Vyhl�ka Ministerstva pr�myslu a obchodu kterou se stanov� postupy pro kvantitativn� anal�zu dvouslo�kov�ch sm�s� textiln�ch vl�ken
Ministerstvo pr�myslu a obchodu stanov� podle � 28a p�sm. a) z�kona �. 634/1992 Sb. , o ochran� spot�ebitele, ve zn�n� z�kona �. 104/1995 Sb.:
(1) Tato vyhl�ka1) zapracov�v� p��slu�n� p�edpisy Evropsk�ch spole�enstv�2) a stanov� postupy pro kvantitativn� anal�zu dvouslo�kov�ch sm�s� textiln�ch vl�ken, z nich� jsou vyrobeny textiln� v�robky uv�d�n� na trh za ��elem prodeje spot�ebiteli, nebo ur�en�ch pro dal�� zpracov�n�.
(2) Postupy pro kvantitativn� anal�zu dvouslo�kov�ch sm�s� vl�ken, kter� lze vyu��vat pro stanoven� �daj� o slo�en� materi�lu, jsou uvedeny v p��loze �. 1 k t�to vyhl�ce.
(3) Metody kvantitativn� chemick� anal�zy dvouslo�kov�ch sm�s� vl�ken stanov� p��loha �. 2 k t�to vyhl�ce.
(4) P�ehled metod pro chemickou anal�zu a oblast jejich pou�it� obsahuje p��loha �. 3 k t�to vyhl�ce.
Tato vyhl�ka nab�v� ��innosti dnem 1. �ervence 1999.
Ministr:
doc. Ing. Gr�gr v. r.
P��loha �. 1 Postupy pro kvantitativn� anal�zu dvouslo�kov�ch sm�s� vl�ken
1. P��loha stanov� postupy pro kvantitativn� anal�zu dvouslo�kov�ch sm�s� vl�ken prov�d�nou
a pro z�sk�n� laboratorn�ch vzork� vhodn� velikosti (tj. o hmotnosti nep�esahuj�c� 100 g), pro p�edb�n� zpracov�n� a pro v�b�r zku�ebn�ch vzork�.
2. Tyto postupy se pou��vaj� zejm�na pro kontrolu obsahu vl�ken v textiln�ch v�robc�ch.
3.1 Partie: mno�stv� materi�lu, kter� je hodnoceno na z�klad� s�rie zku�ebn�ch v�sledk�. M��e zahrnovat nap�. v�echen materi�l v jedn� dod�vce tkaniny nebo ve�kerou tkaninu tkanou z jednoho osnovn�ho v�lu apod.
3.2 Vzorek partie: ��st partie, kter� byla odebr�na jako reprezentativn� vzorek celku a kter� je k dispozici v laborato�i. Velikost a povaha tohoto vzorku mus� b�t dostate�n�, s ohledem na nestejnom�rnost partie a z�rove�, aby umo��ovala snadnou manipulaci v laborato�i.1)
3.3 Laboratorn� vzorek: ��st vzorku partie, kter� se p�edb�n� zpracuje za ��elem odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek a ze kter� jsou odeb�r�ny zku�ebn� vzorky. Velikost a povaha vzorku mus� b�t dostate�n� s ohledem na nestejnom�rnosti vzorku partie.
3.4 Zku�ebn� vzorek: ��st materi�lu pot�ebn� k z�sk�n� jednotliv�ch zku�ebn�ch v�sledk� a odebran� z laboratorn�ho vzorku.
4.1 Laboratorn� vzorek se vybere tak, aby reprezentoval vzorek partie.
4.2 Zku�ebn� vzorky se odeb�raj� z laboratorn�ho vzorku tak, aby ka�d� z nich reprezentoval laboratorn� vzorek.
4.3 Odb�r vzork� voln�ch vl�ken
4.3.1 neorientovan� vl�kna
Laboratorn� vzorek se z�sk� n�hodn�m v�b�rem chom��k� ze vzorku partie.
Cel� laboratorn� vzorek se d�kladn� prom�s� pomoc� laboratorn�ho mykac�ho
stroje.2)
Sm�s obsahuj�c� voln� vl�kna a vl�kna ulp�l� na za��zen� pou�it�m k m�sen�
se podrob� p�edb�n�mu zpracov�n�. Pak se z rouna nebo sm�si, z
voln�ch vl�ken a z vl�ken ulp�l�ch na strojn�m za��zen� odebere zku�ebn�
vzorek n�le�it� hmotnosti. Jestli�e pavu�ina z mykac�ho stroje z�stane
neporu�en� po p�edb�n�m zpracov�n�, odeberou se zku�ebn� vzorky
zp�sobem dle 4.3.2. Je-li pavu�ina z mykac�ho stroje naru�ena p�i p�edb�n�m zpracov�n�, p�iprav� se ka�d� zku�ebn� vzorek n�hodn�m odb�rem nejm�n� 16 mal�ch chom��k� o vhodn�m a p�ibli�n� stejn�m rozm�ru,
kter� se slou��.
4.3.2 orientovan� vl�kna (mykan� vl�kna, pavu�ina, prameny, p��sty)
Z n�hodn� vybran�ch ��st� vzorku partie se vy��zne nejm�n� 10 vzork� tak,
aby zahrnovaly cel� pr��ez, ka�d� p�ibli�n� o hmotnosti 1 g. Takto
vytvo�en� laboratorn� vzorek se podrob� p�edb�n�mu zpracov�n�. Jednotliv� od��znut� ��sti se spoj� tak, �e se polo�� vedle sebe, a zku�ebn� vzorek
se odebere z cel�ho pr��ezu tak, aby se odebrala ��st z ka�d� z deseti
od��znut�ch ��st�.
4.4.1 p��ze na c�vk�ch nebo v p�adenech
4.4.1.1 vzorky se odeb�raj� ze v�ech c�vek vzorku partie. Odvinou se vhodn� stejn� d�lky z ka�d� c�vky, bu� navinut�m do p�aden se stejn�m po�tem ovin� na vij�ku3) nebo jin�mi prost�edky. Jednotliv� d�lky se ulo�� vedle sebe bu� jako jednoduch� p�adeno nebo jako kabel a vytvo�� laboratorn� vzorek obsahuj�c� stejn� d�lky z ka�d� c�vky v p�adenu nebo kabelu. Laboratorn� vzorek se podrob� p�edb�n�mu zpracov�n�. Z laboratorn�ho vzorku se odeberou zku�ebn� vzorky vy��znut�m svazku nit� stejn� d�lky z p�adena nebo kabelu, p�i�em� se mus� pe�liv� db�t na to, aby svazek obsahoval v�echny nit� ve vzorku.
4.4.1.2 pro z�sk�n� zku�ebn�ch vzork� o hmotnosti
10 g se stanov� d�lka p��ze, kter� se m� odvinout z ka�d� c�vky podle
vztahu:
106
l = ------ ,
Nt
kde l je d�lka p��ze v cm,
N po�et c�vek ve vzorku partie,
t d�lkov� hmotnost p��ze v tex.
4.4.1.3 je-li hodnota N . t vysok�, tj. v�ce ne� 2 000,
navine se t잚� p�adeno a roz��zne nap��� ve dvou m�stech, aby se vytvo�il
kabel vhodn� hmotnosti. Konce vzork� ve form� kabelu mus� b�t spolehliv�
spojeny p�ed p�edb�n�m zpracov�n�m a zku�ebn� vzorky se odeberou
z m�sta vzd�len�ho od tohoto spojen�.
4.4.2 p��ze v osnov�
Laboratorn� vzorek se odebere odst�i�en�m ��sti z konce osnovy o d�lce
nejm�n� 20 cm, zahrnuj�c� v�echny p��ze v osnov�, s v�jimkou okrajov�ch
p��z�, kter� se vy�ad�. Svazek se sv�e p��z� u jednoho konce. Je-li vzorek p��li� velk� pro p�edb�n� zpracov�n� jako celek, rozd�l� se do dvou nebo v�ce ��st�, kter� se zpracuj� jednotliv�. Ka�d� ��st se pro p�edb�n� zpracov�n�
sv�e p��z� u jednoho konce a po p�edb�n�m zpracov�n� se ��sti op�t spoj�. Zku�ebn� vzorek se odebere odst�i�en�m vhodn� d�lky z laboratorn�ho vzorku z voln�ho (nesv�zan�ho)
konce zahrnuj�c�ho v�echny p��ze v osnov�. Pro z�sk�n� vzorku o hmotnosti
1 g se stanov� d�lka vzorku podle vztahu:
105
l = ------ ,
Nt
kde l je d�lka vzorku v cm,
N po�et nit� v osnov�,
t d�lkov� hmotnost v tex.
4.5 Odb�r vzork� plo�n�ch textili�
4.5.1 ze vzorku partie reprezentovan� jedn�m odst�ihem plo�n� textilie se vyst�ihne prou�ek po �hlop���ce od jednoho rohu ke druh�mu a odstran� se okraje. Tento prou�ek je laboratorn� vzorek. Pro z�sk�n� laboratorn�ho vzorku o hmotnosti x se stanov� plocha prou�ku (laboratorn�ho vzorku) podle vztahu:
x 104
1 = ------ ,
G
kde P je plocha vzorku v cm2
,
x hmotnost vzorku v g,
G plo�n� hmotnost vzorku v g/m2
.
Laboratorn� vzorek se podrob� p�edb�n�mu zpracov�n� a pak se p���n� rozst�ihne na �ty�i stejn� ��sti, kter� se polo�� na sebe. Zku�ebn� vzorky se odeberou ze v�ech ��st� navrstven�ho materi�lu pro��znut�m v�ech vrstev tak, aby ka�d� vzorek obsahoval stejnou d�lku ka�d� vrstvy. M�-li tkanina tkan� vzor, odebere se laboratorn� vzorek ve sm�ru osnovy o rozm�ru, kter� se rovn� nejm�n� osnovn� st��d� vzoru. Je-li takov� laboratorn� vzorek p��li� velk�, aby se dal zpracovat jako celek, roz�e�e se na stejn� ��sti. Tyto se zvl p�edb�n� zpracuj� a p�ed odeb�r�n�m zku�ebn�ho vzorku se polo�� na sebe, p�i�em� se db�, aby odpov�daj�c� ��sti vzoru nebyly na sob�.
4.5.2 ze vzorku partie, kter� se skl�d� z n�kolika odst�ih�, se zpracuje ka�d� odst�ih dle bodu 4.5.1 a uvede se ka�d� v�sledek zvl.
4.6 Odb�r vzork� konfek�n�ch v�robk� a hotov�ch kusov�ch v�robk�
Vzorkem partie je obvykle konfek�n� v�robek, hotov� kusov� v�robek nebo
jeho reprezentativn� ��st. P�i odb�ru vzork� je pot�ebn� vz�t v �vahu i ty ��sti v�robk�, kter� nemaj� stejn� obsah
vl�ken. Odebere se laboratorn� vzorek reprezentuj�c� ��st konfek�n�ho
v�robku nebo hotov�ho kusov�ho v�robku, jeho� slo�en� mus� b�t uvedeno na etiket�. M�-li zbo�� n�kolik etiket, odeberou
se reprezentativn� laboratorn� vzorky z ka�d� ��sti odpov�daj�c� dan�
etiket�. Jestli�e v�robek je vyroben z ��st�, kter� maj� r�zn� slo�en�, je nutn� odebrat laboratorn� vzorky z ka�d� ��sti v�robku a ur�it relativn� pod�ly jednotliv�ch ��st� ve vztahu k cel�mu v�robku. Pak se vypo�te procento, p�i�em� se berou v �vahu pod�ly ��st�, ze kter�ch byly odebr�ny.
Laboratorn� vzorky se podrob� p�edb�n�mu zpracov�n�, pak se odeberou
zku�ebn� vzorky.
5.1 Ze vzorku se odstran� nevl�kenn� l�tky (mastn� l�tky, pojiva, plnidla, �lichtovac� a prepara�n� prost�edky, impregna�n� materi�ly, pomocn� prost�edky pro barven� a tisk, l�tky pro doc�len� speci�ln�ch vlastnost� atp.), nebo� mohou b�t p���inou chyb. Barvivo u barevn�ch vl�ken je pova�ov�no za sou��st vl�kna a neodstra�uje se.
5.2 L�tky extrahovateln� petrol�terem a vodou se nejprve odstran� zpracov�n�m vzorku v Soxhletov� p��stroji petrol�terem po dobu 1 hodiny p�i minim�ln� rychlosti 6 cykl� za hodinu. Petrol�ter se nech� ze vzorku odpa�it a vzorek je pak p��mo extrahov�n vodou. Nam��� se po dobu 1 hodiny p�i pokojov� teplot�, pak n�sleduje nam��en� p�i teplot� (65 � 5) �C po dal�� hodinu za ob�asn�ho m�ch�n� tekutiny. Pom�r l�zn� je 1 : 100. P�ebyte�n� voda se odstran� ze vzorku �d�m�n�m, ods�v�n�m nebo odst�ed�n�m a pak se vzorek su�� na vzduchu.
5.3 V p��pad� elastolefinu nebo sm�s� vl�ken obsahuj�c�ch elastolefin a jin� vl�kna, kter�mi jsou vlna, zv��ec� chlupy, hedv�b�, bavlna, len, konop�, juta, manilsk� konop�, alfa, kokosov� vl�kno, broom, ramie, sisal, m��nat� vl�kna, modalov� vl�kna, protein, visk�za, akryl, polyamid nebo nylon, polyester a elastomultiester, se postup uveden� v bod� 5.2 m�rn� uprav� t�m, �e se petrol�ter nahrad� acetonem.
5.4 V p��pad� dvouslo�kov�ch sm�s�, kter� obsahuj� elastolefin a acet�t, se pro p�ed�pravu pou�ije tento postup: vzorek se vyluhuje 10 minut p�i 80 �C roztokem obsahuj�c�m 25 g/l 50% kyseliny orthofosfore�n� a 50 g/l mo�oviny. Pom�r l�zn� je 1 : 100. Vzorek se promyje vodou, vysu��, promyje 0,1% roztokem hydrogenuhli�itanu sodn�ho a nakonec opatrn� promyje vodou.
5.5 Nevl�kenn� l�tky, kter� nelze odstranit postupem podle 5.2, se odstran� jinou vhodnou metodou, kter� nesm� p�sobit na vl�kenn� slo�ky.
5.6 U n�kter�ch neb�len�ch p��rodn�ch rostlinn�ch vl�ken (nap�. juta, kokosov� vl�kno) postup podle 5.2 neodstran� v�echny p��rodn� nevl�kenn� l�tky. Dal��ch postup� pro jejich odstran�n� se v�ak nepou��v�.
6. Obecn� instrukce k prov�d�n� zkou�ek
6.1 Su�en�
V�echny postupy su�en� se prov�d�j� v su��rn� po dobu minim�ln� 4 hodiny
a maxim�ln� 16 hodin p�i teplot� (105 � 3) �C. Pokud je doba su�en� krat�� ne� 14 hodin, zji��uje se, zda bylo dosa�eno konstantn� hmotnosti, tzn., �e zm�na hmotnosti
po dal��m su�en� po dobu 60 minut je men�� ne� 0,05 %.
Vzorek i filtra�n� kel�mek se su�� ve v�ence s v��kem polo�en�m vedle.
Po vysu�en� se v�enka p�ed vyjmut�m ze su��rny uzav�e a rychle se
p�enese do exsik�toru.
Manipulace s kel�mky, v�enkami a vzorky b�hem su�en�, chlazen� a v�en�
nesm� b�t prov�d�ny rukou.
6.2 Ochlazov�n�
Ochlazov�n� se prov�d� v exsik�toru um�st�n�m vedle vah po dobu minim�ln�
2 hodin.
6.3 V�en�
Po ochlazen� se v�enka zv�� tak, aby v�en� bylo ukon�eno do 2 minut
po vyjmut� z exsik�toru. V�� se s p�esnost� na 0,0002 g.
6.4 Zku�ebn� ovzdu��
Vzorky nen� nutn� klimatizovat ani prov�d�t zkou�ky v klimatizovan�m ovzdu��.
7.1 Ru�n� anal�za se pou��v� p�ednostn�, nebo� d�v� p�esn�j�� v�sledky. Lze ji pou��t pro v�echny textilie, kde vl�kenn� slo�ky netvo�� neodd�litelnou sm�s. Nap�. u p��z� z r�zn�ch prvk�, z nich� ka�d� je tvo�en jedn�m typem vl�ken, u tkanin, kde �tek je z jin�ho typu vl�kna ne� osnova, u pletenin, kter� je mo�no rozp�rat a kter� jsou vyrobeny z r�zn�ch p��z�.
7.2 Podstata zkou�ky
Po identifikaci textiln�ch slo�ek se vhodnou p�edb�nou p��pravou odstran�
nevl�kenn� materi�l. Vl�kna se ru�n� odd�l�, su�� a v��. Pak se
vypo�te pod�l ka�d�ho druhu vl�kna ve sm�si.
b) exsik�tor obsahuj�c� silikagel s indik�torem vlhkosti,
c) su��rna s odv�tr�n�m pro su�en� vzork� p�i teplot� (105 � 3) �C,
d) analytick� v�hy s p�esnost� 0,0002 g,
e) Soxhlet�v extrak�n� p��stroj nebo jin� p��stroj, kter� d�v� shodn� v�sledky,
g) z�krutom�r nebo jin� za��zen�, kter� d�v� shodn� v�sledky.
a) petrol�ter redestilovan�, rozsah bodu varu 40 �C a� 60 �C,
b) destilovan� nebo deionizovan� voda.
7.5 Zku�ebn� ovzdu�� viz 6.4.
7.6 Odb�r a p��prava vzork� viz 4.
7.7 Postup zkou�ky
7.7.1 rozbor p��z�
Z laboratorn�ho vzorku po p�edb�n� p��prav� se odebere zku�ebn� vzorek
o hmotnosti minim�ln� 1 g. U velmi jemn� p��ze se rozbor prov�d� na
minim�ln� d�lce 30 m bez ohledu na jej� hmotnost. P��ze se rozst��h�
na kousky vhodn� d�lky. Jednotliv� druhy vl�ken se odd�luj� pomoc� prepara�n� jehly, a pokud je to vhodn�, pomoc� z�krutom�ru. Takto
z�skan� druhy vl�ken se ukl�daj� do p�edem zv�en�ch v�enek.
7.7.2 rozbor plo�n�ch textili�
Z laboratorn�ho vzorku, po p�edb�n� p��prav�, se odebere zku�ebn� vzorek
o hmotnosti minim�ln� 1 g paraleln� s �tkov�mi nebo osnovn�mi nit�mi. U pleteniny se vzorek odebere ve sm�ru sloupk� nebo
��dk�. Hrany mus� b�t pe�liv� zast�i�eny, aby nedoch�zelo ke t�epen�. Vzorek nesm� obsahovat kraje. Jednotliv� druhy vl�ken se odd�luj� a ukl�daj� do p�edem zv�en�ch v�enek.
7.7.3 su�en�, ochlazov�n� a v�en� se prov�d� podle 6.1 a� 6.3.
7.8.1 hmotnost ka�d� vl�kenn� slo�ky se vyj�d�� v procentech k celkov� hmotnosti vl�ken ve sm�si. V�sledek se vypo�te na z�klad� �ist� such� hmotnosti, kter� se uprav� pomoc� p�ir�ek4) a opravn�ch koeficient�, kter� berou v �vahu ztr�tu hmotnosti b�hem p�edb�n� p��pravy vzork�.
7.8.2 v�po�et obsahu �ist� such� vl�kenn� slo�ky v % bez ohledu na ztr�tu hmotnosti b�hem p�edb�n�ho zpracov�n�:
100 m1
P1
= -----------
m1
+ m2
P2
= 100 - P1
,
kde P1
je obsah prvn� �ist� such� slo�ky v %,
P2
obsah druh� �ist� such� slo�ky v %,
m1
�ist� such� hmotnost prvn� slo�ky,
m2
�ist� such� hmotnost druh� slo�ky.
7.8.3 v�po�et obsahu slo�ek s opravou pomoc� smluvn�ch p�ir�ek a opravn�ch koeficient� pro ztr�tu hmotnosti b�hem p�edb�n� p��pravy (pokud je to pot�ebn�) se provede podle 8.8.
8.1.1 chemick� zp�sob je zalo�en na selektivn�m rozpou�t�n� jedn� ze slo�ek sm�si. Ze zji�t�n� �ist� such� hmotnosti vzorku a nerozpustn�ho zbytku se stanov� obsah jednotliv�ch slo�ek.
8.1.2 dal�� postup pro jednotliv� metody je uveden v p��loze �. 2 t�to vyhl�ky
8.1.3 pokud je anal�za zalo�ena na jin�m principu, ne� je selektivn� rozpou�t�n�, jsou uvedeny v�echny podrobnosti v p��loze �. 2 k t�to vyhl�ce
8.1.4 pro kontrolu je vhodn� pou��t alternativn� postup, kdy se rozpou�t� slo�ka, kter� p�i standardn�m postupu tvo�ila zbytek.
8.2 Podm�nky pro pou�it� chemick�ch metod:
a) p�ed rozborem mus� b�t v�echna vl�kna ve sm�si identifikov�na,
b) opravn� koeficienty plat� pro nedegradovan� vl�kna; pro degradovan� vl�kna je nutno pou��t jin� opravn� koeficienty,
c) pokud to nen� technicky obt�n�, rozpou�t� se p�ednostn� slo�ka s vy���m zastoupen�m ve sm�si.
d) exsik�tor se silikagelem s indik�torem vlhkosti,
e) su��rna s odv�tr�n�m pro su�en� vzork� p�i teplot� (105 � 3) �C,
f) analytick� v�hy s p�esnost� 0,0002 g,
g) Soxhlet�v extrak�n� p��stroj nebo jin� p��stroj, kter� d�v� shodn� v�sledky,
a) petrol�ter redestilovan�, rozsah bodu varu 40 �C a� 60 �C,
b) destilovan� nebo deionizovan� voda,
g) dal�� chemik�lie specifikovan� u jednotliv�ch metod v p��loze �. 2 k t�to vyhl�ce. Chemik�lie mus� b�t v �istot� p. a.
a) Z laboratorn�ho vzorku se odebere zku�ebn� vzorek o hmotnosti minim�ln� 1 g. Vzorek se rozst��h� na kousky asi 10 mm dlouh� a co nejv�ce se rozvl�kn�. Ka�d� vzorek se su�� ve v�ence podle 6.1, ochlad� se v exsik�toru podle 6.2 a v�� se podle 6.3.
b) Vzorek se p�em�st� do sklen�n� n�doby a v�enka se ihned p�ev��. Z rozd�lu hmotnost� se vypo�te such� hmotnost vzorku. Pak se provede zku�ebn� test specifikovan� v p��slu�n� ��sti pou�it� metody (viz p��loha �. 2 t�to vyhl�ky). Zbytek vzorku se prohl�dne pod mikroskopem pro zji�t�n�, zda postupem bylo skute�n� �pln� odstran�no rozpustn� vl�kno.
c) Zkou�en� podle postupu uveden�ho v 8.5 p�sm. a) a b) se prov�d� dvakr�t.
8.6.1 pod�l nerozpustn� slo�ky se vyjad�uje jako procento z celkov� hmotnosti
vl�ken ve sm�si. 8.6.2 pod�l rozpustn� slo�ky se z�sk� z rozd�lu mezi
celkovou hmotnost� vl�ken ve sm�si a pod�lem nerozpustn� slo�ky.
8.6.3 v�sledek se vypo�te na z�klad� �ist� such� hmotnosti, kter� se oprav� pomoc�:
8.6.3.1 smluvn�ch p�ir�ek5) a
8.6.3.2 opravn�ch koeficient�, jimi� se zohledn� vliv ztr�ty hmotnosti b�hem p��pravy vzorku a anal�zy.
8.6.4 v�po�ty se prov�d�j� podle vzorce uveden�ho v 8.8.
8.7 V�po�et obsahu nerozpustn� slo�ky v procentech na z�klad� �ist� such� hmotnosti bez ohledu na ztr�tu hmotnosti vl�kna b�hem p�edb�n� p��pravy vzorku:
100 r d
P1
= ------------ ,
m
kde P1
je obsah �ist� such� nerozpustn� slo�ky v %,
m such� hmotnost vzorku po p�edb�n� p��prav�,
r such� hmotnost zbytku,
d opravn� koeficient pro ztr�tu hmotnosti slo�ky v �inidle b�hem anal�zy.
Pozn�mka: Vhodn� hodnoty pro d jsou uvedeny pro ka�dou metodu - v p��loze �. 2 k t�to vyhl�ce. Uveden� hodnoty jsou pou�iteln�
pro chemicky nedegradovan� vl�kna.
8.8 V�po�et obsahu nerozpustn� slo�ky s pou�it�m smluvn�ch p�ir�ek a opravn�ch koeficient�, kter� zohled�uj� ztr�tu hmotnosti b�hem p�edb�n� p��pravy vzorku:
a1 +
b1
100 P1
(1+ --------)
100
P1A
= ---------------------------------------------------- ,
a1 +
b1
a2 +
b2
100 P1
(1+ --------)+(100-P1
)( 1+ --------)
100 100
kde P1A
je obsah nerozpustn� slo�ky v�etn� obsahu vlhkosti a ztr�ty hmotnosti vznikl� b�hem p�edb�n� p��pravy v %,
P1
obsah �ist� such� nerozpustn� slo�ky v %, vypo�ten� podle vzorce uveden�ho
v 8.7,
a1
smluvn� p�ir�ka pro nerozpustnou slo�ku v %,
a2
smluvn� p�ir�ka pro rozpustnou slo�ku v %,
b1
ztr�ta hmotnosti nerozpustn� slo�ky b�hem p�edb�n� p��pravy v %,
b2
ztr�ta hmotnosti rozpustn� slo�ky b�hem p�edb�n� p��pravy v %.
Obsah druh� slo�ky (P2
A) se vypo��t� z rozd�lu 100 - P1A
.
Je-li pou�it speci�ln� zp�sob p�edb�n� p��pravy, hodnoty b1 a b2 se stanov�
proveden�m p�edb�n� p��pravy s ka�dou vl�kennou slo�kou ze sm�si.
Toto se provede s vl�kny zbaven�mi v�ech nevl�kenn�ch materi�l� s v�jimkou
t�ch, kter� norm�ln� obsahuj� a jsou v takov�m stavu, ve kter�m
se nal�zaj� v analyzovan�m materi�lu.
Nejsou-li k dispozici �ist� separovan� vl�kna, kter� tvo�� slo�ky sm�si, pou�ij� se pr�m�rn� hodnoty b1
a b2
zji�t�n� p�i zkou�k�ch �ist�ch vl�ken podobn�ch t�m, kter� jsou ve zkou�en�
sm�si.
Je-li pou�it b�n� zp�sob p�edb�n� p��pravy, tj. extrakce petrol�terem
a vodou, nemus� se opravn� koeficienty b1
a b2
br�t v �vahu. V�jimka je u neb�len� bavlny, neb�len�ho lnu a neb�len�ho
konop�, kde ztr�ty hmotnosti b�hem p�edb�n� p��pravy p�edstavuj�
4 %, a u polypropylenu 1 %.
8.9 Metody kvantitativn� chemick� anal�zy
8.9.1 jednotliv� chemick� metody pro anal�zu sm�s� textiln�ch vl�ken jsou uvedeny v p��loze �. 2 k t�to vyhl�ce.
8.9.2 informativn� p�ehled metod pro chemickou anal�zu a oblast jejich pou�it�
je uveden v p��loze �. 3 k t�to vyhl�ce.
Pozn�mka: N�zvy jednotliv�ch druh� vl�ken jsou shodn� s vyhl�kou �. 92/1999 Sb.
, kterou se stanov� zp�sob ozna�ov�n� textiln�ch v�robk� �daji o slo�en� materi�lu. ��sla za nimi uveden� navazuj� na jej� p��lohu �. 3.
8.9.3 p�i prov�d�n� chemick�ch metod je nutn� dodr�ovat z�sady bezpe�nosti pr�ce v chemick�ch laborato��ch.
9. Shodnost metod
Shodnost anal�zy jednotliv�ch metod je charakterizov�na kritick�m rozd�lem p�i 95% pravd�podobnosti.
10. Protokol o zkou�ce
Protokol o zkou�ce mus� obsahovat tyto �daje:
a) prohl�en�, �e anal�za byla provedena v souladu s p��slu�nou metodou,
b) podrobn� popis p��padn� zvl�tn� p�edb�n� p��pravy,
c) jednotliv� v�sledky a aritmetick� pr�m�r v�sledk�, uveden� na jedno desetinn� m�sto,
d) datum zkou�ky a podpis zodpov�dn�ho pracovn�ka.
Metoda ��slo |
Oblast pou�it� |
�inidlo |
|
1 |
acet�t |
dal�� stanoven� vl�kna |
aceton |
2 |
stanoven� proteinov� vl�kna |
dal�� stanoven� vl�kna |
chlornan |
3 |
visk�za, m�dnat� vl�kna nebo stanoven� typy modalov�ch vl�ken |
bavlna nebo elastolefin |
kyselina mraven�� a chlorid zine�nat� |
4 |
polyamid nebo nylon |
dal�� stanoven� vl�kna |
kyselina mraven�� 80 %(hmot.) |
5 |
acet�t |
triacet�t nebo elastolefin |
benzylalkohol |
6 |
Triacet�t nebo polylaktid |
dal�� stanoven� vl�kna |
dichlormetan |
7 |
stanoven� celul�zov� vl�kna |
polyester, elastomultiester nebo elastolefin |
kyselina s�rov� 75 %(hmot.) |
8 |
akryl, stanoven� modakrylov� nebo stanoven� chlorovl�kna |
dal�� stanoven� vl�kna |
dimetylformamid |
9 |
stanoven� chlorovl�kna |
dal�� stanoven� vl�kna |
sirouhl�k/aceton,55,5/44,5 (obj.) |
10 |
acet�t |
stanoven� chlorovl�kna nebo elastolefin |
bezvod� (ledov�) kyselina octov� |
11 |
hedv�b� |
vlna, zv��ec� chlupy nebo elastolefin |
kyselina s�rov� 75 % (hmot.) |
12 |
juta |
stanoven� �ivo�i�n� vl�kna |
metoda ur�uj�c� obsah dus�ku |
13 |
polypropylen |
dal�� stanoven� vl�kna |
xylen |
14 |
dal�� stanoven� vl�kna |
chlorovl�kna (homopolymery vinylchloridu) nebo elastolefin |
metoda s koncentrovanou kyselinou s�rovou |
15 |
chlorovl�kna, stanoven�modakrylov�, stanoven� elastanov�, acet�tov�, triacet�tov� vl�kna |
dal�� stanoven� vl�kna |
cyklohexanon |
P��loha �. 2 Metody kvantitativn� chemick� anal�zy dvouslo�kov�ch sm�s� vl�ken
1. Metoda �. 1 Acet�tov� a dal�� stanoven� vl�kna (metoda s pou�it�m acetonu)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn� sm�si:
aa) acet�tu /19/6) s
ab) vlnou /1/, zv��ec�mi chlupy /2 a 3/, hedv�b�m /4/, bavlnou /5/, lnem /7/, konop�m /8/, jutou /9/, manilsk�m konop�m /10/, alfou /11/, kokosov�m vl�knem /12/, broomem /13/, rami� /14/, sisalem /15/, m��nat�mi vl�kny /21/, modalov�mi vl�kny /22/ , proteinem /23/, visk�zou /25/, akrylem /26/, polyamidem nebo nylonem /30/ , polyesterem /34/, elastomultiesterem /45/ a elastolefinem /46/ .
b) Tuto metodu nelze pou��t pro ta acet�tov� vl�kna, kter� byla na povrchu deacetylov�na .
1.2 Podstata zkou�ky
Vzorek se usu�� a zv��. Acet�t se rozpou�t� acetonem. Zbytek se shrom�d�,
promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby
opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz�
such� sm�si. Procento such�ho acet�tu se vypo�te z rozd�lu.
1.3 Zku�ebn� pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� pom�cky
Ku�elov� ba�ka se sklen�nou z�tkou o objemu nejm�n� 200 ml.
1.4 Postup zkou�ky
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce8)
Do ku�elov� ba�ky se zkou�en�m vzorkem se p�id� 100 ml acetonu na 1 g
vzorku, prot�epe se a ba�ka se nech� st�t 30 minut p�i pokojov� teplot�
za ob�asn�ho prom�ch�v�n�. Pak se filtruje tekutina p�es odv�en� filtra�n� kel�mek. Tato procedura se opakuje je�t� dvakr�t, ale pouze po dobu 15 minut
tak, aby celkov� doba zpracov�n� v acetonu byla 1 hodina. Zbytek se p�enese do filtra�n�ho kel�mku,
ve kter�m se prom�v� acetonem, a vysu�� se ods�v�n�m. Kel�mek se znovu napln� acetonem a aceton se nech� samovoln� odt�ct. Nakonec se vysou�� kel�mek ods�v�n�m, kel�mek a zbytek
se usu��, ochlad� a zv��.
1.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledek se vypo�te podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d
je 1,00.
1.6 Shodnost
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi
v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95 %.
2. Metoda �. 2 Stanoven� proteinov� vl�kna a dal�� stanoven� vl�kna (metoda s pou�it�m chlornanu)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn� sm�si:
aa) ur�it�ch proteinov�ch vl�ken, jmenovit�: vlny /1/, zv��ec�ch chlup� /2 a 3/, hedv�b� /4/, proteinu /23/ s
ab) bavlnou /5/, m��nat�mi vl�kny /21/, , visk�zou /25/, akrylem /26/, chlorovl�kny /27/, polyamidem nebo nylonem /30/, polyesterem /34/, polypropylenem /36/, elastanem /42/ , sklen�n�mi vl�kny /43/, elastomultiesterem /45/ a elastolefinem /46/ .
b) Jsou-li p��tomn� jin� proteinov� vl�kna, ud�v� metoda jejich celkov� mno�stv�, ale ne jejich jednotliv� mno�stv�.
2.2 Podstata zkou�ky
Vzorek se usu�� a zv��. Proteinov� vl�kno se uvoln� ze sm�si roztokem
chlornanu. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n�
hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah
nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento such�ho proteinov�ho vl�kna se vypo�te
z rozd�lu.
Pro p��pravu roztoku chlornanu se m��e pou��t chlornan lithn� nebo chlornan sodn�.
Pozn�mka: Chlornan lithn� se doporu�uje pou��t v p��padech s mal�m po�tem anal�z nebo pro anal�zy prov�d�n� v
pom�rn� dlouh�ch intervalech. Procento chlornanu v tuh�m chlornanu lithn�m, na rozd�l od chlornanu sodn�ho, je konstantn�. Je-li zn�mo procento chlornanu, nemus� se obsah chlornanu
kontrolovat jodometricky pro ka�dou anal�zu a m��e se pou��t konstantn�
nav�ka chlornanu lithn�ho.
2.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky
aa) Erlenmeyerova (k�nick�) ba�ka se zabrou�enou z�tkou, 250 ml,
ab) termostat nebo jin� za��zen� umo��uj�c� nastaven� na teplotu (20 � 2) �C,
ac) sklen�n� filtra�n� kel�mek.
baa) roztok chlornanu lithn�ho Sest�v� z �erstv� p�ipraven�ho roztoku obsahuj�c�ho (35 � 2) g/l aktivn�ho chl�ru (cca 1M), ke kter�mu se p�id�v� hydroxid sodn� p�edem rozpu�t�n� v destilovan� vod�.
K p��prav� se rozpust� 100 g chlornanu lithn�ho obsahuj�c�ho 35 % aktivn�ho chl�ru (nebo 115 g obsahuj�c�ho 30 % aktivn�ho chl�ru) v p�ibli�n�
700 ml destilovan� vody, p�id� se 5 g hydroxidu sodn�ho, rozpu�t�n�ho p�edem v p�ibli�n� 200 ml destilovan� vody a dopln� se
na 1 litr destilovanou vodou.
Roztok, kter� byl �erstv� p�ipraven, nen� nutno kontrolovat jodometricky,
bab) roztok chlornanu sodn�ho Sest�v� z �erstv� p�ipraven�ho roztoku obsahuj�c�ho (35 � 2) g/l aktivn�ho chl�ru (p�ibli�n� 1M), ke kter�mu se p�id�v� hydroxid sodn� (5 � 0,5) g/l p�edem rozpu�t�n� v destilovan� vod�. P�ed ka�dou anal�zou je nutno zkontrolovat
jodometricky obsah aktivn�ho chl�ru roztoku,
bb) roztok z�ed�n� kyseliny octov�
5 ml bezvod� (ledov� ) kyseliny octov� se dopln� do 1 litru destilovanou
vodou.
2.4 Postup zkou�ky
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
P�ibli�n� 1g vzorku se sm�ch� s p�ibli�n� 100 ml roztoku chlornanu (lithn�ho nebo sodn�ho) v 250 ml ba�ce a d�kladn� se prom�ch�, aby se vzorek navlh�il.
Pak se ba�ka um�st� na 40 minut do termostatu p�i teplot� 20 �C a plynule nebo alespo� v pravideln�ch intervalech
se s n� m�ch�. Rozpou�t�n� vlny prob�h� exotermicky, proto se
mus� reak�n� teplo rozptylovat a odv�d�t. Jinak mohou vzniknout chyby
po��te�n�m rozpou�t�n�m nerozpustn�ch vl�ken.
Po 40 minut�ch se p�efiltruje obsah ba�ky zv�en�m sklen�n�m filtra�n�m kel�mkem a zbytek vl�ken se p�enese do filtra�n�ho kel�mku propl�chnut�m
ba�ky mal�m mno�stv�m chlornanu. Kel�mek se vysu�� ods�v�n�m
a zbytek se d�kladn� promyje vodou, z�ed�nou kyselinou octovou a
nakonec vodou, p�i�em� se poka�d� kel�mek vysu�� ods�n�m. Ods�v� se teprve
a� roztok samovoln� odte�e. Nakonec se kel�mek vysou�� ods�v�n�m,
kel�mek se zbytkem se vysu��, ochlad� a zv��.
2.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo��taj� podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce.
Hodnota d je 1,00 s v�jimkou bavlny, visk�zy a modalov�ch vl�ken, pro
kter� hodnota d je 1,01 a neb�len� bavlny, pro kterou hodnota d je 1,03.
2.6 Shodnost
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95
%.
3. Metoda �. 3 Visk�za, m��nat� vl�kna nebo stanoven� typy modalov�ch vl�ken a bavlna (metoda s pou�it�m kyseliny mraven�� a chloridu zine�nat�ho)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn� sm�si:
aa) visk�zy /25/ nebo m��nat�ch vl�ken /21/, v�etn� stanoven�ch typ� modalov�ch vl�ken /22/ s
ab ) bavlnou /5/ a elastolefinem /46/
Jsou-li ve sm�si p��tomna modalov� vl�kna, mus� se prov�st p�edb�n� zkou�ka ke zji�t�n�, zda jsou rozpustn� v chemik�li�ch.
b) Tato metoda nen� pou�iteln� pro sm�si, kde bavlna byla siln� chemicky degradov�na a kde visk�zov� nebo m��nat� vl�kna jsou nedokonale rozpustn� vzhledem k p��tomnosti ur�it�ch barev nebo �prav, kter� nemohou b�t zcela odstran�ny.
Vzorek se usu�� a zv��. Visk�zov�, m��nat� nebo modalov� vl�kna se uvoln� ze sm�si �inidlem sest�vaj�c�m z kyseliny mraven�� a chloridu zine�nat�ho. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento such�ch visk�zov�ch, m��nat�ch nebo modalov�ch vl�ken se vypo�te z rozd�lu.
3.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�li�7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky
aa) uzav�rateln� sklen�n� ku�elov� ba�ky o objemu nejm�n� 200 ml,
ab) termostat nebo jin� za��zen� umo��uj�c� nastaven� na teplotu (40 �
2) �C.
b) Chemik�lie
ba) roztok obsahuj�c� 20 g bezvod�ho chloridu zine�nat�ho a 68 g bezvod�
kyseliny mraven��, dopln�n� na 100 g vodou (20 d�l� bezvod�ho chloridu zine�nat�ho a 80 d�l� 85 % /hmot. / kyseliny mraven��).
V�echny pou��van� chemik�lie mus� b�t v �istot� p. a. Je nutn� pou��vat pouze bezvod� chlorid zine�nat�.
bb) roztok hydroxidu amonn�ho: 20 ml koncentrovan�ho roztoku hydroxidu
amonn�ho (hustota 0,880 g/ml) se dopln� do 1 litru destilovanou vodou.
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
Vzorek se vlo�� do ba�ky p�edem zah��t� na teplotu 40 �C. Na 1 g vzorku se p�id� 100 ml roztoku chloridu zine�nat�ho v kyselin� mraven�� p�edem zah��t�ho na teplotu 40 �C. Ba�ka se zaz�tkuje a d�kladn� se prot�epe. Ba�ka s obsahem se ponech� p�i konstantn� teplot� 40 �C po dobu 2 1/2 hodiny a prom�ch�v� se v hodinov�ch intervalech. Obsah ba�ky se pak p�efiltruje p�es odv�en� filtra�n� kel�mek a pomoc� �inidla se vypl�chnou do kel�mku v�echna vl�kna zb�vaj�c� v ba�ce. Promyj� se pomoc� 20 ml �inidla. Kel�mek a zbytek se promyje d�kladn� vodou o teplot� 40 �C, vl�knit� zbytek se promyje p�ibli�n� 100 ml studen�ho roztoku �pavku [dle 3.3 bb)], p�i�em� tento zbytek z�stane cel� pono�en� v roztoku po dobu 10 minut; pak se promyje d�kladn� studenou vodou. Neods�v� se, dokud roztok samovoln� neodte�e. Nakonec se odstran� zb�vaj�c� kapalina ods�v�n�m, kel�mek a zbytek se usu��, ochlad� a zv��.
Pozn�mka: Aby bylo zaji�t�no, �e vl�kenn� zbytek je pono�en do roztoku po dobu 10 minut, je mo�n� nap�. pou��t n�stavec k filtra�n�mu kel�mku s kohoutkem, kter� zpomal� pr�tok roztoku.
3.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d pro bavlnu je 1,02 a pro elastolefin 1,00.
3.6 Shodnost
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 4 p�i pravd�podobnosti 95
%.
4. Metoda �. 4 Polyamid nebo nylon a jin� stanoven� vl�kna (metoda s pou�it�m 80 % /hmot. / kyseliny mraven��)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
aa) polyamid nebo nylon /30/ s
ab) vlnou /1/, zv��ec�mi chlupy /2 a 3/, bavlnou /5/, m��nat�mi vl�kny /21/, modalov�mi vl�kny /22/
, visk�zou /25/, akrylem /26/, chlorovl�kny /27/, polyesterem /34/, polypropylenem
/36/ , sklen�n�mi vl�kny /43/, elastomultiesterem /45/ a elastolefinem /46/
.
b)
Tuto metodu lze rovn� pou��t pro sm�si obsahuj�c� vlnu, av�ak pokud
obsah vlny p�esahuje 25 %, mus� b�t pou�ita metoda �. 2 (rozpou�t�n�
vlny v roztoku alkalick�ho chlornanu sodn�ho).
Vzorek se usu�� a zv��. Polyamidov� vl�kno se uvoln� ze sm�si pomoc� kyseliny mraven��. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento polyamidu se vypo�te z rozd�lu.
4.3 Zku�ebn� pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� pom�cky
uzav�rateln� sklen�n� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 200 ml.
b) Chemik�lie
ba) kyselina mraven�� (80 % /hmot. /, hustota p�i teplot� 20 �C: 1,186).
880 ml 90 % /hmot. / kyseliny mraven�� (hustota p�i teplot� 20 �C:
1,204) se dopln� destilovanou vodou do 1 litru. Nebo se dopln� 780 ml
98 % /hmot. / a� 100 % kyseliny mraven�� (hustota p�i teplot� 20 �C: 1,220) do 1 litru destilovanou
vodou.
Rozd�l koncentrace nen� kritick� v rozsahu 77 % a� 83 % /hmot. / kyseliny
mraven��.
bb) �pavkov� roztok: 80 ml koncentrovan�ho roztoku �pavku (hustota p�i
teplot� 20 �C: 0,880) se dopln� destilovanou vodou do 1 litru.
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
Ke vzorku obsa�en�mu v ku�elov� ba�ce o objemu nejm�n� 200 ml se na 1
g vzorku p�id� 100 ml kyseliny mraven��. Ba�ka se zaz�tkuje a obsah se
prot�epe, aby se vzorek zvlh�il. Ponech� se po dobu 15 minut p�i pokojov�
teplot� za ob�asn�ho prot�ep�n�. Obsah ba�ky se filtruje odv�en�m
filtra�n�m kel�mkem a v�echna zbytkov� vl�kna se vypl�chnou do kel�mku
vymyt�m ba�ky mal�m mno�stv�m kyseliny mraven��. Kel�mek se vysou��
ods�v�n�m a zbytek na filtru se dokonale promyje kyselinou mraven��,
horkou vodou, roztokem z�ed�n�ho �pavku a nakonec studenou vodou;
kel�mek se vysou�� ods�n�m po ka�d�m p�id�n�. Neods�v� se, dokud prom�vac�
roztok samovoln� neodte�e. Nakonec se kel�mek vysou�� ods�n�m,
kel�mek a zbytek se vysu��, ochlad� a zv��.
4.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00.
4.6 Shodnost
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95
%.
5. Metoda �. 5 Acet�t a triacet�t (metoda s pou�it�m benzylalkoholu)
Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
a) acet�tu /19/ s
b) triacet�tem /24/ a elastolefinem /46/
Vzorek se usu�� a zv��. Acet�tov� vl�kno se uvoln� ze sm�si benzylalkoholem p�i teplot� (52 � 2) �C. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento such�ho acet�tu se vypo�te z rozd�lu.
5.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky
aa) uzav�rateln� sklen�n� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 200 ml,
ab) mechanick� t�epa�ka,
ac) termostat nebo jin� za��zen� umo��uj�c� nastaven� na teplotu (52 �
2) �C.
b) Chemik�lie
ba) benzylalkohol,
bb) etanol.
5.4 Postup zkou�ky
a) P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
b) Ke vzorku obsa�en�mu v ku�elov� ba�ce se p�id� 100 ml benzylalkoholu
na 1 g vzorku. Ba�ka se zaz�tkuje, zajist� se na t�epa�ce tak, aby
byla pono�ena ve vodn� l�zni udr�ovan� p�i teplot� (52 � 2) �C a prot�ep�v� se 20 minut. M�sto pou�it� mechanick� t�epa�ky m��e
b�t ba�ka d�kladn� prot�ep�v�na ru�n�.
c) Kapalina se p�efiltruje p�es odv�en� filtra�n� kel�mek. Do ba�ky se
p�id� dal�� d�vka benzylalkoholu a prot�ep�v� se jako p�ed t�m 20 minut
p�i teplot� (52 � 2) �C. Kapalina se filtruje p�es filtra�n� kel�mek.
d) Postup se opakuje je�t� jednou, tj. prov�d� se celkem t�ikr�t.
e) Nakonec se nalije kapalina a zbytek do filtra�n�ho kel�mku. V�echna zb�vaj�c�
vl�kna se z ba�ky vypl�chnou do filtra�n�ho kel�mku pot�ebn�m mno�stv�m benzylalkoholu p�i teplot� (52 � 2) �C. Kel�mek
se �pln� vysu��. Vl�kna se p�enesou do ba�ky, vymyj� se etanolem a
po ru�n�m prot�ep�n� ba�ky se filtruje p�es filtra�n� kel�mek. Toto
vym�v�n� se opakuje dvakr�t nebo t�ikr�t. Zbytek se vypl�chne do kel�mku
a kel�mek se d�kladn� vysu��. Kel�mek a zbytek se vysu��, ochlad�
a zv��.
5.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00.
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95 %.
6. Metoda �. 6 Triacet�tov� a jin� stanoven� vl�kna (metoda s pou�it�m dichlormetanu)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
aa) triacet�tu /24/ nebo polylaktidu /33a/ s
ab) vlnou /1/, zv��ec�mi chlupy /2 a 3/
, hedv�b�m /4/, bavlnou /5/, m��nat�mi vl�kny /21/, modalem /22/, visk�zou /25/, akrylem /26/, polyamidem
nebo nylonem /30/, polyesterem /34/ , sklen�n�mi vl�kny /43/, elastomultiesterem /45/ a elastolefinem /46/
.
b) Triacet�tov� vl�kna, kter� byla z�sk�na �pravou vedouc� k ��ste�n�
hydrol�ze, p�estala b�t �pln� rozpustn� v dan�m �inidle. V takov�m p��pad�
nen� metoda pou�iteln�.
Vzorek se usu�� a zv��. Triacet�tov� vl�kno se uvoln� ze sm�si pomoc� dichlormetanu. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento such�ho triacet�tu nebo polylaktidu se vypo�te z rozd�lu.
6.3 Zku�ebn� pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� pom�cky
sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 200 ml.
b) Chemik�lie dichlormetan
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
Ke vzorku vlo�en�mu do sklen�n� ku�elov� ba�ky o objemu nejm�n� 200 ml se p�id� 100 ml dichlormetanu na 1 g vzorku, uzav�e se z�tkou a prot�ep�v� se ka�d�ch 10 minut, aby se vzorek smo�il, a 30 minut se pravideln� prot�ep�v� p�i pokojov� teplot�. Tekutina se filtruje p�es odv�en� filtra�n� kel�mek. Do ba�ky obsahuj�c� zbytek se p�id� 60 ml dichlormetanu, ru�n� prot�epe a obsah ba�ky se p�efiltruje filtra�n�m kel�mkem. Zbytkov� vl�kna se vypl�chnou do kel�mku vymyt�m ba�ky mal�m mno�stv�m dichlormetanu. Kel�mek se vysou�� ods�v�n�m, aby se odstranila p�ebyte�n� kapalina, znovu se napln� dichlormetanem a ten se nech� samovoln� odt�ct. Pak se odsaje, aby se odstranila p�ebyte�n� tekutina, zbytek se promyje vrouc� vodou, aby se odstranilo rozpou�t�dlo, odsaje se, filtra�n� kel�mek a zbytek se usu��, ochlad� a zv��.
6.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00 s v�jimkou polyesteru, elastomultiesteru a elastolefinu, pro kter� hodnota d je 1,01.
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95 %.
7. Metoda �. 7 Stanoven� celul�zov� vl�kna a polyester (metoda s pou�it�m 75 % /hmot. / kyseliny s�rov�)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
aa) bavlny /5/, lnu /7/, konop� /8/, ramie /14/, m��nat�ch vl�ken /21/, modalu /22/, visk�zy /25/ s
ab) polyesterem /34/, elastomultiesterem /45/ a elastolefinem /46/
.
7.2 Podstata zkou�ky
Vzorek se usu�� a zv��. Celul�zov� vl�kno se uvoln� ze sm�si 75 % /hmot.
/ kyselinou s�rovou. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��.
Ze zji�t�n� hmotnosti se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Pod�l such�ho celul�zov�ho vl�kna se vypo�te z rozd�lu.
7.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky
aa) sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 500 ml,
ab) termostat nebo jin� za��zen� umo��uj�c� nastaven� na teplotu (50 �
5) �C.
b) Chemik�lie
ba) kyselina s�rov� (75 � 2) % /hmot. /. P�iprav� se opatrn�m p�id�n�m,
za ochlazov�n�, 700 ml kyseliny s�rov� (hustota p�i teplot� 20 �C:
1,84) k 350 ml destilovan� vody. Po ochlazen� roztoku na pokojovou teplotu
se dopln� destilovanou vodou do 1 litru,
bb) z�ed�n� roztok �pavku: 80 ml roztoku �pavku (hustota p�i teplot� 20
�C: 0,88) se dopln� destilovanou vodou do 1 litru.
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
Ke vzorku obsa�en�mu ve sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ce o objemu
nejm�n� 500 ml se p�id� 200 ml 75 % /hmot. / kyseliny s�rov� na 1 g vzorku,
zaz�tkuje se a pe�liv� prot�epe, aby se vzorek provlh�il. Ba�ka
se udr�uje p�i teplot� (50 � 5) �C po dobu 1 hodiny a prot�ep�v� se
v pravideln�ch asi 10 minutov�ch intervalech. Obsah ba�ky se p�efiltruje
odv�en�m filtra�n�m kel�mkem. V�echna zbytkov� vl�kna se vypl�chnou
do ba�ky mal�m mno�stv�m 75 % /hmot. / kyseliny s�rov�. Kel�mek se vysou�� ods�n�m a zbytek na filtru se promyje dal��m d�lem kyseliny s�rov�. Neods�v� se, dokud kyselina samovoln� neodte�e. Zbytek
se promyje n�kolikr�t studenou vodou, dvakr�t roztokem z�ed�n�ho
�pavku a pak d�kladn� studenou vodou; poka�d� se kapalina z kel�mku
odsaje. Neods�v� se, dokud ka�d� prom�vac� roztok samovoln� neodte�e.
Nakonec se odstran� zb�vaj�c� kapalina z kel�mku ods�v�n�m, kel�mek
a zbytek se vysu��, ochlad� a zv��.
7.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00.
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95 %.
8. Metoda �. 8 Akrylov�, stanoven� modakrylov� nebo stanoven� chlorovl�kna a jin� stanoven� vl�kna (metoda s dimetylformamidem)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn� sm�si:
aa) akrylu /26/, ur�it�ho modakrylu /29/ nebo stanoven�ch chlorovl�ken /27/ s
ab) vlnou /1/, zv��ec�mi chlupy /2 a 3/
, hedv�b�m /4/, bavlnou /5/, m��nat�mi vl�kny /21/, modalem /22/, visk�zou /25/, polyamidem nebo nylonem /30/, polyesterem /34/, elastomultiesterem /45/ a elastolefinem /46/
.
b) Tato metoda je rovn� pou�iteln� pro akrylov� a stanoven� modakrylov�
vl�kna upraven� p�edb�n� metalizovan�mi barvivy. Metoda nen� pou�iteln�
pro vl�kna barven� s dodate�n�m chromov�n�m.
Pozn�mka: P�ed prov�d�n�m anal�zy se mus� zkontrolovat rozpustnost t�chto
modakrylov�ch vl�ken nebo chlorovl�ken v dan�m �inidle.
Vzorek se vysu�� a zv��. Vl�kna akrylov�, modakrylov� nebo chlorovl�kna se uvoln� ze sm�si pomoc� dimetylformamidu zah��t�ho ve vrouc� vodn� l�zni. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento such�ch vl�ken akrylov�ch, modakrylov�ch nebo chlorovl�ken se vypo�te z rozd�lu.
8.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky
aa) sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 200 ml,
ab) vrouc� vodn� l�ze�. b) Chemik�lie
dimetylformamid [bod varu (153 � 1) �C] neobsahuj�c� v�ce ne� 0,1 % vody. Toto �inidlo je toxick� a doporu�uje
se proto pracovat v digesto�i.
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
Ke vzorku obsa�en�mu ve sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ce o objemu
nejm�n� 200 ml se p�id� na 1 g vzorku 80 ml dimetylformamidu zah��t�ho
ve vrouc� vodn� l�zni. Ba�ka se zaz�tkuje, prot�epe, aby se vzorek
provlh�il, a zah��v� se ve vrouc� vodn� l�zni po dobu 1 hodiny. Ba�ka
a jej� obsah se b�hem t�to doby jemn� rukou p�tkr�t prot�epe. Obsah
se filtruje p�es zv�en� filtra�n� kel�mek, p�itom vl�kna z�st�vaj� v
ba�ce. Do ba�ky se p�id� dal��ch 60 ml dimetylformamidu a zah��v� se
dal��ch 30 minut, b�hem nich� se dvakr�t ru�n� prot�epe obsah ba�ky.
Obsah ba�ky se p�efiltruje ods�t�m filtra�n�m kel�mkem. Zbytek vl�ken
se vypl�chne do kel�mku vymyt�m ba�ky dimetylformamidem. Kel�mek se
vysou�� ods�v�n�m. Zbytek se postupn� propl�chne 1 litrem hork� vody
o teplot� 70 �C a� 80 �C.
Voda se nech� nejprve samovoln� prot�ct a pak se kr�tce kel�mek odsaje.
Vyt�k�-li prom�vac� roztok kel�mkem p��li� pomalu, m��e se pou��t m�rn� ods�v�n�. Nakonec se kel�mek se zbytkem
usu��, ochlad� a zv��.
8.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00 s v�jimkou vlny, bavlny, m��nat�ch vl�ken, modalu, polyesteru
a elastomultiesteru, pro kter� hodnota d je 1,01.
8.6 Shodnost
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95
%.
9. Metoda �. 9 Stanoven� chlorovl�kna a jin� stanoven� vl�kna (metoda s pou�it�m sm�si sirouhl�ku a acetonu 55,5/44,5)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
aa) stanoven� chlorovl�kna /27/, zejm�na stanoven� polyvinylchloridov� vl�kna, p��padn� dodate�n�
chlorovan� s
ab) vlnou /1/, �ivo�i�n�mi chlupy /2 a 3/, hedv�b�m /4/, bavlnou /5/, m��nat�mi vl�kny /21/, modalem /22/, visk�zou /25/, akrylem /26/, polyamidem
nebo nylonem /30/, polyesterem /34/, sklen�n�mi vl�kny /43/ a elastomultiesterem /45/.
b) P�esahuje-li obsah vlny nebo hedv�b� ve sm�si 25 %, mus� b�t pou�ita metoda �. 2.
c) P�esahuje-li obsah nylonu ve sm�si 25 %, mus� b�t pou�ita metoda �.
4.
Pozn�mka: P�ed prov�d�n�m anal�zy se mus� zkontrolovat rozpustnost polyvinylchloridov�ch
vl�ken v �inidle. 9.2 Podstata zkou�ky
Vzorek se usu�� a zv��. Chlorovl�kna se uvoln� z dan� sm�si vl�ken azeotropn�
sm�s� sirouhl�ku a acetonu. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu��
a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te
procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si.
Procento such�ho polyvinylchloridov�ho vl�kna se vypo�te z rozd�lu.
9.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky
aa) sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 200 ml,
ab) mechanick� t�epa�ka.
b) Chemik�lie
ba) azeotropn� sm�s sirouhl�ku a acetonu (55,5 % /obj. / sirouhl�ku a
44,5 % /obj. / acetonu). Toto �inidlo je toxick�, doporu�uje se proto pracovat
v digesto�i.
bb) etanol (92 % /obj. /) nebo metanol.
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
Ke vzorku obsa�en�mu ve sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ce o objemu
nejm�n� 200 ml se p�id� 100 ml azeotropick� sm�si na 1 g vzorku. Uzav�en�
ba�ka se prot�ep�v� na mechanick� t�epa�ce nebo intenzivn� rukou po dobu 20 minut p�i pokojov� teplot�. Kapalina se odstran� filtrac� ods�t�m p�es zv�en� filtra�n� kel�mek. Postup
se opakuje se 100 ml �erstv�ho �inidla. Tento cyklus operac� se opakuje,
dokud nez�stane hodinov� skl��ko po odpa�en� kapky extrak�n�ho
roztoku beze stopy po odparku polymeru. Zbytek se vypl�chne do filtra�n�ho
kel�mku pou�it�m v�t��ho mno�stv� �inidla a kapalina se odstran�
ods�v�n�m. Kel�mek a zbytek se d�le propl�chne 20 ml alkoholu a pak
t�ikr�t vodou. Po samovoln�m odtoku kapaliny se vzorek odsaje. Kel�mek
a zbytek se vysu��, ochlad� a zv��.
Pozn�mka: P�i pou�it� ur�it�ch sm�s�, kter� maj� vysok� obsah chlorovl�ken,
m��e nastat podstatn� sra�en� vzorku b�hem su�en�, n�sledkem �eho�
je zpomaleno rozpou�t�n� chlorovl�ken rozpou�t�dlem. To v�ak neovlivn�
kone�n� rozpou�t�n�.
9.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00.
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95 %.
10. Metoda �. 10 Acet�tov� vl�kna a stanoven� chlorovl�kna (metoda s bezvodou /ledovou/ kyselinou octovou)
Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
a) acet�tu /19/ s
b)
stanoven�mi chlorovl�kny /27/, zejm�na polyvinylchloridov�mi vl�kny,
t� dodate�n� chlorovan�mi, a elastolefinem /46/
Vzorek se usu�� a zv��. Acet�tov� vl�kna se uvoln� ze sm�si pomoc� bezvod� (ledov�) kyseliny octov�. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento such�ch acet�tov�ch vl�ken se vypo�te z rozd�lu.
10.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky
aa) sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 200 ml,
ab) mechanick� t�epa�ka.
b) Chemik�lie
bezvod� (ledov�) kyselina octov� (v�ce ne� 99 %). S t�mto �inidlem se mus� opatrn� manipulovat, nebo� je ��rav�.
10.4 Postup zkou�ky
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
Ke vzorku obsa�en�mu ve sklen�n� ku�elov� ba�ce o objemu nejm�n� 200 ml
se p�id� 100 ml bezvod� (ledov�) kyseliny octov� na 1 g vzorku. Ba�ka
se pevn� uzav�e a prot�ep�v� na mechanick� t�epa�ce nebo d�kladn�
rukou 20 minut p�i pokojov� teplot�. Kapalina se filtruje odv�en�m filtra�n�m
kel�mkem. Uveden� postup se opakuje je�t� dvakr�t za pou�it�
v�dy 100 ml �erstv�ho �inidla. Extrakce se tedy prov�d� celkem t�ikr�t. Zbytek se potom vypl�chne
do filtra�n�ho kel�mku, vysu�� ods�v�n�m a je�t� propl�chne 50 ml
bezvod� (ledov�) kyseliny octov� a pak t�ikr�t vodou. Poka�d� se nech�
tekutina samovoln� odt�ct a pak se vysou�� ods�v�n�m. Kel�mek a zbytek
se usu��, ochlad� a zv��.
10.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00.
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95 %.
11. Metoda �. 11 Hedv�b� a vlna nebo �ivo�i�n� chlupy (metoda s 75 % /hmot. / kyselinou s�rovou)
Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
a) hedv�b� /4/ s
b)
vlnou /1/, zv��ec�mi chlupy /2 a 3/ a elastolefinem /46/
Vzorek se usu�� a zv��. Hedv�bn� vl�kno se uvoln� ze sm�si pomoc� 75
% /hmot. / kyseliny s�rov�. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky
ve v�choz� such� sm�si. Procento such�ho hedv�b� se vypo�te z rozd�lu.
Pozn�mka: Divok� hedv�b�, jako je hedv�b� tussah, nen� �pln� rozpustn� v 75 % /hmot. / kyselin� s�rov�.
11.3 Zku�ebn� pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� pom�cky
sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 200 ml.
b) Chemik�lie
ba) kyselina s�rov� (75 � 2) % /hmot. /. P�iprav� se opatrn�m p�id�n�m,
za sou�asn�ho ochlazov�n�, 700 ml kyseliny s�rov� (hustota p�i teplot�
20 �C: 1,84) do 350 ml destilovan� vody. Po ochlazen� na pokojovou
teplotu se z�ed� roztok destilovanou vodou na v�sledn� objem 1 litru,
bb) z�ed�n� roztok kyseliny s�rov�: p�id�v� se pomalu 100 ml kyseliny
s�rov� (hustota p�i teplot� 20 �C: 1,84) do 1 900 ml destilovan� vody,
bc) z�ed�n� roztok �pavku: 200 ml koncentrovan�ho �pavku (hustota p�i
teplot� 20 �C: 0,880) se z�ed� destilovanou vodou na v�sledn� objem 1
litru.
P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
Ke vzorku obsa�en�mu ve sklen�n� ku�elov� ba�ce o objemu nejm�n� 200 ml
se p�id� 100 ml 75 % /hmot. / kyseliny s�rov� na 1 g vzorku a zaz�tkuje
se, prot�epe a nech� se st�t 30 minut p�i pokojov� teplot�. Op�t se prot�epe a nech� st�t 30 minut. Naposledy se prot�epe a obsah
ba�ky se p�efiltruje odv�en�m filtra�n�m kel�mkem. Zb�vaj�c� vl�kna
se z ba�ky vypl�chnou 75 % /hmot. / kyselinou s�rovou. Zbytek v kel�mku se postupn� promyje 50 ml z�ed�n� kyseliny s�rov�,
50 ml vody a 50 ml z�ed�n�ho �pavku. Poka�d� se ponech�vaj� vl�kna p�ed ods�v�n�m ve styku s kapalinou po dobu asi 10 minut. Nakonec se vl�kna promyj� vodou a ponechaj� ve styku s vodou asi po dobu 30 minut. Tekutina
se odsaje, kel�mek a zbytek se usu��, ochlad� a zv��.
11.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 0,985 pro vlnu a 1,00 pro elastolefin.
11.6 Shodnost
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95
%.
12. Metoda �. 12 Juta a stanoven� �ivo�i�n� vl�kna (metoda ur�uj�c� obsah dus�ku)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
aa) juty /9/ s
ab) n�kter�mi �ivo�i�n�mi vl�kny.
Slo�ka �ivo�i�n�ch vl�ken m��e poz�st�vat pouze z chlup� /2 a 3/ nebo
vlny /1/ nebo jak�koliv sm�si t�chto dvou slo�ek.
b) Tato metoda nen� pou�iteln� pro textiln� sm�si obsahuj�c� l�tky (barvy,
�pravy atd.) s obsahem dus�ku.
Ur�� se obsah dus�ku ve sm�si a z tohoto �daje a ze zn�m�ch nebo p�edpokl�dan�ch obsah� dus�ku dvou slo�ek se vypo�te pom�r ka�d� slo�ky.
12.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky
aa) kjeldahliza�n� ba�ka o objemu 200 ml a� 300 ml,
ab) kjeldahliza�n� destila�n� p��stroj s injektorem p�ry,
ac) titra�n� p��stroj s p�esnost� 0,05 ml.
b) Chemik�lie
ba) toluen,
bb) metanol,
bc) kyselina s�rov�, hustota p�i teplot� 20 �C: 1,84,
bd) s�ran draseln�,
be) oxid seleni�it�,
bf) roztok hydroxidu sodn�ho (400 g/l) Rozpust� se 400 g hydroxidu sodn�ho ve 400 ml a� 500 ml destilovan� vody a z�ed� se destilovanou vodou na 1 litr,
bg) sm�sn� indik�tor. Rozpust� se 0,1 g metylenov� �erven� v 95 ml etanolu a 5 ml destilovan� vody a sm�ch� se s 0,5 g bromokrezolov� zelen� rozpu�t�n� ve 475 ml etanolu a 25 ml destilovan� vody,
bh) roztok kyseliny borit�: 20 g kyseliny borit� se rozpust� v destilovan� vod� a z�ed� se destilovanou vodou na v�sledn� objem 1 litru,
bi) kyselina s�rov� 0,02 N (standardn� odm�rn� vzorek).
Pozn�mka: �inidla dle bod� bc), bd) a be) nesm�j� obsahovat dus�k.
12.4 P�edb�n� zpracov�n� zku�ebn�ho vzorku
a) Toto p�edb�n� zpracov�n� nahrazuje p�edb�n� zpracov�n� popsan� v obecn�ch instrukc�ch.8)
b) Vzorek usu�en� hork�m vzduchem se extrahuje v Soxhletov� p��stroji sm�s� 1 d�l toluenu a 3 d�ly metanolu po dobu 4 hodin p�i minim�ln� rychlosti 5 cykl� za hodinu. Rozpou�t�dlo se nech� na vzduchu ze vzorku odpa�it a jeho posledn� stopy se odstran� v su��rn� p�i teplot� (105 � 3) �C. Pak se vzorek extrahuje ve vod� (50 ml vody na 1 g vzorku) za varu pod zp�tn�m chladi�em po dobu 30 minut. Filtruje se, vzorek se vr�t� do ba�ky a opakuje se extrahov�n� se stejn�m obsahem vody. Filtruje se, odstran� se p�ebytek vody ze vzorku odma�k�n�m, ods�v�n�m nebo odst�e�ov�n�m a pak se vzorek nech� su�it hork�m vzduchem.
P�i pou�it� toluenu a metanolu mus� b�t zohledn�ny jejich toxick� ��inky.
a) Obecn� instrukce
P�i odb�ru, su�en� a v�en� vzorku se postupuje podle 5.1, 5.3 a 6 p��lohy
�. 1 t�to vyhl�ky.
b) Podrobn� postup
ba) Vzorek se p�enese do kjeldahliza�n� ba�ky. Ke vzorku o hmotnosti nejm�n� 1 g obsa�en�mu v ba�ce se p�id� v uveden�m po�ad�: 2,5 g s�ranu draseln�ho, 0,1 g a� 0,2 g oxidu seleni�it�ho a 10 ml kyseliny s�rov� (hustota 1,84). Ba�ka se zah��v� nejprve pomalu, dokud nejsou vl�kna rozru�ena, a pak siln�ji, a� je roztok �ir� a t�m�� bezbarv�. Pak se zah��v� je�t� dal��ch 15 minut. Ba�ka se ochlad�, obsah se opatrn� z�ed� 10 ml a� 20 ml vody, ochlad� se, mineralizovan� obsah se p�evede kvantitativn� do 200 ml odm�rn� ba�ky a dopln� se destilovanou vodou na zna�ku.
bb) Do 100 ml ku�elov� ba�ky se p�id� asi 20 ml roztoku kyseliny borit� a um�st� se pod chladi� kjeldahlova destila�n�ho p��stroje tak, aby v�stupn� trubice byla pono�ena pr�v� pod hladinou roztoku kyseliny borit�. P�esn� 10 ml mineralizovan�ho roztoku se p�enese do destila�n� ba�ky. Potom se nech� roztok hydroxidu sodn�ho o objemu nejm�n� 5 ml pomalu vyt�kat do ba�ky. Pokud mineralizovan� roztok a roztok hydroxidu sodn�ho vytvo�� dv� odd�len� vrstvy, opatrn� se prom�chaj�. Destila�n� ba�ka se m�rn� zah�eje a zavede se do n� p�ra z vyv�je�e p�ry. Shrom�d� se asi 20 ml destil�tu, ku�elov� ba�ka se um�st� n�e tak, aby �pi�ka v�stupn� trubice chladi�e byla asi 20 mm nad hladinou kapaliny, a destiluje se dal�� 1 minutu. �pi�ka v�stupn� trubice se opl�chne vodou a oplachovac� kapalina se zachyt� do ku�elov� ba�ky. Ku�elov� ba�ka se vyjme a nahrad� jinou ku�elovou ba�kou obsahuj�c� asi 10 ml roztoku kyseliny borit� a shrom�d� se v n� asi 10 ml destil�tu. Oba destil�ty se titruj� zvl 0,02 N kyselinou s�rovou za pou�it� sm�sn�ho indik�toru. Celkov� titr obou destil�t� se zaznamen�. Je-li titr druh�ho destil�tu v�ce ne� 0,2 ml, zkou�ka se opakuje a za�ne se op�t destilac� za pou�it� �erstv�ho mineralizovan�ho roztoku. Provede se slep� stanoven�, tj. pouze za pou�it� �inidel.
12.6 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
a) Procentu�ln� obsah dus�ku v such�m vzorku se vypo��t� takto:
28(V-b)N
A = ------------ ,
W
kde A je procento dus�ku v �ist�m such�m vzorku,
V celkov� mno�stv� standardn� kyseliny s�rov� v ml, pou�it� p�i stanoven�,
b celkov� mno�stv� standardn� kyseliny s�rov� v ml, pou�it� p�i slep�m
stanoven�,
N normalita standardn� kyseliny s�rov�,
W such� hmotnost vzorku v g.
b) P�i pou�it� hodnot 0,22 % pro obsah dus�ku v jut� a 16,2 % pro obsah dus�ku v �ivo�i�n�ch vl�knech, p�i�em� ob�
hodnoty v % jsou vyj�d�eny na z�klad� such� hmotnosti vl�ken, vypo��t� se slo�en�
sm�si takto:
A-0,22
PA
= 100 ----------------- ,
16,20-0,22
kde PA je procento �ivo�i�n�ch vl�ken v �ist�m such�m vzorku.
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95 %.
13. Metoda �. 13 Polypropylenov� vl�kna a jin� stanoven� vl�kna (metoda s xylenem)
Tato metoda se pou��v�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
a) polypropylenov�ch vl�ken /36/ s
b) vlnou /1/, zv��ec�mi chlupy /2 a 3/, hedv�b�m /4/, bavlnou /5/, acet�tov�mi /19/,
m��nat�mi /21/, modalov�mi /22/, triacet�tov�mi /24/, visk�zov�mi /25/, akrylov�mi
/26/, polyamidov�mi nebo nylonov�mi /30/, polyesterov�mi /34/ , sklen�n�mi vl�kny /43/ a elastomultiesterem /45/.
Vzorek se usu�� a zv��. Polypropylenov� vl�kno se uvoln� ze sm�si vrouc�m xylenem. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento polypropylenu se vypo�te z rozd�lu.
13.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky:
aa) sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 200 ml,
ab) zp�tn� chladi� (vhodn� pro tekutiny s vysok�m bodem varu) p�izp�soben�
ku�elov� ba�ce.
b) Chemik�lie
xylen destiluj�c� mezi teplotami 137 �C a 142 �C.
P�i pou�it� xylenu mus� b�t zohledn�na jeho vysok� z�palnost a toxicita par.
Postupuje se podle 5, 6 a 8.5 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce a d�le takto:
a) Ke vzorku obsa�en�mu v ku�elov� ba�ce [dle 13.3 aa)] se p�id� 100 ml
xylenu [dle 13.3 b)] na 1 g vzorku. P�ipoj� se zp�tn� chladi� [dle
13.3 ab)], obsah se uvede do varu a udr�uje na bodu varu po dobu 3 minut.
Hork� tekutina se ihned filtruje zv�en�m filtra�n�m kel�mkem, kter�
mus� b�t pro filtraci p�edem zah��t�. Tato operace se opakuje dvakr�t,
v�dy se pou�ije 50 ml �erstv�ho rozpou�t�dla.
b) Zbytek, kter� z�stane v ba�ce, se promyje 30 ml vrouc�ho xylenu (dvakr�t),
pak 75 ml petrol�teru (dvakr�t). Po druh�m prom�v�n� petrol�terem
se obsah ba�ky filtruje filtra�n�m kel�mkem, zbytek vl�ken se vypl�chne
do kel�mku pomoc� mal�ho mno�stv� petrol�teru a rozpou�t�dlo
se nech� odpa�it. Kel�mek a zbytek se usu��, ochlad� a zv��.
Pozn�mky: 1. Po pou�it� vrouc�ho xylenu zajist�te, aby ba�ka obsahuj�c�
zbytek byla p�ed p�id�n�m petrol�teru dostate�n� ochlazena.
2. Ke sn�en� nebezpe�� ohn� a toxicity pro obsluhu je mo�n� pou��t p��stroj
pro extrakci za horka a vhodn� postupy, kter� d�vaj� stejn� v�sledky
(obr�zek je uveden u metody �. 15).
13.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00.
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95 %.
14. Metoda �. 14 Chlorovl�kna (homopolymery vinylchloridu) a jin� stanoven� vl�kna (metoda s koncentrovanou kyselinou s�rovou)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
aa)
chlorovl�ken /27/ zalo�en�ch na homopolymerech vinylchloridu, t� dodate�n�
chlorovan�ch, a
elastolefinu /46/ s
ab) bavlnou/5/, acet�tov�mi /19/, m��nat�mi /21/, modalov�mi /22/, triacet�tov�mi /24/, visk�zov�mi /25/, n�kter�mi akrylov�mi
/26/, n�kter�mi modakrylov�mi /29/, polyamidov�mi nebo nylonov�mi
/30/, polyesterov�mi vl�kny /34/ a elastomultiesterem /45/.
Pozn�mka: Zm�n�n� modakrylov� vl�kna jsou ta, kter� d�vaj� �ir� roztok po pono�en� do koncentrovan� kyseliny s�rov� (hustota p�i teplot� 20 �C: 1,84).
b) Tuto metodu lze pou��t m�sto metod �. 8 a 9.
Vzorek se vysu�� a zv��. Ostatn� slo�ky, mimo chlorovl�ken nebo elastolefinu , tj. vl�kna dle 14.1 ab), se uvoln� ze sm�si koncentrovanou kyselinou s�rovou (hustota p�i teplot� 20 �C: 1,84). Zbytek, poz�st�vaj�c� z chlorovl�ken nebo elastolefinu , se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento druh� slo�ky se vypo�te z rozd�lu.
14.3 Zku�ebn� pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� pom�cky
aa) sklen�n� uzav�rateln� ku�elov� ba�ka o objemu nejm�n� 200 ml,
ab) sklen�n� ty�inka s ploch�m koncem.
b) Chemik�lie
ba) kyselina s�rov� koncentrovan� (hustota p�i teplot� 20 �C: 1,84),
bb) kyselina s�rov� p�ibli�n� 50 % /hmot. / vodn� roztok. P�ipravuje se
opatrn�m p�id�v�n�m, za ochlazov�n�, 400 ml kyseliny s�rov� (hustota
p�i teplot� 20 �C: 1,84) k 500 ml destilovan� nebo deionizovan� vody.
Po ochlazen� na pokojovou teplotu se roztok dopln� destilovanou vodou
do 1 litru,
bc) z�ed�n� roztok �pavku 60 ml koncentrovan�ho roztoku �pavku (hustota
p�i teplot� 20 �C: 0,880) se z�ed� destilovanou vodou do 1 litru.
a) P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
b) Ke vzorku, obsa�en�mu v ba�ce [dle 14.3 aa)], se p�id� 100 ml kyseliny s�rov� [dle 14.3 ba)] na 1 g vzorku. Obsah
ba�ky se ponech� p�i pokojov� teplot� po dobu 10 minut a ob�as se
prom�ch� pomoc� sklen�n� ty�inky. Je-li zpracov�v�na tkanina nebo pletenina,
je pot�ebn� ji m�rn�m tlakem p�itla�it na st�nu ba�ky sklen�nou
ty�inkou, aby se odd�lil materi�l rozpou�t�n� kyselinou s�rovou.
c) Kapalina se filtruje odv�en�m filtra�n�m kel�mkem. Do ba�ky se p�id� nov�ch 100 ml kyseliny s�rov� [dle 14.3 ba)] na 1 g vzorku a cel� postup se opakuje. Obsah ba�ky se p�enese do filtra�n�ho kel�mku, kam se p�enese pomoc� ty�inky i vl�knit� zbytek. Je-li to nezbytn�, p�id� se do ba�ky mal� mno�stv� koncentrovan� kyseliny s�rov� [dle 14.3 ba)], aby se odstranila v�echna vl�kna, ulp�vaj�c� na st�n�ch. Z filtra�n�ho kel�mku se odsaje tekutina, zbytek v kel�mku se postupn� promyje roztokem 50% kyseliny s�rov� [dle 14.3 bb)], destilovan� nebo deionizovan� vody, roztokem �pavku [dle 14.3 bc)] a nakonec se d�kladn� promyje destilovanou nebo deionizovanou vodou; kapalina se poka�d� z kel�mku odsaje.
d) Ods�v�n� se nepou��v� v pr�b�hu prom�v�n�, ale a� kapalina samovoln� odte�e. Kel�mek a zbytek se vysu��, ochlad� a zv��.
14.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00.
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95 %.
15. Metoda �. 15 Chlorovl�kna, stanoven� modakrylov�, stanoven� elastanov�, acet�tov�, triacet�tov� a jin� stanoven� vl�kna (metoda s cyklohexanonem)
a) Tato metoda je pou�iteln�, po odstran�n� nevl�kenn�ch l�tek, pro dvoukomponentn�
sm�si:
aa) acet�tov�ch vl�ken /19/, triacet�tov�ch vl�ken /24/, chlorovl�ken
/27/, stanoven�ch modakrylov�ch /29/, stanoven�ch elastanov�ch vl�ken
/42/ s
ab) vlnou /1/, zv��ec�mi chlupy /2 a 3/, hedv�b�m /4/, bavlnou /5/, m��nat�mi /21/, modalov�mi /22/, visk�zov�mi /25/, polyamidov�mi nebo nylonov�mi /30/, akrylov�mi /26/ a sklen�n�mi vl�kny /43/.
b) Kde jsou p��tomna modakrylov� nebo elastanov� vl�kna, mus� se nejd��ve
prov�st p�edb�n� zkou�ka pro ur�en�, zda je vl�kno �pln� rozpustn�
v �inidle.
c) Sm�si obsahuj�c� chlorovl�kna lze analyzovat rovn� metodou �. 9 nebo
14.
Vzorek se vysu�� a zv��. Acet�tov� a triacet�tov� vl�kna, chlorovl�kna, stanoven� modakrylov� a stanoven� elastanov� vl�kna se uvol�uj� ze sm�si cyklohexanonem p�i teplot� bl�zko bodu varu. Zbytek se shrom�d�, promyje, usu�� a zv��. Ze zji�t�n� hmotnosti, v p��pad� pot�eby opraven�, se vypo�te procentu�ln� obsah nerozpu�t�n� slo�ky ve v�choz� such� sm�si. Procento chlorovl�ken, vl�ken modakrylov�ch, elastanov�ch, acet�tov�ch a triacet�tov�ch se vypo�te z rozd�lu.
15.3 Zku�ebn� za��zen�, pom�cky a chemik�lie7)
a) Zku�ebn� za��zen� a pom�cky
aa) za��zen� pro extrakci za horka, vhodn� pro pou�it� p�i zku�ebn�m postupu
dle 15.4 (viz obr�zek),
ab) filtra�n� kel�mek,
ac) por�zn� p�ep�ka (por�znost stupe� 1),
ad) zp�tn� chladi� pro p�ipojen� k destila�n� ba�ce,
ae) topn� za��zen�.
b) Chemik�lie
ba) cyklohexanon, bod varu 156 �C,
bb) etylalkohol, 50 % (obj.). Cyklohexanon je ho�lav� a toxick�. P�i jeho pou�it� je nutno
dodr�ovat p��slu�n� bezpe�nostn� opat�en�.
a) P�i zkou�ce je nutn� dodr�ovat obecn� instrukce.8)
b) Do destila�n� ba�ky se nalije 100 ml cyklohexanonu na 1 g materi�lu,
p�ipoj� se extrak�n� p��stroj, ve kter�m se p�edem um�st� filtra�n�
kel�mek se vzorkem a m�rn� naklon�nou por�zn� p�ep�kou. Nasad� se zp�tn�
chladi�. Kapalina se uvede do varu a extrakce se prov�d� po dobu
60 minut p�i minim�ln� rychlosti 12 cykl� za 1 hodinu. Po extrakci
a ochlazen� se odstran� extrak�n� ��st p��stroje, vyjme se filtra�n�
kel�mek a odstran� se por�zn� p�ep�ka. Obsah filtra�n�ho kel�mku se promyje 3kr�t a� 4kr�t 50% etylalkoholem zah��t�m na teplotu 60
�C a n�sledn� 1 litrem vody o teplot� 60 �C.
c) B�hem prom�v�n� nebo mezi prom�v�n�m se nepou��v� ods�v�n�. Kapalina
se nech� odt�ct samovoln� a pak se pou�ije ods�v�n�. Nakonec se kel�mek
se zbytkem vysu��, ochlad� a zv��.
15.5 V�po�et a vyj�d�en� v�sledk�
V�sledky se vypo�tou podle 8.6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce. Hodnota d je 1,00 s v�jimkou hedv�b�, pro kter� d je 1,01, a akrylov�ch vl�ken, pro kter� d je 0,98.
U homogenn� sm�si textiln�ch materi�l� je povolen� kritick� rozd�l mezi v�sledky dosa�en�mi touto metodou max. 2 p�i pravd�podobnosti 95
%.
Obr�zek vztahuj�c� se k bodu 15.3 aa) metody �. 15
P��loha �. 3 P�ehled metod pro chemickou anal�zu a oblast jejich pou�it�
Textiln� vl�kno |
Metoda ��slo |
||||||||||||||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
1 vlna |
z |
0 |
|
z |
|
z |
|
z |
z |
|
z |
z |
z |
|
z |
2 alpaka, lama, velbloud, ka�m�r, moh�r, angora, vikuna, yak, guanaco - v�. slova "vlna" nebo "srst" nebo bez t�chto slov |
z |
0 |
|
z |
|
z |
|
z |
z |
|
z |
z |
z |
|
z |
3 zv��ec� chlupy nebo ��n� (lze doplnit �dajem o druhu zv��ete, nap�. hov�z� chlupy, ko�sk� ��n�) |
z |
0 |
|
z |
|
z |
|
z |
z |
|
z |
z |
z |
|
z |
4 hedv�b� |
z |
0 |
|
|
|
z |
|
z |
z |
|
0 |
|
z |
|
z |
5 bavlna |
z |
z |
z |
z |
|
z |
0 |
z |
z |
|
|
|
z |
z |
z |
6 kapok |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7 len |
z |
|
|
|
|
|
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
8 konop� |
z |
|
|
|
|
|
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
9 juta |
z |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
|
|
|
10 abaka (manilsk� konop�) |
z |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11 alfa |
z |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12 kokos |
z |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13 broom (janovec) |
z |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
14 ramie |
z |
|
|
|
|
|
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
15 sisal |
z |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
16 beng�lsk� konop� |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
17 henequen |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18 maguey |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
19 acet�t |
0 |
|
|
|
0 |
|
|
|
|
0 |
|
|
z |
z |
0 |
20 algin�t |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
21 m�dnat� vl�kno |
z |
z |
0 |
z |
|
z |
0 |
z |
z |
|
|
|
z |
z |
z |
22 modal |
z |
z |
0 |
z |
|
z |
0 |
z |
z |
|
|
|
z |
z |
z |
23 protein |
z |
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
24 triacet�t |
|
|
|
|
z |
0 |
|
|
|
|
|
|
z |
z |
0 |
25 visk�za |
z |
z |
0 |
z |
|
z |
0 |
z |
z |
|
|
|
z |
z |
z |
26 akryl |
z |
z |
|
z |
|
z |
|
0 |
z |
|
|
|
z |
z |
z |
27 chlorovl�kno |
|
z |
|
z |
|
|
|
0 |
0 |
z |
|
|
|
0 |
0 |
28 fluoretylen |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
29 modakryl |
|
|
|
|
|
|
|
0 |
|
|
|
|
|
z |
0 |
Textiln� vl�kno |
Metoda ��slo |
||||||||||||||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
30 polyamid nebo nylon |
z |
z |
|
0 |
|
z |
|
z |
z |
|
|
|
z |
z |
z |
31 aramid |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
32 polyimid |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
33 lyocel |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
34 polyester |
z |
z |
|
z |
|
z |
z |
z |
z |
|
|
|
z |
z |
|
35 polyetylen |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
36 polypropylen |
|
z |
|
z |
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
|
|
37 polykarbamid |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
38 polyuretan |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
39 vinylal |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
40 trivinyl |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
41 elastodien |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
42 elastan |
|
z |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
43 sklen�n� vl�kno |
|
z |
|
z |
|
z |
|
|
z |
|
|
|
z |
|
z |
44 n�zev odpov�daj�c� materi�lu, z kter�ho je vl�kno vyrobeno, nap�. kovov� vl�kno (metalick�, metalizovan�), azbestov�,9) pap�rov�, a to v�etn� slov "vl�kno" nebo "nit" nebo bez t�chto slov |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0 - slo�ka rozpou�t�n�
z - slo�ka nerozpou�t�n� (zbytek)
1) Je vyd�na na z�klad� a v mez�ch z�kona, do n�ho� ji� byly p��slu�n� sm�rnice Evropsk�ch Spole�enstv� prom�tnuty.
2) Sm�rnice Evropsk�ho parlamentu a Rady 96/73/ES ze dne 16. prosince 1996 o n�kter�ch metod�ch kvantitativn� anal�zy dvouslo�kov�ch sm�s� textiln�ch vl�ken. Sm�rnice Komise 2006/2/ES ze dne 6. ledna 2006, kterou se za ��elem p�izp�soben� technick�mu pokroku m�n� p��loha II sm�rnice Evropsk�ho parlamentu a Rady 96/73/ES o n�kter�ch metod�ch kvantitativn� anal�zy dvouslo�kov�ch sm�s� textiln�ch vl�ken (Text s v�znamem pro EHP).
Sm�rnice Komise 2007/4/ES ze dne 2. �nora 2007, kterou se m�n� p��lohy I a II sm�rnice Evropsk�ho parlamentu a Rady 96/74/ES o n�zvech textili� za ��elem jejich p�izp�soben� technick�mu pokroku (Text s v�znamem pro EHP).
3) Mohou-li b�t c�vky um�st�ny na vhodnou c�ve�nici, m��e b�t sou�asn� nav�jena cel� �ada.
4) � 11 odst. 2 vyhl�ky �. 92/1999 Sb. , kterou se stanov� zp�sob ozna�ov�n� textiln�ch v�robk� �daji o slo�en� materi�lu.
5) P��loha �. 2 k vyhl�ce �. 92/1999 Sb.
6) ��slo uveden� v z�vorce za n�zvem vl�kna je shodn� s ��slem, pod n�m� je toto vl�kno uvedeno v p��loze �. 3 k t�to vyhl�ce. Tato pozn�mka se vztahuje na v�echny metody.
7) Zku�ebn� pom�cky nespecifikovan� v bodech 8.3 a 8.4 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce.
8) Obecn� instrukce jsou uvedeny v bod� 6 p��lohy �. 1 k t�to vyhl�ce.
9) D�le upravuje z�kon �. 157/1998 Sb., o chemick�ch l�tk�ch a chemick�ch p��pravc�ch a o zm�n� n�kter�ch dal��ch z�kon�.