Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu kterou se stanoví požadavky na elektroměry označované značkou EHS
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb. , o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. , (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:
Tato vyhláška stanoví Požadavky na nová, přímo připojená indukční měřidla elektrické energie s jedním nebo více tarify navržená pro měření činné energie jednofázového nebo vícefázového proudu s kmitočtem 50 Hz a s třídou přesnosti 2 (dále jen "elektroměry").
Elektroměry mohou být namísto označení úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) označeny značkou EHS schválení typu a prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze k této vyhlášce a jejichž splnění bylo ověřeno postupy stanovenými zvláštním právním předpisem.2)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
1) Vyhláška č. 262/2000 Sb. , kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření.
2) Vyhláška č. 332/2000 Sb. , kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS.
PŘÍLOHA POŽADAVKY NA ELEKTROMĚRY
1. DEFINICE NĚKTERÝCH POJMŮ UŽÍVANÝCH V TÉTO PŘÍLOZE
1.1 Ovlivňující veličina nebo činitel
Jakákoli veličina nebo činitel jiné než měřená veličina, jejichž vlivy
mohou změnit výsledek měření.
1.2 Změna chyby jako důsledek ovlivňující veličiny
Rozdíl mezi chybami elektroměru, když jedna ovlivňující veličina zahrnuje
dvě po sobě jdoucí stanovené hodnoty.
1.3 Referenční hodnota ovlivňující veličiny
Hodnota této veličiny, na jejímž základě jsou stanoveny určité vlastnosti
elektroměru.
1.4 Základní proud (Ib
)
Hodnota proudu, podle které jsou stanoveny rozhodující vlastnosti elektroměru.
1.5 Jmenovitý maximální proud (Imax
)
Maximální hodnota proudu, při které musí elektroměr vyhovovat požadavkům
této Směrnice.
1.6 Činitel nelineárního zkreslení
Poměr efektivní hodnoty obsahu harmonických, získané odečtením základní
složky od nesinusové střídavé veličiny, k efektivní hodnotě nesinusové
veličiny. Činitel nelineárního zkreslení je obvykle vyjádřen v procentech.
1.7 Základní rychlost
Jmenovitá rychlost otáčení rotoru vyjádřená v otáčkách za minutu za referenčních
podmínek elektroměru, kterým prochází základní proud při jednotkovém
účiníku.
1.8 Základní točivý moment
Jmenovitá hodnota točivého momentu kotouče v klidu, přičemž elektroměr
je v referenčních podmínkách a protéká jím základní proud při účiníku
rovném jedné.
1.9 Typ
Výraz použitý k definování všech elektroměrů s jedním nebo více tarify,
vyrobených stejným výrobcem, a které se vyznačují:
- shodnými metrologickými vlastnostmi;
- jednotností konstrukce částí určujících tyto vlastnosti;
- stejným počtem ampérzávitů proudového vinutí pro základní proud a stejným
počtem závitů na volt napěťového vinutí pro referenční napětí;
- stejným poměrem jmenovitého maximálního proudu k základnímu proudu.
Typ může zahrnovat rozdílné základní proudy a různé hodnoty referenčního
napětí.
Poznámky
a) Tyto elektroměry musí být výrobcem označeny jednou nebo více skupinami
písmen nebo číslic nebo kombinací písmen a číslic. Typ musí mít pouze
jedno označení.
b) Typ musí být reprezentován třemi vzorky elektroměru určenými pro zkoušky
EHS schválení typu, jejichž vlastnosti (základní proud a referenční
napětí) musí být vybrány příslušnou metrologickou službou z těch
vlastností, které jsou uvedeny v tabulkách navržených výrobcem (viz
bod 6.1.1).
c) Jednotlivá provedení jednoho typu se mohou odlišovat v počtu závitů
vinutí a
v hodnotě základního proudu od těch parametrů, které reprezentují typ.
Pro získání celého počtu závitů se vybere výrobek s hodnotou nejblíže
vyšší nebo nižší.
Pouze z tohoto důvodu se může počet závitů na volt napěťového vinutí lišit
nejvíce o 20 % od vinutí vzorku elektroměru, který reprezentuje
daný typ.
d) Poměr nejvyšší rychlosti otáčení k nejnižší rychlosti otáčení kotouče
každého elektroměru téhož typu nesmí překročit hodnotu 1:5.
2. POŽADAVKY NA MECHANICKÉ PROVEDENÍ
2.1 Všeobecně
Elektroměry musí být zkonstruovány a vyrobeny tak, aby bylo vyloučeno
jakékoli nebezpečí při běžném použití za normálních podmínek a zejména,
aby se zajistila:
- bezpečnost osob před úrazem elektrickým proudem;
- bezpečnost osob před účinky nadměrné teploty;
- bezpečnost před šířením ohně.
Všechny části, které jsou za normálních pracovních podmínek vystaveny
korozivním vlivům, musí být účinně chráněny. Ochranný kryt nesmí být
možné za normálních podmínek při běžné manipulaci poškodit ani škodlivě
ovlivnit působením ovzduší.
Elektroměr musí mít přiměřenou mechanickou pevnost a musí odolávat zvýšené
teplotě, která se může vyskytnout za normálních pracovních podmínek.
Součástky musí být spolehlivě upevněny a zajištěny proti ztrátě během
transportu nebo při normálním použití.
Elektrické spoje musí být provedeny tak, aby se zabránilo jakémukoli přerušení
obvodu, včetně jakýchkoliv stavům přetížení, které je stanoveny
v této vyhlášce.
Konstrukce elektroměru musí být taková, aby se snížilo na minimum nebezpečí
zkratu přes izolaci mezi dvěma živými částmi a přístupnými vodivými
částmi v důsledku uvolnění, vinutí, odšroubování šroubů atd.
2.2 Kryt
Kryt elektroměru musí být téměř prachotěsný a musí ho být možno zaplombovat
takovým způsobem, že vnitřní části elektroměru jsou přístupny
pouze po porušení plomby.
Kryt nesmí být možné sejmout bez použití nástroje, mince nebo podobného
prostředku.
Kryt musí být konstruován a uspořádán tak, aby jakákoli přechodná deformace
nemohla zabránit odpovídající činnosti elektroměru.
Elektroměry určené pro připojení k síti s napětím proti zemi větším než
250 V, které mají kryty s přístupnými kovovými částmi, musí být opatřeny
ochrannou svorkou.
U elektroměrů určených pro připojení k síti s referenčním napětím proti
zemi 250 V nebo nižším, které mají kovový nebo částečně kovový kryt,
musí být učiněna vhodná opatření pro připojení krytu k ochrannému obvodu.
2.3 Okénka
Pokud kryt elektroměru není průhledný, pak musí být opatřen jedním nebo
více okénky umožňujícími odečet údaje počítadla a sledování pohybu
kotouče. Tato okénka musí být zakryta destičkami z průhledného materiálu,
které nelze odejmout bez poškození plomby.
2.4 Svorky - svorkovnice
Svorky musí být seskupeny do jedné nebo více svorkovnic s dostatečnou
mechanickou pevností, které umožňují připojení pevných vodičů nebo kabelů.
Musí být možné bez obtíží odpojit napěťové svorky od vstupních proudových
svorek.
Připojení vodičů ke svorkám musí být provedeno takovým způsobem, aby byl
zajištěn dostatečný a trvalý kontakt bez nebezpečí uvolnění nebo nadměrného
oteplení. Otvory v izolačním materiálu, které prodlužují otvory
svorky, musí být dostatečně velké, aby umožnily snadné provedení
izolace vodičů.
Poznámka
Materiál, ze kterého je vyroben blok svorek, musí vyhovovat zkoušce stanovené
v doporučení ISO R 75 (1958), část 6, pro teplotu 135°C.
Svorky elektroměru musí být zakryty krytem, který lze zaplombovat nezávisle na krytu elektroměru. Po namontování elektroměru na elektroměrovou desku nesmějí být svorky bez porušení plomby jejich krytu přístupné. Kryt svorek musí proto zakrývat blok svorek, šrouby, které drží vodiče ve svorkách, a pokud je to nutné, dostatečnou délku připojovacích vodičů a jejich izolaci.
2.6 Počítadlo
Počítadla mohou být válcového nebo ručkového typu.
Jednotkou počítadla je kilowatthodina [kWh].
U válcových počítadel se jednotky vyznačí v blízkosti sestavy válců.
U ručkových typů počítadel jsou stupnice (s výjimkou stupnice indikující
minimální hodnotu) označeny v 10 stejných úsecích a očíslovány od
nuly do devíti. Jednotkové stupnice se označí v dělení ld ^ 1 kWh a v
blízkosti každé z dalších se vyznačí počet kWh odpovídající jednomu
dílku této stupnice, tj. 10, 100, 1 000, 10 000.
Stupnice počítadla ručkového typu nebo počítadla válcového typu, která
ukazuje desetiny odečítané jednotky, musí být barevně ohraničena.
Mimo to musí stupnice nebo souvisle se otáčející válec ukazující nejnižší
hodnotu obsahovat stupnici rozdělenou na 100 dílků nebo musí mít
jakékoliv jiné uspořádání, které poskytuje podobnou přesnost odečtu.
Počítadlo musí umožňovat záznam energie, od nuly a pro minimálně 1 500
hodin, odpovídající maximálnímu proudu při referenčním napětí a jednotkovém
účiníku.
Všechny údaje, které se objevují na počítadle, musí být rozeznatelné a
snadno čitelné.
2.7 Směr otáčení kotouče a jeho označení
Hrana kotouče viditelná pozorovatelem při čelním pohledu na elektroměr
se musí pohybovat zleva doprava. Směr otáčení musí být viditelně a nesmazatelně
označen šipkou.
Hrana nebo hrana a horní povrch kotouče musí být označeny hlavní značkou
o šířce mezi 1/20 až 1/30 obvodu kotouče, která by usnadňovala odečet
počtu otáček.
Na kotouči mohou být také značky, které umožňují provedení stroboskopických
nebo jiných zkoušek. Tyto značky nesmějí bránit použití hlavní
značky, jestliže je využívána pro fotometrický odečet počtu otáček kotouče.
3. POŽADAVKY NA ELEKTRICKÉ PROVEDENÍ
3.1.1 Napěťové obvody
Ztráty v každém napěťovém obvodu při referenčním napětí, referenčním kmitočtu
a referenční teplotě nesmějí přesáhnout 2 W a 8 VA u jednofázových
elektroměrů a 2 W a 10 VA pro vícefázové elektroměry.
3.1.2 Proudové obvody
U měřidel, která mají základní proud nižší než 30 A, nesmí ztráta v žádném
obvodu při základním proudu, referenčním kmitočtu a referenční teplotě
přesáhnout 2,5 VA. Pro vyšší základní proud nesmějí ztráty překročit
5 VA.
3.2 Oteplení
Za obvyklých podmínek použití nesmí vinutí a izolace dosáhnout teploty,
která by mohla nepříznivě ovlivnit funkci elektroměru.
Když je každý proudový obvod napájen svým jmenovitým maximálním proudem
a každý napěťový obvod (a pomocné obvody jsou napájeny po dobu delší,
než je jejich tepelná časová konstanta) napájen 1,2násobkem referenčního
napětí, pak oteplení (Dt) různých částí elektroměru při teplotě okolí nepřesahující 40°C nesmí
přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce.
Elektroměr musí být zkoušen po dobu dvou hodin a nesmí být vystaven průvanu
nebo přímému slunečnímu světlu.
Části elektroměru |
Dt ve °C |
Vinutí |
60 |
Vnější povrch krytu |
25 |
Elektroměr nesmí po zkoušce vykazovat jakékoli poškození a musí vyhovět
zkoušce střídavým napětím podle bodu 3.3.3
. Teplota vinutí se stanoví odporovou metodou (viz Publikace IEC 28 "Mezinárodní
norma odporu mědi"). Při měření odporu obvodu musí být přívod
k elektroměru alespoň 100 cm dlouhý a musí mít takový průřez, aby
proudová hustota byla menší než 4 A/mm˛. Měření změny odporu se provede na připojeních svorkovnice.
3.3 Dielektrické vlastnosti
Elektroměr a jeho pomocná zařízení, pokud existují, musí být taková,
aby si zachovávaly přiměřené dielektrické vlastnosti za podmínek normálního
použití při uvážení atmosférických vlivů a různých napětí, kterým
jsou obvody elektroměrů při normálním použití vystaveny. Proto musí
elektroměr bez poškození vyhovět dielektrickým zkouškám popsaným v bodech 3.3.2
a 3.3.3
. Zkoušky se provedou pouze na kompletním novém elektroměru a s namontovaným
krytem (s výjimkou níže uvedených případů) a namontovaným krytem
svorek, se šrouby svorek zašroubovanými tak, jakoby upevňovaly vodič
o maximálním možném průměru. Tyto zkoušky se provedou pouze jednou
na jakémkoli elektroměru a jejich postup musí odpovídat Publikaci IEC
60: "Zkoušky vysokým napětím" (1962).
Poznámka: Pokud se uspořádání svorek elektroměru liší od uspořádání svorek elektroměru, který byl původně schválen, musí se zkoušky dielektrických vlastností provést pro všechna odlišná uspořádání svorek.
Pro účel těchto zkoušek má výraz "zem" následující význam:
a) jestliže je pouzdro elektroměru vyrobeno celé z kovu, zemí je samo pouzdro
umístěné na plochém vodivém povrchu;
b) pokud jsou pouzdro elektroměru nebo jeho část vyrobeny z izolačního materiálu, zemí je vodivá fólie připojená k vodivému povrchu, na kterém je elektroměr umístěný.
Tam, kde to kryt svorek dovolí, ponechá se mezi fólií a otvory pro vodiče
v krytu svorkovnice mezera přibližně 2 cm.
Během impulsní zkoušky a zkoušky střídavým napětím se nezkoušené napěťové
nebo proudové obvody musí připojit buď ke kostře, nebo k zemi, jak
je uvedeno dále.
Nejprve se provede impulsní zkouška a potom zkouška střídavým napětím.
Během těchto zkoušek nesmí dojít k přeskoku, průrazu nebo proděravění.
Po těchto zkouškách nesmí dojít ke změně procentní chyby elektroměru větší,
než je nejistota měření.
V této části výraz "všechny svorky" znamená celou sadu svorek proudových
obvodů, napěťových obvodů, a pokud existují, pomocných obvodů, které
mají referenční napětí nad 40 V.
3.3.1 Všeobecné podmínky pro dielektrické zkoušky jakosti
Tyto zkoušky musí být provedeny za normálních podmínek použití. Během
zkoušky nesmí být jakost izolace ovlivněna prachem nebo nadměrnou vlhkostí.
Pokud není stanoveno jinak, normální podmínky pro zkoušky izolace jsou:
- teplota okolí 15 °C až 25 °C;
- relativní vlhkost 45 % až 75 %;
- atmosférický tlak 86.10ł až 106.10ł Pa (860 mbar až 1 060 mbar).
3.3.2 Zkouška impulsním napětím
Zkouška impulsním napětím je určena ke stanovení schopnosti elektroměru
vydržet bez poškození krátkodobé přepětí vysokých hodnot.
Poznámka: Cílem zkoušek podle bodu 3.3.2.1
je jednak zajistit jakost izolace napěťového vinutí mezi závity nebo
mezi vrstvami, a také jakost izolace mezi rozdílnými obvody elektroměru,
které jsou při běžném provozu připojeny k rozdílným fázím sítě, mezi
nimiž se může vyskytnout přepětí.
Text uvedený v bodě 3.3.2.2
je určen k zajištění celkového ověření chování izolace všech elektrických
obvodů elektroměrů proti zemi. Tato izolace představuje základní
bezpečnostní faktor pro osoby v případě síťového přepětí.
Energie generátoru použitého pro tuto zkoušku musí odpovídat příslušným požadavkům Publikace IEC 60. Tvar impulsní vlny je normalizovaných 1,2/50 a její vrcholová hodnota je 6 kV. Pro každou zkoušku se impulsní napětí přikládá desetkrát se stejnou polaritou.
3.3.2.1 Zkouška izolace napěťových obvodů a izolace mezi obvody
Zkouška se provede nezávisle na každém obvodu (nebo sestavě obvodů), které
jsou při normálním použití elektroměru izolovány od ostatních obvodů.
Svorky obvodů, které nejsou impulsním napětím zkoušeny, se připojí
k zemi.
Pokud jsou při normálním použití spojeny dohromady napěťové a proudové
obvody pohonného elementu, provede se zkouška na tomto celku. Druhý
konec napěťového obvodu se připojí k zemi a impulsní napětí se přikládá
mezi svorku proudového obvodu a zem.
Pokud má několik napěťových obvodů elektroměru společný bod, musí se tento
bod připojit k zemi a impulsní napětí se postupně přikládá mezi
každý volný konec (nebo proudový obvod k němu připojený) a zem.
Pomocné obvody určené k připojení přímo na síť, které mají referenční
napětí vyšší než 40 V, se podrobí zkoušce impulsním napětím za stejných
podmínek, jako jsou podmínky pro napěťové obvody. Ostatní pomocné
obvody se nezkoušejí.
3.3.2.2. Zkouška izolace elektrických obvodů proti zemi
Všechny svorky obvodů elektroměrů, s výjimkou svorek pomocných obvodů
s referenčním napětí nepřesahujícím 40 V, se spojí dohromady.
Pomocné obvody s referenčním napětím nepřesahujícím 40 V se připojí k
zemi.
Impulsní napětí se přikládá mezi všechny obvody elektroměru a zem.
3.3.3 Zkouška střídavým napětím
Zkouška střídavým napětím se provede podle níže uvedené tabulky.
Zkušební napětí s dostatečně sinusovým průběhem o frekvenci 50 Hz se přikládá
po dobu jedné minuty. Výkonový zdroj musí být schopen dodávat
nejméně 500 VA.
Během zkoušek A a B podle níže uvedené tabulky se obvody, které nejsou
zkoušeny napětím, připojí ke kostře.
Během zkoušek proti zemi (C v následující tabulce) se pomocné obvody,
jejichž referenční napětí není vyšší než 40 V, spojí se zemí.
Zkušební napětí (efektivní hodnota) |
Bod přiložení zkušebního napětí |
|
A. Zkoušky, které mohou být provedeny při odejmutém krytu elektroměru a
krytu svorek. (a) každou sestavou vinutí proud napětí jednoho a téhož hnacího prvku, které
jsou při normálním použití spojeny dohromady, ale jsou od ostatních
obvodů odděleny a vhodně izolovány; |
600 V |
B. Zkouška, která může být provedena bez krytu svorek, ale s nasazeným krytem, pokud je kovový- mezi proudovým obvodem a napěťovým obvodem každého hnacího prvku, které jsou normálně spojeny dohromady, přičemž toto spojení se během zkoušky přechodně přeruší (*) |
2 kV |
C. Zkouška se provede s uzavřeným pouzdrem, kryt elektroměru a kryt svorek je upevněn - mezi všemi proudovými a napěťovými obvody a rovněž mezi pomocnými obvody, jejichž referenční napětí je větší než 40 V, spojenými dohromady a zemí elektroměru. |
Poznámky pod čarou
(*) Přesně řečeno, toto není zkouška dielektrické pevnosti, ale prostředek
pro
ověření, zda izolační vzdálenosti jsou při rozpojeném připojovacím zařízení
dostatečné.
4. ÚDAJE, KTERÉ MUSÍ BÝT NA ELEKTROMĚRECH UVEDENY
4.1 Štítek se jmenovitými hodnotami
Každý elektroměr musí být opatřen štítkem, kterým může být buď deska počítadla,
nebo štítek upevněný uvnitř elektroměru.
Na štítku nebo desce počítadla musí být nesmazatelně a čitelně uvedeny
zvnějšku viditelné následující údaje:
a) identifikační značka výrobce nebo obchodní značka;
c) značka potvrzující EHS schválení typu elektroměru;
d) popis počtu a uspořádání hnacích prvků, buď ve tvaru: jednofázový-dva vodiče, trojfázový-čtyři vodiče atd., nebo použitím značek shody s českou technickou normou přejímající evropskou normu nebo se zahraniční normou přejímající evropskou normu;
f) základní proud a jmenovitý maximální proud, s nápisem ve tvaru: 10 - 40 A nebo 10 (40) A;
h) konstanta elektroměru v jednom z následujících tvarů nápisu: x Wh/ot, nebo x ot/kWh;
i) výrobní číslo elektroměru a rok jeho výroby;
j) referenční teplota, pokud se liší od 23 °C.
Na elektroměru mohou být také informace, jako je místo výrobce, obchodní
popis, speciální výrobní číslo, jméno dodavatele elektřiny, značka
shody s evropskou normou a identifikační číslo schématu zapojení. Jakékoli
jiné informace nebo nápisy jsou zakázány, pokud nejsou zvlášť
schváleny.
4.2 Schéma zapojení a značení svorek
Každý elektroměr musí být označen srozumitelným schématem zapojení, které
ukazuje souvislost mezi připojovacími svorkami, včetně svorek pomocného
zařízení a vodičů, které se mají připojit. U trojfázových elektroměrů
musí být uveden sled fází, pro který je elektroměr zkonstruován.
Schéma zapojení může mít identifikační číslo vyznačené na štítku
se jmenovitými hodnotami. Pokud jsou svorky elektroměru označeny, musí
být toto označení uvedeno ve schématu. Schéma zapojení může být nahrazeno
identifikačním číslem, které je stanoveno v technické normě státu
ve kterém bude elektroměr používán.
5.1 Maximální dovolené chyby
Za referenčních podmínek popsaných v bodě 5.2
nesmějí chyby jednofázových a vícefázových elektroměrů se symetrickými
zátěžemi překročit chyby uvedené v tabulce I a vícefázové elektroměry
s jednofázovými zátěžemi (při symetrických napětích) nesmějí překročit
chyby uvedené v tabulce II.
Tabulka I
Hodnota proudu |
Účiník |
Maximální dovolená chyba |
0,05 Ib |
1 |
2,5 % |
0,1 Ib < I < Imax |
1 |
2,0 % |
0,1 Ib |
0,5 indukt. |
2,5 % |
0,2 Ib < I < Imax |
0,5 indukt. |
2,0 % |
Tabulka II
Hodnota proudu |
Účiník |
Maximální dovolená chyba |
0,2 Ib < I b |
1 |
3,0 % |
Ib < I < Imax |
1 |
4,0 % |
Ib |
0,5 indukt. |
3,0 % |
Při základním proudu a jednotkovém účiníku nesmí rozdíl mezi chybou elektroměru při jednofázové zátěži a procentovou chybou při symetrické vícefázové zátěži překročit 2,5 %.
Poznámka : Jednofázovou zátěží vícefázového elektroměru se rozumí, že zátěž je připojena k napětí mezi jednou fází a středním vodičem u čtyřvodičového systému (jeden z nich je střední) nebo k napětí mezi dvěma fázemi u trojvodičového systému (bez středního vodiče). V každém případě musí na elektroměru zůstat kompletní napěťový systém.
5.2 Referenční podmínky
Kromě výjimek výslovně stanovených v této příloze se provedou zkoušky
pro stanovení chyb a změn chyb jako funkce vlivu veličin za následujících
referenčních podmínek:
a) elektroměr musí být uzavřený, tj. kryt elektroměru je ve své poloze;
b) v případě válcového počítadla je v chodu pouze nejrychleji se otáčející válec;
c) před jakýmkoli měřením musí být napětí připojeno po dobu nejméně jedné
hodiny a každý zkušební proud musí být nastaven jeho postupným zvyšováním
nebo snižováním a musí být připojen dostatečně dlouho, aby se
rychlost otáčení kotouče stabilizovala;
Mimo to pro vícefázové elektroměry platí:
d) pořadí fází musí odpovídat přímému sledu (jak je uveden ve schématu zapojení);
e) napětí a proudy musí být pro praktické účely symetrické, tj.
- každý z proudů ve vodičích se nesmí lišit o více než 2 % ze střední
hodnoty těchto proudů;
- fázová posunutí mezi těmito proudy při odpovídajícím napětí fáze proti
střednímu vodiči se nesmějí navzájem lišit o více než 2° při jakémkoli
účiníku.
Referenční hodnoty ovlivňujících veličin jsou uvedeny v tabulce III.
Tabulka III
Ovlivňující veličiny |
Referenční hodnota |
Tolerance |
Teplota okolí |
Referenční teplota, nebo pokud není uvedena, 23°C |
± 2 °C |
Poloha při použití |
Vertikální poloha při použití (1) |
± 0,5° |
Napětí |
Referenční napětí |
± 1 % |
Kmitočet |
Referenční kmitočet 50Hz |
± 0,5 % |
Tvar vlny |
Napětí a proudy sinusového průběhu |
Činitel nelineárního zkreslení menší než 3 % |
Magnetická indukce vnějšího původu při 50 Hz |
Magnetická indukce rovna nule |
Hodnota indukce, která nezpůsobí změnu relativní chyby o více než 0,3 % (2) |
1) Zajištění vertikální polohy při použití |
5.3 Působení ovlivňujících veličin
Změna chyby se stanoví pro každou ovlivňující veličinu za podmínek stanovených
v tabulce IV. Pozorují se všechny další podmínky uvedené v bodě 5.2
.
Tabulka IV
Ovlivňující veličina |
Způsob zkoušky a podmínky |
Účiník |
Max. hodnota průměrné teploty, koeficient (±) |
Teplota (1) |
Od 0,1 Ib
do Imax
|
1 0,5 |
0,1 % °K 0,15 % °K |
(1) Pro teplotu stanovenou mezi 10 °C a 30 °C je hodnota koeficientu průměrné teploty určena v rozsahu 20 °C se středem na stanovené teplotě. |
Ovlivňující veličina |
Způsob zkoušky a podmínky |
Účiník |
Max. hodnota průměrné teploty, koeficient(±) |
  |
  |
  |
Změna maximální dovolené chyby (I) |
Poloha |
Pro odklon od vertikály o 3° v libovolném směru: |
|
|
Napětí |
Pro změnu 10 % v jakémkoli směru od referenčního napětí: |
|
|
Kmitočet |
Pro změnu 5 % v jakémkoli směru proti 50 Hz: |
|
|
Tvar vlny (1) |
Pro zvětšení třeli harmonické proudové vlny o 10 %: |
|
|
Magnetická indukce vnějšího původu (2) |
Pro magnetickou indukci 0,5 mT při referenčním kmitočtu za nejméně příznivých
podmínek fáze a směru: |
|
|
Obrácený sled fází |
Pro obrácené pořadí sledu fází: |
|
|
Magnetické pole příslušenství |
0,05 Ib |
1 |
1,0 % |
Mechanická zátěžpočitadla nebo každého počítadla vícetarifového elektroměru (3) |
0,05 Ib |
1 |
2,0 % |
(1) Při určování změny chyby jako funkce tvaru vlny musí harmonický obsah
v křivce průběhu napětí zůstat menší než 1 % a fáze třetí harmonické
obsažené v křivce průběhu proudu se musí měnit od nuly do 360°.
(2) Požadovaná indukce se získá ve středu kruhové cívky o středním průměru
1 m, čtvercového průřezu, s malou radiální tloušťkou v poměru k průměru
cívky, která poskytuje magnetomotorickou sílu odpovídající 400
ampérzávitům.
(3) Vliv mechanického zatížení počítadlem se musí při justování elektroměru
kompenzovat.
5.4 Vliv krátkodobého proudového přetížení
Zkušební obvod musí být neinduktivní. Po krátkodobém proudovém přetížení
a udržování napětí na napěťových svorkách (asi 1 hodinu), se elektroměr
musí vrátit na počáteční teplotu.
Elektroměry musí být schopny snést proudový ráz (například z vybíjeného
kondenzátoru nebo ze sítě pomocí tyristorového řízení ) s vrcholovou
hodnotou rovnou 50násobku jmenovitého maximálního proudu (až do 7 000
A) a po celou dobu 1 ms hodnotu proudu větší než 25násobek jmenovitého
maximálního proudu (nebo 3 500 A).
Na konci této zkoušky nesmí být změna chyby větší než 1,5 % při základním
proudu a jednotkovém účiníku.
5.5 Změna chyby způsobená vlastním oteplením
Poté, co bylo udržováno referenční napětí po dobu nejméně jedné hodiny
bez průchodu proudu, se proudové vinutí zatíží jmenovitým maximálním
proudem. Chyba elektroměru se změří bezprostředně po jeho uvedení do
provozu a potom v dostatečně krátkých intervalech, které dovolují správný
záznam křivky změny chyby jako funkce času.
Zkouška probíhá po dobu nejméně jedné hodiny a v každém případě do té
doby, dokud se zaznamenávaná změna chyby po dobu 20 minut nezmění více
než o 0,2 %.
Změna chyby v důsledku vlastního ohřevu měřená výše uvedeným způsobem
nesmí být větší než 1 % při jednotkovém účiníku a 1,5 % při účiníku 0,5.
5.6 Chod naprázdno
Za podmínek stanovených v bodě 5.2
a při rozpojených proudových obvodech elektroměru se při hodnotě mezi
80 % a 110 % referenčního napětí nesmí kotouč elektroměru volně otáčet;
kotouč se může nepatrně pootáčet, ale za žádných podmínek nesmí dokončit
jednu úplnou otáčku. V případě počítadla válcového typu platí
tento požadavek, když je v chodu pouze jeden válec počítadla.
5.7 Náběh
Za podmínek stanovených v bodě 5.2
a při průchodu proudu o velikosti 0,5 % základního proudu elektroměru
při jednotkovém účiníku se musí elektroměr rozběhnout a trvale otáčet.
Je třeba ověřit, že kotouč definitivně ukončil otáčku. V případě počítadla
válcového typu platí tento požadavek, když je v chodu pouze
jeden válec počítadla.
5.8 Shoda počítadla s konstantou elektroměru
Poměr mezi počtem otáček kotouče elektroměru a údajem počítadla musí
být správný.
5.9 Rozsahy nastavení
Elektroměr nastavený pro shodu s uvedenými požadavky má mít alespoň následující
rozsahy nastavení:
(a) Nastavení pro plnou zátěž:
± 4 % změny rychlosti kotouče pro proud rovný polovině jmenovitého maximálního
proudu při referenčním napětí, referenčním kmitočtu 50 Hz a
jednotkovém účiníku.
(b) Nastavení pro lehkou zátěž
± 4 % změny rychlosti kotouče při 5 % základního proudu při kmitočtu 50
Hz, referenčním napětí a jednotkovém účiníku.
(c) Nastavení při vyřazené fázi (pokud má elektroměr možnost takového nastavení)
± 1 % změny rychlosti kotouče při účiníku 0,5 (induktivní) při proudu
rovném polovině jmenovitého maximálního proudu, při kmitočtu 50 Hz a
referenčním napětí.
EHS schválení typu elektroměrů při kterém se vydává certifikát podle bodu 6.4 musí být provedeno podle požadavků této vyhlášky a těchto zpřesňujících a doplňujících požadavků.
6.1 Postup při EHS schválení typu
6.1.1 Technická dokumentace
Žádost o EHS schválení typu musí být doplněna následující dokumentací:
- výkres a pokud možno fotografie kompletního elektroměru;
- podrobný popis konstrukce elektroměru a jeho hlavních částí (včetně
jakýchkoli změn);
- výkresy následujících hlavních částí (včetně jakýchkoli změn):
základna, rukojeť a jakékoli upevňovací body;
kryt;
blok svorkovnice a kryt;
hnací prvek, vinutí a vzduchová mezera;
rozpojovací prvek a způsob nastavení;
počítadlo (počítadla);
kotouč;
horní a spodní ložisko kotouče;
zařízení pro tepelnou kompenzaci;
zařízení pro kompenzaci přetížení;
nastavení induktivní zátěže;
nastavení lehké zátěže;
pomocné obvody;
štítek se jmenovitými hodnotami;
- schéma vnitřního a vnějšího zapojení (včetně pomocných obvodů), které
ukazuje sled fází;
- tabulky napětí a proudů vinutí, tj. počet závitů, velikost vodičů, izolace;
- tabulka konstant elektroměru a točivých momentů pro všechny hodnoty
napětí a proudů;
- popis a výkresy znázorňující polohy určené pro ověřovací značky a plomby.
6.1.2 Předkládání elektroměrů k EHS schválení typu
Žádost o EHS schválení typu musí být doplněna předložením tří elektroměrů,
které reprezentují typ (viz bod 1.9 písmeno (b)).
Český metrologický institut může požadovat předložení dalších elektroměrů,
jestliže:
- se žádost týká nejen tří elektroměrů zmíněných v odstavci výše, ale
také jejich jedné nebo více variant (materiál krytu, jakékoli vícenásobné
tarifní zařízení, dálková indikace a antireverzační zařízení atd.),
které mohou být považovány za stejný typ, obzvláště v těch případech,
kdy je rozdílné uspořádání svorek;
- se jedná o žádost o rozšíření předchozího schválení typu.
6.2 Přezkoušení EHS schválení typu
Elektroměry musí odpovídat technickým požadavkům uvedeným v bodech 2,
3 a 4 a metrologickým požadavkům uvedeným v bodě 5.
Aby se však mohly vzít v úvahu možné chyby metod kalibrace, může být osa
úseček, když jsou zakresleny křivky chyb odpovídající tabulkám I a
II, posunuta pro každou z těchto křivek až o 1% do rovnoběžné polohy.
6.3 Měřicí body pro přezkoušení EHS schválení typu
Při provádění zkoušek týkajících se metrologických požadavků uvedených
v bodě 5 se musí měření provést alespoň v následujících bodech:
- pro jednofázové elektroměry a pro vícefázové elektroměry se symetrickou
zátěží a s jednotkovým účiníkem:
5%, 10%, 20%, 50%, 100%Ib
až do Imax
;
- pro jednofázové elektroměry a pro vícefázové elektroměry se symetrickou
zátěží a s účiníkem 0,5 (induktivní):
10 %, 20 %, 50 %, 100 % Ib
a každý celistvý násobek Ib
až do Imax
;
- pro vícefázové elektroměry s jednofázovou zátěží:
20 %, 50 % a 100 % Ib
, 50 % Imax
a Imax
s jednotkovým účiníkem a Ib
s účiníkem 0,5 (induktivní).
Tyto zkoušky se provedou postupně ve všech fázích.
Účinky ovlivňujících veličin se vyzkoušejí alespoň v následujících bodech:
- vliv teploty okolí
0,1 Ib
a Imax
(jednotkový účiník),
0,2 Ib
, Ib
a Imax
(účiník 0,5 induktivní);
- vliv polohy, napětí, kmitočtu, tvaru vlny, vnější magnetické indukce,
magnetického pole příslušenství a mechanické zátěže každého počítadla
na jednotlivé body a za podmínek stanovených v tabulce IV;
- vliv záměny fází (vícefázové elektroměry)
pro 0,5 Ib
, Ib
a Imax
se symetrickou zátěží a jednotkovým účiníkem (tato poslední zkouška se
opakuje pro každou fázi)
Dále se provedou následující zkoušky:
- zkoušky přechodné zátěže, vlastního ohřevu, rozběhu a ověření rozsahu
nastavení se provedou podle ustanovení v bodech 5.4
,5.5
, 5.7
a 5.9
;
- zkoušky chodu naprázdno se provedou při 80 %, 100 % a 110 % referenčního
napětí;
- zkouška počítadla se provede za podmínek stanovených v bodě 5.8
. Doba zkoušky musí být dostatečná pro odečet nepřesnosti nepřesahující
± 0,2 %.
6.4 Certifikát EHS schválení typu
Certifikát EHS schválení typu musí být doplněn popisy, výkresy a diagramy,
které jsou nezbytné pro identifikaci typu a vysvětlení jeho funkce.
Prvotní EHS ověření elektroměrů které je prováděno podle bodů 7.3 musí zahrnovat přejímací zkoušky a přezkoušení shody se EHS schváleným typem a musí být provedeno podle požadavků této vyhlášky a těchto doplňujících a zpřesňujících požadavků.
7.1 Přejímací zkoušky
Přejímací zkoušky musí zaručit, že elektroměry mají vlastnosti uvedené
v bodě 7.1.1
.
7.1.1 Druhy přejímacích zkoušek
(1) zkouška dielektrické pevnosti;
(2) ověření mechanických vlastností při nasazeném krytu;
Zkoušky musí být přednostně provedeny ve výše uvedeném pořadí, jak je podrobně uvedeno v bodech 7.1.2 a 7.1.3 .
7.1.2 Podmínky přejímacích zkoušek
Tyto zkoušky musí být provedeny na každém elektroměru, s upevněným krytem,
s výjimkou určitých mechanických vlastností, a případně pro kontrolu
počítadla.
Pokud je však prvotní EHS ověření prováděno v dílnách výrobce, mohou být
zkoušky provedeny s krytem sejmutým, pokud to bylo již dříve přijato,
protože to nemá prakticky žádný vliv na provoz elektroměru. Při kontrole
dielektrické pevnosti však musí být kryt nasazen. Po vyhovujícím
provedení zkoušky dielektrické pevnosti, ale před jakoukoli další
zkouškou, je elektroměr po dobu nejméně půl hodiny připojen k referenčnímu
napětí a prochází jím proud o velikosti asi 0,1 Ib
při jednotkovém účiníku. Tím je umožněno předehřátí napěťového obvodu
a provedení kontroly, zda se kotouč volně otáčí.
Zkoušky č.3 a č. 11 musí být provedeny za podmínek uvedených v tabulce
III nebo V.
Tabulka V
Ovlivňující veličina |
Referenční hodnota |
Tolerance (±) |
Teplota okolí |
23 °C |
2 °C (1) |
Poloha |
Vertikální |
1° |
Napětí |
Referenční napětí |
1,5 % |
Kmitočet |
50 Hz |
0,5 % |
Tvar vlny napětí a proudu |
Sinusový |
Činitel nelineárního zkreslení ne větší než 5 % |
Vnější magnetická indukce |
Žádné |
Indukce nezpůsobující žádnou změnu chyby větší než ± 0,3%při 0,1 IIb pro jednotlivý účiník (2) |
Navíc pro vícefázové elektroměry |
||
Sled fází |
Přímé pořadí |
  |
Nevyváženost napětí a proudů (3) |
žádné |
Jako v bodě 5.2. písmeno (e), přičemž hodnota 1 % se nahradí hodnotou 1,5 % |
Poznámky pod čarou
(1) Zkoušky mohou být prováděny při vnější teplotě ležící mimo rozsah 21
°C až 25 °C, ale v rozsahu 15 °C až 30 °C tak dlouho, až je provedena
korekce ve vztahu k referenční teplotě 23 °C při použití středního teplotního
součinitele, který udává výrobce.
(2) Viz poznámku (2) v tabulce III.
(3) Vyjma zkoušek s jednofázovou zátěží.
7.1.3 Provádění přejímacích zkoušek
7.1.3.1 Zkouška dielektrické pevnosti (zkouška č. 1)
Zkouška střídavým napětím se provádí přiložením střídavého napětí o kmitočtu
50 Hz a efektivní hodnotě 2 kV podobu 1 minuty mezi všechny navzájem
spojené svorky a plochý kovový povrch, na kterém je elektroměr
umístěn. Při této zkoušce se pomocné obvody s referenčním napětím 40
V nebo menším spojí s plochým kovovým povrchem.
Tato zkouška se provádí u výrobce na jeho náklady na každém přístroji.
Český metrologický institut musí provádět kontrolu.
7.1.3.2 Zkoušky prováděné při nasazeném krytu (zkouška č. 2)
- zjevně dobrý stav pouzdra a desky svorkovnice;
- správná poloha stupnice;
- úplnost všech předepsaných podrobností.
7.1.3.3 Zkouška chodu naprázdno (zkouška č. 3)
Volba mezi dvěma následujícími zkouškami se ponechá na příslušné metrologické
službě:
- když je elektroměr připojen na referenční napětí s jednotkovým účiníkem
při proudu rovném 0,001 Ib
, nesmí kotouč dokončit celou otočku;
- zkouška se provede podle bodu 5.6
.
7.1.3.4 Zkouška náběhu (zkouška č. 4)
Pokud byla zkouška chodu naprázdno provedena za podmínek stanovených v
první odrážce bodu 7.1.3.3
, provede se zkouška náběhu takto:
při elektroměru napájeném referenčním napětím s jednotkovým účiníkem
při proudu rovném 0,006 Ib
se musí kotouč rozběhnout a otočit více než jedenkrát.
Pokud byla zkouška chodu naprázdno provedena za podmínek stanovených v
druhé odrážce bodu 7.1.3.3
, provede se zkouška náběhu podle bodu 5.7
.
Poznámka:
Zkoušky č. 3 a č.4 se na vícefázových elektroměrech provedou při zatížení
ve všech fázích.
7.1.3.5 Zkoušky přesnosti (zkoušky č.5 až č .10)
Zkoušky přesnosti se provedou při hodnotách proudu a účiníku, které uvádí
tabulka VI. Není zapotřebí čekat na dosažení teplotního ustálení
vinutí. Protože podmínky, při nichž se zkoušky provádějí, nejsou standardními
podmínkami pro EHS schválení typu, jsou místo hodnot uvedených
v tabulkách I a II použity širší meze chyb podle níže uvedené tabulky
VI.
Tabulka VI
Zkouška č. |
Hodnota proudu |
Účiník |
Elektroměry |
Zátěž vícefáz. elektroměru |
Maximální dovolená chyba (I) |
5 |
0,05 Ib |
1 |
Jednofázový a vícefázový |
Symetrická |
3,0 % |
6 |
Ib |
1 |
Jednofázový a vícefázový |
Symetrická |
2,5 % |
7 |
Ib |
0,5 induktivní |
Jednofázový a vícefázový |
Symetrická |
2,5 % |
8 a 9 |
Ib |
1 |
Vícefázový |
Jednofázově zatížen (jedna zkouška ve dvou z daných fází) |
3,5 % |
10 |
Imax |
1 |
Jednofázový a vícefázový |
Symetrická |
2,5 % |
Poznámka: Na elektroměrech s více tarify se zkouška č. 5 opakuje pro každý
odečet odpovídající rozdílnému tarifu. Elektromagnety pro změnu
tarifu musí být napájeny elektrickou energií podle specifikace ve schématu
zapojení.
Dovolená chyba nesmí být systematicky využívána ve stejném smyslu.
7.1.3.6 Ověření shody počítadla s konstantou elektroměru (zkouška č. 11)
Musí se ověřit, že poměr mezi počtem otáček kotouče elektroměru a údajem
počítadla (počítadel) je správný.
7.1.3.7 Vlastnosti měřicích přístrojů
Vlastnosti měřicích přístrojů a dalších zařízení používaných k provedení
zkoušek číslo 5 až 10, a kde je zapotřebí, zkoušky č. 11, musí být
takové, aby jimi způsobené chyby měření nepřesahovaly relativní hodnotu:
- ± 0,4 % při jednotkovém účiníku;
- ± 0,6 % při účiníku 0,5 (induktivním).
7.2 Přezkoušení shody se EHS schváleným typem
7.2.1 Způsob přezkoušení pro posouzení shody se schváleným typem
Aby se určilo, zda metrologické vlastnosti elektroměrů vyrobených a předložených
pro prvotní EHS ověření jsou shodné s požadavky této vyhlášky,
může být v intervalech stanovených Českým metrologickým institutem
provedeno přezkoušení shody se EHS schváleným typem na třech elektroměrech
náhodně vybraných přejímacích zkouškách .
Toto přezkoušení se skládá z jedné nebo více zkoušek vybraných z těchto
zkoušek, které jsou popsány v této vyhlášce ( bod 3 a 5), a zejména
z těch zkoušek, které slouží k určení vlivu ovlivňujících veličin.
Tyto zkoušky se provedou za referenčních podmínek popsaných v bodě 5.2
a v měřicích bodech uvedených v bodě 6.3
.
Po otevření krytu mohou být také ověřeny následující body:
- jakost povrchové úpravy, tj. laku;
- převod soukolí;
- způsob chodu počítadla;
- jakost pájení nebo svarů;
- dotažení šroubů;
- nepřítomnost nečistot a kovového prachu;
- rozsah nastavení.
Poznámka:
Jestliže jsou elektroměry EHS schváleného typu předmětem sériové výroby,
je žádoucí, aby četnost přezkoušení shody s EHS schváleným typem byla
úměrná objemu výroby. Tento postup se musí kromě toho provést pokaždé,
když se během přejímacích nebo jiných zkoušek objeví nějaké zjevně
systematické závady.
7.3 Značky a plomby prvotního EHS ověření
Elektroměry, které vyhověly zkouškám prvotního EHS ověření, musí být označeny
značkami prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví
zvláštní právní předpis2)
.
Plomby musí obsahovat značky prvotního EHS ověření a musí být umístěny
takovým způsobem, aby se zajistilo, že bez poškození plomb prvotního
EHS ověření nebude možno získat přístup k vnitřním funkčním částem elektroměru.