Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Vláda nařizuje podle § 133a odst. 6 a § 134c odst. 7 a k provedení § 134 písm. a) až c) zákona č. 65/1965 Sb. , zákoník práce , ve znění zákona č. 155/2000 Sb. :

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tímto nařízením se stanoví v souladu s právem Evropských společenství1) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické požadavky na pracovní prostředí a pracoviště.

(2) Na práce vykonávané

a) v otevřených a polootevřených pracovištích stánků se vztahují požadavky uvedené v § 3 až 5 , § 7 až 12 , § 14 až 23 , § 24 odst. 1 , § 27 a 28 a v přílohách č. 1 až 3, 5 až 9 a 11 k tomuto nařízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1a) , a

b) jako artistická a umělecká činnost, s výjimkou dílen umělecké výroby, se vztahují požadavky uvedené v § 14 , 17 , 21 a 28 a v přílohách č. 3 a 11 k tomuto nařízení. Požadavky uvedené v § 2 až 13 , § 15 a 16 , § 18 až 20 , § 22 až 27 a dále v příloze č. 1 částech A, B, D a E, přílohách č. 2 až 5, č. 7 až 10 k tomuto nařízení se na artistickou a uměleckou činnost, s výjimkou dílen umělecké výroby, vztahují přiměřeně. Požadavky, uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení se vztahují pouze na dílny umělecké výroby.

(3) Tímto nařízením nejsou dotčeny obecné technické požadavky na výstavbu1b) a zvláštní požadavky na pracovní prostředí a pracoviště stanovené zvláštními právními předpisy.2)

(4) Podle tohoto nařízení se hodnotí podmínky ochrany zdraví žáků středních škol včetně učilišť, odborných učilišť, speciálních škol a školských zařízení při práci, která je součástí přípravy na povolání. Pracoviště dalších právnických nebo fyzických osob, které mají oprávnění k činnosti v daném oboru, pokud se na nich provádí příprava žáků na povolání, musí vyhovovat požadavkům tohoto nařízení.

§ 2

Při zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek se postupuje podle tohoto nařízení a zvláštních právních předpisů.3) Není-li zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek takto upraveno, postupuje se podle metod obsažených v české technické normě. Při použití jiné metody musí být doloženo, že je z hlediska záchytnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti výsledků alespoň ekvivalentní metodě uvedené v české technické normě.

ČÁST DRUHÁ RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK A MINIMÁLNÍ OPATŘENÍ K OCHRANĚ ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

§ 3 Osvětlení

(1) Konstrukce a uspořádání pracovišť se řeší tak, aby bylo zajištěno denní osvětlení pracovišť a byla omezována tepelná zátěž zaměstnanců slunečním zářením. Osvětlovací otvory musí být upraveny tak, aby vnitřní prostory pracoviště byly dostatečně chráněny proti přímému slunečnímu záření. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.

(2) Osvětlení pracovišť denním, umělým, popřípadě sdruženým osvětlením musí odpovídat nárokům vykonávané práce na zrakovou činnost, pohodu vidění a bezpečnost zaměstnanců v souladu s normovými hodnotami. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.

(3) Pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení, a předpokládaná doba práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za pracovní dobu (dále jen "trvalá práce"), se mohou zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o

a) pracoviště pouze s nočním provozem,

b) pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu,

c) pracoviště, jehož účel nebo konstrukce neumožňují zřídit dostačující počet osvětlovacích otvorů,

d) pracoviště, na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, které nelze docílit denním světlem, nebo

e) zajištění ochrany zdraví zaměstnanců před nepříznivými vlivy, jejichž zdrojem je technologie, nebo před pronikáním škodlivin z výrobní nebo jiné činnosti (například velíny).

(4) Osvětlovací soustavy a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny ve lhůtách odpovídajících nejméně normovým hodnotám a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Okna a osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění. Zaměstnancům musí být umožněno manipulovat s okny, otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat světlíky nebo větrací zařízení z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.

(5) Pracoviště, na nichž jsou zaměstnanci při výpadku umělého osvětlení vystaveni ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybavena dostačujícím nouzovým osvětlením.

§ 4 Tepelná zátěž, zátěž chladem a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců

(1) Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než -15 °C. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C. Přípustné mikroklimatické podmínky a způsob jejich stanovení upravuje část A přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Na pracovištích, kde jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže z technologických zdrojů, a na ostatních pracovištích za mimořádně teplých dnů musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně tepelné zátěže; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(3) Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže, způsob jejího hodnocení a doba výkonu práce na pracovištích v podzemí sloužících k dobývání nerostných surovin a k výstavbě podzemních děl hornickým způsobem jsou upraveny v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(4) Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku, jsou upraveny v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pokud při manipulaci s materiálem vyžadující přímý kontakt tepelně nechráněné pokožky rukou teplota tohoto materiálu je 10 °C a nižší, musí být zaměstnancům umožněno prohřívání rukou během této manipulace.

(5) Práce při teplotách nižších, než jsou minimální teploty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro danou třídu práce, může být vykonávána na otevřených a polootevřených pracovištích a v případech, kdy z technologických důvodů je nezbytné práci provádět v uzavřených prostorách nebo na uzavřených pracovištích, na nichž musí být z technologických důvodů udržována teplota nižší, než je teplota uvedená pro danou třídu práce podle této tabulky.

(6) K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4 °C a nižší, musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10 °C do 4 °C, musí být zřízeny ohřívárny.

(7) Ochranný oděv pro práci při teplotách 4 °C a nižších musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 °C. Pokud rychlost proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s^-1 , musí být tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(8) Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu poklesne pod 4 °C, musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem rukavic. Vystavení nechráněné kůže vzduchu, jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší než -20 °C, nesmí překročit 20 minut. Práce nelze vykonávat na pracovištích, na kterých je teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu nižší než -30 °C.

(9) Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.

§ 5 Ochranné nápoje

(1) K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže chladem se poskytují zaměstnancům ochranné nápoje. Ochranné nápoje se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Ochranným nápojem, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním. Součástí ochranného nápoje mohou být i potravní doplňky.3a)

(2) Ochranné nápoje se poskytují

a) při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné operativní teploty (t_{o max} ) stanovené v uvedené tabulce pro tuto třídu práce,

b) když se prokáže měřením, že dochází při dané práci u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu; výpočet ztrát tekutin se provádí vždy, když je práce zařazená podle tabulky č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 % nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá třívrstvému oděvu),

c) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až 17 hodin vyšší než hodnota to max operativní teploty stanovené pro danou třídu práce v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 ,

d) při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být z technologických důvodů udržována teplota 4 °C a nižší,

e) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní doby nižší než 4 °C.

(3) Ochranné nápoje podle odstavce 2 písm. a) až c) se poskytují v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin ztracených za směnu potem a dýcháním. Na pracovištích uvedených v odstavci 2 písm. d) a e) se poskytují teplé nápoje v množství alespoň půl litru za směnu.

(4) Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, musí mít vhodnou teplotu a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Množství alkoholu v nich nesmí překročit 1 hmotnostní procento; nápoje pro mladistvé nesmí obsahovat alkohol.

§ 6 Větrání pracoviště

(1) Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující pracovní podmínky, již od počátku pracovní doby. Limitní hodnoty mikroklimatických podmínek jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení. Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 30 % hodnoty jejich přípustných expozičních limitů.

(2) Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců. Požadavky na nucené větrání a místní odsávání jsou stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(3) Plynné chemické látky a aerosoly, které vznikají při činnosti strojů, technických zařízení nebo jiné technologické činnosti, musí být podle technických možností zachyceny přímo u zdroje. Zachycení se provede zakrytím zdroje nebo jeho vybavením místním odsáváním. Místní odsávání musí být v provozu souběžně s technickým výrobním zařízením a musí být zabezpečeno tak, aby při vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno technické výrobní zařízení. Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.

(4) Vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým zařízením musí obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který postačuje pro snížení koncentrace plynných látek a aerosolů pod hodnoty přípustných expozičních limitů a nejvyšších přípustných koncentrací. Množství přiváděného venkovního vzduchu na 1 zaměstnance však nesmí být nižší než hodnoty uvedené v bodu 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení. Podíl venkovního vzduchu v celkovém množství přiváděného vzduchu přitom nesmí klesnout pod 15 %.

(5) Na pracovištích se zvláštními nároky na čistotu ovzduší a s počtem zaměstnanců nepřevyšujícím 10 zaměstnanců se připouští snížení podílu venkovního vzduchu v rozsahu stanoveném v bodu 6 přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

§ 7 Fyzická zátěž a prostorové požadavky související s fyzickou zátěží

(1) Celková fyzická zátěž zaměstnance nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Lokální svalová zátěž nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Při měření lokální svalové zátěže musí být dodrženy zásady stanovené v části D přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

(3) Prostorové požadavky na pracoviště a pracovní místo související s fyzickou zátěží zaměstnance jsou upraveny v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

(4) Pracovní polohy při práci musí splňovat kritéria uvedená v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

Zdravotní rizika a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny

§ 8

(1) Ruční manipulací s břemeny se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, které v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře zaměstnance.

(2) Ruční manipulace s břemeny jako rizikový faktor musí být omezována. Pokud je ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí být pracoviště uspořádána tak, aby byla manipulace s břemeny co nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců. Musí být učiněna vhodná organizační opatření a použity vhodné mechanizační prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře. Podmínky dané práce musí být před jejím zahájením posouzeny a vyhodnoceny zejména po stránce vlastností břemene a musí být přijata opatření především k ochraně bederní páteře před jejím poškozením.

(3) Zaměstnanci musí být před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemeny seznámeni s všeobecnými údaji a podle možností i s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, o jeho nejtěžší straně a s přesnými údaji o správném uchopení a zacházení s břemeny a s nebezpečím, jemuž mohou být vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s břemeny, zejména

a) s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,

b) s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména nedostatek prostoru ve svislém směru, práce na nerovném, kluzkém a vratkém pracovním povrchu a práce v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,

c) se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře, zejména příliš častá nebo příliš dlouho trvající fyzická námaha, nedostatečný tělesný odpočinek, nedostatečná doba na zotavení a vnucené tempo práce.

§ 9

Podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být k ochraně zdraví zaměstnanců pracovní podmínky upraveny zejména vhodnými organizačními opatřeními, vybavením zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky nebo použitím vhodných technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění pohybového aparátu. Za vhodné technické prostředky se považují mechanická zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemeny nebo k jejímu omezení. Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit vhodnými technickými prostředky, musí být ruční manipulace řešena s ohledem na hmotnost břemen, četnost a způsoby manipulace s nimi, možnosti jejich uchopení a s ohledem na celosměnový energetický výdej. Přípustné hmotnosti při ruční manipulaci s břemeny jsou stanoveny v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

§ 10 Práce ve vnuceném tempu, monotónní práce a psychická zátěž související s prací

(1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží

a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce, při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob,

b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti,

c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organizmu,

d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům,

e) riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob,

f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu,

g) práce pouze v nočních směnách.

(2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5-10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení.

(3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží

a) velikost kritického detailu,

b) náročnost na diskriminaci detailů,

c) nároky na adaptaci zraku,

d) nároky na akomodaci a okohybné svaly,

e) práce za zvláštních světelných podmínek,

f) používání zvětšovacích přístrojů a

g) neodstranitelné oslňování.

(4)

zrušen ke dni 1. 9. 2004 novelou č. 441/2004

Zdravotní rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami a opatření k ochraně zdraví

§ 11

(1) Prací na zařízeních se zobrazovacími jednotkami se rozumí práce vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení obsahující zobrazovací jednotku, klávesnici či jiné vstupní zařízení, software a další volitelné příslušenství včetně pracovního stolu nebo pracovní plochy, pracovního sedadla a bezprostředního pracovního okolí.

(2) Hodnocení rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a vyhodnocení možnosti nepříznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož i možnosti vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může zvyšovat závažnost výsledného působení.

§ 12

(1) Práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti musí být během pracovní doby přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti, jejichž účelem je snížit pracovní zátěž vyplývající z povahy práce se zobrazovací jednotkou. Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce.

(2) Požadavky na pracoviště se zobrazovacími jednotkami jsou upraveny v příloze č. 7 k tomuto nařízení.

§ 13

Ustanovení § 11 a 12 se nevztahují na kabiny řidičů pro obsluhu vozidel a strojního zařízení, počítačové systémy v dopravních střediscích, počítačové systémy určené převážně pro veřejné užívání, přenosné systémy používané na pracovišti po omezenou dobu, kalkulátory, registrační zařízení pokladen, zařízení, která mají malou obrazovku určenou pro bezprostřední používání údajů nebo výsledků měření, a psací stroje označované jako psací stroje s okénkem.

§ 14 Hodnocení zdravotního rizika chemických faktorů a prachu

(1) Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni účinkům chemických látek a chemických přípravků4) (dále jen "chemické látky") nebo prachu, které se považují za zdraví škodlivé, zahrnuje

a) zjištění přítomnosti chemické látky a prachu na pracovišti,

b) zjištění nebezpečných vlastností chemické látky a prachu, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců,

c) využití údajů z bezpečnostních listů upravených zvláštním právním předpisem,4)

d) zjištění úrovně, typu a trvání expozice,

e) popis technologických a pracovních operací s chemickou látkou nebo spojených s vývinem prachu,

f) využití dat o přípustných expozičních limitech, nejvyšších přípustných koncentracích nebo ukazatelích biologických expozičních testů, zejména přijatých členskými státy Evropské unie,

g) posouzení účinku opatření, která byla stanovena příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví,

h) využití závěrů již provedených lékařských prohlídek a vyšetření a dalších informací z dostupných zdrojů.

(2) Přípustné expoziční limity jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době,5) aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu, a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin. V případě vyšší plicní ventilace nebo delší doby výkonu práce se přípustné expoziční limity stanoví podle části E přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

(3) Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší jsou koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven. S ohledem na možnosti chemické analýzy lze při hodnocení pracovního ovzduší porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této chemické látky po dobu nejvýše 10 minut.

(4) Nejvyšší přípustné koncentrace a přípustné expoziční limity chemických látek, jakož i zásady pro stanovení přípustných expozičních limitů směsí chemických látek a dále základní zásady hodnocení inhalační expozice a strategie měření škodlivin v pracovním ovzduší jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity pro prach a postup při stanovení azbestových a jiných vláken je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Inhalační expozicí se rozumí expozice chemickým látkám nebo prachu cestou dýchacího ústrojí. Nadměrnou expozicí se rozumí stav, při kterém v důsledku havárie nebo obdobné nepředvídatelné okolnosti dochází k takovému zvýšení koncentrace látek v pracovním ovzduší, u kterého je pravděpodobnost ohrožení zdraví mimořádně vysoká.

(5) Hodnocení zdravotního rizika musí být provedeno i s ohledem na další činnosti, jako je například údržba nebo úklid, u nichž lze z jejich povahy předpokládat, že mohou být spojeny s možností značného zvýšení expozice zaměstnanců chemickým látkám nebo prachu. Hodnocení zdravotního rizika musí brát v úvahu též možnost nehod a havárií. Pokud nepostačují dostupná technická opatření k omezení expozice zaměstnanců při takových činnostech a situacích na hygienicky přijatelnou míru, musí být

a) do doby odstranění příčin situace, která vedla k nadměrné expozici nebo k významnému zvýšení expozice, omezen počet zaměstnanců jen na ty, kteří provádějí nezbytné práce, za účelem odstranění těchto příčin,

b) zaměstnancům podle písmene a) poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky odpovídající dané chemické látce nebo prachu a očekávané míře expozice,

c) kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem, jde-li o havárii spojenou s únikem chemických látek do pracovního prostředí a pokud je to účelné vzhledem k povaze uniklých látek a jejich množství. Doba expozice zaměstnanců chemickým látkám, kteří vykonávají v kontrolovaném pásmu nezbytné práce, musí být zkrácena na co nejmenší míru.

(6) Hygienicky přijatelnou mírou podle odstavce 5 se rozumí snížení rizika na úroveň stanovenou přípustnými expozičními limity a nejvyššími přípustnými koncentracemi.

(7) Kontrolovaným pásmem se rozumí ucelená a jednoznačně určená část pracoviště, oddělená od ostatního prostoru, viditelně označená a zajištěná tak, aby do ní nemohly vstupovat nepovolané osoby.

Hodnocení zdravotních rizik plynoucích z expozice olovu a jeho iontových sloučenin a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců

§ 15

(1) Při práci s olovem nebo látkou obsahující olovo, při které může dojít k absorbci olova do lidského organizmu, musí být určen způsob a míra expozice zaměstnanců olovu. Postup a výsledky hodnocení expozice musí být konzultovány se zaměstnanci nebo jejich zástupci. Příkladový seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu, a metoda hodnocení expozice olovu jsou upraveny v příloze č. 8 k tomuto nařízení.

(2) Jestliže posouzení expozice podle odstavce 1 prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než jedna třetina přípustného expozičního limitu 50 µg.m^-3 , ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být vyšetřena u exponovaných zaměstnanců hladina olova v krvi (dále jen "plumbaemie"). Pokud je plumbaemie u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 300 µg Pb.l^-1 krve a nižší než 400 µg Pb.l^-1 krve, musí být o tom informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci a musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika způsobeného vstupem olova do organizmu. Měření koncentrace olova v ovzduší a biologické monitorování expozice zaměstnanců musí být prováděno alespoň jedenkrát za rok. Biologické monitorování musí vždy zahrnovat stanovení plumbaemie.

(3) Jestliže posouzení expozice prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než přípustný expoziční limit 50 µg.m^-3 a plumbaemie je u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 400 µg Pb.l^-1 krve, musí být informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci o riziku a o opatřeních přijatých k jeho minimalizaci, koncentrace olova v ovzduší musí být monitorována každé 3 měsíce a plumbaemie u zaměstnanců stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců.

(4) Při opakovaně zjišťovaném překračování biologických limitů expozice musí být zajištěny preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, které musí být u každého jednotlivce uzavřeny posouzením jeho zdravotní způsobilosti k práci při dané expozici. Frekvenci vyšetřování plumbaemie u zaměstnanců, stejně jako případné vyřazení zaměstnance z expozice olovu a jeho návrat k práci, spojené s expozicí, stanoví lékař závodní preventivní péče. U zaměstnance, který je vyřazen z práce spojené s expozicí olovu na podkladě posudku lékaře závodní preventivní péče, musí být vyšetřována plumbaemie po celou dobu jeho vyřazení každý měsíc.

(5) Hodnocení expozice musí být revidováno vždy, když vznikne podezření, že je dosavadní hodnocení nesprávné, nebo došlo-li na pracovišti ke změně technologie či použitých materiálů.

(6) Četnost měření koncentrace olova v ovzduší a vyšetřování plumbaemie mohou být prováděny jen jednou za rok tehdy, když nedošlo k žádné změně materiálů a podmínek expozice a koncentrace olova v ovzduší ve dvou po sobě jdoucích měřeních nepřesáhly přípustný expoziční limit 50 µg.m^-3 ani nejvyšší přípustnou koncentraci 200 µg.m^-3 nebo nebylo-li u žádného zaměstnance zjištěno překročení limitní hodnoty plumbaemie.

§ 16

(1) Pokud je v pracovním ovzduší překračována hodnota přípustného expozičního limitu olova, musí být zjištěn důvod tohoto překročení a přijata příslušná opatření k nápravě, jakož i ověřena jejich účinnost kontrolním měřením koncentrace olova ve vzduchu. Lékař závodní preventivní péče posoudí, zda je třeba neprodleně provést stanovení biologických ukazatelů u zaměstnanců exponovaných olovu.

(2) Tam, kde účinná opatření k omezení expozice nemohou být přijata vzhledem k jejich povaze či náročnosti během 1 měsíce a další stanovení koncentrací olova ve vzduchu prokazují, že jsou hodnoty přípustného expozičního limitu stále překračovány, nesmí se na pracovišti pokračovat v práci, dokud nejsou provedena náhradní opatření pro ochranu zdraví zaměstnanců. Pokud je jejich nezbytnou součástí ochrana dýchacích cest vhodnými osobními ochrannými pracovními prostředky, nelze tento způsob ochrany považovat za trvalé opatření a jeho užití musí být u každého zaměstnance omezeno na nezbytnou dobu.

(3) Při nehodách, které mohou vést k nadměrné expozici zaměstnanců olovu, musí být provedena opatření upravená v § 14 odst. 5 .

(4) Při pracích, u kterých se dá předpokládat, že bude překročena hodnota přípustného expozičního limitu nebo nejvýše přípustná koncentrace olova v pracovním ovzduší (§ 15 ), a u nichž technická opatření pro omezení koncentrace ve vzduchu nejsou rozumně dosažitelná,6) určí zaměstnavatel po konzultaci se zaměstnanci nebo jejich zástupci opatření potřebná pro zajištění ochrany zaměstnanců před započetím těchto prací.

(5) Je-li u zaměstnance zjištěno překročení hodnoty plumbaemie 400 µg Pb.l^-1 , musí být neprodleně provedena opatření potřebná ke zjištění příčin tohoto překročení a k jejich odstranění. Zaměstnanec může být na podkladě posouzení lékaře závodní preventivní péče převeden na jinou práci spojenou s menší expozicí olovu a podrobovat se častějším lékařským vyšetřením.

(6) Pro omezení rizika vstupu olova do organismu musí být zajištěn vyčleněný prostor, v němž zaměstnanci mohou jíst, pít a kouřit, aniž jsou vystaveni riziku kontaminace olovem. Zejména v horkých provozech, kde musí zaměstnanci častěji pít, musí být zajištěna pitná voda nebo jiné nápoje, které nejsou kontaminovány olovem. Zaměstnanci musí být vybaveni vyhovujícím ochranným oděvem pro práci s olovem a dalšími potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky. Ochranný oděv musí být uložen odděleně od civilního oděvu. Čištění může být prováděno jen v prádelnách nebo čistírnách, které jsou pro tento druh práce určeny a vybaveny, pokud zaměstnavatel sám nemá možnost takového praní nebo čištění. Při převážení musí být ochranný oděv uložen v uzavřených kontejnerech.

§ 17 Chemické karcinogeny, pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity a mutageny

(1) Chemické karcinogeny a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity a mutageny jsou chemické látky a pracovní procesy uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení. Chemickými karcinogeny jsou i další chemické látky označené podle zvláštního právního předpisu7) větou R 45 nebo R 49, dále cytostatika a prach tvrdých dřev. Mutageny jsou chemické látky uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení a další látky označené podle zvláštního právního předpisu7) větou R 46.

(2) Za chemické karcinogeny nebo mutageny se považují i chemické přípravky, které obsahují 0,1 % nebo vyšší podíl chemických látek uvedených v odstavci 1 , pokud jejich klasifikace není upravena zvláštním právním předpisem jinak.7)

§ 18 Hodnocení zdravotního rizika

Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí zaměstnance chemickým karcinogenům nebo mutagenům, musí být stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnanců a stanovena odpovídající opatření. Hodnocení se opakuje pravidelně alespoň jedenkrát ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, která může mít vliv na výši expozice zaměstnance chemickým karcinogenům nebo mutagenům. Při hodnocení výše rizika musí být zhodnoceny všechny cesty expozice zaměstnance včetně vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance.

§ 19 Opatření k ochraně zdraví při práci s chemickými karcinogeny nebo mutageny

(1) Zaměstnavatel musí omezit, pokud je to technicky možné, používání karcinogenů a mutagenů na pracovištích zejména použitím látek, přípravků nebo postupů, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví.

(2) Jestliže z výsledků hodnocení expozice karcinogenům nebo mutagenům vyplyne, že je riziko pro zdraví zaměstnanců významné, a nelze-li karcinogeny a mutageny z technických důvodů nahradit látkami, přípravky nebo uplatněním postupů, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví, musí zaměstnavatel zajistit, aby výroba nebo používání karcinogenů a mutagenů byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v uzavřeném systému. Není-li uplatnění uzavřeného systému technicky možné, musí zaměstnavatel zajistit, aby byla snížena expozice zaměstnanců na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň.

(3) Kdekoliv je používán chemický karcinogen nebo mutagen, musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:

a) omezit množství karcinogenu nebo mutagenu na pracovišti,

b) omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší míru,

c) upravit pracovní procesy a jejich technologické řízení tak, aby bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik karcinogenů nebo mutagenů na pracoviště,

d) zachycovat chemické karcinogeny a mutageny u zdroje, zajistit místní odsávání a celkové větrání, které musí být řešeno tak, aby bylo slučitelné s požadavky na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí,

e) zabezpečit vhodné analytické postupy pro měření karcinogenů a mutagenů v pracovním prostředí, zvláště pro včasnou detekci nadměrných expozic v důsledku nepředvídatelné události nebo havárie,

f) používat vhodné pracovní postupy a metody práce,

g) poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky podle zvláštního právního předpisu,8)

h) zabezpečit oddělené uložení pracovních a ochranných oděvů a občanského oblečení zaměstnanců; řádné skladování pracovních a ochranných oděvů na místě k tomu určeném, kontrolu jejich funkčnosti a čištění před a po každém použití,

i) zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlah, stěn a povrchů pracoviště,

j) vypracovat havarijní plány pro případ mimořádné situace, která může mít za následek nadměrnou expozici chemickým karcinogenům nebo mutagenům; informovat zaměstnance nebo jejich zástupce o nadměrných expozicích, jejich příčinách a opatřeních k nápravě,

k) zajistit prostředky pro bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a zacházení s chemickými karcinogeny a mutageny včetně používání těsně uzavřených kontejnerů; zařízení, kontejnery a obaly, které obsahují karcinogeny nebo mutageny, jasně, čitelně a viditelně označit způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem,4)

l) viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovištích, kde je riziko kontaminace karcinogeny nebo mutageny; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory,

m) zajistit pro zaměstnance sanitární a pomocná zařízení s odpovídajícím vybavením a provedením,

n) zajistit a ověřovat znalosti zaměstnanců o právních předpisech vydaných k ochraně zdraví,

o) zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnanců.

(4) Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o neočekávaných příhodách a nehodách, při nichž může dojít k jejich nadměrné expozici. Do doby, než jsou odstraněny příčiny nadměrné expozice a nastane normální stav,

a) mají do postiženého prostoru přístup pouze zaměstnanci provádějící opravy a jiné nezbytné práce,

b) těmto zaměstnancům musí být poskytnuty ochranné oděvy a osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího ústrojí, které musí používat,

c) trvání expozice každého z těchto zaměstnanců musí být omezeno na co nejkratší nezbytně nutnou dobu,

d) zaměstnanci, kteří nejsou vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky, uvedenými v písmenu b) , nesmí do postiženého prostoru vstupovat.

(5) Při určitých činnostech, například při údržbě, u nichž lze z jejich povahy usuzovat, že mohou být spojeny s významně zvýšenou expozicí zaměstnanců, jejíž omezení již není možné technickými prostředky,

a) stanoví zaměstnavatel opatření potřebná ke zkrácení doby expozice a k ochraně zdraví zaměstnanců při těchto činnostech po konzultaci se zaměstnanci nebo jejich zástupci,

b) musí být exponovaným zaměstnancům poskytnuty ochranné oděvy a osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího ústrojí, které musí používat po celou dobu trvání zvýšené expozice; tato doba však musí být u každého zaměstnance omezena na nezbytnou míru,

c) musí být řádně označen prostor, v němž se provádějí uvedené činnosti, instalováno varovné upozornění o možném překročení limitní hodnoty azbestu, a musí do něho být zamezen přístup nepovolaným osobám.

§ 20

(1) Kontrolované pásmo se zřizuje, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny a mutageny skupiny 1, a jde-li o pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity, uvedenými v příloze č. 9 k tomuto nařízení. V laboratořích se zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li chemické karcinogeny skupiny 1 používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace. Při pracích s dalšími chemickými karcinogeny označenými ve smyslu zvláštního právního předpisu7) větou R 45 nebo R 49 nebo při pracích s mutageny označenými větou R 46, jakož i při pracích spojených s expozicí prachu tvrdých dřev se zřizuje kontrolované pásmo tehdy, jsou-li tyto práce zařazeny podle zvláštního právního předpisu9) do kategorie třetí nebo čtvrté.

(2) Jde-li o látky, které mohou být významně vstřebávány pokožkou, zahrnují se do kontrolovaného pásma i příslušející sanitární zařízení.

(3) Kontrolované pásmo podle odstavce 1 se nezřizuje na pracovištích zdravotnických zařízení, s výjimkou pracovišť přípravy roztoků cytostatik.

§ 21 Ochrana zdraví při práci s azbestem a jiných pracích, které mohou být zdrojem expozice azbestu

(1) Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou:

a) aktinolit CAS č. 77536-66-4,

b) amosit CAS č. 12172-73-5,

c) antofylit CAS č. 77536-67-5,

d) chrysotil CAS č. 12001-29-5,

e) krokydolit CAS č.12001-28-4,

f) tremolit CAS č. 77536-68-6.

(2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnanců azbestu je početní koncentrace vláken o rozměrech délka větší než 5 µm, průměr menší než 3 µm a poměr délky k průměru větší než 3 : 1 v pracovním ovzduší.

(3) Při práci s azbestem musí být dodržována opatření k ochraně zdraví podle § 19 , a to v rozsahu odpovídajícím jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem. Pro tyto práce se zřizuje kontrolované pásmo obdobně podle § 14 odst. 7 .

(4) Koncentrace azbestu v pracovním ovzduší musí být snížena na co nejmenší rozumně dosažitelnou míru, vždy však na hodnotu nižší, než je hodnota přípustných expozičních limitů stanovená pro daný druh azbestu v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(5) Měření a hodnocení azbestu v ovzduší pracovišť se provádí způsobem stanoveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to nejméně každé 3 měsíce a vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny, která může ovlivnit expozici zaměstnanců. Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu.

(6) Při odstraňování staveb nebo jejich částí, v nichž byly použity stavební materiály obsahující azbest, musí být dodržena tato opatření k ochraně zdraví zaměstnanců:

a) technologické postupy používané při zacházení se stavebními materiály obsahujícími azbest musí být upraveny tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do ovzduší,

b) azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny, je-li to možné, před prováděním prací,

c) s odpadem obsahujícím azbest se nakládá jako s nebezpečným odpadem. Odpad z materiálů obsahujících azbest musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a v neprodyšně utěsněných obalech opatřených štítkem obsahujícím upozornění, že obsahují azbest; to se nevztahuje na těžbu azbestu,

d) prostor, v němž se provádí odstraňování staveb nebo jejich částí, musí být vymezen kontrolovaným pásmem; v kontrolovaném pásmu nelze jíst, pít ani kouřit; pro tyto účely musí být vyhrazeno a řádně označeno místo, které není kontaminováno azbestem,

e) zaměstnanci v kontrolovaném pásmu musejí být vybaveni ochranným oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Ochranný oděv musí být ukládán odděleně od občanského oděvu na místě k tomu určeném a řádně označeném; po každém použití musí být provedena kontrola, zda není ochranný oděv poškozen, a musí být vyčištěn. Je-li ochranný oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny poškozené části nelze ochranný oděv znovu použít. Ochranný oděv zůstává na označeném místě u zaměstnavatele. Pokud je prán nebo čištěn mimo podnik zaměstnavatele, přepravuje se v uzavřených kontejnerech,

f) pro zaměstnance musí být zajištěny umývárny, sprchy a další sanitární zařízení a pomocná zařízení potřebná s ohledem na povahu práce,

g) musí být vypracován plán prací obsahující údaje o

1. místu vykonávané práce,

2. povaze a pravděpodobném trvání práce,

3. metodách používaných pro práce s materiály obsahujícími azbest,

4. zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnanců vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště,

5. opatřeních k ochraně zdraví při práci

h) po odstranění příčin nadměrné expozice provede zaměstnavatel kontrolní měření odpovídající vlastnostem dané látky a povaze příčin nadměrné expozice.,

(7) Opatření uvedená v odstavci 6 písm. a) , c) , d) , e) , f) a h) se vztahují i na jiné práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu.

(8) Pro zaměstnance, kteří jsou nebo mohou být exponováni azbestu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest, musí být zajištěno bezplatné školení v pravidelných intervalech, které umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné prevence k ochraně zdraví při práci, a to zejména o

a) vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně součinného účinku kouření,

b) typech výrobků nebo materiálů, které mohou obsahovat azbest,

c) činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu,

d) významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbestu,

e) bezpečných pracovních postupech a ochranných opatřeních a kontrole jejich dodržování,

f) výběru vhodného ochranného pracovního prostředku k ochraně dýchacích cest včetně podmínek k jeho používání,

g) správných pracovních postupech při nadměrné nebo zvýšené expozici v důsledku havárie nebo náhlého úniku během údržby či opravy,

h) pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených prachem obsahujícím azbest,

i) správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest,

j) rozsahu preventivní lékařské péče u zaměstnanců exponovaných azbestu.

(9) Hlášení o pracích, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu, musí obsahovat náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem.9)

(10) Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti osob a podmínky pro zacházení s azbestem stanovené zvláštním právním předpisem.4)

§ 22 Biologické činitele

(1) Biologickými činiteli jsou všechny mikroorganismy, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční onemocnění a alergické nebo toxické projevy. Pod pojmem mikroorganismus se rozumí mikrobiologický objekt buněčný nebo nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu. Pod pojmem buněčná kultura se rozumí buňky pocházející z mnohobuněčného organismu, které rostou in vitro.

(2) Biologické činitele se třídí podle míry rizika infekce do 4 skupin, a to

a) biologický činitel skupiny 1, u něhož není pravděpodobné, že by mohl způsobit onemocnění člověka,

b) biologický činitel skupiny 2, který může způsobit onemocnění člověka a může být nebezpečím pro zaměstnance. Je však nepravděpodobné, že by se rozšířil do prostředí mimo pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění,

c) biologický činitel skupiny 3, který může způsobit závažné onemocnění člověka a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění,

d) biologický činitel skupiny 4, který způsobuje u člověka závažné onemocnění a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí rozšíření do prostředí mimo pracoviště, přičemž obvykle není dostupná žádná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění.

(3) Seznam biologických činitelů s jejich zařazením do skupin je uveden v příloze č. 10 k tomuto nařízení.

§ 23 Hodnocení zdravotního rizika při práci s biologickými činiteli

(1) Při jakékoliv činnosti, která může být spojena s expozicí zaměstnanců biologickým činitelům, musí být stanovena povaha, míra a doba expozice tak, aby bylo možné zhodnotit veškerá rizika pro zdraví zaměstnanců a rozhodnout o nezbytných opatřeních k ochraně jejich zdraví.

(2) Při činnostech, které zahrnují expozici několika skupinám biologických činitelů, musí být vyhodnoceno riziko na základě nebezpečí, které představují všechny přítomné biologické činitele, přičemž míru rizika vyjádřenou zařazením práce do kategorie druhé, třetí nebo čtvrté: podle zvláštního právního předpisu9) určuje nejnebezpečnější činitel.

(3) Hodnocení musí být obnovováno vždy, kdykoliv dojde ke změně podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnanců biologickým činitelům.

(4) Hodnocení musí vycházet ze všech dostupných informací včetně údajů o

a) zařazení biologických činitelů, které jsou nebo by mohli být nebezpeční pro lidské zdraví, do skupiny podle seznamu uvedeného v příloze č. 10 k tomuto nařízení,

b) doporučení kompetentních institucí k ochraně zdraví zaměstnanců při práci s některým biologickým činitelem, při níž jsou nebo mohou být vystaveni tomuto činiteli,

c) onemocněních souvisejících s prací, jimiž mohou být zaměstnanci postiženi,

d) potenciálních senzibilizujících nebo toxických účincích, které se mohou vyskytnout u zaměstnanců jako důsledek práce,

e) výskytu nemocí z povolání u zaměstnanců.

§ 24 Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců

(1) Jestliže z výsledků hodnocení rizika vyplývá, že expozice nebo potenciální expozice se týká biologického činitele skupiny 1, není třeba uplatňovat zvláštní specifické požadavky na ochranu zdraví zaměstnance, ale musí být dodržovány obecné požadavky ochrany zdraví při práci.

(2) Jestliže se při hodnocení prací prokáže, že nejsou spojeny s vědomým záměrem zacházet s biologickými činiteli, ale možnou expozici těmto činitelům nelze vyloučit při činnostech spojených s prací

a) v zařízeních na výrobu potravin,

b) v zemědělství,

c) při nichž dochází ke kontaktu se zvířaty nebo produkty zvířecího původu,

d) ve zdravotnictví včetně prosektur,

e) v klinických, veterinárních a diagnostických laboratořích, s výjimkou diagnostických mikrobiologických laboratoří, neboť práce zde vykonávané náleží svým charakterem mezi činnosti s vědomým záměrem pracovat s biologickými činiteli skupin 2 až 4,

f) v zařízeních na odstraňování odpadu, nebo

g) v zařízeních na čištění odpadních vod,

se uplatňují požadavky ochrany zdraví obdobně jako při práci spojené s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4 až do doby, než výsledky hodnocení prokáží, že tato opatření není třeba činit.

(3) Dovoluje-li to povaha činnosti, je nutno se používání nebezpečného biologického činitele vyhnout a nahradit ho biologickým činitelem, který podle současného stavu poznání není v podmínkách, v nichž je používán, nebezpečný, případně je méně nebezpečný pro zdraví zaměstnanců.

(4) Pokud z výsledků hodnocení vyplývá, že je práce s biologickými činiteli spojena s rizikem, musí být expozice zaměstnanců zamezena. Pokud to není technicky proveditelné, musí být riziko expozice sníženo na úroveň potřebnou k ochraně zdraví zaměstnanců. Za tím účelem se uplatňují tato opatření k ochraně zdraví zaměstnanců:

a) udržování počtu exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší možné úrovni,

b) úprava pracovních procesů a technických ochranných opatření, která směřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologických činitelů do pracovního prostředí,

c) používání osobních ochranných pracovních prostředků, nelze-li jiným způsobem vyloučit expozici,

d) hygienická opatření, jejichž cílem je prevence nebo snížení nahodilého přenosu nebo úniku biologického činitele z pracoviště,

e) označování pracovišť na kterých jsou vykonávány práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4 zařazené podle zvláštního právního předpisu9) do kategorie třetí nebo čtvrté, značkou pro biologické riziko; vzor bezpečnostní značky je upraven v příloze č. 10 k tomuto nařízení,

f) zjišťování přítomnosti používaných biologických činitelů mimo uzavřený systém, pokud jsou potřebné testy účelné a technicky proveditelné,

g) zajištění prostředků včetně bezpečných a identifikovatelných kontejnerů (popřípadě i příslušně upravených) pro snadné shromažďování, ukládání a likvidaci odpadu zaměstnanci,

h) úpravy nutné pro bezpečnou manipulaci s biologickými činiteli a jejich přepravu v rámci pracoviště.

(5) Při činnostech, zařazených podle zvláštního právního předpisu9) do třetí a čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované pásmo obdobně, jak je vymezeno v § 14 odst. 7 , a to v případě, že je při těchto činnostech vědomý záměr vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4. U činností spojených s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4 se postupuje podle zvláštního právního předpisu.9a)

(6) Při všech činnostech, které jsou spojeny s možností ohrožení zdraví zaměstnanců biologickými činiteli, musí opatření k ochraně zdraví zaměstnanců zahrnovat

a) zákaz jídla, pití a kouření v pracovních prostorech, kde je nebezpečí kontaminace biologickými činiteli, a zákaz vstupu v osobních ochranných pracovních prostředcích mimo vymezená pracoviště,

b) zajištění sanitárních zařízení odpovídajících povaze provozu,

c) poskytování ochranných oděvů a jiných osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům,

d) ukládání osobních ochranných pracovních prostředků na místě k tomu určeném, jakož i jejich kontrolu, čištění a dezinfekci, pokud možno před každým použitím, avšak vždy po použití; opravu vadných osobních ochranných pracovních prostředků nebo jejich výměnu před dalším použitím,

e) vypracování postupů pro bezpečné odebírání, manipulaci a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu,

f) odstraňování pracovních oděvů a osobních ochranných pracovních prostředků, které mohou být kontaminovány biologickými činiteli v prostoru pracoviště; předtím, než se přikročí k jejich dekontaminaci nebo vyčištění, popřípadě k jejich zničení, se uloží odděleně od ostatního šatstva,

g) vybavení pracoviště písemnou instrukcí obsahující minimálně postup při závažné havárii nebo nehodě při manipulaci s biologickými činiteli a vždy, jde-li o práce nebo jakékoliv manipulace s biologickými činiteli skupiny 4,

h) očkování, pokud je účelné, zvláště těch zaměstnanců, kteří nejsou imunní vůči biologickým činitelům, jimž jsou nebo mohou být vystaveni,

i) informování zaměstnanců nebo jejich zástupců o každé havárii nebo nehodě při manipulaci s biologickými činiteli.

§ 25 Další opatření k ochraně zdraví zaměstnanců ve zdravotnických a veterinárních zařízeních

(1) Při hodnocení rizika biologických činitelů ve zdravotnických a veterinárních zařízeních musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickými činiteli, o kterých je známo, že jsou nebo je u nich podezření, že mohou být přítomny u lidí, zvířat anebo v materiálech nebo vzorcích, které jsou jim odebírány, jakož i dalším rizikům daným povahou práce v těchto zařízeních.

(2) V zařízeních uvedených v odstavci 1 musí být

a) stanoveny vhodné postupy dekontaminace a dezinfekce,

b) užívány postupy umožňující bezpečnou manipulaci s kontaminovaným odpadem a jeho bezpečnou likvidaci.

(3) V zařízeních určených pro izolaci pacientů, u nichž jsou příčinou onemocnění biologičtí činitelé skupiny 3 nebo 4 nebo u nichž je podezření na tuto infekci, a v zařízeních pro izolaci takto infikovaných nebo nemocných zvířat musí být zajištěna k minimalizaci rizika opatření odpovídající dané skupině biologických činitelů podle tabulky č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení.

§ 26 Zvláštní opatření v průmyslových procesech, laboratořích a prostorách pro chov laboratorních zvířat

(1) V laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata, která byla záměrně infikována biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4 nebo která jsou jejich nosiči, popřípadě jsou v tomto ohledu podezřelá, musí být přijata tato opatření:

a) laboratoře, jejichž činnost zahrnuje manipulaci s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4 pro účely výzkumu, vývoje, výuky nebo diagnostiky, musí v zájmu omezení rizika infekce odpovídat požadavkům na izolaci provozu uvedeným v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení,

b) v návaznosti na vyhodnocení zdravotních rizik podle § 23 a po zajištění materiálních a technických požadavků na izolaci, které odpovídají daným biologickým činitelům a míře rizika, se stanoví další opatření v souladu s požadavky upravenými v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení. Činnosti zahrnující manipulaci s biologickými činiteli smějí být vykonávány, jde-li o biologické činitele skupin 2, 3 nebo 4, pouze v pracovních prostorech odpovídajících alespoň požadavkům uvedeným pro danou skupinu v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení,

c) laboratoře, v nichž se zachází s materiálem, u kterého není jisté, zda neobsahuje biologické činitele, kteří mohou být nebezpeční pro zdraví člověka, ale jejichž činnost není přímo zaměřena na práce s biologickými činiteli, jako je například jejich kultivace, musí odpovídat alespoň požadavkům pro pracoviště s biologickými činiteli zařazenými do skupiny 2. Úroveň zabezpečení těchto laboratoří musí odpovídat skupině 3 nebo 4, pokud je podezření, že je to zapotřebí, a orgán ochrany veřejného zdraví na základě zvláštního právního předpisu nestanoví jinak.10)

(2) Při průmyslových procesech, při nichž se používají biologičtí činitelé skupin 2, 3 nebo 4, musí úroveň opatření k ochraně zdraví zaměstnanců odpovídat zásadám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a dále musí být zajištěna tato opatření:

a) izolace procesů podle požadavků uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 10 k tomuto nařízení,

b) při všech činnostech spojených s používáním biologických činitelů, při nichž nelze s konečnou platností vyhodnotit rizika pro zdraví zaměstnanců, avšak je podezření, že mohou být při zamýšlené činnosti významná, smějí být potřebné práce vykonávány pouze na pracovištích odpovídajících požadavkům uvedeným v tabulce č. 2 přílohy č. 10 k tomuto nařízení pro skupinu 3.

O dalších opatřeních může na podkladě vyhodnocení rizika rozhodnout na základě zvláštního právního předpisu orgán ochrany veřejného zdraví.11)

§ 27 Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při používání osobních ochranných pracovních prostředků

Pokud je při trvalé práci, zařazené jako rizikové, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikových faktorů stanovených tímto nařízením nebo jiným právním předpisem3) a pokud to povaha ochranného pracovního prostředku vyžaduje, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní ochranný pracovní prostředek. Počet bezpečnostních přestávek a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek a druhu osobního ochranného pracovního prostředku. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.

ČÁST TŘETÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA VYBAVENÍ PRACOVIŠŤ

§ 28 Zásobování vodou

(1) Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou12) v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.1a) Na pracovištích s rizikem infekce a na pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit zdraví zaměstnanců, zejména s látkami působícími dráždění pokožky, senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami, s biologickými činiteli a s karcinogeny a mutageny, a při činnostech epidemiologicky závažných, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou. Pokud je využívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody pitné, musí odpovídat hygienickým požadavkům podle zvláštního právního předpisu18)

(2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít alespoň 32 °C.

§ 29 Sanitární a pomocná zařízení

(1) Sanitárními zařízeními se rozumí šatny, umývárny, sprchy a záchody. Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na sušení pracovních oděvů, ohřívárny, místnosti pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro poskytování první pomoci a prostory pro uskladnění úklidových prostředků.

(2) Pracoviště musí být vybavena sanitárními a pomocnými zařízeními v rozsahu upraveném přílohou č. 11 k tomuto nařízení.

ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 30

Na pracoviště uvedená v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení a zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se nevztahují požadavky na světlé výšky uvedené v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.

§ 31

Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu s požadavky na

a) stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení,

b) zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení,

c) oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu, jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4 písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.

§ 32 Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.
Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES, směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/18/ES ze dne 27. března 2003 novelizující Směrnici Rady č. 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci.
Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem zejména poškození páteře pro zaměstnance.
Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami.
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním směrnice Rady 98/24/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.
Směrnice Rady 78/610/EHS ze dne 29. června 1978 o sbližování právních a správních předpisů členských států o ochraně zdraví pracovníků vystavených monomeru vinylchloridu, ve znění směrnice 1999/38/ES.
Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic.

1a) Vyhláška č. 347/2002 Sb. , o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin.
Vyhláška č. 137/2004 Sb. , o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.

1b) Vyhláška č. 137/1998 Sb. , o obecných technických požadavcích na výstavbu.

2) Například vyhláška č. 49/1993 Sb. , o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

3) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání atomové energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 502/2000 Sb. , o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č. 480/2000 Sb. , o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

3a) § 2 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.

4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb.

5) § 83 a násl. zákoníku práce .

6) § 134c odst. 1 zákoníku práce .

7) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.

8) Vyhláška č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění vyhlášky č. 279/1998 Sb.

9) Vyhláška č. 432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

9a) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

10) § 41 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

11) § 84 odst. 1 písm. r) zákona č. 258/2000 Sb.

12)§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.
Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

13) § 84 odst. 1 písm. r) zákona č. 258/2000 Sb.

14) Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 37 zákona č. 258/2000 Sb.

16) § 39 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.

17)

zrušena ke dni 1. 9. 2004 novelou č. 441/2004 Sb.

18) § 3 odst. 3 a § 41a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

PŘÍLOHA Č. 1 MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKY

Část A Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví

1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce.

2. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto zásad

2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto nařízení za rovnou energetickému výdeji,

2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci do tříd práce podle příkladových činností uvedených v tabulce č. 1,

2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m² tělesného povrchu (W.m^-2 ),

2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně.

Tabulka č. 1 Třídy práce podle celkového (brutto) průměrného energetického výdeje

Třída práce	Příklady činností	M (W. m-2 )
I	Práce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží (psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů).	≤
; 8	¦p IIa Výstupní kontrola, řízení osobního vozidla za běžných provozních podmínek. Práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzí po rovné podlaze s přenášením lehkých břemen nebo překonáváním malých odporů (vaření, strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pr	avači).
až	5 IIb Práce vsedě s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou (dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu, řidiči nákladních vozidel, traktorů, autobusů, trolejbusů a ostatních drážních vozidel). Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg (prodavači při silné frekvenci zákazníků, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých	ozíků). 1
až 1	IIIa Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze, (údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, vystrojování vnitřku karoserií v automobilovém průmyslu, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím p	myslu). 1
až	0 IIIb Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, (práce ve stavebnictví - kladení cihel při tradiční výstavbě, skládání cihel, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla - výroba velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v země	lství). 1
až	00 IVa Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou a dvojmužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádo	plyny). 2
až	50 IVb Práce spojená s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce na důlních pracovištích s ruční ražbou - práce se sbíječkou, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, ruční sekání s kosou, strojní kování větší	kusů). 2
	300 V Práce spojená s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na důlních pracovištích s ruční ražbou v nízkých	ojích). 3

3. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky:

3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C,

3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů nesmí být větší než 10 °C,

3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 °C,

3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m^-2 .

Tabulka č. 2: Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok

Třída práce	M (W.m-2 )	Operativní teplota to (°C)			va (m.s-1 )	Rh (%)	Srto max +++ (g.h -1 ) (g.sm-1 )
		to min	to opt	to max
I	≤	;		0	2±2 28	0,1-0	3 70
07	56 II	8	105	8	0±2 27		1-0
6	91 IIb	10	130	4	6±2 26		2-0
1 1	8 IIIa	131	60 1	1	2+ 26+		2-0
6 2	5 IIIb	161-	0 10+	12±	+ 26++		2-0

9 2639 Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních mikroklimatických po
ínkách. Vysvětlivky k
a_bulce : to min je platná pro tepelný odpor od
u _{1 cl} o to opt je platná pro tepelný odpor oděvu
,_{75 cl} o to max je platná pro tepelný odpor
ě_v u 0,5 va je rychlost prouděn
vzduchu SR je intenzi
pocení Rh je relativn
vlhkost + z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná
ro ženy ++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná
ro muže +++ platí pro osobu o ploše povrchu t^ě
₁ ,8 m2 to stanovena pro 60% relativní vlhkost
vzduchu Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedn
hodiny. Operativní _t eplota to (°C) je jednotná teplota uzavřeného černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí. Při známé střední radiační _t eplotě tr (°C) (účinné teplotě okolních ploch) a teplotě _v zduchu ta (°C) se určí
v_ý razu_: to = _t r + _A (
- tr), kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle t

Tabulka č. 3 Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty to na rychlosti proudění vzduchu va (m.s-1)

va (m.s-1 )	0,2	0,3	0,4	0,6	0,8	1,0
A (-)	0,50	0,53	0,60	0,6	0,70	0,75

Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s^-1 lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru t_g (°C). Při jiných rychlostech proudění v_a (m.s^-1 ) lze střední radiační teplotu t_r (°C) pro výpočet operativní teploty t_o (°C) stanovit ze vztahu:
t_r = [(t_g + 273)⁴ + 2,9 . 10⁸ . v_a ^0,6 (t_g - t_a )]Ľ - 273
kde t_g - výsledná teplota kulového teploměru Ř 0,10 m (°C)
t_a - teplota vzduchu (°C)
v_a - rychlost proudění vzduchu (m.s^-1 )
nebo ze vztahu:
t_r = [(t_g + 273)⁴ + 2,5 . 10⁸ . v_a ^0,6 (t_g - t_a )]Ľ - 273
kde t_g - výsledná teplota kulového teploměru Ř 0,15 m (°C)
t_a - teplota vzduchu (°C)
v_a - rychlost proudění vzduchu (m.s^-1 )
Střední radiační teplota t_r (°C) je homogenní teplota okolních ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném heterogenním prostředí.
clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu.
Na pracovištích, kde je rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru t_g a suchou teplotou t_a menší než 1 °C, lze jako výslednou teplotou používat hodnotu t_a (°C) naměřenou suchým teploměrem.

Část B Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže

1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou zátěží.

2. Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím vody ztracené potem a dýcháním. Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.

Tabulka č. 4 Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů a žen

Energetický výdej brutto M (W.m-2 )	Neaklimatizované osoby Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax (g.h-1 .m-2 )	Aklimatizované osoby Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax (g.h-1 .m-2 )
≤	8J	¦
7 14	> 8	2

3. Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ . m^-2 . Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence na max. 150 min^-1 .

4. Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c. Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než 0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části.
Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c:
sm - doba práce za směnu celkem
max - krátkodobě únosná doba práce

Tabulka č. 4a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 0,1 m.s^-1 , t_g ł t_a , rh < 70 %, 0,64 clo

tg (°C)	Třída práce	Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2 )
		I	IIa	IIb	IIIa	IIIb	IVa	IVb	V
	W.m-2 brutto	80	105	130	160	200	250	300	350
20	sm	480	480	480	480	403	323	232	188
	max	480	480	480	480	403	323	151	47
22	sm	480	480	480	480	403	323	218	179
	max	480	480	480	480	403	323	87	38
24	sm	480	480	480	480	403	282	207	171
	max	480	480	480	480	403	282	61	32
26	sm	480	480	480	480	403	245	196	163
	max	480	480	480	480	403	157	47	27
28	sm	480	480	480	480	352	230	186	156
	max	480	480	480	480	352	83	37	24
30	sm	480	480	480	468	280	217	177	150
	max	480	480	480	468	280	56	30	21
32	sm	480	480	480	348	262	205	169	144
	max	480	480	480	348	111	41	25	18
34	sm	480	480	392	308	245	195	161	138
	max	480	480	392	151	59	31	21	16
36	sm	385	433	351	287	230	185	154	132
	max	385	433	130	66	38	24	17	14
38	sm	274	395	324	268	217	176	148	127
	max	274	106	63	42	28	20	15	12
40	sm	247	362	301	251	205	168	142	123
	max	90	56	40	30	22	16	13	11
42	sm	226	335	281	236	194	160	136	118
	max	52	38	30	23	18	14	11	10
44	sm	207	311	263	223	185	153	131	114
	max	36	28	23	19	15	12	10	9
46	sm	191	290	248	211	176	147	126	110
	max	27	22	19	16	13	11	9	8
48	sm	178	272	233	200	168	140	121	106
	max	22	18	16	13	11	9	8	7
50	sm	166	256	221	190	160	135	117	103
	max	20	17	15	13	11	9	8	7

Tabulka č. 4b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 0,5 m.s^-1 , t_g ≥₈ 805;ta 0,1a, rh <70

0,64 c	tg (°C)	ída práce Doba práce podle celkového energetického brutto vý d
		.	2)		IIa	IIb	IIa	III
	IVb V W	-2	rut	8	10	13	16	20	25
3		0	s	48	48	48	48	40	32
	60	91	ma	48	48	48	48	40	3
	0	5	s	48	48	48	48	40	32
	21	81	ma	48	48	48	48	40	3
	5	2	s	48	48	48	48	40	31
	09	72	ma	48	48	48	48	4
6	3	5	s	48	48	48	48	40	24
	97	64	ma	48	48	48	48	4
8	2	9	s	48	48	48	48	38	23
	87	57	ma	48	48	48	48	3
1	0	5	s	48	48	48	48	29	21
	77	50	ma	48	48	48	4		0
3	2	2	s	48	48	48	38	26	20
	69	43	ma	48	48	48	3		5
5	7	9	s	48	48	44	30	24	19
	61	37	ma	48	48	4		1	6
3	2	6	s	42	45	34	28	22	18
	53	32	ma	42	4		0	4	0
5	8	4	s	26	38	31	26	21	17
	47	27	ma	2		6	0	4	9
0	5	2	s	24	35	29	24	20	16
	40	22	m		5	0	1	0	2
6	3	1	s	21	32	27	23	19	15
	35	17		x	4	8	9	3	8
4	1	0	s	19	30	25	21	18	15
	29	13		x	5	7	2	8	5
12	10	9	s	18	28	24	20	17	14
	24	09		x	5	1	8	5	1
1	9	8	s	17	26	22	19	16	13
	19	05		x	1	8	5	1
	8	7	s	15	24	21	18	15	13
	15	01		x	9	7	4	1

Tabulka č. 4c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 1 m.s^-1 , t_g ≥₈ 805;ta„a, rh <70

0,64 c	tg C) T	da práce Doba práce podle celkového energetického brutto výd e
			2)		IIa	IIb	IIa	III
	IVb V W	-2	rut	8	10	13	16	20	25
3		0	s	48	48	48	48	40	32
	69	93	ma	48	48	48	48	40	3
	9	1	s	48	48	48	48	40	32
	24	82	ma	48	48	48	48	40	3
	4	6	s	48	48	48	48	40	32
	10	73	ma	48	48	48	48	4
3	2	7	s	48	48	48	48	40	26
	98	65	ma	48	48	48	48	4
5	6	0	s	48	48	48	48	39	23
	87	57	ma	48	48	48	48	3
2	2	5	s	48	48	48	48	30	21
	77	50	ma	48	48	48	4		1
6	3	2	s	48	480	480	399	25	20
	68	43	ma	48	48	48	3		5
6	7	9	s	48	48	45	30	24	19
	60	37	ma	48	48	4		3	7
3	2	6	s	42	47	34	28	22	18
	52	31	ma	42	4		4	6	0
5	8	4	s	26	37	31	26	21	17
	46	26	ma	2		6	0	3	8
0	5	2	s	23	34	28	24	20	16
	39	21	m		5	8	0	9	2
6	3	1	s	21	31	26	22	18	15
	33	16		x	1	6	8	2	7
14	11	9	s	19	29	25	21	17	14
	28	12		x	2	6	1	8	4
12	10	8	s	17	27	23	20	17	14
	23	08		x	4	0	7	4	1
1	9	8	s	16	25	22	19	16	13
	18	04		x	0	7	5	1
	8	7	s	15	23	20	18	15	13
	13	00		x	9	9	6	1

Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy
Podmínky: v = 0,1 m.s^-1 , t_g ≥₈ 805;ta 1 ma, rh <70

0,64 c	tg (°C)	ída práce Doba práce podle celkového energetického brutto vý d
	(W.m-2 ) W.	-	bru	o	IIa	IIb	IIa	III
			b	8	10	13	16	20
2		0	s	48	48	48	41	32
	63	27	ma	48	48	48	41	32
2		7	s	48	48	48	41	32
	63	24	ma	48	48	48	41	32
2		7	s	48	48	48	41	32
	63	12	ma	48	48	48	41	3
	3	5	s	48	48	48	41	32
	41	00	ma	48	48	48	41	3
	7	4	s	48	48	48	41	32
	26	90	ma	48	48	48	4
9	3	1	s	48	48	48	41	27
	13	81	ma	48	48	48	4
5	6	3	s	48	48	48	34	25
	02	72	ma	48	48	48	3
1	1	7	s	48	48	38	30	24
	91	64	ma	48	48	3		1
9	1	2	s	37	42	34	28	22
	82	57	ma	37	4		0	6
8	4	8	s	26	38	31	26	21
	73	50	ma	2		6	3	2
8	0	6	s	24	35	29	24	20
	65	44		x	0	6	0	0
2	6	4	s	22	32	27	23	19
	57	38		x	2	8	0	3
8	4	2	s	20	30	25	21	18
	50	32		x	6	8	3	9
5	2	0	s	18	28	24	20	17
	44	27		x	7	2	9	6
13	11	9	s	17	26	22	19	16
	38	22		x	2	8	6	1
1	9	8	s	16	25	21	18	15
	33	18		x	0	7	5	1

Tabulka č. 5b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy
Podmínky: v = 0,5 m.s^-1 , t_g ≥₈ 805;ta 0,1a, rh <70

0 ,64 c	tg (°C)	ída práce Doba práce podle celkového energetického brutto vý d
		.	2)		IIa	IIb	IIa	II
	IVa Vb W	-2	rut	8	10	13	16	20
2		0	s	48	48	48	41	32
	63	27	ma	48	48	48	41	32
2		7	s	48	48	48	41	32
	63	27	ma	48	48	48	41	32
2		6	s	48	48	48	41	32
	63	14	ma	48	48	48	41	3
	3	4	s	48	48	48	41	32
	43	02	ma	48	48	48	41	3
	3	2	s	48	48	48	41	32
	27	91	ma	48	48	48	41	2
	4	5	s	48	48	48	4	2
	63	81	ma	48	48	48	4
5	6	6	s	48	48	48	32	25
	01	72	ma	48	48	48	3
5	5	9	s	48	48	43	30	23
	90	64	ma	48	48	4		1
6	3	3	s	41	45	34	27	22
	80	56	ma	41	4		0	4
0	5	9	s	26	38	31	26	21
	71	49	ma	2		6	0	4
9	0	6	s	23	34	29	24	19
	63	42	m		5	0	1	0
2	6	4	s	21	32	27	22	18
	56	36		x	4	8	9	3
8	4	2	s	19	29	25	21	17
	49	31		x	5	7	2	8
5	2	0	s	18	27	23	20	17
	42	26		x	5	1	8	5
13	10	9	s	16	25	22	19	16
	36	21		x	1	8	5	1
1	9	8	s	15	24	21	18	15
	31	16		x	9	7	4	1

Tabulka č. 5c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy
Podmínky: v = 1 m.s^-1 , t_g ≥₈ 805;ta„a, rh <70

0 ,64 c	tg (°C)	ída práce Doba práce podle celkového energetického brutto vý d
		.	2)	I	IIa	b I	a	IIb
	Va I Vb W	-2	rut	8	10	13	16	20
2		0	s	48	48	48	41	32
	63	27	ma	48	48	48	41	32
2		7	s	48	48	48	41	32
	63	24	ma	48	48	48	41	32
2		7	s	48	48	48	41	32
	63	15	ma	48	48	48	41	32
2		9	s	48	48	48	41	32
	60	02	ma	48	48	48	41	3
	0	7	s	48	48	48	41	32
	27	91	ma	48	48	48	41	3
	2	7	s	48	48	48	41	29
	13	81	ma	48	48	48	4
6	6	6	s	48	48	48	39	25
	00	71	ma	48	48	48	3
5	6	9	s	48	48	44	29	23
	89	63	ma	48	48	4		8
7	3	3	s	41	46	33	27	22
	79	55	ma	41	4		4	6
0	5	9	s	26	37	30	25	20
	70	48	ma	2		6	0	3
8	0	6	s	22	33	28	23	19
	61	41	m		5	8	0	9
2	6	3	s	20	31	26	22	18
	54	35		x	1	6	8	2
7	4	2	s	18	28	24	21	17
	46	29		x	2	6	1	8
4	2	0	s	17	26	23	19	16
	40	24		x	4	0	7	4
12	10	9	s	16	24	21	18	15
	34	19		x	0	7	5	1
1	9	8	s	14	23	20	17	15
	28	15		x	9	6	4	1

Část C Požadavky na mikroklimatické podmínky při práci v hlubinných dolech

1. Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce je stanovena v tabulkách č. 1 až 45.

2. Na pracovištích v podzemí, kde rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru (t_g ) a suchou teplotou vzduchu (t_a ) je menší než 1 °C, lze použít pro stanovení únosné doby práce hodnoty naměřené suchým teploměrem.

3. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (t_max ) a dlouhodobě únosná doba práce(t_sm ) podle tabulek č. 1 až 45 je shodná, nemusí být stanoven režim práce a odpočinku. Směnová efektivní pracovní doba (PD_ef ) nesmí však překročit dlouhodobě únosnou dobu práce (t_sm ).

4. Směnová efektivní pracovní doba (PD_ef ) je stanovena vztahem:
PD_ef = 480 - t_D - t_PNP - t_SM (min),
kde:
t_D - je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu určenými pracovními prostředky a chůze na pracoviště v úklonu do 3° a t_a ≤8804;
_¦2 6 °C, tPNP - podmínečně nutné přestávky v práci, např. čekací doba po tr
c_í práci, tSM - normativ směnových časů, např. pracovní porada, osobní potřeba, odstrojení a ustrojení služební rozhovor, osobní očista, přestávka na jídlo a oddech podle zvláštního právního

5. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (t_max ) je kratší než dlouhodobě únosná doba práce (t_sm ), musí být stanoven režim práce a odpočinku.

6. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě únosné doby práce (t_sm ) a krátkodobě únosné práce (t_max ), přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:
C = t_sm /t_max
Délka jednoho pracovního cyklu (t_prc ) se vypočte ze vztahu:
t_prc = t_sm /c (min)
Celková doba pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:
Σ₉₃₁ ;tF_¦p rc = tprc

7. Minimální doba trvání jedné přestávky (t_p ) je stanovena na 30 minut,

a) Celková doba trvání přestávek za směnu (Σ₉ 31;tF¦p) se vypočte z
vztahu_t ahu: Σthp =

b) V době přestávek musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na relativní vlhkosti níže uvedené teploty:

rh (%)	ta (°C)
do 60	31
61 - 75	30
76 - 90	29
91 - 100	28

8. Na pracovištích, kde musí být stanoven režim práce a odpočinku a nejsou zajištěny podmínky podle bodu 7 písm. b), je práce zakázána. Práce je zakázána i na pracovištích, kde t_max je kratší než 30 minut.

9. Ustanovení podle bodu 8 věty druhé se nevztahuje na havarijní situace, kdy je třeba vykonat práce nezbytné pro ochranu života zaměstnanců.

Tabulka č. 1

Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce na důlních pracovištích v minutách

relativní vlhkost	%	56 - 60
rychlost vzduchu	m.s-1	do 0,49

Suchá teplota	Doba práce	Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
		EV - I.	EV - II.	EV - III.	EV - IV.	EV - V.	EV - VI.	EV - VII.	EV - VIII.
	tsm /tmax	110 - 129	130 - 149	150 - 169	170 - 189	190 - 209	210 - 229	230 - 259	260 - 280
(°C)	(minuty)	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )
20	tsm	480	480	480	448	403	367	323	261
	tmax	480	480	480	448	403	367	323	261
21	tsm	480	480	480	448	403	367	323	239
	tmax	480	480	480	448	403	367	323	202
22	tsm	480	480	480	448	403	367	318	232
	tmax	480	480	480	448	403	367	318	140
23	tsm	480	480	480	448	403	367	285	225
	tmax	480	480	480	448	403	367	285	104
24	tsm	480	480	480	448	403	367	254	219
	tmax	480	480	480	448	403	367	254	84
25	tsm	480	480	480	448	403	351	246	213
	tmax	480	480	480	448	403	351	190	70
26	tsm	480	480	480	448	403	312	238	207
	tmax	480	480	480	448	403	312	127	59
27	tsm	480	480	480	448	369	272	231	202
	tmax	480	480	480	448	369	272	95	51
28	tsm	480	480	480	429	325	261	224	197
	tmax	480	480	480	429	325	238	75	45
29	tsm	480	480	480	383	283	253	218	192
	tmax	480	480	480	383	283	148	63	40
30	tsm	480	480	448	335	273	245	212	187
	tmax	480	480	448	335	273	106	54	36
31	tsm	480	480	394	297	264	238	206	182
	tmax	480	480	394	297	161	81	47	33
32	tsm	480	468	339	287	256	231	201	178
	tmax	480	468	339	250	106	64	40	29
33	tsm	480	399	313	277	248	224	196	174
	tmax	480	399	313	130	76	52	35	26
34	tsm	470	347	302	267	240	217	191	170
	tmax	470	347	148	84	57	42	30	24
35	tsm	389	333	291	259	233	211	186	166
	tmax	389	183	94	63	47	36	27	22
36	tsm	372	320	281	251	226	206	181	162
	tmax	241	108	69	50	39	31	24	20
37	tsm	357	309	272	243	219	200	177	159
	tmax	125	75	54	41	33	28	22	18
38	tsm	343	298	263	236	213	195	173	155
	tmax	83	57	44	35	29	25	20	17
39	tsm	330	287	255	229	208	190	169	152
	tmax	62	46	37	30	26	22	18	16
40	tsm	318	278	247	222	202	185	165	149
	tmax	49	38	31	27	23	20	17	14

Tabulka č. 2

Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce na důlních pracovištích v minutách

relativní vlhkost	%	56 - 60
rychlost vzduchu	m.s-1	0,50 - 0,99

Suchá teplota	Doba práce	Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
		EV - I.	EV - II.	EV - III.	EV - IV.	EV - V.	EV - VI.	EV - VII.	EV - VIII.
	tsm /tmax	110 - 129	130 - 149	150 - 169	170 - 189	190 - 209	210 - 229	230 - 259	260 - 280
(°C)	(minuty)	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )
20	tsm	480	480	480	448	403	367	323	285
	tmax	480	480	480	448	403	367	323	285
21	tsm	480	480	480	448	403	367	323	256
	tmax	480	480	480	448	403	367	323	256
22	tsm	480	480	480	448	403	367	323	234
	tmax	480	480	480	448	403	367	323	186
23	tsm	480	480	480	448	403	367	308	227
	tmax	480	480	480	448	403	367	308	126
24	tsm	480	480	480	448	403	367	276	220
	tmax	480	480	480	448	403	367	276	97
25	tsm	480	480	480	448	403	367	247	214
	tmax	480	480	480	448	403	367	247	78
26	tsm	480	480	480	448	403	332	239	208
	tmax	480	480	480	448	403	332	156	65
27	tsm	480	480	480	448	389	292	232	202
	tmax	480	480	480	448	389	292	109	55
28	tsm	480	480	480	448	344	262	225	197
	tmax	480	480	480	448	344	262	83	47
29	tsm	480	480	480	403	302	253	218	192
	tmax	480	480	480	403	302	179	68	42
30	tsm	480	480	471	356	273	245	212	187
	tmax	480	480	471	356	273	120	57	37
31	tsm	480	480	417	307	264	237	206	182
	tmax	480	480	417	307	200	90	49	34
32	tsm	480	480	362	286	255	230	201	178
	tmax	480	480	362	286	125	71	43	31
33	tsm	480	425	312	276	247	223	195	174
	tmax	480	425	312	160	84	55	37	27
34	tsm	480	346	300	266	239	217	190	169
	tmax	480	346	190	94	61	44	31	24
35	tsm	414	331	289	257	232	211	185	165
	tmax	414	258	107	67	48	37	28	22
36	tsm	369	318	279	249	225	205	181	162
	tmax	369	126	74	52	40	32	25	20
37	tsm	353	306	270	241	218	199	176	158
	tmax	151	82	56	43	34	28	22	18
38	tsm	339	295	261	234	212	194	172	154
	tmax	92	60	45	36	29	25	20	17
39	tsm	325	284	252	227	206	189	168	151
	tmax	65	47	37	30	26	22	18	16
40	tsm	313	274	244	220	200	184	164	148
	tmax	50	39	32	27	23	20	17	14

Tabulka č. 3

Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce na důlních pracovištích v minutách

relativní vlhkost	%	56 - 60
rychlost vzduchu	m.s-1	1,00 - 1,49

Suchá teplota	Doba práce	Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
		EV - I.	EV - II.	EV - III.	EV - IV.	EV - V.	EV - VI.	EV - VII.	EV - VIII.
	tsm /tmax	110 - 129	130 - 149	150 - 169	170 - 189	190 - 209	210 - 229	230 - 259	260 - 280
(°C)	(minuty)	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )
20	tsm	480	480	480	448	403	367	323	288
	tmax	480	480	480	448	403	367	323	288
21	tsm	480	480	480	448	403	367	323	276
	tmax	480	480	480	448	403	367	323	276
22	tsm	480	480	480	448	403	367	323	248
	tmax	480	480	480	448	403	367	323	248
23	tsm	480	480	480	448	403	367	323	229
	tmax	480	480	480	448	403	367	323	152
24	tsm	480	480	480	448	403	367	293	222
	tmax	480	480	480	448	403	367	293	110
25	tsm	480	480	480	448	403	367	261	215
	tmax	480	480	480	448	403	367	261	86
26	tsm	480	480	480	448	403	346	240	209
	tmax	480	480	480	448	403	346	185	69
27	tsm	480	480	480	448	401	305	232	203
	tmax	480	480	480	448	401	305	121	58
28	tsm	480	480	480	448	355	263	225	197
	tmax	480	480	480	448	355	263	89	49
29	tsm	480	480	480	414	312	253	218	192
	tmax	480	480	480	414	312	204	71	43
30	tsm	480	480	480	366	272	244	212	187
	tmax	480	480	480	366	272	129	59	38
31	tsm	480	480	429	317	263	236	206	182
	tmax	480	480	429	317	219	94	50	34
32	tsm	480	480	373	284	254	229	200	177
	tmax	480	480	373	284	132	73	44	31
33	tsm	480	438	310	274	245	222	194	173
	tmax	480	438	310	178	87	57	37	28
34	tsm	480	358	297	264	237	215	189	168
	tmax	480	358	220	97	62	45	32	24
35	tsm	428	326	286	255	229	209	184	164
	tmax	428	326	113	68	49	37	28	22
36	tsm	363	313	276	246	222	203	179	160
	tmax	363	135	75	52	40	32	25	20
37	tsm	347	301	266	238	216	197	175	157
	tmax	165	84	56	42	33	28	22	18
38	tsm	332	290	257	231	209	192	170	153
	tmax	94	60	44	35	29	24	20	17
39	tsm	319	279	248	224	203	187	166	150
	tmax	65	47	36	30	25	22	18	15
40	tsm	306	269	240	217	198	182	162	146
	tmax	49	38	31	26	22	19	16	14

Tabulka č. 4

Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce na důlních pracovištích v minutách

relativní vlhkost	%	56 - 60
rychlost vzduchu	m.s-1	1,50 - 1,99

Suchá teplota	Doba práce	Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
		EV - I.	EV - II.	EV - III.	EV - IV.	EV - V.	EV - VI.	EV - VII.	EV - VIII.
	tsm /tmax	110 - 129	130 - 149	150 - 169	170 - 189	190 - 209	210 - 229	230 - 259	260 - 280
(°C)	(minuty)	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )	(W.m-2 )
20