Program Zákon

N�lez �stavn�ho soudu
Jm�nem �esk� republiky

�stavn� soud rozhodl dne 3. �ervna 1998 v pl�nu o n�vrhu Nejvy���ho soudu na zru�en� ��sti ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. , o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, ve slovech "ode dne ��innosti tohoto z�kona" takto:

Dnem vyhl�en� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�kon� se zru�uje ��st ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb., o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, ve slovech "ode dne ��innosti tohoto z�kona".

Od�vodn�n�

I. Nejvy��� soud p�i projedn�v�n� dovol�n� �alobce JUDr. O. K., kter� se dom�hal �alobou u Obvodn�ho soudu pro Prahu 1 proti �esk� republice - Ministerstvu financ� zaplacen� ��stky 180 000 K� jako n�hrady za ulo�en� trest propadnut� majetku podle ustanoven� � 13 odst. 2 z�kona �. 87/1991 Sb., o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, dosp�l k z�v�ru, �e z�kon, jeho� m� b�t p�i �e�en� v�ci pou�ito, je v rozporu s �stavou �esk� republiky (d�le jen "�stava"). Proto usnesen�m ze dne 29. kv�tna 1997 �. j. 2Cdon 1343/96-38 ��zen� podle � 109 odst. 1 p�sm. b) ob�ansk�ho soudn�ho ��du p�eru�il a ve shod� s �l. 95 odst. 2 �stavy a s � 64 odst. 4 z�kona �. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, podal n�vrh na zru�en� ��sti ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. ve slovech "ode dne ��innosti tohoto z�kona".
Nejvy��� soud nejd��ve pouk�zal na to, �e �alobce, trvale bydl�c� ve �v�carsku, ji� v �alob� polemizoval s n�zorem �alovan�ho, �e jeho ��dosti o finan�n� n�hradu byly pod�ny pozd� (15. listopadu 1994), nebo� n�lezem �stavn�ho soudu publikovan�m pod �. 164/1994 Sb. nebylo dot�eno ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. Nam�tal, �e restriktivn� v�klad tohoto n�lezu by op�t vedl k diskriminaci osob �ij�c�ch v zahrani��.
Nejvy��� soud d�le uvedl, �e rozsudkem M�stsk�ho soudu v Praze ze dne 29. b�ezna 1996 �. j. 18 Co 33/96-23 byl potvrzen rozsudek Obvodn�ho soudu pro Prahu 1 ze dne 6. ��jna 1995 �. j. 15 C 42/95-11, j�m� byla �aloba o zaplacen� ��stky 180 000 K� v pln�m rozsahu zam�tnuta. Obecn� soudy dosp�ly k z�v�ru, �e �alobce je osobou opr�vn�nou podle ustanoven� � 19 odst. 1 z�kona �. 87/1991 Sb. a spl�uje i podm�nky pro poskytnut� pau��ln� n�hrady za ulo�en� trest propadnut� majetku, jeho� sou��st� nebyla nemovitost, podle � 13 odst. 3 cit. z�kona. ��dosti �alobce o finan�n� n�hradu z 10. ��jna a z 15. listopadu 1994 pr� v�ak byly opo�d�n�. Lh�ta ur�en� v � 13 odst. 3 cit. z�kona toti� v dob� pod�n� ��dost� ji� uplynula a �alovan� se t�to skute�nosti v�slovn� dovolal. "Pro ot�zku lh�t" k uplatn�n� n�rok� podle � 13 odst. 2 z�kona �. 87/1991 Sb., zejm�na ve vztahu k n�lezu �stavn�ho soudu �. 164/1994 Sb., p�ipustil odvolac� soud dovol�n�, o n�m� rozhoduje Nejvy��� soud.
Nejvy��� soud ve sv�m n�vrhu pouk�zal na st�vaj�c� zn�n� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb., podle n�ho� "p�semnou ��dost o finan�n� n�hradu je t�eba podat u p��slu�n�ho �st�edn�ho org�nu st�tn� spr�vy republiky nejpozd�ji ve lh�t� jednoho roku ode dne ��innosti tohoto z�kona nebo ve lh�t� jednoho roku ode dne, kdy pr�vn� moci nabyl rozsudek, kter�m byl zam�tnut n�vrh na vyd�n� v�ci". Uplatn�n� prvn� z uveden�ch lh�t pr� p�edpokl�d� situaci, v n� mezi sporn�mi stranami nen� pochyb o nemo�nosti vyd�n� v�ci a kdy nen� d�vodu dom�hat se nejprve �alobou jejich vyd�n�. Druh� lh�ta sv�d�� t�m opr�vn�n�m, kte�� dali p�ednost po�adavku na vyd�n� v�ci a jejich� n�vrh byl zam�tnut nikoli z d�vod� tkv�c�ch ve zme�k�n� propadn� lh�ty �i nespln�n� krit�ri� vymezuj�c�ch je jako opr�vn�n� osoby. N�lezem �stavn�ho soudu �. 164/1994 Sb. byla zru�ena podm�nka trval�ho pobytu na �zem� �esk� republiky zakotven� v � 3 z�kona �. 87/1991 Sb. ur�uj�c� i pojem opr�vn�n� osoby podle � 19 odst. 1 cit. z�kona. Proto�e v�ak k vypu�t�n� proti�stavn� podm�nky trval�ho pobytu na �zem� �esk� republiky do�lo citovan�m n�lezem a� k 1. listopadu 1994, bylo osob�m, je� tuto podm�nku p�ed uveden�m datem nespl�ovaly, znemo�n�no uplatnit sv� n�roky ve lh�t�, jej� po��tek se v � 13 odst. 3 cit. z�kona odv�j� od "��innosti z�kona". Toto ustanoven� z�stalo p�edm�tn�m n�lezem nedot�eno, tak�e k vyu�it� jednoro�n� lh�ty nemohly opr�vn�n� osoby bydl�c� mimo �zem� �esk� republiky p�istoupit ani po 1. listopadu 1994. Nejvy��� soud proto zast�v� n�zor, �e tam, kde nelze uva�ovat o vyd�n� v�ci, nen� mo�no po opr�vn�n�ch osob�ch "popsan�ho druhu" spravedliv� po�adovat, aby zme�k�n� prv� z uveden�ch lh�t v ustanoven� � 13 odst. 3 cit. z�kona - k �emu� do�lo jejich proti�stavn�m vylou�en�m z okruhu opr�vn�n�ch osob - nahrazovaly po 1. listopadu 1994 vyvol�n�m fiktivn�ho sporu o vyd�n� v�ci jen proto, �e zam�tav� rozsudek jim umo�n� po�adavek finan�n� n�hrady zalo�it na b�hu druh� ze lh�t, s nimi� citovan� ustanoven� po��t�.
Nejvy��� soud z uveden�ch d�vod� navrhl ��st ustanoven� � 13 odst. 3 cit. z�kona, ve slovech "ode dne ��innosti tohoto z�kona" zru�it, nebo� se domn�v�, �e je v rozporu s �l. 1 �stavy a s �l. 1, �l. 3 odst. 1 a �l. 4 odst. 2 a 3 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"). Nejvy��� soud odk�zal na n�lez pl�na �stavn�ho soudu ze dne 13. prosince 1995, sp. zn. Pl. �S 8/95, v n�m� se konstatuje, �e "pokud je existence pr�va spojena se lh�tou, v p��pad� zji�t�n�, �e pr�vo bylo omezeno ne�stavn�m zp�sobem, je nutno odstranit i p�ek�ku, kter� by br�nila v jeho �stavn�m uplatn�n�". V dan�m p��pad� pr� lze rovn� p�evz�t argumentaci �stavn�ho soudu pou�itou v n�lezu �. 164/1994 Sb., proto�e b�h lh�ty ur�en� v � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. se od charakteru lh�t uveden�ch v � 5 odst. 2 a 4 tohoto z�kona li�� jen t�m, �e zde nen� vyj�d�ena jej� prekluzivn� povaha, le� �alovan� m��e za popsan� situace �sp�n� nam�tnout proml�en� n�roku.
Usnesen�m �stavn�ho soudu ze dne 6. ��jna 1997 sp. zn. Pl. �S 26/97 byl jako nep��pustn� odm�tnut n�vrh Obvodn�ho soudu pro Prahu 2 na zru�en� ��sti ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. ve slovech "ode dne ��innosti tohoto z�kona", nebo� �stavn� soud ji� v t�e v�ci pod sp. zn. Pl. �S 24/97 jednal [� 35 odst. 2, � 43 odst. 1 p�sm. f) z�kona �. 182/1993 Sb.].
K uveden�mu n�vrhu Nejvy���ho soudu se vyj�d�ili ��astn�k ��zen� - Poslaneck� sn�movna Parlamentu �esk� republiky a vedlej�� ��astn�k - Obvodn� soud pro Prahu 2, jeho� procesn� postaven� se op�r� o ustanoven� � 35 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb. Podle ustanoven� � 48 odst. 2 a � 49 odst. 1 z�kona �. 182/1993 Sb. po��dal �stavn� soud o vyj�d�en� i Ministerstvo financ�.
Poslaneck� sn�movna ve sv�m vyj�d�en� uvedla, �e n�vrh Nejvy���ho soudu je opodstatn�n�. Dne 1. �ervence 1994 sice nabyl ��innosti z�kon �. 116/1994 Sb., kter�m se m�n� a dopl�uje z�kon �. 87/1991 Sb., av�ak tento z�kon ��dn�m zp�sobem ne�e�il lh�tu stanovenou v � 13 odst. 3, tak�e opr�vn�n� osoby podle � 3 odst. 1 a 4 z�kona �. 87/1991 Sb. nem�ly mo�nost podat ��dost podle � 13 odst. 2 tohoto z�kona. Poslaneck� sn�movna dodala, �e z�kon �. 87/1991 Sb. byl schv�len pot�ebnou v�t�inou poslanc� Feder�ln�ho shrom�d�n� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky, byl podeps�n p��slu�n�mi �stavn�mi �initeli a ��dn� vyhl�en. Z�konod�rn� sbor v dob� p�ij�m�n� tohoto z�kona jednal v p�esv�d�en�, �e p�ijat� z�kon je �stavn� konformn� a odpov�d� rovn� mezin�rodn�m zvyklostem. Je tedy na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost tohoto z�kona a vydal p��slu�n� rozhodnut�.
Obvodn� soud pro Prahu 2 jako vedlej�� ��astn�k se s n�vrhem na zru�en� ��sti ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. ztoto�nil.
Ministr financ� ve sv�m vyj�d�en� uvedl, �e n�lezem �stavn�ho soudu �. 164/1994 Sb. nebylo dot�eno ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. "v d�sledku z�ejm�ho nedopat�en� - opomenut� v poslaneck�m n�vrhu". P�edm�tn� n�lez proto p�i dosud platn�m zn�n� uveden�ho � 13 odst. 3 neumo��uje nov� opr�vn�n�m osob�m v�asn� a tedy i �sp�n� uplatn�n� n�roku na finan�n� n�hradu, nebo� stanoven� lh�ta uplynula v dob�, kdy ob�an�m bez trval�ho pobytu v �esk� republice tento restitu�n� z�kon postaven� opr�vn�n�ch osob nep�izn�val. Druh� z obou lh�t (tj. "do jednoho roku" ode dne, kdy pr�vn� moci nabyl rozsudek, kter�m byl zam�tnut n�vrh na vyd�n� v�ci) se pr� t�k� pouze n�hrad za nemovitosti, nebo� u n�hrad za propadl� movit� v�ci v pau��ln� ��stce 60 000 K� nen� rozhodn�, zda v�ci byly ��ste�n� nebo i zcela vyd�ny �i nikoliv. Ministerstvo financ� tedy p�i respektov�n� dosud platn�ho zn�n� ustanoven� � 13 odst. 3 nemohlo ��dostem podan�m mimo z�konem stanovenou lh�tu vyhov�t a z t�ho� d�vodu byly zam�t�ny i n�sleduj�c� soudn� �aloby.
Ministr financ� pova�uje n�vrh Nejvy���ho soudu - se z�etelem na citovan� n�lez �stavn�ho soudu, kter� se t�kal vypu�t�n� ��st� ustanoven� � 5 odst. 4 z�kona �. 87/1991 Sb. - za d�vodn�. Doporu�uje v�ak v od�vodn�n� n�lezu vyslovit, �e po zru�en� p��slu�n�ho ustanoven� z�kona �. 87/1991 Sb. po��n� v n�m uveden� jednoro�n� lh�ta b�et dnem vykonatelnosti n�lezu a �e tento n�lez nelze aplikovat zp�tn�.
II. �stavn� soud se nejd��ve zab�val ot�zkou, zda jsou spln�ny form�ln� p�edpoklady platnosti napaden�ho ustanoven� z�kona �. 87/1991 Sb. V tomto sm�ru bylo ze zpr�vy o 13. spole�n� sch�zi Sn�movny lidu a Sn�movny n�rod� (VI. volebn� obdob�, 3. ��st, str. 905 a 906) a ze zpr�vy o 6. sch�zi Sn�movny n�rod� (VI. volebn� obdob�, 21. �nora 1991, str. 28) zji�t�no, �e dne 21. �nora 1991 byl z�kon o mimosoudn�ch rehabilitac�ch schv�len pot�ebnou v�t�inou poslanc� Feder�ln�ho shrom�d�n�, a to 86 poslanci ve Sn�movn� lidu (p�i�em� proti bylo 25 poslanc� a 13 poslanc� se zdr�elo hlasov�n�) a 96 poslanci ve Sn�movn� n�rod� (p�i�em� proti bylo 24 poslanc� a 9 poslanc� se zdr�elo hlasov�n�). Pot� byl podeps�n p��slu�n�mi �stavn�mi �initeli a ��dn� vyhl�en ve Sb�rce z�kon�. Uveden� z�kon byl tedy p�ijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavn� p�edepsan�m zp�sobem (� 68 z�kona �. 182/1993 Sb.). To konstatoval ji� n�lez �stavn�ho soudu vyhl�en� ve Sb�rce z�kon� pod �. 164/1994 Sb. (Pl. �S 3/94).
III. Po v�cn� str�nce zaujal �stavn� soud n�sleduj�c� stanovisko:
Ji� v od�vodn�n� n�lezu �. 164/1994 Sb. �stavn� soud uvedl, �e podm�nka trval�ho pobytu, p�vodn� zakotven� v ustanoven� � 3 odst. 1 a 4 z�kona �. 87/1991 Sb., vytv��ela nerovnost mezi opr�vn�n�mi osobami a z tohoto d�vodu byla zru�ena. Proto�e v�ak fyzick� osoby, kter� jsou ob�any �esk� republiky a nemaj� na jej�m �zem� trval� pobyt, by nemohly sv� n�roky s �sp�chem uplatnit, nebo� ty uplynut�m z�konn� lh�ty zanikly, zru�il �stavn� soud citovan�m n�lezem rovn� ��st ustanoven� � 5 odst. 2 a 4 z�kona �. 87/1991 Sb., a to slova "ode dne ��innosti tohoto z�kona", nebo� pouze t�mto zp�sobem bylo umo�n�no ob�an�m, jejich� n�rok zalo�il teprve n�lez �stavn�ho soudu, aby jej uplatnili v�as. Z�rove� �stavn� soud uvedl, �e lh�ta podle ustanoven� � 5 odst. 2 a 4 z�kona �. 87/1991 Sb. za��n� b�et dnem vykonatelnosti n�lezu �stavn�ho soudu, tedy dnem 1. listopadu 1994. Tato nov� otev�en� lh�ta se v�ak t�kala jen osob, kter� se n�lezem staly osobami opr�vn�n�mi, tj. kter� dosud nespl�ovaly podm�nku trval�ho pobytu na �zem� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky (�esk� republiky), ji� tento n�lez zru�il. B�h nov� lh�ty ode dne vykonatelnosti n�lezu se v�ak net�kal osob, kter� ji� p�ed ��innost� n�lezu byly osobami opr�vn�n�mi, nebo� ty tehdy platnou podm�nku trval�ho pobytu na �zem� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky (�esk� republiky) spl�ovaly a pouze sv�j n�rok neuplatnily v�as.
Rovn� v posuzovan� v�ci - kter� s citovan�m n�lezem �stavn�ho soudu v podstat� koresponduje - �stavn� soud shledal, �e n�vrh na zru�en� slov "ode dne ��innosti tohoto z�kona" v ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. je d�vodn�, nebo� nyn�j�� zn�n� citovan�ho ustanoven� - vzhledem k uplynut� z�konn� jednoro�n� lh�ty - vylu�uje osoby, kter� maj� trval� pobyt mimo �zem� �esk� republiky, z uplatn�n� n�roku na finan�n� n�hradu. Nejvy��� soud spr�vn� dovodil, �e citovan� ustanoven� z�stalo n�lezem �stavn�ho soudu �. 164/1994 Sb. nedot�eno, tak�e k vyu�it� z�konn� lh�ty nemohly uveden� opr�vn�n� osoby p�istoupit ani po 1. listopadu 1994, kdy se stal tento n�lez vykonateln�m. Tyto osoby proto byly fakticky vylou�eny z okruhu opr�vn�n�ch osob, kter� se mohly dom�hat finan�n� n�hrady, a byly tedy - ve srovn�n� s jin�mi opr�vn�n�mi osobami proti�stavn� znev�hodn�ny a ocitly se v��i nim v nerovn�m pr�vn�m postaven�. �stavn� soud se rovn� ztoto��uje s n�zorem Nejvy���ho soudu, �e v p��padech, kdy nelze uva�ovat o vyd�n� v�ci, nen� mo�n� na uveden�ch opr�vn�n�ch osob�ch spravedliv� po�adovat, aby zme�k�n� prv� z uveden�ch lh�t podle ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb., k �emu� do�lo jejich proti�stavn�m vylou�en�m z okruhu opr�vn�n�ch osob, nahrazovaly vyvol�n�m fiktivn�ho sporu o vyd�n� v�ci jen proto, �e jim zam�tav� rozsudek umo�n� po�adavek finan�n� n�hrady zalo�it na b�hu druh� ze lh�t uveden�ch v citovan�m ustanoven�.
Proto �stavn� soud - ve shod� s n�vrhem Nejvy���ho soudu - dosp�l k z�v�ru, �e ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. je ve slovech "ode dne ��innosti tohoto z�kona" v rozporu s �l. 1, �l. 3 odst. 1, �l. 4 odst. 2 a 3 Listiny.
Z toho d�vodu �stavn� soud n�vrhu Nejvy���ho soudu na zru�en� slov "ode dne ��innosti tohoto z�kona" v ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb. vyhov�l a citovanou ��st tohoto ustanoven� dnem vyhl�en� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�kon� zru�il. �stavn� soud nedosp�l k z�v�ru, �e by bylo t�eba jeho vykonatelnost odlo�it na dobu pozd�j��, nebo� jde o postup v�jime�n�, pro jeho� pou�it� nen� v posuzovan� v�ci d�vodu.
�stavn� soud dod�v� - stejn� jako v n�lezu ze dne 12. �ervence 1994 sp. zn. Pl. �S 3/94 (�. 164/1994 Sb.) - �e lh�ta uveden� v � 13 odst. 3 cit. z�kona po��n� b�et dnem vykonatelnosti tohoto n�lezu, tedy dnem jeho vyhl�en� ve Sb�rce z�kon�, nebo� jinak by v dan� v�ci ochrana �stavn�ch princip�, kter� vedly ke zru�en� napaden� ��sti ustanoven� � 13 odst. 3 z�kona �. 87/1991 Sb., nebyla garantov�na.
Pro �plnost �stavn� soud rovn� poukazuje na ustanoven� � 71 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb., podle n�ho� "ostatn� pravomocn� rozhodnut� vydan� na z�klad� p�edpisu, kter� byl zru�en, z�st�vaj� nedot�ena; pr�va a povinnosti podle takov�ch rozhodnut� v�ak nelze vykon�vat". Jde o rozhodnut�, kter� byla vyd�na mimo oblast trestn�ho ��zen�.

P�edseda �stavn�ho soudu:
JUDr. Kessler v. r.

Pr�va za uveden� odli�n�ho stanoviska v protokolu o jedn�n� a na jeho p�ipojen� k rozhodnut� s uveden�m sv�ho jm�na podle � 14 z�kona �. 182/1993 Sb. , o �stavn�m soudu, vyu�il soudce JUDr. Pavel Varva�ovsk�.