 2901 29 20 a 2901 29 80 s výjimkou acyklických uhlovodíků, u nichž je značkování na závadu jejich použití,
g) toluen, o-xylen, m-xylen, p-xylen a směsi xylenů uvedené pod kódy nomenklatury 2902 30 00 a 2902 41 až 44 s výjimkou uvedených výrobků, u nichž je značkování na závadu jejich použití,
h) složená organická rozpouštědla uvedená pod kódem nomenklatury 3814 00 90 s výjimkou rozpouštědel, u nichž je značkování na závadu jejich použití.
(2) Značkovány podle pravidel stanovených v § 134n až 134v nesmějí být
a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1 ,
b) petrolej (kerosen) uvedený pod kódem nomenklatury 2710 19 21,
c) minerální oleje pro specifické zpracování uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11, 2710 19 31, 2710 19 51 a 2710 19 71,
d) minerální oleje pro chemické zpracování uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 15, 2710 19 35, 2710 19 55 a 2710 19 75; za takové chemické zpracování se však nepovažuje využití těchto minerálních olejů jako složky pro výrobu minerálních olejů mísením,
e) bílé a medicinální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 85,
f) elektroizolační oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 93,
g) minerální oleje uvedené v odstavci 1 používané jako složky pro výrobu minerálních olejů určených k použití pro pohon motorů,
h) minerální oleje uvedené v odstavci 1 , u nichž je značkování na závadu jejich použití,
i) minerální oleje uvedené v odstavci 1 v jednotkovém balení do 50 kg.
(3) Seznam minerálních olejů uvedených v odstavci 2 písm. h) , u nichž je značkování na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Značkovány nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1 , které jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu nebo mimo tyto režimy, nebo které jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí.
§ 134n Zásady značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 musí být označkovány po celou dobu, kdy se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 134m odst. 4 a § 134p odst. 1 ).
(2) Na daňovém území České republiky smí minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkovat výhradně výrobce, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování těchto olejů.
(3) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 se posuzují z hlediska obsahu značkovací látky formou certifikace podle zvláštního právního předpisu.65f)
(4) Na minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkované jinak, než stanoví tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované.
§ 134o Vývoz některých dalších minerálních olejů
Právnické a fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 určené pro vývoz vyrobeny nebo uvedeny do volného daňového oběhu, jsou okamžikem ukončení výroby nebo uvedení do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění těchto olejů do režimu vývozu nebo do tranzitního režimu Evropských společenství. V případě neuskutečnění vývozu nebo zrušení tranzitního režimu Evropských společenství jsou uvedené osoby povinny tyto oleje, pokud již nebyly označkovány, označkovat. Jestliže jsou tyto oleje uvedené do volného daňového oběhu přijaty k označkování provozovatelem daňového skladu, jsou dnem přijetí do daňového skladu opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.
Povinnosti a zákazy při značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 je na daňovém území České republiky povinen jejich výrobce nejpozději při výstupu z výrobního zařízení. Jestliže výrobce značkuje minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 v daňovém skladu, je povinen značkovat tyto oleje nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu.
(2) Při dopravě minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 z jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu či mimo tyto režimy nebo při jejich dovozu ze třetí země je povinen značkování těchto olejů zajistit jejich příjemce nebo dovozce, a to ještě před jejich vstupem na daňové území České republiky.
(3) Výrobce a uživatel značkovací látky uvedené v prováděcím právním předpisu podle § 134l odst. 2 , který má sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, je povinen vést evidenci značkovací látky podle prováděcího právního předpisu.
(4) Výrobce, příjemce nebo dovozce, který je povinen značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo který je povinen takové značkování zajistit, je na žádost orgánu uvedeného v § 134v odst. 1 povinen předložit certifikát podle zvláštního právního předpisu65f) .
(5) Právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo jinak nabudou neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu či mimo tyto režimy nebo vyvézt do třetí země, jsou povinny bezodkladně zajistit značkování těchto olejů, jestliže se tato doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené právnické a fyzické osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 obdobně. Pokud se na tyto výrobky vztahuje režim podmíněného osvobození od daně a přitom jsou již uvedeny do volného daňového oběhu, musí být označkovány v daňovém skladu. V takovém případě jsou tyto oleje opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem přijetí nárok na vrácení daně.
(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují, skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské činnosti6) minerální oleje uvedené v § 134m , jsou povinny
a) vyrábět, zpracovávat, dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak nabývat, prodávat nebo spotřebovávat tyto oleje jen na základě živnostenského oprávnění pro tyto činnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání; to se netýká osob, které nakupují, prodávají, dopravují nebo skladují tyto oleje výhradně v jednotkovém balení do 50 kg,
b) umožnit orgánům uvedeným v § 134v odst. 1 přístup do objektů, prostor a zařízení používaných při výrobě, zpracování, dopravě, skladování, nákupu nebo jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto olejů,
c) na vyžádání předložit orgánům uvedeným v § 134v odst. 1 příslušnou dokumentaci a poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s výrobou, zpracováním, dopravou, skladováním, nákupem nebo jiným nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto olejů,
d) umožnit orgánům uvedeným v § 134v odst. 1 bezplatně odebrat v potřebném množství vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
e) uhradit nezbytné náklady spojené s provedením analýzy odebraného vzorku akreditovanou osobou65f) , bylo-li na základě této analýzy zjištěno porušení povinností stanovených tímto zákonem.
(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují, skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134m , vedou a uchovávají způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem evidenci o druzích a množství těchto olejů a o uvedených způsobech nakládání s nimi.
(8) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst. 2 písm. c) až h) značkovány, způsobem uvedeným v odstavci 6 , jsou povinny
a) v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených tímto zákonem pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,
b) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího, že značkování těchto olejů je na závadu jejich použití nebo že nebudou použity pro pohon motorů nebo k výrobě pohonné hmoty či maziva podle zvláštního právního předpisu65e) ,
c) uchovávat pro účely kontroly technickou dokumentaci a doklady k těmto olejům po dobu 10 let ode dne, kdy s nimi začaly nakládat způsobem uvedeným v odstavci 6 .
(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 , jsou na žádost prodávajícího povinny vystavit mu nejpozději přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle odstavce 8 písm. b) . To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 50 kg.
(10) Ustanovení odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje, které
a) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které prokazatelně jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí, nebo
b) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného osvobození od daně.
Je zakázáno
a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 ,
b) uvádět do volného daňového oběhu či prodávat neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 ,
c) nabízet k prodeji nebo používat značkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 pro pohon motorů,
d) dopravovat a skladovat značkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčet,
e) nabízet k prodeji nebo používat pro pohon motorů minerální oleje, které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. c) až i) .
Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 134p odst. 1 na daňovém území České republiky může značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 pouze na základě povolení ke značkování těchto olejů (dále jen "povolení ke značkování"). O vydání povolení ke značkování rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný touto osobou prostřednictvím celního úřadu.
(2) Značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 bez povolení ke značkování podle odstavce 1 se považuje za závažné porušení tohoto zákona.
(3) V návrhu na vydání povolení ke značkování musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) místo, ve kterém budou minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkovány,
c) název, popřípadě obchodní označení, minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 , které budou značkovány,
d) předpokládané roční množství minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 , které budou značkovány,
e) údaje o instalovaném zařízení a technická dokumentace zařízení na značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 ,
f) evidenční číslo daňového skladu navrhovatele, pokud bylo přiděleno podle § 20 odst. 12 .
(4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro kontrolu značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 .
(1) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti a úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň stanoví lhůtu, ve které je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží. O odložení návrhu celní ředitelství navrhovatele vyrozumí.
(2) Celní ředitelství v povolení ke značkování uvede skutečnosti podle § 134r odst. 3 písm. a) až c) a e) až f) .
(3) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení ke značkování do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(4) Rozhodnutí o vydání povolení ke značkování vyhotoví celní ředitelství ve dvou stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli a druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele.
(5) V rozhodnutí o povolení ke značkování stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Celní ředitelství stanoví dobu platnosti povolení ke značkování tak, aby toto povolení platilo nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, nejdéle však do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno.
(6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení ke značkování nevyhovuje, nebo se mu nevyhovuje v plném rozsahu, musí být odůvodněno.
(1) O vydání nového povolení ke značkování je jeho držitel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení ke značkování, pokud hodlá nepřerušeně značkovat minerální oleje, kterých se předchozí povolení ke značkování týká.
(2) Držitel povolení ke značkování je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v § 134r odst. 3 písm. a) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Změnu údajů uvedených v § 134r odst. 3 písm. b) , c) a e) je držitel povolení ke značkování povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde.
(3) Dojde-li ke změně údajů uvedených v § 134r odst. 3 písm. a) , celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního povolení ke značkování. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení ke značkování, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení ke značkování a o odejmutí povolení ke značkování předchozího.
(1) Povolení ke značkování zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení ke značkování právnickou osobou,
c) úmrtím držitele povolení ke značkování nebo dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení ke značkování za mrtvého, nebo
d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení ke značkování.
(2) Celní ředitelství povolení ke značkování odejme, jestliže
a) držitel povolení ke značkování porušil povinnosti nebo zákazy stanovené v § 134p a 134q ,
b) se změnily skutečnosti, na jejichž základě bylo povolení ke značkování vydáno, a držitel povolení ke značkování nepožádal o jeho změnu, nebo
c) držitel povolení ke značkování o to požádá.
§ 134v Kontrola značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Ke kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování minerálních olejů uvedených v § 134m jsou oprávněny tyto orgány:
a) celní úřady a celní ředitelství,
(2) Zjistí-li některý z orgánů uvedených v odstavci 1 , že byla porušena povinnost nebo zákaz při značkování minerálních olejů uvedených v § 134m , sdělí takové zjištění ostatním orgánům uvedeným v odstavci 1 .
(3) Kontrola značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 a způsob nakládání s odebraným vzorkem minerálního oleje do doby jeho předání příslušné akreditované osobě65f) se řídí zákonem o státní kontrole.
(4) Analýzu odebraných vzorků minerálních olejů uvedených v § 134m za účelem kontroly dodržování povinností a zákazů při značkování těchto olejů jsou oprávněny provádět pouze akreditované osoby 65f), a to na požádání orgánu uvedeného v odstavci 1 .
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky nabude tabákové výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 150 000 Kč.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) neznačí způsobem uvedeným v § 114 tabákové výrobky tabákovými nálepkami,
b) použije ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky na daňovém území České republiky jinde než v daňovém skladu nebo v jiném daňovém skladu, než pro který byly odebrány,
c) použije ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky, na kterých jsou vytištěny údaje neodpovídající skutečnému obsahu jednotkového balení, na kterém je tabáková nálepka umístěna,
d) použije tabákové nálepky v rozporu s ustanovením upravujícím povinnost umístit tabákovou nálepku na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození,
e) předá jinému tabákové nálepky,
f) neobjedná nebo neodebere tabákové nálepky od pověřeného celního úřadu, pokud tuto povinnost má,
g) prodá tabákové nálepky v rozporu s § 118 odst. 7 ,
h) nevede evidenci přijatých, použitých a vrácených tabákových nálepek a neuchovává evidenci a doklady ve lhůtě stanovené zákonem,
i) neprovede inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu,
j) nevrátí tabákové nálepky starého vzoru ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 4 , nebo
k) nevrátí nepoužité tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 6 .
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
a) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) ,
b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až g) ,
c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h) ,
d) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) až k) .
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) neoprávněně skladuje neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky v množství větším než 500 000 kusů cigaret, doutníků nebo cigarillos nebo v množství větším než 500 kilogramů tabáku ke kouření,
b) uvede do volného daňového oběhu, doveze nebo dopraví na daňové území České republiky tabákové výrobky, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení (§ 107 odst. 2 ),
c) prodá konečnému spotřebiteli cigarety za cenu nižší nebo vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nebo poskytne konečnému spotřebiteli slevu z ceny pro konečného spotřebitele (§ 110 a 112 ),
d) prodá konečnému spotřebiteli cigarety, ke kterým je přidán nebo přibalen jiný předmět, za celkovou cenu odlišnou od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce nebo váže prodej cigaret konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů,
e) učiní tabákové výrobky předmětem loterie nebo podobné sázkové hry,
f) neoznámí včas celnímu úřadu dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti podle § 108 odst. 1 ,
g) neoprávněně skladuje nebo prodá neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky,
h) prodá tabákové výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení podle § 107 odst. 6 , nebo
i) spotřebuje cigarety zakoupené za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.
(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, ačkoliv prodej cigaret není předmětem její činnosti.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) ,
b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až f) ,
c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) a odstavce 2 ,
d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h) .
(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. g) se uloží pokuta od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133 . Za tento přestupek lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(2) Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která poruší zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133 , se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 135d Propadnutí a zabrání zajištěných tabákových výrobků nebo lihovin
(1) Správní orgán příslušný k projednání správního deliktu uloží propadnutí neznačených tabákových výrobků zajištěných při kontrole podle § 115 nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134 , jestliže
a) náleží pachateli správního deliktu a
b) byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny.
(2) Nebylo-li uloženo propadnutí věcí uvedených v odstavci 1 , rozhodne se o jejich zabrání, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat,
b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, nebo
a jejich uvedením do oběhu by s přihlédnutím k jejich množství mohla být způsobena újma hospodářským zájmům státu chráněných tímto zákonem.
(3) Pachateli správního deliktu, kterému bylo uloženo propadnutí, nebo osobě, u které byly zabrané tabákové výrobky nebo lihoviny zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené se správou a zničením propadlých nebo zabraných tabákových výrobků nebo lihovin.
(4) Proti rozhodnutí o zabrání věci a o povinnosti nahradit státu náklady spojené se správou a zničením zabraných tabákových výrobků nebo lihovin se nelze odvolat.
(5) Vlastníkem propadlých nebo zabraných tabákových výrobků nebo lihovin se stává stát. Celní úřad propadlé nebo zabrané tabákové výrobky nebo lihoviny zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise, kterou určí ředitel celního úřadu ze zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu.
(6) Nebudou-li zajištěné tabákové výrobky nebo lihoviny prohlášeny za propadlé nebo zabrané, musí být bez zbytečného odkladu vráceny tomu, komu nepochybně patří, jinak tomu, u koho byly zajištěny.
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší
a) zákaz podle § 134f písm. a) , c) , d) nebo e) , nebo
b) zákaz podle § 134q písm. a) , c) , d) nebo e) .
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší
a) zákaz podle § 134f písm. a) , c) , d) nebo e) , nebo
b) zákaz podle § 134q písm. a) , c) , d) nebo e) .
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší
a) zákaz podle § 134f písm. b) , nebo
b) zákaz podle § 134q písm. b) .
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.
(4) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) jako osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované nebo nebarvené minerální oleje s úmyslem dopravit je do jiného členského státu nebo vyvézt do třetí země, nezajistí značkování nebo barvení minerálních olejů podle § 134e odst. 5 ,
b) jako provozovatel daňového skladu
1. neznačkuje nebo nebarví minerální oleje podle § 134e odst. 1 , nebo
2. značkuje nebo barví minerální oleje bez povolení podle § 134g odst. 1 ,
c) jako příjemce nebo dovozce nezajistí značkování nebo barvení minerálních olejů podle § 134e odst. 2 ,
d) jako výrobce nebo uživatel směsi barviva a značkovací látky, který má sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, nevede evidenci podle § 134e odst. 3 ,
e) jako provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce, který je povinen značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 nebo který je povinen takové značkování a barvení zajistit, nepředloží certifikát podle § 134e odst. 4 ,
f) jako osoba uvedená v § 134e odst. 6
1. vykonává činnosti uvedené v § 134e odst. 6 písm. a) bez živnostenského oprávnění, pokud jejich předmětem jsou minerální oleje v jednotkovém balení nad 50 kg,
2. neumožní přístup do objektů podle § 134e odst. 6 písm. b) ,
3. v rozporu s § 134e odst. 6 písm. d) neumožní bezplatně odebrat vzorky minerálních olejů v potřebném množství, nebo
4. nevede evidenci podle § 134e odst. 7 ,
g) jako osoba uvedená v § 134e odst. 8 nesplní povinnost podle § 134e odst. 8 písm. a) až c) a podle § 134e odst. 10 .
(2) Za správní delikt se uloží pokuta
a) od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) , odstavce 1 písm. b) bodu 1 a odstavce 1 písm. c) až g) ,
b) od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 .
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) jako osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované minerální oleje s úmyslem dopravit je do jiného členského státu nebo vyvézt do třetí země, nezajistí značkování minerálních olejů podle § 134p odst. 5 ,
b) jako výrobce nebo provozovatel daňového skladu, který minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 uvádí do volného daňového oběhu, neznačkuje minerální oleje podle § 134p odst. 1 ,
c) značkuje minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 bez povolení podle § 134r odst. 1 ,
d) jako příjemce nebo dovozce nezajistí značkování minerálních olejů podle § 134p odst. 2 ,
e) jako výrobce nebo uživatel značkovací látky, který má sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, nevede evidenci podle § 134p odst. 3 ,
f) jako výrobce, provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce, který je povinen značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo který je povinen takové značkování zajistit, nepředloží certifikát podle § 134p odst. 4 ,
g) jako osoba uvedená v § 134p odst. 6
1. vykonává činnosti uvedené v § 134p odst. 6 písm. a) bez živnostenského oprávnění, pokud jejich předmětem jsou minerální oleje v jednotkovém balení nad 50 kg,
2. neumožní přístup do objektů podle § 134p odst. 6 písm. b) ,
3. v rozporu s § 134p odst. 6 písm. d) neumožní bezplatně odebrat vzorky minerálních olejů v potřebném množství, nebo
4. nevede evidenci podle § 134p odst. 7 ,
h) jako osoba uvedená v § 134p odst. 8 nesplní povinnost podle § 134p odst. 8 písm. a) až c) a podle § 134p odst. 10 .
(2) Za správní delikt se uloží pokuta
a) od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) , b) , d) až h) ,
b) od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) .
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) prodá zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) , f) nebo g) v rozporu s § 60 odst. 5 , nebo
b) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) v rozporu s § 60 odst. 11 .
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g)
1. v rozporu s § 60 odst. 3 vydá osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a odst. 1 , nebo
2. neuvede do režimu podmíněného osvobození od daně podle § 60 odst. 8 , nebo
b) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) , f) nebo g)
1. prodá v rozporu s § 60 odst. 5 , 6 nebo 7 , nebo
2. dopravuje v rozporu s § 60 odst. 9 .
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že
a) jako osoba uvedená v § 60 odst. 1 nebo 2 v rozporu s § 60 odst. 4 nevede evidenci podle § 40 , nebo
b) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) v rozporu s § 60 odst. 11 .
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 79 odst. 4 na daňovém území České republiky dopravuje líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu 52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c) až e) , g) , h) a j) nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
a) § 135 , § 135a odst. 1 písm. a) , § 135b odst. 1 písm. a) až e) , g) až i) , § 135b odst. 2 a § 135c projednávají orgány uvedené v § 115 odst. 1 písm. c) a d) a v prvním stupni též orgány uvedené v § 115 odst. 1 písm. a) , b) a e) ,
b) § 135e odst. 1 a § 135f odst. 1 projednávají orgány uvedené v § 134k odst. 1 písm. c) a v prvním stupni též orgány uvedené v § 134k odst. 1 písm. a) a b) ,
c) § 135g odst. 1 a § 135h odst. 1 a 2 projednávají orgány uvedené v § 134v odst. 1 písm. c) a v prvním stupni též orgány uvedené v § 134v odst. 1 písm. a) a b) ,
d) § 135a odst. 1 písm. b) až k) , § 135b odst. 1 písm. f) , § 135j odst. 1 a § 135k odst. 1 projednávají pouze celní úřady nebo celní ředitelství.
(5) Je-li k projednání správního deliktu příslušných více správních orgánů, správní delikt projedná ten z nich, který porušení povinnosti nebo zákazu zjistí jako první, a je-li zahájeno správní řízení, tak ten správní orgán, který správní řízení zahájil nejdříve.
(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 67) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(7) Pokuta je splatná do 30 dní ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Pokuty vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení.
ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1) Právnické nebo fyzické osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být uživatelem [§ 3 písm. i) a § 13 ] nebo provozovatelem daňového skladu [§ 3 písm. f) a § 19 odst. 2 písm. b) ], jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst. 3 ), jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20 ) do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.
(3) Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, jsou povinny zajistit daň způsobem uvedeným v § 21 odst. 1 do 31. prosince 2003. Celní ředitelství může vydat povolení k provozování daňového skladu ještě před tímto datem. Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna, celní ředitelství vydané povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat:
a) výši daně zdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu a u kterých bude uplatněn nárok na vrácení daně,
b) výši daňové povinnosti, která by navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění dosud nezdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu,
c) jedné desetiny výše daňové povinnosti, která navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění vybraných výrobků v období od 1. ledna 2003 do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podán.
(4) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003 provést inventarizaci všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch zdaněných vybraných výrobků, u kterých budou uplatňovat nárok na vrácení daně.
§ 136a Zdaňovací období, daňové přiznání a splatnost daně v průběhu insolvenčního řízení
(1) Jde-li o plátce, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Další zdaňovací období plátce začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo toto rozhodnutí insolvenčním soudem vydáno. Pro další období trvání insolvenčního řízení je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc.
(2) Dnem, kdy je ukončeno insolvenční řízení, končí probíhající zdaňovací období plátce. Další zdaňovací období plátce začíná dnem následujícím po dni ukončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo ukončeno insolvenční řízení.
(3) Daňová přiznání za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je insolvenční správce, případně jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu20) oprávněna účinně nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty, povinen podat do 25. dne po skončení zdaňovacího období.
(4) Daň za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná do 40. dne od skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu
a) provést úpravu platných sazeb daně,
b) umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům, hasičským záchranným sborům, havarijním službám a subjektům hospodářské mobilizace nákup vybraných výrobků za ceny bez daně.
V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, s výjimkou části šesté.
(1) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k ustanovením § 21 odst. 2 a 12 , § 26 , 56 , 81 a 131 .
(2) Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k ustanovení § 57 .
(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 49 odst. 16 , § 134a odst. 2 , § 134b odst. 3 , § 134e odst. 3 , § 134e odst. 6 písm. d) , § 134e odst. 7 , § 134l odst. 2 , § 134m odst. 3 , § 134p odst. 3 , § 134p odst. 6 písm. d) a § 134p odst. 7 .
(1) Správu daní, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nezaniklo právo daň vyměřit nebo vymáhat nebo nezanikl nárok na vrácení daně, vykonávají dosavadní správci daně podle dosavadních právních předpisů.
(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují všechny lhůty až do ukončení jejich běhu, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty pro uplatnění práv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny přiznat a zaplatit daň z nezdaněných vybraných výrobků, které nebudou od 1. ledna 2004 umístěny v režimu podmíněného osvobození od daně, do 25. ledna 2004.
(4) Při výpočtu daně, která bude přiznána a odvedena podle odstavce 3 , se použijí sazby daně platné od 1. ledna 2004. Při uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 může být daň vrácena pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen vybraných výrobků ve výši platné v den jejich vyskladnění podle dosavadních právních předpisů.
(5) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky a fyzickým osobám v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek lze uskutečňovat do dne vstupu České republiky do Evropské unie na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po dni vstupu České republiky do Evropské unie platnost těchto povolení zaniká.
(6) Byl-li prodej vybraných výrobků uskutečňován v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003, osoby provádějící takový prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31. 12. 2003 za účasti celního úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech nezdaněných vybraných výrobků. Od 1. 1. 2004 do 31. 3. 2004 mohou být nezdaněné vybrané výrobky, uvedené v inventurním seznamu, doprodány za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů. Zbývající zboží, které na prodejnách zůstane i po 31. 3. 2004, bude po zaplacení daně nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem, a to včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejnách DUTY/TAX FREE.
(7) Je-li prodej vybraných výrobků uskutečňován do dne vstupu České republiky do Evropské unie v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003 (odstavec 5 ), osoby provádějící prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu České republiky do Evropské unie za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech vybraných výrobků. Od tohoto dne jsou nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně podle § 36 nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejně DUTY/TAX FREE.
(8) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt tabákové výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně z tabákových výrobků platnou do 31. prosince 2003 nejpozději do 31. ledna 2004.
(9) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou tabák bez označení tabákovou nálepkou vyrobit, dovézt a uvést do volného daňového oběhu nejpozději do 31. ledna 2004.
(10) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily tabák bez označení tabákovou nálepkou za účelem dalšího prodeje, mohou tento tabák prodávat nejpozději do 30. června 2005. Po uplynutí této doby tabák bez označení tabákovou nálepkou se považuje za neznačený.
(11) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které nebyly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(12) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které byly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, mohou být umístěny v daňovém skladu společně s vybranými výrobky uvedenými do režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich odeslání z daňového skladu, nejdéle však do 30. června 2004. Tyto zdaněné výrobky musí být v daňovém skladu skladovány a evidovány samostatně.
(13) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právnické nebo fyzické osoby získaly bez daně nebo s nulovou sazbou daně a použily je pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nebo je pro tento účel prodaly, nebo je použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodaly, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.
(14) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99 získané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výměnou olejů v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních a v ložiscích, a to nejvýše v takovém množství oleje, které bylo do těchto zařízení původně vloženo, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.
(15) Pokud je výrobek osvobozen od spotřební daně podle odstavců 13 a 14 , nevznikla daňovému subjektu z tohoto důvodu povinnost k registraci a k vystavování daňového dokladu podle zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Nesplnění této povinnosti daňovým subjektem přede dnem účinnosti tohoto zákona nepodléhá sankcím.
(16) Cigarety v jednotkovém balení obsahujícím méně než 20 kusů mohou být na daňovém území České republiky uvedeny do volného daňového oběhu do 31. ledna 2007. V takovém případě se ustanovení § 135b odst. 1 písm. b) a § 135b odst. 3 písm. b) nepoužijí.
(17) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily cigarety v jednotkovém balení obsahujícím méně než 20 kusů za účelem jejich dalšího prodeje, mohou tyto cigarety prodávat nejdéle do 30. června 2007. V takovém případě se ustanovení § 135b odst. 1 písm. h) a § 135b odst. 3 písm. e) nepoužijí.
HLAVA III ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Zrušuje se:
1. Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní.
2. Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.
3. Zákon č. 199/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.
4. Zákon č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
5. Zákon č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.
7. Zákon č. 45/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.
8. Zákon č. 106/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 45/1994 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb.
1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení
a) § 4 odst. 1 s výjimkou písm. e) a h) a odst. 2 , § 13 s výjimkou odst. 2 písm. h) , § 20 s výjimkou odst. 2 písm. g) a i) , § 21 , 117 , 136 , 138 a 140 , která nabývají účinnosti dnem vyhlášení,
b) § 2 odst. 1 písm. b) , c) a d) a odst. 2 , § 3 písm. b) , h) a m) , § 4 odst. 1 písm. e) a h) , § 7 odst. 2 , § 8 odst. 2 , § 9 odst. 3 písm. g) a i) , § 11 odst. 1 písm. d) , § 13 odst. 2 písm. h) , § 14 odst. 2 , 3 a 5 , § 20 odst. 2 písm. g) a i) , § 22 , 23 , 25 , § 26 odst. 11, § 27 , § 28 odst. 5 , 6 a 9 , § 29 , 30 , 31 , 32 , 33 , 36 , 39 , § 49 odst. 8 , 9 , 10 a 11 , § 103 odst. 2 , § 104 odst. 2 , § 107 odst. 2 a 4 , § 109 , § 114 odst. 2 a 6 , § 118 odst. 2 , 8 a 13 , § 119 odst. 5 , § 122 odst. 4 a § 126 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
2. Ustanovení § 3 písm. a) a l) , § 7 odst. 1 , § 8 odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. c) , § 13 odst. 2 písm. g) , § 20 odst. 2 písm. f) a h) , § 26 odst. 10, § 35 , § 49 odst. 5 , 6 a 7 , § 104 odst. 1 , § 107 odst. 1 a 3 , § 114 odst. 1 a 5 , § 118 odst. 1 , 7 a 12 , § 119 odst. 4 a § 126 písm. a) pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
v z. Gross v. r.
1) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS. Směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, a směrnice Rady 2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, směrnice Rady 2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků, a směrnice Rady 2003/117/ES ze dne 5. prosince 2003, kterou se mění směrnice 92/79/EHS a 92/80/EHS, s cílem povolit Francouzské republice prodloužené uplatňování nižších sazeb spotřební daně na tabákové výrobky uvolněné ke spotřebě na Korsice. Směrnice Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, směrnice Rady 2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků, a směrnice Rady 2003/117/ES ze dne 5. prosince 2003, kterou se mění směrnice 92/79/EHS a 92/80/EHS, s cílem povolit Francouzské republice prodloužené uplatňování nižších sazeb spotřební daně na tabákové výrobky uvolněné ke spotřebě na Korsice. Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. Směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů. Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje. Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění, a směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění.
1a) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.
2) § 128 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb.
, zákona č. 256/2000 Sb.
, zákona č. 265/2001 Sb.
a zákona č. 1/2002 Sb.
Článek 79 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992,
kterým se vydává celní kodex Společenství.
3) § 163 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.
Článek 114 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992,
kterým se vydává celní kodex Společenství.
3b) Článek 4 odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.
3c) Článek 84 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.
4) § 214 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.
Článek 161 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992,
kterým se vydává celní kodex Společenství.
5) § 197 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.
Článek 145 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992,
kterým se vydává celní kodex Společenství.
6) § 2 zákona č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník , ve znění zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. , zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.
6a) Článek 12 odst. 1 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.
8) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku.
9) § 2 zákona č. 505/1990 Sb. , o meteorologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb. a zákona č. 119/2000 Sb.
10) Zákon č. 505/1990 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
10a) § 2 písm. d) zákona č. 311/2006 Sb. , o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb.
11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.
12) § 33 zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 255/1993 Sb.
13) Zákon č. 13/1993 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
14) § 6 zákona č. 513/1991 Sb. , ve znění zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.
15) § 488 písm. g) zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.
16) § 476 zákona č. 513/1991 Sb. , ve znění zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.
17) § 59 a 223 zákona č. 513/1991 Sb. , ve znění zákona č. 142/1996 Sb. , zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. , zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.
17a) Nařízení komise (ES) č. 31/96 o osvědčení o osvobození od spotřební daně.
18) § 10 zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb. , zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.
19) § 11 zákona č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů.
19a) Zákon č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb. , ve znění zákona č. 273/1993 Sb. , zákona č. 136/1994 Sb. , zákona č. 237/1995 Sb. , zákona č. 286/1995 Sb. , zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. , zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
22) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb. , o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s. , o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.
23) Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
24) Čl. 1, vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.
24a) Zákon č. 310/1999 Sb. , o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
25) § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb.
27c) Článek 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES ze dne 16. června 2003 o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.
27d) Článek 23 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.
27e) Článek 12 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.
28) Nařízení Komise č. 684/2009 ze dne 24. července 2009 kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní.
28a) Článek 161 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.
28b) § 21 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
30) Nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 ze dne 17. prosince 1992 o zjednodušeném průvodním dokladu pro pohyb výrobků podléhajících spotřební dani, které byly uvolněny ke spotřebě v odesílajícím členském státě, uvnitř Společenství.
31a) Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty.
32) § 107 zákona č. 13/1993 Sb.
, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.
Čl. 5 a čl. 64 Nařízení Rady č. 2913/1992/EHS, kterým se vydává celní
zákoník Společenství.
33) § 115 až 117 občanského zákoníku.
34) § 4 zákona č. 97/1993 Sb. , o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákonů č. 272/1996 Sb., č. 189/1999 Sb. , č. 256/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb.
35) § 13 odst. 3 zákona č. 61/1997 Sb. , o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb. , o spotřebních daních, v znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu).
35b) ČSN 65 6512 Motorová paliva - Ethanol E85 - Technické požadavky a metody zkoušení.
35c) ČSN 65 6513 Motorová paliva - Ethanol E95 pro vznětové motory - Technické požadavky a metody zkoušení.
35d) § 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 191/2008 Sb.
36) zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánu a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
36a) Nařízení Komise (ES) č. 29/2002 ze dne 19. prosince 2001, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.
40a) § 2f zákona č. 252/1997 Sb. , o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.
43a) § 3a zákona č. 252/1997 Sb. , ve znění zákona č. 128/2003 Sb.
45) § 9 zákona č. 505/1990 Sb. , ve znění zákona č. 4/1993 Sb. , zákona č. 20/1993 Sb. , zákona č. 119/2000 Sb. , zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.
46) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb.
47) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb.
47a) Čl. 27 bod 5 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.
48) § 3 zákona č. 61/1997 Sb. , ve znění zákona č. 22/2000 Sb.
49) § 4 zákona č. 61/1997 Sb. , ve znění zákona č. 22/2000 Sb.
50) Zákon č. 110/1997 Sb. , o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
51) Zákon č. 79/1997 Sb. , o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
52) § 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb.
53) Zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
53a) § 12 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb. , o lihu, ve znění zákona č. 22/2000 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb.
54) § 21 odst. 2 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb. , o lihu, ve znění zákona č. 22/2000 Sb.
55) § 2 odst. 1 písm. l) bod 7 zákona č. 61/1997 Sb.
56) § 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 61/1997 Sb.
57) § 15 zákona č. 61/1997 Sb. , ve znění zákona č. 22/2000 Sb.
58) Například § 190b zákona č. 513/1991 Sb. , § 3 zákona č. 143/2001 Sb. , o ochraně hospodářské soutěže.
59) § 41 zákona č. 337/1992 Sb. , ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.
60) § 2 písm. v) zákona č. 115/1995 Sb. , o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 316/2000 Sb.
60a) Nařízení Komise (ES) č.884/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a pro evidenční knihy vedené v odvětví vína.
60b) Čl. 2 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 884/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví pravidla pro průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a pro evidenční knihy vedené v odvětví vína.
60c) Vyhláška č. 344/2003 Sb. , kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky.
60d) Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci
trhu s vínem, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1227/2000, nařízení
Komise (ES) č. 1607/2000, nařízení Komise (ES) č. 1622/2000, nařízení
Komise (ES) č. 1623/2000, nařízení Rady (ES) č. 2826/2000, nařízení
Rady (ES) č. 1037/2001, nařízení Rady (ES) č. 2585/2001, nařízení
Rady (ES) č. 527/2003, nařízení Rady (ES) č. 806/2003, nařízení Komise
(ES) č. 1687/2003, nařízení Komise (ES) č. 1793/2003, nařízení Komise
(ES) č. 1795/2003 a nařízení Komise (ES) č. 709/2004.
Nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví
prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné
organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu, ve znění
nařízení Komise (ES) č. 784/2001, nařízení Komise (ES) č. 1253/2001,
nařízení Komise (ES) č. 1342/2002, nařízení Komise (ES) č. 315/2003,
nařízení Komise (ES) č. 1203/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1841/2003.
Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se
stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné
organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu, ve znění nařízení
Komise (ES) č. 2409/2000, nařízení Komise (ES) č. 2786/2000,
nařízení Komise (ES) č. 545/2001, nařízení Komise (ES) č. 1282/2001,
nařízení Komise (ES) č. 1660/2001, nařízení Komise (ES) č. 2022/2001,
nařízení Komise (ES) č. 2047/2001, nařízení Komise (ES) č. 2429/2001,
nařízení Komise (ES) č. 2464/2001, nařízení Komise (ES) č. 1315/2002,
nařízení Komise (ES) č. 1795/2002, nařízení Komise (ES) č. 2224/2002,
nařízení Komise (ES) č. 625/2003, nařízení Komise (ES) č. 1183/2003,
nařízení Komise (ES) č. 1411/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1710/2003.
60e) § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 321/2004 Sb. , o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.
60f) § 40 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
61) Zákon č. 526/1990 Sb. , o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
61a) Článek 2 odst. 3 směrnice Rady 92/79/EHS. Článek 16 odst. 1 směrnice Rady 95/59/ES.
61b) Ustanovení § 107 odst. 5 bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
62) Zákon č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
62a) Vyhláška č. 467/2003 Sb. , o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků.
62b) § 1 písm. a) zákona č. 570/1991 Sb. , o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb.
63) § 152 až 172 občanského zákoníku.
65a) Například § 16 zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
65b) Například § 11 a 19 zákona č. 110/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
65c) Například § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. , zákona č. 320/2001 Sb. , zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. , zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb. , zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. , zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb.
65d) zákon č. 37/1989 Sb. , o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.
65e) § 77 zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 311/2006 Sb.
65f) § 10 zákona č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
65g) Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
67) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku .
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Z NOVEL
K zákonu se váže novela č. 693/2004 Sb., její přechodné ustanovení je čl. II
K zákonu se váže novela č. 217/2005 Sb. , její přechodné ustanovení je čl. II
K zákonu se váže novela č. 575/2006 Sb. , její přechodné ustanovení je čl. II
K zákonu se váže novela č. 261/2007 Sb. , její přechodné ustanovení je čl. XIX
K zákonu se váže novela č. 296/2007 Sb. , její přechodné ustanovení je čl. XCVII
K zákonu se váže novela č. 37/2008 Sb. , její přechodné ustanovení je čl. II
K zákonu se váže novela č. 292/2009 Sb. , její přechodné ustanovení je čl. II
K zákonu se váže novela č. 362/2009 Sb. , její přechodné ustanovení je čl. VI
K zákonu se váže novela č. 59/2010 Sb. , její přechodné ustanovení je čl. II