Program Zákon

Z�kon, o ochran� p�ed dovozem subvencovan�ch v�robk� a o zm�n� z�kona �. 2/1969 Sb., o z��zen� ministerstev a jin�ch �st�edn�ch org�n� st�tn� spr�vy �esk� republiky, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a z�kona �. 13/1993 Sb., celn� z�kon, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�

Parlament se usnesl na tomto z�kon� �esk� republiky:

��ST PRVN� OCHRANA P�ED DOVOZEM SUBVENCOVAN�CH V�ROBK�

HLAVA I OBECN� USTANOVEN�

� 1 P�edm�t �pravy

Tento z�kon upravuje ochranu dom�c�ho v�robn�ho odv�tv� vyrovn�vac�mi cly p�ed dov�en�mi v�robky, na jejich� v�robu nebo v�voz byla v zahrani�� poskytnuta zak�zan� nebo napadnuteln� subvence. Za t�mto ��elem stanov� z�sady pro posuzov�n� subvenc�, zji��ov�n� a posuzov�n� �jmy dom�c�ho v�robn�ho odv�tv�, postup pro �et�en� podn�tu o dovozu subvencovan�ho v�robku a pro ��zen� o vyrovn�vac�ch clech.

� 2 Vymezen� pojm�

Pro ��ely tohoto z�kona se rozum�:

a) subvenc� z ve�ejn�ch zdroj� poskytnut� finan�n� p��sp�vek nebo jak�koli jin� p��m� �i nep��m� finan�n� podpora nebo dotace z t�chto zdroj� a �leva od da�ov� nebo jin� povinnosti, kter� p�in�� v�hodu p��jemci subvence; subvenc� nen� osvobozen� vyv�en�ch v�robk� od v�vozn�ch cel nebo od dan�, kter� jsou uplat�ov�ny na obdobn� v�robky pro dom�c� spot�ebu,

b) specifickou subvenc� subvence, kter� nen� poskytov�na plo�n� a automaticky, ��m� se rozum�, �e je ur�ena jen pro ur�it� v�robn� odv�tv� nebo �innost, pro ur�itou �zemn� oblast nebo pro ur�it� podnikatelsk� subjekty a p��stup k n� je omezen pr�vn�mi p�edpisy nebo rozhodnut�m st�tn�ho org�nu,

c) nespecifickou subvenc� subvence, kter� se poskytuje plo�n� a automaticky na z�klad� podm�nek stanoven�ch pr�vn�mi p�edpisy p�i zachov�n� rovnosti pro v�echny subjekty,

d) napadnutelnou subvenc� subvence, kter� zp�sobuje �jmu zji��ovanou a posuzovanou podle � 4 a nen� subvenc� nenapadnutelnou nebo zak�zanou, v�etn� subvence na zem�d�lsk� v�robek, kter� je v souladu se z�vazky na v�vozn� a jin� subvence,

e) zak�zanou subvenc� subvence poskytovan� v z�vislosti na v�sledc�ch v�vozu nebo na p�ednostn�m pou�it� dom�c�ho v�robku p�ed dov�en�m; u zem�d�lsk�ho v�robku je zak�zanou subvenc� subvence na zem�d�lsk� v�robek, u kter� byl p�ekro�en limit na v�vozn� subvence dan� Dohodou o zem�d�lstv� Sv�tov� obchodn� organizace a z�vazky �lena Sv�tov� obchodn� organizace, ke kter�m se �len zav�zal ve smyslu listiny konces� a z�vazk� tohoto �lena,

f) nenapadnutelnou subvenc� nespecifick� subvence, specifick� subvence, u n� nebyla shled�na �jma zji��ovan� a posuzovan� podle � 4 , subvence poskytnut� na zem�d�lsk� v�robek v souladu s krit�rii uveden�mi v p��loze �. 2 tohoto z�kona a d�le subvence, kterou poskytla subvencuj�c� zem�

1. na pomoc v�zkumn� �innosti prov�d�n� na smluvn�m z�klad�, jestli�e tato pomoc tvo�� maxim�ln� 75 % n�klad� na aplikovan� v�zkum nebo 50 % n�klad� na p�edv�robn� rozvojovou �innost za podm�nky, �e se tato pomoc poskytuje v�lu�n� na osobn� n�klady v�zkumn�ch pracovn�k�, technik� a dal��ho pomocn�ho person�lu, na n�klady na p��stroje, za��zen�, pozemky a budovy, na n�klady na konzultace a podobn� slu�by, na dodate�n� re�ijn� n�klady, na ostatn� v�robn� n�klady a na materi�lov� n�klady a dod�vky,

2. na rozvoj znev�hodn�n�m oblastem subvencuj�c� zem� za podm�nky, �e posledn� 3 roky p��jem na osobu nebo na jednu dom�cnost nebo hrub� dom�c� produkt v t�chto oblastech je ni��� ne� 85 % pr�m�rn�ho p��jmu nebo hrub�ho dom�c�ho produktu na osobu subvencuj�c� zem� nebo �e m�ra nezam�stnanosti v t�chto oblastech je nejm�n� 110 % pr�m�ru m�ry nezam�stnanosti subvencuj�c� zem�,

3. jako jednor�zov� p��sp�vek ur�en� na rekonstrukce a �pravy st�vaj�c�ch v�robn�ch za��zen� vyvolan� po�adavky na zlep�en� �ivotn�ho prost�ed� stanoven�mi pr�vn�mi p�edpisy za podm�nky, �e tento p��sp�vek je poskytnut nejv��e do 20 % n�klad� na rekonstrukce a �pravy a �e je tento p��sp�vek dostupn� v�em v�robc�m v�robku, kte�� maj� z�jem o sn�en� dopad� jeho v�roby na kvalitu �ivotn�ho prost�ed�,

g) subvencovan�m v�robkem v�robek, na jeho� v�robu nebo v�voz byla v zahrani�� poskytnuta napadnuteln� nebo zak�zan� subvence,

h) stejn�m nebo obdobn�m v�robkem v�robek, kter� je vyroben� v tuzemsku a je ve v�ech znac�ch stejn� nebo porovnateln� s v�robkem dov�en�m ze zem� v�vozu nebo m� podobn� znaky, slo�en� a vlastnosti jako v�robek dov�en� a m��e b�t zam�niteln� s dov�en�m v�robkem,

i) v�vozcem fyzick� nebo pr�vnick� osoba, kter� vyv�� v�robky ze zem� p�vodu nebo v�vozu na �zem� �esk� republiky,

j) dom�c�m v�robn�m odv�tv�m odv�tv�, kter� zahrnuje v�robce stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku v �esk� republice jako celek; jsou-li tito v�robci ve spojen� s v�vozci nebo sami subvencovan� v�robek dov�ej�, rozum� se v�robn�m odv�tv�m odv�tv� zahrnuj�c� zb�vaj�c� v�robce; za spojen� se pova�uje p��m� nebo nep��m� kontrola tohoto v�robce v�vozcem, p��padn� naopak nebo kontrola obou t�et� osobou nebo spole�n� kontrola t�et� osoby v�robcem a v�vozcem,

k) v�vozn� cenou cena,1) za ni� je v�robek prod�v�n do �esk� republiky,

l) �jmou z�va�n� po�kozen� dom�c�ho v�robn�ho odv�tv� nebo podstatn� zpo�d�n� vybudov�n� v�roby stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku v �esk� republice zp�soben� dovozem subvencovan�ho v�robku,

m) za hrozbu �jmy stav, kdy hroz� bezprost�edn� nebezpe��, �e dal��mi dovozy subvencovan�ch v�robk� vznikne �jma,

n) zem�d�lsk�m v�robkem v�robek uveden� v p��loze �. 1 tohoto z�kona,

o) zem� st�t nebo integra�n� seskupen� st�t�, poskytuje-li v dan�m p��pad� subvenci.

� 3 Oznamovac� povinnost a evidence subvenc�

Ministerstvo financ� (d�le jen "ministerstvo") eviduje subvence poskytnut� zahrani�n�mi vl�dami, o nich� byla �esk� republika informov�na podle mezin�rodn�ch dohod. Tyto informace poskytuje ostatn�m ministerstv�m a jin�m spr�vn�m ��ad�m podle jejich p�sobnosti pro pot�eby v�konu st�tn� spr�vy.

Zji��ov�n� a posuzov�n� �jmy

� 4

(1) Vznik �jmy nebo jej� hrozby, kter� je d�sledkem dovozu subvencovan�ho v�robku, je podm�nkou pro uplatn�n� vyrovn�vac�ho cla (� 19 ). P�i zji��ov�n� �jmy nebo jej� hrozby se p�ezkoum�v� zejm�na

a) objem a n�r�st dovoz� subvencovan�ho v�robku na trh �esk� republiky v absolutn�ch nebo relativn�ch hodnot�ch v pom�ru k v�rob� nebo spot�eb� stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku a z toho vypl�vaj�c� zm�na struktury spot�eby,

b) v��e subvence na jednotku subvencovan�ho v�robku , v�vozn� cena dov�en�ho v�robku, z�soba dov�en�ho v�robku a cena stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku,

c) z�soba neprodan�ho stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku,

d) n�sledn� ��inek dovoz� subvencovan�ho v�robku na v��i ceny stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku v �esk� republice v souvislosti s ostatn�mi �initeli ovliv�uj�c�mi ceny na dom�c�m trhu, jejich ��inek na produktivitu a na n�vratnost investic, na skute�n� nebo mo�n� pokles v�roby, popt�vky a prodeje stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku, na pokles vyu�it� v�robn�ch kapacit, zam�stnanosti a zisku v dom�c�m v�robn�m odv�tv�,

e) skute�n� a mo�n� negativn� ��inek na pohyb pen�n�ch prost�edk�, na z�soby, mzdy a schopnost opat�it si prost�edky na investice, skute�n� nebo pravd�podobn� negativn� ��inky na zv��en� p��m�ch zahrani�n�ch investic do dom�c�ho v�robn�ho odv�tv�, v p��pad� zem�d�lsk�ch v�robk� tak�, zda do�lo k zv��en� n�klad� vl�dn�ch podp�rn�ch program�,

f) omezen� obchodu a hospod��sk� sout�e mezi zahrani�n�mi a dom�c�mi v�robci a sn�en� schopnosti tuzemsk�ch subjekt� vyv�et produkci,

g) zpomalen� rozvoje technologie v dom�c�m v�robn�m odv�tv�,

h) dostate�n� voln� pou�iteln� kapacita nebo bezprost�edn� podstatn� zv��en� kapacity v�vozce nazna�uj�c� pravd�podobnost podstatn� zv��en�ch subvencovan�ch v�voz� na trh �esk� republiky, p�i�em� se vezme v �vahu schopnost jin�ch trh� absorbovat dal�� dovozy,

i) spojen� v�robc� dov�en�ho subvencovan�ho v�robku s dom�c�mi v�robci stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku.

(2) P�i zji��ov�n� �jmy nebo jej� hrozby se p�ezkoum�vaj� i jin� skute�nosti po�kozuj�c� dot�en� dom�c� v�robn� odv�tv�, jejich� ��inky v�ak nelze p�isoudit subvencovan�m dovoz�m; t�mito skute�nostmi jsou zejm�na objem a ceny dovoz� v�robku, kter� nen� subvencov�n, sn�en� popt�vky nebo zm�ny struktury spot�eby a hospod��sk� sout� mezi zahrani�n�mi a dom�c�mi v�robci, rozvoj technologie, v�vozn� v�konnost a produktivita dom�c�ho v�robn�ho odv�tv�.

(3) Vznik �jmy nebo jej� hrozby mus� b�t pr�kazn� dolo�en.

� 5 Ke vzniku �jmy nebo jej� hrozby nedoch�z�, jestli�e

a) v�robek nen� subvencov�n podle tohoto z�kona v�bec nebo poskytnut� subvence je ni��� ne� 1 % v�vozn� ceny, v p��padech, nen�-li v�vozn� cena zn�ma, ni��� ne� 1 % celn� hodnoty,

b) je dovoz subvencovan�ho v�robku zanedbateln�, tj. m�n� ne� 2 % tr�n�ho pod�lu na relevantn�m trhu �esk� republiky.

� 6 Z�sady pro posuzov�n� subvence

Pro posouzen� v��e subvence z hlediska z�skan� v�hody pro jej�ho p��jemce plat� tyto z�sady:

a) poskytnut� kapit�lu do z�kladn�ho jm�n� obchodn� spole�nosti vl�dou subvencuj�c� zem� se nepova�uje za poskytnut� v�hody, pokud se tak stalo za obvykl�ch obchodn�ch podm�nek na �zem� subvencuj�c� zem�,

b) vl�dn� p�j�ka se nepova�uje za v�hodu, jestli�e nen� rozd�l mezi ��stkou, kterou osoba p�ij�maj�c� p�j�ku plat� za vl�dn� p�j�ku, a ��stkou, kterou by osoba platila za srovnatelnou obchodn� p�j�ku, kterou by mohla skute�n� z�skat na trhu; za v�hodu se pova�uje jen rozd�l mezi t�mito dv�ma ��stkami,

c) vl�dn� z�ruka se nepova�uje za v�hodu, jestli�e nen� rozd�l mezi ��stkou, kterou osoba z�sk�vaj�c� z�ruku plat� za p�j�ku s vl�dn� z�rukou, a ��stkou, kterou by tato osoba zaplatila za srovnatelnou p�j�ku bez vl�dn� z�ruky; za v�hodu se pova�uje jen rozd�l mezi t�mito dv�ma ��stkami,

d) dod�n� v�robku nebo slu�by nebo n�kup v�robku vl�dou subvencuj�c� zem� se nepova�uje za poskytnut� v�hody, jestli�e byla sjedn�na obvykl� cena, za kterou se zbo�� nebo slu�by prod�vaj� na trhu subvencuj�c� zem�.

HLAVA II �ET�EN� PODN�TU O DOVOZU SUBVENCOVAN�HO V�ROBKU

� 7

(1) Fyzick� osoba s trval�m nebo dlouhodob�m pobytem2) na �zem� �esk� republiky nebo pr�vnick� osoba se s�dlem na �zem� �esk� republiky (d�le jen "�adatel") m��e podat ministerstvu p�semn� podn�t k �et�en�, zda do�lo k dovozu subvencovan�ho v�robku.

(2) Podn�t obsahuje tyto �adateli dostupn� informace:

a) �daje o �adateli; u pr�vnick� osoby obchodn� jm�no nebo n�zev, s�dlo, pr�vn� formu a identifika�n� ��slo, u fyzick� osoby jm�no, p��jmen�, datum narozen� nebo rodn� ��slo, m�sto trval�ho nebo dlouhodob�ho pobytu a u podnikatele t� obchodn� jm�no a identifika�n� ��slo,

b) �daje o v�robci v�robku ozna�ovan�ho za subvencovan�, seznam v�ech �adateli zn�m�ch v�vozc� a dovozc� tohoto v�robku a zem� v�vozu nebo p�vodu,

c) seznam jemu zn�m�ch v�robc� v �esk� republice vyr�b�j�c�ch stejn� nebo obdobn� v�robek, v�etn� popisu objemu a hodnoty jejich v�roby, p��padn� doklad o podpo�e podn�tu od v�robc� stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku v �esk� republice; v p��pad� v�robn�ch odv�tv� zahrnuj�c�ch mimo��dn� velk� po�et v�robc� lze ur�it podporu podn�tu formou statistick�ho v�b�ru,

d) popis v�robku ozna�ovan�ho za subvencovan�, v�etn� uveden� podpolo�ky celn�ho sazebn�ku,3)

e) �daje o existenci subvence, o v��i subvence a o v�vozn� cen� v�robku ozna�ovan�ho za subvencovan� a o cen� stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku na trhu v zemi v�vozu nebo v zemi p�vodu, kter� jsou mu zn�my,

f) �daje sv�d��c� o �jm� nebo jej� hrozb� zp�soben� dovozem v�robku ozna�ovan�ho za subvencovan�, v�etn� pen�n�ho vyj�d�en� jej�ho rozsahu,

g) objem dovozu v�robk� ozna�ovan�ch za subvencovan� nebo p�edpokl�dan� objem dovozu,

h) �daje sv�d��c� o existenci p���inn� souvislosti mezi dovozy v�robk� ozna�ovan�ch za subvencovan� a �jmou nebo jej� hrozbou z toho plynouc�,

i) od�vodn�n� podn�tu.

(3) Na postup podle t�to hlavy z�kona se nevztahuje spr�vn� ��d.4)

(4) S podn�tem k �et�en�, zda do�lo k dovozu subvencovan�ch v�robk�, je �adatel povinen slo�it kauci 100 000 K� na zvl�tn� ��et ministerstva, kter� bude �adateli vr�cena, jestli�e ministerstvo vyd� rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla nebo je-li p�ijat z�vazek subvencuj�c� zem� na zru�en� nebo omezen� subvence. Kauci ministerstvo vr�t� ve lh�t� 14 dn� ode dne, kdy toto rozhodnut� nabude pr�vn� moci.

(5) Pokud kauce nen� vr�cena podle odstavce 4 , st�v� se p��jmem st�tn�ho rozpo�tu.

� 8

(1) �et�en� zahajuje ministerstvo na podn�t podle � 7 . �et�en� m��e ministerstvo zah�jit i z vlastn�ho podn�tu, m�-li dostate�n� informace o dovozu subvencovan�ho v�robku a o �jm� zp�soben� dom�c�mu v�robn�mu odv�tv�.

(2) �et�en� je zah�jeno dnem, kdy do�el ministerstvu podn�t na zah�jen� �et�en�, nebo dnem, kdy ministerstvo rozhodlo o zah�jen� �et�en� z vlastn�ho podn�tu.

(3) Ministerstvo vyzve do 15 dn� po zah�jen� �et�en� v�robce stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku v �esk� republice, aby se ve lh�t� 30 dn� ode dne doru�en� v�zvy p�semn� vyj�d�ili k podn�tu nebo zah�jen�mu �et�en�. V p��pad� velk�ho po�tu v�robc� je mo�no pou��t statistick� v�b�r v�robc�.

(4) Ministerstvo si vy��d� do 15 dn� od zah�jen� �et�en� p�semn� stanovisko Ministerstva pr�myslu a obchodu, Ministerstva zahrani�n�ch v�c�, ��adu pro ochranu hospod��sk� sout�e a Ministerstva financ� - Gener�ln�ho �editelstv� cel. V p��pad�, jedn�-li se o zem�d�lsk� v�robky, vy��d� si stanovisko i Ministerstva zem�d�lstv�. Podle povahy v�ci m��e po��dat o stanovisko i jin� spr�vn� ��ad. Pro p�edlo�en� stanoviska poskytne lh�tu, kter� nep�es�hne 30 dn� ode dne doru�en� ��dosti.

(5) Pokud nebudou vy��dan� stanoviska a vyj�d�en� p�edlo�ena v term�nu podle odstavc� 3 a 4 , provede ministerstvo �et�en� na z�klad� �daj�, kter� m� k dispozici.

(6) Ministerstvo p�i �et�en� podn�tu zji��uje

a) zda podn�t obsahuje v�echny p�edepsan� n�le�itosti podle � 7 ; pokud podn�t nem� v�echny po�adovan� n�le�itosti, ministerstvo vyzve �adatele, aby je ve stanoven� lh�t� doplnil; lh�ta k dopln�n� nesm� p�es�hnout 30 dn� ode dne obdr�en� v�zvy,

b) zda existuje dostate�n� podpora podn�tu v souladu s ustanoven�m odstavce 9 p�sm. b) ,

c) zda byla v zahrani�� na v�robek subvence skute�n� poskytnuta, a v p��pad�, �e ano, posoud�, zda se jedn� o subvenci zak�zanou, specifickou, nespecifickou, napadnutelnou nebo nenapadnutelnou,

d) na z�klad� vlastn�ho �et�en� a stanovisek ministerstev a jin�ch spr�vn�ch ��ad� podle odstavce 4 , zda byla zp�sobena nebo hroz� �jma dom�c�mu v�robn�mu odv�tv�.

(7) Ministerstvo informuje o zah�jen� �et�en� p��slu�n� org�n subvencuj�c� zem� a zem� v�vozu nebo p�vodu.

(8) �et�en� mus� b�t ukon�eno ve lh�t� 3 m�s�c� ode dne zah�jen� �et�en�.

(9) Ministerstvo v�c odlo�� a z�rove� p�semn� informuje �adatele s uveden�m d�vod�, pokud zjist�, �e

a) podn�t obsahuje zjevn� nepravdiv� �daje nebo neobsahuje dostupn� informace podle � 7 odst. 2 nebo osoba, kter� podn�t podala, jeho nedostatky neodstranila ani po p�semn� v�zv� ministerstva ve stanoven� lh�t�, nebo

b) objem v�roby stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku t�ch v�robc�, kte�� podn�t podpo�ili, tvo�� m�n� ne� 50 % objemu v�roby stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku vyroben�ho tou ��st� v�robc�, kte�� se vyj�d�ili ve prosp�ch nebo proti podn�tu, nebo jestli�e celkov� v�roba stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku t�ch v�robc�, kte�� podn�t podpo�ili, �in� m�n� ne� 25 % celkov�ho objemu v�roby stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku vyr�b�n�ho dom�c�m v�robn�m odv�tv�m, nebo

c) je subvence nenapadnuteln�, nebo

d) subvencovan� v�robek nezp�sobuje �jmu nebo jej� hrozbu.

(10) V p��pad�, �e ministerstvo nezjist� d�vody pro odlo�en� v�ci, zah�j� konzultace podle hlavy III.

HLAVA III KONZULTACE

� 9

(1) Ministerstvo zah�j� dvoustrann� konzultace s p��slu�n�mi org�ny v subvencuj�c� zemi po p�ijet� podn�tu nebo z podn�tu vlastn�ho, jestli�e z�sk� informace nasv�d�uj�c� tomu, �e do �esk� republiky je dov�en subvencovan� v�robek, kter� zp�sobuje �jmu nebo jej� hrozbu.

(2) ��elem konzultac� je objasnit zji�t�n� skute�nosti a dos�hnout vz�jemn� p�ijateln�ho �e�en� na z�klad� dohody.

(3) Pokud k takov�mu �e�en� nedojde, ministerstvo p�edlo�� v�c org�n�m Sv�tov� obchodn� organizace,5) kter� na z�klad� toho m��e p�ijmout odpov�daj�c� n�pravn� opat�en�, a sou�asn� ministerstvo zah�j� ��zen� podle hlavy IV.

HLAVA IV ��ZEN� O VYROVN�VAC�M CLU A O P�IJET� Z�VAZKU

� 10 Zah�jen� ��zen�

(1) Ministerstvo zah�j� ��zen�, pokud v�sledkem �et�en� je p�edb�n� zji�t�n� dovozu subvencovan�ho v�robku, �e tento dovoz zp�sobuje �jmu nebo jej� hrozbu a �e z�rove� nejsou d�ny d�vody k odlo�en� podle � 8 odst. 9 . ��zen� se zah�j�, jestli�e dvoustrann� konzultace podle � 9 nevedly ke vz�jemn� p�ijateln�mu �e�en�. ��zen� je zah�jeno dnem, kdy ministerstvo zve�ejn� ozn�men� o zah�jen� ��zen� bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet, nejpozd�ji v�ak do 30 dn� ode dne ukon�en� �et�en� podn�tu.

(2) Ozn�men� o zah�jen� ��zen� obsahuje

a) ozna�en� �adatele, v�robce a v�vozce v�robku ozna�ovan�ho za subvencovan� a ��astn�k� ��zen� podle � 11 ,

b) ozna�en� v�robku, kter� je p�edm�tem ��zen�, v�etn� uveden� podpolo�ky celn�ho sazebn�ku,3)

c) zemi v�vozu a zemi p�vodu,

d) z�kladn� �daje, na nich� je zalo�eno tvrzen� o existenci dovozu subvencovan�ho v�robku,

e) �daje o druhu subvence a jej� v��i,

f) �daje o �jm� nebo jej� hrozb� zp�soben� dom�c�mu v�robn�mu odv�tv�,

g) adresu, na kterou maj� b�t zas�l�na stanoviska ��astn�k� ��zen�,

h) lh�tu, je� nesm� b�t krat�� ne� 30 dn� ode dne zah�jen� ��zen�, v n� se mohou p�ihl�sit dal�� v�robci stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku v �esk� republice jako ��astn�ci ��zen�; zme�k�n� lh�ty nelze prominout,

i) subvencuj�c� zemi.

(3) Ozn�men� o zah�jen� ��zen� se doru�� v�em ��astn�k�m ��zen� a subvencuj�c� zemi.

(4) Pro v�vozce, s n�m� nebylo zah�jeno ��zen� z jin�ch d�vod� ne� z d�vodu odm�tnut� spolupr�ce p�i p�edch�zej�c�m �et�en�, se zahajuje samostatn� ��zen� a ukl�d� se na z�klad� tohoto ��zen� samostatn� vyrovn�vac� clo.

� 11

(1) ��astn�ky ��zen� jsou:

a) �adatel, do�lo-li k zah�jen� ��zen� na jeho podn�t,

b) zn�m� v�robci v�robku ozna�ovan�ho za subvencovan�,

c) zn�m� v�vozci v�robku ozna�ovan�ho za subvencovan�,

d) v�robci stejn�ho nebo obdobn�ho v�robku v �esk� republice, kte�� podn�t �adatele podpo�ili nebo se k n�mu vyj�d�ili.

(2) ��astn�ky ��zen� nejsou osoby uveden� v odstavci 1 p�sm. b) , c) a d) v p��pad� tak vysok�ho jejich po�tu, kter� by znemo��oval hospod�rn� a ��eln� veden� spr�vn�ho ��zen�, pokud v�slovn� neprojev� z�jem b�t ��astn�kem ��zen�.

(3) ��astn�kem ��zen� m��e b�t p��slu�n� z�jmov� svaz osob uveden�ch pod p�smeny b), c) a d) v p��pad�, nejsou-li tyto osoby samy ��astn�ky ��zen� podle odstavce 2 .

(4) V p��pad�, nejsou-li osoby uveden� v odstavci 1 p�sm. b) a c) ��astn�ky ��zen�, p�edlo�� ministerstvo krom� ozn�men� o zah�jen� ��zen� i podklady pro rozhodnut� bez zbyte�n�ho odkladu ��ad�m subvencuj�c� zem�, kter� je p�edaj� p��slu�n�m v�vozc�m a v�robc�m (nebo jejich z�jmov�m svaz�m) k p��padn�mu vyj�d�en�. Tyto osoby mohou zaslat ministerstvu sv� vyj�d�en� ve lh�t� 60 dn� ode dne jejich doru�en� subvencuj�c� zemi.

� 12 Zji��ov�n� d�kaz�

(1) Za ��elem posouzen�, zda do�lo k dovozu subvencovan�ho v�robku, v jeho� d�sledku byla zp�sobena �jma nebo jej� hrozba, si ministerstvo vy��d� pot�ebn� informace od ��astn�k� ��zen�, ministerstev a jin�ch spr�vn�ch ��ad� (d�le jen "poskytovatel"). Ti jsou povinni takov� informace zdarma poskytnout.

(2) Ustanoven�m odstavce 1 nejsou dot�ena ustanoven� zvl�tn�ch p�edpis� t�kaj�c� se ochrany utajovan�ch informac� , osobn�ch �daj� v informa�n�ch syst�mech, obchodn�ho a bankovn�ho tajemstv� nebo z�konem uznan� povinnosti ml�enlivosti.6)

(3) V r�mci zji��ov�n� d�kaz� p�edlo�� na z�klad� ��dosti ministerstva sv� stanovisko v ot�zk�ch posuzov�n� �jmy a jej� hrozby Ministerstvo pr�myslu a obchodu a v ot�zk�ch ochrany hospod��sk� sout�e ��ad pro ochranu hospod��sk� sout�e. Pokud jde o zem�d�lsk� v�robek, k �jm� a hrozb� �jmy se vyj�d�� t� Ministerstvo zem�d�lstv�.

(4) K z�sk�n� informac� m��e ministerstvo pou��t dotazn�ku, pro jeho� vypln�n� a vr�cen� stanov� lh�tu 30 dn� ode dne jeho doru�en�. Na ��dn� od�vodn�nou ��dost ��astn�ka ��zen� m��e b�t lh�ta prodlou�ena.

� 13

K ov��en� informac�, kter� si ministerstvo vy��dalo od osob v jin�ch zem�ch, nebo k z�sk�n� dal��ch informac� m��e ministerstvo v p��pad� pot�eby prov�st �et�en� na �zem� jin�ch st�t� za podm�nky, �e informuje o tomto z�m�ru p��slu�n� org�n t�to zem� a ta proti tomu nevznese n�mitky, a d�le, pokud obdr�� souhlas dot�en�ho subjektu.

� 14 Ochrana d�v�rn�ch informac�

(1) Pro ��ely tohoto z�kona se d�v�rnou informac� nebo informac� poskytnutou na d�v�rn�m z�klad� rozum� informace, jej� zve�ejn�n� by znamenalo v�znamnou v�hodu pro jin� osoby nebo kter� by m�la velmi nep��zniv� vliv na poskytovatele d�v�rn� informace.

(2) D�v�rn� informace m��e b�t poskytnuta jen ��astn�k�m ��zen� a jen se souhlasem poskytovatele d�v�rn� informace a pouze pro ��ely ��zen�. Ministerstvo po��d� poskytovatele, aby z n� po��dil dostate�n� podrobn� v�pis, kter� nebude m�t d�v�rnou povahu. Pokud m� poskytovatel za to, �e zpracov�n� takov�ho v�pisu nen� mo�n�, je povinen to prok�zat.

(3) Ministerstvo nep�ihl�dne k informaci, u n� zjist�, �e po�adavek o d�v�rn� zp�sob zach�zen� s n� nen� od�vodn�n�. O t�to skute�nosti ministerstvo informuje bezodkladn� poskytovatele.

(4) Osoby, kter� p�ich�zej� do styku s informacemi zji�t�n�mi v pr�b�hu ��zen�, jsou povinny o nich zachov�vat ml�enlivost, nezve�ej�ovat je a nezneu��vat jejich znalost�.

� 15 �stn� jedn�n�

(1) Ministerstvo na��d� �stn� jedn�n� v�dy, po��d�-li o to ��astn�k ��zen� nebo pova�uje-li to za pot�ebn�. Pokud se ��astn�k ��zen� �stn�ho jedn�n� nez��astn�, nesm� b�t jeho nep��tomnost na �jmu jeho pr�v.

(2) �stn� informace nebudou br�ny v �vahu, pokud je ��astn�k ��zen�, kter� je poskytl, nepod� ministerstvu ve stanoven� lh�t� i v p�semn� form�.

(3) Term�n �stn�ho jedn�n� podle odstavce 1 zve�ejn� ministerstvo bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet a sou�asn� p�semn� informuje ��astn�ky ��zen�.

� 16 Poskytov�n� informac�

(1) V pr�b�hu ��zen� umo�n� ministerstvo ��astn�k�m ��zen� a osob�m uveden�m v � 11 p�sm. b), c) a d), nejsou-li ��astn�ky ��zen�, na jejich ��dost sezn�mit se se v�emi p�semnostmi d�le�it�mi pro rozhodnut�, kter� neobsahuj� d�v�rn� informace, a s p�semnostmi p�edlo�en�mi n�kter�m z ��astn�k� ��zen�. K t�mto p�semnostem se ��astn�ci ��zen� mohou vyj�d�it v ministerstvem stanoven� p�im��en� lh�t�, kter� nep�ekro�� 30 dn�.

(2) P�ed vypracov�n�m rozhodnut� informuje ministerstvo v�echny ��astn�ky ��zen� o podstatn�ch skute�nostech, kter� jsou podkladem pro rozhodnut�, a poskytne jim lh�tu 30 dn� k uplatn�n� jejich stanovisek.

(3) V p��pad�, �e ��astn�k ��zen� neposkytne pot�ebn� informace v p��slu�n� lh�t� nebo jedn�n� zdr�uje, mohou b�t spr�vn� rozhodnut� podle tohoto z�kona vyd�na na podklad� �daj�, kter� jsou k dispozici.

� 17

Ministerstvo ukon�� ��zen� rozhodnut�m o ulo�en� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla nebo zastaven�m ��zen� ve lh�t� nejd�le 9 m�s�c� ode dne zah�jen� ��zen�. Ve zvl᚝ slo�it�ch p��padech rozhodne nejd�le do 15 m�s�c� ode dne zah�jen� ��zen�.

� 18 Zastaven� a p�eru�en� ��zen�

(1) Ministerstvo ��zen� zastav�, pokud pominul d�vod ��zen�, zejm�na jestli�e bylo dodate�n� zji�t�no, �e

a) objem dovoz� subvencovan�ho v�robku je zanedbateln� podle � 5 p�sm. b) ,

b) v�robek nen� subvencov�n v�bec nebo poskytnut� subvence nep�ekra�uje mez stanovenou v � 5 p�sm. a) ,

c) subvence nezp�sobuje �jmu,

d) subvence je nenapadnuteln�,

e) p�ijme z�vazek v�vozce podle � 21 ,

f) subvence byla zru�ena.

(2) ��zen� se nezastavuje v p��pad�, kdy byl p�ijat z�vazek v�vozce a subvencuj�c� zem� po�aduje pokra�ov�n� v ��zen� nebo jsou jin� d�vody k pokra�ov�n� v ��zen�.

(3) V p��pad� p�ijet� z�vazku p�echodn�ho charakteru bude ��zen� pouze p�eru�eno do doby ukon�en� lh�ty pro platnost z�vazku.

(4) Rozhodnut� o zastaven� nebo o p�eru�en� ��zen� se doru�� ��astn�k�m ��zen�, subvencuj�c� zemi a ozn�men� o t�chto rozhodnut�ch v�etn� zd�vodn�n� se zve�ejn� bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet.

(5) Ministerstvo si vy��d� k n�vrhu na zastaven� ��zen� p�semn� stanovisko Ministerstva pr�myslu a obchodu, Ministerstva zahrani�n�ch v�c�, ��adu pro ochranu hospod��sk� sout�e a Ministerstva financ� - Gener�ln�ho �editelstv� cel. V p��pad�, jedn�-li se o zem�d�lsk� v�robky, vy��d� si stanovisko i Ministerstva zem�d�lstv�. Tyto org�ny jsou povinny se vyj�d�it do 15 dn� ode dne doru�en� ��dosti, jinak plat�, �e s n�vrhem souhlas�.

� 19 Ukl�d�n� vyrovn�vac�ho cla

(1) Pokud ministerstvo zjist�, �e dovozem subvencovan�ho v�robku vznik� �jma nebo jej� hrozba, m��e vydat rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla. Vyrovn�vac� clo m��e b�t prozat�mn� nebo kone�n�.

(2) Rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla se ode dne nabyt� pr�vn� moci vztahuje na v�echny deklaranty,7) kte�� navrhuj� k propu�t�n� do voln�ho ob�hu v�robky uveden� v rozhodnut�, pokud jsou tyto v�robky do tuzemska prod�v�ny nebo odes�l�ny v�vozci v tomto rozhodnut� rovn� uveden�mi.

(3) Vyrovn�vac� clo nesm� b�t vy��� ne� poskytnut� subvence a nesm� p�es�hnout v��i, kter� posta�uje k odstran�n� �jmy nebo jej� hrozby.

(4) V rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla ministerstvo uvede zejm�na:

a) obchodn� obvykl� ozna�en� v�robku,

b) podpolo�ku celn�ho sazebn�ku,3)

c) zemi v�vozu a p�vodu v�robku,

d) ozna�en� �adatele,

e) ozna�en� v�robce, v�vozce a osob navrhuj�c�ch propu�t�n� subvencovan�ho v�robku do voln�ho ob�hu,

f) v��i poskytnut� subvence na jednotku v�robku v pen�n�m vyj�d�en� a ve form� procenta k jeho v�vozn� cen� nebo k celn� hodnot�, nen�-li tato cena zn�ma,

g) vy��slen� a posouzen� �jmy nebo jej� hrozby zp�soben� dom�c�mu v�robn�mu odv�tv�,

h) sazbu vyrovn�vac�ho cla,3)

i) dobu uplat�ov�n� vyrovn�vac�ho cla,

j) subvencuj�c� zemi,

k) datum, od kter�ho se vyrovn�vac� clo uplat�uje.

(5) Rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla se doru�� v�em ��astn�k�m ��zen� a subvencuj�c� zemi a ozn�men� o n�m v�etn� zd�vodn�n� se zve�ejn� bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet. Ministerstvo za�le opis rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla Ministerstvu financ� - Gener�ln�mu �editelstv� cel, kter� bezodkladn� zajist� jeho prov�d�n�.

(6) Pokud nejsou zn�mi v�ichni v�vozci subvencovan�ho v�robku nebo pokud je jejich po�et vysok� podle � 11 odst. 2 , v rozhodnut� se m�sto jmen v�vozc� uvede subvencuj�c� zem�. V takov�m p��pad� se rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla vztahuje na v�echny deklaranty, kte�� navrhuj� propu�t�n� subvencovan�ho v�robku do voln�ho ob�hu v dob� platnosti tohoto rozhodnut�, je-li zem� v�vozu nebo p�vodu zem�, kter� je v rozhodnut� ozna�ena jako subvencuj�c�.

(7) Ka�d� vyrovn�vac� clo m��e b�t uplat�ov�no po dobu nezbytn� nutnou, nejd�le 5 let od jeho ulo�en� nebo od data jeho posledn�ho p�ezkoum�n�, s v�jimkou postupu podle � 28 .

(8) Vyrovn�vac� clo nelze ukl�dat zp�tn� na dobu p�ed zah�jen�m ��zen�, s v�jimkou uplatn�n� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla na subvencovan� v�robek, u n�ho� byla zji�t�na zak�zan� subvence, dovezen� v takov�m mno�stv� a za tak kr�tk� obdob�, �e opo�d�n� uplatn�n� tohoto vyrovn�vac�ho cla by mohlo zp�sobit nenapravitelnou nebo jen t�ko napravitelnou �jmu dom�c�mu v�robn�mu odv�tv�. Kone�n� vyrovn�vac� clo je mo�n� v takov�ch p��padech zp�tn� uplatnit na subvencovan� v�robek, nejd�le v�ak na obdob� 90 dn� p�ede dnem, kdy bylo uplatn�no prozat�mn� vyrovn�vac� clo.

(9) Ministerstvo po��d� Ministerstvo pr�myslu a obchodu, ��ad pro ochranu hospod��sk� sout�e, Ministerstvo zahrani�n�ch v�c� a Ministerstvo financ� - Gener�ln� �editelstv� cel o vyj�d�en� k n�vrh�m na rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla. V p��pad�, jedn�-li se o zem�d�lsk� v�robky, po��d� o vyj�d�en� i Ministerstvo zem�d�lstv�. Tyto org�ny jsou povinny se vyj�d�it do 15 dn� ode dne doru�en� ��dosti, jinak plat�, �e s n�vrhem souhlas�.

(10) Vyrovn�vac� clo vym��uj�, vyb�raj� a vym�haj� celn� ��ady zp�sobem stanoven�m zvl�tn�m pr�vn�m p�edpisem.3)

� 20 Prozat�mn� vyrovn�vac� clo

(1) Ministerstvo m��e rozhodnout o ulo�en� prozat�mn�ho vyrovn�vac�ho cla, jestli�e b�hem ��zen� p�edb�n� zjist�, �e dovozem subvencovan�ho v�robku vznikla nebo hroz� vzniknout �jma dom�c�mu v�robn�mu odv�tv� a �e opo�d�n�m ulo�en�m kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla m��e vzniknout neodstraniteln� nebo jen t�ko odstraniteln� �jma dom�c�mu v�robn�mu odv�tv�.

(2) Prozat�mn� vyrovn�vac� clo lze ulo�it na dobu ur�itou, nejd�le v�ak na dobu 4 m�s�c� ode dne nabyt� pr�vn� moci rozhodnut� o ulo�en� tohoto cla.

(3) Prozat�mn� vyrovn�vac� clo lze ulo�it p�i spln�n� t�chto podm�nek:

a) bylo zah�jeno ��zen� podle � 10 a od zah�jen� �et�en� podle � 8 uplynulo nejm�n� 60 dn�,

b) byla d�na mo�nost ��astn�k�m ��zen� p�edlo�it informace a vzn�st p�ipom�nky,

c) byla p�edb�n� zji�t�na existence napadnuteln� nebo zak�zan� subvence,

d) byla p�edb�n� zji�t�na existence �jmy nebo jej� hrozby.

(4) Rozhodnut� o ulo�en� prozat�mn�ho vyrovn�vac�ho cla pozb�v� ��innosti

a) uplynut�m doby, na kterou bylo ulo�eno,

b) dnem nabyt� pr�vn� moci rozhodnut� o ulo�en� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla,

c) dnem, kter� je uveden v rozhodnut� o zru�en� prozat�mn�ho vyrovn�vac�ho cla.

� 21 P�ijet� z�vazku

(1) Ministerstvo m��e v pr�b�hu ��zen� i po nabyt� pr�vn� moci rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla rozhodnout o p�ijet� dobrovoln�ho z�vazku (d�le jen "z�vazek") subvencuj�c� zem�, �e s okam�itou platnost� ru�� nebo omezuje subvenci tak, aby byla odstran�na �jma nebo jej� hrozba. Ministerstvo m��e tak� rozhodnout o p�ijet� z�vazku v�vozce, �e s okam�itou platnost� uprav� v�vozn� cenu subvencovan�ho v�robku nebo p�estane subvencovan� v�robek do �esk� republiky vyv�et nebo tento v�voz omez�.

(2) Z�vazek se p�ij�m� jen v p��padech, kdy dosavadn� pr�b�h ��zen� nasv�d�uje existenci dovozu subvencovan�ho v�robku a j�m zp�soben� �jm� nebo jej� hrozb�.

(3) Zv��en� ceny v�robku nab�dnut� v�vozcem nesm� p�es�hnout v��i subvence a nesm� sou�asn� p�es�hnout v��i, kter� je nezbytn� nutn� k odstran�n� �jmy nebo jej� hrozby.

(4) Jestli�e m� ministerstvo v�hrady k nab�dnut�mu z�vazku, ozn�m� je v�vozci nebo subvencuj�c� zemi a stanov� lh�tu k vyj�d�en�.

(5) Z�vazek se p�ij�m� na dobu ur�itou, nejd�le na 5 let. V rozhodnut� o p�ijet� z�vazku ministerstvo ulo�� v�vozci povinnost p�edkl�dat zpr�vu o pln�n� z�vazku nejm�n� jednou ro�n�. O takovou zpr�vu po��d� ministerstvo i p��slu�n� org�n subvencuj�c� zem�.

(6) Po p�ijet� z�vazku se rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla zru��, pokud bylo clo ji� ulo�eno. ��zen� pokra�uje v p��pad�, po��d�-li o to subvencuj�c� zem�.

(7) Dosp�je-li ministerstvo k z�v�ru, �e nedo�lo k �jm� nebo jej� hrozb�, z�vazek pozb�v� platnosti dnem nabyt� pr�vn� moci rozhodnut� o zastaven� ��zen�.

(8) Rozhodnut� o p�ijet� z�vazku se doru�� ��astn�k�m ��zen� a subvencuj�c� zemi a ozn�men� o n�m v�etn� zd�vodn�n� se zve�ejn� bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet.

� 22 Poru�en� z�vazku a zru�en� rozhodnut� o p�ijet� z�vazku

(1) Zjist�-li ministerstvo pot�, co p�ijalo z�vazek a p��padn� i zru�ilo rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla, �e do�lo k poru�en� tohoto z�vazku, vyzve v�vozce �i subvencuj�c� zemi k ��dn�mu pln�n� p�ijat�ho z�vazku a podm�nek stanoven�ch v rozhodnut�.

(2) Jestli�e v�vozce ani po v�zv� na ��dn� pln�n� p�ijat�ho z�vazku sv�j z�vazek nebo podm�nky stanoven� v rozhodnut� nepln�, ministerstvo ��zen� znovu zah�j�, pokud bylo ji� ��zen� zastaveno, a rozhodnut� o p�ijet� z�vazku zru��.

(3) Pokud bylo znovu zah�jeno ��zen� z d�vodu poru�en� z�vazku, nepou�ije se lh�ta 60 dn� stanoven� v � 20 odst. 3 a prozat�mn� clo lze ulo�it s ��innost� ode dne poru�en� z�vazku.

(4) Kone�n� vyrovn�vac� clo lze p�i poru�en� z�vazku ulo�it zp�tn�, nejd�le v�ak na dobu 90 dn� p�ede dnem, kdy bylo uplatn�no prozat�mn� clo po poru�en� z�vazku, nejd��ve v�ak ode dne tohoto poru�en�.

(5) Rozhodnut� o zru�en� z�vazku se doru�� ��astn�k�m ��zen� a subvencuj�c� zemi a ozn�men� o n�m v�etn� zd�vodn�n� se zve�ejn� bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet.

� 23 Kone�n� vyrovn�vac� clo

(1) Ministerstvo rozhodne o uplatn�n� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla p�i spln�n� t�chto podm�nek:

a) bylo vynalo�eno rozumn� �sil� na �sp�n� dokon�en� konzultac� se subvencuj�c� zem� o zru�en� nebo sn�en� napadnuteln� subvence,

b) v ��zen� se prok�zalo, �e do�lo k dovozu subvencovan�ho v�robku, kter� zp�sobuje nebo hroz� zp�sobit �jmu dom�c�mu v�robn�mu odv�tv�, a nebylo vyd�no rozhodnut� o p�ijet� z�vazku nebo v�vozce z�vazek poru�il,

c) doba platnosti rozhodnut� o p�ijet� z�vazku uplynula, byl-li z�vazek p�ijat.

(2) Kone�n� vyrovn�vac� clo se ukl�d� na dobu ur�itou nebo na dobu neur�itou podle � 19 odst. 7 a 8 s ��innost� ode dne, kdy toto rozhodnut� nabylo pr�vn� moci. Je-li zji�t�na �jma nebo jej� hrozba dom�c�mu v�robn�mu odv�tv�, lze jej ulo�it ji� ode dne ��innosti prozat�mn�ho cla. V p��pad�, �e je zji�t�na pouze hrozba �jmy, kone�n� vyrovn�vac� clo lze ulo�it ode dne jej�ho zji�t�n�. Bylo-li prozat�mn� clo ni���, ne� je clo kone�n�, p��slu�n� rozd�l celn� ��ad nevym��� a nevybere.

� 24 Vr�cen� cla

(1) Zaplacen� vyrovn�vac� clo nebo p��slu�n� rozd�l vr�t� celn� ��ad3) na z�klad� ��dosti osoby, kter� clo zaplatila, v p��pad�, �e

a) ministerstvo ��zen� zastav� podle � 18 , nebo

b) nen� kone�n� clo uplatn�no po celou dobu uplat�ov�n� prozat�mn�ho cla, nebo

c) kone�n� clo je ni��� ne� clo prozat�mn�, nebo

d) v ��zen� o rozkladu nebo v soudn�m ��zen� bylo rozhodnuto o zru�en� rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla jako celku nebo jeho ��sti, nebo

e) v ��zen� o prodlou�en� uplat�ov�n� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla se neprok�zala pot�eba prodlou�en� uplat�ov�n� cla.

(2) ��dost mus� b�t pod�na nejpozd�ji 90 dn� po nabyt� pr�vn� moci rozhodnut� o zastaven� ��zen�, jinak pr�vo zanik�. Celn� ��ad je povinen clo vr�tit do 90 dn� ode dne obdr�en� ��dosti o vr�cen� cla. Vyrovn�vac� clo vr�t� ten celn� ��ad, kter� vyrovn�vac� clo vym��il a vybral.

� 25 Zm�na a zru�en� rozhodnut�

(1) Ministerstvo sleduje, zda ulo�en� vyrovn�vac� clo je st�le v souladu s podm�nkami pro jeho ukl�d�n� podle tohoto z�kona.

(2) Po nabyt� pr�vn� moci rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla nebo rozhodnut� o p�ijet� z�vazku m��e ministerstvo tato rozhodnut� zm�nit nebo zru�it na z�klad� p�semn�ho podn�tu ��astn�ka ��zen� nebo z vlastn�ho podn�tu.

� 26 Sn�en� vyrovn�vac�ho cla

(1) Ministerstvo vyd� rozhodnut� o sn�en� vyrovn�vac�ho cla nebo rozhodnut� o �prav� z�vazku, jestli�e p�i p�ezkoum�n� zjist�, �e do�lo ke zm�n� d�vod� pro vyb�r�n� vyrovn�vac�ho cla v p�vodn� v��i nebo pro existenci z�vazku v p�vodn�m rozsahu.

(2) Mezi takov� d�vody pat�� zejm�na sn�en� subvence, zm�na ceny subvencovan�ho v�robku, p�ijet� z�vazku subvencuj�c� zem� odstranit nebo sn�it subvenci a p�ijet� z�vazku v�vozce o zm�n� ceny subvencovan�ho v�robku, p��padn� p�ijet� zm�ny takov�ho z�vazku.

(3) Rozhodnut� o sn�en� vyrovn�vac�ho cla se doru�� v�em ��astn�k�m ��zen� a subvencuj�c� zemi a ozn�men� o n�m v�etn� zd�vodn�n� se zve�ejn� bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet. Ministerstvo za�le opis rozhodnut� o sn�en� vyrovn�vac�ho cla Ministerstvu financ� - Gener�ln�mu �editelstv� cel, kter� bezodkladn� zajist� jeho prov�d�n�.

� 27 Zru�en� vyrovn�vac�ho cla

(1) Ministerstvo zru�� rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla, pominou-li d�vody pro jeho ulo�en�. P�ezkum t�chto d�vod� se prov�d� z vlastn�ho podn�tu ministerstva nebo na ��dost n�kter�ho z ��astn�k� ��zen�, subvencuj�c� zem�, Ministerstva pr�myslu a obchodu, ��adu pro ochranu hospod��sk� sout�e, Ministerstva zahrani�n�ch v�c�, Ministerstva financ� - Gener�ln�ho �editelstv� cel, p��padn� Ministerstva zem�d�lstv�, jedn�-li se o zem�d�lsk� v�robky.

(2) Ministerstvo zru�� rozhodnut� o ulo�en� vyrovn�vac�ho cla

a) po p�ijet� z�vazku podle � 21 , nebo

b) po zastaven� ��zen� podle � 18 , nebo

c) pokud p�i p�ezkoum�n� zjist�, �e pominuly jin� z�konn� d�vody pro vyb�r�n� vyrovn�vac�ho cla.

(3) V rozhodnut� o zru�en� vyrovn�vac�ho cla uvede datum, od kter�ho toto clo ji� nebude vyb�r�no.

(4) Rozhodnut� o zru�en� vyrovn�vac�ho cla se doru�� v�em ��astn�k�m ��zen� a subvencuj�c� zemi a ozn�men� o n�m v�etn� zd�vodn�n� se zve�ejn� bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet. Ministerstvo za�le opis rozhodnut� o zru�en� vyrovn�vac�ho cla Ministerstvu financ� - Gener�ln�mu �editelstv� cel, kter� bezodkladn� zajist� jeho prov�d�n�.

� 28 Prodlou�en� uplat�ov�n� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla

(1) Pokud ministerstvo p�i p�ezkoum�n� na z�klad� zd�vodn�n�ho podn�tu �adatele nebo z vlastn�ch z�skan�ch informac� zjist�, �e ukon�en� uplat�ov�n� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla by vedlo k pokra�ov�n� nebo opakov�n� dovozu subvencovan�ho v�robku a j�m zp�soben� �jm�, vyd� v ��zen� o prodlou�en� uplat�ov�n� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla rozhodnut� o prodlou�en� uplat�ov�n� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla. Podn�t k p�ezkoum�n� mus� b�t pod�n nejpozd�ji 6 m�s�c� p�ed uplynut�m doby uplat�ov�n� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla. P�ezkoum�n� mus� b�t ukon�eno nejpozd�ji do 12 m�s�c� ode dne sv�ho zah�jen�.

(2) Ministerstvo vyd� rozhodnut� o prodlou�en� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla pouze tehdy, pokud ve lh�t� stanoven� ministerstvem v�vozce nenavrhne odpov�daj�c� z�vazek.

(3) Po dobu ��zen� o prodlou�en� uplat�ov�n� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla m��e toto clo z�stat v platnosti. P�i prodlou�en� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla podle odstavc� 1 a 2 m��e uplat�ov�n� tohoto cla p�es�hnout 5 let.

(4) Rozhodnut� o prodlou�en� kone�n�ho vyrovn�vac�ho cla se doru�� v�em ��astn�k�m ��zen� a subvencuj�c� zemi a ozn�men� o n�m v�etn� zd�vodn�n� se zve�ejn� bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet. Ministerstvo za�le opis tohoto rozhodnut� Ministerstvu financ� - Gener�ln�mu �editelstv� cel, kter� bezodkladn� zajist� jeho prov�d�n�.

� 29 Opravn� prost�edky

(1) Proti rozhodnut�m vydan�m podle � 18 odst. 1 , � 23 a � 26 a� 28 m��e ��astn�k ��zen� podat rozklad ve lh�t� 15 dn� ode dne doru�en� rozhodnut�. Pod�n� rozkladu nem� odkladn� ��inek. Proti ostatn�m rozhodnut�m vydan�m podle tohoto z�kona nelze podat rozklad ani nejsou soudn� p�ezkoumateln�.

(2) Rozhodnut� v ��zen� o rozkladu se doru�� ��astn�k�m ��zen� a subvencuj�c� zemi a ozn�men� o n�m v�etn� zd�vodn�n� se zve�ejn� bez zbyte�n�ho odkladu v Obchodn�m v�stn�ku a prost�ednictv�m s�t� Internet. Ministerstvo za�le opis tohoto rozhodnut� Ministerstvu financ� - Gener�ln�mu �editelstv� cel, kter� bezodkladn� zajist� jeho prov�d�n�.

(3) ��astn�k ��zen� nem��e v ��zen� podle tohoto z�kona podat n�vrh na obnovu ��zen� ani podn�t k p�ezkoum�n� rozhodnut� mimo odvolac� ��zen�.4)

� 30 Lh�ty v ��zen� o rozkladu

��zen� o rozkladu mus� b�t ukon�eno vyd�n�m rozhodnut� do 6 m�s�c� ode dne zah�jen� ��zen�. Ve zvl᚝ slo�it�ch p��padech m��e b�t ��zen� ukon�eno ve lh�t� nejd�le do 9 m�s�c� ode dne zah�jen� ��zen�.

HLAVA V SPOLE�N� USTANOVEN�

� 31 Vztah ke spr�vn�mu ��du

Nen�-li v tomto z�kon� stanoveno jinak, vztahuje se na spr�vn� ��zen� podle tohoto z�kona spr�vn� ��d.4)

� 32 ��zen� o v�vozu subvencovan�ch v�robk� veden� ve t�et�ch st�tech

��dosti o informace, kter� je nutno poskytnout v souvislosti s ��zen�m o dovozu subvencovan�ch v�robk� veden�m ve t�et�ch st�tech, posuzuje a vy�izuje ministerstvo, pokud byly p�edlo�eny org�nem p��slu�n�m podle pr�va t�et�ho st�tu a ��dost je ��dn� od�vodn�na.

� 33 Vztah z�kona k mezin�rodn�m smlouv�m

Ustanoven� tohoto z�kona se pou�ij�, jen pokud nestanov� n�co jin�ho mezin�rodn� smlouva, kterou je �esk� republika v�z�na a kter� byla vyhl�ena ve Sb�rce z�kon�.5) ,8)

� 34

P�semnosti ur�en� podle tohoto z�kona org�nu zem� v�vozu nebo p�vodu se mohou zas�lat prost�ednictv�m jej�ho zastupitelsk�ho ��adu.

��ST DRUH� ZM�NA Z�KONA �. 2/1969 SB., O Z��ZEN�

MINISTERSTEV A JIN�CH �ST�EDN�CH ORG�N� ST�TN� SPR�VY �ESK� REPUBLIKY

� 35

V z�kon� �. 2/1969 Sb., o z��zen� ministerstev a jin�ch �st�edn�ch org�n� st�tn� spr�vy �esk� republiky, ve zn�n� z�kona �. 34/1970 Sb., z�kona �. 147/1970 Sb., z�kona �. 125/1973 Sb., z�kona �. 25/1976 Sb., z�kona �. 118/1983 Sb., z�kona �. 60/1988 Sb., z�kona �. 173/1989 Sb., z�konn�ho opat�en� P�edsednictva �esk� n�rodn� rady �. 9/1990 Sb., z�kona �. 93/1990 Sb., z�kona �. 126/1990 Sb., z�kona �. 203/1990 Sb., z�kona �. 288/1990 Sb., z�konn�ho opat�en� P�edsednictva �esk� n�rodn� rady �. 305/1990 Sb., z�kona �. 575/1990 Sb., z�kona �. 173/1991 Sb., z�kona �. 283/1991 Sb., z�kona �. 19/1992 Sb., z�kona �. 23/1992 Sb., z�kona �. 103/1992 Sb., z�kona �. 167/1992 Sb., z�kona �. 239/1992 Sb., z�konn�ho opat�en� P�edsednictva �esk� n�rodn� rady �. 350/1992 Sb., z�kona �. 358/1992 Sb., z�kona �. 359/1992 Sb., z�kona �. 474/1992 Sb., z�kona �. 548/1992 Sb., z�kona �. 21/1993 Sb., z�kona �. 166/1993 Sb., z�kona �. 285/1993 Sb., z�kona �. 47/1994 Sb., z�kona �. 89/1995 Sb., z�kona �. 289/1995 Sb., z�kona �. 135/1996 Sb., z�kona �. 272/1996 Sb., z�kona �. 152/1997 Sb., z�kona �. 15/1998 Sb. a z�kona �. 148/1998 Sb., v � 4 se na konci odstavce 1 te�ka nahrazuje ��rkou a dopl�uj� se tato slova: "posuzuje dovoz subvencovan�ch v�robk� a p�ij�m� opat�en� na ochranu proti dovozu t�chto v�robk�.".

��ST T�ET� ZM�NA Z�KONA �. 13/1993 SB., CELN� Z�KON

� 36

Z�kon �. 13/1993 Sb., celn� z�kon, ve zn�n� z�kona �. 35/1993 Sb. a z�kona �. 113/1997 Sb., se m�n� takto:

1. V � 54 odst. 3 se za slova "clo vyb�ran�" vkl�daj� slova, kter� v�etn� pozn�mky pod �arou �. 7a) zn�j�: "podle zvl�tn�ho pr�vn�ho p�edpisu7a)

7a) Z�kon �. 63/2000 Sb., o ochran� p�ed dovozem subvencovan�ch v�robk� a o zm�n� z�kona �. 2/1969 Sb., o z��zen� ministerstev a jin�ch �st�edn�ch org�n� st�tn� spr�vy �esk� republiky, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a z�kona �. 13/1993 Sb., celn� z�kon, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.".

2. V � 54 se za odstavec 3 vkl�d� nov� odstavec 4, kter� v�etn� pozn�mky pod �arou �. 13) zn�:

"(4) Antidumpingov�m clem se rozum� zvl�tn� clo vyb�ran� podle zvl�tn�ho pr�vn�ho p�edpisu13) za ��elem ochrany p�ed dovozem dumpingov�ch v�robk�.

13) Z�kon �. 152/1997 Sb., na ochranu p�ed dovozem dumpingov�ch v�robk� a o zm�n� a dopln�n� n�kter�ch z�kon�.".

Dosavadn� odstavce 4 a 5 se ozna�uj� jako odstavce 5 a 6.

3. V � 54 odst. 5 se za slovem "stanoven�" vkl�daj� slova "na��zen�m vl�dy".

4. V � 54 se odstavec 6 zru�uje.

��ST �TVRT�

� 37 ��innost

Tento z�kon nab�v� ��innosti prvn�m dnem kalend��n�ho m�s�ce n�sleduj�c�ho po dni vyhl�en�.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

P��LOHA �. 1 ZEM�D�LSK� V�ROBKY

1. Kapitoly celn�ho sazebn�ku 01 a� 24, s v�jimkou kapitoly 03 a ��sel 1504, 1603, 1604 a 1605.

2. Polo�ka 2905.43

Mannitol (mannit)

Polo�ka 2905.44

D-glucitol (sorbitol, sorbit)

��slo 33.01

Silice (s terp�nem i bez n�ho), v�etn� pevn�ch a absolutn�ch; prysky�ice; extrahovan� olejov� prysky�ice; koncentr�ty silic v tuc�ch, v nevysychav�ch olej�ch, ve vosc�ch nebo podobn�, z�skan� enfleur�� nebo macerac�; terpenick� vedlej�� produkty vznikaj�c� p�i deterpenaci silic; vodn� destil�ty a vodn� roztoky silic.

��slo 35.01

Kasein, kasein�ty a jin� deriv�ty kaseinu; kaseinov� klihy.

��slo 35.02

Albuminy (v�etn� koncentr�t� dvou nebo v�ce syrov�tkov�ch protein�, obsahuj�c�ch v�ce ne� 80 % hmotnostn�ch syrov�tkov�ch protein�, po��tan�ch v su�in�), albumin�ty a jin� deriv�ty albuminu.

��slo 35.03

�elatina (v�etn� �elatiny v obd�ln�kov�ch i �tvercov�ch f�li�ch, t� povrchov� upraven� nebo barven�) a deriv�ty �elatiny; vyzina; jin� klihy �ivo�i�n�ho p�vodu, vyjma kaseinov�ch klih� ��sla 35.01.

��slo 35.04

Peptony a jejich deriv�ty; jin� proteinov� l�tky a jejich deriv�ty jinde neuveden� ani nezahrnut�; ko�n� pr�ek t� chromovan�.

��slo 35.05

Dextriny a jin� modifikovan� �kroby (nap�. p�ed�elatinovan� nebo esterifikovan� �kroby); klihy na b�zi �krob� nebo dextrin� nebo jin�ch modifikovan�ch �krob�.

Polo�ka 3809.10

P��pravky k �prav� povrchu, k apretov�n�, p��pravky ke zrychlen� barven� nebo ust�len� barvy a jin� v�robky a p��pravky (nap�. apretury a mo�idla) u��van� v textiln�m, pap�rensk�m, ko�ed�ln�m a podobn�m pr�myslu jinde neuveden� ani nezahrnut� na podklad� �krobov�ch l�tek.

Polo�ka 3824.60

Sorbitol jin� ne� 2905.44.

��slo 41.01

Surov� k��e a ko�ky z hov�z�ho dobytka nebo kon� a jin�ch lichokopytn�k� (�erstv� nebo solen�, su�en�, v�pn�n�, piklovan� nebo jinak konzervovan�, ale nevy�in�n�, nezpracovan� na pergamen ani jinak neupraven�), t� odchlupen� nebo �t�pan�.

��slo 41.02

Surov� k��e ov�� nebo jehn��� (�erstv� nebo solen�, su�en�, v�pn�n�, piklovan� nebo jinak konzervovan�, ale nevy�in�n�, nezpracovan� na pergamen ani jinak neupraven�), t� odchlupen� nebo �t�pan�, jin� ne� vylou�en� pozn�mkou 1 c) z t�to kapitoly.

��slo 41.03

Ostatn� surov� k��e a ko�ky (�erstv� nebo solen�, su�en�, v�pn�n�, piklovan� nebo jinak konzervovan�, ale nevy�in�n�, nezpracovan� na pergamen ani jinak neupraven�), t� odchlupen� nebo �t�pan� jin� ne� vylou�en� pozn�mkou 1 b) nebo 1 c) z t�to kapitoly.

��slo 43.01

Surov� k��e (v�etn� hlav, ohon�, no�ek a jin�ch ��st� pou�iteln�ch v ko�e�nictv�), jin� ne� surov� k��e ��sel 41.01, 41.02 nebo 41.03.

��slo 50.01

Z�motky bource moru�ov�ho zp�sobil� k smot�v�n�.

��slo 50.02

Surov� hedv�b� (neskan�).

��slo 50.03

Hedv�bn� odpad (v�etn� z�motk� nezp�sobil�ch k smot�v�n�, p��zov�ho odpadu a rozvl�kn�n�ho materi�lu).

��slo 51.01

Vlna nemykan� ani ne�esan�.

��slo 51.02

Jemn� nebo hrub� zv��ec� chlupy, nemykan� ani ne�esan�.

��slo 51.03

Odpad z vlny nebo jemn�ch nebo hrub�ch zv��ec�ch chlup�, v�etn� p��zov�ho odpadu, ale vyjma rozvl�kn�n�ho materi�lu.

��slo 52.01

Bavlna nemykan� ani ne�esan�.

��slo 52.02

Bavln�n� odpad (v�etn� ni�ov�ho odpadu a rozvl�kn�n�ho materi�lu).

��slo 52.03

Bavlna mykan� nebo �esan�.

��slo 53.01

Len surov� nebo zpracovan�, av�ak nesp�eden�; ln�n� koudel a ln�n� odpad (v�etn� ni�ov�ho odpadu a rozvl�kn�n�ho materi�lu).

��slo 53.02

Konop� (Cannabis sativa L.), surov� nebo zpracovan�, av�ak nep�eden�; koudel a odpad z konop� (v�etn� ni�ov�ho odpadu a rozvl�kn�n�ho materi�lu).

P��LOHA �. 2 KRIT�RIA A PODM�NKY PRO NENAPADNUTELN� SUBVENCE POSKYTOVAN� NA ZEM�D�LSK� V�ROBKY

1. Subvence poskytovan� v zemi v�vozce budou odpov�dat n�sleduj�c�m z�kladn�m krit�ri�m:

a) tyto subvence budou poskytov�ny prost�ednictv�m st�tem financovan�ho vl�dn�ho programu a nebudou zahrnovat p�evody od spot�ebitele;

b) tyto subvence nebudou znamenat poskytnut� cenov� podpory v�robc�m;

c) subvence budou odpov�dat specifick�m subven�n�m krit�ri�m a podm�nk�m uveden�m n�e.

Vl�dn� programy t�kaj�c� se slu�eb

2. Subvence na v�eobecn� slu�by

Subvence v t�to kategorii zahrnuj� v�daje (nebo u�l� p��jmy) ve vztahu k program�m, kter� poskytuj� slu�by nebo v�hody zem�d�lsk�m nebo venkovsk�m obc�m. Nebudou zahrnovat p��m� subvence v�robc�m nebo zpracovatel�m. Takov� programy jsou zejm�na programy uveden� v n�sleduj�c�m seznamu, kter� spl�uj� v�eobecn� krit�ria stanoven� v odstavci 1 a specifick� podm�nky, kter� jsou uvedeny n�e:

a) v�zkum, v�etn� v�eobecn�ho v�zkumu, v�zkum v souvislosti s programy na ochranu �ivotn�ho prost�ed� a v�zkumn� programy, vztahuj�c� se na ur�it� v�robky;

b) kontrola �k�dc� a chorob, v�etn� v�eobecn�ch opat�en� a opat�en� na ur�it� v�robky proti �k�dc�m a chorob�m, jako jsou syst�my v�asn�ho varov�n�, karant�na a vyhuben�;

c) v�cvikov� slu�by, v�etn� v�eobecn�ch i speci�ln�ch v�cvikov�ch za��zen�;

d) p�edn�kov� a poradensk� slu�by, v�etn� poskytnut� prost�edk� k usnadn�n� p�evodu informac� a v�sledk� v�zkumu v�robc�m a spot�ebitel�m;

e) kontroln� slu�by, v�etn� v�eobecn�ch kontroln�ch slu�eb a kontroly jednotliv�ch v�robk� pro ��ely zdravotn�, bezpe�nostn�, klasifika�n� a standardiza�n�;

f) slu�by v oblasti marketingu a propagace, v�etn� tr�n�ch informac�, poradenstv� a propagace v souvislosti s jednotliv�mi v�robky, av�ak bez n�klad� na nespecifikovan� ��ely, kter� by mohly b�t vyu�ity prodejci na sn�en� jejich prodejn� ceny nebo k poskytnut� p��m� ekonomick� v�hody pro kupuj�c�; a

g) slu�by, poskytovan� v oblasti infrastruktury, v�etn� elektrick� s�t�, silnic a ostatn�ch zp�sob� dopravy, za��zen� trh� a p��stav�, za��zen� pro dod�vku vody, p�ehrad a odvod�ovac�ch syst�m� a infrastruktury, spojen� s programy na ochranu �ivotn�ho prost�ed�. Ve v�ech p��padech budou n�klady ur�eny pouze na obstar�n� nebo v�stavbu investi�n�ch za��zen� a nebudou zahrnovat jin� subvencovan� dod�vky na vybaven� hospod��stv�, ne� je s� v�eobecn� p��stupn�ch slu�eb. Nebudou zahrnovat subvence vstup� nebo provozn�ch n�klad� nebo preferen�n�ch u�ivatelsk�ch poplatk�.

3. Subvence poskytovan� na ve�ejn� skladov� hospod��stv� pro ��ely potravinov�ho zabezpe�en�9)

V�daje (nebo u�l� p��jmy) v souvislosti s vytv��en�m a udr�ov�n�m z�sob v�robk�, kter� tvo�� ned�lnou ��st programu potravinov�ho zabezpe�en� vymezen�ho v n�rodn�m pr�vn�m ��du. Program m��e jako svou sou��st zahrnovat vl�dn� pomoc soukrom�m sklad�m v�robk�.
Objem a vytv��en� t�chto z�sob bude odpov�dat p�edem ur�en�m c�l�m vztahuj�c�m se v�hradn� k potravinov�mu zabezpe�en�. Proces vytv��en� a nakl�d�n� se z�sobami bude z hlediska finan�n�ho transparentn�. N�kupy potravin vl�dou budou prov�d�ny za b�n� tr�n� ceny a prodeje ze sklad� pro potravinov� zabezpe�en� budou prov�d�ny za ceny ne ni��� ne� b�n� ceny na dom�c�m trhu za dan� v�robek a kvalitu.

4. Subvence poskytovan� v r�mci dom�c� potravinov� pomoci10)

V�daje (nebo u�l� p��jmy) vztahuj�c� se k zaji�t�n� dom�c� potravinov� pomoci pot�ebn�m vrstv�m obyvatelstva. Pr�vo obdr�et potravinovou pomoc bude podl�hat jasn� stanoven�m krit�ri�m vztahuj�c�m se k c�l�m v��ivy. Takov� pomoc bude m�t formu p��m�ch dod�vek potravin t�m, jich� se to t�k�, nebo poskytnut� t�m, kte�� spl�uj� stanoven� podm�nky, prost�edk�, kter� jim umo�n� nakoupit zem�d�lsk� v�robky za tr�n� nebo subvencovan� ceny. N�kupy potravin vl�dou budou uskute�n�ny za b�n� tr�n� ceny a financov�n� a prov�d�n� pomoci bude transparentn�.

5. P��m� subvence poskytovan� v�robc�m

Subvence poskytovan� prost�ednictv�m p��m�ch plateb (nebo u�l�ch p��jm�, v�etn� plateb v natur�li�ch) v�robc�m, pro kterou je po�adov�no osvobozen� od z�vazk� na sn�en�, mus� spl�ovat z�kladn� krit�ria, stanoven� v odstavci 1 , a d�le specifick� krit�ria, uplat�ovan� na jednotliv� druhy p��m�ch plateb, stanoven� v odstavc�ch 6 a� 13. Jestli�e je osvobozen� od sn�en� po�adov�no na jak�koliv existuj�c� nebo nov� druh p��m� subvence, jin�, ne� kter� jsou uvedeny v odstavc�ch 6 a� 13, mus� odpov�dat krit�ri�m b) a� e) v odstavci 6, vedle v�eobecn�ch krit�ri�, stanoven�ch v odstavci 1 .

6. Subvence na podporu p��jmu

a) Pr�vo obdr�et tyto subvence bude ur�eno jasn� stanoven�mi krit�rii, jako jsou p��jem, status v�robce nebo majitele p�dy, vyu�it� �initel� nebo �rove� v�roby v ur�en�m a pevn� stanoven�m obdob�.

b) ��stka t�chto plateb v kter�mkoli dan�m roce se nebude vztahovat ani nebude zalo�ena na druhu a objemu v�roby (v�etn� jednotek �iv�ho dobytka) v�robce v kter�mkoli roce n�sleduj�c�m po z�kladn�m obdob�.

c) ��stka t�chto plateb v kter�mkoli dan�m roce se nebude vztahovat nebo nebude zalo�ena na dom�c�ch nebo mezin�rodn�ch cen�ch uplat�ovan�ch v jak�koliv v�rob� uskute�n�n� v kter�mkoli roce po z�kladn�m obdob�.

d) ��stka t�chto plateb v kter�mkoli dan�m roce se nebude vztahovat nebo nebude zalo�ena na �initel�ch v�roby pou�it�ch v kter�mkoli roce po z�kladn�m obdob�.

e) K obdr�en� t�chto plateb nebude po�adov�no uskute�n�n� ��dn� v�roby.

7. Subvence poskytovan� formou ��asti st�tu na poji�t�n� p��jm� a p��jm� z program� z�chrann�ch s�t�

a) Pr�vo obdr�et tyto platby bude d�no ztr�tou p��jmu, berouce v �vahu pouze p��jem poch�zej�c� ze zem�d�lstv�, kter� p�ekro�� 30 % pr�m�rn�ho hrub�ho p��jmu nebo ekvivalent vyj�d�en� v �ist�m p��jmu (vyjma v�ech plateb uskute�n�n�ch v r�mci stejn�ch nebo podobn�ch program�) v p�edch�zej�c�m t��let�m obdob� nebo t��let� pr�m�r zalo�en� na p�edch�zej�c�m p�tilet�m obdob� s vylou�en�m nejvy��� a nejni��� hodnoty. Ka�d� v�robce spl�uj�c� tuto podm�nku bude opr�vn�n obdr�et platbu.

b) ��stka t�chto plateb bude kompenzovat m�n� ne� 70 % ztr�ty p��jmu v�robce v roce, kdy se st�v� opr�vn�n�m obdr�et tuto pomoc.

c) ��stka v�ech t�chto plateb se bude vztahovat v�hradn� na p��jem, nebude se vztahovat na druh nebo objem v�roby (v�etn� jednotek �iv�ho dobytka) v�robce, na dom�c� nebo mezin�rodn� ceny uplat�ovan� v t�to v�rob� ani na pou�it� �initele v�roby.

d) Jestli�e v�robce obdr�� ve stejn�m roce subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 8 (subvence poskytovan� z d�vodu p��rodn�ch katastrof), souhrn t�chto plateb bude ni��� ne� 100 % celkov� ztr�ty v�robce.

8. Subvence poskytovan� z d�vodu p��rodn�ch katastrof

a) Pr�vo obdr�et subvence vznikne pouze pot�, co vl�dn� org�ny form�ln� uznaj�, �e do�lo nebo �e prob�h� p��rodn� nebo podobn� katastrofa (v�etn� epidemi�, napaden� �k�dci, nukle�rn� nehody a v�lky na �zem� doty�n�ho ��astn�ka) a bude d�no ztr�tou v�roby, kter� p�ekra�uje 30 % pr�m�rn� v�roby v p�edch�zej�c�m t��let�m obdob� nebo t��let� pr�m�r stanoven� na z�klad� p�edch�zej�c�ho p�tilet�ho obdob� s vylou�en�m nejvy��� a nejni��� hodnoty.

b) Subvence uskute�n�n� v p��pad� katastrofy se budou vztahovat pouze na ztr�ty p��jmu, �iv�ho dobytka (v�etn� plateb v souvislosti s veterin�rn� l��bou zv��at), p�dy nebo jin�ch v�robn�ch �initel� zp�soben� touto p��rodn� katastrofou.

c) Subvence nebudou kompenzovat v�ce ne� celkov� n�klady na n�hradu t�chto ztr�t a nebudou doprov�zeny ur�en�m druhu nebo mno�stv� budouc� v�roby.

d) Subvence uskute�n�n� b�hem katastrofy nep�es�hnou �rove� pot�ebnou k zabr�n�n� nebo zm�rn�n� t�ch dal��ch ztr�t, kter� jsou uvedeny v krit�riu b) v��e.

e) Jestli�e v�robce obdr�� ve stejn�m roce subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 7 (poji�t�n� p��jmu a p��jmu z program� z�chrann� s�t�), souhrn t�chto plateb bude ni��� ne� 100 % celkov� ztr�ty v�robce.

9. Subvence poskytovan� v r�mci struktur�ln�ch program� pro v�robce nucen� ukon�it �innost

a) Pr�vo obdr�et tyto subvence bude ur�eno podle jasn� stanoven�ch krit�ri� program� ur�en�ch k usnadn�n� ukon�en� �innosti osob pracuj�c�ch v obchodovan� zem�d�lsk� v�rob� nebo jejich p�echodu do nezem�d�lsk�ch �innost�.

b) Subvence budou podm�n�ny t�m, �e p��jemci zcela a nast�lo opou�t�j� obchodovanou zem�d�lskou v�robu.

10. Subvence poskytovan� prost�ednictv�m program� na nevyu��v�n� zdroj�

a) Pr�vo obdr�et tyto subvence bude ur�eno podle jasn� stanoven�ch krit�ri� program� ur�en�ch k vyn�t� p�dy nebo jin�ch zdroj�, v�etn� �iv�ho dobytka z obchodovan� zem�d�lsk� v�roby.

b) Subvence budou podm�n�ny vyn�t�m p�dy z obchodovan� zem�d�lsk� v�roby minim�ln� na 3 roky a v p��pad� �iv�ho dobytka jeho por�kou nebo definitivn� trvalou likvidac�.

c) Subvence nebudou doprov�zeny ur�en�m ��dn�ho alternativn�ho pou�it� takov� p�dy nebo jin�ho zdroje, kter� zahrnuje v�robu obchodovan�ch zem�d�lsk�ch v�robk�.

d) Subvence se nebudou vztahovat na druh nebo objem v�roby ani na dom�c� nebo mezin�rodn� ceny uplat�ovan� ve v�rob�, kter� vyu��v� p�du nebo jin� zdroje z�st�vaj�c� zachov�ny pro v�robu.

11. Subvence p�i struktur�ln�ch �prav�ch poskytovan� prost�ednictv�m investi�n�ch pomoc�

a) Pr�vo obdr�et tyto subvence bude ur�eno podle jasn� stanoven�ch krit�ri� vl�dn�ch program� ur�en�ch k pomoci finan�n� nebo fyzick� restrukturalizaci �innost� v�robce v n�vaznosti na objektivn� prok�zan� struktur�ln� nev�hody. Pr�vo vyu��vat takov� programy m��e b�t rovn� zalo�eno na jasn� stanoven�m vl�dn�m programu na reprivatizaci zem�d�lsk� p�dy.

b) ��stka takov�ch plateb v kter�mkoli dan�m roce se nebude vztahovat nebo nebude zalo�ena na druhu nebo objemu v�roby (v�etn� jednotek �iv�ho dobytka) v�robce v kter�mkoli roce po z�kladn�m obdob�, pokud nenastala situace podle n�sleduj�c�ho krit�ria e).

c) ��stka t�chto plateb v kter�mkoli dan�m roce se nebude vztahovat nebo nebude zalo�ena na dom�c�ch nebo mezin�rodn�ch cen�ch uplat�ovan�ch ve v�rob� v kter�mkoli roce po z�kladn�m obdob�.

d) Subvence budou poskytnuty pouze na obdob� nezbytn� pro realizaci investic, na kter� jsou ur�eny.

e) Subvence nebudou doprov�zeny z�vazkem nebo ur�en�m, kter� zem�d�lsk� v�robky maj� b�t p��jemci vyr�b�ny krom� ur�en� ur�it� v�robek nevyr�b�t.

f) Subvence budou omezeny ��stkou po�adovanou na vyrovn�n� za struktur�ln� nev�hodu.

12. Subvence z program� na ochranu �ivotn�ho prost�ed�

a) Pr�vo obdr�et tyto subvence bude stanoveno jako sou��st jasn� stanoven�ho vl�dn�ho programu na ochranu �ivotn�ho prost�ed� nebo konzerva�n�ho programu a bude z�visl� na pln�n� specifick�ch podm�nek vl�dn�ho programu, v�etn� podm�nek souvisej�c�ch s v�robn�mi metodami nebo vstupy.

b) Velikost subvence bude omezena na mimo��dn� n�klady nebo ztr�ty p��jmu vypl�vaj�c� z pln�n� vl�dn�ho programu.

13. Subvence z program� region�ln� pomoci

a) Pr�vo obdr�et tyto subvence bude omezeno na v�robce ve znev�hodn�n�ch regionech. Ka�d� takov� region mus� b�t jasn� ur�enou souvislou geografickou oblast�, kter� je ekonomicky a administrativn� definovateln�, pova�ovanou za znev�hodn�nou na z�klad� nestrann�ch a objektivn�ch krit�ri� jasn� stanoven�ch v z�kon� nebo jin�m pr�vn�m p�edpise a prokazuj�c�ch, �e jej� pot�e vznikaj� za okolnost�, kter� nejsou pouze do�asn�.

b) Objem t�chto subvenc� v kter�mkoli dan�m roce se nebude vztahovat nebo nebude zalo�en na druhu a objemu v�roby (v�etn� jednotek �iv�ho dobytka) v�robce v kter�mkoli roce po z�kladn�m obdob�, pokud nejde o sn�en� t�to v�roby.

c) Objem t�chto subvenc� v kter�mkoli dan�m roce se nebude vztahovat nebo nebude zalo�en na dom�c�ch nebo mezin�rodn�ch cen�ch uplat�ovan�ch ve v�rob�, uskute�n�n�ch v kter�mkoli roce po z�kladn�m obdob�.

d) Subvence budou poskytov�ny pouze v�robc�m v regionech spl�uj�c�ch stanoven� podm�nky, zato v�ak budou v�eobecn� poskytov�ny v�em v�robc�m v t�chto regionech.

e) Jestli�e se subvence vztahuj� k v�robn�m �initel�m, budou poskytov�ny p�i sestupn� sazb� nad prahovou �rove� stanovenou pro doty�n�ho �initele.

f) Subvence budou omezeny na mimo��dn� n�klady nebo ztr�ty p��jmu vypl�vaj�c� z prov�d�n� zem�d�lsk� v�roby v ur�en�ch regionech.

1) Z�kon �. 526/1990 Sb. , o cen�ch, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.

2) Z�kon �. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinc� na �zem� �esk� republiky a o zm�n� n�kter�ch z�kon�.

3) Z�kon �. 13/1993 Sb. , celn� z�kon, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.

4) Z�kon �. 71/1967 Sb. , o spr�vn�m ��zen� (spr�vn� ��d), ve zn�n� z�kona �. 29/2000 Sb.

5) Sd�len� Ministerstva zahrani�n�ch v�c� �. 191/1995 Sb. , o sjedn�n� Dohody o z��zen� Sv�tov� obchodn� organizace (WTO).

6) Nap��klad z�kon �. 412/2005 Sb. , o ochran� utajovan�ch informac� a o bezpe�nostn� zp�sobilosti, z�kon �. 101/2000 Sb. , o ochran� osobn�ch �daj� a o zm�n� n�kter�ch z�kon�, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, z�kon �. 21/1992 Sb. , o bank�ch, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.

7) � 2 p�sm. n) z�kona �. 13/1993 Sb.

8) Sd�len� Ministerstva zahrani�n�ch v�c� �. 7/1995 Sb. , o sjedn�n� Evropsk� dohody zakl�daj�c� p�idru�en� mezi �eskou republikou na jedn� stran� a Evropsk�mi spole�enstv�mi a jejich �lensk�mi st�ty na stran� druh�.

9) Pro ��ely ustanoven� odstavce 3 t�to p��lohy se budou vl�dn� programy skladov�ho hospod��stv� pro ��ely potravinov�ho zabezpe�en� v rozvojov�ch zem�ch, jejich� �innost je transparentn� a kter� jsou vedeny v souladu s ��edn� publikovan�mi objektivn�mi krit�rii nebo normami, pova�ovat za slu�iteln� s ustanoven�mi tohoto odstavce, v�etn� program�, podle kter�ch jsou z�soby potravin pro potravinov� zabezpe�en� nab�v�ny a uvol�ov�ny za ��edn� stanoven� ceny za p�edpokladu, �e rozd�l mezi po�izovac� cenou a vn�j�� referen�n� cenou je zapo��t�n do dom�c�ch subvenc� dan�ch Dohodou GATT a listinou z�vazk� a konces� �lena WTO.

10) Pro ��ely ustanoven� odstavc� 3 a 4 t�to p��lohy se budou dod�vky potravin��sk�ch v�robk� za subvencovan� ceny maj�c� za ��el pokr�t potravinov� pot�eby chud�ho m�stsk�ho a venkovsk�ho obyvatelstva rozvojov�ch zem�, uskute��ovan� na ��dn� stanoven�m z�klad� za rozumn� ceny pova�ovat za slu�iteln� s ustanoven�m tohoto odstavce.