Program Zákon

N�lez �stavn�ho soudu Jm�nem �esk� republiky

�stavn� soud rozhodl dne 11. �ervna 2003 v pl�nu o n�vrhu M�stsk�ho soudu v Brn� na zru�en� slova "soudc�m" v � 1 z�kona �. 416/2001 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 2001 a stanoven� v��e dal��ch plat� za prvn� a druh� pololet� roku 2002 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m, �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, z�stupci Ve�ejn�ho ochr�nce pr�v a �len�m bankovn� rady �esk� n�rodn� banky,

takto:

Slovo "soudc�m2 )" v � 1 z�kona �. 416/2001 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 2001 a stanoven� v��e dal��ch plat� za prvn� a dru h� pololet� roku 2002 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m, �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, z�stupci Ve�ejn�ho ochr�nce pr�v a �len�m bankovn� rady �esk� n�rodn� banky, se ru�� dnem vyhl�en� n�lezu ve Sb�rce z�kon�.

Od�vodn�n�

I.

Dne 8. dubna 2002 podala p�edsedkyn� sen�tu 13 C M�stsk�ho soudu v Brn� �stavn�mu soudu podle �l. 95 odst. 2 �stavy �esk� republiky (d�le jen "�stava"), ve zn�n� platn�m do 31. kv�tna 2002, a � 64 odst. 4 z�kona �. 182/1993 Sb. , o �stavn�m soudu, (od 1. ledna 2003 je toto ustanoven� obsa�eno v � 64 odst. 3 tohoto z�kona, d�le tak� jen "z�kon o �stavn�m soudu") n�vrh na zru�en� slova "soudc�m" v � 1 z�kona �. 416/2001 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 2001 a stanoven� v��e dal��ch plat� za prvn� a druh� pololet� roku 2002 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m, �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, z�stupci Ve�ejn�ho ochr�nce pr�v a �len�m bankovn� rady �esk� n�rodn� banky, nebo� v ��zen� o �alob� soudce M�stsk�ho soudu v Brn� proti �esk� republice - M�stsk�mu soudu v Brn� na zaplacen� dal��ho platu za druh� pololet� roku 2001 ve v��i 53 100 K� a n�hradu n�klad� ��zen� veden�ho u M�stsk�ho soudu v Brn� pod sp. zn. 13 C 27/2002 dosp�la k z�v�ru, �e uveden� ustanoven� z�kona �. 416/2001 Sb. , v jeho� d�sledku nebyl �alobci ve v�platn�m term�nu stanoven�m na 15. ledna 2002 vyplacen dal�� plat za druh� pololet� roku 2001 v t�to v��i, na n�j� m� n�rok podle � 4 odst. 2 z�kona �. 236/1995 Sb., o platu a dal��ch n�le�itostech spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel� st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n� a soudc�, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, jeho� m� b�t p�i �e�en� v�ci pou�ito, je v rozporu s �l. 1 �stavy (nyn� po novelizaci proveden� �stavn�m z�konem �. 395/2001 Sb. ��inn�m od 1. �ervna 2002 jde o �l. 1 odst. 1) a �l. 2 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"), nebo� p�edstavuje v�razn� z�sah do soudcovsk� nez�vislosti zaru�en� v �l. 82 odst. 1 �stavy . Uvedla, �e ke shodn�mu z�v�ru dosp�l �stavn� soud ve sv�m n�lezu z 15. 9. 1999, vyhl�en�m pod �. 233/1999 Sb. (sp. zn. Pl. �S 13/99, Sb�rka n�lez� a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 15, str. 191 a n�sl.), kter�m zru�il slovo "soudc�m" v � 1 z�kona �. 268/1998 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 1998 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m a �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, a vyslovil n�zor, �e odejmut� dal��ho platu soudc�m je ohro�en�m principu soudcovsk� nez�vislosti. V dal��ch sv�ch n�lezech z 3. 7. 2000, vyhl�en�ch pod �. 320/2000 Sb. a �. 321/2000 Sb. (sp. zn. Pl. �S 18/99 a sp. zn. Pl. �S 16/2000, Sb�rka n�lez� a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 19, str. 3 a n�sl. a str. 23 a n�sl.), �stavn� soud sice zam�tl n�vrhy na zru�en� z�kona �. 287/1997 Sb., kter�m se dopl�uje z�kon �. 236/1995 Sb. , o platu a dal��ch n�le�itostech spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel� st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n� a soudc�, ve zn�n� z�kona �. 138/1996 Sb., a slova "soudc�m" v � 1 z�kona �. 308/1999 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 1999 a za druh� pololet� roku 2000 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m a �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, vyslovil v�ak n�zor, �e odejmut� platu soudc�m je mo�n� pouze ve v�jime�n�ch a ojedin�l�ch p��padech.

II.

K n�vrhu se podle � 69 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu na v�zvu �stavn�ho soudu vyj�d�ili p�edseda Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky prof. Ing. V�clav Klaus, CSc., a p�edseda Sen�tu Parlamentu �esk� republiky doc. JUDr. Petr Pithart.
P�edseda Poslaneck� sn�movny uvedl, �e podle z�kona �. 236/1995 Sb. dal�� plat soudci n�le��, pokud v kalend��n�m pololet� skute�n� vykon�val funkci alespo� 90 kalend��n�ch dn� a za podm�nky - pokud jde o druh� pololet� kalend��n�ho roku - �e v�kon funkce soudce neskon�� p�ede dnem 31. prosince, a nam�tl, �e z form�ln�ho hlediska z�kon �. 416/2001 Sb. nabyl ��innosti d��ve, ne� se sta�ily v p��pad� soudc� naplnit ob� podm�nky nutn� k vyplacen� dal��ho platu, toti� v�kon funkce po dobu 90 kalend��n�ch dn� a trv�n� pracovn�ho vztahu soudce k posledn�mu dni kalend��n�ho pololet�, a proto navrhovatelovo tvrzen�, �e u �alobce p�edpoklady pro v�platu dal��ho platu byly spln�ny, je bezd�vodn�. Vyj�d�il nesouhlas s navrhovatelov�m stanoviskem, �e nevyplacen� jednoho dal��ho platu p�edstavuje z�sah do soudcovsk� nez�vislosti, nebo� toto pen�it� pln�n� lze st�� poj�mat jako hmotn� zaji�t�n� soudc�. P�ipomenul, �e by nebylo mor�ln� a bylo by pop�en�m rovnosti ob�an�, kdyby jedna skupina zam�stnanc� odm��ovan�ch z prost�edk� st�tn�ho rozpo�tu m�la p�izn�nu jednu v�hodu nav�c (neodejmut� dal��ho platu) oproti jin�m skupin�m zam�stnanc� nebo p�edstavitel�m, jim� dal�� plat v roce 2001 odejmut byl na��zen�mi vl�dy �. 453/2000 Sb., kter�m se m�n� na��zen� vl�dy �. 251/1992 Sb., o platov�ch pom�rech zam�stnanc� rozpo�tov�ch a n�kter�ch dal��ch organizac�, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, �. 454/2000 Sb., kter�m se m�n� na��zen� vl�dy �. 253/1992 Sb., o platov�ch pom�rech zam�stnanc� org�n� st�tn� spr�vy, n�kter�ch dal��ch org�n� a obc�, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a �. 496/2000 Sb., kter�m se m�n� na��zen� vl�dy �. 79/1994 Sb., o platov�ch pom�rech zam�stnanc� ozbrojen�ch sil, bezpe�nostn�ch sbor� a slu�eb, org�n� celn� spr�vy, p��slu�n�k� Sboru po��rn� ochrany a zam�stnanc� n�kter�ch dal��ch org�n� (slu�ebn� platov� ��d), ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, pokud jde o zam�stnance st�tn� spr�vy, a pr�v� z�konem �. 416/2001 Sb. , t�kaj�c�m se p�edstavitel� st�tn� moci, bylo vzniku t�to neod�vodn�n� nerovnosti zabr�n�no. Shrnul, �e z�konod�rn� sbor jednal p�i projedn�v�n� z�kona ve shod� s pr�vn� procedurou a v p�esv�d�en�, �e p�ijat� z�kon nen� v rozporu s �stavou.
P�edseda Sen�tu uvedl, �e po schv�len� vl�dn�ho n�vrhu z�kona Poslaneckou sn�movnou a jeho postoupen� Sen�tu Sen�t p�es doporu�en� sv�ho �stavn�pr�vn�ho v�boru, kter� mu sv�m usnesen�m doporu�il vr�tit n�vrh z�kona Poslaneck� sn�movn� s pozm��ovac�mi n�vrhy spo��vaj�c�mi ve vylou�en� soudc� z p�sobnosti z�kona, vyj�d�il v�li n�vrhem z�kona se nezab�vat. Sd�lil, �e dal�� platy jsou st�le upraveny z�konem �. 236/1995 Sb. , jeho� p�ipravovan� komplexn� novela dosud nebyla p�ijata, a stejn� je osud n�vrhu z�kona o platech a n�kter�ch dal��ch n�le�itostech soudc� a st�tn�ch z�stupc�. Co se t�k� v�ci sam�, odk�zal na vyj�d�en� Sen�tu v ��zen�ch evidovan�ch u �stavn�ho soudu pod sp. zn. Pl. �S 13/99, sp. zn. Pl. �S 18/99 a sp. zn. Pl. �S 16/2000.
Ve vyj�d�en� Sen�tu k n�vrhu veden�mu u �stavn�ho soudu pod sp. zn. Pl. �S 13/99 na zru�en� z�kona �. 268/1998 Sb. podepsan�m jeho p�edsedkyn� PhDr. Libu�� Bene�ovou bylo uvedeno, �e n�vrh z�kona vy�el ze Sen�tu, kter� j�m sledoval dosa�en� toho, �e jak zam�stnanc�m rozpo�tov� sf�ry, tak p�edstavitel�m st�tn� moci, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m a �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry bude v roce 1998 n�le�et pouze jeden dal�� plat. Vzhledem k datu schvalov�n� tohoto sen�tn�ho n�vrhu z�kona Sen�tem bylo navr�eno, aby z�kon nabyl ��innosti dnem vyhl�en�, a to k takov�mu datu, aby se p�ede�lo pochybnostem o jeho p��padn� retroaktivit�. N�vrh z�kona schv�len� Poslaneckou sn�movnou byl postoupen Sen�tu a� 30. ��jna 1998, a to ve zn�n� navr�en�m Sen�tem, kter� vyj�d�il v�li se n�vrhem z�kona u� nezab�vat.

K n�vrhu na zru�en� z�kona �. 287/1997 Sb. veden�mu u �stavn�ho soudu pod sp. zn. Pl. �S 18/99 p�edsedkyn� Sen�tu uvedla, �e n�vrh tohoto z�kona podala skupina poslanc�, kter� jej od�vodnila t�m, �e p�i p�ij�m�n� stabiliza�n�ch a ozdravn�ch ekonomick�ch opat�en� vl�dy bylo rozhodnuto, aby zam�stnanc�m v rozpo�tov�ch a n�kter�ch dal��ch organizac�ch a org�nech, kte�� jsou odm��ov�ni podle z�kona �. 143/1992 Sb. , o platu a odm�n� za pracovn� pohotovost v rozpo�tov�ch a v n�kter�ch dal��ch organizac�ch a org�nech, nen�le�el dal�� plat za druh� pololet� roku 1997, a obdobn� �prava byla p�ijata tak� p�i schvalov�n� z�kona �. 201/1997 Sb. , o platu a n�kter�ch dal��ch n�le�itostech st�tn�ch z�stupc� a o zm�n� a dopln�n� z�kona �. 143/1992 Sb. , o platu a odm�n� za pracovn� pohotovost v rozpo�tov�ch a v n�kter�ch dal��ch organizac�ch a org�nech, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a proto navrhovatel� m�li za to, �e je spr�vn�, aby obdobn� adekv�tn� �prava byla provedena rovn� u osob, kter� jsou ze st�tn�ch prost�edk� odm��ov�ny podle z�kona �. 236/1995 Sb. N�mitka zp�tn� ��innosti z�kona �. 287/1997 Sb. nen� opodstatn�n�. Pokud jde o �stavn� z�sadu soudcovsk� nez�vislosti, k z�ruk�m jej�ho dodr�ov�n� pat�� hmotn� zaji�t�n� soudc�, kter� je v�ak zaji�t�no p�edev��m formou pravideln�ho m�s��n�ho platu, jeho v��e a podm�nek poskytov�n�, a tohoto pen�it�ho pln�n� se ��dn� restrikce nedot�kala. P�itom i v hodnot�c� zpr�v� Evropsk� komise o �esk� republice bylo uvedeno, �e platy soudc� jsou relativn� vysok�. Dal�� plat je podle z�konn� �pravy jednor�zov� pen�it� pln�n� poskytovan� za stanoven�ch podm�nek jednou za p�l roku, a p�itom ze samotn�ch podm�nek vzniku n�roku, jednou z nich� je trv�n� pracovn�ho vztahu soudce k posledn�mu dni pololet�, vypl�v�, �e toto pen�it� pln�n� lze st�� poj�mat jako hmotn� zaji�t�n� soudc�, jeho� sn�en� �i odejmut� by mohlo m�t za n�sledek ohro�en� jejich nez�vislosti. Pokud by tomu tak m�lo b�t, a m�l by v tom b�t spat�ov�n rozpor s �stavou, m�lo by to platit i pro soudce �stavn�ho soudu, kdy� �l. 81 a 82 �stavy zaru�uj�c� nez�vislost soudc� se jako obecn� ustanoven� vztahuj� i na tyto soudce. Sen�t v�ak p�esto p�i projedn�v�n� nov�ho n�vrhu z�kona, podle n�ho� do�lo k odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 1999 a druh� pololet� roku 2000, pln� respektoval n�lez �stavn�ho soudu a vr�til n�vrh z�kona Poslaneck� sn�movn� s pozm��ovac�m n�vrhem, j�m� se z p�sobnosti navrhovan� �pravy vylu�ovali soudci.
Ve v�ci n�vrhu na zru�en� slova "soudc�m" v � 1 z�kona �. 308/1999 Sb. , veden�ho u �stavn�ho soudu pod sp. zn. Pl. �S 16/2000, se p�edsedkyn� Sen�tu vyj�d�ila tak, �e Sen�t n�vrh z�kona vr�til Poslaneck� sn�movn� s pozm��ovac�m n�vrhem, j�m� se z p�sobnosti tohoto z�kona vylu�ovali soudci. Sen�t p�i projedn�v�n� n�vrhu z�kona respektoval rozhodnut� �stavn�ho soudu p�ijat� ve v�ci n�vrhu na zru�en� z�kona �. 268/1998 Sb. vyhl�en� pod �. 233/1999 Sb.

III.

�stavn� soud postupoval v tomto ��zen� podle � 68 z�kona �. 182/1993 Sb. , ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Proto�e nebyly shled�ny d�vody k odm�tnut� n�vrhu nebo zastaven� ��zen�, �stavn� soud ov��il, zd� z�kon �. 416/2001 Sb. byl p�ijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavn� p�edepsan�m zp�sobem. Zjistil, �e napaden� z�kon byl ��dn� projedn�n a schv�len z�konod�rn�m sborem, podeps�n p��slu�n�mi �stavn�mi �initeli a vyhl�en ve Sb�rce z�kon�. Proto nic nebr�nilo posuzovat napaden� ustanoven� z�kona z hlediska jeho souladu s �stavn�m po��dkem �esk� republiky.

IV.

Danou problematikou se �stavn� soud zab�val ji� t�ikr�t.
O n�vrhu Obvodn�ho soudu pro Prahu 4 na zru�en� z�kona �. 268/1998 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 1998 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m a �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, rozhodlo pl�num �stavn�ho soudu t�mto n�lezem z 15. z��� 1999 sp. zn. Pl. �S 13/99:

�V ustanoven� � 1 z�kona �. 268/1998 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 1998 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m a �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, se v textu "P�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�,1 ) soudc�m,2) st�tn�m z�stupc�m3 ) a �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry4) dal�� plat5 ) za druh� pololet� 1998 nen�le��" zru�uje slovo "soudc�m2) " dnem vyhl�en� n�lezu ve Sb�rce z�kon�. V jeho zb�vaj�c� ��sti se n�vrh na zru�en� z�kona �. 268/1998 Sb. zam�t�. � N�lez byl vyhl�en pod �. 233/1999 Sb. Kvalifikovan� v�t�ina pl�na tehdy konstatovala, �e napaden� z�kon sice nep�sob� zp�tn�, �ili neporu�uje z�kaz retroaktivity a neodn�m� opr�vn�n�m osob�m pr�va ji� nabyt�, jeho p�ijet�m v�ak v p��pad� soudc� byla poru�ena �stavn� zaru�en� z�sada soudcovsk� nez�vislosti vych�zej�c� ze syst�mu d�lby moci jako z�kladu demokratick�ho pr�vn�ho st�tu. V tomto sm�ru �stavn� soud pouk�zal na �stavu Spojen�ch st�t� americk�ch. V n�lezu bylo �e�eno, �e princip soudcovsk� nez�vislosti obsahuje v sob� celou �adu aspekt�, z nich� n�kter� jsou i materi�ln� povahy. �stavn� soud tak� mimo jin� poznamenal, �e jeho rozhodnut� se t�k� jen soudc� obecn�ch soud�, to znamen� okresn�ch, krajsk�ch a vrchn�ch a Nejvy���ho soudu a Nejvy���ho spr�vn�ho soudu, nikoli soudc� �stavn�ho soudu, kte�� jsou z�konem �. 236/1995 Sb. za�azeni do kategorie "p�edstavitel" a ne do kategorie "soudce", a�koliv jsou nositeli moci soudn� a tak� na n� se vztahuje �l. 82 odst. 1 �stavy o nez�vislosti soudc�.

N�vrh M�stsk�ho soudu v Brn�, na jeho� stran� jako vedlej�� ��astn�ci vystupovaly podle � 35 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb. je�t� Obvodn� soud pro Prahu 2 a Okresn� soud Plze�-m�sto, na zru�en� z�kona �. 287/1997 Sb., kter�m se dopl�uje z�kon �. 236/1995 Sb. , o platu a dal��ch n�le�itostech spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel� st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n� a soudc�, ve zn�n� z�kona �. 138/1996 Sb., (v pr�b�hu ��zen� byl petit spr�vn� up�esn�n na n�vrh na zru�en� � 4a z�kona �. 236/1995 Sb. , ve zn�n� z�kona �. 287/1997 Sb., a v n�vrhu Obvodn�ho soudu pro Prahu 2 byl zformulov�n je�t� p�esn�ji, aby z textu ustanoven� "P�edstaviteli a soudci dal�� plat za druh� pololet� roku 1997 nen�le��" bylo vypu�t�no slovo "soudci") �stavn� soud zam�tl n�lezem ze dne 3. 7. 2000 sp. zn. Pl. �S 18/99. Tyt� n�vrhy podali i dva soudci Okresn�ho soudu v Olomouci. Oba tyto n�vrhy byly usnesen�mi �stavn�ho soudu z 24. 8. 2000 sp. zn. Pl. �S 31/2000 a z 19. 10. 2000 sp. zn. Pl. �S 30/2000 odm�tnuty pro nep��pustnost z d�vodu p�ek�ky v�ci rozhodnut� (� 35 odst. 1 z�kona �. 182/1993 Sb. ).

N�vrhy Obvodn�ho soudu pro Prahu 2 a Okresn�ho soudu Plze�-m�sto byly usnesen�mi �stavn�ho soudu z 25. 4. 2000 a 5. 5. 2000 sp. zn. Pl. �S 13/2000 a sp. zn. Pl. �S 18/2000 odm�tnuty jako nep��pustn� pro p�ek�ku litispendence (� 35 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu). V od�vodn�n� sv�ho n�lezu ze dne 3. �ervence 2000 sp. zn. Pl. �S 18/99, vyhl�en�ho pod �. 320/2000 Sb. , �stavn� soud uvedl, �e soudcovsk� nez�vislost p�edstavuje jednu ze z�kladn�ch demokratick�ch hodnot, jej�mu� zaji�t�n� nesporn� napom�h� i materi�ln� zabezpe�en� soudc�. Zejm�na je podstatn�, aby do plat� soudc� jin� org�ny st�tn� moci nezasahovaly, a� u� jakoukoliv formou, sv�voln� a opakovan�. �stavn� soud se ve shod� s prax� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va zam��il na ot�zky, zda odejmut� tzv. 14. platu soudc�m obecn�ch soud� bylo stanoveno z�konem, sm��ovalo-li k legitimn�mu c�li a jestli bylo nezbytn�m v demokratick� spole�nosti. �stavn� soud konstatoval, �e z�konn� forma z�sahu do p�iznan�ch pr�v byla spln�na a p�ijat� z�kon nem� retroaktivn� ��inky, a podotkl, �e legislativn� technika pou�it� v tomto p��pad�, toti� novelizace p�vodn�ho z�kona, je vhodn�j�� ne� zvl�tn� a samostatn� z�kon, jak tomu bylo v jin�ch p��padech, z �stavn�pr�vn�ho hlediska v�ak tento rozd�l nen� d�le�it�. Pokud jde o ot�zku legitimity c�le, k n�mu� odn�t� dal��ho platu soudc�m sm��ovalo, �stavn� soud uvedl, �e nemohl odhl�dnout od obt�n� soci�ln� a hospod��sk� reality, v n� se �esk� republika nach�zela. Vych�zeje z toho, �e soudci obecn�ch soud� ne�ij� v izolaci a v jak�msi "pr�vn�m a ekonomick�m vakuu", vyslovil n�zor, �e p�edem dan� pr�vo soudc� na takov� materi�ln� zabezpe�en�, kter� nem��e b�t legislativn� formou ��dn�m zp�sobem a za ��dn�ch okolnost� zm�n�no, nelze ch�pat jako nem�nn� dogma, i kdy� teze deklarovan� v d��v�j��m rozhodnut� �stavn�ho soudu (�. 233/1999 Sb. ), �e st�t je povinen vytv��et p�edpoklady pro nez�vislost soud� a stabilizaci jejich pozice ve vztahu k moci z�konod�rn� a v�konn�, plat�. V dan� v�ci se v�ak z�konod�rc�v z�sah do materi�ln�ho zabezpe�en� t�kal cel� ve�ejn� sf�ry, nikoli pouze soud�, a odli�n� posuzov�n� t�to skupiny, i kdy� speci�ln� chr�n�n� �stavn� z�sadou nez�vislosti, by pro ni v uveden�m kontextu znamenalo st�� p�ijateln� zv�hodn�n�.

N�vrh Okresn�ho soudu v Hradci Kr�lov�, na jeho� stran� jako vedlej�� ��astn�k vystupoval Okresn� soud Plze�-m�sto, aby v � 1 z�kona �. 308/1999 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 1999 a za druh� pololet� roku 2000 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m a �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, tohoto zn�n� "P�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m a �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry dal�� plat za druh� pololet� roku 1999 a za druh� pololet� roku 2000 nen�le��" bylo zru�eno slovo "soudc�m", byl n�lezem ze dne 3. �ervence 2000 sp. zn. Pl. �S 16/2000, vyhl�en�m pod �. 321/2000 Sb. , zam�tnut. Tyt� n�vrhy podali tak� dva soudci Okresn�ho soudu v Olomouci a soudci Okresn�ho soudu v Ostrav�, Okresn�ho soudu Plze�-m�sto a M�stsk�ho soudu v Brn�. N�vrh Okresn�ho soudu Plze�-m�sto byl usnesen�m �stavn�ho soudu z 5. 5. 2000 sp. zn. Pl. �S 18/2000 odm�tnut pro p�ek�ku v�ci zah�jen� jako nep��pustn� (� 35 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu) a ostatn� �ty�i n�vrhy byly usnesen�mi �stavn�ho soudu z 24. 8. 2000 sp. zn. Pl. �S 31/2000, z 19. 10. 2000 sp. zn. Pl. �S 30/2000, z 1. 9. 2000 sp. zn. Pl. �S 32/2000 a z 26. 10. 2000 sp. zn. Pl. �S 27/2000 odm�tnuty jako nep��pustn� pro p�ek�ku rei iudicatae (� 35 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu).

Po projedn�n� tohoto n�vrhu a p�i hlasov�n� o n�m p�evl�dl nad pojet�m, kter� se prosadilo v n�lezu �. 233/1999 Sb. , vych�zej�c�m z n�zoru, �e odejmut� dal��ch plat� soudc�m devalvuje jednu ze z�kladn�ch demokratick�ch hodnot, jakou p�edstavuje soudcovsk� nez�vislost, a je z�sahem do nezadateln�ho pr�va soudc� na nekr�cen� jejich plat� jako z�ruky jejich nez�vislosti a pr�vn� jistoty, onen n�zor, jen� se uplatnil v n�lezu publikovan�m pod �. 321/2000 Sb. , podle n�ho� zvl�tn� posuzov�n� pouze jedn� skupiny st�tem placen�ch osob - soudc� - i kdy� chr�n�n� ve zv��en� m��e �stavn�m principem nez�vislosti, by znamenalo st�� p�ijateln� zv�hodn�n�, kdy� postup z�konod�rce se obecn� t�kal materi�ln�ho zabezpe�en� ve�ejn� sf�ry jako celku. Na druh� stran� byl v�ak �stavn� soud vzd�len n�zoru, �e by plat soudc� m�l b�t pohybliv�m faktorem podle okam�it�ch p�edstav toho �i onoho vl�dn�ho seskupen�. Pokl�dal proto nalezen� �e�en� za v�jime�n� akt, kter� lze akceptovat pouze z v�n�ch d�vod� a jen v souvislosti s celkovou p�im��enou �pravou plat� v cel� sf��e st�tn�ch p�edstavitel� a zam�stnanc�. Jedin� v t�to celkov� souvislosti bylo mo�no uznat dopad finan�n�ch pot�� st�tu t� na platy soudc�. Pr�v� za t�chto okolnost� by p�ipu�t�n�m v�jimky do�lo k poru�en� �stavn� z�sady rovnosti, na jej�m� z�klad� je t�to z�konn� �prav� podrobena cel� oblast st�tn�ch zam�stnanc� i �stavn�ch �initel�. Platy soudc� jsou upraveny z�konem �. 236/1995 Sb. , podle jeho� � 3 odst. 2 se plat ur�� jako sou�in platov� z�kladny a platov�ho koeficientu stanoven�ho v z�vislosti na odpov�dnosti a n�ro�nosti vykon�van� funkce. Podle � 3 odst. 3 se platovou z�kladnou rozum� souhrn nejvy���ho platov�ho tarifu a maxim�ln� v��e osobn�ho p��platku stanoven�ch zvl�tn�m p�edpisem pro zam�stnance ministerstev. V��e platu je tedy p��mo odvisl� od v��e plat� zam�stnanc� org�n� st�tn� spr�vy a tato propojenost plat�, byla-li jednou p�ijata jako princip pro odm��ov�n� zam�stnanc� st�tu, m�la by b�t dodr�ov�na jak v p��padech valorizace mzdov�ch tarif� (nap�. zv��en� o 17 % od 1. 1. 1999, je� m�lo za n�sledek zv��en� plat� v�ech p�edstavitel� st�tn� moci a st�tn�ch zam�stnanc� v�etn� soudc�), tak p�i omezov�n� v��e n�kter�ch materi�ln�ch po�itk�. �stavn� soud p�i sv�m rozhodov�n� respektoval Parlament, kter� p�ijet�m z�kona �. 308/1999 Sb. vyu�il sv� z�konod�rn� pravomoci, a vych�zeje z mo�nost� st�tn�ho rozpo�tu a ekonomick� situace st�tu, zahrnul do �sporn�ch opat�en� i soudce. Zaujal n�zor, �e nevyplacen� dal��ho platu nem��e ohrozit nez�vislost soudc�, zejm�na proto, �e nejde ani o p�ekvapiv�, ani o hlubok� z�sah do jejich materi�ln�ho zabezpe�en�. Nez�vislost soudc� je rovn� charakterizov�na �adou �stavn�ch garanc�, jako je jmenov�n� do funkce bez �asov�ho omezen� nebo z�kaz p�elo�en� a odvol�n� proti sv� v�li. Nad�azov�n�m t�to zcela d�l�� zm�ny v materi�ln�m zabezpe�en� soudc� nad ostatn� atributy soudcovsk� nez�vislosti by naopak mohlo doj�t ke sn�en� d�v�ry ob�an� v nez�vislou justici. Dal�� platy byly sou�asn� se soudci odebr�ny rovn� p�edstavitel�m moci v�konn� a moci z�konod�rn�, z�stala zachov�na rovnov�ha klasick� d�lby moci a neexistoval racion�ln� d�vod pro vyn�t� soudc� z tohoto obecn�ho z�sahu st�tu, kdy� na��zen�mi vl�dy �. 248/1998 Sb., kter�m se m�n� na��zen� vl�dy �. 253/1992 Sb., o platov�ch pom�rech zam�stnanc� org�n� st�tn� spr�vy, n�kter�ch dal��ch org�n� a obc�, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a �. 126/2000 Sb., kter�m se m�n� na��zen� vl�dy �. 253/1992 Sb., o platov�ch pom�rech zam�stnanc� org�n� st�tn� spr�vy, n�kter�ch dal��ch org�n� a obc�, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, do�lo ji� d��ve ke kr�cen� dal��ho platu u zam�stnanc� org�n� st�tn� spr�vy, n�kter�ch dal��ch org�n� a obc�.

V.

1. Nyn� projedn�van� n�vrh na zru�en� slova "soudc�m" v � 1 z�kona �. 416/2001 Sb. podaly po M�stsk�m soudu v Brn� je�t� Obvodn� soud pro Prahu 1, Obvodn� soud pro Prahu 2, Obvodn� soud pro Prahu 5 a Okresn� soud Praha-z�pad, kter� maj� v tomto ��zen� postaven� vedlej��ch ��astn�k�. Tyto �ty�i n�vrhy byly usnesen�mi �stavn�ho soudu z 13. 8. 2002, 26. 8. 2002, 6. 2. 2003 a 27. 5. 2003 sp. zn. Pl. �S 13/02, Pl. �S 18/02, Pl. �S 3/03 a Pl. �S 11/03 odm�tnuty jako nep��pustn�, nebo� �stavn� soud v t�e v�ci ji� jedn�, podle � 43 odst. 1 p�sm. e) a odst. 2 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu (� 35 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu).
Tyto soudy, na rozd�l od M�stsk�ho soudu v Brn�, kter� se ve sv�m n�vrhu soust�edil na z�sah do soudcovsk� nez�vislosti, nam�tly tak� poru�en� z�kazu retroaktivity a ochrany nabyt�ch pr�v.

Pokud jde o tvrzenou retroaktivitu z�kona �. 416/2001 Sb. , kter� nabyl ��innosti 28. listopadu 2001, jak ji� bylo �e�eno v n�lezu �. 233/1999 Sb. , t�kaj�c�m se z�kona �. 268/1998 Sb. , z � 4 odst. 2 z�kona �. 236/1995 Sb., ve zn�n� z�kona �. 138/1996 Sb., vypl�valy z�konn� podm�nky pro vznik pr�va na dal�� plat za druh� pololet� roku 1998, a to jednak skute�n� v�kon funkce po dobu alespo� 90 kalend��n�ch dn� v tomto pololet� a d�le trv�n� v�konu funkce p�edstavitele ke dni 30. listopadu 1998, resp. trv�n� pracovn�ho vztahu soudce ke dni 31. prosince 1998. Pr�vo na dal�� plat by tedy vzniklo opr�vn�n� osob� teprve spln�n�m posl�ze uveden� podm�nky, tj. nejd��ve 30. listopadu 1998, pokud jde o p�edstavitele, a 31. prosince 1998, pokud jde o soudce, co� ve sv�ch d�sledc�ch znamen�, �e napaden� z�kon, jen� nespojuje ��dn� pr�vn� ��inky s jakoukoli pr�vn� skute�nost�, je� nastane p�ed jeho ��innost�, nep�sob� zp�tn�, a proto�e ke dni jeho ��innosti, tj. k 19. listopadu 1998, dosud ��dn� osob� nevzniklo subjektivn� pr�vo na dal�� plat, nemohl ani zas�hnout do tzv. nabyt�ch pr�v. Tot� platilo i pro z�kon �. 287/1997 Sb., kter� nabyl ��innosti 28. listopadu 1997, a z�kon �. 308/1999 Sb. (pokud jde o soudce), kter� nabyl ��innosti 3. prosince 1999, a plat� to i pro z�kon �. 416/2001 Sb. , kter� nabyl ��innosti 28. listopadu 2001. Zat�mco z hlediska �asov� p�sobnosti u z�kon� �. 287/1997 Sb., �. 268/1998 Sb. a �. 308/1999 Sb. , kter� odeb�raly vyjmenovan�m osob�m, mezi nimi i soudc�m, dal�� platy jen za druh� pololet� let 1997 a� 2000, bylo d�le�it� ustanoven� � 4 odst. 2 p�sm. a) z�kona �. 236/1995 Sb., ve zn�n� z�kona �. 138/1996 Sb., kter� vznik n�roku na dal�� plat za druh� pololet� podmi�ovalo, jak ji� bylo �e�eno, u p�edstavitele v�konem funkce do 30. listopadu a u soudce trv�n�m pracovn�ho vztahu do 31. prosince, u z�kona �. 416/2001 Sb. , kter� od�al dal�� platy uveden�m osob�m nejen za druh� pololet� roku 2001 v pln� v��i, ale tak� za ob� pololet� roku 2002 v�dy z jedn� poloviny, hraje roli p�smeno b) tohoto z�konn�ho ustanoven�, podle n�ho� n�rok na dal�� plat nevznikne v prvn�m pololet� kalend��n�ho roku p�edstaviteli, jeho� v�kon funkce skon�il p�ede dnem 31. kv�tna, a soudci, jeho� pracovn� vztah skon�il p�ede dnem 30. �ervna.

Z�kon �. 416/2001 Sb. nep�sob� zp�tn� a nelze mu vyt�kat ani z�sah do tzv. nabyt�ch pr�v. Sv�j n�zor na tuto ot�zku �stavn� soud vyj�d�il nap�. v n�lezu z 28. 2. 1996 sp. zn. Pl. �S 9/95, vyhl�en�m pod �. 107/1996 Sb. a publikovan�m tak� ve svazku 5 Sb�rky n�lez� a usnesen� �stavn�ho soudu na str. 107 a n�sleduj�c�ch, j�m� zam�tl n�vrhy skupiny poslanc� na zru�en� z�kona �. 34/1995 Sb., kter�m se dopl�uje z�kon �. 76/1959 Sb., o n�kter�ch slu�ebn�ch pom�rech voj�k�, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a z�kona �. 33/1995 Sb., kter�m se m�n� a dopl�uje z�kon �esk� n�rodn� rady �. 186/1992 Sb. , o slu�ebn�m pom�ru p��slu�n�k� Policie �esk� republiky, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a z�kon �. 100/1970 Sb. , o slu�ebn�m pom�ru p��slu�n�k� Sboru n�rodn� bezpe�nosti, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Navrhovatel� ve sv�ch n�vrz�ch tvrdili, �e napaden� z�kony zru�ily nabyt� pr�va, nebo� od�aly ur�it� skupin� ob�an� jejich z�konem p�iznan� n�rok na v�sluhov� p��sp�vek nebo n�rok na p��sp�vek za slu�bu. Podle �stavn�ho soudu p�i odn�t� nebo sn�en� t�chto d�vek, kter� dosp�j� a� pot�, co nov� pr�vn� �prava nabude ��innosti, se nelze dovol�vat ochrany nabyt�ch pr�v. Kdyby i takov� pr�va po��vala ochrany, znamenalo by to, �e v budoucnu by ji� nikdy nemohl b�t jejich rozsah z��en, a to bez ohledu nap�. na ekonomickou situaci st�tu apod.
�stavn� soud na sv�m stanovisku setrv�v� a vych�z� z n�j i v t�to v�ci, nebo� uveden� d�vky jsou svou povahou srovnateln� s dal��m platem podle z�kona �. 236/1995 Sb. (tzv. 13. a 14. plat).
2. �stavn� soud si d�le musel polo�it ot�zku, zda jsou d�ny podm�nky pro setrv�n� na pr�vn�m n�zoru, kter� vyj�d�il ve sv�ch dvou posledn�ch n�lezech t�kaj�c�ch se obdobn�ho probl�mu.
P�edev��m budi� �e�eno, �e nem�-li se s�m �stavn� soud jako �stavn� org�n, tj. org�n ve�ejn� moci, dopou�t�t libov�le, jej�mu� z�kazu je s�m tak� podroben, nebo� i �stavn� soud, �i pr�v� on, je povinen respektovat r�mec �stavn�ho st�tu, v n�m� je v�kon libov�le org�n�m ve�ejn� moci striktn� zapov�zen, mus� se c�tit v�z�n sv�mi vlastn�mi rozhodnut�mi, kter� m��e svou judikaturou p�ekonat jen za ur�it�ch podm�nek. Tento postul�t lze p�itom charakterizovat jako podstatnou n�le�itost demokratick�ho pr�vn�ho st�tu (�l. 1 odst. 1 ve spojen� s �l. 9 odst. 2 �stavy ).
Prvn� mo�nost�, kdy �stavn� soud m��e p�ekonat vlastn� judikaturu, je zm�na soci�ln�ch a ekonomick�ch pom�r� v zemi nebo zm�na v jejich struktu�e anebo zm�na kulturn�ch p�edstav spole�nosti. Dal�� mo�nost� je zm�na �i posun pr�vn�ho prost�ed� tvo�en�ho pod�stavn�mi pr�vn�mi normami, kter� v souhrnu ovliv�uj� nahl�en� �stavn�ch princip� a z�sad, ani� by z nich ov�em vybo�ovaly, a p�edev��m neomezuj� princip demokratick� pr�vn� st�tnosti (�l. 1 odst. 1 �stavy ). Dal�� mo�nost� pro zm�nu judikatury �stavn�ho soudu je zm�na, resp. dopln�n� t�ch pr�vn�ch norem a princip�, kter� tvo�� z�vazn� referen�n� hlediska pro �stavn� soud, tj. takov�ch, kter� jsou obsa�eny v �stavn�m po��dku �esk� republiky, nejde-li samoz�ejm� o zm�ny odporuj�c� limit�m stanoven�m �l. 9 odst. 2 �stavy , tj., nejde-li o zm�ny podstatn�ch n�le�itost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu.
3. �stavn� soud zast�v� n�zor, �e projedn�vanou v�c je t�eba hodnotit ve sv�tle zm�n v pr�vn�m ��du, k nim� do�lo v dob� od p�ijet� n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 16/2000 a Pl. �S 18/99, tj. od �ervence roku 2000 do dne�n� doby. By� �stavn� soud posuzoval z�kon vydan� v roce 2001, je p�i posouzen� jeho �stavnosti v�z�n maximou, �e pro soud, tj. i �stavn� soud, je rozhoduj�c� stav v dob� vyhl�en� rozhodnut�, v dan�m p��pad� n�lezu. P�itom ��zen� o kontrole norem p�edstavuje skutkov� stav i platn� stav pr�vn�ho ��du ke dni vyhl�en� n�lezu.

Z�konem �. 420/2002 Sb. , kter�m se zkracuje doba, po kterou je p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m a st�tn�m z�stupc�m poskytov�n plat p�i do�asn� neschopnosti k v�konu funkce, a kter�m se stanov� n�kter� opat�en� v nemocensk�m poji�t�n� (p��i) a v d�chodov�m poji�t�n�, jen� nabyl ��innosti dnem 1. 1. 2003, bylo mimo jin� novelizov�no ustanoven� � 34 odst. 4 z�kona �. 236/1995 Sb. tak, �e p�edstaviteli, jeho� v�kon funkce se ��d� zvl�tn�m pr�vn�m p�edpisem a z�kon�kem pr�ce , a soudci, kter� byl uzn�n do�asn� neschopn�m k v�konu funkce, p��slu�� plat nejd�le po dobu 20 pracovn�ch dn� p�i t�e pracovn� neschopnosti k v�konu funkce nebo p�i v�ce do�asn�ch neschopnostech k v�konu funkce vznikl�ch v jednom kalend��n�m roce po tut� dobu. Ostatn�m p�edstavitel�m n�le�� z d�vod� a za podm�nek stanoven�ch ve v�t� prvn� plat nejd�le po dobu 30 kalend��n�ch dn�.
P�ed nabyt�m ��innosti z�kona �. 420/2002 Sb. , tj. do 31. 12. 2002, stanovil � 34 odst. 3 z�kona �. 236/1995 Sb. , �e plat n�le�� p�edstaviteli i soudci bez rozd�lu po dobu, po kterou do�asn� nevykon�val funkci a po n� by mu jinak n�le�ely podle zvl�tn�ch p�edpis� d�vky nemocensk�ho poji�t�n� po dobu 6 m�s�c�.
Z�konem �. 425/2002, kter�m se pro rok 2003 stanov� mimo��dn� opat�en� p�i ur�ov�n� v��e platu a n�kter�ch n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel� st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc� a st�tn�ch z�stupc�, a kter�m se t�mto osob�m stanov� v��e dal��ch plat� za prvn� a druh� pololet� roku 2003, jen� nabyl ��innosti 1. 10. 2002, bylo v � 1 stanoveno, �e se pro ur�en� platu a dal��ch n�hrad a v�daj� spojen�ch s v�konem funkce v roce 2003 pro vyjmenovan� p�edstavitele a soudce pou�ije platov� z�kladna ve v��i dosa�en� k 31. 12. 2002. V d�sledku zm�ny pr�vn� �pravy platov�ch tarif� a osobn�ho p��platku proveden� pro zam�stnance ministerstev s ��innost� n�sleduj�c� po dni 31. prosince 2002 se platov� z�kladna v uveden�m roce nezvy�uje. Ustanoven� � 2 z�kona obsahuje zkr�cen� dal��ho platu n�le�ej�c�ho t�m� osob�m podle zvl�tn�ch p�edpis� pro rok 2003 na polovinu. Ustanoven� � 3 vylou�ilo pro obdob� od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003 pou�it� � 3 odst. 3 z�kona �. 236/1995 Sb. , o platu a dal��ch n�le�itostech spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel� st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n� a soudc�, ve zn�n� z�kona �. 309/2002 Sb.
P�itom z d�vodov�ch zpr�v k n�vrh�m obou v��e citovan�ch z�kon� je z�ejm�, �e navrhovatelem byl sledov�n c�l spo��vaj�c� v "zachov�n� srovnateln�ho postaven� jednotliv�ch skupin" osob, tj. st�tn�ch zam�stnanc�, p�edstavitel� st�tn� moci a soudc�, p�i�em� zvl�tn� postaven� soudc�, pokud jde o v��i odm��ov�n�, se navrhovateli jevilo jako nespravedliv� a neproporcion�ln�.
4. Nazna�en� zm�ny v z�konn� �prav� vztahuj�c� se k platov�m pom�r�m soudc� p�ekro�ily dle n�zoru �stavn�ho soudu �stavn� limity pro akceptaci "v�jime�nosti" aktu, j�m� do�lo k odejmut� dal��ho platu soudc�m, tak jak ji definoval n�lez �stavn�ho soudu ve v�ci sp. zn. Pl. �S 16/2000, publikovan� pod �. 321/2000 Sb. , a bylo t�eba vych�zet z principi�ln� argumentace, kterou �stavn� soud vylo�il v n�lezu sp. zn. Pl. �S 13/99, publikovan�m pod �. 233/1999 Sb.

Lze-li za zcela v�jime�n�ch okolnost� akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikc� v odm��ov�n� st�tn�ch zam�stnanc�, �stavn�ch �initel� a soudc� p�ed principem komplexn� ch�pan� nez�vislosti soudc�, neplat� tato relace obou princip� obecn� jako jednou pro v�dy a za v�ech okolnost� dan�. Naopak, platov� pom�ry soudc� v �irok�m smyslu maj� b�t stabiln� nesni�ovatelnou veli�inou, nikoli pohybliv�m faktorem, s n�m� kalkuluje to �i ono vl�dn� uskupen� nap�. proto, �e se mu zdaj� platy soudc� p��li� vysok� ve srovn�n� s platy st�tn�ch zam�stnanc� nebo ve srovn�n� s jinou profesn� skupinou. Jin�mi slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu rovnosti ve svrchu uveden�m smyslu co do v�jime�n�ho ekonomicky od�vodn�n�ho kr�cen� plat� v�ech, nelze akceptovat rovnost v�ech svrchu uveden�ch skupin (ani jako c�lovou kategorii) co do kone�n� v��e plat�. Usilov�n� o takovou rovnost vybo�uje z kategorie �stavnosti, jde o politick� c�l, kter� nem� oporu v �stavn� ch�pan�m principu rovnosti. Tento princip nal�z� v materi�ln�m smyslu sv� hranice ve vyj�d�en�, dle kter�ho "stejn� nesm� b�t upravov�no libovoln� nestejn�, av�ak z�rove� nestejn� nesm� b�t upravov�no libovoln� stejn�". Princip rovnosti nelze ch�pat jako nivelizaci ve v�sledku, n�br� je t�eba jej interpretovat jako garanci stejn�ch startovn�ch �anc�. Takto vylo�en� princip rovnosti v�ak z�konod�rce zjevn� nedodr�el.

�stavn� soud posoudil napadenou ��st z�kona z hledisek pr�v� uveden�ch a dosp�l k z�v�ru, �e je v rozporu s �l. 1 odst. 1 ve spojen� s �l. 82 odst. 1 �stavy , z nich� plyne povinnost st�tu zajistit soudc�m i materi�ln� nez�vislost, a to jako garanci nestrann�ho a spravedliv�ho rozhodov�n� o pr�vech osob. Rozpor s t�mito �stavn�mi ustanoven�mi dovodil p�i posouzen� napaden� ��sti z�kona v kontextu shora uveden� nov� pr�vn� �pravy, kter� v souhrnu ji� skute�n� m��e p�edstavovat re�lnou hrozbu pro soudcovskou nez�vislost se v�emi negativn�mi d�sledky pro ochranu pr�v soukrom�ch osob. D�le �stavn� soud dosp�l k z�v�ru, �e napaden� ��st z�kona je v rozporu s �l. 1 odst. 1 Listiny, kter� stanov� rovnost v pr�vech, nebo� dovodil, �e v dan�m p��pad� z�konod�rce upravil stejn� pom�ry nestejn�ch profesn�ch kategori� s c�lem p�ibl�it se k nivelizaci ve v�sledku, a tento c�l shledal �stavn� soud za nelegitimn�.

VI.

Pl�num �stavn�ho soudu proto s ohledem na shora uveden� d�vody rozhodlo podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu o zru�en� slova "soudc�m" v � 1 z�kona �. 416/2001 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 2001 a stanoven� v��e dal��ch plat� za prvn� a druh� pololet� roku 2002 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m, �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, z�stupci Ve�ejn�ho ochr�nce pr�v a �len�m bankovn� rady �esk� n�rodn� banky, pro rozpor s �l. 1 odst. 1 ve spojen� s �l. 82 odst. 1 �stavy a �l. 1 odst. 1 Listiny, a to ke dni publikace n�lezu ve Sb�rce z�kon�.

P�edseda �stavn�ho soudu:
JUDr. Hole�ek v. r.

Podle � 14 z�kona �. 182/1993 Sb. , o �stavn�m soudu, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, zaujali k rozhodnut� pl�na odli�n� stanoviska soudci JUDr. Vojen G�ttler, JUDr. Milo� Hole�ek, JUDr. Pavel Varva�ovsk� a JUDr. Miloslav V�born�.