Program Zákon

N�lez
�stavn�ho soudu �esk� republiky
Jm�nem �esk� republiky

�stavn� soud �esk� republiky rozhodl v pl�nu dne 12. ��jna 1994 o n�vrhu skupiny poslanc� na zru�en� ustanoven� � 55 odst. 2 , ustanoven� vyj�d�en�ho v � 74 odst. 1 slovy "(� 68 , 69 , 72 , 73 , 73a ), s v�jimkou rozhodnut� o jej�m prodlou�en� (� 71 odst. 2 , 5 )," a ustanoven� � 209 z�kona �. 141/1961 Sb., o trestn�m ��zen� soudn�m (trestn� ��d ), ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�,

takto:
Dnem 1. b�ezna 1995 se zru�uj� ustanoven� � 55 odst. 2 , � 209 a ustanoven� vyj�d�en� v � 74 odst. 1 slovy "(� 68 , 69 , 72 , 73 , 73a ), s v�jimkou rozhodnut� o jej�m prodlou�en� (� 71 odst. 2 , 5 )," z�kona �. 141/1961 Sb. , o trestn�m ��zen� soudn�m (trestn� ��d ), ve zn�n� z�kona �. 57/1965 Sb. , z�kona �. 58/1969 Sb. , z�kona �. 149/1969 Sb., z�kona �. 48/1973 Sb., z�kona �. 29/1978 Sb., z�kona �. 43/1980 Sb., z�kona �. 159/1989 Sb., z�kona �. 178/1990 Sb., z�kona �. 303/1990 Sb., z�kona �. 558/1991 Sb., z�kona �esk� n�rodn� rady �. 25/1993 Sb. , z�kona �. 115/1993 Sb. a z�kona �. 292/1993 Sb.

OD�VODN�N�

I.

Dne 23. �nora 1994 obdr�el �stavn� soud �esk� republiky n�vrh skupiny 44 poslanc� Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky na zah�jen� ��zen� o zru�en� ustanoven� � 55 odst. 2 , ��sti ustanoven� � 74 odst. 1 vyj�d�en� slovy "s v�jimkou rozhodnut� o jej�m prodlou�en� (� 71 odst. 2 , 5) " a ustanoven� � 209 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb.
Podle � 42 odst. 3 a � 69 z�kona �. 182/1993 Sb. , o �stavn�m soudu, zaslal �stavn� soud �esk� republiky p�edm�tn� n�vrh k vyj�d�en� Poslaneck� sn�movn�. P�edseda Poslaneck� sn�movny Dr. Milan Uhde potvrdil stanovisko Poslaneck� sn�movny, vyj�d�en� jej�m hlasov�n�m o n�vrhu z�kona, a zd�vodnil z�va�nost p�ijat� novely trestn�ho ��du . Ve sv�m vyj�d�en� p�edseda Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky z�rove� potvrdil, a to v souladu s po�adavky obsa�en�mi v ustanoven� � 68 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb. , �e z�kon �. 292/1993 Sb. byl schv�len pot�ebnou v�t�inou poslanc� Poslaneck� sn�movny dne 10. listopadu 1993, podeps�n p��slu�n�mi �stavn�mi �initeli a ��dn� vyhl�en.
Podle � 42 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb. si �stavn� soud �esk� republiky vy��dal jako listinn� d�kazy od Poslaneck� sn�movny p��slu�n� tisk a z�znam sn�movn�ho projedn�v�n� z�kona �. 292/1993 Sb. (Parlament �esk� republiky, Poslaneck� sn�movna, 1993, I. volebn� obdob�, tisk �. 535, t�snopiseck� zpr�va o sch�zi Poslaneck� sn�movny, I. volebn� obdob�, 14. sch�ze, 9. -11. listopadu 1993).

II.

1. V souvislosti s ustanoven�mi � 55 odst. 2 a � 209 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , navrhovatel� nam�taj� jejich rozpor s �l. 38 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod , d�le s �l. 14 odst. 3 p�sm. e) Mezin�rodn�ho paktu o ob�ansk�ch a politick�ch pr�vech a kone�n� s �l. 6 odst. 3 p�sm. d) �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod. Podle n�zoru navrhovatel� citovan� ustanoven� trestn�ho ��du jsou v rozporu s uveden�mi ustanoven�mi Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod a mezin�rodn�ch smluv podle �l. 10 �stavy �esk� republiky , proto�e "anonymn� v�slech sv�dka vylu�uje proveden� d�kazu postaven�m obvin�n�ho tv��� v tv�� sv�dkovi, jestli�e jeho v�pov�� v z�va�n�ch okolnostech nesouhlas� s v�pov�d� sv�dka a rozpor nelze vyjasnit jinak.... Vylou�en�m tohoto d�kazn�ho prost�edku se omezuje zji�t�n� skutkov�ho stavu v�ci a pe�liv� objasn�n� okolnost�, sv�d��c�ch ve prosp�ch i v neprosp�ch obvin�n�ho (podle novelizovan�ho � 2 odst. 5 trestn�ho ��du) ." Navrhovatel� na podporu sv�ho z�kladn�ho argumentu poukazuj� d�le na neur�itost rozli�ovac�ho znaku p��pustnosti anonymn�ho sv�dectv� vyj�d�en�ho p��slovcem "zjevn�", a tedy na mo�nou zneu�itelnost napaden�ch ustanoven� trestn�ho ��du . V souvislosti s nam�tan�m rozporem s �mluvou o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod navrhovatel� argumentuj� i judikaturou Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va.
P�edseda Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky ve sv�m vyj�d�en� k n�vrhu k od�vodn�n� citovan�ch napaden�ch ustanoven� trestn�ho ��du uv�d�: "Podle d�vodov� zpr�vy je smyslem navrhovan� novely trestn�ho ��du krom� jin�ho poskytnout v�t�� ochranu sv�dk�m, vystaven�m pro jejich v�pov�� nebo jen pro odhodl�n� sv�d�it verb�ln�m i n�siln�m �tok�m. V souladu s p�eva�uj�c� tendenc� i v evropsk�ch pr�vn�ch ��dech se posiluje kontradiktornost ��zen� v procesu dokazov�n� a v�ce se p�ihl�� k z�sad� rovnosti stran soudn�ho procesu. ... Ze shora uveden�ho vypl�v�, �e p�ijat� pr�vn� �prava vyjad�uje snahu sladit vz�jemn� pr�va a postaven� na jedn� stran� sv�dka a na Jedn� stran� ob�alovan�ho. Z�kon vych�z� z toho, �e je t�eba poskytnout sv�dkovi dostate�nou ochranu v p��pad�, �e mu hroz� re�ln� nebezpe�� za to, �e pln� svoji z�konnou povinnost, ani� by t�m na druh� stran� bylo n�jak�m z�sadn�m zp�sobem ohro�eno pr�vo ob�alovan�ho na obhajobu."

2. Jeliko� n�vrh argumentuje rozporem citovan�ch ustanoven� trestn�ho ��du nejen s Listinou z�kladn�ch pr�v a svobod , n�br� tak� s mezin�rodn�mi smlouvami podle �l. 10 �stavy �esk� republiky , nutno v prvn� �ad� pouk�zat na existuj�c� mezin�rodn� judikaturu k dan�mu probl�mu:
V p��padech, kdy� byl navrhovatel odsouzen na z�klad� sv�dectv� anonymn�ch sv�dk�, je� obhajoba nemohla vyslechnout [Kostowski v. Netherlands (1989), Windisch v. Austria (1990)], Evropsk� soud pro lidsk� pr�va opakovan� konstatoval poru�en� �l. 6 odst. 3 p�sm. d) �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod.
V t�chto p��padech do�lo na n�rodn� �rovni k odsuzuj�c�mu rozsudku na z�klad� sv�dectv� anonymn�ho inform�tora, p�i�em� tento, pro v�rok soudu st�ejn�, d�kaz u� nebylo mo�no vykonat p�i �stn�m jedn�n�. Uveden� rozhodnut� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va umo��uj� tud� dvoj� interpretaci: Prvn� je odm�tnut� anonymn�ho sv�dectv� v postaven� mo�n�ho usv�d�uj�c�ho d�kazu pro jeho rozpor s pr�vem na obhajobu a s principy spravedliv�ho trestn�ho procesu vyj�d�en�mi v �l. 6 �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod, druhou je aplikace obecn�ho principu �stnosti a ve�ejnosti zavazuj�c�ho vykonat v�echny d�kazy v �stn�m jedn�n� a umo�nit tak obvin�n�mu uplatn�n� jeho pr�v podle �l. 6 odst. 3 p�sm. d) �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod.

3. V�voj pr�v a svobod, zaru�uj�c�ch nedotknutelnost osobn� svobody, byl nerozlu�n� spojen s v�vojem jejich procesn�ch garanc�. Tento v�voj vedl k utvo�en� procesn�ch princip� nestrann�ho ��zen� (pr�va na ��dn� proces).
�stavn� r�mec procesn�ch pr�v je obsa�en jak v Listin� z�kladn�ch pr�v a svobod , tak v mezin�rodn�ch smlouv�ch podle �l. 10 �stavy �esk� republiky .
Ustanoven� � 55 odst. 2 a � 209 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , zav�d�j� v trestn�m procesu mo�nost pou�it� anonymn�ho sv�dectv� jako usv�d�uj�c�ho d�kazu.
Smyslem pr�va na ve�ejn� projedn�n� v�ci, ve spojen� s pr�vem vyj�d�it se ke v�em prov�d�n�m d�kaz�m, je poskytnout ob�alovan�mu v trestn�m procesu mo�nost verifikace d�kaz� sm��uj�c�ch v��i n�mu, a to p�ed tv��� ve�ejnosti. Tato verifikace v p��pad� sv�deck� v�pov�di obsahuje dva komponenty: prvn�m je prov��en� pravdivosti skutkov�ch tvrzen�, druh�m je potom mo�nost prov��en� v�rohodnosti sv�dka. Instituce anonymn�ch sv�dk� tud� omezuje mo�nost ob�alovan�ho verifikovat pravdivost v��i n�mu sm��uj�c� sv�deck� v�pov�di, proto�e vylu�uje mo�nost vyj�d�it se k osob� sv�dka a k jeho v�rohodnosti. Omezuje tedy jeho pr�va na obhajobu, je v rozporu s principem kontradiktornosti procesu, s principem rovnosti ��astn�k�, proto�e stejn� omezen� nezav�d� pro ob�alobu, a je tedy v rozporu s principy spravedliv�ho procesu.
�stavn� �prava z�kladn�ho pr�va �i svobody v n�kter�ch p��padech v�slovn� zmoc�uje z�konod�rce, aby za ur�it�ch podm�nek, resp. z hlediska �stavn� vymezen�ch c�l� z�konem z�kladn� pr�vo �i svobodu omezil. V p��pad� �l. 37 odst. 3 a �l. 38 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod , jako� i v p��pad� �l. 14 odst. 3 p�sm. e) Mezin�rodn�ho paktu o ob�ansk�ch a politick�ch pr�vech a �l. 6 odst. 3 p�sm. d) �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod tomu tak ale nen�. To znamen�, �e citovan� ustanoven� �stavy �esk� republiky a mezin�rodn�ch smluv podle �l. 10 �stavy �esk� republiky neposkytuj� z�konod�rci prostor k omezen� v nich obsa�en�ch z�kladn�ch pr�v a svobod.
K omezen� z�kladn�ch pr�v �i svobod, i kdy� jejich �stavn� �prava omezen� nep�edpokl�d�, m��e doj�t v p��pad� jejich kolize. V t�chto situac�ch je nutn� stanovit podm�nky, za spln�n� kter�ch m� prioritu jedno z�kladn� pr�vo �i svoboda, a za spln�n� kter�ch jin�. Z�kladn� je v t�to souvislosti maxima, podle kter� z�kladn� pr�vo �i svobodu lze omezit pouze v z�jmu jin�ho z�kladn�ho pr�va �i svobody.
Z argumentace, obsa�en� ve vyj�d�en� p�edsedy Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky, lze dovodit, �e do kontrapozice k z�kladn�m pr�v�m, vypl�vaj�c�m ze spravedliv�ho procesu, klade pr�va na nedotknutelnost osoby sv�dka.
P�i posuzov�n� mo�nosti omezen� z�kladn�ho pr�va �i svobody ve prosp�ch jin�ho z�kladn�ho pr�va, resp. svobody lze stanovit tyto podm�nky, za jejich� spln�n� m� prioritu jedno z�kladn� pr�vo �i svoboda:
Prvn� podm�nkou je jejich vz�jemn� pom��ov�n�, druhou je po�adavek �et�en� podstaty a smyslu omezovan�ho z�kladn�ho pr�va, resp. svobody (�l. 4 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod ).
Vz�jemn� pom��ov�n� ve vz�jemn� kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v a svobod spo��v� v n�sleduj�c�ch krit�ri�ch:
Prvn�m je krit�rium vhodnosti, tj. odpov�� na ot�zku, zdali institut, omezuj�c� ur�it� z�kladn� pr�vo, umo��uje dos�hnout sledovan� c�l (ochranu jin�ho z�kladn�ho pr�va). V dan�m p��pad� lze p�isv�d�it z�konod�rci, �e institut anonymn�ho sv�dka umo��uje dos�hnout c�l, tj. zabezpe�it ochranu nedotknutelnosti jeho osoby.
Druh�m krit�riem pom��ov�n� z�kladn�ch pr�v a svobod je krit�rium pot�ebnosti spo��vaj�c� v porovn�v�n� legislativn�ho prost�edku omezuj�c�ho z�kladn� pr�vo, resp. svobodu s jin�mi opat�en�mi umo��uj�c�mi dos�hnout stejn�ho c�le, av�ak nedot�kaj�c�mi se z�kladn�ch pr�v a svobod. Odpov�� na spln�n� krit�ria pot�ebnosti v dan�m p��pad� nen� jednozna�n�: st�t krom� legislativn� konstrukce, umo��uj�c� anonymitu sv�dka, m��e k jeho ochran� pou��t i jin� prost�edky (nap�. vyu�it� anonymn� v�pov�di pouze jako kriminalistick�ho prost�edku pro dal�� vy�et�ov�n�, poskytnut� ochrany sv�dkovi atd.).
T�et�m krit�riem je porovn�n� z�va�nosti obou v kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v. V posuzovan�m p��pad� jedn�m z nich je pr�vo na ��dn� proces zabezpe�uj�c� pr�vo na osobn� svobodu, druh�m je pr�vo na osobn� nedotknutelnost. Tato z�kladn� pr�va jsou prima facie rovnocenn�.
Porovn�v�n� z�va�nosti v kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v (po spln�n� podm�nky vhodnosti a pot�ebnosti) spo��v� ve zva�ov�n� empirick�ch, syst�mov�ch, kontextov�ch i hodnotov�ch argument�. Empirick�m argumentem lze ch�pat faktickou z�va�nost jevu, jen� je spojen s ochranou ur�it�ho z�kladn�ho pr�va (v posuzovan�m p��pad� jde o n�r�st p��pad� vyhro�ov�n� a zastra�ov�n� sv�dk� ze strany organizovan�ho zlo�inu). Syst�mov� argument znamen� zva�ov�n� smyslu a za�azen� dot�en�ho z�kladn�ho pr�va �i svobody v syst�mu z�kladn�ch pr�v a svobod (pr�vo na ��dn� proces je v t�to souvislosti sou��st� obecn� institucion�ln� ochrany z�kladn�ch pr�v a svobod). Kontextov�m argumentem lze rozum�t dal�� negativn� dopady omezen� jednoho z�kladn�ho pr�va v d�sledku up�ednostn�n� jin�ho (v dan�m p��pad� mo�nost zneu�it� institutu anonymn�ho sv�dka v trestn�m procesu). Hodnotov� argument p�edstavuje zva�ov�n� pozitiv v kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v vzhledem k akceptovan� hierarchii hodnot.
Sou��st� porovn�v�n� z�va�nosti v kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v je rovn� zva�ov�n� vyu�it� pr�vn�ch institut� minimalizuj�c�ch argumenty podlo�en� z�sah do jednoho z nich.
Tak kup��kladu argument v neprosp�ch omezen� jednoho z�kladn�ho pr�va mo�nost� zneu�it� t�to �pravy lze eliminovat minimalizov�n�m tohoto negativn�ho d�sledku zakotven�m dal��ch procesn�ch podm�nek rozhodov�n� o n�m.
Lze tud� konstatovat, �e v p��pad� z�v�ru o opodstatn�nosti priority jednoho p�ed druh�m ze dvou v kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v je nutnou podm�nkou kone�n�ho rozhodnut� rovn� vyu�it� v�ech mo�nost� minimalizace z�sahu do jednoho z nich. Tento z�v�r lze odvodit i z ustanoven� �l. 4 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod , a sice v tom smyslu, �e z�kladn�ch pr�v a svobod mus� b�t �et�eno nejenom p�i pou��v�n� ustanoven� o mez�ch z�kladn�ch pr�v a svobod, n�br� analogicky rovn� v p��pad� jejich omezen� v d�sledku jejich vz�jemn� kolize.
V posuzovan�m p��pad� �ada argument� vypov�d� ve prosp�ch institutu anonymn�ch sv�dk�: zejm�na argument empirick� (n�r�st organizovan� kriminality a s t�m spojen�ch p��pad� ohro�ov�n� sv�dk�), syst�mov� (naru�en� akceschopnosti justice v d�sledku ohro�ov�n� sv�dk�), hodnotov� (ochrana �ivota a majetku ob�an�).
P�i z�va�n�m z�sahu do pr�va obvin�n�ho na obhajobu, a t�m i do princip� spravedliv�ho procesu, bylo tud� povinnost� z�konod�rce hledat rovn� mo�nosti minimalizace takov�ho z�sahu a zakotvit tomu odpov�daj�c� n�stroje. P��klady takov�ch n�stroj� mohou b�t ji� zm�n�n� procesn� mechanizmy nebo stanoven� v�jimky z obecn�ho principu voln�ho hodnocen� d�kazu soudcem ulo�en�m povinnosti soudu p�i hodnocen� v�pov�di anonymn�ho sv�dka zvl᚝ zkoumat, zdali byla soudu a ��astn�k�m d�na dostate�n� p��le�itost se vypo��dat s v�rohodnost� sv�dka a s d�kazn� silou jeho v�pov�di atd. Tyto p��klady dokumentuj� skute�nost, �e v r�mci �pravy institutu anonymn�ho sv�dka m� z�konod�rce prostor pro �pravu n�stroj� minimalizuj�c�ch z�sah do pr�va na obhajobu a pr�v vypl�vaj�c�ch ze spravedliv�ho procesu. Volba n�stroje minimalizuj�c�ho z�sah do z�kladn�ho pr�va, resp. svobody je ji� v kompetenci demokratick�ho z�konod�rce.
Lze tud� konstatovat, �e v � 55 odst. 2 a � 209 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , obsa�en� omezen� pr�va na obhajobu nespl�uje podm�nky, kter� nutno vy�adovat p�i kolizi dvou z�kladn�ch pr�v pro omezen� jednoho z nich, zejm�na po�adavek minimalizace z�sahu, a je tud� v rozporu s �l. 4 odst. 4 , �l. 37 odst. 3 , �l. 38 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod .
Podle ustanoven� � 70 odst. 1 z�kona �. 182/1993 Sb. se z�kon nebo jeho jednotliv� ustanoven�, u kter�ch �stavn� soud dojde k z�v�ru o jejich rozporu s �stavn�m z�konem nebo mezin�rodn� smlouvou podle �l. 10 �stavy �esk� republiky , zru�uje dnem, kter� �stavn� soud v n�lezu ur��. Uveden� institut umo��uje posunout den, kter�m se zru�uje ur�it� ustanoven� z�kona, za den vyhl�en� n�lezu ve Sb�rce z�kon�, a t�m poskytnout z�konod�rci prostor k tomu, aby parci�ln� nedostatek z�konn� �pravy napravil. Z tohoto d�vodu �stavn� soud �esk� republiky stanovil den zru�en� ustanoven� � 55 odst. 2 a � 209 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , na 1. b�ezen 1995, a t�m z�konod�rci poskytl �asov� prostor k novelizaci trestn�ho ��du a k jeho dopln�n� o j�m zvolen� mechanizmus minimalizuj�c� z�sah do pr�va obvin�n�ho na obhajobu a sou�asn� t�m umo�nil, aby trestn� proces nez�stal po zru�uj�c�m rozhodnut� �stavn�ho soudu �esk� republiky bez institutu chr�n�c�ho sv�dka.

II/B

1. V souvislosti s ustanoven�m � 74 odst. 1 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , navrhovatel� nam�taj� jeho rozpor s �l. 38 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod , d�le s �l. 14 odst. 3 p�sm. e) Mezin�rodn�ho paktu o ob�ansk�ch a politick�ch pr�vech a kone�n� s �l. 6 odst. 3 p�sm. d) �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod. Podle n�zoru navrhovatel� citovan� ustanoven� trestn�ho ��du je v rozporu s uveden�mi ustanoven�mi Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod a mezin�rodn�ch smluv podle �l. 10 �stavy �esk� republiky , proto�e Listina z�kladn�ch pr�v a svobod "v ��dn�m sv�m ustanoven�, p�edev��m v �l. 8 , zaru�uj�c�m osobn� svobodu, ani v �l. 41 , deleguj�c�m omezen� n�kter�ch z�kladn�ch pr�v a svobod do z�konn� oblasti, nep�ipou�t� omezen� pr�va obvin�n�ho pod�vat st�nosti proti rozhodnut�, j�m� ho soud zbavuje osobn� svobody. Postupn� rozhodnut� o prodlu�ov�n� vazby, znamenaj�c� dvojn�sobek a� osmin�sobek "nezbytn� nutn�" maxim�ln� �estim�s��n� vazby, jsou ekvivalentn� rozhodnut� o vzet� do vazby, nebo� i p�i rozhodov�n� o prodlou�en� vazby je soud povinen zkoumat, zda trvaj� nebo zda se nezm�nily d�vody vazby." N�vrh v t�to souvislosti d�le argumentuje pr�vem na p��slu�nou pr�vn� ochranu, resp. soudn� ochranu vypl�vaj�c�m z �l. 2 odst. 3 p�sm. b) Mezin�rodn�ho paktu o ob�ansk�ch a politick�ch pr�vech a z �l. 5 odst. 4 �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod.
P�edseda Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky ve sv�m vyj�d�en� k n�vrhu na zru�en� ��sti � 74 odst. 1 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , k od�vodn�n� uveden�ho napaden�ho ustanoven� uv�d�: "Pokud jde o � 74 odst. 1 d�vodov� zpr�va konstatuje, �e nejde o nov� ustanoven�, n�br� pouze o �pravu, kter� odstra�uje p�etrv�vaj�c� v�kladov� pochybnosti."

2. Dikce ustanoven� � 74 odst. 1 trestn�ho ��du p�ed novelou byla n�sleduj�c�: "Proti rozhodnut� o vazb� je p��pustn� st�nost." Jej� interpretaci ve vztahu k rozhodov�n� o prodlou�en� vazby podal Nejvy��� soud �esk� republiky v usnesen� ze dne 6. b�ezna 1992, sp. zn. 2 Tz 21/92, publikovan�m pod �. 57 Sb�rky soudn�ch rozhodnut� a stanovisek, 1992, p�i�em� dosp�l k z�v�ru, podle kter�ho rozhodnut� o prodlou�en� vazby nen� rozhodnut�m o vazb�, a tud� nen� proti n�mu p��pustn� st�nost:
"Rozhodnut� o n�vrhu prokur�tora na prodlou�en� vazby znamen� rozhodnut�, �e se vazba prodlu�uje, nebo rozhodnut�, �e se vazba neprodlu�uje, resp. �e se n�vrh prokur�tora na prodlou�en� vazby zam�t�. Oba nazna�en� zp�soby rozhodnut� p�edpokl�daj�, �e jsou d�ny vazebn� d�vody podle � 67 tr. �., a v tomto smyslu nen� existence d�vod� vazby krit�riem, na kter�m by bylo to �i ono rozhodnut� o n�vrhu prokur�tora z�visl�. T�mto krit�riem je pouze to, zda by propu�t�n�m obvin�n�ho na svobodu v d�sledku uplynut� z�konn� lh�ty, po kterou je vazba p��pustn�, mohlo b�t zma�eno nebo zt�eno dosa�en� ��elu trestn�ho ��zen�.
K tomu je t�eba dodat, �e n�vrh prokur�tora na prodlou�en� vazby nen� n�vrhem na p�ezkoum�n� vazebn�ch d�vod�. Jestli�e soud p�i pln�n� ��edn� povinnosti, uveden� v prvn� v�t� ustanoven� � 72 odst. 1 tr. �., zjist�, �e d�vody vazby neexistuj�, propust� obvin�n�ho z vazby, a to op�t z ��edn� povinnosti podle t�et� v�ty ustanoven� � 72 odst. 1 tr. �., a nikoli z podn�tu n�vrhu prokur�tora na prodlou�en� vazby. V takov�m p��pad� ji� nevyd�v� ani rozhodnut� o tom, �e se vazba neprodlu�uje.
Z uveden�ho je z�ejm�, �e rozhodnut� soudu o n�vrhu prokur�tora na prodlou�en� vazby podle � 71 odst. 1 tr. �., ve zn�n� z�kona �. 558/1991 Sb. , nen� rozhodnut�m o vazb� ve smyslu ustanoven� � 74 odst. 1 tr. �. Nejde tedy o rozhodnut�, proti kter�mu by byla p��pustn� st�nost podle � 74 odst. 1 , � 141 odst. 2 tr. �."
Novela trestn�ho ��du tud� explicitn� v nov� dikci ustanoven� � 74 odst. 1 vyj�d�ila interpreta�n� z�v�ry judikatury.
Tyto z�v�ry se op�raj� o dedukci, podle kter� je zkoum�n� vazebn�ch d�vod� toliko nutnou podm�nkou rozhodov�n� o prodlou�en� vazby, nikoli v�ak podm�nkou dostate�nou: tou je a� posouzen� toho, "zda by propu�t�n�m obvin�n�ho na svobodu v d�sledku uplynut� z�konn� lh�ty, po kterou je vazba p��pustn�, mohlo b�t zma�eno nebo zt�eno dosa�en� ��elu trestn�ho ��zen�". Ot�zkou je, zdali p�i napln�n� vazebn�ch d�vod� je mo�no v�bec dosp�t k z�v�ru, �e by u� dosa�en� ��elu trestn�ho ��zen� zma�eno nebo zt�eno b�t nemohlo. Jin�mi slovy, jestli je slu�iteln� z�v�r, podle kter�ho jsou sou�asn� d�ny vazebn� d�vody a sou�asn� u� nen� obava ze zma�en� nebo zt�en� dosa�en� ��elu trestn�ho ��zen�.
Obsahem pr�vn�ho institutu vazby je vymezen� �stavn� akceptovateln�ch d�vod� omezen� osobn� svobody (po sd�len� obvin�n� - � 68 , 160 trestn�ho ��du ) s c�lem t�mto nezbytn�m omezen�m osobn� svobody obvin�n�ho znemo�nit zma�en� nebo zt�en� dosa�en� ��elu trestn�ho ��zen�. Z toho vypl�v�, �e tvrzen� o slu�itelnosti sou�asn� existence vazebn�ch d�vod� a neexistence obavy ze zma�en� nebo zt�en� dosa�en� ��elu trestn�ho ��zen� p�edstavuje kontradikci.
��elem trestn�ho ��zen� p�itom nen� jenom "spravedliv� potrest�n� pachatele", ��elem trestn�ho ��zen� je rovn� "fair" proces. Existence ��dn�ho procesu je nevyhnutelnou podm�nkou existence demokratick�ho pr�vn�ho st�tu.
Z�konnou lh�tu vymezuj�c� dobu trv�n� vazby nutno tud� pova�ovat za lh�tu nezbytn�ho omezen� osobn� svobody obvin�n�ho (resp. ob�alovan�ho), u kter�ho plat� presumpce neviny, ur�enou org�n�m �inn�m v trestn�m ��zen� pro ukon�en� tohoto ��zen�. Z uveden�ho plyne, �e p�i rozhodov�n� o prodlou�en� vazby, krom� existence z�konn�ho vazebn�ho d�vodu, nutno prok�zat v�n� d�vody, v d�sledku kter�ch v uplynul� lh�t� nebylo mo�no ��zen� ukon�it.
Rozhodov�n� o prodlou�en� vazby (tj. o dal��m omezen� osobn� svobody osoby, v��i kter� se vede trestn� ��zen� a na kterou nutno pohl�et z hlediska principu presumpce neviny) je tud� rozhodov�n�m, na kter� nutno vzt�hnout vy��� po�adavky ne� na rozhodov�n� o vazb�. Pro takov� rozhodov�n�, z hlediska principu rovnosti, mus� platit proto v�e, co plat� pro rozhodov�n� o vazb� samotn�, tedy i pr�vo na p�ezkoum�n�.
Evropsk� soud pro lidsk� pr�va p�i aplikaci �l. 5 odst. 4 �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod opakovan� zd�raznil pr�vo dot�en� osoby na p�ezkoum�n� rozhodnut� o vazb�.
V t�to souvislosti nutno �e�it tak� p��padnou ot�zku, zdali opr�vn�n� ��dat o p�e�et�en� d�vodnosti vazby nen� mo�no pova�ovat za p�ezkoum�n� rozhodnut� o prodlou�en� vazby. Negativn� odpov��, a tud� z�v�r o neexistenci mo�nosti p�ezkoum�n� rozhodnut� o prodlou�en� vazby pod�n�m ��dosti o p�e�et�en� d�vodnosti vazby, lze spat�ovat ve skute�nosti, �e oba tyto instituty se t�kaj� odli�n�ho p�edm�tu p�ezkoum�n�. P�ezkoum�n� rozhodnut� o prodlou�en� vazby, p�i existenci vazebn�ch d�vod�, m��e b�t opodstatn�no absenc� v�n�ch d�vod�, v jejich� d�sledku v uplynul� vazebn� lh�t� nebylo mo�no ��zen� ukon�it.
Z uveden�ho vypl�v�, �e ustanoven� � 74 odst. 1 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , vylu�uje mo�nost p�ezkoum�n� rozhodnut� o vazb�, za kter� nutno pova�ovat tak� rozhodnut� o jej�m prodlou�en�, ��m� je v rozporu s ustanoven�m �l. 5 odst. 4 �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod.
D�sledkem zru�en� ��sti ustanoven� � 74 odst. 1 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , a tud� zru�en� v�jimky omezuj�c� pod�n� st�nosti proti rozhodnut� o prodlou�en� vazby, je absence mechanizmu rozhodov�n� v p��padech, kdy o prodlou�en� vazby podle � 71 odst. 3 trestn�ho ��du rozhoduje Nejvy��� soud. Za ��elem poskytnout z�konod�rci �asov� prostor pro dopln�n� uveden�ho mechanizmu, obdobn� jako v p��pad� zru�en� � 55 odst. 2 a � 209 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , �stavn� soud �esk� republiky rozhodl i v p��pad� zru�en� ��sti ustanoven� � 74 odst. 1 trestn�ho ��du, ve zn�n� z�kona �. 292/1993 Sb. , o posunut� dne ��innosti n�lezu na 1. b�ezen 1995.

P�edseda �stavn�ho soudu �esk� republiky:
JUDr. Kessler v r.

Pr�va na p�ipojen� odli�n�ho stanoviska se sv�m jm�nem k rozhodnut� o n�vrhu na zru�en� ustanoven� � 55 odst. 2 a ��sti ustanoven� � 209 napaden�ho z�kona vyu�ila podle ustanoven� � 14 z�kona �. 182/1993 Sb. , o �stavn�m soudu, soudkyn� JUDr. Ivana Jan�.