Vyhl�ka Ministerstva zem�d�lstv� o agrochemick�m zkou�en� zem�d�lsk�ch p�d a zji��ov�n� p�dn�ch vlastnost� lesn�ch pozemk�
Ministerstvo zem�d�lstv� stanov� podle � 16 p�sm. d)a e) z�kona �. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocn�ch p�dn�ch l�tk�ch, pomocn�ch rostlinn�ch p��pravc�ch a substr�tech a o agrochemick�m zkou�en� zem�d�lsk�ch p�d (z�kon o hnojivech):
� 1 Odb�r vzork� zem�d�lsk�ch p�d
(1) Osoba pov��en� �st�edn�m kontroln�m a zku�ebn�m �stavem zem�d�lsk�m (d�le jen "�stav") k odb�ru vzork� zaji��uje p�i prov�d�n� odb�ru dokumenta�n� materi�l sest�vaj�c� se z protokolu o odb�ru vzork� a mapov�ch podklad� k evidenci odb�rov�ch m�st.
(2) P�dn� vzorky zem�d�lsk�ch p�d se odeb�raj� v obdob� od 1. �nora do 31. kv�tna a v obdob� od 1. �ervence do 30. listopadu kalend��n�ho roku.
(3) Vzorek se na zem�d�lsk� p�d� odeb�r� v�hradn� sondovac� ty��, nejm�n� 30 vpichy rozm�st�n�mi rovnom�rn� po plo�e pozemku se stejnou plodinou a jednotn�m hnojen�m.
(4) Plocha pro odb�r jednoho vzorku je v pr�m�ru
a) u orn� p�dy v brambor��sk� a horsk� oblasti 7 ha a u orn� p�dy v �epa�sk� a kuku�i�n� oblasti 10 ha. Odb�r vzorku se prov�d� v�dy na hloubku ornice, nejhloub�ji v�ak do hloubky 30 cm,
b) u trval�ch travn�ch porost� v brambor��sk� a horsk� oblasti 7 ha a u travn�ch porost� v �epa�sk� a kuku�i�n� oblasti 10 ha. Odb�r vzorku se prov�d� do hloubky 15 cm s t�m, �e drnov� vrstva p�dy se z pou�it� sondovac� ty�e odstra�uje,
c) u chmelnic 3 ha. Odb�r vzorku se prov�d� do hloubky 40 cm s t�m, �e vrchn� deseticentimetrov� vrstva p�dy se z pou�it� sondovac� ty�e odstra�uje,
d) u vinic 2 ha. Odb�r vzorku se prov�d� odd�len� z vrstev p�dy do hloubky 30 cm a od 30 cm do 60 cm,
e) u intenzivn�ch sad� 3 ha. Odb�r vzorku se prov�d� do hloubky 30 cm.
(5) Pov��en� osoba prov�d�j�c� odb�ry p�dn�ch vzork�, pokud odb�ry nezaji��uje �stav, p�ed� odebran� vzorky, mapov� podklady a protokol o odb�ru vzork� v uspo��d�n� uveden�m v p��loze �. 1 �stavem pov��en� osob� prov�d�j�c� chemick� rozbory p�dn�ch vzork� nejpozd�ji do 1 m�s�ce po ukon�en� odb�ru vzork�.
Zji��ovan� agrochemick� vlastnosti zem�d�lsk�ch p�d
(1) V p�dn�ch vzorc�ch se zji��uje
a) p�dn� reakce, obsah uhli�itan� a pot�eba v�pn�n�,
b) obsah p��stupn�ho fosforu, drasl�ku, ho���ku a v�pn�ku,
c) kationtov� v�m�nn� kapacita.
(2) V p�dn�ch vzorc�ch z pozemk� chmelnic, vinic, intenzivn�ch sad� a zelin��sk�ch ploch se d�le zji��uje obsah m�di, zinku, manganu, �eleza, boru a molybdenu jako stopov�ch �ivin v�b�rov� podle p�stovan�ch kultur.
(3) V p�dn�ch vzorc�ch z pozemk� s rizikem vstupu ne��douc�ch l�tek do potravn�ho �et�zce sleduje �stav rizikov� prvky a rizikov� l�tky uveden� v p��loze �. 2.
(4) Agrochemick� zkou�en� zem�d�lsk�ch p�d a sledov�n� rizikov�ch prvk� a rizikov�ch l�tek zahrnuje
a) zji��ov�n� v�sledk� chemick�ch rozbor� jednotliv�ch zkou�en�ch pozemk�, v�etn� pr�m�rn�ch hodnot t�chto v�sledk�,
b) agronomick� zhodnocen� stavu jednotliv�ch zkou�en�ch pozemk�,
c) zhodnocen� v�voje agrochemick�ch vlastnost� zkou�en�ch zem�d�lsk�ch p�d pr�b�n� a za obdob� 6 let,
d) zji��ov�n� aktu�ln�ho stavu kontaminace zem�d�lsk�ch p�d, v�etn� veden� seznamu kontaminovan�ch pozemk�,
e) zji��ov�n� a hodnocen� pr�b�n�ch v�sledk� monitoringu zem�d�lsk�ch p�d se zam��en�m na ochranu potravn�ho �et�zce p�ed vstupy ne��douc�ch l�tek.
(5) V p��padech stanoven�ch z�konem o hnojivech agrochemick� zkou�en� zem�d�lsk�ch p�d zahrnuje rovn� mikrobiologick� a fyzik�ln� rozbory.
(1) Principy chemick�ch rozbor� zem�d�lsk�ch p�d jsou uvedeny v p��loze �. 3.
(2) Pov��en� osoba prov�d�j�c� chemick� rozbory p�dn�ch vzork�, pokud tyto rozbory nezaji��uje �stav, p�ed� protokol o v�sledc�ch rozbor� �stavu v uspo��d�n� uveden�m v p��loze �. 4 do 1 m�s�ce po p�evzet� vzork�, protokolu o odb�ru vzork� a mapov�ch podklad�.
(3) Krit�ria hodnocen� v�sledk� chemick�ch rozbor� jsou uvedena v p��loze �. 5.
(4) Principy mikrobiologick�ch rozbor� zem�d�lsk�ch p�d a krit�ria pro vyhodnocen� jejich v�sledk� jsou uvedeny v p��loze �. 7.
(5) Principy fyzik�ln�ch rozbor� zem�d�lsk�ch p�d a krit�ria pro vyhodnocen� jejich v�sledk� jsou uvedeny v p��loze �. 8.
� 4 Odb�r p�dn�ch vzork� lesn�ch pozemk�
(1) Z ka�d�ho odb�rov�ho m�sta se minim�ln� odebere organick� vrstva slo�en� ze 3 horizont� (opad, fermenta�n� a humusov� horizont) z plochy 25 x 25 cm. Odb�r se prov�d� kvantitativn� a� k rozhran� s miner�ln� p�dou. V p��pad� v�skytu horizontu T (ra�elina) se odebere vzorek z tohoto horizontu zvl.
(2) Z miner�ln� p�dy se odebere ze stejn�ho m�sta odd�len� minim�ln� vzorek z hloubky do 10 cm a z hloubky od 10 cm do 20 cm.
(3) Odebran� p�dn� vzorky v�etn� charakteristiky odb�rov�ho m�sta (sou�adnice, popis porostu a stanovi�tn�ch podm�nek v m�st� odb�ru) se p�ed�vaj� �stavu k anal�ze.
� 5 Zji��ovan� p�dn� vlastnosti lesn�ch pozemk�
(1) Chemick�m rozborem p�dn�ch vzork� se stanov�
a) v organick�ch horizontech v�hov� mno�stv� organick� vrstvy, p�dn� reakce (pH), oxidovateln� uhl�k, celkov� dus�k, fosfor, drasl�k, v�pn�k a ho���k, p��padn� dal�� prvky, vy�aduj�-li to m�stn� podm�nky,
b) v miner�ln�ch horizontech p�dn� reakce (pH), oxidovateln� uhl�k, celkov� dus�k, p��stupn� �iviny a p��padn� dal�� prvky, vy�aduj�-li to m�stn� podm�nky.
(2) Principy chemick�ch rozbor� jsou uvedeny v p��loze �. 6.
Tato vyhl�ka nab�v� ��innosti dnem 1. ledna 1999.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
P��loha �. 1 Protokol o odb�ru vzork�
|
Okres: |
Intern� k�d �stavu: |
|
Podnikatel v zem�d�lstv�1) nebo vlastn�k zem�d�lsk�p�dy: |
|
|
I�O: |
Rodn� ��slo: |
|
V�robn� oblast: |
Rok odb�ru: |
|
Odb�r vzork� provedl: |
I�O: |
rodn� ��slo: |
|
katastr�ln� �zem� |
��slo vzorku |
sou�adnice odb�ru vzork� |
v�m�ra (ha)odb�rn� plocha |
druh p�dy |
kultura |
zm�ny2) |
pozn�mka |
||
|
k�d |
n�zev |
Y |
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1)
� 8 odst. 1 z�kona �. 156/1998 Sb.
, o hnojivech.
2)
Ve sloupci "zm�ny" uve�te charakter zm�ny (nap��klad zm�na u�ivatele, v�m�ry, kultury), podrobn�
�daje rozepi�te na samostatn�m list�.
|
datum |
raz�tko a podpis pov��en� osoby |
P��loha �. 2 Rizikov� prvky a rizikov� l�tky sledovan� p�i agrochemick�m zkou�en� zem�d�lsk�ch p�d
1. Rizikov� prvky
As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, F, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn, TI.
2. Rizikov� l�tky
Polycyklick� aromatick� uhlovod�ky - stanoveny jako sou�et 16 individu�ln�ch
uhlovod�k� [naftalen, acenaftylen, acenaften, fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(ah)antracen, benzo(ghi)perylen, ideno(1,2,3-cd) pyren],
Chlorovan� uhlovod�ky,
Polychlorovan� bifenyly (PCB),
Extrahovateln� organicky v�zan� chlor (EOCI),
Adsorbovateln� organicky v�zan� chlor (AOCI),
Persistentn� organochlorov� pesticidy,
Polychlorovan� dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).
P��loha �. 3 Principy chemick�ch rozbor� zem�d�lsk�ch p�d
Mezi vyluhovac�m roztokem a p�dou se ustavuje rovnov�ha mezi ionty vod�ku v roztoku a ionty vod�ku v�zan�mi v sorp�n�m komplexu p�dy. Aktivita iont� vod�ku se m��� v p�dn� suspenzi sklen�nou iontov� selektivn� elektrodou.
b) stanoven� obsahu uhli�itan�
Uhli�itany v p�d� se rozkl�daj� kyselinou chlorovod�kovou. Objem uvoln�n�ho oxidu uhli�it�ho je �m�rn� obsahu uhli�itan� ve vzorku.
c) stanoven� pod�lu vod�ku (H+ ) v sorp�n�m komplexu p�dy
pH tlumiv�ho roztoku p�idan�ho do p�dn� suspenze se zm�n� vlivem uvoln�n�ch hydroxoniov�ch iont�. Z�vislost je v b�n�m rozsahu p�dn�ch vzork� line�rn� a zm�na pH suspenze po p�id�n� tlumiv�ho roztoku se vyj�d�� jako mno�stv� uvoln�n�ch hydroxoniov�ch iont� ze sorp�n�ho komplexu p�dy.
d) stanoven� obsahu p�ijateln�ch �ivin podle Mehlicha III
P�da se extrahuje kysel�m roztokem, kter� obsahuje fluorid amonn� pro zv��en� rozpustnosti r�zn�ch forem fosforu v�zan�ch na �elezo a hlin�k. V roztoku je p��tomen
i dusi�nan amonn� ovliv�uj�c� desorpci drasl�ku, ho���ku a v�pn�ku. Kysel� reakce vyluhovac�ho roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou dusi�nou. Vyluhovac� roztok dob�e modeluje p��stupnost �ivin v p�d� pro rostliny. Koncentrace
ho���ku a v�pn�ku v extraktu se stanov� metodou atomov� absorp�n� spektrofotometrie po odstran�n� ru�iv�ch vliv� p��davkem lanthanu. Koncentrace drasl�ku
se stanov� metodou plamenov� fotometrie a koncentrace fosforu se stanov� spektrofotometricky po reakci s molybdenanem v kysel�m prost�ed� jako molybdenov� mod�. Stanovit
ho���k, drasl�k a v�pn�k lze i metodou optick� emisn� spektrometrie v induk�n� v�zan�m plazmatu. Ve v�ech p��padech se vyu��v� metoda kalibra�n� k�ivky.
a) stanoven� m�di, zinku, manganu a �eleza v extraktu podle Lindsaye a Norvella
P�da se extrahuje roztokem: 0.1 mol.1- 1 triethanolaminu, 0.01 mol.1-1 chloridu v�penat�ho a 0.005 mol.1-1 DTPA (kyselina dietylentriaminopentaoctov�), pH upraveno na hodnotu 7,3. Extrakce prob�h� za p�esn� definovan�ch podm�nek p�i pom�ru p�da: extrak�n� roztok 1 : 2 (w/v). Stanoven� jednotliv�ch prvk� se prov�d� metodou atomov� absorp�n� spektrofotometrie, p��padn� metodou optick� emisn� spektrometrie v induk�n� v�zan�m plazmatu metodou kalibra�n� k�ivky.
Vzorek p�dy se extrahuje definovan�m zp�sobem vodou za varu. V extraktu se stanov� bor spektrofotometricky metodou kalibra�n� k�ivky po reakci s azomethinem-H, kdy vznik� oran�ovo�lut� komplex p�i pH 4 - 5. Zbarven� organick� l�tky se odstran� oxidac� manganistanem. Vliv ru��c�ch iont� je odstran�n p��davkem kyseliny askorbov�. Bor je mo�n� stanovit i metodou optick� emisn� spektrometrie v induk�n� v�zan�m plazmatu metodou kalibra�n� k�ivky.
V p�dn�m extraktu se molybden stanov� atomovou absorp�n� spektrofotometri� s elektrotermickou atomizac� po extrakci komplexu molybdenu s 8-hydroxychinolinem do chloroformu p�i pH 1,6 - 5,6. P�i extrakci doch�z� sou�asn� k odstran�n� nejz�va�n�j��ch ru�iv�ch prvk� a k zakoncentrov�n� molybdenu. Koncentrace molybdenu se stanov� metodou kalibra�n� k�ivky.
a) stanoven� rizikov�ch prvk�
Upraven� vzorek p�dy se extrahuje sm�s� kyseliny chlorovod�kov� a kyseliny dusi�n� (3+1, v+v) za varu. Obsahy jednotliv�ch prvk� v extraktu se stanov� nejvhodn�ji
metodou optick� emisn� spektrometrie v induk�n� v�zan�m plazmatu,
p��padn� metodou hmotnostn� spektrometrie v induk�n� v�zan�m plazmatu. Lze vyu��t i atomovou absorp�n� spektrofotometrii s atomizac� v plameni nebo elektrotermickou, p��padn� hydridovou metodu.
b) stanoven� polycyklick�ch aromatick�ch uhlovod�k� (PAH)
P�da se extrahuje vhodn�m organick�m rozpou�t�dlem (aceton, toluen, sm�s hexan+aceton). Obsah jednotliv�ch PAH v extraktu se stanov� metodou vysoko��inn� kapalinov� chromatografie s fluorescen�n�m detektorem nebo plynovou chromatografi� s hmotnostn�m detektorem.
c) stanoven� obsahu extrahovateln�ho organicky v�zan�ho chloru (EOCl)
V extraktu se stanov� obsah EOCl po rozkladu p�i vysok� teplot� mikrocoulometrickou titrac�.
d) stanoven� obsahu adsorbovateln�ho organicky v�zan�ho chloru (AOCl)
Slou�eniny s organicky v�zan�m chlorem se adsorbuj� na aktivn� uhl�. Po termick�m rozkladu se jejich obsah stanov� mikrocoulometrickou titrac�.
e) stanoven� chlorovan�ch uhlovod�k�, polychlorovan�ch bifenyl� (PCB), persistentn�ch organochlorovan�ch pesticid�, polychlorovan�ch dibenzodioxin� (PCDD) a dibenzofuran� (PCDF)
P�da se extrahuje vhodn�m organick�m rozpou�t�dlem (hexan+aceton). Extrakt se po p�e�i�t�n� na sloupci modifikovan�ho silikagelu analyzuje metodou plynov� chromatografie hmotnostn�m detektorem.
4.
Stanoven� oxidovateln�ho uhl�ku
Postup stanoven�: Oxidovateln� organicky v�zan� uhl�k v zemin� se oxiduje
kyselinou chromovou v prost�ed� nadbytku kyseliny s�rov� za definovan�ch
podm�nek. V�sledky vyj�d�en� v % Cox je mo�no p�epo��tat na %
humusu za p�edpokladu, �e huminov� kyseliny obsahuj� 58 % C.
5.
Stanoven� celkov�ho dus�ku
Postup stanoven�: P�dn� vzorek se mineralizuje za mokra koncentrovanou
kyselinou s�rovou za p��tomnosti katalyz�toru (Kjeldahlova metoda),
p�i n� se organick� slou�eniny N oxiduj� na NH
4
+
, kter� se po destilaci stanov� neutraliza�n� titrac� nespot�ebovan�ho
nadbytku kyseliny odm�rn�m roztokem z�sady.
6.
Stanoven� potenci�ln� kationtov� v�m�nn� kapacity
Postup stanoven�: Sorp�n� komplex p�dy se nasyt� ionty barya opakovanou
extrakc� roztokem chloridu barnat�ho upraven�ho na hodnotu pH 8,1.
V elu�tu se acidimetrickou titrac� stanov� v�m�nn� vod�k. Ve druh�m kroku
se sorbovan� baryum ze vzorku vyt�sn� roztokem chloridu ho�e�nat�ho.
Ve druh�m elu�tu se stanov� baryum, jeho� koncentrace je p��mo �m�rn�
potenci�ln� kationtov� v�m�nn� kapacit�.
P��loha �. 4 Protokol o v�sledc�ch agrochemick�ch rozbor� p�dn�ch vzork�
|
Okres: |
Intern� k�d �stavu: |
|
Podnikatel v zem�d�lstv�1) nebo vlastn�k zem�d�lsk�p�dy: |
|
|
I�O: |
Rodn� ��slo: |
|
V�robn� oblast: |
Kultura: |
Rok odb�ru: |
|
Chemick� rozbor provedl: |
I�O: |
rodn� ��slo: |
|
katastr�ln� �zem� |
��slo vzorku |
sou�adnice odb�ru vzork� |
v�m�ra (ha) |
druh p�dy |
pH/KCI |
obsah uhli�itan� |
obsah p��stupn�ch �ivin v mg/kg p�dy |
pH2) <5,5 |
pozn�mka |
|||||
|
k�d |
n�zev |
|
Y |
X |
|
|
|
|
P |
K |
Mg |
Ca |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1) � 8 odst. 1 z�kona �. 156/1998 Sb. , o hnojivech.
2) pH 5.5 - stanoven� H+ v sorp�n�m komplexu podle Adams - Evanse.
|
datum |
raz�tko a podpis pov��en� osoby |
P��loha �. 5 Krit�ria pro hodnocen� v�sledk� chemick�ch rozbor� zem�d�lsk�ch p�d
1. Krit�ria hodnocen� obsahu fosforu, drasl�ku a ho���ku (Mehlich III)
|
obsah |
FOSFOR (mg . kg-1 ) |
DRASL�K (mg . kg-1 ) |
HO���K (mg . kg-1 ) |
||||
|
|
|
p�da |
|
|
p�da |
|
|
|
|
lehk� |
st�edn� |
t�k� |
lehk� |
st�edn� |
t�k� |
|
|
n�zk� |
do 50 |
do 100 |
do 105 |
do 170 |
do 80 |
do 105 |
do 120 |
|
vyhovuj�c� |
51 - 80 |
101 - 160 |
106 - 170 |
171 - 260 |
81 - 135 |
106 - 160 |
121 - 220 |
|
dobr� |
81 - 115 |
161 - 275 |
171 -310 |
261 - 350 |
136 - 200 |
161 - 265 |
221 - 330 |
|
vysok� |
116 - 185 |
276 - 380 |
311 - 420 |
351 - 510 |
201-285 |
266 - 330 |
331 - 460 |
|
velmi vysok� |
nad 185 |
nad 380 |
nad 420 |
nad 510 |
nad 285 |
nad 330 |
nad 460 |
|
obsah |
FOSFOR (mg. kg-1 ) |
DRASL�K (mg . kg-1 ) |
HO���K (mg . kg-1 ) |
|||||||
|
|
|
p�da |
|
|
p�da |
|
||||
|
|
lehk� |
st�edn� |
t�k� |
lehk� |
st�edn� |
t�k� |
||||
|
n�zk� |
do 25 |
do 70 |
do 80 |
do 110 |
do 60 |
do 85 |
do 120 |
|||
|
vyhovuj�c� |
26 - 50 |
11 - 150 |
81 - 160 |
111 - 210 |
61 - 90 |
86 - 130 |
121 - 170 |
|||
|
dobr� |
51 - 90 |
151 - 240 |
161 - 250 |
211 - 300 |
91 - 145 |
131 - 170 |
171 - 230 |
|||
|
vysok� |
91 - 150 |
241 - 350 |
251 - 400 |
301 - 470 |
146 - 220 |
171 - 245 |
231 - 310 |
|||
|
velmi vysok� |
nad 150 |
nad 350 |
nad 400 |
nad 470 |
nad 220 |
nad 245 |
nad 310 |
|||
Sady a vinice (speci�ln� kulturu)
|
obsah |
FOSFOR (mg kg-1 ) |
DRASL�K (mg . kg-1 ) |
HO���K (mg . kg-1 ) |
||||||
|
|
|
p�da |
|
|
p�da |
|
|||
|
|
lehk� |
st�edn� |
t�k� |
lehk� |
st�edn� |
t�k� |
|||
|
n�zk� |
do 55 |
do 100 |
do 125 |
do 180 |
do 80 |
do 105 |
do 170 |
||
|
vyhovuj�c� |
56 - 100 |
101 - 220 |
126 - 250 |
181 - 310 |
81- 180 |
106 - 225 |
171 - 300 |
||
|
dobr� |
101 - 170 |
221 - 340 |
251 - 400 |
311 - 490 |
181 - 320 |
226 - 365 |
301 - 435 |
||
|
vysok� |
171 - 245 |
341 - 500 |
401 - 560 |
491 - 680 |
321 - 425 |
366 - 480 |
436 - 580 |
||
|
velmi vysok� |
nad 245 |
nad 500 |
nad 560 |
nad 680 |
nad 425 |
nad 480 |
nad 580 |
||
|
obsah |
FOSFOR (mg kg-1 ) |
DRASLIK (mg . kg -1 ) |
HO���K (mg . kg-1 ) |
||||||||
|
|
|
p�da |
|
|
p�da |
|
|||||
|
|
lehk� |
st�edn� |
t�k� |
lehk� |
st�edn� |
t�k� |
|||||
|
n�zk� |
do 155 |
do 170 |
do 220 |
do 290 |
do 135 |
do 160 |
do 210 |
||||
|
vyhovuj�c� |
156 - 220 |
171 - 275 |
221 - 370 |
291 - 400 |
136 - 210 |
161 - 250 |
211 - 300 |
||||
|
dobr� |
221 - 290 |
276 - 400 |
371 - 515 |
401 - 570 |
211 - 300 |
251- 350 |
301- 395 |
||||
|
vysok� |
291 - 390 |
401 - 560 |
516 - 650 |
571 - 680 |
301 - 400 |
351 - 460 |
396 -530 |
||||
|
velmi vysok� |
nad 390 |
nad 560 |
nad 650 |
nad 680 |
nad 400 |
nad 460 |
nad 530 |
||||
2. Krit�ria pro hodnocen� obsahu uhli�itan� v p�d�ch
|
% uhli�itan� |
hodnocen� obsahu uhli�itan� |
|
0 |
��dn� |
|
0,1 - 0,5 |
n�zk� |
|
0,6 - 3,0 |
st�edn� |
|
3,1 - 5,0 |
vysok� |
|
nad 5,0 |
velmi vysok� |
3. Krit�ria pro hodnocen� p�dn� reakce
|
hodnota pH |
p�dn� reakce |
|
do 4,5 |
extr�mn� kysel� |
|
4,6 - 5,0 |
siln� kysel� |
|
5,1 - 5,5 |
kysel� |
|
5,6 - 6,5 |
slab� kysel� |
|
6,6 - 7,2 |
neutr�ln� |
|
7,3 - 7,7 |
alkalick� |
|
nad 7,7 |
siln� alkalick� |
|
lehk� p�da |
st�edn� p�da |
t�k� p�da |
|||
|
pH |
t CaO . ha-1 |
pH |
t CaO. ha-1 |
pH |
t CaO. ha-1 |
|
do 4,4 |
1,20 |
do 4,5 |
1,50 |
do 4,5 |
1,70 |
|
4,6 - 5,0 |
0,80 |
4,6-5,0 |
1,00 |
4,6-5,0 |
1,25 |
|
5,1 - 5,5 |
0,60 |
5,1-5,5 |
0,70 |
5,1-5,5 |
0,85 |
|
5,6-5,7 |
0,30 |
5,6-6,0 |
0,40 |
5,6-6,0 |
0,50 |
|
|
|
6,1-6,5 |
0,20 |
6,1-6,5 |
0,25 |
|
|
|
|
|
6,6-6,7 |
0,20 |
|
lehk� p�da |
st�edn� �da |
t�k� �da |
|||
|
pH |
t CaO. ha-1 |
pH |
t CaO. ha-1 |
pH |
t CaO. ha-1 |
|
do 4,5 |
0,50 |
do 4,5 |
0,70 |
do 4,5 |
0,90 |
|
6-5,0 |
0,30 |
4,6-5,0 |
0,50 |
4,6 - 5,0 |
0,70 |
|
lehk� p�da |
st�edn� p�da |
t�k� p�da |
|||
|
pH |
t CaO. ha-1 |
pH |
t Ca0 . ha-1 |
pH |
t CaO. ha-1 |
|
do 4,5 |
0,60 |
do 4,5 |
1,00 |
do 4,5 |
1,30 |
|
4,6-5,0 |
0,45 |
4,6-5,0 |
0,70 |
4,6 -5,0 |
0,90 |
|
5,1-5,5 |
0,30 |
5,1-5,5 |
0,50 |
5,1-5,5 |
0,60 |
|
5,6-6,0 |
0,20 |
5,6 - 6,5 |
0,30 |
5,6 -6,5 |
0,40 |
|
|
|
|
|
6,6-6,9 |
0,20 |
|
pH |
lehk� p�da |
st�edn� p�da |
t�k� p�da |
|
t CaO . ha-1 |
|||
|
do 4,5 |
0,60 |
1,00 |
1,30 |
|
4,6 - 5,0 |
0,45 |
0,70 |
0,90 |
|
5,1 - 5,5 |
0,30 |
0,50 |
0,60 |
|
5,6 - 6,5 |
0,20 |
0,30 |
0,40 |
|
6,6 - 6,9 |
0,20 |
0,20 |
0,20 |
P��loha �. 6 Principy chemick�ch rozbor� lesn�ch pozemk�
P�esn� nav�ka p�dy se su�� p�i teplot� 105 �C do konstantn� hmotnosti. Z rozd�lu hmotnost� p�ed a po vysu�en� se vypo��t� vlhkost p�dn�ho vzorku.
2. Stanoven� p�dn� reakce
Mezi vyluhovac�m roztokem a p�dou se ustavuje rovnov�ha mezi ionty vod�ku v roztoku
a ionty vod�ku v�zan�mi v sorp�n�m komplexu p�dy. Aktivita iont� vod�ku se m��� v p�dn� suspenzi sklen�nou iontov� selektivn� elektrodou.
3. Stanoven� oxidovateln�ho uhl�ku
Uhl�k se oxiduje za horka p�ebytkem chroms�rov� sm�si. Nezreagovan� dvojchroman je stanoven titrac� nebo spektrofotometricky. Variantn�
lze pou��t automatick� analyz�tory uhl�ku, ve kter�ch se uvoln�n� CO2
po dokonal�m sp�len� p�esn� nav�ky vzorku stanov� vhodnou detek�n� technikou (nap��klad infra�ervenou spektroskopi�).
4. Stanoven� celkov�ho dus�ku
Vzorek se rozkl�d� metodou podle Kjeldahla. V mineraliz�tu se stanov� obsah dus�ku
titrac� po destilaci nebo spektrofotometricky. Variantn� lze pou��t automatick� analyz�tory zalo�en� na stanoven� dus�ku podle Dumase.
5. Stanoven� fosforu, drasl�ku, v�pn�ku, ho���ku a dal��ch prvk� v extraktu p�dy lu�avkou kr�lovskou
Upraven� vzorek p�dy se extrahuje sm�s� kyseliny chlorovod�kov� a kyseliny dusi�n� (3+1,v+v) za varu. Obsahy jednotliv�ch prvk� se stanov� metodou optick� emisn� spektrometrie v induk�n� v�zan�m plazmatu, plamenovou atomovou absorp�n� spektrofotometri� nebo v p��pad� fosforu spektrofotometricky.
6. Stanoven� obsahu p�ijateln�ch �ivin podle Mehlicha III
P�da se extrahuje kysel�m roztokem, kter� obsahuje fluorid amonn� pro zv��en� rozpustnosti r�zn�ch forem fosforu v�zan�ch na �elezo a hlin�k. V roztoku je p��tomen i dusi�nan amonn�, kter� p��zniv� ovliv�uje desorpci drasl�ku, ho���ku a v�pn�ku. Kysel� reakce vyluhovac�ho roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou dusi�nou. Vyluhovac� roztok dob�e modeluje p��stupnost �ivin v p�d� pro rostliny. Koncentrace ho���ku a v�pn�ku v extraktu se stanov� metodou atomov� absorp�n� spektrofotometrie po odstran�n� ru�iv�ch vliv� p��davkem lanthanu. Koncentrace drasl�ku se stanov� metodou plamenov� fotometrie a koncentrace fosforu se stanov� spektrofotometricky po reakci s molybdenanem v kysel�m prost�ed�
jako molybdenov� mod�. Stanoven� drasl�ku, ho���ku, fosforu a v�pn�ku
je mo�n� i metodou optick� emisn� spektrometrie v induk�n� v�zan�m plazmatu. Ve v�ech p��padech se vyu��v� metoda
kalibra�n� k�ivky. V extraktu je mo�no stanovit n�kter� dal�� prvky.
7. Stanoven� m�di, zinku, manganu a �eleza v extraktu podle Lindsaye a Norvella
P�da se extrahuje roztokem: 0,1 mol.l-1
triethanolaminu, 0,01 mol.l-1
chloridu v�penat�ho a 0,005 mol.l-1
DTPA(kyselina dietylentriaminopentaoctov�), pH upraveno na hodnotu 7,3. Extrakce prob�h�
za definovan�ch podm�nek p�i pom�ru p�da : extrak�n� roztok 1:2 (w/v). Stanoven� jednotliv�ch prvk� se prov�d� metodou atomov� absorp�n� spektrofotometrie, p��padn� metodou optick� emisn� spektrometrie v induk�n� v�zan�m plazmatu metodou kalibra�n� k�ivky.
8. Stanoven� kationtov� v�m�nn� kapacity a v�m�nn� acidity
Kationty v�zan� v sorp�n�m komplexu p�dy se vyt�sn� extrakc� p�dy z�ed�n�m
roztokem chloridu barnat�ho. V extraktu se stanov� obsah v�pn�ku, ho���ku, drasl�ku, sod�ku, hlin�ku, �eleza a manganu metodou ICP-AES nebo metodou AAS. V�sledn� kationtov� v�m�nn� kapacita se vypo�te sou�tem zastoupen� drasl�ku, v�pn�ku, ho���ku a sod�ku v sorp�n�m komplexu p�dy. Pod�l nasycen� ionty vod�ku se zjist� titrac� extraktu do hodnoty pH = 7,8 nebo z obsahu hlin�ku, �eleza a manganu.
9. Stanoven� vybran�ch prvk� po mineralizaci na such� cest�
Vzorek se spaluje za postupn�ho n�r�stu teploty p�i 550 �C. Popel se rozpust� v kyselin� dusi�n�. V�sledn� koncentrace kyseliny je 2 mol.1-
1. V mineraliz�tu se stanov� obsah fosforu, drasl�ku, v�pn�ku, ho���ku a p��padn� dal��ch prvk� spektrofometricky a metodou AAS nebo metodou ICP-AES.
P��loha �. 7 Mikrobiologick� rozbory zem�d�lsk�ch p�d
1.
Principy mikrobi�ln�ch rozbor� zem�d�lsk�ch p�d
Stanoven� abundance a aktivity p�dn� mikrofl�ry m��en�m respira�n�ch k�ivek
(ISO DIS 17155)
�erstv� p�dn� vzorky s obsahem vody odpov�daj�c� 40-60% maxim�ln� vodn�
kapacity jsou p�ed zah�jen�m m��en� preinkubov�ny 3-4 dny p�i konstantn�
teplot�. Doporu�en� teplota se pohybuje v rozmez� 20-25�C. B�hem
m��en� je v pravideln�ch intervalech (doporu�eno ka�dou hodinu) stanoven
uvoln�n� oxid uhli�it� nebo spot�ebovan� kysl�k. Rychlost baz�ln�
respirace je definov�na jako mno�stv� uvoln�n�ho CO
2
nebo spot�ebovan�ho O
2
za jednotku �asu bez p��davku substr�tu. Respira�n� k�ivky jsou m��eny
po p��davku snadno rozlo�iteln�ho substr�tu (nap�. gluk�zy). M��en�
prob�h�, dokud nedojde k poklesu rychlosti respirace. Pro m��en� respirace
lze pou��t jak�koliv za��zen� umo��uj�c� kontinu�ln� m��en� uvoln�n�ho
oxidu uhli�it�ho nebo spot�ebovan�ho kysl�ku.
Z respira�n�ch k�ivek jsou ode�teny hodnoty parametr� charakterizuj�c�
biomasu a aktivitu mikrobi�ln�ho spole�enstva: substr�tem indukovan�
respirace, lag f�ze, r�stov� rychlosti a �asu t
peakmax
. Substr�tem indukovanou respirac� rozum�me konstantn� zv��enou rychlost
respirace bezprost�edn� po p��davku substr�tu, lag f�z� dobu do zah�jen�
exponenci�ln�ho r�stu rychlosti respirace a r�stovou rychlost�
rychlostn� konstantu nam��enou b�hem exponenci�ln�ho r�stu ry
chlosti respirace. �as t
peakmax
je
doba od p��davku substr�tu do maxim�ln� respira�n� rychlosti. Z pod�lu
baz�ln� a substr�tem indukovan� respirace je vypo�tena hodnota respira�n�ho
aktiva�n�ho kvocientu Q
R
.
Nitrifika�n� potenci�l - rychl� test m��en�m rychlosti oxidace amonn�ch
iont�
(ISO DIS 15685)
Rychlost oxidace amonn�ch iont� na dusitanov� je m��ena b�hem 6 hodin
inkubace v p�dn� suspenzi pufrovan� na pH 7.2. Substr�t je k suspenzi
p�id�n ve form� s�ranu amonn�ho. Oxidace dusitan� na dusi�nany je inhibov�na
p��davkem chlore�nanu sodn�ho. Dusitanov� ionty jsou stanoveny
vhodnou analytickou metodou.
Ke zji�t�ni, zda p�da obsahuje kontaminant, kter� ovliv�uje nitrifikaci,
se pou�ije kontroln� p�dn� vzorek se zn�mou hodnotou nitrifika�n�ho
potenci�lu v rozmez� 500-800 ng N.g
-1
. h
-1
. Vzorky zkou�en� a kontroln� p�dy jsou preinkubov�ny dva dny p�i vlhkosti
odpov�daj�c� obsahu vody p�i 60 % maxim�ln� vodn� kapacity. Pot�
je p�ipraven sm�sn� vzorek v pom�ru 1:1 (p�epo�teno na suchou p�du).
Sm�sn� vzorek a vzorky p�d zkou�en� a kontroln� jsou inkubov�ny 1 den
p�i teplot� 20�C a pot� je v nich stanoven nitrifika�n� potenci�l.
2.
Krit�ria hodnocen�
Stanoven� abundance a aktivity p�dn� mikrofl�ry m��en�m respira�n�ch k�ivek
Kontaminovan� p�dy vykazuj� vy��� hodnoty Q
R
a del�� dobu lag f�ze a t
peakmax
. Hodnoty Q
R
>0.3 nebo lag f�ze>20 h a t
peakmax
>50h p�i Q
R
0.2-0.3 indikuj� kontaminovanou p�du.
Nitrifika�n� potenci�l - rychl� test m��en�m rychlosti oxidace amonn�ch
iont�
Zkou�en� p�
da je pova�ov�na za kontaminovanou, pokud nitrifika�n� potenci�l sm�sn�ho
vzorku je men�� ne� 90% pr�m�rn� hodnoty nitrifika�n�ch potenci�l�
vzork� zkou�en� a kontroln� p�dy stanoven� odd�len�.
A
S
+ SD < 0.9*A
vyp
A
S
- aktivita sm�sn�ho vzorku
A
prum
- aktivita vypo�ten� jako pr�m�r kontroln� a zkou�en� p�dy
SD - sm�rodatn� odchylka.
P��loha �. 8 Fyzik�ln� rozbory zem�d�lsk�ch p�d
Stanoven� zrnitostn�ho slo�en�.
Postup stanoven�: P�dn� ��stice se podle velikost
i
d�l� do pod�l� zrnitostn�ch frakc�. Z�kladn�m d�l�tkem skeletu od jemnozem�
je rozm�r 2 mm, kter� byl zvolen proto, �e je horn� hranic� kapil�rn�ho
pohybu vody. Pro t��d�n� zrnitostn�ch frakc� se nej�ast�ji
pou��v� sedimenta�n� pipetovac� metoda. Spo��v� v tom, kdy z ur�it�ch
hloubek sedimentuj�c� suspenze v sedimenta�n�m v�lci se po uplynut�
p��slu�n�ch dob odeb�r� mal� pod�l, kter� se po vysu�en� v��. V�sledky
zrnitostn�ho rozboru se zpravidla upravuj� do tabulky.
Krit�ria hodnocen�: Pro agronomick� ��ely slou�� Klasifika�n� stupnice
zemin podle Nov�ka, kter� t��d� p�dy podle zastoupen� frakce pod 0,01
mm.
|
Obsah ��stic (zrn) men��ch 0,01 mm v % |
Ozna�en� druhu p�dy |
Klasifikace p�dy |
||
|
0 - 10 |
p�s�it� P |
lehk� |
||
|
10 - 20 |
hlinitop�s�it� HP |
lehk� |
||
|
20 - 30 |
p�s�itohlinit� PH |
st�edn� t�k� |
||
|
30 - 45 |
hlinit� H |
st�edn� t�k� |
||
|
45 - 60 |
j�lovitohlinit� JH |
t�k� |
||
|
60 - 75 |
j�lovit� JV |
t�k� |
||
|
p�es 75 |
j�l (nebo prchlice) J |
t�k� |
||
Stanoven� obsahu skeletu.
Postup stanoven�: Vodou v odm�rn�m v�lci se stanov� objem vzorku, ten
se rozd�l� s�ty na jednotliv� frakce, jejich� objem se postupn� stanov�
op�t v odm�rn�m v�lci. V�sledek - objem jednotliv�ch frakc� se vyj�d��
v % celkov�ho objemu vzorku.
Krit�ria hodnocen�: Klasifika�n� stupnice, vytvo�en� pro komplexn� pr�zkum
p�d, d�l� p�du na jemnozem (pod 2 mm) a skelet. Ten je tvo�en t�emi
frakcemi (hrub� p�sek 2-4 mm, �t�rk 4-30 mm, kamen� nad 30
mm). Rozsah pou�it� je vhodn� pro v�t�� vzorky (��dov� kg), odebran� v�lu�n�
pro toto stanoven�.
Obsah skeletu v ornici do 20% zpravidla nep�sob� nep��zniv� ani na r�st
rostlin, ani p�i obd�l�v�n�. Vy��� objem jde na �kor jemnozem� a zvl
nep��zniv� se projevuj� vrstvy skeletu s t�k�m j�lov�m tmelem.
Stanoven� fyzik�ln�ch vlastnost�.
Postup stanoven�: Fyzik�ln�mi vlastnostmi se rozum� ukazatele, zji��ovan�
na neporu�en�m vzorku zeminy, odebran�m do kovov�ho krou�ku. Postup
je vhodn� pro jemnozrnn� soudr�n� zeminy bez hrub�ho skeletu nebo
velk�ch organick�ch zbytk�. U vzorku, odebran�ho nejl�pe ze sondy, se
zji��uje hmotnost �erstv�ho, vodou nasycen�ho, ods�t�ho a vysu�en�ho
vzorku a stanoven�m jeho zd�nliv� hustoty se z�skaj� z�kladn� �daje
pro v�po�et hledan�ch ukazatel�: objemov� vlhkost momentn� (okam�it�,
p�vodn�), maxim�ln� kapil�rn� vodn� kapacita, momentn� (p�vodn�) vzdu�nost,
minim�ln� vzdu�n� kapacita, nas�klivost, objemov� hmotnost redukovan�
(such� p�dy), p�rovitost.
Krit�ria hodnocen� vyjad�uj� vlastnosti p�dy. Momentn� vlhkost (objemov�
%) a momentn� vzdu�nost (objemov� %) z�vis� na konkr�tn� situaci a
klimatu. Maxim�ln� kapil�rn� vodn� kapacita (objemov� %) - ��m hrubozrnn�j��
p�dy, t�m men��. U jemnozrnn�ch, vazk�ch a ulehl�ch p�d je v�t��
(b�v� 20 - 40%). Minim�ln� vzdu�n� kapacita (objemov� %) - pod 10%
u poln�ch p�d a pod 5% lu�n�ch p�d - n�chyln� k zamok�en�, je-li to
trval� stav - p�dy zamok�en�, nad 20% u pol� - p�dy vysychav�, je-li
to trval� stav - p�dy v�su�n�. Nas�klivost (objemov� %) - ud�v� nasycen�
cel�ho sloupce zeminy, tzv. kapil�rn�ch p�r�. U j�lovit�ch p�d
je vy��� ne� u p�s�it�ch. Podle objemov� hmotnosti such� p�dy a podle
p�rovitosti m��eme p�ibli�n� hodnotit strukturn� stav humusov�ho horizontu
st�edn� t�k�ch a t�k�ch p�d (Kut�lek, 1966):
|
Strukturn� stav humusov�ho horizontu |
Objemov� hmotnost such� p�dy g . cm-3 |
P�rovitost % |
|
v�born� |
m�n� ne� 1,2 |
v�ce ne� 54 |
|
dobr� |
1,2 - 1,4 |
46 - 54 |
|
nevyhovuj�c� |
1,4 -1,6 |
39 - 46 |
|
nestrukturn� |
1,6 -1,8 |
31 - 39. ". |