Vyhl�ka Ministerstva pr�myslu a obchodu, kterou se stanov� podm�nky pro ur�ov�n� jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla, jejich vlastnost� a zp�soby ozna�ov�n� v�robk� z k�i���lov�ho skla
Ministerstvo pr�myslu a obchodu stanov� podle � 28a p�sm. f) z�kona �. 634/1992 Sb. , o ochran� spot�ebitele, ve zn�n� z�kona �. 104/1995 Sb. a z�kona �. 64/2000 Sb.:
(1) Vyhl�ka stanov� podm�nky pro ur�ov�n� jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla v�etn� n�zv� t�chto druh�, vlastnost�, kter� je charakterizuj�, jim p�idan�ch symbol� a metod stanoven� p��slu�n�ch chemick�ch a fyzik�ln�ch vlastnost�, jako� i podm�nky pro ozna�ov�n� v�robk� z k�i���lov�ho skla v�etn� stanoven� v�robk� z k�i���lov�ho skla, kter� ozna�ov�n� podl�haj�.
(2) Ozna�ov�n� se vztahuje na v�robky z jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla za�azen� do ��seln�ho k�du 7013 Harmonizovan�ho syst�mu celn� nomenklatury.1)
(3) Jednotliv� druhy k�i���lov�ho skla se ozna�uj� t�mito n�zvy:
a) vysoce olovnat� k�i���lov� sklo 30 % PbO,
b) olovnat� k�i���lov� sklo 24 % PbO,
c) k�i���lov� sklo krystalin, nebo
(4) Podm�nky pro ur�ov�n� jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla a zp�sob jejich ozna�ov�n� jsou uvedeny v p��loze �. 1.
(5) Metody stanoven� chemick�ch a fyzik�ln�ch vlastnost� jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla jsou uvedeny v p��loze �. 2.
N�zev druhu a symbol podle p��lohy �. 1 lze pou��t pouze pro jednotliv� druhy k�i���lov�ho skla, pokud spl�uj� podm�nky stanoven� v t�to p��loze.
N�zvy druh� k�i���lov�ho skla a symboly uveden� v p��loze �. 1 mohou b�t um�st�ny spole�n� na jedn� etiket�.
Tam, kde obchodn� ozna�en�, n�zev v�robce, dovozce nebo prod�vaj�c�ho nebo kter�koliv jin� ozna�en� nebo jeho ��st by bylo shodn� nebo podobn� s ozna�en�m jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla podle t�to vyhl�ky nebo by mohlo s nimi v�st k jak�koli z�m�n�, a to jak p�i nab�dce a v obchodn� dokumentaci, tak i p�i reklam� t�chto v�robk�, ozna�� se p�ed uveden�m na trh takov�m zp�sobem, aby
a) u jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla bylo mo�no jednozna�n� ur�it, zda odpov�daj� po�adavk�m uveden�m v � 2 , a
b) v�robky, kter� nespl�uj� po�adavky uveden� pod p�smenem a) , nebyly opat�eny symbolem a n�zvem druhu k�i���lov�ho skla podle p��lohy �. 1; takov� v�robek se ozna�� v souladu s jeho vlastnostmi.
Tato vyhl�ka nab�v� ��innosti dnem 1. ledna 2001.
Ministr:
doc. Ing. Gr�gr v. r.
P��loha �. 1 k vyhl�ce Ministerstva pr�myslu a obchodu, kterou se stanov� podm�nky pro ur�ov�n� jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla, jejich vlastnost� a zp�soby ozna�ov�n� v�robk� z k�i���lov�ho skla
Podm�nky pro ur�ov�n� jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla a zp�sob jejich ozna�ov�n�
�. |
Druh a n�zev k�i���lov�ho skla |
Chemick� a fyzik�ln� vlastnosti |
Ozna�ov�n� |
|
||||
|
vysv�tlivky |
oxidy kov� (%) |
hustota (g.cm-3 ) |
index lomu |
tvrdost povrchu |
symbol |
Pozn�mky |
|
a |
b |
c |
d |
e |
f |
g |
h |
i |
1. |
Vysoce olovnat� k�i���lov� sklo 30 % |
�daj v procentech ud�v� obsah oxidu olovnat�ho |
PbO &2265226 |
0% &% &2 |
5 |
|
|
x Kulat� n�lepka, barva zlat� pr�mpr�m� |
l cm |
PbO PbO |
2 |
|
|||||
2 |
5 2,90 x 2 Olovnat� |
|||||||
2 |
% 3 K�i�� |
ov� sklo krystalin �daj v procentech ud�v� hodnotu sou�tu obsahu oxid�, uv |
en�ch ve sloupci d
Jednotliv� ZnO nO |
aO PO Pb |
K 20 &2 &22 |
|
|
&2265 2,45 nD &22651,520 �tvercov� n�lepka, bar ba |
brn�, d�lka strany &2265 1cm
iv� nv� |
bo v o v k |
|
naci BaO PbO K2 &22 |
|
% &2265 2,40 Vickers ------550 � 20 N�lepka ve tvaru rovnostramr�ho troj�hoj�h |
|||
n |
u, barva st��br |
&2265 1 cm1 cm 4 K�i���lov� sklo x nD &2265 1,545 jako krit�ri
P��loha �. 2 k vyhl�ce Ministerstva pr�myslu a obchodu, kterou se stanov� podm�nky pro ur�ov�n� jednotliv�ch druh� k�i���lov�ho skla, jejich vlastnost� a zp�soby ozna�ov�n� v�robk� z k�i���lov�ho skla
METODY STANOVEN� CHEMICK�CH A FYZIK�LN�CH VLASTNOST� JEDNOTLIV�CH DRUH� K�I���LOV�HO SKLA
1.1.1 Stanoven� kombinace BaO + PbO
Do platinov� misky se s p�esnost� na 0,0001 g nav�� p�ibli�n� 0,5 g jemn� rozet�en�ho skla. Po zvlh�en� vodou se p�id� 10 ml 15% roztoku kyseliny s�rov� a 10 ml kyseliny fluorovod�kov�. Potom se zah��v� na p�skov� l�zni, a� se za�nou vyv�jet b�l� d�my. Po vychladnut� se znovu p�id� 10 ml kyseliny fluorovod�kov� a zah��v� se, dokud neza�ne v�vin b�l�ch d�m�. Nech� se zchladnout, st�ny misky se opl�chnou vodou a zah��v� se, a� se za�nou vyv�jet b�l� d�my. Po zchladnut� se opatrn� p�id� 10 ml vody a obsah misky se p�evede do k�dinky 400 ml. Miska se n�kolikr�t vypl�chne 10% roztokem kyseliny s�rov� a z�ed� se stejn�m roztokem na objem 100 ml. Roztok se sra�eninou se va�� 2 a� 3 minuty. Pak se nech� st�t po dobu nejm�n� 12 hodin.
Sra�enina se zfiltruje filtra�n�m kel�mkem o porozit� 4 a promyje se nejprve 10% roztokem kyseliny s�rov�, potom dvakr�t a� t�ikr�t ethylalkoholem. Kel�mek se sra�eninou se su�� 1 hodinu v su��rn� p�i 150 �C. Zv�� se BaSO4 + PbSO4 .
Do platinov� misky se s p�esnost� na 0,0001 g nav�� p�ibli�n� 0,5 g jemn�
rozet�en�ho skla. Po zvlh�en� vodou se p�id� 10 ml kyseliny fluorovod�kov�
a 5 ml kyseliny chlorist� a zah��v� se na p�skov� l�zni, a�
se za�nou vyv�jet b�l� d�my.
Po ochlazen� se p�id� dal��ch 10 ml kyseliny fluorovod�kov� a zah��v�
se, dokud znovu nenastane v�vin b�l�ch d�m�. Nech� se vychladnout a st�ny
misky se opl�chnou destilovanou vodou. Znovu se zah��v� a odpa�uje se t�m��
do sucha. Odparek se rozpust� v 50 ml 10% roztoku kyseliny chlorovod�kov�
a opatrn� se zah��v�, aby se usnadnilo rozpou�t�n�. Roztok se p�evede
do k�dinky 400 ml a z�ed� se vodou na objem 200 ml. Zah�eje se
k varu a za horka se vh�n� proud sirovod�ku. P��vod sirovod�ku se ukon��,
jakmile sra�enina sulfidu olovnat�ho klesne ke dnu k�dinky. Sra�enina
se zfiltruje p�es hust� filtra�n� pap�r a promyje se studenou vodou
nasycenou sirovod�kem.
Filtr�t se p�ivede k varu a potom, je-li to nutn�, sn�� se jeho objem odpa�ov�n�m na 300 ml. K vrouc� sm�si se p�id� 10 ml 10% roztoku kyseliny s�rov� a odstav� se od tepeln�ho zdroje. Po nejm�n� �ty�hodinov�m st�n� se sra�enina zfiltruje p�es hust� filtra�n� pap�r a promyje se studenou vodou. Sra�enina se vy��h� p�i 1050 �C a zv�� se BaSO4 .
Filtr�t po odd�len� BaSO4 se odpa�� na objem 200 ml. Zneutralizuje se amoniakem na methyl�erve�, p�id� se 20 ml kyseliny s�rov� c (1/2H2 SO4 ) = 0,1 mol/l [d��ve 0,1N]. P��davkem kyseliny s�rov� c (1/2H2 SO4 ) = 0,1 mol/l [d��ve 0,1N], p��padn� hydroxidu sodn�ho c (NaOH) = 0,1 mol/l [d��ve 0,1N], se uprav� pH roztoku na hodnotu 2 za kontroly pH metrem. Za studena se uv�d�n�m proudu sirovod�ku vysr�� sulfid zine�nat�. Po 4 hodin�ch st�n� se sra�enina filtruje p�es hust� filtra�n� pap�r a promyje se studenou vodou nasycenou sirovod�kem. Sra�enina na filtru se rozpust� p�id�n�m 25 ml hork�ho 10% roztoku kyseliny chlorovod�kov�. Filtr se prom�v� vrouc� vodou, a� se z�sk� asi 150 ml filtr�tu. Filtr�t se zneutralizuje amoniakem na lakmusov� pap�rek, potom se p�id� 1 - 2 g pevn�ho urotropinu, aby pH roztoku m�lo hodnotu p�ibli�n� 5. P�id� se n�kolik kapek �erstv� p�ipraven�ho 0,5% vodn�ho roztoku xylenolov� oran�e a titruje se roztokem komplexonu III c (C10 H14 N2 O8 Na2 . 2H2 O) = 0,1 mol/l [d��ve 0,1N] a� do barevn�ho p�echodu z r��ov� do citr�nov� �luti.
1.3 Stanoven� K2
O
K2
O se stanov� sr�en�m a v�en�m jako tetrafenylboritan draseln�.
Do platinov� misky se s p�esnost� na 0,0001 g nav�� p�ibli�n� 2 g rozdrcen�ho a pros�t�ho skla, p�idaj� se 2 ml koncentrovan� HNO3 (kyseliny dusi�n�), 15 ml HClO4 (kyseliny chlorist�) a 25 ml HF (kyseliny fluorovod�kov�). Zah��v� se na vodn� a n�sledn� na p�skov� l�zni. Po ukon�en� v�vinu hust�ch b�l�ch d�m� kyseliny chlorist� se odpa�uje do sucha. Odparek se rozpust� p��davkem 20 ml hork� vody a 2 - 3 ml koncentrovan� HCl. Roztok se p�evede do odm�rn� ba�ky 200 ml a dopln� destilovanou vodou po zna�ku.
�inidla: 6% roztok tetrafenylboritanu sodn�ho: rozpust� se 1,5 g �inidla ve 250 ml destilovan� vody, p��padn� lehk� z�kal se odstran� p�id�n�m 1 g hydratovan�ho oxidu hlinit�ho. Prot�ep�v� se po dobu 5 minut a zfiltruje se, p�i�em� prvn�ch z�skan�ch 20 ml se znovu zfiltruje.
Prom�vac� roztok pro sra�eninu: Mal� mno�stv� draseln� soli se p�iprav� tak, �e se do roztoku 0,1 g KCl v 50 ml kyseliny chlorovod�kov� c (HCl) = 0,1 mol/l [d��ve 0,1N] p�id�v� Za st�l�ho m�ch�n� roztok tetrafenylboritanu sodn�ho do ukon�en� tvorby sra�eniny. Sra�enina se zfiltruje na frit�, promyje destilovanou vodou a vysu�� se v exsik�toru p�i teplot� m�stnosti. Potom se p�id� 20 - 30 mg t�to sra�eniny do 250 ml destilovan� vody a ob�as se zam�ch�. Po 30 minut�ch se p�id� 0,5 - 1 g hydratovan�ho oxidu hlinit�ho, n�kolik minut se m�ch� a pak se zfiltruje.
Pracovn� postup: Alikvotn� pod�l po kyselinov�m rozkladu odpov�daj�c� p�ibli�n� 10 mg K2 O se z�ed� na p�ibli�n� 100 ml. Za m�rn�ho m�ch�n� se pomalu p�il�v� p�ibli�n� 10 ml sr�ec�ho �inidla na ka�d�ch p�edpokl�dan�ch 5 mg K2 O. Nech� se st�t nejv��e 15 minut, potom se zfiltruje na p�edem zv�en�m filtra�n�m kel�mku o porozit� 3 nebo 4. Promyje se prom�vac�m roztokem a su�� se 30 minut p�i 120 �C. P�epo��t�vac� faktor pro K2 O je 0,13143.
1.4.1 Pro stanoven� kter�koliv slo�ky je dovolen� odchylka � 0,1 absolutn� hodnoty.
1.4.2 Jestli�e anal�za poskytne, v r�mci dovolen�ch odchylek, hodnotu ni��� ne� je pevn� stanoven� limit (30, 24 nebo 10%), po��t� se pr�m�r alespo� ze 3 anal�z. Je-li tento pr�m�r vy��� nebo roven 29,95, sklo se za�ad� do kategorie odpov�daj�c� 30%, je-li vy��� nebo roven 23,95, sklo se za�ad� do kategorie odpov�daj�c� 24% a je-li vy��� nebo roven 9,95, sklo se za�ad� do kategorie odpov�daj�c� 10%.
1.5 Jin� metody chemick� anal�zy
Pro chemick� anal�zy k�i���lov�ho skla se mohou pou��t i jin� vhodn� analytick� metody, pokud budou prokazateln� spl�ovat po�adavky na p�esnost a spr�vnost v�sledk� stanoven�, definovan� dle podbodu 1.4.1. P�i pou�it� v�ce zp�sob� m��en� nebo v p��pad� zpochybn�n� m��en� dle v�ty prvn� je rozhoduj�c�m v�sledkem ten, kter� byl z�sk�n pomoc� metod uveden�ch v bodech 1.1 a� 1.3 .
2. STANOVEN� FYZIK�LN�CH VLASTNOST�
Stanov� se metodou hydrostatick�ho v�en� s p�esnosti � 0,01. Vzorek o hmotnosti nejm�n� 20 g se zv�� na vzduchu a potom se zv�� pono�en� v destilovan� vod� p�i teplot� 20 �C.
Index se m��� refraktometrem s p�esnost� na � 0,001.
Stanov� se zkou�kou tvrdosti podle Vickerse se zat�en�m 50 g. Jako v�sledek se bere pr�m�r z 15 stanoven�.
1) Vyhl�ka ministra zahrani�n�ch v�c� �. 160/1988 Sb., o Mezin�rodn� �mluv� o harmonizovan�m syst�mu popisu a ��seln�ho ozna�ov�n� zbo�� a Protokolu o jej� zm�n�.
� 56 a n�sl. z�kona �. 13/1993 Sb., celn� z�kon.
Na��zen� vl�dy �. 318/1999 Sb., kter�m se prov�d� celn� sazebn�k.