Program Zákon

N�lez �stavn�ho soudu �esk� republiky
Jm�nem �esk� republiky

�stavn� soud �esk� republiky rozhodl dne 17. kv�tna 1994 v pl�nu ve v�ci navrhovatele - skupiny poslanc� Parlamentu �esk� republiky a ��astn�ka ��zen� - Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky o n�vrhu na zru�en� �l. II z�kona �. 216/1993 Sb., kter�m se m�n� a dopl�uje z�kon �. 172/1990 Sb., o vysok�ch �kol�ch, a na zru�en� � 27 odst. 8 z�kona �. 172/1990 Sb., o vysok�ch �kol�ch, ve zn�n� z�kona �. 216/1993 Sb.,

takto:
N�vrh se zam�t�.

Od�vodn�n�: (podstatn� ��st)

Skupina 43 poslanc� podala n�vrh na zru�en� � 27 odst. 8 z�kona �. 172/1990 Sb., o vysok�ch �kol�ch, ve zn�n� z�kona �. 216/1993 Sb., a na zru�en� �l�nku II z�kona �. 216/1993 Sb., kter�m se m�n� a dopl�uje z�kon �. 172/1990 Sb., o vysok�ch �kol�ch, s poukazem na to, �e jsou v rozporu
- s �l. 1 �stavy �esk� republiky (d�le jen "�stava"),
- s �l. 1 , 3 odst. 1 , 4 odst. 3 a �l. 36 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"),
- s �l. 3 odst. 2 a 26 Mezin�rodn�ho paktu o ob�ansk�ch a politick�ch pr�vech,
- s �mluvou o diskriminaci (zam�stn�n� a povol�n�) (�. 111), �. 465/1990 Sb.,
- s �l. 3 �mluvy o politice zam�stnanosti (�. 122), �. 490/1990 Sb.
Pro celkov� obraz projedn�van� problematiky si �stavn� soud vy��dal zpr�vu Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy. Touto zpr�vou ze dne 11. 1. 1994 zjistil, �e k 31. 10. 1989 bylo na vysok�ch �kol�ch (d�le jen "V�") zam�stn�no 11 906 u�itel�, z toho 1031 profesor�, 2989 docent� a 7886 asistent�. V obdob� od 1. 1. 1990 skon�ilo pracovn� pom�r z iniciativy V� 806 pracovn�k� (z toho 56 profesor� a 106 docent�), do d�chodu ode�lo 1089 a na vlastn� ��dost na jin� pracovi�t� 1764 pracovn�k�, z toho 81 profesor� a 230 docent�. K 31. 10. 1993 bylo na V� zam�stn�no celkem 12 648 u�itel�, z toho 1130 profesor�, 3307 docent� a 8211 odborn�ch asistent�. V�deckopedagogick� hodnosti z�skalo jmenov�n�m v obdob� let 1969-1989 393 profesor� a 1645 docent�. Po 1. 1. 1990 p�e�lo na V� 5941 pracovn�k�, z toho 292 profesor� a 637 docent�. Z pracovi�� Akademie v�d p�i�lo na V� v roce 1993 celkem 233 v�deck�ch a odborn�ch pracovn�k�.
Citovan� zpr�va d�le uv�d�, �e stav ke dni 1. 1. 1990 vych�z� zejm�na z pr�vn� �pravy, kter� platila od ��innosti z�kona �. 39/1980 Sb., o vysok�ch �kol�ch, a od ��innosti vyhl�ky Ministerstva �kolstv� �SR �. 111/1980 Sb., o postupu p�i jmenov�n� profesor� a docent� a p�i obsazov�n� voln�ch m�st u�itel� vysok�ch �kol. Podle t�to pr�vn� �pravy p�estalo b�t podm�nkou pro z�sk�n� titulu "docent" habilita�n� ��zen� a titul mohl z�skat (stejn� jako titul "profesor") uchaze�, kter� vych�zel z v�deck�ho sv�tov�ho n�zoru, prok�zal pedagogickou zp�sobilost, schopnost tvo�iv� v�decky nebo um�lecky pracovat nebo prok�zal v�deckou nebo um�leckou zp�sobilost vytvo�en�m spole�ensky v�znamn�ch prac� a m�l pot�ebnou praxi. Ustanoven� � 3 cit. vyhl�ky Ministerstva �kolstv� �SR nav�c umo��ovalo ministru �kolstv� jmenovat docenty, pop��pad� navrhnout jmenov�n� profesor� i bez spln�n� stanoven�ch podm�nek pro jmenov�n�. Obdobn� �prava v�ak platila i p�ed rokem 1980 [srov. � 55a odst. 1 p�sm. e) z�kona �. 163/1969 Sb., kter�m se m�n� a dopl�uje z�kon �. 19/1966 Sb., o vysok�ch �kol�ch].
Pokud se t�k� jmenov�n� profesor� a docent�, byly v dob� p�ed listopadem 1989 n�vrhy zpracov�vany a p�ed�v�ny ministru �kolstv� ve dvou ��stech, a to odborn� a k�drov�. Ob� ��sti byly posuzov�ny odd�len� odborem vysok�ch �kol a odborem k�drov�m a jejich stanoviska sjednocovala gremi�ln� porada n�m�stka ministra pro vysok� �koly. Z�v�ry gremi�ln� porady byly konzultov�ny na odd�len� �kolstv� a v�dy �V KS� a teprve v p��pad� kladn�ho v�sledku konzultace jmenoval ministr docenty, p��padn� postoupil n�vrhy na jmenov�n� profesor� ��adu vl�dy �SR, kter� je po projedn�n� zaslal prezidentu republiky.
�stavn� soud se v prv� �ad� zab�val napaden�m �l. II cit. z�kona, podle n�ho� u�itel�m a v�deck�m pracovn�k�m V�, kte�� ke dni nabyt� ��innosti tohoto z�kona maj� sjednan� pracovn� pom�r na dobu neur�itou, se m�n� v pracovn� pom�r na dobu ur�itou do 30. z��� 1994. Dosp�l k n�sleduj�c�m z�v�r�m:
Pr�ce vysoko�kolsk�ho u�itele vykazuje specifick� znaky, kter� pramen� z v�znamu a ��elu jeho �innosti spo��vaj�c� zejm�na ve v�chov� mlad� vysoko�kolsky vzd�lan� generace. Proto jsou u�itel� odpov�dni za to, aby zprost�edkov�vali z�sk�v�n� vysoce odborn�ch poznatk� p�i spln�n� podm�nky sv�ton�zorov� objektivnosti. Tyto po�adavky vyjad�uje demokratick� st�t v �l. 33 odst. 1 Listiny , podle n�ho� m� ka�d� pr�vo na vzd�l�n�. Z tohoto hlediska hodnot� �stavn� soud i ��el a smysl napaden�ho �l. II z�kona �. 216/1993 Sb. Jde zejm�na o to, aby byla v oblasti vysok�ch �kol odstran�na rezidua minulosti p�i obsazov�n� pracovn�ch m�st u�itel� a v�deck�ch pracovn�k� V� a tak zaji�t�na skute�n� objektivita vyu�ov�n�. O dosa�en� tohoto c�le se z�konod�rce ji� jednou pokusil, a to v ustanoven� � 37 odst. 1 z�kona �. 172/1990 Sb., o vysok�ch �kol�ch. Tento p�edpis oprav�oval rektora V� na n�vrh akademick�ho sen�tu fakulty vypsat konkurz i na obsazen� m�sto, pokud je tento postup od�vodn�n pot�ebou zabezpe�it p��slu�nou odbornou a mor�ln� �rove� vysok� �koly. U�iteli nebo v�deck�mu pracovn�ku, kter� v konkurzu neobst�l nebo se konkurzu odm�tl z��astnit, m��e d�t V� v�pov��. Uveden� ustanoven� v�ak v praxi z�stala obsoletn� a neosv�d�ila se. To je z cit. zpr�vy Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy zjevn� patrno.
Jedn�m ze z�kladn�ch princip� ka�d� demokratick� spole�nosti je vytvo�en� rovn�ch mo�nost� pro v�echny. Proto je nezbytn� zabezpe�it i pro u�itele a v�deck� pracovn�ky V� stejnou "startovac� plochu", a to jak pro st�vaj�c� pracovn�ky, tak i pro ty, kte�� maj� z�jem o v�deckopedagogickou pr�ci a jim� re�im v dob� p�ed listopadem 1989 takovou �innost neumo��oval. Tato �vaha se op�r� i o cit. zpr�vu Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy, z n� plyne, �e k person�ln�m zm�n�m na V� po roce 1989 v z�sadn� m��e nedo�lo. Ostatn�, jak vypl�v� z t�to zpr�vy, byli to p�edev��m asistenti, kte�� ode�li z V� a nikoli profeso�i a docenti, kte�� vzhledem k sv�mu v�znamu v�chovu a vzd�l�v�n� mlad� generace ovliv�uj� nejv�ce. Sou�asn� je t�eba zd�raznit, �e jmenov�n� profesor� a docent� prob�halo podle k�drov�ho po��dku �V KS� a byla tedy p�ev�n� preferov�na politick� spolehlivost oproti �rovni odborn�.
Podle p�esv�d�en� �stavn�ho soudu je odchyln� �prava pracovn�ho pom�ru u�itel� a v�deck�ch pracovn�k� V� proveden� v napaden�m �l. II v pln�m souladu i s ustanoven�m � 5 z�kon�ku pr�ce, podle n�ho� pracovn�pr�vn� vztahy u�itel� V� (a dal��ch tam uveden�ch pracovn�k�) se ��d� z�kon�kem pr�ce , pokud z�kon nestanov� jinak. Zde je t�eba zd�raznit, �e cit. ustanoven� � 5 je uvedeno v obecn�ch ustanoven�ch z�kon�ku pr�ce , a z toho d�vodu p�ipou�t� odli�nost �pravy pracovn�ho pom�ru u u�itel� V� ve v�ech oblastech pracovn�pr�vn�ch vztah�. Je tomu tak proto, �e pr�ce vysoko�kolsk�ho u�itele m� �adu zvl�tn�ch znak�, jejich� spole�n�m jmenovatelem je neslu�itelnost s petrifikov�n�m dosa�en� v�deck� �rovn� V� a jejich u�itel�. �l. II novely z�kona je tedy nesen tendenc� odstranit st�vaj�c� diskriminaci jin�ch vysoko�kolsk�ch u�itel� (kte�� dosud nem�li �anci na z�sk�n� pevn� obsazen�ch v�deckopedagogick�ch funkc�) a vytvo�it pro v�echny u�itele V� rovn� podm�nky v konkurzn�m ��zen�. To ji� bylo ostatn� vyj�d�eno na jin�m m�st�.
Dosavadn� z�kon �. 172/1990 Sb., o vysok�ch �kol�ch, nezaru�oval, �e bude za sou�asn�ho person�ln�ho stavu V� zabezpe�eno pr�vo student� na kvalitn� v�uku a zaji�t�n �ivotn� z�jem �esk� v�dy a praxe na r�stu nov�ch odborn�k�. Za t�to situace nezb�v� spole�nosti jin� cesta, kter� by naplnila cit. �l. 33 Listiny , ne� u�init tak dal��m z�konem. Pokud by spole�nost t�to mo�nosti nevyu�ila, odpov�dala by za d�le trvaj�c� poru�ov�n� �stavn�ho pr�va na vzd�l�n�. Ta okolnost, �e pracovn� pom�ry u�itel� a v�deck�ch pracovn�k� V� uzav�en� ke dni ��innosti novely na dobu neur�itou skon�� ex lege dnem 30. z��� 1994, p�irozen� nevylu�uje mo�nost, aby se dosavadn� u�itel� a v�de�t� pracovn�ci V� podrobili konkurz�m, v nich� by prok�zali svoji odbornou a mor�ln� �rove�. Na druh� stran� je pouze t�mto zp�sobem mo�n�, aby byly tak� ostatn�m odborn� a mor�ln� zp�sobil�m ob�an�m zaji�t�ny rovn� mo�nosti ve v�deckopedagogick� �innosti tak, �e se jim poskytne pr�vo prok�zat v konkurzn�m ��zen� sv� schopnosti. Sou�asn� je t�m zabezpe�ena snaz�� mo�nost p�echodu kvalifikovan�ch odborn�k� z pracovi�� Akademie v�d na V�. Nejde tedy o poru�en� principu rovnosti, jak uv�d�j� navrhovatel�, ale naopak o umo�n�n� rovn�ho p��stupu k v�deckopedagogick� �innosti v�em zp�sobil�m odborn�k�m na z�klad� stejn�ch podm�nek odstran�n�m nespravedliv�ch privilegi� minul� doby.
Podle �l. 6 Mezin�rodn�ho paktu o hospod��sk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch pr�vech pr�vo na pr�ci zahrnuje pr�vo ka�d�ho na p��le�itost vyd�l�vat si na �ivobyt� svoj� prac�, kterou si svobodn� vybere nebo p�ijme. St�t je povinen u�init pot�ebn� kroky k ochran� tohoto pr�va, tedy vytv��et i stejn� p��le�itosti pro v�echny odborn� a mor�ln� kvalifikovan� pedagogy. Minul� re�im toto pr�vo dlouhodob� hrub� poru�oval a z cit. zpr�vy Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy je z�ejm�, �e stav poru�ov�n� principu rovnosti v p��stupu k zam�stn�n� a poru�ov�n� z�sady stejn�ch p��le�itost� trv� na V� do zna�n� m�ry i nad�le. To plyne z ji� zm�n�n� skute�nosti, �e u u�itel� a v�deck�ch pracovn�k� V� (zejm�na u profesor� a docent�) vznikla v dob� normalizace situace, �e se nez��dka na tato m�sta dostali lid� konformn� s tehdej��m re�imem, ji� z�skali v�deckopedagogick� hodnosti i bez habilitace, m�sta na V� "zablokovali" a nyn� znemo��uj� vysoko�kolskou pr�ci ostatn�m u�itel�m a v�deck�m pracovn�k�m V� a rovn� nov�m nezkompromitovan�m ob�an�m, kte�� zat�m nem�li �anci na V� pracovat. T�m je zeslabena mo�nost konkurence r�zn�ch pojet� a n�zor�, co� je v rozporu se smyslem a ��elem �l. 33 odst. 1 Listiny , podle n�ho� ka�d� m� pr�vo na vzd�l�n�. Rozum� se t�m pr�vo na vzd�l�n�, kter� odpov�d� pojet� demokratick� �stavy a Listiny, je� sankcionuje svobodu projevu, pr�vo na informace a svobodu v�deck�ho b�d�n� a um�leck� tvorby (�l. 17 odst. 1 , �l. 15 odst. 2 Listiny ).
Pokud navrhovatel nam�tal poru�en� z�sady rovnosti s odkazem na �l. 1 Listiny , je t�eba zd�raznit, �e rovnost ob�an� nelze ch�pat jako kategorii abstraktn�, n�br� jako rovnost relativn�, jak ji maj� na mysli v�echny modern� �stavy. Jestli�e st�t poskytne v z�jmu zaji�t�n� sv�ch funkc� ur�it� skupin� m�n� v�hod ne� jin�, m��e tak u�init pouze ve ve�ejn�m z�jmu a pro ve�ejn� blaho. (srov. R 11/1992 Sb�rky usnesen� a n�lez� �stavn�ho soudu �SFR, s jeho� z�v�ry se �stavn� soud ztoto��uje). Uveden� situace podle p�esv�d�en� �stavn�ho soudu nastala, nebo� pr�vo na vzd�l�n� (zaji�t�n� cit. �l. 33 odst. 1 Listiny ) je v posuzovan� v�ci pr�vem v�znamn�j��m a hodn�m siln�j�� ochrany ne� pr�vo, jeho� poru�en� je nam�t�no. Napaden� �l�nek z�kona sm��uje k zaji�t�n� ��dn� v�chovy nov�ch generac� vysoko�kol�k�, jim� je t�eba zajistit objektivn� a nikoli jednostrann� zprost�edkov�n� v�deck�ch poznatk�, co� st�vaj�c� slo�en� vysok�ch �kol p�im��en� negarantuje. Z tohoto hlediska je t�eba hodnotit i �dajn� poru�en� �l. 4 odst. 3 Listiny , pokud je tvrzeno, �e napaden� �l. II novely vytvo�il nikoli sice nerovnost mezi u�iteli a v�deck�mi pracovn�ky V� navz�jem, ale nerovnost tzv. vn�j�� mezi u�iteli a v�deck�mi pracovn�ky V� na stran� jedn� a ostatn�mi pracovn�ky na stran� druh�. Uveden� tvrzen� bylo ji� p�edchoz�mi �vahami dostate�n� vyvr�ceno.
Z t�chto d�vod� dosp�l �stavn� soud k z�v�ru, �e rovnost v pr�vech (�l. 1 Listiny ), z�kaz diskriminace v oblasti z�kladn�ch pr�v a svobod (�l. 3 odst. 1 Listiny ) a z�sada, �e z�konn� omezen� z�kladn�ch pr�v a svobod mus� platit stejn� pro v�echny p��pady, kter� spl�uj� stanoven� podm�nky (�l. 4 odst. 3 Listiny ), nejsou �l. II z�kona �. 216/1993 Sb. poru�eny. Z t�ch� d�vod� neshledal �stavn� soud ani poru�en� �l. 1 �stavy .
�stavn� soud se vzhledem k obsahu n�vrhu d�le zab�val i �dajn�m poru�en�m �l. 36 odst. 1 Listiny , podle n�ho� se ka�d� m��e dom�hat stanoven�m zp�sobem sv�ho pr�va u nez�visl�ho a nestrann�ho soudu. Navrhovatel cit. ustanoven� interpretuje nespr�vn�, nebo� rovn� toto z�kladn� pr�vo lze aplikovat pouze v n�vaznosti na ostatn� pr�va zaru�en� Listinou. Napaden� �l. II novely je ve vztahu k z�kon�ku pr�ce ustanoven�m speci�ln�m; �stavn� soud jej pova�uje, jak ji� bylo uvedeno, za konformn� s uveden�mi �stavn�mi z�kony a zd�raz�uje zejm�na ochranu hodnot zakotven�ch v cit. �l. 33 Listiny , ji� tento p�edpis zaji��uje. Poukaz na �. 36 Listiny nen� v tomto p��pad� na m�st�, nebo� Listina poskytuje soudn� (procesn�) ochranu pouze tomu pr�vu, kter� ��astn�ku pr�vn� ��d (hmotn� pr�vo) garantuje. Jinak - d�sledn� vzato - by ka�d� z��en�, pop��pad� omezen� subjektivn�ch pr�v, co� nen� v pr�vn�m ��du zcela neobvykl� (nap�. stanoven� odli�n� hranice v�ku pro n�rok na starobn� d�chod u mu�� a u �en aj.), znamenalo zbaven� pr�va na soudn� ochranu; tak ov�em pr�vo zakotven� v �l. 36 odst. 1 Listiny vykl�dat nelze. Smyslem tohoto ustanoven� je tedy poskytnout pr�vo na soudn� ochranu k uplatn�n� sv�ho pr�va, �ili pr�va, kter� z�konod�rce ��astn�ku jako subjektivn� pr�vo zaru�uje. ��astn�k m� p�irozen� mo�nost obr�tit se na soud v mez�ch jeho kompetence v�dy; �l. 36 odst. 1 Listiny nelze ov�em vykl�dat jako pr�vo na �sp�ch v soudn�m ��zen�. Toto ustanoven� toliko znamen�, �e se soud mus� n�vrhem zab�vat a nem� pr�vo ho odm�tnout, jestli�e jsou spln�ny procesn� podm�nky, za nich� m��e ve v�ci jednat (podm�nky ��zen�).
Proto �stavn� soud dovozuje, �e ani �l. 36 odst. 1 Listiny nen� napaden�m �l. II z�kona �. 216/1993 Sb. dot�en.
Z pohledu mezin�rodn�pr�vn�ho navrhovatel� nam�tali rozpor uveden�ho �l. II s �l. 3 odst. 2 a s �l. 26 Mezin�rodn�ho paktu o ob�ansk�ch a politick�ch pr�vech. U �l. 3 odst. 2 se jedn� o omyl, nebo� odstavec 2 tohoto �l�nku neexistuje. To poslanec JUDr. V. �., kter� byl pov��en jednat jm�nem navrhovatele p�ed �stavn�m soudem, p�i �stn�m jedn�n� v�slovn� p�ipustil a uvedl, �e navrhovatel m�l na mysli �l. 2 odst. 3 p�sm. b) tohoto paktu. Uveden� ustanoven� v podstat� koresponduje s �l. 36 odst. 1 Listiny , j�m� se ji� �stavn� soud zab�val. Lze tedy dovolit - a to ze stejn�ch d�vod� jako u �l. 36 odst. 1 Listiny - �e uveden� �l. II nen� v rozporu ani s �l. 2 bodem 3 p�sm. b) Mezin�rodn�ho paktu o ob�ansk�ch a politick�ch pr�vech.
Pokud jde o �l. 26 tohoto paktu (kter� zakotvuje zejm�na rovnost v�ech p�ed z�konem a pr�vo na stejnou ochranu z�kona bez jak�koli diskriminace), pak d�vody, pro n� �stavn� soud neshledal proti�stavnost �l. II napaden�ho z�kona v oblasti vnitrost�tn�ho pr�va, pln� plat� t� pro posouzen� ot�zky, zda je tento p�edpis v souladu s cit. �l�nkem paktu. Proto �stavn� soud i v tomto sm�ru usoudil, �e �l. 26 Mezin�rodn�ho paktu o ob�ansk�ch a politick�ch pr�vech nen� �l. II z�kona �. 216/1993 Sb. poru�en.
�stavn� soud se d�le zab�val nam�tan�m rozporem �l. II cit. z�kona s �l. 3 �mluvy o politice zam�stnanosti (�. 122). Z tohoto ustanoven� zejm�na plyne, �e p�i prov�d�n� t�to �mluvy bude se z�stupci osob, jich� se dotknou opat�en�, kter� maj� b�t u�in�na, zejm�na se z�stupci zam�stnavatel� a pracovn�k�, projedn�na politika zam�stnanosti. Tuto �mluvu v�ak nelze podle p�esv�d�en� �stavn�ho soudu pova�ovat za mezin�rodn� smlouvu o lidsk�ch pr�vech a z�kladn�ch svobod�ch ve smyslu �l. 10 �stavy a d�sledn� vzato by nebylo t�eba zkoumat, zda je napaden�m �l. II z�kona poru�ena. V tomto sm�ru lze argumentovat t� �tvrtou hlavou Listiny ("Hospod��sk�, soci�ln� a kulturn� pr�va"), kde se v �l. 26 odst. 3 stanov� jako z�kladn� pr�vo �lov�ka toliko pr�vo z�sk�vat prost�edky pro sv� �ivotn� pot�eby prac�. Z tohoto ustanoven� lze tedy dovodit pouze pr�vo na zam�stn�n�, kter� je konkretizov�no z�konem �. 1/1991 Sb. , o zam�stnanosti. Podle tohoto p�edpisu je pr�vem na zam�stn�n� pr�vo ob�an�, kte�� cht�j� a mohou pracovat a o pr�ci se skute�n� uch�zej�,

a) na zprost�edkov�n� pracovn�ho uplatn�n� ve vhodn�m zam�stn�n�,

b) na rekvalifikaci nezbytnou k pracovn�mu uplatn�n�,

c) na hmotn� zabezpe�en� p�ed n�stupem do zam�stn�n� a v p��pad� ztr�ty zam�stn�n�.

Za t�to pr�vn� situace je z�ejm�, �e obsah �l. 3 cit. �mluvy �. 122 (jej� duch m� �ist� programov� a nikoli regulativn� charakter) je pouze technickoorganiza�n�m pravidlem, kter� sice souvis� s �stavn�m pr�vem podle cit. �l. 26 odst. 3 , nelze je v�ak kvalifikovat jako z�kladn� pr�vo a svobodu ve smyslu Listiny. Rovn� �mluvu �. 122 nelze jako celek pova�ovat za mezin�rodn� smlouvu ve smyslu �l. 10 �stavy . Ostatn�, ze zpr�vy Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch v�c� ze dne 16. 2. 1994 plyne, �e ani podle intern� klasifikace Mezin�rodn� organizace pr�ce nen� tato �mluva pova�ov�na za �mluvu z oblasti lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod. Tot� zjistil �stavn� soud z ��edn�ho bulletinu (Official Bulletin) Mezin�rodn� organizace pr�ce, vol. LXX, 1987, series A, appendix II., kde pod heslem "Basic human rights" nen� �mluva Mezin�rodn� organizace pr�ce �. 122 uvedena a je zahrnuta pod heslo "Employment policy and human resources development."
I kdy� �stavn� soud dovodil, �e �mluva �. 122 nen� mezin�rodn� smlouvou ve smyslu �l. 10 �stavy , nicm�n� si pro �plnost ov��oval, zda byl �l. 3 t�to �mluvy napaden�m �l. II z�kona dot�en. V tomto sm�ru zjistil zpr�vou Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy do�lou dne 24. 3. 1994, �e n�vrh novely z�kona o vysok�ch �kol�ch (�. 216/1993 Sb.) byl v �noru 1993 rozesl�n do zkr�cen�ho mezirezortn�ho p�ipom�nkov�ho ��zen�, v r�mci n�ho� byl zasl�n i Vysoko�kolsk�mu odborov�mu svazu. Z�stupce tohoto svazu Ing. P. K. se z��astnil p�ipom�nkov� porady k n�vrhu a vyslovil na n� jm�nem odborov�ho svazu nesouhlas se zm�nou pracovn�ho pom�ru sjednan�ho na dobu neur�itou v pracovn� pom�r na dobu ur�itou, pokud jde o u�itele a v�deck� pracovn�ky V�. Zam�tav� stanovisko tohoto odborov�ho svazu bylo uvedeno ve vyhodnocen� p�ipom�nkov�ho ��zen� p�i p�edlo�en� n�vrhu novely z�kona vl�d�. Je tedy z�ejm�, �e novela z�kona o vysok�ch �kol�ch (�. 216/1993 Sb.) byla se z�stupci pracovn�k� bez ohledu na v�sledek ��dn� projedn�na. Ustanoven� cit. novely lze pova�ovat za opat�en� p�ij�man� za ��elem podpory aktivn� politiky zam�stnanosti, a je tedy t�eba dovodit, �e �l. 3 �mluvy �. 122 nebyl �l. II cit. z�kona dot�en.
�stavn� soud se kone�n� zab�val i nam�tan�m rozporem �l. II cit. z�kona s �mluvou o diskriminaci (zam�stn�n� a povol�n�) (�. 111) zejm�na z hlediska cit. �l. 1 odst. 1 p�sm. a) , �l. 2 a �l. 3 p�sm. b) a c) . Ani v tomto sm�ru se s navrhovateli neztoto�nil. Bli��� d�vody jsou rozvedeny na jin�m m�st� tohoto n�lezu. �stavn� soud zejm�na zd�raznil a zd�raz�uje prioritn� nutnost zaji�t�n� pr�va na vzd�l�n� ve smyslu �l. 33 odst. 1 Listiny , jeho� svobodn� rozvoj v prost�ed� konkurence schopn�ch, mor�ln� a odborn� kvalifikovan�ch u�itel� a v�deck�ch pracovn�k� je hodnotou natolik v�znamnou a silnou, �e je t�eba d�t j� v konkr�tn� situaci p�ednost p�ed po�adavkem "nerozli�ovat" (v ot�zce skon�en� pracovn�ho pom�ru ve smyslu �l. II z�kona) mezi u�iteli a v�deck�mi pracovn�ky V� na stran� jedn� a mezi pracovn�ky jin�mi na stran� druh�.
Z t�chto d�vod� dosp�l �stavn� soud k z�v�ru, �e ani �mluva �. 111 nen� napaden�m �l. II z�kona �. 216/1933 Sb. poru�ena.
Proto �stavn� soud n�vrh skupiny poslanc� na zru�en� �l. II z�kona �. 216/1993 Sb. zam�tl.
�stavn� soud se d�le zab�val napaden�m ustanoven�m � 27 odst. 8 cit. z�kona , podle n�ho� pracovn� pom�r u�itel� a v�deck�ch pracovn�k� vysok�ch �kol se sjedn�v� na dobu ur�itou v trv�n� dvou a� p�ti let; na krat�� dobu jej lze sjednat, jestli�e o to pracovn�k p�semn� po��d�.
Z ustanoven� � 13 z�kona �. 182/1993 Sb. , o �stavn�m soudu, plyne, �e vyhov�n� n�vrhu na rozhodnut� podle �l. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy (zru�en� z�kon� nebo jejich jednotliv�ch ustanoven�) v prv� �ad� p�edpokl�d�, �e se pro n�j vyslov� alespo� 9 p��tomn�ch soudc�. Tato podm�nka spln�na nebyla, nebo� kvalifikovan� v�t�ina p��tomn�ch soudc� se ani pro n�vrh skupiny poslanc� na zru�en� � 27 odst. 8 z�kona �. 172/1990 Sb., ve zn�n� z�kona �. 216/1993 Sb., ani pro zam�tnut� tohoto n�vrhu nevyslovila. Proto �stavn� soud i n�vrh skupiny poslanc� na zru�en� uveden�ho ustanoven� zam�tl, ani� se po materi�ln� str�nce zab�val ot�zkou, zda ustanoven� � 27 odst. 8 cit. z�kona je �i nen� v souladu s �stavn�m z�konem nebo mezin�rodn� smlouvou podle �l. 10 �stavy .

P�edseda �stavn�ho soudu �esk� republiky:
JUDr. Kessler v. r.

Pr�va na p�ipojen� odli�n�ho stanoviska se sv�m jm�nem k rozhodnut� podle � 14 z�kona �. 182/1993 Sb. , o �stavn�m soudu, vyu�ili tito soudci: JUDr. Pavel Holl�nder, JUDr. Vlastimil �ev��k, JUDr. Vladim�r Jurka a JUDr. Pavel Varva�ovsk�.