Vyhláška Ministerstva zemědělství kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.:
§ 1 Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen "BPEJ")1) je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž
a) klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, podle přílohy č. 1 ; je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu1) (dále jen "číselný kód"),
b) hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením, podle přílohy č. 2 ; je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu,
c) sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku, podle přílohy č. 3 ; je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace,
d) skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy, podle přílohy č. 4 ; je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace.
(1) BPEJ jsou jednotně vedeny2) v číselném a mapovém vyjádření v celostátní databázi BPEJ (dále jen "celostátní databáze"), která obsahuje informace o kvalitě půdy. Vedení celostátní databáze je zajišťováno Ministerstvem zemědělství3) prostřednictvím odborné organizace, která na vyžádání též poskytuje souhrnné informace o BPEJ a jejich účelových seskupeních, např. pro plošnou a kvalitativní ochranu půdy a vody, pro územní plánování, posuzování ekologické stability krajiny, vytváření ekonomických nástrojů v zemědělství a rozvoje regionů.
(2) K dokumentaci celostátní databáze náležejí:
a) mapy BPEJ v digitální a grafické formě,
b) informace vyjadřující klimatické a půdní podmínky související s kódem BPEJ,
c) záznamy o aktualizaci BPEJ,
d) údaje o plošném zastoupení BPEJ v katastrálním území,
e) účelová seskupení BPEJ v katastrálním území. Aktualizace BPEJ
(1) Aktualizace BPEJ (dále jen "aktualizace") je zjištění změn půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a jejich vyhodnocení oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou BPEJ, např. pokud došlo ke zjevným a podstatným změnám v důsledku povodně, sesuvu půdy, výrazné degradaci a destrukci půdy erozí, zásadní změně hydromorfismu půdy nebo při zjevně nesprávném dřívějším určení BPEJ apod. Aktualizací se ověřují a upřesňují, a tím vymezují, nové hranice rozdílných BPEJ, popřípadě se mění číselný kód BPEJ. Za aktualizaci se považuje též zjištění údajů o BPEJ u pozemků, kde BPEJ nebyly dříve určeny. Důvodem pro aktualizaci je rovněž potřeba doplnění a upřesnění celostátní databáze.4) Aktualizací podle této vyhlášky nejsou změny průběhu hranic BPEJ ovlivněné nepřesností zákresů a oprava chyb vzniklých při soutisku map. Aktualizaci, jejímž výsledkem jsou změněné mapy BPEJ, zajišťuje pozemkový úřad 5) prostřednictvím odborné organizace, které provedení zadá podle zvláštního předpisu.6)
(2) Mapovými podklady pro aktualizaci v digitální, popřípadě grafické formě jsou:
a) mapy podle § 2 odst. 2 písm. a) v měřítku katastrální mapy,
c) kopie map dřívější pozemkové evidence v měřítku katastrální mapy, na které jsou zobrazeny parcely evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem.7)
(3) Pozemkový úřad, shledal-li důvody pro aktualizaci ve smyslu odstavce 1 , přičemž přihlédl k předloženým požadavkům vlastníků zemědělských pozemků, oznámí zahájení a rozsah aktualizace včetně termínu provádění terénního průzkumu a jeho podmínek a místo, kde budou návrhy změn map BPEJ a po ukončení aktualizace již změněné mapy BPEJ vyloženy k veřejnému nahlédnutí.
(4) Pozemkový úřad požádá obec, v jejímž územním obvodu se nacházejí předmětné pozemky, jichž se aktualizace BPEJ týká, o zveřejnění oznámení podle odstavce 3 způsobem v místě obvyklým a o zahájené aktualizaci BPEJ a jejím rozsahu samostatně informuje katastrální úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu,8) finanční úřad a územní odbor Ministerstva zemědělství.
(1) Pozemkový úřad zajistí5) vyložení návrhu změn map BPEJ (zobrazený na průsvitce jako příložném materiálu k mapovým podkladům podle § 3 odst. 2 nebo jako jejich soutisk) po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Za tím účelem pozemkový úřad požádá obec, aby způsobem v místě obvyklým informovala veřejnost o místě, kde bude vyložen návrh změn map BPEJ, a lhůtě, po kterou bude možno do tohoto návrhu nahlédnout, a lhůtě, ve které každý může uplatnit k návrhu písemné vyjádření u pozemkového úřadu. K později uplatněnému vyjádření nebude přihlédnuto.
(2) Pozemkový úřad po vyhodnocení došlých vyjádření veřejnosti provede na základě výsledků aktualizace změnu map BPEJ na mapovém podkladu uvedeném v § 3 odst. 2 písm. b) nebo c) , popřípadě na obou mapových podkladech uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) a c) a vyznačí na změněných mapách BPEJ datum jejich platnosti, a tím aktualizaci BPEJ ukončí. O ukončení aktualizace BPEJ pozemkový úřad písemně informuje orgány uvedené v § 3 odst. 4 a rovněž požádá obec o zveřejnění sdělení o ukončení aktualizace BPEJ způsobem v místě obvyklým.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr: Ing. Fencl v. r.
1) § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.
2) § 13 písm. d) a § 11 písm. b) zákona č. 284/1991 Sb.
3) § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů
4) Např. § 15 zákona č.334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č.10/1993 Sb., a § 15 odst. 5 vyhlášky č.13/1994 Sb. , kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
5) § 11 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
6)Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 28 odst. 3 zákona č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.89/1996 Sb.
8)Zákon č.334/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 1 Charakteristika klimatických regionů
|
Číselný kód regionů |
Symbol regionů |
Charakteristika regionů |
Suma teplot nad 10 °C |
Průměrná roční teplota °C |
Průměrný roční úhrn srážek v mm |
Pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech |
Vláhová jistota |
|
0 |
VT |
velmi teplý, suchý |
2800 - 3100 |
9 - 10 |
500 - 600 |
30 - 50 |
0 - 3 |
|
1 |
T 1 |
teplý, suchý |
2600 - 2800 |
8 - 9 |
< 500 |
40 - 60 |
0 - 2 |
|
2 |
T 2 |
teplý, mírně suchý |
2600 - 2800 |
8 - 9 |
500 - 600 |
20 - 30 |
2 - 4 |
|
3 |
T 3 |
teplý, mírně vlhký |
2500 - 2800 |
(7) 8 - 9 |
550 - 650 (700) |
10 - 20 |
4 - 7 |
|
4 |
MT 1 |
mírně teplý, suchý |
2400 - 2600 |
7 - 8,5 |
450 - 550 |
30 - 40 |
0 - 4 |
|
5 |
MT 2 |
mírně teplý, mírně vlhký |
2200 - 2500 |
7 - 8 |
550 - 650 (700) |
15 - 30 |
4 - 10 |
|
6 |
MT 3 |
mírně teplý (až teplý), vlhký |
2500 - 2700 |
7,5 - 8,5 |
700 - 900 |
0 - 10 |
> 10 |
|
7 |
MT 4 |
Mírně teplý, vlhký |
2200 - 2400 |
6 - 7 |
650 - 750 |
5 - 15 |
> 10 |
|
8 |
MCH |
Mírně chladný, vlhký |
2000 - 2200 |
5 - 6 |
700 - 800 |
0 - 5 |
> 10 |
|
9 |
CH |
chladný, vlhký |
pod 2000 |
< 5 |
> 800 |
0 |
> 10 |
Příloha č. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek
01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském
flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s
příznivým vodním režimem
02 Černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bez skeletu,
převážně s příznivým vodním režimem
03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších
s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité,
s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným
04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv
do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké,
bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem
05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické
a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm
na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité,
středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období
06 Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech
(jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech),
těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité,
s tendencí povrchového převlhčení v profilu
07 Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a
černozemě černické pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově
velmi těžké, bezskeletovité, často povrchově periodicky převlhčované
08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě
i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu
nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových
a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu
a ve vyšší sklonitosti
09 Šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na spraších,
středně těžké, bezskeletovité, s příznivými vláhovými poměry
10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké
s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry
až sušší
11 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních
hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu,
s příznivými vlhkostními poměry
12 Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně
slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách,
středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve
spodině s místním převlhčením
13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální
i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách
(polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených
na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité,
závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období
14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových
hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách
s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými
vláhovými poměry
15 Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových
hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně
skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením
16 Luvizemě modální a hnědozemě arenické, eventuelně i slabě oglejené
na lehkých až zahliněných terasách, pískovcích a štěrkopíscích s překryvem
písčitých spraší a prachovic v mocnosti 30 až 60 cm, zrnitostně
středně těžké lehčí, až slabě skeletovité, vláhově méně příznivé až
nepříznivé
17 Luvizemě arenické i slabě oglejené, na lehkých, propustných substrátech,
výsušné, závislé na srážkách nebo závlaze
18 Rendziny modální, rendziny kambické a rendziny vyluhované na vápencích
a travertinech, středně těžké lehčí až těžké, slabě až středně skeletovité,
méně vododržné
19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích
nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě
až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené
20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě
pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech,
jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou
vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité,
často i slabě oglejené
21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě
i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech
22 Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý
písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším
než předcházející
23 Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené
na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících
na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní
režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné
vrsty a mocnosti překryvu
24 Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných
svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských
břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností
25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně
i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém
flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou
vodní kapacitou
26 Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně
těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry
27 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách,
kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí,
s různou skeletovitostí, půdy výsušné
28 Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických
a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké,
bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry,
středně hluboké
29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených
variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké
až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími
dobrými vláhovými poměry
30 Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin
- pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité,
vláhově příznivé až sušší
31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních,
minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon,
vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné,
výsušné
32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách,
propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech,
méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu,
vláhově příznivější ve vlhčím klimatu
33 Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované
na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké,
někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry
34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly
modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až
středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém
regionu
35 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální
včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši,
neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké,
až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v
mírně chladném klimatickém regionu
36 Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně
i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně
středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované,
vždy však v chladném klimatickém regionu
37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery
modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně
skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité,
v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na
srážkách
38 Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké,
vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností
39 Litozemě modální na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým horizontem
s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nepříznivými
vláhovými poměry
40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny,
rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně
středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé
na klimatu a expozici
41 Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s
poněkud příznivějšími vláhovými poměry
42 Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších,
středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení
43 Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích),
středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí,
se sklonem k převlhčení
44 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích),
středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí,
se sklonem k dočasnému zamokření
45 Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s
eolickou příměsí, středně
těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření
46 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických)
hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně
skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření
47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových
(polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až
středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření
48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické
oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu
nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně
skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření
49 Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny
kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách
břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách,
zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem
k dočasnému zamokření
50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných
pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až
středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému
zamokření
51 Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích,
terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez
skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým
na srážkách
52 Pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického
tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), často
s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité,
zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení
53 Pseudogleje pelické planické, kambizemě oglejené na těžších sedimentech
limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny),
středně těžké až těžké, pouze ojediněle středně skeletovité,
málo vodopropustné, periodicky zamokřené
54 Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené,
kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech,
jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického
tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké
až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi
55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny
arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím
teras, zpravidla písčité, výsušné
56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě
modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně
těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé
57 Fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické na těžkých nivních
uloženinách, až velmi těžké, bez skeletu, příznivé vlhkostní poměry
až převlhčení
58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras,
středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina
vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé
59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez
skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu
60 Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na
nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez
skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí
61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách,
sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké,
bez skeletu, sklon k převlhčení
62 Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách,
spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně
zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m
63 Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech
a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry
v důsledku vysoké hladiny spodní vody
64 Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách,
nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné,
s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez
skeletu nebo slabě skeletovité
65 Gleje akvické, histické, modální zrašelinělé, organozemě glejové na
nivních uloženinách, svahovinách, horninách limnického tercieru i flyše,
lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, vlhčí než
HPJ 64
66 Stagnogleje modální i histické na píscích, jílech, slínech a nivních
uloženinách, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek,
velmi nepříznivý vodní režim, nevhodné pro jeho úpravu
67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v
polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké,
při vodních
tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné
68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové
zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy
úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až
velmi těžké, nepříznivý vodní režim
69 Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních
uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy
depresí a rovinných celků
70 Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách,
popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv,
středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí
záplavami
71 Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70,
avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv
72 Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách,
středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody
v toku
73 Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální
i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla
zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi
těžké, až středně skeletovité
74 Pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové zrašelinělé i
gleje povrchové histické, gleje akvické, stagnoglej modální, půdy středně
těžké až velmi těžké, až středně skeletovité nacházející se ve
svahových polohách, zamokřené se svahovými prameny, často zrašelinělé
75 Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních
částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74, obtížně vymezitelné
přechody, na deluviích hornin a svahovinách, až středně skeletovité
76 Pseudogleje, gleje zrašelinělé i histické, organozemě, vždy s výrazným
rašeliněním a zamokřením, s obtížnou dostupností, zpravidla středně
těžké až velmi těžké, skeletovité
77 Mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí
a dalších, s erozními smyvy ornic, různé zrnitosti, bezskeletovité
až silně skeletovité, pro zemědělské využití málo vhodné
78 Hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních
půd - glejů, pseudo-glejů a koluvizemí všech subtypů s výrazně
nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné.
Příloha č. 3 Charakteristika sklonitosti a expozice
Sklonitost
|
Kód |
Kategorie |
Charakteristika |
|
0 |
0-1 0 |
úplná rovina |
|
1 |
l - 3 0 |
rovina |
|
2 |
3 - 7 0 |
mírný sklon |
|
3 |
7 - 12 0 |
střední sklon |
|
4 |
12 - 17 0 |
výrazný sklon |
|
5 |
17 - 25 0 |
příkrý sklon |
|
6 |
25 0 |
sráz |
Expozice
Vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích
označených kódy 0-3.
|
Kód |
Charakteristika |
|
0 |
se všesměrnou expozicí |
|
1 |
jih (jihozápad až jihovýchod) |
|
2 |
východ a západ (jihozápad až severozápad, jihovýchod až severovýchod) |
|
3 |
sever (severozápad až severovýchod) |
V klimatických regionech (podle přílohy č. 1) u číselných kódů 0, 1, 2,
3, 4 a 5 se uvažuje expozice jižní jako negativní, ostatní expozice
se uvažují jako sobě rovné.
V klimatických regionech (podle přílohy č. 1) u číselných kódů 6, 7, 8
a 9 se uvažuje expozice severní jako negativní a expozice východ - západ
a jih se uvažují jako sobě rovné.
Na čtvrtém místě číselného kódu BPEJ je kombinace sklonitosti a expozice
kódována takto:
|
Číselný kód |
Kód sklonitosti |
Kód expozice |
|
0 |
0-1 |
0 |
|
1 |
2 |
0 |
|
2 |
2 |
1 |
|
3 |
2 |
3 |
|
4 |
3 |
1 |
|
5 |
3 |
3 |
|
6 |
4 |
1 |
|
7 |
4 |
3 |
|
8 |
5-6 |
1 |
|
9 |
5-6 |
3 |
Příloha č. 4 Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy
Skeletovitost
|
Kód |
Charakteristika |
|
|
|
0 |
bezskeletovitá, s příměsí |
s celkovým obsahem skeletu |
do 10% |
|
1 |
slabě skeletovitá |
s celkovým obsahem skeletu |
10 - 25% |
|
2 |
středně skeletovitá |
s celkovým obsahem skeletu |
25 - 50% |
|
3 |
silně skeletovitá |
s celkovým obsahem skeletu |
nad 50% |
Obsah skeletu je vyjádřen celkovým objemovým obsahem štěrku (pevné částice
hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné částice hornin nad 30 mm).
Hloubka půdy
Vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou nebo
silnou skeletovitostí.
|
Kód |
Charakteristika |
|
|
0 |
> 60 cm |
půda hluboká |
|
1 |
30 - 60 cm |
půda středně hluboká |
|
2 |
<30 cm |
půda mělká |
Na pátém místě číselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy takto:
|
Číselný kód |
Kód skeletovitosti |
Charakteristika kódu skeletovitosti |
Kód hloubky půdy |
Charakteristika hloubky půdy |
|
0 |
0 |
bezskeletovitá, s příměsí |
0 |
hluboká |
|
1 |
0 - 1 |
bezskeletovitá, s příměsí |
0 - 1 |
hluboká, středně hluboká |
|
|
|
slabě skeletovitá |
|
|
|
2 |
1 |
slabě skeletovitá |
0 |
hluboká |
|
3 |
2 |
středně skeletovitá |
0 |
hluboká |
|
4 |
2 |
středně skeletovitá |
0 - 1 |
hluboká, středně hluboká |
|
5 |
1 |
slabě skeletovitá |
2 |
mělká |
|
6 |
2 |
středně skeletovitá |
2 |
mělká |
|
7+) |
0 - 1 |
bezskeletovitá, s příměsí, |
0 - 1 |
hluboká, středně hluboká |
|
|
|
slabě skeletovitá |
|
|
|
8+) |
2 - 3 |
středně skeletovitá, |
0 - 2 |
hluboká, středně hluboká, mělká |
|
|
|
silně skeletovitá |
|
|
|
9+) |
0 - 3 |
bezskeletovitá, s příměsí, |
0 - 2 |
hluboká, středně hluboká, mělká |
|
|
|
slabě skeletovitá, |
|
|
|
|
|
středně skeletovitá, |
|
|
|
|
|
silně skeletovitá |
|
|
+) Platí pouze pro půdy o sklovitosti >12 0 tj. HPJ 40, 41 a pro HPJ 39 nevyvinutých (rankerových) půd.