Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

Vláda nařizuje podle § 35 odst. 2, § 36 a § 108 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a podle § 134c odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb. , zákoník práce , ve znění zákona č. 155/2000 Sb. :

Podmínky ochrany zdraví osob

§ 1

(1) Expozice osob elektrickým nebo magnetickým polím a elektromagnetickým zářením s frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.10¹¹ Hz musí být omezena tak, aby

a) proudová hustota indukovaná v těle (dále jen "proudová hustota"),

b) měrný v těle absorbovaný výkon, případně měrná v těle absorbovaná energie a

c) hustota zářivého toku elektromagnetické vlny s frekvencí vyšší než 10¹⁰ Hz dopadající na tělo nebo na jeho část

nepřekročily nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1 .

(2) Způsob, kterým se zjišťuje a hodnotí splnění podmínek uvedených v odstavci 1 , je stanoven v příloze č. 3 .

§ 2

(1) Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) neionizujícím zářením elektromagnetické záření, které není schopno ionizovat atomy a molekuly, a elektrická a magnetická pole,

b) expozicí jakákoli situace, kdy je osoba vystavena elektrickému nebo magnetickému poli, poli elektromagnetické vlny nebo elektrickému proudu, vyvolaným jinak než fyziologickými procesy nebo jinými přirozenými procesy v těle,

c) nejvyššími přípustnými hodnotami hodnoty veličin, které bezprostředně souvisejí s biologickými efekty a vznikají při expozici osob,

d) referenční úrovní hodnoty přímo měřitelných veličin, pomocí nichž se zjišťuje, zda u osoby vystavené expozici nemohou být překročeny přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1 .

(2) Další vysvětlení fyzikálních pojmů, definic a označení veličin a jednotek, potřebných matematických vztahů, použitých fyzikálních jednotek a fyzikálních konstant, jakož i způsobů charakterizování zdrojů polí a záření pro interval frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.10¹¹ Hz je obsaženo v příloze č. 2 .

§ 3

(1) Expozice osob neionizujícímu záření technologických zdrojů s frekvencí od hodnoty 3.10¹¹ Hz do hodnoty 1,7.10¹⁵ Hz (infračervenému, viditelnému a ultrafialovému záření) nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty hustoty zářivého toku a nejvyšší přípustné hodnoty hustoty zářivé energie, stanovené pro záření nelaserových zdrojů v příloze č. 4 a pro záření laserů v příloze č. 5 .

(2) Pojmy, definice, označení veličin a způsob, kterým se zjišťuje, zda není překračována některá z nejvyšších přípustných hodnot pro elektromagnetické záření z intervalu frekvencí od hodnoty 3.10¹¹ Hz do hodnoty 1,7.10¹⁵ Hz, jsou stanoveny v příloze č. 6 .

Zařazování laserů do tříd, výstražné texty a signalizace

§ 4

(1) Lasery se zařazují do tříd podle těchto kritérií:

a) do I. třídy se zařadí lasery, u kterých limity přístupné emise uvedené v tabulce č. 7 přílohy č. 5 zaručují, že na úrovni oka nebo kůže osob v dosahu svazku nemohou být překročeny nejvyšší přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 1 přílohy č. 5 , a lasery zakrytované tak, že se záření laseru nedostane ven z krytu buď vůbec nebo zeslabené natolik, že jeho parametry odpovídají limitu přístupné emise pro laser třídy I, přičemž buď není možné kryt sejmout bez použití nástrojů, nebo při snímání krytu je vyzařování laseru včas automaticky přerušeno;

b) do II. třídy se zařadí lasery vyzařující viditelné světlo, jejichž zářivý tok překračuje limity přístupné emise ohraničující I. třídu, nepřekračuje však hodnotu 10^-3 W;

c) do III. a) třídy se zařadí lasery, jejichž limity přístupné emise překračují hodnoty pro zařazení do II. třídy, avšak nepřekračují hodnoty uvedené v tabulce č. 9 přílohy č. 5 . V oblasti viditelného záření při spojitém režimu generace záření jde o lasery, jejichž zářivý tok nepřekračuje hodnotu 5. 10^-3 W a hustota zářivého toku nepřekračuje hodnotu 25 W. m^-2 ;

d) do III. b) třídy se zařadí lasery, u kterých není překročen limit přístupné emise stanovený v tabulce č. 10 přílohy č. 5 a nespadají do nižší třídy;

e) do IV. třídy se zařadí lasery, u nichž parametry vystupujícího záření překračují limitní hodnoty přístupné emise pro III. b) třídu;

f) lasery, které mohou vyzařovat na více vlnových délkách, se zařazují do třídy odpovídající použití, při němž je nejvyšší riziko poškození zdraví.

(2) Třída, do které je laser zařazen, s výjimkou laserů I. třídy, se vyznačí na štítku umístěném na laseru.

§ 5

(1) Lasery zařazené do třídy II. a vyšší se opatří výstražným textem odpovídajícím příslušné třídě.

(2) Na laserech, které jsou vzhledem k zakrytování zařazeny do I. třídy, se vyznačí zákaz snímání krytu. Pokud je zapotřebí jejich kryt sejmout, například při opravě, zachází se s nimi při sejmutém krytu jako s lasery třídy, odpovídající parametrům záření, uvedeným v jejich technické dokumentaci.

(3) Lasery třídy III. b) a IV. se vybaví signalizací chodu, a to světelnou, popřípadě akustickou, pokud je pro dané podmínky vhodnější. Světelná signalizace se upraví tak, aby byla v činnosti již při zapojení napájecích zdrojů. Barva signálního světla musí být vybrána tak, aby světlo bylo viditelné i přes ochranné brýle.

(4) Lasery zařazené do třídy III. b) a IV. se zabezpečí proti uvedení do chodu nepovolanou osobou, například zámkem. Prostory určené pro jejich provozování se označí výstražnými tabulkami a zákazem vstupu nepovolaných osob. Pokud je to s ohledem na způsob využívání laseru možné, odstraní se z dráhy paprsku všechny předměty, na nichž by mohlo dojít k nekontrolovaným odrazům paprsku, a paprsek se ukončí matným terčem s malým činitelem odrazu. Není-li možné zajistit chod paprsku tak, aby nezasáhl sklo v oknech, zakryjí se okna materiálem nepropouštějícím záření použité vlnové délky. Nestačí-li tato opatření vyloučit zásah očí nebo kůže přímým nebo odraženým zářením, překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí osoby, které může laserové záření zasáhnout, použít při provozu laseru příslušné ochranné pomůcky, například speciální ochranné brýle.

(5) Lasery zařazené do IV. třídy se umísťují do prostorů zabezpečených technickými prostředky tak, aby do nich byl zamezen vstup nepovolaných osob při chodu laseru, například koncovými spínači na vstupních dveřích, a dráha paprsku a přístup k ní se upraví tak, aby nemohlo dojít k nahodilému zásahu očí nebo kůže lidí přímým, zrcadlově nebo difúzně odraženým zářením, překračujícím stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu. Není-li možné ani těmito opatřeními vyloučit zásah očí nebo kůže zářením překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí být použity odpovídající osobní ochranné pomůcky, například speciální ochranné brýle. U vstupu do těchto prostorů se umísťuje světelná signalizace chodu laseru. U impulsních laserů se zajistí, aby byla při vypnutí přívodu elektrické energie vybita akumulovaná energie do zátěže.

§ 6 Technická dokumentace laserů

Ke každému laseru musí být připojena technická dokumentace, v níž musí být obsaženy tyto údaje:

a) vlnová délka, popřípadě rozsah vlnových délek záření emitovaného laserem a druh laserového aktivního prostředí; jde-li o lasery vyzařující větší počet vlnových délek, udávají se všechny vyzařované vlnové délky;

b) režim generování laserového záření - spojitý, impulsní nebo impulsní s vysokou opakovací frekvencí;

c) průměr svazku záření na výstupu laseru a jeho rozbíhavost, u sbíhavého svazku také jeho nejmenší průměr;

d) u laserů generujících záření

1. ve spojitém režimu největší zářivý tok;

2. v impulsním režimu zářivá energie v jednom impulsu, nejdelší a nejkratší trvání jednoho impulsu, největší a nejmenší opakovací frekvence impulsů;

3. v impulsním režimu s vysokou opakovací frekvencí údaje jako v bodu 2 a dále největší střední zářivý tok vystupujícího záření;

e) zařazení laseru do třídy;

f) údaje o jiných faktorech než záření, vznikajících při chodu laseru, které by mohly nepříznivě ovlivnit pracovní prostředí;

g) návod ke správné montáži a instalaci, včetně stavebních a prostorových požadavků;

h) návod k obsluze za běžných i mimořádných situací, návod k údržbě, popřípadě důležitá upozornění, jako je zákaz snímání krytu u zakrytovaných laserů nebo nebezpečí vyplývající z pozorování paprsku optickými pomůckami;

i) výrobce, výrobní číslo laseru a rok jeho výroby, obchodní jméno a sídlo výrobce, je-li právnickou osobou, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.

§ 7 Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.

Příloha č. 1 Nejvyšší přípustné hodnoty

1. Nejvyšší přípustné hodnoty pro proudovou hustotu indukovanou v hlavě a v trupu elektrickým a magnetickým polem s frekvencí f jsou stanoveny pro osoby exponované při výkonu práce (dále jen "zaměstnanci") a pro exponované osoby s výjimkou zaměstnanců a osob exponovaných při léčebných procedurách (dále jen "ostatní osoby") v tabulce č. 1:
Tabulka č. 1

Indukovaná proudová hustota J* - nejvyšší přípustné hodnoty
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f /Hz	J /A.m-2	frekvence f / Hz	J/A.m-2
< 1	0,057 a)	< 1	0,011 a)
1 - 4	0,04/f	1 - 4	0,008/f
4 - 1000	0,01	4 - 1000	0,002
1000 - 105	f/105	1000 - 105	f/5.105
105 - 107	f/105	105 - 107	f/5.105

a) špičková hodnota
* Proudová hustota J je definována jako efektivní hodnota elektrického proudu, tekoucího kolmo k rovinné ploše s obsahem 100 mm² , dělená obsahem této plochy, a pro frekvence vyšší než 1 kHz časově středovaná za dobu 1 s. Pro frekvence nižší než 1 kHz se proudová hustota časově nestředuje.
Při současné expozici elektrickému a magnetickému poli stejné frekvence se proudová hustota určí jako součet hustoty proudu indukovaného elektrickým polem a hustoty proudu indukovaného magnetickým polem. Jsou-li směr a fáze indukovaných proudů známy a zůstávají-li přibližně konstantní, mohou být tyto proudy před srovnáním s nejvyšší přípustnou hodnotou pro proudovou hustotu sečteny vektorově.

2. Nejvyšší přípustné hodnoty měrného absorbovaného výkonu (SAR) a měrné absorbované energie (SA) jsou stanoveny v tabulce č. 2. Tyto nejvyšší přípustné hodnoty se vztahují na celkovou absorpci všech přítomných složek elektromagnetického pole v tkáních těla v intervalu frekvencí od hodnoty 100 kHz do hodnoty 10 GHz.
Tabulka č. 2

Měrný absorbovaný výkon (SAR) a měrná absorbovaná energie (SA) -- nejvyšší přípustné hodnoty
Platí pro frekvence od 100000 Hz do 1010 Hz	Měrný absorbovaný výkon - SAR -středovaný pro kterýkoli šestiminutový interval a celé tělo	SAR středovaný pro kterýkoli šestiminutový interval a pro kterýchkoli 10 g a) tkáně s výjimkou rukou, zápěstí, chodidel a kotníků	SAR středovaný pro kterýkoli šestiminutový interval a pro kterýchkoli 10 g a) tkáně rukou, zápěstí, chodidel a kotníků	Špičková hodnota měrné absorbované energie SA středovaná pro kterýchkoli 10 g a) tkáně
zaměstnanci	0,4 W/kg	10 W/kg	20 W/kg	0,01 J/kg b)
ostatní osoby	0,08 W/kg	2 W/kg	4 W/kg	0,002 J/kg b)

a) Těchto 10 g je třeba volit ve tvaru krychle, nikoli jako plochý útvar na povrchu těla.
^b) Platí pro pulsy kratší než 30 µs při frekvenci 300 MHz až 10 GHz.
Doba středování pro měrný absorbovaný výkon je 6 minut. Při krátkodobé expozici (kratší než 6 minut) není tedy nejvyšší přípustná hodnota měrného absorbovaného výkonu překročena, je-li pro zaměstnance splněna nerovnost

&2211 (SAR₍ SARi . ti) &2264 2,4 W. min ^mi
.

g-1 i a pro ostatní osoby n

ovnost &2 &22₁ 1 (SARi . ti) &2264 0,48^0,

mi_n . kg-1 i SARi je měrný absorbovaný výkon při i-té e^xp ozic_i ve W. kg-1 a ti je doba trvání i-té expo

3. Nejvyšší přípustné hodnoty pro hustotu zářivého toku elektromagnetické vlny z intervalu frekvencí od 10 GHz do 300 GHz, dopadající na tělo nebo na jeho část, jsou stanoveny v tabulce č. 3.
Tabulka č. 3

Hustota zářivého toku S* - nejvyšší přípustné hodnoty
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f /Hz	S / W. m-2	frekvence f /Hz	S /W. m-2
> 1010 - 3.1011	50	> 1010 - 3.1011	10

* Doba středování pro frekvence 10 GHz až 300 GHz je T_st = 1,92.10¹¹ / f^1.05 ; f je v hertzech, T_st v minutách. S je průměrná hodnota hustoty zářivého toku dopadajícího na plochu rovnou 20 cm² kterékoli části těla exponované osoby. Maximální průměrná hodnota S vztažená na 1 cm² exponovaného povrchu nesmí při tom překročit dvacetinásobek hodnot uvedených v tabulce č. 3.

4. Současná expozice poli několika zdrojů s různými frekvencemi

4.1 Má-li pole složky s různými frekvencemi, je při hodnocení expozice nutné posuzovat odděleně elektrickou stimulaci tkáně vyvolanou hustotou indukovaného elektrického proudu, která se uplatňuje v oboru frekvencí od 0 Hz do 10 MHz, a tepelné působení pole, které se uplatňuje od frekvence 100 kHz výše.

4.2 Pro elektrickou stimulaci je požadavek nepřekročení nejvyšší přípustné hodnoty pro indukovanou proudovou hustotu splněn, platí-li nerovnost

&2211 J₁ 1 _Ji/ JL,i&2
^&

6₄ 1 i Ji je proudová hustota indukovaná složkou pole i-té frekv_ence a JL,i je nejvyšší přípustná proudová hustota pro i-tou frekvenci. Sčítá se přes přítomné frekvenční složky od hodnoty 0 Hz do hodnoty

4.3 K určení tepelného působení zdrojů s různými frekvencemi, které se uplatňuje při frekvencích vyšších než 100 kHz, je nutné vypočítat celkový měrný absorbovaný výkon sečtením příspěvků SAR_i od zdrojů s frekvencemi z intervalu od 100 kHz do 10 GHz a celkovou hustotu zářivého toku sečtením příspěvků S_j od zdrojů s frekvencemi z intervalu od f > 10 GHz do 300 GHz. Nejvyšší přípustná hodnota není překročena, je-li součet poměru celkového měrného absorbovaného výkonu k jeho nejvyšší přípustné hodnotě SAR_L a poměru celkové hustoty zářivého toku k její nejvyšší přípustné hodnotě S_L menší než jedna nebo roven jedné:

_{10 GHz 300 GHz}
&2211 SAR SARi_/ SARL + &22 &2₂ 11 Sj/SL
^{L &2264 1. 100 kHz}

Příloha č. 2 Vysvětlení pojmů, matematické vztahy, použité jednotky a symboly pro interval frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.10¹¹ Hz

1. Fyzikální veličiny a jednotky
Používají se mezinárodně přijatá označení a jednotky SI:

Název veličiny	Označení	Jednotka	Název jednotky
proud (elektrický)	I	A	ampér
proudová hustota	J	A/m2	ampér na čtverečný metr
intenzita elektrického pole	E	V/m	volt na metr
elektrická indukce	D	C/m2	coulomb na čtverečný metr
elektrický náboj	q	C	coulomb
elektrická vodivost	&03C3	C3	/m siemens na
tr frekvence (kmito	t	f	Hz h
tz magnetická ind	c		T t
la intenzita magnetického	l	H	/m ampér na
tr permeabi	ta &	&0	C H/m henry
a metr per	tivit	ita	&03B5 F/m f
ad na metr hustota zář	é	tok	* S W/m2 watt na čt
rečný metr měrný absor	van	výko	SAR W/kg watt
a kilogram měrná absorbo	ná	nerg	SA J/kg joule
a kilogram plošná hus		ene	ie J/m2 joule na čt
rečný metr	nová	á	élka

&03BB m metr * absolutní hodnota Poyntingova vektoru S; v technické praxi se pro tuto veličinu častěji používá méně jednoznačný název "vý

2. Fyzikální konstanty

Název	Označení	Hodnota	Jednotka	Název jednotky
rychlost světla	c	2,997.10x	m/s	metr za sekundu
permitivita vakua	&03B50	50 8,854.1	12	/m farad na
tr permeabilita v	ua &a	&03BC0 40 4&03C0.10-7 &-7	224	1,26.10-6 H/
henry na metr	mp	ance vakua Z0	376	76,

3. Definice základních veličin

3.1 Intenzita elektrického pole (E)
Vektorová veličina, rovná vektoru F síly působící na bodový elektrický náboj dělenému velikostí q tohoto náboje:

F
E = -
q

Intenzita elektrického pole se udává ve voltech na metr (V/m).
U polí, která se v čase periodicky mění a jejichž průběh je možné popsat jako sinusový, vektor elektrického pole buď osciluje podél pevné přímky (lineární polarizace) nebo se otáčí a opisuje elipsu.
Protože průběh elektrického pole narušují blízké elektricky vodivé předměty (počítaje v to osoby), je nutné expoziční situaci charakterizovat neporušeným elektrickým polem (tj. polem, jaké by v daném místě bylo bez přítomnosti osob a bez přechodně umísťovaných nebo přenosných předmětů).
V tomto nařízení se termín intenzita elektrického pole používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru E a označuje se symbolem E.

3.2 Magnetická indukce (B)
Vektorová veličina (B) popisující pole, které na elektrický náboj q pohybující se rychlostí v působí silou F rovnou

F = q . (v x B)

(Operátorem x je označen vektorový součin). Jednotkou magnetické indukce je tesla (T). U pole, které se v čase periodicky mění a jehož průběh je možné popsat jako sinusový, vektor magnetického pole buď osciluje podél pevné přímky nebo se otáčí a opisuje elipsu. V tomto vládním nařízení se termín magnetická indukce používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru B a označuje se symbolem B.

3.3 Intenzita magnetického pole (H).
Vektorová veličina (H), rovná vektoru (B) magnetické indukce dělenému permeabilitou prostředí &03BC:

C: H = B/&

/&03BC Jednotkou intenzity magnetického pole je ampér na metr (A/m). V tomto vládním nařízení se termín intenzita magnetického pole používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru H a označuje se symbolem H. Při popisu biologických efektů způsobených magnetickým polem se místo intenzity magnetického pole častěji používá magnetická indukce. Ve vakuu a prakticky ve všech biologických objektech se tyto veličiny liší jen multiplikativní konstantou: poměr B/H mezi magnetickou indukcí a intenzitou magnetického pole je rovný permeabilitě vak vakua &03BC0 ^BC 0 = 4&03C0. 10-7 henry na metr (H/m). Ve feromagnetických materiálech se však poměr B/H od permeability vakua liší i o několik řádů. U pole, které se v čase periodicky mění a jehož průběh je možné popsat jako sinusový, vektor magnetického pole buď osciluje podél pevné přímky nebo se otáčí a

3.4 Proudová hustota (J)
Intenzita elektrického proudu procházejícího kolmo k zvolené ploše, dělená velikostí této plochy. Jednotkou proudové hustoty je ampér na čtverečný metr (A/m² ).

3.5 Hustota zářivého toku (výkonová hustota) (S)
Výkon přenášený elektromagnetickou vlnou skrz jednotkovou plochu kolmou ke směru šíření vlny. Je roven absolutní hodnotě Poyntingova vektoru S = ExH a vyjadřuje se zpravidla v jednotkách W/m² .
U rovinné elektromagnetické vlny je možné hustotu zářivého toku určit z intenzity E elektrického pole nebo z intenzity magnetického pole H, případně z magnetické indukce B s použitím impedance vakua (377 &03A9). PlatP

tí ^E2
.B S = --- = ³ 77H2 = E.H = -
- 377 &

&03BC E a H jsou v jednotkách V/m, respektive A/m, B v jednotkách tesla (T), S j^e v

3.6 Měrná absorbovaná energie (SA)
Podíl diferenciálního množství energie dW a diferenciálního množství látky dm obsaženého v objemovém elementu dV s hustotou látky &03C1:

1: dW 1
dW SA = ---- = --
-- dm &03C1

dV Měrná absorbovaná energie se vyjadřuje v jednotkách joule na kilogram

3.7 Měrný absorbovaný výkon (SAR).
Časová derivace podílu diferenciálního množství energie dW a diferenciálního množství látky dm obsažené v objemovém elementu dV s hustotou látky &03C1:

1: d (dW) d (1
W) SAR = --------- = -----
-- dt (dm) dt (&03C1

C1 dV) Měrný absorbovaný výkon (SAR) je možné vyčíslit podle těchto rovnocenných

zorců: &03C3.Ei2
SAR = --
(1)
&03C1
T SAR = c
---- (2
d t
J2 SAR
---- (3)

&03C1.&03C3 Jedn
l_i vé symboly označují: Ei ... intenzitu elektrického pole uvnitř tělesné tkáně v jednot
ch volt na metr (V/m), &03C3 ... ... elektrickou vodivost tkáně těla v jedno
á_ch siemens na metr (S/m), ci … měrnou tepelnou kapacitu tělesné tkáně v joulech n
ki
gram na stupeň Celsia, dT ---- … časovou derivaci teploty v tělesné tkáni ve stupních c
c
sia za sekundu (&02DAC/s), dt J … indukovanou proudovou hustotu v tělesné tkáni v jednotk^á ch
mpér na čtverečný metr (A/m2). Vztahy (1) a (2) se používají pro vyšší frekvence (f > 10 MHz). Při nižších frekvencích je nutné vzít v úvahu také přímý (netepelný) vliv indukované proudové hustoty J na procesy v tkáni a při srovnávání expozice s přípustnou hodnotou případně započítat současně SAR

3.8 Plošná hustota energie
Množství energie, které dopadlo na rovinnou plochu (nebo prošlo rovinnou plochou) kolmou ke směru šíření elektromagnetické vlny, dělené obsahem této plochy. Vyjadřuje se v jednotkách joule na čtverečný metr (J/m² ).

3.9 Kontaktní proud (I)
Proud tekoucí tělem při kontaktu člověka s vodivým předmětem, který je v elektrickém nebo střídavém magnetickém poli. S referenční hodnotou se srovnává časový průměr efektivní hodnoty kontaktního proudu středované za dobu jedné sekundy.

3.10 Indukovaný proud (i)
Proud tekoucí tělem v důsledku přímé expozice osoby elektrickému nebo střídavému magnetickému poli.

4. Vysvětlení obecných pojmů a definic

4.1 Špičková hodnota
Maximální hodnota časově proměnné veličiny (například intenzity pole nebo hustoty zářivého toku) v daném časovém intervalu.

4.2 Absolutní hodnota
Absolutní hodnota (velikost) vektoru intenzity elektrického pole E(t) v okamžiku t je definována vztahem

E(t) = |E(t)| = &221AE² ₁ AE2x(t)+ &2⁺ &221AE2y (t) ₍ t)+

21_A E2z(t)_. Ex(t₎ , Ey(t) a Ez t) jsou okamžité hodnoty pravoúhlých složek časově proměnného vektoru E(t) pole. Stejný vztah platí pro vektor magnetické indukce B(t) a pro kteroukoli jinou vektorov

4.3 Efektivní hodnota
Efektivní hodnota E_eff intenzity elektrického pole a efektivní hodnota B_eff magnetické indukce v daném místě je rovna odmocnině z časového průměru kvadrátu intenzity pole E(t) a kvadrátu magnetické indukce B(t) přes periodu:

&221A1^21A1t+T &2 ^&
1_A1t+ T Eeff = -----------^- --- &221A&222BE2(t)d_t; Bef Beff ^e ff = -
--- &221A&222BB2(t)dt;)dt;

&221AT &221AT stejný vztah se použije pro výpočet efektivní hodnoty elektrického proudu a efe
ivní hodnoty proudové hustoty. Efektivní hodnota hustoty zářivého toku (výkonové hustoty) je časový průměr hus

ty zářivé^{ho toku přes}
r_iodu : 1 t+T
Seff = --

-- &222BS(t)dt; T T = 1/f je pe

4.4 Časový průměr (způsoby středování)
S referenčními úrovněmi pro nepřetržitou expozici stanovenými v příloze č. 3 se zjištěné hodnoty odpovídajících veličin srovnávají různě podle biologických mechanismů, kterými elektrické a magnetické pole různých frekvencí působí na tkáň lidského těla:

4.4.1 U veličin charakterizujících pole s frekvencí vyšší než 1 kHz a u hustoty zářivého toku se s referenčními úrovněmi srovnávají časové průměry Est , Bst a Sst vypočtené ze zjištěných efektivních hodnot
a) u pole s frekvencí nižší než 100 kHz nebo rovnou 100 kHz podle vztahů

1 1^t+Tc
E_st = --- &2211 E₁ 1 Eiti, případně Est = ---&2_--& 222BEeff(
dt a ^{Tc i}

Tc t 1
_1t+ Tc Bst = --- -_- - &2211 Biti, případně Bst _Bs t = ---
22BBeff₍ ^{t)dt Tc i}

Tc t s do_b ou středování
c = 1 sekunda; b) u pole s frekvencí vyšší než 100 kHz a nižší než 10 GHz nebo rovnou 10

z podle vztahů 1
1t+Ts +Ts Es E_s t = &221A--- &2211 E2iti, případněadně ⁿ _ě
st = &22₁ ^{A---&222BE2eff(t)dt Ts i}
Ts t 1
1t+Ts Bst = &221A_-- - &2211 B2i B2iti² _iti , pří
dně ^{Bst = &221A---&222BB2eff(t)dt a Ts i
Ts t}
1 1t_+T s Sst = --- _-- - &2211
iti, ^{případně Sst = ---&222BSeff(t)dt} T^s

i Ts t s dobou středování Ts = 6 minut a pro frekvenci z interva^lu od 10 ^GHz do 300 GHz s dobou středování Ts = ₆ 8/(10-9 . f )1,05. F_r ekve_n ce je v jednotkách Hz, doba Ts vyjde v minutách. Ei a Bi jsou efektivní hod_n oty intenzity elektrického pole a magnetické indukce, Si je efektivní _h ustota zářivého toku pro i-tou expozici trvající dobu ti. Výrazy s integrály se použijí, byl-li v časovém úseku, přes který se středuje, zaznamenán spojit_{ě p} roměnný _ča sový prů_běh okamžitých efektivních hodnot Eeff (t), Beff (t) a Seff (t) intenzity elektrick

4.4.2 U pole s frekvencí nižší než 1 kHz není časové středování přípustné. S referenčními úrovněmi se v tomto případě srovnávají zjištěné efektivní hodnoty elektrického pole a magnetické indukce přímo.

4.5 Časový interval pro stanovení průměru (T_c , T_st )
Doba, za kterou je středována příslušná veličina, například absorbovaný výkon nebo intenzita elektrického pole. Pro frekvence od 1000 Hz do 100 kHz je časový interval pro stanovení průměru 1 sekunda, pro frekvence vyšší než 100 kHz a nižší než 10 GHz - 6 minut, pro frekvence od 10 GHz do 300 GHz je T_st = 1,92.10¹¹ /f ^1,05 (f je frekvence v Hz, T_st je doba středování v minutách). Veličiny (intenzita elektrického pole, magnetická indukce, hustota indukovaného elektrického proudu) s frekvencí nižší než 1000 Hz se pro srovnání s referenční úrovní nebo s nejvyšší přípustnou hodnotou nestředují.

4.6 Střední absorbovaný výkon (P_st )
Časově středovaný absorbovaný výkon definovaný vztahem

1 ^t ₂
P_st = ------ &222B P(t)dt
dt t2 _{- t} 1

1 k_d e t1 a t2 označuje počáteční a konečný čas středování časově proměnného výkonu P(

4.7 Statické pole
Pro účely tohoto nařízení - elektrické nebo magnetické pole, jehož časová změna má frekvenci nižší než 1 Hz.

4.8 Pole s několika frekvencemi
Superpozice dvou nebo více fázově nekoherentních složek elektromagnetického pole s různými frekvencemi.

4.9 Oblast blízkého pole
Oblast nacházející se blízko zdroje vysokofrekvenčního pole, v které nemá elektrické a magnetické pole charakter rovinné vlny. Oblast blízkého pole se dále dělí na reaktivní oblast, která je k vyzařující struktuře nejblíže a obsahuje skoro všechnu uloženou energii, a na oblast vyzařování, kde již radiační pole převažuje nad reaktivním polem, má však složitou strukturu. Pro většinu antén se obyčejně za vnější hranici reaktivního blízkého pole bere vzdálenost od povrchu antény rovná polovině vlnové délky.

4.10 Oblast vzdálené zóny
V této oblasti převládá u pole charakter rovinné vlny, kdy vektory jeho elektrické složky a magnetické složky jsou navzájem kolmé a leží v rovině kolmé ke směru šíření vlny.

4.11 Vlnová impedance (Z)
Poměr intenzity elektrického pole k intenzitě magnetického pole v elektromagnetické vlně. Vlnová impedance pro rovinnou vlnu šířící se ve vakuu je Z₀ = &221A221A&₂ 1A&03B_& 03BC0/&03B50 , tedy přibližn

4.12 Dielektrická konstanta - viz permitivita

4.13 Pracovní cyklus (u periodicky přerušovaného pole)
Poměr doby trvání pulsu pole k periodě opakování pulsů. Pracovní cyklus rovný jedné odpovídá nepřerušovanému poli.

4.14 Elektrická indukce (D)
Veličina, rovná intenzitě elektrického pole (E) násobené permitivitou:

D = &03B5E

5E Elektrická indukce se vyjadřuje v jednotkách coulomb na čtverečný metr ⁽ C/m

4.15 Permeabilita (&03BC)
C) Magnetická permeabilita materiálu (prostředí) je definována jako poměr mezi velikostí magnetické indukce B a intenzitou magnetického pol

H:
B &03BC =
= ---

H Jednotkou permeability je henry na metr (H/m). Pro všechny neferomagnetické materiály, počítaje v to tkáň lidského těla, je permeabilita dostatečně přesně rovná 4&^á 4&03C0. 10-7

4.16 Permitivita (&03B5 )
) Charakteristika dielektrického materiálu (například biologické tkáně) definovaná jako podíl velikosti elektrické indukce D a intenzity elektrického pol

E:
D &03B5 =
= ---

E Jednotkou permitivity je farad

4.17 Vlnová délka (&03BB)
B) Vlnová délka (&03BB) elektromagneagnetické vlny souvisí s frekvencí f a rychlostí c vlny vztahem c = c = f.&03BB. Ve vakuu je rychlost elektromagnetické vlny rovna rychlosti světla. Vlnová délka se vyjadřuje v

4.18 Odražené záření
Elektromagnetické pole vyvolané vodivými nebo posuvnými proudy indukovanými ve vodivém nebo dielektrickém předmětu elektromagnetickými vlnami dopadajícími na tento předmět z jednoho nebo několika zdrojů. Odrážející objekt je někdy nazýván sekundárním zářičem.

4.19 Polarizace
Směr vektoru elektrického pole; v užším smyslu - prostorová křivka, kterou opisuje koncový bod vektoru elektrického nebo magnetického pole. (Vektor pole opisuje obecně elipsu buď ve směru hodinových ručiček nebo proti němu. Kruhová nebo lineární polarizace nastává, jestliže se elipsa změní v kružnici nebo v přímku.)

Příloha č. 3 Způsob zjišťování nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot

1. Nepřekročení nejvyšší přípustné hodnoty indukované proudové hustoty, měrného absorbovaného výkonu, případně měrné absorbované energie, a hustoty zářivého toku se zjišťuje:

a) výpočtem;

b) měřením na modelech (fantómech) lidského těla nebo jeho částí;

c) srovnáním intenzity elektrického pole, magnetické indukce, hustoty zářivého toku, kontaktního a indukovaného proudu tekoucího kteroukoli končetinou, případně hustoty dopadnuvší zářivé energie, zjištěných pro posuzovanou situaci výpočtem nebo měřením, s referenčními úrovněmi těchto veličin uvedenými v tabulkách č. 1 až 9. Nepřekročení referenčních úrovní zaručuje, že nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1 . Referenční úrovně mohou být překročeny, jestliže se způsobem uvedeným v písmenu a) nebo v písmenu b) prokázalo, že nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty.

2. Referenční úrovně

2.1 Dále stanovené referenční úrovně pro intenzitu elektrického a magnetického pole (magnetickou indukci) a pro hustotu zářivého toku, případně pro hustotu zářivé energie, uvedené v tabulkách 1 až 6, platí pro pole neporušené přítomností osob v posuzovaném prostoru. Je-li pole prostorově silně nehomogenní, srovnává se s referenční úrovní buď průměrná intenzita pole středovaná přes oblast odpovídající poloze srdce a hlavy exponované osoby, nebo se pro srovnání s referenční úrovní bere hodnota v geometrickém středu této oblasti. Nepřekročení referenční hodnoty kontaktního proudu se zjistí buď přímým měřením kontaktního proudu u příslušné osoby nebo měřením proudu rezistorem napodobujícím impedanci lidského těla.

2.2 Vztahy, určující podmínky splnění referenčních úrovní při současné expozici člověka elektrickému a magnetickému poli a při současné expozici člověka polím od více zdrojů, jsou stanoveny v bodu 3.4 , pro krátkodobou expozici v bodu 4, mezní referenční úrovně v bodu 5.

2.3 Referenční úrovně pro hustotu energie dopadnuvší při krátkodobé expozici na povrch těla a referenční úrovně pro kontaktní proud a pro indukovaný proud tekoucí končetinou, uvedené v tabulkách č. 7 až 9, jsou odvozeny z požadavku nepřekročení nejvyšší přípustné hodnoty pro měrnou absorbovanou energii a nejvyšší přípustné hodnoty pro měrný absorbovaný výkon.

2.4 Pokud není výslovně uvedeno jinak, jsou stanovené referenční úrovně v efektivních hodnotách příslušných veličin.

3. Referenční úrovně pro nepřetržitou expozici celého těla

3.1 Referenční úrovně pro intenzitu elektrického pole jsou v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1

Referenční úrovně intenzity elektrického pole E - nepřetržitá expozice
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f/Hz	E/V. m-1	frekvence f/Hz	E/V. m-1
< 1	- a)	< 1	- a)
1 - 8	20000	1 - 8	10000
8 - 25	20000	8 - 25	10000
25- 820	5.105 /f	25- 800	2,5.105 /f
50	10000	50	5000
820 - 3.103	610	800 - 3.103	2,5.105 /f
3.103 - 65.103	610	3.103 - 150.103	87
65.103 - 106	610	150.103 - 106	87
106 - 107	610.106 /f	106 - 107	87.103 /f 0,5
107 - 4.108	61	107 - 4.108	28
4.108 - 2.109	3.10-3 . f0,5	4.108 - 2.109	1,375.10-3 . f0,5
2.109 - 3.1011	137	2.109 - 3.1011	61

^a) referenční úroveň pro statické elektrické pole není zavedena; při pobytu v silném statickém elektrickém poli je však třeba snížit vliv nepříjemného pocitu způsobeného elektrickým nábojem indukovaným na povrchu těla a zabránit sršení výbojů z povrchu těla.
Je-li současně přítomné i pole magnetické, je pro srovnání s referenční hodnotou nutné použít vztahy uvedené v bodu 3.4.

3.2 Referenční úrovně pro magnetickou indukci
Referenční úrovně pro magnetickou indukci jsou v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2

Referenční úrovně pro magnetickou indukci B - nepřetržitá expozice
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f /Hz	B/tesla	frekvence f /Hz	B/tesla
< 1	0 28 * a)	< 1	0,056 *
1 - 8	0,2/f2	1 - 8	0,04/f2
8 - 25	0,025/f	8 - 25	0,005/f
25- 820	25.10-3 /f	25- 800	0,005/f
50	500.10-6	50	100.10-6
820 - 3.103	30,7.10-6	800 - 3.103	6,25.10-6
3.103 - 65.103	30,7.10-6	3.103 - 150.103	6,25.10-6
65.103 - 106	2/f	150.103 - 106	0,92/f
106 - 107	2/f	106 - 107	0,92/f
107 - 4.108	0,2.10-6	107 - 4.108	0,092.10-6
4.108 - 2.109	10-11 . f 0,5	4.108 - 2.109	4,6.10-12 . f 0,5
2.109 - 3.1011	0,45.10-6	2.109 - 3.1011	0,20.10-6

* Špičková hodnota
^a) časový průměr magnetické indukce ve směně při expozici zahrnující trup nebo hlavu; nejvyšší hodnota magnetické indukce přitom nesmí být v žádném okamžiku vyšší než 2 tesla.

3.2.1 Pokud expozice magnetickému poli nepřekračuje 1 hodinu denně v týdenním průměru, je v intervalu frekvencí od 0 Hz do 100 kHz možné použít referenční hodnotu stanovenou pro zaměstnance i pro ostatní osoby.

3.2.2 Při expozici jen rukou nebo nohou je přípustné referenční hodnoty zvýšit nepřímo úměrně poměru lineárního rozměru exponované části těla k lineárnímu rozměru trupu, přičemž u statického pole lze krátkodobě připustit expozici poli nepřekračujícímu 5 tesla.

3.2.3 Je-li současně přítomné i pole elektrické, je pro srovnání s referenční hodnotou nutné použít vztahy uvedené v bodu 3.4.
Referenční úrovně pro hustotu zářivého toku
Referenční úrovně pro hustotu zářivého toku jsou v tabulce č. 3.
Tabulka č. 3

Referenční úrovně pro hustotu zářivého toku* S - nepřetržitá expozice
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f/ Hz	S /W. m-2	frekvence f/Hz	s /W. m-2
107 - 4.108	10	107 - 4.108	2
4.108 - 2.109	f/4.107	4.108 - 2.109	f/2.108
2.109 - 3.1011	50**	2.109 - 3.1011	10**

* Tato veličina je použitelná jen pro postupnou vlnu. V indukční zóně zdroje je nutné použít referenční úrovně pro E a B uvedené v tabulkách č. 1 a 2.
^** V intervalu frekvencí od hodnoty 10 GHz do hodnoty 300 GHz je hustota zářivého toku nejvyšší přípustnou hodnotou. Doba středování pro frekvence 10 GHz až 300 GHz je
T_st = 1,92.10¹¹ /f ^1,05 ;
f je v hertzech, doba středování v minutách.

3.4 Současná expozice několika polím
Pro posouzení expoziční situace při současném působení elektrického a magnetického pole stejné frekvence nebo pole s různými frekvencemi podle zjištěných referenčních úrovní je nutné uvažovat odděleně elektrickou stimulaci, která se uplatňuje v intervalu frekvencí od 0 Hz do 10 MHz, a tepelné působení pole, které se uplatňuje v intervalu frekvencí od hodnoty 100 kHz do hodnoty 300 GHz.

3.4.1 Elektrická stimulace vyvolaná hustotou indukovaného elektrického proudu v tkáni nepřekračuje referenční hodnoty, splňují-li zjištěné úrovně polí nerovnosti:

_{1 MHz} E_{i 10 MHz} E_i
&2211 ---- + + &2211 -1 ----
^- - ^&226 4 _{1 1 H} ^{z EL,i}

_>1MHz a _{65 kHz} Bj
0 MHz Bj &22 &2211 -------- +
^{+ &221} 1 _---- ^{&2264 1 1}

_B L,j f>65 kHz b Ei označuje intenzitu elektric
h_{o po} le s frekvencí i, EL,i - referenční úroveň intenzity elektrického p
e pro i-tou frekvenci, Bj - magneticko
i_ndu kci s frekvencí j, BL,j - referenční hodnotu magnetické indu
e pro j-tou frekvenci, a 610 V/m pro expozici zaměstnance a 87 V/m pro
pozici ostat^ní ch osob, b = 30,7. 10-6 tesla pro expozici ^z aměstnance a 6,25 . 10-6 tesla pro expozici ostatních osob. (Konstantní hodnoty a a b jsou v tomto případě použity i pro frekvence vyšší než 1 MHz, protože součet se týká hustot indukovaných proudů a nezahrnuje

3.4.2 Tepelné působení, které se uplatňuje při frekvencích vyšších než 100 kHz, nepřekračuje přípustnou hodnotu, jsou-li splněny nerovnosti:

_{1 MHz} (E_i )² _{300 GHz} (E_i )²
&2211 ---- + + &2211 - ----
^{-- &2264} 1 ^{100 kHz (c)} _f >

_(EL ,i) 1 _{MHz (B} j)2 ³
GHz (Bj)2 &22 &2211 ---- --- +
^&2211 -^{--- &2264 1} 10_{0 k} H

(d) f>¹ MHz (BL,j) c = 610.106/f V/m pro expo^z ici ^zam ěstnance a 87.103 /f 0,5 V/m pro ex
zici ostatních osob, a d = 2 /f tesla pro expozici zaměstnance a 0,92 /f tesla pro
pozici ostatních osob. Fr

4. Krátkodobá expozice
Tepelné působení expozice elektrickému a magnetickému poli kratší než je doba určená pro středování, případně série krátkodobých expozic působících v době kratší než je doba určená pro středování, nepřekračuje referenční hodnotu, jestliže doby expozice t_i a zjištěné úrovně polí E_i a Bi z intervalu frekvencí od 100 kHz do 10 GHz splňují nerovnosti

&2211(E₁ ¹ (Ei2 . ti)&2264(6⁶ ₄₍₆ . E2L,i) v jednotká^{ch (} V. m-1)
^.

i

i a a &₂ 211(Bi2 . ti^. _ti )&2264(6 . B2L,i⁾ v jednotkách T2 . m
^.

= tesla), i případně splňuje-li hustota zářivého toku téhož intervalu fre

encí ne_í ner_o vnost &2211₂₂₁ 1(Si . ti)&2264(6 ^. SL,i) v
^d

tkách W.m-2 . min. i t, je doba i-
expozice v minutách. Použitým
s_y mboly byly označeny: Ei - intenzita elektrického pole během i-té ex^po zi
_v jednotkách V. m-1 , Bi - magnetická indukce během i-té expozice
_j ednotkách tesla (T), Si - hustota zářivého toku během i-té ex^po z
e _{v j} edn_otká ch _{W. m} -2, EL,i , BL,i , SL,i - referenční úrovně intenzity elektrického pole, magnetické indukce a hustoty zářivého toku pro nepřetržitou expozici uvedené
tabulkách č. 1, 2 a 3. Pro frekvence vyšší než 10 GHz je nutné krátkodobou expozici hodnotit podle doby stř edo
ní uvedené v bodu 3.3. Okamžité hodnoty polí a zářivých toků nesmějí však překročit mezní referenční

5. Mezní referenční úrovně

5.1 Mezní referenční úrovně pro intenzitu elektrického pole jsou v tabulce č. 4.
Tabulka č. 4

Mezní referenční intenzita elektrického pole Emez (špičkové hodnoty)
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f /Hz	E /V. m-1	frekvence f/(Hz)	E /V.m-1
105	915	105	130
105 - 106	0,438. f 0,67	105 - 106	0,0605. f0,67
106	4226	106	603
106 - 107	4,3514.105 / f0,335	106 - 107	56,03. f 0,17
107	1952	107	896
107 - 4.108	1952	107 - 4.108	896
4.108	1952	4.108	896
4.108 - 2.109	0,098 . f 1/2	4.108 - 2.109	0,0448. f 1/2
2 .109	4384	2 .109	1952
2.109 - 3.1011	4384	2.109 - 3.1011	1952

5.2 Mezní referenční úrovně pro magnetickou indukci jsou v tabulce č. 5.
Tabulka č. 5

Mezní referenční hodnota magnetické indukce Bmez (špičkové hodnoty)
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f /Hz	B/tesla	frekvence f/Hz	B tesla
105	30.10-6	105	9,375.10-6
105 - 106	1,427.10-3 /f0,335	105 - 106	0,1619.10-3 /f0,247
106	1,385.10-5	106	5,3.10-6
106 - 107	0,001427/f 0,335	106 - 107	0,1619.10-3 /f0,247
107	6,4.10-6	107	3.10-6
107 - 4.108	6,4.10-6	107 - 4.108	3.10-6
4.108	6,4.10-6	4.108	3.10-6
4.108 - 2.109	3,2. 10-10 f1/2	4.108 - 2.109	1,5.10-10 f1/2
2 .109	14,4.10-6	2 .109	6,4.10-6
2.109 - 3.1011	14,4.10-6	2.109 - 3.1011	6,4.10-6

5.3 Mezní referenční hodnoty pro hustotu zářivého toku jsou v tabulce č. 6.
Tabulka č. 6

Mezní referenční hustota zářivého toku * Smez (špičkové hodnoty)
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f/ Hz	S /W. m-2	frekvence f/Hz	S/W. m-2
107 - 4.108	10000	107 - 4.108	2000
4.108 - 2.109	25.10-6 f	4.108 - 2.109	5.10-6 . f
2.109	50000	2.109	10000
2.109 - 3.1011	50000	2.109 - 3.1011	10000

* Tato veličina je použitelná jen pro postupnou vlnu. V indukční zóně zdroje je třeba použít mezní referenční úrovně pro E a B uvedené v tabulkách č. 4 a 5.

5.4 Mezní referenční úrovně pro současnou expozici několika polím
Při expozici více polím musí okamžité hodnoty intenzity elektrického pole E_i , magnetické indukce B_i a hustoty zářivého toku S_i splňovat pro všechna t nerovnosti

&2211 E₁ 1 Ei _/ Emez &226&2264 1 a 1 a _&22 11 Bj / Bm/ Bmez &
^{64 1, případně i}
j &221
²

E_mez , B_mez a S_mez jsou mezní referenční úrovně uvedené v tabulkách č. 4, 5 a 6.

6. Referenční úroveň hustoty elektromagnetické energie
Referenční úroveň plošné hustoty elektromagnetické energie, která dopadne na povrch těla, odvozená z požadavku nepřekročit nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou v příloze č. 1 pro měrnou absorbovanou energii u záření a polí s dobou trvání t &2264 30 µs s frekvencí vyšší než 300 MHz, je v tabulce č. 7:
7: Tabulka

7 Referenční úroveň plošné hustoty ene
ie Zaměstn	ci Ostatní o
by 0,1 J.	-2 0,02 J.

7. Referenční úrovně pro kontaktní proud
Referenční úrovně pro kontaktní proud s frekvencí f , vznikající při dotyku osoby s elektricky vodivým předmětem, přičemž buď předmět nebo osoba se nacházejí v elektrickém poli nebo ve střídavém magnetickém poli, jsou stanoveny v tabulce č. 8. Proud je určen efektivní hodnotou středovanou za dobu jedné sekundy. Počáteční přechodový proud tekoucí v okamžiku dotyku se do hodnocení nezapočítává.
Tabulka č. 8

Kontaktní proud I - referenční úrovně
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f /Hz	proud I /A	frekvence f /Hz	proud I /A
< 2500	0,001	< 2500	0,0005
2500 - 105	4.10-7 .f	2500 - 105	2.10-7 . f
105 - 1,1.108	0,04	105 - 1,1. 108	0,02

8. Indukovaný proud
Pro frekvence od 10 MHz do 110 MHz je referenční hodnota pro indukovaný proud tekoucí kteroukoli končetinou v tabulce č. 9:
Tabulka č. 9

Referenční úrovně pro indukovaný proud i *
Zaměstnanci		Ostatní osoby
frekvence f /Hz	indukovaný proud i /A	frekvence f / Hz	indukovaný proud i /A
107 - 1,1.108	0,1	107 - 1,1.108	0,045

* proud tekoucí kteroukoli končetinou

9. Požadovaná přesnost

9.1 Nepřesnost zjištěných hodnot, způsobená nepřesností výpočtu, přibližností teoretického modelu nebo nepřesností měření použitým přístrojem a podmínkami měření se pro srovnání s nejvyššími přípustnými hodnotami nebo s referenčními úrovněmi započte takto:

a) Je-li střední relativní chyba výpočtu nebo měření příslušné veličiny menší než 1 dB (tj. přibližně 12,5 % u intenzit polí a 25 % u výkonových veličin), pokládá se nejvyšší přípustná hodnota nebo referenční úroveň za dodrženou, je-li vypočtená nebo naměřená hodnota rovna nejvyšší přípustné hodnotě nebo referenční úrovni, nebo je-li nižší.

b) Je-li střední relativní chyba zjišťované veličiny větší než 1 dB, pokládá se nejvyšší přípustná hodnota nebo referenční úroveň za splněnou, je-li vypočtená nebo změřená hodnota příslušné veličiny nižší než její nejvyšší přípustná hodnota nebo referenční úroveň aspoň o tolik decibelů, o kolik decibelů přesahuje střední relativní chyba 1 dB. Stejné pravidlo platí, je-li pro zjištění, zda nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty nebo referenční úrovně, nutné použít kombinace dvou nebo více zjištěných hodnot podle vztahů uvedených v této příloze a v příloze č. 1 .

9.2 Při ověřování nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot nebo nepřekročení referenčních úrovní měřením musí být používané přístroje kalibrovány aspoň jednou za tři roky a po každé opravě. Při kalibraci měřicí sondy je nutné změřit i úhlovou závislost sondy.

10. I při dodržení stanovených referenčních úrovní nelze vyloučit ovlivnění některých elektronických zařízení implantovaných do těla, například kardiostimulátorů, protéz obsahujících feromagnetické materiály a podobně.
Nejvyšší přípustné hodnoty
Proudová hustota J, měrný absorbovaný výkon SAR, hustota zářivého toku S

Referenční úrovně
Elektrické pole E, magnetická indukce B, hustota zářivého toku S

Referenční a mezní referenční úrovně
pro intenzitu elektrického pole E

Referenční a mezní referenční úrovně
pro magnetickou indukci B

Příloha č. 4 Nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob ultrafialovému,viditelnému a infračervenému záření

1. V intervalu vlnových délek 320 nm - 400 nm nesmí hustota zářivého toku dopadajícího na oko překročit hodnotu 10 W. m^-2 , je-li doba expozice delší než 15 minut. Při době expozice kratší než 15 minut nesmí součin doby expozice v sekundách a hustoty zářivého toku ve W. m^-2 překročit hodnotu 10⁴ J. m^-2 .

2. Expozice ultrafialovému záření dopadajícímu na nechráněnou kůži nebo na oko z širokopásmových zdrojů emitujících v intervalu vlnových délek 180 nm až 400 nm nesmí překročit hodnotu

t.E_eff = 30 J.m^-2 ;

t je doba expozice v sekundách a E_eff je efektivní hustota dopadajícího zářivého toku v jednotkách W. m^-2 vztažená k monochromatickému zdroji s vlnovou délkou záření 270 nm vypočtená podle vztahu

₄₀₀
E_eff = &2211 E11 E&1 E&03BB 3BB . S&03BB
&03BB ^{. &039}

03BB BB 180 E&03BB je spektrální hustota zářivéh^o toku ^v jednotkáotkách W. m-2 . nm-1, S&03BB je relativní spektrální účinnost (bezrozměrné číslo) a &slo) a &0394&03BB je interval vlnové délky v nanometrech. Sčítá se přes celý rozsah vlnových délek ultrafialového zářeníření od 180 nm do 400 nm. Hodnoty S&03BB pro jedn
livé vlnové délky jsou v tabulce č. 1. Nejvyšší přípustná expozice ultrafialovému zářezářen^í monochromatického zdroje je 30/S&03BB J. m-2. Jde-li o monochromatický zdroj s vlnovou délkou, pro kterou nejsou v tabulce uvedeny hodnoty, stanoví se příp

3. Expozice očí viditelnému a infračervenému záření širokopásmových zdrojů z intervalu vlnových délek 400 nm až 1400 nm musí splňovat všechna dále uvedená kritéria:

a) Součet B(m) spektrálních září L&03BB03BB zdroje, vážených koeficientem spektrální nebezpečnosti B&i B&03BB fotochemického poškození sítnice, násobený dobou expozice oka t v sekundách nesmí pro dobu expozice t menš^í než 104 s překročit ho^d notu ¹⁰ 6 J. ^m- 2 . s

1, tj.
700 t . B(m) = t . t . t . &22112211 L&03BB . &03BB . ^B . B&⁰³ BB . ^&0 3

&03BB &2264 l06 J. m-2 . sr-1.r-1. Hodnota spektrální záře L&03BB zdroje se
čuje z místa oka exponované osoby. Hodnoty koeficientu spektrální nebezpečnosti fot fotochemického poško
ní sítnice B&03BB jsou v ^t abulce č. 2. Pro expozici delší než 104 ^s nes^mí B(m) překročit hodnotu 100 W. ^m- 2. s^r- 1. Je-li B(m) větší než 100 W _.m- 2 .sr-1, je p

p_ust ná do^b a ex^po zice ^t max dá

vztahem tmax = 106 J.m-^2. sr-^1/ B(

b) Pro ochranu sítnice před tepelným poškozením nesmí být doba expozice t v sekundách větší než t_max určené vztahem

₁₄₀₀
t_max = K² /(&03B1 . 1 . &22 &221&2211 L&0 L&03BB . R&0^B B
R&03BB. &0394^&03

)2, 400 kde L&03BB je spektrální zář zdroje v místě oka expono^va né o^so by v ^j ednotkáctkách W. m-2. sr-1. nm-1, R&03BB je koeficient spektrální nebezpečnosti záření dané vlnové délky pro tepelné poškození sítnice uvedevedený v tabulce č. 2, &03B1 je zorný úhel zdroje z místaísta sta oka pozorovatele v radiánech, &0394&03BB 0k je interval vlnové délky v nan^om etre^ch a hodnot^{a k} o

c) K zamezení možných pozdních účinků na oční čočku nesmí hustota zářivého toku infračerveného záření o vlnové délce větší než 770 nm překročit v místě oka hodnotu 100 W. m^-2 .
U zdroje infračerveného záření, jehož činnost není provázena dobře patrným viditelným světlem, musí kromě toho součet spektrálních září L&03BB03BB zdroje splňovat na úrovni oka nerov

_st
00 &22 &221&2211 L&03BB .L&03BB . &039^& 0394&⁰³ BB &2²⁶⁴ 0,6 .104 W.
^{. m}

. sr-1 . rad/&03B1 . 770 při dlouhoouhodobé expozici. &03B1 je zorný úhel zdroje z mís

oka pozorovatele v radiánech. Tabulka č. 1. - Spe Spektrální váhový koeficient S&03BB, pro určení rizika poškození očí a kůže ultraf

lovým zářením se sp spojitým spek	em Vl	Vlnová délka &03BBBB v nanomet	ch S&
S&0	B Vl	vá	lka
3BB	v na	met	ch
03B	180	,01	29
0,	185	0,0	29
0,	19	0,	9 30
0,	195	,02	305
,06	200	03	10 0
15	05 0	51	15 0,
3	0 0	75	20 0,0
2	0,	5	5 0,000
22	0,1	33	0,0004
22	0,1	33	0,0003
2	0	9	0 0,0
28	35	25	45 0,0
24	40	3	0 0,00
2	0,	3	0,000
2	0,	3	0,0001
25	0,5	36	0,00011
260	0	5	0 9,3.1
5	5 0	1	5 7,7.1
5	0 1	380	6,4.10-5
275	0,96	385	5,3.10-5
280	0,88	390	4,4.10

285 0,77 395 3,6.10-5 290 0,64 400 3.10-5 -5 Tabulkbulka č. 2. - Spektrální váhové koeficienty B&03BB a R&03BB pro určení ri

ka poškození sítnice optickými z	zdrojd	ji se
sp	itým	pek
em	lnov	dél
&0	B v	nom
rec	B&0	B
&03	4	0
0	0 4	0
0	0 4	0
0	0	5 0
0	0	0 0
0	0 4	0
5	5 4	0
8	8 4	1
1	0 4	1
1	0 4	0
7	7 4	0
4	4 4	0
0	0 4	0
0	0 4	0
0	0 4	0
2	2 4	0
5 5,5	80 0,45 4,5 485	0
2 3,2	90 0	2
2 495	1	1,6 500-600 10((45
450-&03BB	/	0)

Příloha č. 5

1. Nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob záření laserů

1.1 Nejvyšší přípustné hodnoty expozice záření laserů pro přímý pohled do svazku nebo do svazku zrcadlově odraženého jsou uvedeny v tabulce č. 1, pro pohled na difúzní rozptylující plochu ozářenou laserem v tabulce č. 2. Tabulka č. 3 uvádí nejvyšší přípustné hodnoty hustot zářivého toku, případně hustot zářivé energie pro působení laserového záření na kůži. Korekční faktory C₁ až C₄ a kritické doby T₁ a T₂ použité v tabulkách č. 1 až 3 jsou vyjádřeny vzorci v tabulce č. 4 a grafy na obr. 1 až 6. K získání příslušné nejvyšší přípustné hodnoty je nutné násobit údaj v tabulkách korekčními faktory C₁ až C₄ . Kritické doby T₁ a T₂ určují, podle kterého vztahu je třeba přípustnou hodnotu záření stanovit.

1.2 Jde-li o záření laserů vydávajících sled impulsů s frekvencí vyšší než 1 s_-1 , určí se nejdříve nejvyšší přípustná hodnota pro jeden puls podle tabulky č. 1 nebo č. 2 a ta se násobí korekčním faktorem C₅ vyjádřeným vzorcem v tabulce č. 5 a grafem na obr. 7. Přitom ozáření jedním pulsem ze sledu nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotu pro jeden puls a průměrná intenzita ozařování sledem pulsů o délce T nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotu uvedenou v tabulkách č. 1, č. 2 a č. 3 pro jeden puls o délce T a expozice ozáření způsobená jedním pulsem ze sledu nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotu pro jeden puls násobenou n^-0,25 , kde n je celkový počet pulsů během expozice.

1.3 Svazek záření laseru, který je z úrovně oka pozorovatele viděn pod úhlem větším, než je úhel &03B1_03B 1min vyjádřený vzorcem v tabulce č. 6 a grafem v obr. 8, se pokládá za záření plošného zdroje. Nejvyšší přípustné hodnoty záření takového zdroje jsou dány přípustnými hodnotami uvedenými v tabulkách č. 1 až 3, které se dále korigují násobením bezrozměrným faktor_e m

E_: CE = &03B1 / &_03B 1 / &03B1m_3B1 min pro &ro &03B1min<&
<_& 03B1 a & a &2264 0₆₄ 0,1 rad _rad CE = &03B12 / (&0_{12 / (} &03B1_03B1 m_i n . &03B1

x) pro &03B1 > 1 > &0
1max ; &03B1max = 0,1 rad; &03B1 je v radi^án ech. Poznámka: o účincích ozáření kratších než 10-9 s je známo málo, a nejvyšší přípustné hodnoty pro ně byly stanove^ny s

2. Kritéria pro zařazování laserů do tříd
Limity přístupné emise, podle nichž se řadí lasery do tříd, jsou uvedeny v tabulkách č. 7 až 10. U laserů zařazovaných do třídy I jsou pro interval vlnových délek od 400 nm do 1400 nm uvedeny vždy dvě hodnoty - první pro zářivý tok nebo zářivou energii, druhá pro zář nebo celkovou zář (časově integrovanou zář). Laser se zařadí do I. třídy, vyhovuje-li aspoň jedné z obou skupin uvedených hodnot.

Tabulka č. 1 - Nejvyšší přípustná expozice při přímém násobení laserového záření na rohovku oka (přímý pohled do svazku)

Doba působení t s

< 10-9

10-9 až 10-7

10-7 až 1,8.10-5

1,8.10-5 až 5.10-5

5.10-5 až 10

10 až 103

103 až 104

l 04 až 3.104

Vlnová délka &03BB/nm

180 až 3

,5 3. 10

-2 30 J.

-2 302,5 až

C2 J. -2 t &22

26 5 T1 C

-2 C 1 J. m-2

< T1 31

4 00 C

J. m-2 10

J. m-2 1

W. m-2 40

až 55 0 5.1

W.m-2 5.10-

J. m-2 18.t,0 J. m-2

t < T2 10

J. m -2 10 -

W m-2. 55

1 0-2 . C J. m-2 t2

t &2 265 2 10-

C3 W. m-2

00 až 1050 5. 106

C4 W. m-2 5.10-3

C4 J. m-2 18 . C4 .

,75 J. m -2 3,2

C4 W. m-2

50 až 1400 5

107 W. m-2 5

0-2 J. m -2 90. t

75 J. m-2

6 W. m-2

400 až 106

011 W. m-2

100 J. m-2 5600.t

,25 J. m-2

000 W. m-2 Tabulka č. 2 - Nejvyšší přípustné ozáření rohovky oka při pozorování plošného laserového zdroje nebo laserového svazku po dif

ním odrazu Da p	obení	/s 10 10	až 10		-7 až 10		0 3	3 4 10
až 3.104 Vová délka
nm	200 až 302	3.1010W
m-2 30 J. m		30 2,5 až 3 C2				m-2 t
		C 2 J. m- C1 J. m-2
t <		315 až				0 C1 J.	-2 104 J
m-2 10 W.	-2 400 až 550	11 W. m-2 sr-1 103.t				33 J. m -2 sr-1 2,1		03 J. m-2 sr-1
21 W. m-2						550 až 700 2,1 . C3. 05 J. m-2 sr-1		t > T2 2
						m-2 sr t < T2 3,8. 104.t
J. m-2 sr-	7 00 a 1050 1011	4 W. m -2 sr-1 105. C4 .t				33 J. m -2 s r-1 3, 8.104. C4 t	75 J. m -2 s r-1 6, 4.103
C4 W. m-2 sr	1050 1400 5.10	W. m-2 sr -1 5.1 05. t				33 J. m -2 sr-1 1,9. 105.t	75 J. m -2 sr-1 3,2.
4. W. m-2 s	1 1 400 až	6 1011 W.		-2 100 J. m-2 5		0. t0,25J.

2 1000 W. m-2 Tabulka č. 3 - Nejvyšší přípustné ozáření při působení laserovéh

záření na kůž Do	působ		í t/ s < 10	10- 9 až		-7 10-7		10 10 až 1
104 až 3.10 Vlnová délka
&03BB/nm		200 až	2,5 3.10
W. m-2 30			-2 30 2,5 až 315					t > T 1 C2 J.
			C2.10- 3 W . m-2
t < T1 C1			-2 315				ž 4 00 C	J. m-2 1
J. m-2 10		. m-2 400 až	400 2.101		W. m-2 200 J. m-2		.103 t0,25
. m-2 2000		. m- 2 1400	ž 106 101		W. m-2 100 J. m-		5600 t0,25

. m-2 1000

m-2 Ta	lka č. 4 Parametr Vlnová délka		ka &03BB v na
	tr	h
lo obrázku od do	C1 =	6 .	0
. t0,25 302,5 400 10 1 T1 =	00,8(	3BB	2
) . 10-15 s 302,5 31	315	C2
0, 2(&03BB- 295) 302,5 31	5	T2
.1 00,02(&03BB- 550) s 5s	550	700	4
C3 = 100,015(015(&03BB- 5 5		0 7

C4 = 10(&0

B- 700)	500 700 1050 6 Tabulka č	5 Parametr
ako vací fre	ence impu lsů N Čísl	o
áz ku C5	N-0,5 N =

-1 až 278 s-

7 C5 =	,06 N > 278 s-	Tabulka č.
Par Pa rametr Doba půso	ní t Čí sl	o
ázku zku &03B1min = 8, 5.10- 3 ra	t < 10-9 s 8 &03B1miB1 mi
0, 25, 2 5.10-3 . t -0,17 ra d	-9 s &22 64 t <18. 10-6 s
&0 & 03B1min = 15.1 0-3.	0,21 rad 18.

10-6 s &2264 t < 10 s &03B1min = 24, ² 4,3 . 10-3 rad t &2265 10 s Pozn_Poz námka: pro &03BB > 1050 nm a t < 50.10-6 s je nutn_nut né korigovat vztah ^p ro &^03B1m in násobením fakto

m 1,4 a použít tedy vzorec &₀

in = 0,25. 1,4 . 10-3

0,17 rad (viz obr. 8). Obr.

rekční koeficient C1

. 2 Kritická doba T1 Obr.

rekční koeficient C2 Obr.

itická doba T2 Obr. 5 Kor_e

koeficient C3 Obr. 6_r. 6

ekční koeficient C4 Obr. 7 Korekční koeficient C5 Obr. 8 Mezn

úhel &B1 min Tabulk

č. 7 -

imit příp tné

ise o l erová

aříz í tř y I Dél

vyzař ání (s)

10-9 1 9 ž

10- 10

1 6 -6

až ,8.-5 1

.10-5 až .10-5 5.10

až 103

03 až

04 104

3.104 Vl

délka &0 3BB (nm)

až 302, 5 2,4.104

2,4.10-5 J

2,5 až 3 15

.9.10-7 C2

t > T1

9.1 7 CJ

7.

10-7 C

t <T1

5 až 4 00 7.

10-7 C1J

7,9.10-3 J

0-6 W 40 0 a

5 50 ne bo 200 W

.10-7 J 7.1 0-4

,75 J 3, 9.10

3,9.10-

W

1011

m-2sr- 1 1

t0.33 J. m -2sr-1 2 1.

5 J. m-2 sr- 1

sr-1 550 až 700 neb o

2. 10-7 J

,9. 10-3 C 3 J (t > T2

3,9.10 -7 C3 W 7.10 -

t0,75 J (t <T2

011W.m-2 sr-1 105 t0.3 3 J. m-2sr- 1

9.105 C3 J.

-2sr

(t > T

21 C 3W. m-2s

1 3 ,9. 10

t0,75 J . m

(t < T2 70 0 až

050 nebo 2 00 C4W 2.1

7 C4 J 7.10 -4 ,75 C4 J

2.10-4 C 4W 1 011

W.m sr 10

t0.3

C4 J. m-2

-1 3, 9.

-4 t0,75 C4 J.

2sr-1 6

C4 W. -2sr-1 10

až 1400 nebo 2.1

W 2 .10-6 J3,5.10 -3

,75 J 6. 10-4 W

5.1011 W. m

sr-1 5.

5 t0.3 3

m-2sr-1 1,9.1 0

t0,75

m-2sr- 3,2

W. m -2

-1 1400 až 153 0

10-4 W 8.1

J 4,4 .1

3 t0,25 J 8.10- 4

153 0 až 15

8

0-3 J

,4.10-3 t0, 2

J

50 až 105 8.10-5 J 4,4.10-3 t 0,25 J 105 až 106 107 W 10-

J 0,56 t0,25 J 0,1 W	W Tabulka č. 8 Lim	y přístupné emise pro
aserová za	zení tří	II Vlnová délka &03BB
	Délka vyza	zařo vá

t/s Limit přístupné emise 400 až 700 t < 0,25 stejné jako pro tří

I &2265 0,25 10-3

Tabul

č. Limi pří

upné mis pro l

erov zaří ní třídy

II a) D ka yzařov

í t ( s < -9

-9 -7

10- a 1

6 1 6 ž 1

.10-5 1.8.15 až 5.

ž 0,25 0,

až 10

až 1

104 až

.104 V lno lka &03BB (

) 1 až 302,5

1010 W .m- 2 0 J. m-2 3

ž 315 1. 2.1 W a 3. 1010 W. m

(t > T1)

-6 C2 J. a C2 J. m-2 4.10-

C2 J a C J. m- 2

.10-6 C1 a C1 J.m-

(t

315 až 0 4. 10-6 C,

. m- 2 J. m- 2 4.1

2 J a 101 J. m2 10-5 W a 10 W . m-2

00 až 700 1000 W a 106 W. m-2 10-6 J 5.10-3 J.m-2 3,5.10- 0,25 J 18. C4 . t0,25 J. m-2 5.1

3 W a 25 W.

-2 ( pro u zář ení větší

ež 0,2 5 zrak ch ráněn

sobením mrka cího re fl ) 700 až 1050 1000. C

W a 5. 10C4 W.m-2 106.C

J a 5.10-

C4 J. 3,5.10 -3. C4

t0,2 5 a 18. C4 .

,25 J. m -2 6.1 0- W a 3,2 . C4 W.m-

1050 až 0 104 W

5.102 W.m-2

0-5 J 5.10-2 J.m-2

1,8.10 -2. t 25 J a

0. t0,25 J. m-2 3 0-3 W a 16 W. m-2

1400 a ž 30 4.105 W

a 1011W. m-2

10-4 J a 100

.m-2 2, 2.10-2 . t,25 J a 5600. t0,25

-2 4.10-5 W

1000 W . m2 530 až 15

1.0, 101 J. m- 2,2.10-2 .t0, 25 J

00. t0,25 J

m-2 15

až 4000

4.10-4 J a 100

.m-2 2,2.1

2. t0,25 J a 5600. t0,25 J. m-2 4000 až 106 1011W. m-2 100 J.m-2

5600. t0,25 J.m-2 1000	. m-2	abul ka č. 10	imity přístup
emise pro laser
zení třídy I	b) Dél ka	yzařován í	t/s < 10
10-9 až 0,	0,25 a ž 3 .1	Vlnová dél ka	nm 1
až 302,5	,8.105 W	8.10-4	1,5.
-3 W 302,	až 315 1 ,25.104	2 W 1,25 .10-5 C 2 J 5 0-5 C2 W 315	400
,25.108 W	125 J 0, 5 W 400 a	700 3,14 .10 11 W. m -2 3, . 105 t 0,33 J.	-2
<103 J. m-2	5 W 700 až 105	3,14.101 1 C4 W. m-2 14. 105 C4 t0,	J. m
a <105 J	m-2 0,5 W	050 až 140	1,57

Příloha č. 6 Způsob zjišŤování expozice osob ultrafialovému, viditelnému a infračervenému záření technologických zdrojů

I. Vysvětlení pojmů

1. Laser - kvantový generátor optického záření, využívající stimulované emise záření. Termín je sestaven z počátečních písmen Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation

2. Laserová zařízení - zařízení, v nichž je zabudován laser jako zdroj záření.

3. Spojitý režim generování laserového záření - režim generování laserového záření, při kterém laser vyzařuje nepřetržitě po dobu delší než 2,5.10^-1 s.

4. Impulsní režim generování laserového záření - režim generování laserového záření, při kterém je zářivá energie laseru vyzařována ve formě impulsů ne delších než 2,5.10^-1 s a s opakovací frekvencí rovnou 1 s^-1 nebo nižší. Laser pracující v tomto režimu je označován jako impulzní laser.

5. Impulsní režim generování laserového záření s vysokou opakovací frekvencí - režim, při kterém laser generuje impulsy s opakovací frekvencí vyšší než 1 s^-1 .

6. Laserové aktivní prostředí - prostředí se schopností zesilovat elektromagnetické záření na frekvenci laserového energetického přechodu.

7. Průměr svazku laserového záření - vzdálenost mezi protilehlými body svazku, v nichž je hustota zářivé energie (případně hustota zářivého toku) rovna 1/e násobku maximální hustoty zářivé energie (případně hustoty zářivého toku) výstupního svazku laseru.

8. Rozbíhavost (divergence) svazku záření - celý úhel rozbíhavosti svazku měřený mezi protilehlými přímkami procházejícími stejnolehlými body svazku, v nichž hustota zářivého toku je 1/e násobkem maximální hodnoty hustoty zářivého toku v tomtéž průřezu. Udává se v radiánech.

9. Délka impulsu laserového záření - doba, po kterou zářivý tok laserového výstupního svazku přesahuje hodnotu odpovídající 0,5 násobku hodnoty maximální.

10. Nejvyšší střední zářivý tok laserového záření - nejvyšší hodnota středního zářivého toku dosažitelná daným laserem.

11. Nejvyšší přípustné hodnoty zářivého toku P_max (případně zářivé energie 0 _max ) - hodnoty vystupujícího záření laserů, které jsou rozhodující pro zařazení laserů do I. třídy. Expozice těmto hodnotám nemůže způsobit poškození zdraví.

12. Hustota zářivé energie u (případně hustota zářivého toku &03C8) laseroverového záření - energie (případně výkon) laserového záření prošlý limitním otvorem dělený obsahem plochy limitního otvoru. Udává se v ^J. m-2 (případně ve ^W. m

13. Střední zářivý tok laserového záření - střední hodnota zářivého toku vystupujícího svazku laseru v daném časovém intervalu; při impulsním vyzařování se počítá z doby podstatně delší než je perioda opakování impulsů.

14. Opakovací frekvence impulsů - počet impulsů laserového záření za jednotku času.

15. Expozice záření - součin plošné hustoty zářivého toku ve W. m^-2 a doby jeho působení.

16. Difúzní odraz - změna prostorové distribuce svazku záření odraženého do mnoha směrů povrchem nebo prostředím.

17. Limitní otvor - kruhový průřez, na kterém se pro účely hodnocení rizika laserového záření měří zářivá energie (zářivý tok) pro stanovení hustoty zářivé energie nebo hustoty zářivého toku. Pro spektrální oblast s vlnovými délkami 400 nm - 700 nm má průměr příslušného limitního otvoru hodnotu 7 mm, pro ultrafialovou a blízkou infračervenou spektrální oblast - 1 mm, pro infračervenou spektrální oblast s vlnovou délkou větší než 1400 nm - 11 mm.

II. Způsob, kterým se zjišťuje, zda nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty

1. Nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot expozice záření nelaserových zdrojů se zjišťuje:

a) výpočtem;

b) měřením přístroji, které umožňují určit spektrální zář zdroje a spektrální hustotu zářivého toku v místě expozice.

2. Nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot expozice záření laserů se zjišťuje:

a) výpočtem, který bere v úvahu divergenci svazku, hustotu zářivého toku, případně hustotu zářivé energie v místě expozice, dobu expozice, vlnovou délku záření a režim vyzařování;

b) měřením hustoty zářivého toku, případně zářivé energie v místě expozice, přičemž se v případě, že laserový svazek má průměr menší než limitní otvor stanovený v bodu 17 oddílu I., určí hustota zářivého toku nebo hustota zářivé energie jako podíl zářivého toku prošlého limitním otvorem (případně zářivé energie prošlé limitním otvorem) a obsahu plochy limitního otvoru.

III. Požadovaná přesnost

Je-li přesnost výpočtu nebo měření dostatečná k tomu, aby veličina, která se srovnává s nejvyšší přípustnou hodnotou, byla určena se střední chybou ± 1 dB nebo menší, pokládá se nejvyšší přípustná hodnota za nepřekročenou, je-li zjištěná hodnota příslušné veličiny rovna nejvyšší přípustné hodnotě nebo je-li menší. Je-li přesnost určení zjišťované veličiny menší, pokládá se nejvyšší přípustná hodnota za nepřekročenou, je-li zjištěná hodnota menší než příslušná nejvyšší přípustná hodnota aspoň o tolik decibelů, o kolik je střední chyba v určení srovnávané veličiny větší než 1 dB.