Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb. , (dále jen "zákon") k provedení § 3 odst. 1, 3 a 5 a § 4 odst. 1, 2, 4 a 7 zákona a podle § 19 odst. 1 písm. a) , b) a f) zákona č. 110/1997 Sb. , o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. :
Touto vyhláškou se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody2) včetně pitné vody balené3) a teplé vody dodávané potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody (dále jen "teplá voda"), jakož i vody teplé vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců. Vyhláška dále stanoví rozsah a četnost kontroly dodržení jakosti pitné vody a požadavky na metody kontroly jakosti pitné vody.
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) hygienickým limitem - hodnota stanovená v přílohách č. 1, 2 a 3 nebo hodnota stanovená na základě zákona orgánem ochrany veřejného zdraví,4)
b) mezní hodnotou - hodnota organoleptického ukazatele jakosti pitné vody, jejích přirozených součástí nebo provozních parametrů, jejíž překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných hodnot,
c) nejvyšší mezní hodnotou - hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jejíhož překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě zákona4) jinak,
d) zásobovanou oblastí - určené území více, jednoho nebo části katastrálního území, ve kterém je lokalizována rozvodná síť, ve které pitná voda pochází z jednoho nebo více zdrojů a jejíž jakost je možno považovat za přibližně stejnou a voda v této rozvodné síti je dodávána jedním provozovatelem,5) popřípadě vlastníkem vodovodu pro veřejnou potřebu,
e) individuálním zdrojem pitné vody - zpravidla jeden zdroj sloužící k zásobování pitnou vodou podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona , např. studna,
f) výdejním automatem - uměle instalovaná nádrž pitné vody, která není přímo napojena na vodovod, ale voda se do ní dováží nebo přivádí z vhodného zdroje vody, přičemž odběr pitné vody se děje automatickým nebo ručním dávkováním; za výdejní automat pitné vody se nepovažuje nápojový výdejní automat a výdejní automat balené vody, obvykle označovaný jako "watercooler",
g) přerušením zásobování vodou - odstávka vodovodu nebo jeho části spojená s vypuštěním vody z potrubí,
h) úplným rozborem - rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č. 1 s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům, pokud orgán ochrany veřejného zdraví nestanoví na základě zákona jinak,
i) kráceným rozborem - rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č. 5 s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům, pokud orgán ochrany veřejného zdraví nestanoví na základě zákona jinak.
§ 3 Ukazatele jakosti pitné a teplé vody a jejich hygienické limity
(1) Pitná voda musí mít takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které nepředstavují ohrožení veřejného zdraví. Pitná a teplá voda nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky Jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví. Ukazatele jakosti pitné vody a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 1. Radiologické ukazatele pitné vody a jejich limity stanoví zvláštní právní předpis.6)
(2) Ukazatele jakosti teplé vody podle § 3 odst. 3 věty první a druhé zákona a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 2.
(3) Ukazatele jakosti teplé vody podle § 41a odst. 1 zákona a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 3.
(1) Minimální roční četnost odběrů a rozborů vzorků pitné vody pro provádění kontroly, zda voda má jakost pitné vody, stanoví příloha č. 4. Je-li pitná voda dodávána jen po část roku (sezonně), četnost rozborů se úměrně krátí, nesmí však být menší, než uvádí nejnižší kategorie přílohy č. 4. Minimální rozsah kontrolních rozborů vzorků pitné vody stanoví příloha č. 5.
(2) Mimo četnost uvedenou v odstavci 1 se odběry a rozbory vzorků pitné vody provádějí
a) z nové části vodovodu,7) která má být uvedena do provozu,
b) v případě přerušení zásobování vodou na více než 24 hodin,
c) před zahájením sezonního využívání části vodovodu nebo individuálního zdroje pitné vody,
d) po opravě havárie vodovodu, která by mohla ovlivnit jakost vody ve vodovodu.
(3) Rozbor podle odstavce 2 se provádí v rozsahu kráceného rozboru podle přílohy č. 5 rozšířeného o ukazatele, jejichž obsah může být zvýšen vlivem uvedených změn v režimu zásobování pitnou vodou.
(4) Před uvedením nového zdroje pitné vody do provozu musí být proveden úplný rozbor upravené pitné vody v rozsahu přílohy č. 5. Výsledky rozboru nesmějí být starší než 6 měsíců.
(5) Kontrola vody používané v dopravních prostředcích se provádí v rozsahu kráceného rozboru, popřípadě rozšířeného o ukazatele, jejichž hodnota může být změněna vlivem materiálů, se kterými přichází voda do styku, nebo dodatečnou úpravou vody, za podmínky, že voda je odebírána z vodovodu, kde kvalita vody vyhovuje požadavkům této vyhlášky.
(1) Vzorky pitné vody se pro kontrolu odebírají tak, aby byly reprezentativní pro jakost pitné vody spotřebovávané během celého roku a pro celou vodovodní síť. Počet míst odběru musí být roven nejméně počtu krácených rozborů podle přílohy č. 4, u vodovodů zásobujících více než 5000 obyvatel musí být počet míst odběru roven nejméně 80 % počtu krácených rozborů podle přílohy č. 4.
(2) Místa odběru vzorků musí být volena tak, aby více než 50 % míst odběru nebylo trvalých, ale měnilo se každý rok. Měnící se místa odběru se vybírají metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou, která zaručí, že žádný ze zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti kontroly.
(3) Odběr vzorků pitné vody se provádí v místech, kde mají být splněny požadavky na jakost vody (§ 8 ). Jedná-li se o ukazatele antimon, arsen, benzen, beryllium, bor, bromičnany, dusičnany, fluoridy, chloridy, kyanidy, mikrocystin LR, ozon, pesticidní látky, rtuť, selen a sírany, u nichž se nepředpokládá, že by se jejich koncentrace mohla během distribuce mezi úpravnou a místem spotřeby zvyšovat, mohou být vzorky pitné vody odebírány buď na výstupu z úpravny nebo na vhodných místech vodovodní sítě, například na vodojemu, pokud tím prokazatelně nevznikají změny u naměřené hodnoty daného ukazatele.
§ 6 Četnost a rozsah rozborů u výdejních automatů
(1) Před uvedením do provozu se u nového výdejního automatu provede úplný rozbor pitné vody. V průběhu prvního roku provozu se provádí jednou měsíčně mikrobiologický rozbor v rozsahu kráceného rozboru a jednou za 6 měsíců biologický, chemický, fyzikální a organoleptický rozbor v rozsahu kráceného rozboru rozšířeného o ukazatele olovo, chrom, nikl a zinek. Pro zinek se stanoví nejvyšší mezní hodnota 3 mg/l. V případě výsledků vyhovujících hygienickým limitům během prvního roku provozu se od druhého roku provozu provádí jednou za rok biologický, chemický, fyzikální a organoleptický rozbor v rozsahu kráceného rozboru a jednou za 2 měsíce též mikrobiologický rozbor v rozsahu kráceného rozboru.
(2) Zdroj vody, z něhož se voda do automatů dováží nebo přivádí, se kontroluje v četnosti uvedené v tabulce A přílohy č. 4 podle objemu vyráběné vody, minimálně však v rozsahu 12 krácených rozborů rozšířených o ukazatel enterokoky, a 2 úplných rozborů za rok.
§ 7 Požadavky na odběr vzorků a metody rozboru
(1) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, postupuje se při odběru vzorku pitné nebo teplé vody podle metod obsažených v českých technických normách.8)
(2) Pro rozbor vzorku mikrobiologických a biologických ukazatelů pitné a teplé vody uvedené v oddílu A příloh č. 1 až 3 jsou stanoveny metody uvedené v oddílu A přílohy č. 6. Pro stanovení hodnot fyzikálních a chemických ukazatelů pitné a teplé vody uvedených v oddílu B příloh č. 1 a 2 je možné použít jakékoliv analytické metody splňující požadavky stanovené v oddílu B přílohy č. 6.
§ 8 Místa splnění požadavků na jakost pitné a teplé vody
(1) Hygienické limity ukazatelů jakosti pitné vody musí být dodrženy
a) u pitné vody, která je dodávána z rozvodné sítě, v místě uvnitř budovy nebo na pozemku, kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu,
b) u pitné vody, která je dodávána ze studní, uměle instalovaných nádrží nebo cisteren, v místě jejího výtoku ze studny, nádrže nebo cisterny,
c) u balené pitné vody3) stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji nebo k náhradnímu zásobování v místě stáčení vody. Dále musí být hygienické limity dodrženy po dobu minimální trvanlivosti do otevření originálního obalu s výjimkou ukazatelů počty kolonií při 22 °C a 36 °C, pro které platí mezní hodnoty 500 kolonií tvořících jednotku/ml (dále jen "KTJ/ml") pro ukazatel počty kolonií při 22 °C a 100 KTJ/ml pro ukazatel počty kolonií při 36 °C,
d) u pitné vody, která se používá v potravinářském zařízení,9) na místě jejího použití.
(2) Hygienické limity ukazatelů teplé vody musí být dodrženy na všech místech uvnitř stavby nebo na pozemku, kde teplá voda vytéká z kohoutku nebo ze sprchy.
(1) Je-li výsledek stanovení hodnot chemických a fyzikálních ukazatelů s mezní hodnotou a nejvyšší mezní hodnotou nebo mikrobiologických a biologických ukazatelů s mezní hodnotou vyšší než hygienický limit, odběr vzorku vody a stanovení hodnot ukazatelů, u nichž došlo k překročení limitu, se neprodleně opakuje pro potvrzení nedodržení hygienických limitů, popřípadě pro ověření účinnosti provedených nápravných opatření. V případě nevýznamného překročení limitních hodnot nápravná opatření podle § 4 odst. 5 zákona mohou být prováděna nejpozději po potvrzení nedodržení hygienických limitů.
(2) Je-li výsledek stanovení hodnot mikrobiologických a biologických ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou vyšší než hygienický limit, jsou neprodleně činěna nápravná opatření podle § 4 odst. 5 zákona a odběr vzorku vody a stanovení hodnot ukazatelů, u nichž došlo k překročení hygienického limitu, se opakuje pro potvrzení účinnosti provedených nápravných opatření.
§ 10 Náležitosti žádostí, návrhů a oznámení
(1) Žádost podle § 3 odst. 4 a 5 zákona obsahuje
a) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název nebo obchodní firmu objednatele kontroly vody, adresu jejího sídla, jde-li o právnickou osobu, nebo identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení, adresu místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu podnikající, nebo jméno, příjmení, adresu bydliště, jde-li o fyzickou osobu nepodnikající,
b) ukazatel, kterého se nedodržení hygienického limitu týká, všechny výsledky kontroly tohoto ukazatele za předchozí, nejméně roční období a navrhovanou maximální hodnotu,
c) důvody nedodržení hygienického limitu a návrh nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a kontroly účinnosti navrhovaných opatření,
d) zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel a informaci o tom, zda se návrh k datu jeho podání týká i podniků v oboru výroby a oběhu potravin, pokud má navrhovatel informaci o jejich existenci,
e) odůvodnění a návrh lhůty pro odstranění závady,
f) hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z nedodržení hygienického limitu pro zásobované obyvatelstvo a
g) vhodné schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou četností.
(2) Návrh podle § 4 odst. 4 zákona obsahuje
a) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název nebo obchodní firmu objednatele kontroly vody, adresu jejího sídla, jde-li o právnickou osobu, nebo identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení, adresu místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu podnikající, nebo jméno, příjmení, adresu bydliště, jde-li o fyzickou osobu nepodnikající,
b) návrh úpravy rozsahu a četnosti kontroly pitné vody s odůvodněním,
c) zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel a
d) v případě návrhu na snížení rozsahu a četnosti kontroly průkaz o stálé jakosti a vyhovujících hodnotách předmětných ukazatelů jakosti pitné vody a jejího zdroje podle § 11 a výsledky kontrol za období posledních 2 let. V případě, že u menších vodovodů a studní je počet rozborů za toto období nižší než šest, vedle výsledků posledních 2 let i výsledky let předchozích tak, aby byla doložena řada šesti výsledků.
(3) Oznámení podle § 4 odst. 6 zákona obsahuje
a) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název nebo obchodní firmu objednatele kontroly vody, adresu jejího sídla, jde-li o právnickou osobu, nebo identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení, adresu místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu podnikající, nebo jméno, příjmení, adresu bydliště, jde-li o fyzickou osobu nepodnikající,
b) zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém byla látka nebo součást zjištěna,
c) uvedení látky nebo součásti, jichž se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů,
d) původ látky nebo součásti, pokud je znám, a
(1) Pro snížení četnosti kontroly podle § 4 odst. 4 zákona se za vyhovující výsledky fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů ve smyslu § 10 odst. 2 písm. d) považují stálé hodnoty bez abnormálních změn s nálezy nižšími než 50 % hygienického limitu. To neplatí, jde-li o ukazatele barva, konduktivita a pH, kde musí být hodnoty stálé (u pH v rozmezí 1 jednotky), a ukazatele chuť a pach, které musí být vždy pro spotřebitele přijatelné a ukazatele fluoridy a sírany, u kterých se za vyhovující výsledky považují stálé hodnoty bez abnormálních změn s nálezy nižšími než 75 % hygienického limitu. V případě mikrobiologických a biologických ukazatelů se za vyhovující výsledky u počtu kolonií při 22 °C, počtu kolonií při 36 °C a mikroskopického obrazu považují stálé hodnoty bez abnormálních změn nepřevyšující hygienický limit. U ukazatele koliformní bakterie se připouští nejméně 95 % výsledků s nulovými hodnotami a ve zbývajících případech nejvyšší hodnota 5 KTJ/100 ml, v případě předložení řady méně než 20 výsledků je přípustný pouze 1 výsledek s nenulovou hodnotou, která nepřesáhne 5 KTJ/100 ml.
(2) Při stanovení nižšího počtu vzorků pro vybrané ukazatele úplného rozboru se za vyhovující výsledky považují stálé hodnoty bez abnormálních změn s nálezy nižšími než 50 % hygienického limitu u ukazatelů s mezní hodnotou, a s nálezy nižšími než 30 % hygienického limitu u ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou.
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1) Ode dne nabytí účinnosti vyhlášky do 31. prosince 2007 musí být místa odběru vzorků volena tak, aby více než 25 % míst odběru nebylo trvalých, ale měnilo se každý rok. Měnící se místa odběru se vybírají metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou, která zajistí, že žádný ze zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti kontroly.
(2) Pro ukazatel "bromičnany" platí hygienický limit 25 µg/l (nejvyšší mezní hodnota) do 24. prosince 2008, pro ukazatel "chloritany" platí hygienický limit 400 µg/l (mezní hodnota) do 24. prosince 2006, pro ukazatel "olovo" platí hygienický limit 25 µg/l (nejvyšší mezní hodnota) do 24. prosince 2013. Pro balenou pitnou vodu a pitnou vodu dodávanou z výdejních automatů platí hygienické limity uvedené v příloze č. 1 od nabytí účinnosti vyhlášky.
Zrušuje se vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2004.
Ministr:
MUDr. Kubinyi, Ph. D. v. r.
Příloha č. 1 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity
A. Mikrobiologické a biologické ukazatele
|
č. |
ukazatel |
jednotka |
limit |
Typlimitu |
Vysvětlivky |
|
1 |
Clostridium perfringens |
KTJ/100 ml |
0 |
MH |
1 |
|
2 |
enterokoky |
KTJ/100 ml |
0 |
NMH |
|
|
KTJ/250 ml |
0 |
NMH |
2 |
||
|
3 |
Escherichia coli |
KTJ/100 ml |
0 |
NMH |
|
|
|
|
KTJ/250 ml |
0 |
NMH |
2 |
|
4 |
koliformni bakterie |
KTJ/100 ml |
0 |
MH |
|
|
5 |
mikroskopický obraz abioseston |
% |
10 |
MH |
3 |
|
6 |
mikroskopický obraz - počet organismů |
jedinci/ml |
50 |
MH |
3, 4 |
|
7 |
mikroskopický obraz - živé organismy |
jedinci/ml |
0 |
MH |
3, 4, 5 |
|
8 |
počty kolonií při 22 °C |
KTJ/ml |
200 |
MH |
6 |
|
KTJ/ml |
100 |
NMH |
2 |
||
|
9 |
počty kolonií při 36 °C |
KTJ/ml |
20 |
MH |
7 |
|
KTJ/ml |
20 |
NMH |
2 |
||
|
10 |
Pseudomonas aeruginosa |
KTJ/250 ml |
0 |
NMH |
2 |
B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele
|
č. |
ukazatel |
symbol |
jednotka |
limit |
Typlimitu |
vysvětlivky |
||
|
11 |
1,2-dichlorethan |
|
µg/1 |
3,0 |
NMH |
|
||
|
12 |
akrylamid |
|
µg/1 |
0,1 |
NMH |
8 |
||
|
13 |
amonné fonty |
NH4 + |
mg/1 |
0,50 |
MH |
|
||
|
14 |
antimon |
Sb |
µg/1 |
5,0 |
NMH |
|
||
|
15 |
arsen |
As |
µg/1 |
10 |
NMH |
|
||
|
16 |
barva |
|
mg/1 Pt |
20 |
MH |
|
||
|
17 |
benzen |
|
µg/1 |
1,0 |
NMH |
9 |
||
|
18 |
benzo[a] pyren |
BaP |
µg/1 |
0,010 |
NMH |
|
||
|
19 |
beryllium |
Be |
µg/1 |
2,0 |
NMH |
10 |
||
|
20 |
bor |
B |
mg/1 |
1,0 |
NMH |
|
||
|
21 |
bromičnany |
BrO3 - |
µg/1 |
110 |
NMH |
11, 35 |
||
|
22 |
celkový organický uhlík |
TOC |
Mg/1 |
S,0 |
MH |
12 |
||
|
23 |
dusičnany |
N03 - |
mg/1 |
50 |
NMH |
13 |
||
|
24 |
dusitany |
NO2 - |
Mg/1 |
0,50 |
NMH |
13 |
||
|
25 |
epichlorhydrin |
|
µg/1 |
0,10 |
NMH |
8 |
||
|
26 |
fluoridy |
F- |
mg/l |
1,5 |
NMH |
|
||
|
27 |
hliník |
Al |
mg/1 |
0,20 |
MH |
|
||
|
28 |
hořčík |
Mg |
mg/1 |
10 |
MH |
14 |
||
|
|
|
|
|
20 - 30 |
DH |
15 |
||
|
29 |
chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) |
CHSK-Mn |
mg/1 |
3,0 |
MH |
16 |
||
|
30 |
chlor volný |
|
mg/1 |
0,30 |
MH |
17 |
||
|
31 |
chlorethen (vinylchlorid) |
|
µg/1 |
0,50 |
NMH |
8 |
||
|
32 |
chloridy |
Cl- |
mg/1 |
100 |
MH |
18, 19 |
||
|
33 |
chloritany |
ClO2 - |
µg/1 |
200 |
MH |
11, 17, 35 |
||
|
34 |
chrom |
Cr |
µg/1 |
50 |
NMH |
|
||
|
35 |
chuť |
|
|
přijatelná pro odběratele |
MH |
20 |
||
|
36 |
kadmium |
Cd |
µg/1 |
5,0 |
NMH |
|
||
|
37 |
konduktivita |
k |
mS/m |
125 |
MH |
19, 21 |
||
|
38 |
kyanidy celkové |
CN- |
mg/1 |
0,050 |
NMH |
|
||
|
39 |
mangan |
Mn |
mg/1 |
0,050 |
MH |
22 |
||
|
40 |
měď |
Cu |
µg/1 |
1000 |
NMH |
23 |
||
|
41 |
microcystin-LR |
|
µg/1 |
1 |
NMH |
24 |
||
|
42 |
nikl |
Ni |
µg/1 |
20 |
NMH |
25 |
||
|
43 |
olovo |
Pb |
µg/1 |
10 |
NMH |
25, 35 |
||
|
44 |
ozon |
O3 |
µg/1 |
50 |
MH |
17 |
||
|
45 |
pach |
|
µg/1 |
přijatelný pro odběratele |
MH |
20 |
||
|
46 |
pesticidní látky |
|
µg/1 |
0,10 |
NMH |
26 |
||
|
47 |
pesticidní látky celkem |
|
µg/1 |
0,50 |
NMH |
27 |
||
|
48 |
pH |
pH |
µg/1 |
6,5 - 9,5 |
MH |
19, 29 |
||
|
49 |
polycyklické aromatické uhlovodíky |
PAU |
µg/1 |
0,10 |
NMH |
28 |
||
|
50 |
rtuť |
Hg |
µg/1 |
1,0 |
NMH |
|
||
|
51 |
selen |
Se |
µg/1 |
10 |
NMH |
|
||
|
52 |
sírany |
SO4 2- |
mg/1 |
250 |
MH |
19 |
||
|
53 |
sodík |
Na |
mg/1 |
200 |
MH |
|
||
|
54 |
stříbro |
Ag |
µg/1 |
50 |
NMH |
30 |
||
|
55 |
tetrachlorethen |
PCE |
µg/1 |
10 |
NMH |
31 |
||
|
56 |
trihalomethany |
THM |
µg/1 |
100 |
NMH |
32 |
||
|
57 |
trichlorethen |
TCE |
µg/1 |
10 |
NMH |
31 |
||
|
58 |
trichlormethan (chloroform) |
|
µg/1 |
30 |
MH |
|
||
|
59 |
vápník |
Ca |
mg/1 |
30 |
MH |
14 |
||
|
40 - 80 |
DH |
15 |
||||||
|
60 |
vápník a hořčík |
Ca + Mg |
Mmol/1 |
2 - 3,5 |
DH |
15 |
||
|
61 |
zákal |
|
ZF(t,n) |
5 |
MH |
33 |
||
|
62 |
železo |
Fe |
mg/1 |
0,20 |
MH |
34 |
||
Použité zkratky:
KTJ - kolonie tvořící jednotka
NMH - nejvyšší mezní hodnota
MH - mezní hodnota
DH - doporučená hodnota (§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.
, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
)
Vysvětlivky k tabulkám:
1. Stanovuje se u pitných vod upravovaných přímo z povrchových vod nebo
u podzemních vod ovlivněných povrchovými vodami. Tam, kde hodnota tohoto
ukazatele není dodržena, musí se prozkoumat daný vodní zdroj a
technologii úpravy, aby se zjistilo, zda lidské zdraví není potenciálně
ohroženo přítomností patogenních mikroorganismů, např. kryptosporidií.
Postup odpovědné osoby stanoví § 4 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb.
, ve zněni zákona č. 274/2003 Sb.
2. Platí pouze pro balenou pitnou vodu.
3. Nedílnou součástí výsledku zkoušky jsou i další informace získané pří
mikroskopickém rozboru, které mohou přispět k interpretaci výsledků.
Tento slovní popis obsahuje zejména složení přítomného abiosestonu
(případně jeho možný původ), bližší zařazení přítomných organismů a
jejich možný původ (surová voda, pomnožení v síti), jejich příslušnost
k obtížně odstranitelným skupinám spod. V případě výskytu živých organismů
u vod zabezpečených dezinfekcí je vždy nutné udat, o jaké organismy
se jednalo. U podzemních vod se zaznamenává především přítomnost
organismů vázaných na povrchové vody a organismů indikujících zhoršenou
jakost vody. Podzemní voda s výskytem organismů vázaných na povrchové
vody musí být považována za vodu podzemní ovlivněnou vodou povrchovou
(viz vysvětlivka 1).
4. Organismy zahrnovanými pod tento ukazatel se pro účely vyhlášky rozumí
sinice a všechny eukaryontní organismy (řasy, prvoci, mikromycéty,
vířníci, hlístice apod.). Bakterie (s výjimkou sinic) jsou uvedeny
jen ve slovním popisu, ale nepočítají se do celkového počtu organismů.
Mikroskopický nález masového výskytu organotrofních bakterií (více
než 100 jedinců/ml) je třeba posuzovat jako překročení MH ukazatelů č.
6, popřípadě č. 7. Produkty metabolismu železitých bakterií řadíme
k abiosestonu.
5. Mezní hodnota platí pouze u vod zabezpečených desinfekcí. Živé organismy
obsahující chlorofyl se odliší pomocí autofluorescence chlorofylu.
Ostatní, pokud je to možné, podle dalších znaků (například pohyb,
stav protoplastu).
6. Bez abnormálních změn. Pro náhradní zásobování; pro vodu dodávanou
ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu
z malých nedezinfikovaných zdrojů, produkujících méně než 5 m3 za den,
platí mezní hodnota 500 KTJ/ml.
7. Bez abnormálních změn. Pro náhradní zásobování; pro vodu dodávanou
ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu
z malých nedezinfikovaných zdrojů, produkujících méně než 5 m3
za den, platí mezní hodnota 100 KTJ/ml.
8. Hodnota platí pro zbytkovou koncentraci monomeru (látky), vypočtenou
podle údajů o obsahu a možném uvolňování z materiálů (např. z rozvodného
potrubí) a předmětů sloužících k úpravě, výrobě a distribuci pitné
vody, které jsou ve styku s pitnou vodou. Stanovení v pitné vodě
se provede jen v případě, kdy není možné výpočet provést a látka se vzhledem
k použitým materiálům může ve vodě vyskytovat. Stanovení chlorethenu
(vinylchloridu) se však provede rovněž u nových zdrojů před jejich
uvedením do provozu.
9. Při stanovení benzenu je nutné sledovat, není-li indikována přítomnost
dalších aromatických uhlovodíků (toluenu, xylenů, ethylbenzenu).
O nálezu těchto látek nad mez stanovení informuje laboratoř objednatele
rozboru. V případě kvantitativního stanovení se uvedou nálezy stanovených
látek do protokolu o zkoušce.
10. Stanovuje se vždy u nového zdroje a dále tam, kde nálezy Be přesahují
25 % limitní hodnoty.
11. Tam, kde je to možné bez snížení účinnosti dezinfekce, by se mělo
usilovat o dosažení co nejnižší hodnoty.
12. Bez abnormálních změn. Nemusí se stanovovat u zdrojů dávajících méně
než 10 000 m3
vody denně.
13. Musí být dodržena podmínka, aby součet poměrů zjištěného obsahu dusičnanů
v mg/1 děleného 50 a zjištěného obsahu dusitanů v mg/1 děleného
3 byl menší nebo rovný 1. Součet poměrů odpovídá svým významem nejvyšší
mezní hodnotě. Obsah dusitanů v pitné vodě na výstupu z úpravny
musí být nižší než 0,1 mg/l.
14. Mezní hodnota představuje minimum a platí pro vody, u kterých je při
úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku. Pro všechny vody
platí, že tam, kde je to možné, by se mělo usilovat o dosažení doporučené
hodnoty.
15. Doporučená hodnota jako optimální koncentrace je stanovena z hlediska
zdravotního, nikoliv technického.
16. Bez abnormálních změn. Není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah
TOC (celkový organický uhlík).
17. Obsah volného chloru, chloritanů či ozonu se stanovuje pouze v případě
použití chloru nebo prostředků obsahujících chlor, oxidu chloričitého
nebo ozonu při úpravě vody. Za úpravu se považuje i dezinfekce
vody. V případě využití vázaného aktivního chloru (např. ve formě chloraminů)
pro dezinfekci, platí pro celkový aktivní chlor mezní hodnota
0,4 mg/1.
18. V případech, kdy vyšší hodnoty chloridů jsou způsobeny geologickým
prostředím, se hodnoty až do 250 mg/1 považující za vyhovující požadavkům
této vyhlášky. Pro balené pitné vody uměle doplňované minerálními
látkami platí mezní hodnota 250 mg/1.
19. Voda by neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému,
včetně domovních instalací. Posouzení agresivity se provádí podle
TNV 75 7121 Požadavky na jakost vody dopravované potrubím.
20. V případě pochybností se za přijatelné považují stupně 1 a 2 při stanovení
podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu
(TON) a prahového čísla chuti (TFN).
21. Měřeno při 25°C.
22. V případech, kdy vyšší hodnoty manganu ve zdroji surové vody jsou
způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty manganu až do 0,20 mg/1
považující za vyhovující požadavkům této vyhlášky za předpokladu, že
nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody.
23. Limitní hodnota je stanovena na základě toxického působení mědi a
platí pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající metodou vzorkování
z kohoutku tak, aby vzorek byl reprezentativní pro průměrné jednotýdenní
množství požité spotřebiteli. Při koncentracích nad 100 µg/1 může
docházet ke změnám organoleptických vlastností vody. Pro kontrolu jakosti
pitné vody podle § 4
se použije metoda náhodného vzorkování během pracovního dne, která spočívá
v odběru prvních 1000 ml vody z kohoutku (bez očištění kohoutku
a bez předchozího odpouštění vody nebo odběru vzorků vody na stanovení
jiných ukazatelů) odebraných během normální pracovní doby vzorkaře
(obvykle 8.00 - 16.00 hod). Zjistí-li se při tomto odběru překročení
limitní hodnoty a je-li nepřímo prokázáno, že se jedná o zhoršení vlivem
vnitřního vodovodu, zajistí vlastník objektu účelové vzorkování
pro zjištění průměrné koncentrace látky požité spotřebiteli během jednoho
týdne.
24. Stanovuje se u pitné vody upravené z povrchové vody v období, kdy lze očekávat zvýšený výskyt sinic. Četnost stanovení může orgán ochrany veřejného zdraví omezit nebo od
stanovení tohoto ukazatele zcela upustit tam, kde osoba podle § 3 odst. 2 zákona
do provozního řádu podle § 4 odst. 3 zákona
uvede vhodný postup zaručující, že možný výskyt cyanotoxinů v pitné vodě
bude podchycen a následně budou činěna včasná a účinná opatření, která
zabrání ohrožení veřejného zdraví. Za vhodný postup k podchycení
cyanotoxinů se považuje např. sledování sinic ve vodárenském zdroji
pomocí vhodných metod, použití vhodného biotestu ke zjištění, zda přítomné
sinice obsahují cyanotoxiny, případně stanovení toxinů přímo v
biomase sinic nebo v surové vodě. Za účinná opatření se považují např.
změna odběrového horizontu s nižší koncentrací sinic, použití vodárenské
technologie prokazatelně vedoucí k odstranění cyanotoxinů z upravované
vody nebo dočasné odstavení vodárenského zdroje..
25. Limitní hodnota platí pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající
metodou vzorkování z kohoutku tak, aby vzorek byl reprezentativní pro
průměrné jednotýdenní množství požité spotřebiteli. Pro kontrolu jakosti
pitné vody podle § 4
se použije metoda náhodného vzorkování během pracovního dne, která spočívá
v odběru prvních 1000 ml vody z kohoutku (bez očištění kohoutku
a bez předchozího odpouštění vody nebo odběru vzorků vody na stanovení
jiných ukazatelů) odebraných během normální pracovní doby vzorkaře
(obvykle 8.00 - 16.00 hod). Zjistí-li se při tomto odběru překročení
limitní hodnoty a je-li nepřímo prokázáno, že se jedná o zhoršení vlivem
vnitřního vodovodu, zajistí vlastník objektu účelové vzorkování
pro zjištění průměrné koncentrace látky požité spotřebiteli během jednoho
týdne.
26. Pesticidy se rozumí organické insekticidy, herbicidy, fungicidy, nematocidy,
akaricidy, algicidy, rodenticidy, slimicidy, příbuzné produkty
(např. regulátory růstu) a jejich metabolity, rozkladné nebo reakční
produkty. Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s
výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí
limitní hodnota 0,03 µg/1. Stanovují se pouze pesticidy s pravděpodobným
výskytem v daném zdroji. Stanovené pesticidní látky musí být v
rozboru specifikovány. Pokud pesticidy nejsou součástí úplného rozboru,
musí osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona
doložit, proč nepředpokládá výskyt pesticidů ve zdroji.
27. Limitní hodnota se vztahuje na součet jednotlivých stanovených a kvantitativně
zjištěných pesticidních látek. Není-li látka zjištěna kvantitativně,
k součtu se přičítá nula.
28. Limitní hodnou se vztahuje na součet kvantitativně stanovených následujících
specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen,
benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren. Není-li látka zjištěna
kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Jsou-li stanoveny další látky
typu polyaromatických uhlovodíků, nelze jejich hodnotu zahrnout do
ukazatele PAU. S výjimkou benzo[a]pyrenu, pro který je stanovena limitní
hodnota (ukazatel č. 18), se v případě jejich nálezu nad mezí detekce
postupuje podle § 4 odst. 6 zákona
.
29. Pro balené pitné vody nesycené oxidem uhličitým a pro pitnou vodu
dopravovanou kontejnery lze připustit hodnotu pH od 4,5; pro balenou
pitnou vodu, která je přírodně bohatá nebo uměle obohacena oxidem uhličitým,
může být minimální hodnota i nižší. U vod s přirozeně nižším
pH se hodnoty pH 6,0 až 6,5 považují za splňující požadavky této vyhlášky
za předpokladu, že voda nepůsobí agresivně vůči materiálům rozvodného
systému, včetně vnitřního vodovodu.
30. Týká se vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením
obsahujícím stříbro.
31. Součet koncentrací tetrachlorethenu a trichlorethenu nesmí překročit
10 µg/1.
32. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací
trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bfomoformu),
dibromchlormehtanu a bromdichlormethanu. Není-li látka zjištěna kvantitativně,
k součtu se přičítá nula. Tam, kde je to možné bez snížení
účinnosti dezinfekce, by se mělo usilovat o dosažení co nejnižší hodnoty.
33. V případech úpravy povrchové vody by voda vycházející z úpravny neměla
překročit hodnotu 1,0 ZF. Jednotka se uvádí podle použité metody
stanovení: ZF(t) nebo ZF(n), kde t znamená turbidimetrickou a n nefelometrickou
metodu.
34. V případech, kdy vyšší hodnoty železa ve zdroji surové hodnoty jsou
způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty železa až do 0,50 mg/1
považující za vyhovující požadavkům této vyhlášky za předpokladu, že
nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody.
35. Platnost hygienického limitu po datu uvedeném v § 12
.
Příloha č. 2 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody podle § 3 odst. 3 zákona a jejich hygienické limity
|
č. |
ukazatel |
symbol |
jednotka |
limit |
typ limitu |
vysvětlivky |
|
|
teplá voda vyrobená z pitné vody |
teplá voda vyrobená z jiné vody než z vody pitné |
|
|
||||
|
1 |
Legionella pneumophila |
|
KTJ/100 ml |
100 |
100 |
MH |
1,2 |
|
2 |
Legionella pneumophila |
|
KTJ/100 ml |
0 |
0 |
NMH |
1,3 |
|
3 |
počty kolonií při 36 °C |
|
KTJ/ml |
200 |
200 |
MH |
1 |
|
4 |
Escherichia coli |
|
KTJ/100 ml |
- |
0 |
NMH |
1 |
|
5 |
Pseudomonas aeruginosa |
|
KTJ/100 ml |
- |
0 |
MH |
1 |
|
6 |
atypická mykobakteria |
|
KTJ/1000 ml |
- |
100 |
MH |
1,4 |
|
7 |
barva |
|
mg/l Pt |
20 |
- |
MH |
1 |
|
8 |
celkový organický uhlík |
TOC |
mg/l |
5,0 |
5,0 |
MH |
1,5 |
|
9 |
chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) |
CHSKMn |
mg/l |
3,0 |
5,0 |
MH |
1,6 |
|
10 |
chlor volný |
|
mg/l |
1,0 |
1,0 |
MH |
1,7 |
|
11 |
fosforečnany |
|
mg/l |
3,5 |
3,5 |
MH |
1,8 |
|
12 |
oxid chloričitý |
|
mg/l |
0,8 |
0,8 |
MH |
1,7 |
|
13 |
pach |
|
|
přijatelný pro odběratele |
přijatelný pro odběratele |
MH |
1,9 |
|
14 |
pH |
pH |
|
6,5-9,5 |
6,0-9,5 |
MH |
1,10 |
|
15 |
teplota |
|
°C |
55 |
55 |
DH |
1, 11 |
|
16 |
trihalomethany |
THM |
µg/l |
100 |
100 |
NMH |
1,12 |
|
17 |
zákal |
|
ZF(t,n) |
5 |
5 |
MH |
1,13 |
Vysvětlivky :
1. Odběr vzorků pro stanovení ukazatelů teplé vody (s výjimkou cíleného
epidemiologického šetření) se provádí po odpuštění vody po dobu 1 minuty.
2. Limit jako mezní hodnota platí pro zdravotnická a ubytovací zařízení,
sprchy u veřejných bazénů a
koupališť; pro ostatní objekty platí jako doporučená hodnota, o kterou
je nutné pomocí technických opatření
usilovat.
3. Limit jako nejvyšší mezní hodnota platí pro oddělení nemocnic, kde
jsou umístěni imunokompromitovaní pacienti, jako jsou například oddělení
transplantační, nedonošenecká, asnestezioresuscitační, dialyzační,
onkologie, hematoonkologie, jednotky intenzivní péče.
4. Limitní hodnota se vztahuje na součet počtů následujících druhů atypických
mykobakterií: Mycobacterium chelonae, M. kansasii, M. avium,
M. intracellulare, M. scrophulaceum, M. xenopi, M. fortuitum. Ukazatel
se stanovuje pouze v případě výroby teplé vody ze zdroje povrchové
vody nebo důlní vody a s centrálním ohřevem a rozvodem.
5. Ukazatel není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah CHSK-Mn (chemické
spotřeby kyslíku).
6. Ukazatel není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah TOC (celkový
organický uhlík).
7. Neplatí pro řízenou nárazovou dezinfekci, při které lze použít i vyšší
dávky dezinfekčního přípravku za podmínky, že pomocí organizačních
opatření bude zajištěno, že takto ošetřená voda nebude použita k lidské
spotřebě (pití a koupání). Obsah volného chloru a oxidu chloričitého
se stanovuje pouze v případě použití těchto látek při úpravě vody.
8. Vyjádřeno jako PO
4
3-
. Ukazatel se stanovuje pouze v případě, že do teplé vody je přidáván
chemický přípravek na bázi fosforu.
9. V případě pochybností se za přijatelné považují stupně 1 a 2 při stanovení
podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu
(TON) a prahového čísla chuti (TFN).
10. U vod s přirozeně nižším pH se hodnoty pH 6,0 až 6,5 považují za splňující
požadavky této vyhlášky za předpokladu, že voda nepůsobí agresivně
vůči materiálům rozvodného systému, včetně vnitřního vodovodu.
11. Teplota teplé vody po odtočení by neměla klesnout pod 50 °C (optimálně
nad 55 °C) z důvodu minimalizace rozvoje legionel v rozvodu vody.
12. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací
trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu),
dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Je-li to možné, aniž by byla
snížena účinnost dezinfekce, usiluje se o dosažení co nejnižší hodnoty.
Ukazatel se stanovuje pouze v případě dezinfekce vody pomocí chlorového
přípravku.
13. Jednotka se uvádí podle použité metody stanovení: ZF(t) nebo ZF(n),
kde (t) znamená turbidimetrickou a (n) nefelometrickou metodu.
Příloha č. 3 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců a jejich hygienické limity
A. Mikrobiologické požadavky
|
Ukazatel |
jednotka |
Limit |
Vysvětlivky |
|
atypická mykobakteria |
KTJ/1000 ml |
100 |
1,3 |
|
Escherichia coli |
KTJ/100 ml |
0 |
|
|
legionely |
KTJ/100 ml |
100 |
2,3 |
|
počet kolonií při 36 °C |
KTJ/1 ml |
200 |
|
|
Pseudomonas aeruginosa |
KTJ/100 ml |
0 |
|
|
Staphylococcus aureus |
KTJ/100 ml |
0 |
|
B. Fyzikální a chemické požadavky
|
Ukazatel |
jednotka |
Limit |
Vysvětlivky |
|
chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) |
mg/l |
5,0 |
|
|
pach |
|
přijatelný pro odběratele |
4 |
|
pH |
|
6-9,5 |
|
|
trihalometany |
µg/l |
100 |
|
|
volný chlor |
mg/l |
0,1 -1,0 |
5 |
|
vizuální posouzení |
|
|
6 |
|
zákal |
ZF(t,n) |
5 |
7 |
Vysvětlivky:
1. Limitní hodnota se vztahuje na součet následujících druhů atypických
mykobakterií: Mycobacterium chelonae, M. kansasii, M. avium, M. intracellulare,
M. scrophulaceum, M. xenopi, M. fortuitum.
2. Vyšetření na přítomnost legionel není potřeba provádět, jestliže je
ohřev prováděn v místě spotřeby (např. průtokovým ohřívačem).
3. Ukazatelé se stanovují pouze v případě výroby teplé vody ze zdroje
povrchové vody nebo důlní vody a s centrálním ohřevem a rozvodem.
4. V případě pochybností se za přijatelné považují stupně 1 a 2 při stanovení
podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu
(TON) a prahového čísla chuti (TFN).
5. Stanovení se provádí v místě odběru vzorků. Obsah volného a vázaného
chloru, popř. jiného dezinfekčního přípravku se stanovuje pouze v případě
použití látek obsahujících chlor při úpravě vody.
6. Např. nepřítomnost povlaku nebo pěny na hladině, barva apod.
7. V protokolu se u výsledku uvede jednotka podle použité metody stanovení:
ZF(t) nebo ZF(n), kde (t) znamená turbidimetrickou a (n) nefelometrickou
metodu. V případě překročení limitní hodnoty nutno okamžitě
vyšetřit příčinu a přijmout účinná opatření k nápravě.
A. Minimální roční četnost odběru a rozsah rozborů vzorků pitné vody (mimo balené vody)
|
Počet obyvatel zásobované oblasti (§ 2 písm. d) ) při denní spotřebě 200 l na osobu |
Objem vody rozváděné či produkované v zásobované oblasti (m3
/den) |
Roční počet vzorků pro krácený rozbor |
Roční počet vzorků pro úplný rozbor |
|
&2264 50 |
50 &226 |
2 |
10 1 1 za |
|
a roky > 50 & |
&2264 100 |
|
1 |
|
&2264 20 2 1 |
1 > 100 &2264 |
6 |
5 |
|
> 20 &2264 100 |
0 3 1 > 500 &2 |
& |
6 |
|
5 000 > 100 &2264 1 |
1 000 4 2 > 5 00 |
|
eě nedokončených) z celk ového objemu 1 + 1 na každých 3 300 m3/den ( |
|
etně nedokončených) z |
z celkového objemu > |
5000 &2264 500 000 > 10 000 &2264 100 000 3 + 1 na každých 10 000 |
|
|
/den (vče |
ě nedokon |
chz celkového objemu > 50 0 000 > 100 000 10 + 1 na každých 25 000 |
en (včetně nedokončený
) z celkového objemu
Vysvětlivky k tabulce:
*) Neodpovídá-li objem
vyráběné vody počtu obyvatel podle hodnot uvedených v tabulce, považuje se za rozhodující počet zásobovaných obyvatel. Pokud počet zásobovaných
obyvatel, např. vzhledem k sezonní rekreaci, výrazně kolísá a nelze
jej jednoznačně určit, bere se jako základ stanovení četnosti průměrn
objem vyrobené vody (M3 /den) za roční období.
**) P
říklad výpočtu: pro objem rozváděné vody 5200 m3/den je počet krácených
rozborů 22 [4 + (
x 3)] a počet úplných rozborů 3 [1 + (2 x 1)]. B. Minimální roční četnost odběru a rozsah rozborů vzorků balené pitné vody stáčené d
|
láhví nebo kontejnerů za účel |
pro
prodej v láh |
h v m3 Roční počevzorků pro krác |
|
ý ro |
or |
R |
|
ní počet vzor |
or |
|
|
ro ú |
ný rozbor < 10 1 2 1 > 10 &2264 60 24 1 > 60 2 na ka |
ých 5 m3 (včetně ne dokončených) z celkového objemu 1 na každ |
100 m3 (včetně nedokončených) z celkového objemu Objemy
Příloha č. 5 Minimální rozsah rozborů vzorků pitné vody
1. Krácený rozbor
Účelem krácených rozborů je získávat pravidelné informace o stabilitě
vodního zdroje a účinnosti úpravy vody, zvláště dezinfekce (pokud je
prováděna), mikrobiologické jakosti a organoleptických vlastnostech vody,
a to za účelem zjištění, zda jsou dodržovány limitní hodnoty stanovené
touto vyhláškou nebo orgánem ochrany veřejného zdraví na základě
zákona.
Krácený rozbor sestává minimálně z následujících ukazatelů:
|
č. |
ukazatel |
vysvětlivky |
|
1 |
Escherichia coli |
|
|
2 |
koliformní bakterie |
|
|
3 |
Clostridium perfringens |
1 |
|
4 |
počty kolonií při 22 °C |
|
|
5 |
počty kolonií při 36 °C |
|
|
6 |
Pseudomonas aeruginosa |
2 |
|
7 |
mikroskopický obraz - abioseston |
3 |
|
8 |
mikroskopický obraz - počet organismů |
3 |
|
9 |
mikroskopický obraz - živé organismy |
3 |
|
10 |
amonné ionty |
|
|
11 |
barva |
|
|
12 |
dusičnany |
|
|
13 |
dusitany |
|
|
14 |
hliník |
4 |
|
15 |
chlor volný |
5 |
|
16 |
chemická spotřeba kyslíku - manganistanem (nebo celkový organický uhlík) |
|
|
17 |
chuť |
|
|
18 |
konduktivita |
|
|
19 |
mangan |
6 |
|
20 |
pach |
|
|
21 |
pH |
|
|
22 |
zákal |
|
|
23 |
železo |
|
Vysvětlivky k tabulce:
1. Stanovuje se pouze u pitných vod upravovaných přímo z vod povrchových
nebo u podzemních vod ovlivněných povrchovými vodami.
2. Stanovuje se pouze u balené pitné vody.
3. Stanovuje se v případě, je-li zdrojem povrchová voda. Je-li zdrojem
podzemní voda, stanovuje se pouze v případě ovlivnění podzemního zdroje
povrchovou vodou a indikace pomnožování organismů v síti.
4. Stanovuje se pouze při použití vločkovacího činidla na bázi hliníku.
5. Stanovuje se pouze v případě použití prostředků obsahujících chlor.
V případě využití vázaného aktivního chloru (např. ve formě chloraminů)
pro dezinfekci, se stanovuje celkový aktivní chlor. Při použití jiného
chemického dezinfekčního prostředku se stanoví zbytkové množství
příslušné aktivní látky.
6. Stanovuje se pouze v případě, kdy je mangan z vody při úpravě odstraňován.
2. Úplný rozbor
Účelem úplných rozborů je získávat informace potřebné ke zjištění, zda
limitní hodnoty všech ukazatelů stanovených touto vyhláškou nebo na
základě § 4 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb.
, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
orgánem ochrany veřejného zdraví jsou dodržovány.
Předmětem úplného rozboru jsou všechny ukazatele uvedené v příloze č.
1 (s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům uvedeným v téže příloze)
s výjimkou případů, kdy je orgánem ochrany veřejného zdraví stanoveno
na základě zákona jinak.
Příloha č. 6 Požadavky na analytické metody
A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru
|
Ukazatel |
Metoda |
Alternativní metoda |
|
Escherichia soli |
ČSN EN ISO 9308-1 |
Detekce Escherichia coli (E. coli)a koliformů pomocí metody Colilert®-18/Quanti-Tray® ) *) |
|
koliformní bakterie |
ČSN EN ISO 9308-1 |
|
|
enterokoky |
ČSN EN ISO 7899-2 |
I |
|
Pseudomonas aerugmosa |
ČSN EN12780 |
I |
|
počty kolonií při 22 °C a 36 °C |
ČSN EN ISO 6222 |
|
|
mikroskopický obraz |
ČSN 757711 a ČSN 757713 |
|
|
Clostridium perfringens (včetně spor) |
viz postup níže |
'I |
|
atypická mykobakteria |
viz postup níže |
|
|
legionely |
ČSN ISO 11731 |
|
*) čísla patentů v USA: 5.610.029 ze dne 11. března 1997; 5.518.892 ze
dne 21. května 1996; 5.620.895 ze dne 15. dubna 1997; 5.753.456 ze dne
19. května 1998
1. Clostridium perfringeus (včetně spor):
Postup stanovení :
Membránová filtrace, po které následuje anaerobní kultivace membrány na
m-CP agaru při 44 ± 1 °C po dobu 21 ± 3 hod. Počítá se četnost neprůsvitných
žlutých kolonií, jejichž zbarvení přejde do růžova nebo červena
po vystavení parám amoniaku po dobu 20 až 30 sekund.
Agar m-CP má toto složení
Bazální médium:
hyptóza 30 g
kvasnicový extrakt 20 g
sacharoza 5 g
hydrochlorid L-cysteinu 1 g
MgSO4
. 7 H2
O 0,1 g
bromkrezolová purpurová červeň 40 mg
agar 15 g
voda 1000 ml
Tyto součásti bazálního média se rozpustí, pH se upraví na 7,6 a médium
se na dobu 15 minut umístí v autoklávu při 121 °C. Poté se médium nechá
zchladnout a přidají se následující přísady:
D- cycloserin 400 mg
polymyxin B ve formě síranu 25 mg
indoxyl-&03B2-D-glukosid (pd (předem rozpuštěný v 8 ml sterilní vody) 6
mg
sterilně zfiltrovaný 0,5% fenolftalein difosforečnanový roztok 2
ml
sterilně zfiltrovaný 4,5% FeCl3.6 H20
ml
2. Atypická mykobakte
a:
Pro stanovení atypických mykobakterií lze použít jednu z následujících
me
d:
a) Metoda s laurylsulfátem sod
m:
Postup stanov
í:
Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 µm) se zpracuje s pomocí
vodní vývěvy 0,5 l vody. Za sterilních podmínek se filtr vyjme pinzetou
a nůžkami rozstříhá na 6 - 8 proužků, které se přemístí do centrifugační
nádobky s 20 ml sterilní destilované vody a vytřepou 10 minut
na třepačce. Roztok se pak přelije do další nádobky a centrifuguje
20 minut při 2000 g až 3000 g. Supernatant se odlije a sediment se dekontaminuje
3 ml roztoku 3% laurylsulfátu sodného s 1 % NaOH. Po 20
minutách třepání na třepačce se přidá 25 ml sterilní destilované vody
a centrifuguje se opět při 2000 g až 3000 g po dobu 20 minut. Po odlití
supernatantu se k sedimentu přidají cca 2 ml fyziologického roztoku
tak, aby se výsledný objem vzorku ve zkumavce zarovnal na určitou
jeho hodnotu, která poslouží pro výpočet kvantity. Po homogenizaci pipetou
se vzorek očkuje v množství po 0,25 ml na šest vaječných půd (3
Löwensteinovy-Jensenovy a 3 Ogawovy půdy). Vždy dvě z naočkovaných půd
se (1 L. -J. a 1 Ogawova) se inkubují při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Výsledek
se odečítá za 1, 3, 6 a 9 týdnů, pro stanovení počtů se použijí
výsledky po 9 týdnech inkubace. V případě, že kmen neroste při určité
teplotě, se výsledky počítají jen z těch teplot inkubace, při nichž
je kmen schopen růst (některé mykobakterie nerostou při teplotě nižší
než 37 °C). U vyrostlých kolonií se zaznamenává jejich morfologie
a pigmentace a mikroskopicky se Ziehl-Neelsenovým barvením ověří jejich
acidorezistence. V případě pozitivity se provádí ve specializovaných
mykobakteriologických laboratořích druhová identifikace izolovaného
km
e.
Počty mykobakterií na 1 l vody se vypočtou ve vztahu k objemu přefiltrované
vody, objemu vzorku po centrifugaci, počtu očkovaných ploten
a velikosti očkovaného inok
a.
K dekontaminaci vody je možné použít také chlorhexidin. K sedimentu
se přidá 10 ml 0,2% vodného roztoku chlorhexidinu, ručně protřepe a
ponechá 24 hodin při pokojové teplotě. Druhý den po centrifugaci a po
promytí sedimentu 10 ml sterilní destilované vody se sediment po další
centrifugaci při 2000 g až 3000 g zpracuje stejně jako při metodě
s laurylsulfátem sod
m.
b) Metoda s cetylpyridinium chloridem (CPC): Postup stanov
í:
Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 µm) se zpracuje s pomocí
vodní vývěvy 1 litr vody. Pro dekontaminaci vzorku vody se použije
roztok CPC ve výsledné koncentraci 0,005 %, který se připraví do sterilní
destilované v
y.
Dekontaminace vzorku vody je provedena následujícím způsobem: 1 díl
0,05% roztoku CPC je přidán k 9 dílům vzorku vody. Po uzavření láhve
se její obsah po dobu 30 sekund protřepává, pak se nechá 30 minut stát.
Poté se ihned provede filtrace přes celulózový membránový filtr
o průměru 50 mm a velikosti pórů 0,45
m.
Filtr je propláchnut po ukončení filtrace 500 ml sterilní destilované
vody, aby se odstranila residua
C.
Filtr se vyjme sterilní pinzetou a vloží do sterilní 30 ml plastikové
nádobky, do níž jsou přidány 2 ml sterilní destilované vody. Na vortexu
je plastiková nádobka protřepána po dobu 10 vteřin. Na povrch
půd v Petriho miskách je suspenze inokulována po 0,2 ml a 0,1 ml je použita
k nátěru na podložní sklíčko pro barvení metodou dle Ziehl-Neelsena.
Kultivace na jedné Petriho misce s Löwenstein-Jensenovou půdou
a jedné Petriho misce s Ogawovou půdou při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Hodnocení
se provádí 1x týdně do 9 týdnů inkub
e.
Do protokolu se zaznamenávají zjištěné výsledky na jednotlivých půdách:
počet kolonií na půdě, při masivním růstu na výseči s reprezentativním
nárůstem, morfologie kolonií, mikroskopické ověření vyrostlých
kolonií. Pokud je zjištěn růst více mykobakteriálních druhů, uvádí
se počet každého druhu zvlášť. Pro identifikaci je odebráno 10 kolonií,
z nichž je připravena subkultura na pevné půdě (Löwenstein-Jensenově
nebo Ogawově) pro provedení identifikačních testů. U některých suspektních
kolonií mykobakterií je možno provést vyšetření GEN Probe přímo
z primokultury z dostatečného inokula. Konečné hodnocení růstu je
provedeno po 9 týdnech inkubace, stejně tak uzavření negativních vyšetření
(u negativních se inkubace prodlouží do 12 týdnů). Pokud v průběhu
šestitýdenní inkubace přerostou všechny naočkované půdy nespecifickou
bakteriální flórou, uzavře se výsledek dř
e.
Pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace (popř.
po 12 týdnech inkubace, pokud po 9 týdnech bylo vyšetření negativní).
V případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají
jen z údajů těch teplot inkubace, při nichž je kmen schopen růst.
Počty kolonií mykobakterií na 1 litr vody se vypočítají ve vztahu k objemu
přefiltrované vody, objemu vzorku při vytřepávání filtru, velikosti
očkovaného inokula a počtu inokulovaných plo
n. B. Ukazatele, pro které jsou stanoveny požadavky na me
|
du Ukaz |
el Pravdivost v % limitní hodnoty ukazatele (vysvětlivk |
1) Přesnost v % limitní hodnoty ukazatele (vysvětlivk |
2) Mez detekce v % limitní hodnoty ukazale (vysvětlivk |
3) Vysvětl |
|
|
ky akryla |
|
|
|
|
|
|
4 amonné i |
ty |
10 |
10 |
|
|
|
ant |
on |
25 |
25 |
|
|
|
a |
en |
10 |
10 |
|
|
|
b |
va |
25 |
25 |
|
|
|
be |
en |
25 |
25 |
|
|
|
benzo[a] p |
en |
25 |
25 |
|
|
|
beryl |
um |
25 |
25 |
|
|
|
|
or |
10 |
10 |
|
|
|
bromič |
ny |
25 |
25 |
|
|
|
celkový organický u |
ík |
10 |
10 |
|
|
|
1,2-dichlore |
an |
25 |
25 |
|
|
|
dusič |
ny |
10 |
10 |
|
|
|
dusi |
ny |
10 |
10 |
|
|
|
epichlorhy |
|
|
|
|
|
|
4 fluo |
dy |
10 |
10 |
|
|
|
hl |
ík |
10 |
10 |
|
|
|
ho |
ík |
10 |
10 |
|
|
|
chemická spotřeba kyslíku manganist |
em |
25 |
25 |
|
|
|
chlor v |
ný |
10 |
10 |
|
|
|
chlorethen (vinylchlo |
|
|
|
|
|
|
4 chlo |
dy |
10 |
10 |
|
|
|
chlori |
ny |
25 |
25 |
|
|
|
c |
om |
10 |
10 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5 kad |
um |
10 |
10 |
|
|
|
kondukti |
ta |
10 |
10 |
|
|
|
kyanidy cel |
vé |
10 |
10 |
1 |
|
|
6 ma |
an |
10 |
10 |
|
|
|
|
ěď |
10 |
10 |
|
|
|
microcysti |
LR |
25 |
25 |
|
|
|
|
kl |
10 |
10 |
|
|
|
o |
vo |
10 |
10 |
|
|
|
|
on |
10 |
10 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5 pesticidní l |
ky |
25 |
25 |
2 |
|
|
7 pesticidní látky ce |
|
|
|
|
|
|
8 polycyklické aromatické uhlovo |
ky |
25 |
25 |
2 |
|
|
9 reakce v |
|
|
|
|
|
|
10 |
uť |
20 |
10 |
|
|
|
s |
en |
10 |
10 |
|
|
|
sí |
ny |
10 |
10 |
|
|
|
s |
ík |
10 |
10 |
|
|
|
stř |
ro |
15 |
15 |
|
|
|
tetrachlore |
en |
25 |
25 |
10 |
|
|
11 trihalomet |
ny |
25 |
25 |
10 |
|
|
12 trichlore |
en |
25 |
25 |
10 |
|
|
11 trichlormethan (chlorof |
m) |
25 |
25 |
|
|
|
vá |
ík |
10 |
10 |
|
|
|
vápník a ho |
ík |
10 |
10 |
|
|
|
z |
al |
25 |
25 |
25 |
|
|
13 že |
zo |
10 |
10 |
|
|
Použité analytické metody musí být minimálně schopny stanovit koncentrace
s uvedenou mezí detekce a na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele
se stanovenou pravdivostí a přesností. Ať už je citlivost dané
použité analytické metody jakákoliv, musí být výsledek vyjádřen nejméně
stejným počtem desetinných míst jako je uvedeno u limitní hodnoty
daného ukazatele v části B přílohy č
1.
Vysvětlivky k tabu
e:
1. Pravdivost je těsnost shody mezi průměrnou hodnotou získanou z
velkého počtu výsledků měření a přijatou referenční hodno
u.
2. Přesnost je těsnost shody mezi nezávislými výsledky zkoušek získanými
za předem specifikovaných podmínek. Přesnost vyjadřuje míru rozptylu
pozorování kolem střední hodnoty. Přesnost závisí pouze na rozdělení
náhodných chyb a nemá vztah ke skutečné hodnotě. Výrok o přesnosti
může být vztažen na jakýkoliv soubor měření uskutečněných za daných
experimentálních podmínek, které mohou být zvoleny libovolně (opakovatelnost,
reprodukovatelnost). Přesnost souboru měření může být vyjádřena
kvantitativně některou z výběrových charakteristik rozptylu,
například jako výběrová směrodatná odchy
a.
3. Mez detekce daného analytického postupu je dána nejmenším množstvím
analytu ve vzorku, které může být detekováno (při zadané hodnotě
chyb I. a II. dru
).
4. Charakteristiky metody nejsou stanoveny. Hodnota ukazatele se kontroluje
pomocí specifikace výrobku, který danou látku obsahuje (množství
látky přítomné v materiálu nebo z něho uvolňova
).
5. Charakteristiky metody nejsou stanov
y.
6. Daná metoda by měla stanovit celkový obsah kyanidů ve všech form
h.
7. Charakteristiky metody platí pro každý jednotlivý pesticid a vždy
závisejí na povaze daného pesticidu. V současné době není požadovaná
hranice průkaznosti (mez detekce) pro všechny pesticidy dosažitelná;
o dosažení tohoto standardu je ale třeba systematicky usilo
t.
8. Viz požadavky pro jednotlivé pestic
y.
9. Charakteristiky metody platí pro jednotlivé specifikované látky
(viz vysvětlivka 28 k příloze č. 1) na úrovni 25 % limitní hodnoty ukazat
e.
10. Charakteristiky stanovené pro stanovení koncentrace vodíkových
iontů (pH) spočívají v tom, že použitá analytická metoda musí být schopna
měřit koncentrace na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele s
pravdivostí 0,2 jednotky pH a s přesností na 0,2 jednotky
H.
11. Charakteristiky metody platí pro jednotlivé specifikované látky
(TCE, PCE) na úrovni 50 limitní hodnoty ukazat
e.
12. Charakteristiky metody platí pro jednotlivé specifikované látky
(viz vysvětlivka 32 k příloze č. 1) na úrovni 25 % limitní hodnoty
ukazatele, s výjimkou ukazatele trichlormethan, pro který jsou stanoveny
samostatné požada
y.
13. Platí pro limitní hodnotu 1,0
1) Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.
2) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.
, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.
3) Vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 241/1998 Sb. a vyhlášky č. 465/2000 Sb.
4) § 3 odst. 4 , § 3a odst. 1 až 7 a § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
5) § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
6) Vyhláška č. 307/2002 Sb. , o radiační ochraně.
7) § 2 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
8) Například ČSN ISO 5667-5 Jakost vod. Odběr vzorků, část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody využívané při výrobě potravin a nápojů. ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod. Odběr vzorků, část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi. ČSN ISO 5667-14 Jakost vod. Odběr vzorků, část 14: Pokyny k zabezpečení jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
9) § 2 písm. n) zákona č. 110/1997 Sb.
, o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 písm. a) vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní
a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.