Program Zákon

N�lez �stavn�ho soudu �esk� republiky

Jm�nem �esk� republiky

�stavn� soud �esk� republiky rozhodl dne 24. kv�tna 1994 v pl�nu o n�vrhu skupiny poslanc� na zru�en� z�kona �. 183/1993 Sb. takto:
Dnem vyhl�en� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�kon� zru�uj� se tato ustanoven� z�kona �. 229/1991 Sb. , o �prav� vlastnick�ch vztah� k p�d� a jin�mu zem�d�lsk�mu majetku, ve zn�n� z�kona �. 42/1992 Sb. , z�kona �. 93/1992 Sb., z�kona �esk� n�rodn� rady �. 39/1993 Sb. a z�kona �. 183/1993 Sb.:

1. ustanoven� vyj�d�en� v � 8 odst. 3 slovy "ke dni ��innosti tohoto z�kona",

2. ustanoven� � 8 odst. 4,

3. ustanoven� vyj�d�en� v � 8 odst. 5 slovy "vlastn�k pozemku daroval sv� pozemky fyzick� osob� nebo je bez�platn� p�evedl v souvislosti s uzav�en�m kupn� smlouvy na budovu, k n� pozemky pat�ily, a" a v�razem "-li" a slovy "ke dni ��innosti tohoto z�kona",

4. ustanoven� vyj�d�en� v � 20 odst. 2 ve v�t�ch t�et� a �tvrt� slovy: "poskytne n�hradu podle odstavce 1 pr�vnick� osoba, kter� ke dni 24. �ervna 1991 u��vala pozemky opr�vn�n� osoby. Nelze-li takto ur�it povinnou osobu,",

5. ustanoven� � 24 odst. 1.

Ve zb�vaj�c� ��sti se n�vrh zam�t�.

Od�vodn�n�

I.

Dne 10. 9. 1993 obdr�el �stavn� soud �esk� republiky n�vrh skupiny 41 poslanc� Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky na zah�jen� ��zen� o zru�en� z�kona �. 183/1993 Sb., kter�m se m�n� a dopl�uje z�kon �. 229/1991 Sb., o �prav� vlastnick�ch vztah� k p�d� a jin�mu zem�d�lsk�mu majetku, ve zn�n� z�kona �. 42/1992 Sb., z�kona �. 93/1992 Sb. a z�kona �esk� n�rodn� rady �. 39/1993 Sb.
Podle ustanoven� � 42 odst. 3 a � 69 citovan�ho z�kona zaslal �stavn� soud �esk� republiky p�edm�tn� n�vrh k vyj�d�en� Poslaneck� sn�movn�. P�edseda Poslaneck� sn�movny Dr. Milan Uhde potvrdil stanovisko Poslaneck� sn�movny, vyj�d�en� jej�m hlasov�n�m o n�vrhu z�kona, a z�va�nost p�ijat� novely z�kona �. 229/1991 Sb. zd�vodnil n�sleduj�c� argumentac�: "Z�kon o �prav� vlastnick�ch vztah� k p�d� a jin�mu zem�d�lsk�mu majetku je z�kladn�m pr�vn�m p�edpisem upravuj�c�m restituci zem�d�lsk�ho majetku, kter� p�ijalo Feder�ln� shrom�d�n�. Schv�len� z�kon reaguje na situaci, kter� vznikla pot�, co tento z�kon za�al b�t realizov�n v praxi a byly p�ijaty n�kter� dal�� z�kony, jako nap��klad z�kon o transformaci dru�stev, z�kon o pozemkov�ch �prav�ch. Smyslem �pravy je urychlen� procesu vr�cen� od�at�ho zem�d�lsk�ho majetku, p�i�em� z�sadn� zm�na je �e�en� vztah� vznikl�ch mezi fyzick�mi osobami p�i uzav�r�n� kupn�ch smluv na budovy a v souvislosti s t�m nucen�ho darov�n� pozemk� pat��c�ch k budov�m. Tato zm�na spo��v� v mo�nosti po��dat zp�sobem stanoven�m v z�kon� o vr�cen� pozemk�, p��padn� zaplacen� ceny za pozemky, kter� byly takto darov�ny. D�le z�kon stanov� jako povinnou osobu p�i n�hrad�ch opr�vn�n�m osob�m tam, kde tuto povinnost m�, obec nebo st�t nebo pozemkov� fond. Z�kon sjednocuje postup p�i vypo��d�v�n� n�hrad za trval� porosty u lesn�ch pozemk�, a to jak p�i vr�cen� pr�va vlastnick�ho, tak i pr�va u��vac�ho. Z�kon m� zaveden�m institutu dra�eb zamezit pomal�mu vyrovn�v�n� restitu�n�ch n�rok� opr�vn�n�ch osob, ke kter�mu doch�z� zejm�na p�i transformaci zem�d�lsk�ch dru�stev podle z�kona �. 42/1992 Sb. a p�i kter�m je nesporn� opr�vn�nost restitu�n�ch n�rok� opr�vn�n�ch osob."
Podle � 42 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, si �stavn� soud �esk� republiky vy��dal jako listinn� d�kazy od Poslaneck� sn�movny p��slu�n� tisky a z�znamy sn�movn�ho projedn�v�n� z�kona �. 183/1993 Sb., jako� i z�kona �. 229/1991 Sb. (parlamentn� tisk FS �. 1047, tisk FS �. 928, tisk FS �. 1106, tisk FS �. 1104, tisk FS �. 393, zpr�va zpravodaj� �. tisku 547, n�vrh v�bor� �. tisku 643, tisk �NR �. 108, spole�n� zpr�va k n�mu �. 109, tisk �. 212, spole�n� zpr�va tisk �. 344, t�snopiseck� zpr�va o sch�zi Poslaneck� sn�movny, I. volebn� obdob�, 9. sch�ze, 18. - 21. 5. 1993) a od Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva zem�d�lstv� "Sm�rnice o postupu p�i registraci smluv u st�tn�ch not��stv� a p�i ud�lov�n� souhlasu k p�evod�m a n�jm�m n�kter�ch druh� nemovitost� okresn�mi n�rodn�mi v�bory", vydan� dne 15. 5. 1964 Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem zem�d�lstv�, lesn�ho a vodn�ho hospod��stv� (�. j. 61 516/64-MZ-pr�v.).

II.

II/a

V souvislosti s ustanoven�m � 8 odst. 3 a� 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, navrhovatel� nam�taj� jeho rozpor s �l. 11 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod. Podle n�zoru navrhovatel� citovan� ustanoven� umo��uj� "odejmut� vlastnictv� fyzick� osob� a omezen� v�konu vlastnick�ho pr�va bez n�hrady", a to nejenom t�m, kte�� "nabyli vlastnick�ch pr�v na z�klad� re�imn�ch v�hod", n�br� i t�m, "kte�� vlastnick�ch pr�v nabyli v dobr� v��e".
S ohledem na tuto n�mitku se �stavn� soud �esk� republiky zab�val ot�zkou, zda ustanoven� � 8 odst. 3 a� 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, upravuje institut vyvlastn�n�, a tud� se na n�j vztahuj� podm�nky stanoven� v �l. 11 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod.
�stava ani pr�vn� p�edpisy pojem vyvlastn�n� v�slovn� nedefinuj�. Jeho obsah mo�no proto vymezit jednak induktivn� na z�klad� pozitivn� pr�vn� �pravy institutu vyvlastn�n� v r�zn�ch pr�vn�ch p�edpisech a jednak doktrin�rn�, tj. na z�klad� definic podan�ch pr�vn� v�dou.
Problematiky vyvlastn�n� se krom� �l. 11 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod dot�kaj� zejm�na tak� ustanoven� � 128 odst. 2 ob�ansk�ho z�kon�ku, � 25 obchodn�ho z�kon�ku, � 108 a� 114 a � 141 odst. 4 stavebn�ho z�kona, � 25 z�kona �. 40/1961 Sb. o obran� st�tu, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Ze v�ech citovan�ch p�edpis� lze dovodit, �e pr�vn� ��d pod pojmem vyvlastn�n� rozum� nucen� odejmut� vlastnick�ho pr�va ve ve�ejn�m z�jmu, a to na z�klad� z�kona a za n�hradu (nutno podotknout, �e pr�vn� ��d zn� i jin� druh nucen�ho odejmut� vlastnick�ho pr�va ve ve�ejn�m z�jmu a na z�klad� z�kona, ne v�ak za n�hradu, a to institut konfiskace podle trestn�ho z�kona, jeho� p��pustnost je stanovena �l. 39 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod).
V teorii se vyvlastn�n� "obvykle definuje jako z�sah do majetkov�ch pr�v, zvl�t� pr�va vlastnick�ho, ve prosp�ch v�eu�ite�n�ho d�la, kter�m se pr�va ru�� nebo omezuj� a sou�asn� pro jin�ho se pr�va zakl�daj�, a to zpravidla za n�hradu... C�lem vyvlastn�n� je, aby byla z��zena pro podnikatele v�eu�ite�n�ho d�la pr�va, je� by mu umo�nila proveden� toho d�la... Z�sadn�ho v�znamu je n�lez Boh. adm. 14.224, �e ve�ejn� z�jem je d�n, podnik�-li se d�lo za t�m ��elem, aby bylo vyhov�no �ivotn�m pot�eb�m n�jak�ho �ir��ho celku, st�tn�ho, �zemn�ho, soci�ln�ho ap." (J. Hoetzel, Vyvlastn�n�. In: Slovn�k ve�ejn�ho pr�va �eskoslovensk�ho. Sv. V., Brno 1948, s. 487, 493).
Z porovn�n� � 8 odst. 3 a� 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, s pozitivn� pr�vn� indukc�, jako� i s doktrinou mo�no dovodit, �e se v citovan�m ustanoven� o institut vyvlastn�n� nejedn�, a to zejm�na z t�chto dvou d�vod�:
Podle preambule citovan�ho z�kona je jeho ��elem "zm�rnit n�sledky n�kter�ch majetkov�ch k�ivd, k nim� do�lo v��i vlastn�k�m zem�d�lsk�ho a lesn�ho majetku v obdob� let 1948 a� 1989". Pr�vn� institut, kter� napln�n� uveden�ho ��elu v z�kon� sleduje, je institut restituce, tj. institut odstran�n� protipr�vnosti p�i p�evodu vlastnictv�, p��padn� protipr�vn�ho z�sahu do vlastnick�ho pr�va, a to navr�cen�m v�ci do p�vodn�ho pr�vn�ho vztahu. Tato protipr�vnost je dvoj�ho druhu.
Prvn�m druhem je protipr�vnost, kter� pozitivn� pr�vn� existovala ji� v dob� p�evodu vlastnictv� (nap�. uzav�en� kupn� smlouvy v t�sni za n�padn� nev�hodn�ch podm�nek). Z�kon �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, v t�chto p��padech p�edstavuje lex specialis ve vztahu k ob�ansk�mu z�kon�ku. Umo��uje toti� dom�hat se neplatnosti p�evodu vlastnictv� a n�sledn� vyd�n� v�ci i v p��pad� uplynut� vydr�ec� lh�ty u nabyvatele (v uveden�m p��klad� tak� po uplynut� proml�ec� lh�ty pro odstoupen� od smlouvy).
Druh�m je protipr�vnost, zp�soben� pr�vn�m ��dem platn�m v obdob� rok� 1948 a� 1989, umo��uj�c� uskute��ov�n� majetkov�ch k�ivd a stanoven� z�konem �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. V t�chto p��padech jde op�t o speci�ln� ustanoven� k ob�ansk�mu z�kon�ku ur�uj�c� dal�� d�vody protipr�vnosti p�i uplatn�n� vlastnick� �aloby na vyd�n� v�ci, jako� i vylu�uj�c� v t�chto p��padech nabyt� vlastnick�ho pr�va vydr�en�m.
Pr�vn�m d�sledkem napln�n� podm�nek obsa�en�ch v ustanoven� � 8 odst. 3 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, je mo�nost opr�vn�n� osoby dom�hat se soudn�ho zru�en� smlouvy o p�evodu pozemk�. Z term�nu "zru�en� smlouvy" nutno dovodit analogicky k � 457 ob�ansk�ho z�kon�ku, �e jde o deklaratorn� rozhodnut� soudu (toto�n� stanovisko p�i interpretaci term�nu "zru�en� smlouvy" zast�v� i soudn� judikatura: R 26/75).
Rozd�l mezi restituc� a vyvlastn�n�m lze obecn� vymezit n�sledovn�:
a) Restituce je odstran�n�m protipr�vnosti p�i p�evodu vlastnictv�, p��padn� protipr�vn�ho z�sahu do vlastnick�ho pr�va, a to navr�cen�m v�ci do p�vodn�ho pr�vn�ho vztahu s pr�vn�mi ��inky ex tunc.
b) Vyvlastn�n� je nucen�m odejmut�m vlastnick�ho pr�va ve ve�ejn�m z�jmu, a to na z�klad� z�kona a za n�hradu a s pr�vn�mi ��inky ex nunc.
c) D�vodem restituce je v�lu�n� protipr�vnost, zat�mco d�vodem vyvlastn�n� je ve�ejn� z�jem, tj. pojem odli�n�. Ot�zkou v t�to souvislosti je, zdali odstran�n� protipr�vnosti m��e b�t ve�ejn�m z�jmem v p��pad� vyvlastn�n�. Z podstaty vyvlastn�n� plyne n�sleduj�c� z�v�r: Vyvlastn�n�m (expropri�tem) jsou "v�ichni majitel� pr�v, kter� jsou nesrovnateln� s pr�vy, je� maj� b�t expropriac� zalo�ena, a proto mus� b�t zru�ena neb omezena. Z toho plyne, �e v�ichni expropri�ti by m�li m�t p��m� n�rok proti vyvlastniteli na od�kodn�n�." (J. Hoetzel, op. cit., s. 497). K odm�tnut� mo�nosti pod�adit odstran�n� protipr�vnosti pod pojem ve�ejn� z�jem p�i vyvlastn�n� lze dosp�t argumentem reductio ad absurdum. Z po�adavku n�hrady, kter� je defini�n�m znakem vyvlastn�n�, tud� plyne, �e d�vodem vyvlastn�n� odstran�n� protipr�vnosti b�t nem��e, proto�e poskytov�n� n�hrady vyvlastn�n�mu, jeho� pr�vn� pozice je spojena s protipr�vnost�, by bylo absurdn�.
d) Pr�vn� ��inky restituce nast�vaj� ex tunc, pr�vn� ��inky vyvlastn�n� ex nunc. Restituce tud� nen� nucen�m odejmut�m vlastnictv�, n�br� povinnost� obnovit p�vodn� pr�vn� stav. Z�konn� �prava restituce m��e v�ak v �stavn� od�vodn�n�ch p��padech vylou�it zp�tn� n�roky osob opr�vn�n�ch ��dat vyd�n� v�ci. Uveden� �prava plat� pr�v� v p��pad� z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Podle � 28 citovan�ho z�kona opr�vn�n� osoba, kter� byla v�c vyd�na, nem��e proti povinn� osob� uplat�ovat jin� n�roky souvisej�c� s vyd�vanou v�c�, ne� jsou uvedeny v tomto z�kon� (� 14 odst. 3, � 15 odst. 2 a� 4). V t�to souvislosti nutno zkoumat, zdali t�mto zalo�en� nerovnost v��i jin�m reivindikac�m je v souladu s �stavou �esk� republiky. Proto�e podle �l. 3 �stavy �esk� republiky je Listina z�kladn�ch pr�v a svobod sou��st� jej�ho �stavn�ho po��dku, lze z uveden�ho dovodit i z�vaznost rozhodnut� �stavn�ho soudu �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky, kter� byla na jej�m z�klad� vyd�na. V rozhodnut� �. 11/1992 Sb�rky usnesen� a n�lez� �stavn� soud �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky vyj�d�il sv� ch�p�n� principu rovnosti takto: "Je v�c� st�tu, aby v z�jmu zaji�t�n� sv�ch funkc� rozhodl, �e ur�it� skupin� poskytne m�n� v�hod ne� jin�. Ani zde v�ak nesm� postupovat zcela libovoln�. ... Pokud z�kon ur�uje prosp�ch jedn� skupiny a z�rove� t�m stanov� ne�m�rn� povinnosti jin�, m��e se tak st�t pouze s odvol�n�m na ve�ejn� hodnoty." V dan�m p��pad� nutno za d�vod omezen� n�rok� opr�vn�n� osoby v��i osob� povinn�, obsa�en� v citovan�m ustanoven� � 28, pova�ovat ��el z�kona spo��vaj�c� ve zm�rn�n� (a nikoli v odstran�n�) n�kter�ch (a nikoli v�ech) k�ivd sp�chan�ch v obdob� let 1948--1989.
e) Pr�vn� ��inky restituce jsou tak� odli�n� od pr�vn�ch ��ink� vyvlastn�n� z hlediska obsahu z�pisu do katastru nemovitost�.
Porovn�n�m institut� vyvlastn�n� a restituce nutno tud� odm�tnout n�mitku navrhovatel�, podle kter� ustanoven� � 8 odst. 3 a� 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, upravuj� vyvlastn�n� a jsou v rozporu s �l. 11 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod.
P�i posuzov�n� souladu ustanoven� � 8 odst. 3 a� 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, s �stavou �esk� republiky, �stavn�mi z�kony a mezin�rodn�mi smlouvami podle �l. 10 �stavy �esk� republiky nutno pouk�zat i na dal�� souvislosti.
Z�kony o majetkov� rehabilitaci (restituci) vych�zej� z my�lenky, �e majetkov� k�ivdy p�chal st�t prost�ednictv�m sv�ch pr�vn�ch nebo faktick�ch opat�en� a jedn�n�. Jde p�itom o nemovit� i movit� v�ci, kter� v rozhodn�m obdob� "p�e�ly" na st�t, pop�. na "organizace socialistick�ho sektoru", je� se st�tem fakticky tvo�ily hospod��sk� celek.
Povinn�mi osobami jsou proto:
1. st�t nebo pr�vnick� osoby, kter� v�c dr�ely v den, kdy jednotliv� z�kony nabyly ��innosti (� 4 odst. 1 z�kona �. 403/1990 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�; � 3 a 6 z�kona �. 87/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�; � 4 a 6 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�),
2. fyzick� osoby pak jen tehdy, jestli�e v�c nabyly od st�tu (pop�. jin� pr�vnick� osoby), kter� by jinak byl povinen tuto v�c vydat, a to za pr�vn� nebo mor�ln� neregul�rn�ch podm�nek: v rozporu s tehdy platn�mi pr�vn�mi p�edpisy, na z�klad� protipr�vn�ho zv�hodn�n�, pop�. za cenu ni���, ne� byla cena podle tehdy platn�ch p�edpis� (� 4 odst. 2 z�kona �. 403/1990 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�; � 4 odst. 2 z�kona �. 87/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�; � 8 odst. 1 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�).
Z t�to ideov� koncepce napaden� ustanoven� � 8 odst. 3 a� 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, vybo�uj� a zakl�daj� restitu�n� n�roky mezi fyzick�mi osobami. Z uveden�ho vypl�v�, �e citovan� ustanoven� je v z�kon� ustanoven�m speci�ln�m a v n�m obsa�en� pojmy jsou ve vztahu k obecn�m pojm�m z�kona pojmy speci�ln�mi. Jde p�edev��m o pojem "opr�vn�n� osoby" podle � 8 odst. 3 a 5, kter� je ve vztahu k pojmu "opr�vn�n� osoba" podle � 4 z�kona pojmem speci�ln�m. Pr�va a povinnosti "opr�vn�n�ch osob" podle z�kona se proto vztahuj� na obecn� pojem "opr�vn�n� osoby" a ne na pojem speci�ln�. Zp�sob uplatn�n� n�rok� "opr�vn�n� osoby" podle � 8 odst. 3 a� 5 je upraven p��mo v citovan�m ustanoven�, lh�ta na jejich uplatn�n� v �l. II odst. 1 z�kona �. 183/1993 Sb.
Roz���en� koncepce restitu�n�ch z�kon� z�konod�rce v d�vodov� zpr�v� k n�vrhu z�kona �. 183/1993 Sb. zd�vod�uje takto: "N�vrh novely �e�� rovn� pr�vn� probl�m bez�platn�ho p�evodu pozemk� z jedn� fyzick� osoby na druhou v souvislosti s uzav�en�m kupn� smlouvy na budovu, k n� pozemky pat�ily. Fyzick� osoby, kter� koupily budovu, m�ly v kupn� smlouv� uvedenu darovac� dolo�ku na zem�d�lsk� pozemky. V sou�asn� dob� se vlastn�ci t�chto pozemk� dom�haj� pr�va na jejich vyd�n�, a�koliv je nabyli na z�klad� protipr�vn�ho zv�hodn�n� a bez �hrady. Uveden� pr�vn� praxe byla prov�d�na na z�klad� "Sm�rnice o postupu p�i registraci smluv u st�tn�ch not��stv� a p�i ud�lov�n� souhlasu k p�evod�m a n�jm�m n�kter�ch druh� nemovitost� okresn�mi n�rodn�mi v�bory", vydan� dne 15. 5. 1964 Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem zem�d�lstv�, lesn�ho a vodn�ho hospod��stv� (�. j. 61 516/64-MZ-pr�v.). Je tedy mo�no spravedliv� po�adovat, aby ten, kdo p�ijal pozemky, kter� jin� daroval v t�sni a na z�klad� donucen�, tyto pozemky vr�til p�vodn�mu vlastn�kovi nebo aby za n� zaplatil.... P�i registraci kupn�ch smluv na obytn� a hospod��sk� budovy byl na vlastn�ky �in�n n�tlak (pod sankc� nezaregistrov�n� kupn� smlouvy), aby do kupn� smlouvy bylo zahrnuto i darov�n� pozemk�, kter� k budov�m pat�ily. Navrhuje se tedy, aby soud rozhodl, �e sou�asn� vlastn�k (fyzick� osoba) takto bezplatn� z�skan� pozemky uhradil, p��padn� aby byla zru�ena ta ��st smlouvy, kterou byly pozemky darov�ny."
Podle preambule citovan�ho z�kona je jeho ��elem "zm�rnit n�sledky n�kter�ch majetkov�ch k�ivd, k nim� do�lo v��i vlastn�k�m zem�d�lsk�ho a lesn�ho majetku v obdob� let 1948 a� 1989". Povaha p�edm�tn�ho obdob� (charakterizovan�ho z�konod�rcem v z�kon� �. 480/1991 Sb. a v z�kon� �. 198/1993 Sb.) mohla zp�sobit majetkov� k�ivdy nejen mezi fyzick�mi osobami a st�tem, n�br� i mezi fyzick�mi osobami navz�jem. Protipr�vnost, vedouc� k restituci (nebo ji nahrazuj�c�mu pln�n�), nutno proto interpretovat v�lu�n� v n�vaznosti na ��el z�kona. V p��pad� � 8 odst. 3 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, to znamen�:
- interpretovat pojem t�sn� v souvislosti s politick�m n�tlakem, spojen�m s obdob�m let 1948 a� 1989 (jin� interpretace by zakl�dala nerovnost pr�vn�ch n�sledk� ve vztahu k jin�m, v t�sni uzav�en�m pr�vn�m �kon�m, a t�m rozpor s �stavn�m principem rovnosti),
- d�vod protipr�vnosti p�i bez�platn�m p�evodu pozemk� v souvislosti s uzav�en�m kupn� smlouvy na budovu, k n� pozemky pat�ily, spat�ovat ve skute�nosti, �e p�i registraci kupn�ch smluv na obytn� a hospod��sk� budovy byl na vlastn�ky �in�n n�tlak (pod sankc� nezaregistrov�n� kupn� smlouvy), aby do kupn� smlouvy bylo zahrnuto i darov�n� pozemk�, kter� k budov�m pat�ily, tud� byla omezena jejich smluvn� svoboda.
V dopln�n�ch ustanoven�ch z�kona o p�d� (� 8 odst. 3 a� 5 �l. I bod 11 z�kona �. 183/1993 Sb.) se mluv� o "dni ��innosti tohoto z�kona". Proto�e je tento v�raz pou�it v ustanoven�ch z�kona o p�d�, nelze t�m rozum�t nic jin�ho, ne� den, kdy nabyl ��innosti z�kon �. 229/1991 Sb., tj. 24. �erven 1991 (obdobn� plat� uveden� z�v�r i pro plynut� subjektivn� lh�ty podle � 13 odst. 3 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, tj. podle �l. I bodu 21 z�kona �. 183/1993 Sb.). Tuto interpretaci potvrzuje i ustanoven� �l. II odst. 1 z�kona �. 183/1993 Sb., kter� stanov� lh�tu na uplatn�n� n�rok� obsa�en�ch v z�kon� �. 183/1993 Sb. (tj. v �l. I citovan�ho z�kona). P��padn� �mysl z�konod�rce vyj�d�it t�mto v�razem, �e jde o den, kdy nabyl ��innosti z�kon �. 183/1993 Sb., tj. 1. �ervenec 1993, na pr�vn�ch d�sledc�ch �pravy nic nem�n�, proto�e rozhoduj�c� je v z�kon� skute�n� pou�it� formulace. Takov�mu �myslu nasv�d�uje nap�. ustanoven� �l. I bodu 54 z�kona �. 183/1993 Sb. V nov�m � 33c odst. 1 z�kona o p�d� se toti� ur�uje, �e zp�sob vyhl�en� a proveden� dra�by stanov� vl�da na��zen�m, kter� vyd� "do 30 dn� od ��innosti tohoto z�kona", ��m� byla z�ejm� m�n�na lh�ta po��tan� od 1. �ervence 1993.
Z uveden�ho plyne, �e z�konod�rce v rozporu s principy legislativn� techniky a z�rove� v rozporu se z�sadami jasnosti a ur�itosti z�kona, kter� p�edstavuj� sou��st principu pr�vn� jistoty, a tud� principu pr�vn�ho st�tu (�l. 1 �stavy �esk� republiky), dv�ma r�zn�mi zp�soby upravil za��tek plynut� lh�t navazuj�c�ch na pr�vn� skute�nosti zalo�en� ��innost� z�kona �. 183/1993 Sb. U�inil tak jednak v novelizuj�c�ch ustanoven�ch a jednak v ustanoven� nenovelizuj�c�m, tvo��c�m sou��st v�lu�n� z�kona �. 183/1993 Sb. Za spr�vn� lze pova�ovat toliko postup druh�. Novelizuj�c� ustanoven� se st�vaj� sou��st� novelizovan�ho z�kona. Z tohoto d�vodu nutno ve slovn�ch spojen�ch "ke dni ��innosti tohoto z�kona" obsa�en� term�n "tohoto z�kona" interpretovat ve v�znamu z�kona novelizovan�ho a nikoli novelizuj�c�ho ("t�mto z�konem" je toti� z�kon �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a nikoliv z�kon �. 183/1993 Sb.). V dan�m p��pad� proto v�klad vede k z�v�ru o retroaktivit� p�edm�tn�ch ustanoven�.
Ot�zkou je, zdali retroaktivita ustanoven� � 8 odst. 3 a� 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, je proti�stavn� nebo ne.
V �stavn�m po��dku �esk� republiky v�slovn� z�kaz retroaktivity pro oblast trestn�ho pr�va hmotn�ho zakotvuje �l. 40 odst. 6 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod, v�eobecn� z�kaz retroaktivity lze dovodit z �l. 1 �stavy �esk� republiky, podle n�ho� je �esk� republika pr�vn�m st�tem. K defini�n�m znak�m pr�vn�ho st�tu pat�� tak� princip pr�vn� jistoty a ochrany d�v�ry ob�an� v pr�vo, jejich� sou��st� je tak� z�kaz retroaktivity pr�vn�ch norem. Obdobn� na margo principu retroaktivity konstatoval i �stavn� soud �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky ve v�ci sp. zn. Pl. �S 78/92: "Principy pr�vn�ho st�tu, pr�vn� jistoty, kter� mo�no vyvodit z po�adavku demokratick�ho uspo��d�n� st�tu, vy�aduj� ka�d� �stavn� mo�n� p��pad retroaktivity zakotvit expressis verbis v �stav�, resp. z�kon� a vy�e�it s t�m spojen� p��pady tak, aby nabyt� pr�va byla ��dn� chr�n�na." (�stavn� soud �SFR, Sb�rka usnesen� a n�lez�, 1992, �. 15). V p��pad� ustanoven� � 8 odst. 3 a� 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, jsou se zp�tnou ��innost� (tj. od 1. �ervence 1993, term�nu nabyt� ��innosti z�kona �. 183/1993 Sb., k term�nu nabyt� ��innosti z�kona �. 229/1991 Sb., 24. �ervnu 1991) neplatn� v�echny p�evody pozemk�, na kter� se citovan� ustanoven� vztahuj�. T�mto jsou dot�ena nabyt� pr�va pr�vn�ch subjekt�, kter� ji� nestoj� v p���inn�m vztahu k protipr�vnosti, vyj�d�en� v ��elu z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Retroaktivita citovan�ch ustanoven� je proto naru�en�m nabyt�ch pr�v, p�esahuj�c� ��el z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a t�m je i naru�en�m principu ochrany d�v�ry ob�an� v pr�vo, a v d�sledku toho citovan� ustanoven� nutno pova�ovat za rozporn� s �l. 1 �stavy �esk� republiky. Uveden� z�v�r vypl�v� rovn� z � 8 odst. 5, kter� vylu�uje sm��ov�n� restitu�n�ch n�rok� v��i t�et�m osob�m a pro p��pady p�evodu vlastnictv� na t�et� osoby stanov� povinn�mu subjektu uhradit "cenu, za kterou byly pozemky p�evedeny na t�et� osobu".
Zru�en�m ustanoven� obsa�en�ho v � 8 odst. 3 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a vyj�d�en�ho slovy "ke dni ��innosti tohoto z�kona" se vylu�uje jak�koli pochybnost ohledn� mo�n� retroaktivity. Lh�ta na uplatn�n� n�roku opr�vn�n� osoby je d�na ustanoven�m �l. II z�kona �. 183/1993 Sb., p�i�em� podm�nkou existence pr�va zalo�en�ho ustanoven�m � 8 odst. 3 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, je skute�nost, zda jsou p�edm�tn� pozemky v dob� uplatn�n� n�roku (vymezen� ji� uvedenou lh�tou v �l. II z�kona �. 183/1993 Sb.) ve vlastnictv� osoby, j� byly darov�ny nebo bez�platn� p�evedeny, nebo ve vlastnictv� osoby t�to osob� bl�zk�.
Ustanoven� � 8 odst. 4 napaden�ho z�kona z okruhu p��pad� podle odst. 3 vyj�m� darov�n� v t�sni nebo bez�platn� p�evod v souvislosti s uzav�en�m kupn� smlouvy na budovu na osoby bl�zk�. Z�konod�rce t�mto znev�hod�uje jednu skupinu pr�vn�ch subjekt�, p�i�em� ani z dan�ho ustanoven� ani z obecn�ch ustanoven� z�kona pro takovou nerovnost nelze dovodit ��dn� d�vod. V d�sledku tohoto konstatov�n� nutno ozna�it p�edm�tn� ustanoven� za rozporn� s �stavn�m principem rovnosti vyj�d�en�m v �l. 11 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod.
Krom� ji� uveden�ho zvl�tn� �stavn� anal�zu vy�aduje ustanoven� � 8 odst. 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.
T�m, �e z�konod�rce v dikci � 8 odst. 5 citovan�ho z�kona jako podm�nku nastoupen� ve�ejnopr�vn� sankce "�hrady ceny, za kterou byly pozemky p�evedeny na t�et� osobu" vynechal p�i darov�n� pozemk� t�se�, zkonstruoval zmate�n� ustanoven�: N�rok vypl�vaj�c� z citovan�ho ustanoven� m��e uplatnit ka�d� vlastn�k pozemku, kter� "daroval sv� pozemky fyzick� osob�", a jenom "jsou-li tyto pozemky... ve vlastnictv� jin� osoby ne� osoby uveden� v odstavci 3", p�i�em� osobou podle odstavce 3 je toliko osoba, kter� byly pozemky darov�ny v t�sni. Takovouto osobou proto m��e b�t i osoba, kter� byly ��dn� pozemky darov�ny. Ustanoven� tud� konstruuje ve�ejnopr�vn� sankci za perfektn� pr�vn� �kon bez jak�hokoli objasn�n� d�vodu takov�hoto postupu. Doch�z� t�m k retroaktivn�mu postihu pr�vn� dovolen�ho jedn�n�. Tato skute�nost je op�t v rozporu s principy ochrany d�v�ry ob�an� v pr�vo, z�kazu retroaktivity, a t�m v rozporu s �l. 1 �stavy �esk� republiky. Uveden�mi argumenty je zd�vodn�n z�v�r o zru�en� ��sti ustanoven� � 8 odst. 5 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.

II/b

V souvislosti s ustanoven�m � 11 odst. 7 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, navrhovatel� nam�taj� jeho rozpor s �l. 11 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod: "Rozpor spo��v� ve zv�hodn�n� vlastn�ka pozemku oproti vlastn�ku stavby stoj�c� na pozemku t�m, �e z�kon umo��uje vydat pozemek i se stavbou. Vlastn�k pozemku tedy po��v� v�t�� pr�vn� ochrany ne� vlastn�k stavby." Navrhovatel� na podporu sv�ho stanoviska uv�d�j� citaci od�vodn�n� rozhodnut� Vrchn�ho soudu v Praze ve v�ci sp. zn. 3 Cdo 45/92: "Rovn� ochrana v�ech forem vlastnictv�... neumo��uje na posuzovanou v�c nahl�et tak, jako by �alobce, coby vlastn�k pozemk�, m�l v�c pr�v a jako by se �alovan� dru�stvo, coby vlastn�k staveb na t�chto pozemc�ch stoj�c�ch, muselo pod��dit panuj�c�mu vlastnictv� k p�d�. B�val� z�sada 'superficies solo cedit' nen� sou��st� na�eho pr�vn�ho ��du ji� od ��innosti takzvan�ho st�edn�ho ob�ansk�ho z�kon�ku (z�kon �. 141/1950 Sb.), nav�c re�im zcela opa�n� je nyn� v�slovn� vyj�d�en v ustanoven� � 120 odst. 2 ob�ansk�ho z�kon�ku."
P�i posouzen� argumentace navrhovatel� nutno op�t pouk�zat na obsah pojmu vyvlastn�n�, jak byl ji� interpretov�n v od�vodn�n� v odstavci II/a. Porovn�n�m p�edm�tn�ho ustanoven� s uvedenou interpretac�, vymezuj�c� pojem vyvlastn�n�, nutno tud� dosp�t k z�v�ru, �e ustanoven� � 11 odst. 7 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, zakotvuje institut vyvlastn�n�, a to v souladu s podm�nkami stanoven�mi v �l. 11 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod. V�eu�ite�n�m d�lem �ili ve�ejn�m z�jmem, sledovan�m dan�m ustanoven�m, je jeden z ��el� zakotven�ch v preambuli z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�: "upravit vlastnick� vztahy k p�d� v souladu se z�jmy hospod��sk�ho rozvoje venkova". Konstrukce obsa�en� v ustanoven� � 11 odst. 7 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, umo��uje dos�hnout ��elu z�kona nucen�m odejmut�m vlastnictv� na z�klad� z�kona a za n�hradu. Tuto konstrukci nutno proto ozna�it za vyvlastn�n�, a tud� m�t za to, �e je v souladu s podm�nkami stanoven�mi v �l. 11 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod.
Argumentace Vrchn�ho soudu v Praze ve v�ci sp. zn. 3 Cdo 45/92 se vztahuje na aplikaci ustanoven� � 126 a � 135c odst. 1 ob�ansk�ho z�kon�ku, vych�z� tud� z odli�n�ho normativn�ho z�kladu: t�k� se institutu restituce. Jak ji� bylo konstatov�no, ustanoven� � 11 odst. 7 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, nutno pova�ovat nikoli za ustanoven� restitu�n�, n�br� za ustanoven� zakotvuj�c� podm�nky vyvlastn�n�. Z toho vypl�v�, �e navrhovatelem uv�d�n� rozhodnut� Vrchn�ho soudu v Praze nen� mo�no vzt�hnout na ustanoven� � 11 odst. 7 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.
Z hlediska nam�tan� nerovnosti mezi tr�n� cenou stavby a cenou stavby podle p�edpisu, obsa�en�ho ve vysv�tlivce �. 13a) (vyhl�ka �. 182/1988 Sb., o cen�ch staveb, pozemk�, trval�ch porost�, �hrad�ch za z��zen� pr�va osobn�ho u��v�n� pozemk� a n�hrad�ch za do�asn� u��v�n� pozemk�, ve zn�n� vyhl�ky �. 316/1990 Sb.), nutno konstatovat, �e vysv�tlivka nen� sou��st� pr�vn�ho p�edpisu, a tud� nem��e zakl�dat jako sv�j d�sledek pr�vn� nerovnost. Z uveden�ch d�vod� neshledal �stavn� soud �esk� republiky rozpor citovan�ho ustanoven� s �stavou �esk� republiky.

II/c

U ustanoven� � 15 odst. 1 a 4 a � 24 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, nam�taj� navrhovatel� jejich rozpor s �l. 11 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod: "Tato skute�nost se t�k� meliora�n�ch za��zen� um�st�n�ch pod povrchem pozemku, kter� p�ech�zej� do vlastnictv� opr�vn�n� osoby, ani� by za n� byla stanovena n�hrada (� 15 odst. 1 z�kona), a povinnosti povinn� osoby zalesnit pozemek na sv� n�klady za podm�nek uveden�ch v � 15 odst. 4. Tot� se t�k� i trval�ch staveb a meliora�n�ch za��zen�, kter� p�ech�zej� do vlastnictv� vlastn�ka pozemku podle nov�ho zn�n� � 24 dan�ho z�konem."
D�vodov� zpr�va k n�vrhu z�kona �. 183/1993 Sb. k ustanoven� � 15 odst. 1 uv�d�: "P�i vracen� zem�d�lsk�ch pozemk� �asto povinn� organizace vy�aduj� od opr�vn�n�ch osob n�hradu za zhodnocen� pozemku meliora�n� stavbou, nap�. vybudov�n�m dren��. Opr�vn�n� osoby pak nam�taj�, �e odveden� podzemn�ch vod zm�nilo p�vodn� biosyst�m natolik, �e jde sp� o znehodnocen�. Jednozna�n� n�zor nemaj� ani p�dn� odborn�ci. Nov� pr�vn� �prava vych�z� z toho, �e p��e o p�du v�etn� meliorac�, pokud byly provedeny, byla prov�d�na jako p��e ��dn�ho hospod��e a �e tedy nejde o zhodnocen�, pokud se meliora�n� stavby, nap�. z�vlahov� syst�my, nenal�zaj� nad �rovn� p�dy, ale o b�nou p��i o p�du, by� byla finan�n� n�kladn�."
Navrhovatel� op�tovn� argumentuj� rozporem citovan�ho ustanoven� s �stavn�mi podm�nkami vyvlastn�n�. Z hlediska ji� podan� argumentace k bodu II/a by takov� rozpor p�ich�zel v �vahu jen v tom p��pad�, pokud by "meliora�n� za��zen� um�st�n� pod povrchem pozemku" nebylo pova�ov�no za sou��st v�ci (pozemku), n�br� za samostatnou v�c.
Takov� v�klad by bylo mo�no op��t o vyhl�ku �. 34/1960 Sb., o povinnostech vlastn�k� (u�ivatel�) meliorovan�ch pozemk� p�i provozu a udr�ov�n� rozvodn� z�vlahov� s�t� a odvod�ovac�, dren�n� a drobn� odpadov� s�t� meliora�n�ch staveb zru�en�ch vodn�ch dru�stev a o provozu a udr�ov�n� t�chto ��st� meliora�n�ch staveb. Podle � 2 odst. 1 p�sm. a) citovan� vyhl�ky se ��st� meliora�n� stavby rozum� tak� "soustavn� s� trubkov� a krt�� dren�e". Podle ustanoven� � 38 odst. 1 p�sm. e) vodn�ho z�kona (�. 138/1973 Sb.) mezi vodohospod��sk� d�la pat�� stavby ur�en� k odvod�ov�n� pozemk�. Podle � 1 odst. 1 p�sm. a) vyhl�ky �. 85/1976 Sb., o podrobn�j�� �prav� �zemn�ho ��zen� a stavebn�m ��du, se za stavbu pova�uj� tak� podzemn� veden�.
P�i �e�en� dan� ot�zky je nutno v prvn� �ad� odpov�d�t, zda jsou pojmy stavba a nemovit� v�c ekvivalenty, a tud� meliora�n� stavba je samostatnou nemovitou v�c�, kter� nen� sou��st� pozemku.
Podle � 119 odst. 2 ob�ansk�ho z�kon�ku "nemovitosti jsou pozemky a stavby spojen� se zem� pevn�m z�kladem". Z uveden�ho lze dovodit, �e ne ka�d� stavba je nemovitou v�c�, n�br� jenom ta, kter� je spojena se zem� pevn�m z�kladem. "Meliora�n� za��zen� um�st�n� pod povrchem pozemku" nutno proto pova�ovat za stavbu, kter� nen� spojena se zem� pevn�m z�kladem, a nen� tud� nemovitou v�c�.
Z ustanoven� � 119 ob�ansk�ho z�kon�ku "vypl�v�, �e v�echny... v�ci, kter� nelze pod�adit pod pojem nemovitosti, maj� povahu v�ci movit�" (J. Bi�ovsk�, M. Holub, Ob�ansk� z�kon�k. Praha 1991, s. 91). "Meliora�n� za��zen� um�st�n� pod povrchem pozemku" by tedy bylo movitou v�c� v p��pad�, jestli�e je nen� mo�no vymezit jako v�c nemovitou nebo sou��st nemovit� v�ci (pozemku).
Podle � 120 odst. 1 ob�ansk�ho z�kon�ku "sou��st� v�ci je v�e, co k n� podle jej� povahy n�le�� a nem��e b�t odd�leno, ani� by se t�m v�c znehodnotila". Judikatura citovan� ustanoven� v analyzovan�m kontextu interpretuje n�sledovn�: "Z�konn�m p�edpokladem sou��sti v�ci je jej� neodd�litelnost bez sou�asn�ho znehodnocen� v�ci hlavn�; je p�itom nerozhodn�, zda se p�i odd�len� znehodnot� sou��st. Znehodnocen� v�ci nelze v�ak ch�pat pouze v �zk�m slova smyslu, tedy jako zni�en� �i alespo� podstatn� po�kozen� v�ci hlavn� p�i odd�len� sou��sti; odd�len�m sou��sti pozemku se pozemek jako v�c hlavn� zpravidla fyzicky nepo�kod� (neznehodnot�), ale sn�� se jeho cena; znehodnocen� lze tedy ch�pat rovn� ve smyslu sn�en� hodnoty, a tedy zpravidla i ceny v�ci. Znehodnocen� m��e znamenat i to, �e v�c bude na ni��� �rovni plnit svoji funkci (znehodnocen� funk�n�), a kone�n� lze uva�ovat o znehodnocen� z hlediska vzhledu v�ci (tzv. znehodnocen� estetick�). ...sou��st� pozemku ve smyslu ustanoven� � 120 ob�ansk�ho z�kon�ku jsou rovn� venkovn� �pravy (op�rn� zdi, dla�by a obruby, vodovodn� a kanaliza�n� p��pojky, kv�tinov� jez�rka, venkovn� p�edlo�en� schody, ploty o v��ce men�� ne� 100 cm a dal��)." (R 4/1992). Citovan� rozhodnut� bylo p�itom vyd�no v dob�, kdy nebylo pochybnosti o tom, �e z�sada superficies solo cedit v ob�ansk�m pr�vu neplat� (viz nap�. od�vodn�n� rozhodnut� Vrchn�ho soudu v Praze ve v�ci sp. zn. 3 Cdo 45/92: "B�val� z�sada 'superficies solo cedit` nen� sou��st� na�eho pr�vn�ho ��du ji� od ��innosti takzvan�ho st�edn�ho ob�ansk�ho z�kon�ku (z�kon �. 141/1950 Sb.), nav�c re�im zcela opa�n� je nyn� v�slovn� vyj�d�en v ustanoven� � 120 odst. 2 ob�ansk�ho z�kon�ku."
Podstatn�mi defini�n�mi znaky sou��sti v�ci je jej� funk�n� a fyzick� spojitost s v�c� hlavn� a nemo�nost jej�ho odd�len�, ani� by se t�m v�c znehodnotila. "Meliora�n� za��zen� um�st�n� pod povrchem pozemku" tyto znaky spl�uje: je funk�n� a fyzicky spojeno s pozemkem a plat� pro n� nemo�nost jeho odd�len�, ani� by nedo�lo k znehodnocen� pozemku, a tedy je nutno je ch�pat ve v�znamu sou��sti v�ci - pozemku.
Z uveden�ho tedy vypl�v�, �e ustanoven� � 120 odst. 2 ob�ansk�ho z�kon�ku, podle kter�ho "stavba nen� sou��st� pozemku", nutno interpretovat v n�vaznosti na odstavec 1, tud� stavba nen� sou��st� pozemku tehdy, jestli�e jde o stavbu, kter� je v�c� nemovitou, nebo jestli�e jde o stavbu, kter� je v�c� movitou a kter� nen� funk�n� nebo fyzicky spojena s pozemkem a lze ji od n�ho odd�lit, ani� by do�lo k znehodnocen� pozemku. Meliora�n� za��zen� um�st�n� pod povrchem pozemku tedy nejsou stavbou ve smyslu � 120 odst. 2 ob�ansk�ho z�kon�ku, n�br� sou��st� pozemku dle � 120 odst. 1 ob�ansk�ho z�kon�ku.
Pro uveden� z�v�r lze uv�st i argument pr�vn�: Smysl principu, podle kter�ho vlastnictv� stavby automaticky nen�sleduje vlastnictv� pozemku, se t�k� p�edev��m staveb, kter� jsou nemovitostmi. Tyto p�edstavuj� pr�vn� samostatnou v�c, k p�evodu vlastnictv� kter� se vy�aduje napln�n� zvl�tn�ch podm�nek (p�semn� forma, vklad do katastru). Stavby, kter� jsou v�cmi movit�mi, nutno rozli�ovat z hlediska jejich ��elu, tj. zdali spl�uj� znaky p��slu�enstv� anebo sou��sti pozemku. Sou��st v�ci, na rozd�l od p��slu�enstv�, je funk�n� a fyzicky integr�ln� sou��st� v�ci, kterou nen� mo�no od t�to odd�lit, ani� by se znehodnotila. Takovou integr�ln� sou��st� pozemku m��e b�t tak� stavba, kter� je v�c� movitou, jej� odd�len� by pozemek znehodnotilo (nap�. meliora�n� za��zen�, op�rn� z�dky apod.).
P�ijet� n�mitky t�kaj�c� se n�hrady za zabudovan� za��zen� a p��padn� vyd�n� bezd�vodn�ho obohacen� (podle � 451 a n�sl. ob�ansk�ho z�kon�ku) by vedlo k soudn�m spor�m o povahu meliora�n�ch za��zen� z hlediska zhodnocen� nebo znehodnocen� pozemk�. Sou�asn� ur�en� povinnosti opr�vn�n� osob� poskytnout n�hradu za zabudovan� za��zen� by zakl�dalo jej� opr�vn�n� po�adovat od povinn� osoby uveden� pozemku do p�vodn�ho stavu. Oba tyto mo�n� d�sledky by vedly k zma�en� ��elu z�kona: "zm�rnit n�sledky n�kter�ch majetkov�ch k�ivd, k nim� do�lo v��i vlastn�k�m zem�d�lsk�ho a lesn�ho majetku v obdob� let 1948 a� 1989, dos�hnout zlep�en� p��e o zem�d�lskou a lesn� p�du obnoven�m p�vodn�ch vlastnick�ch vztah� k p�d� a upravit vlastnick� vztahy k p�d� v souladu se z�jmy hospod��sk�ho rozvoje venkova i v souladu s po�adavky na tvorbu krajiny a �ivotn�ho prost�ed�".
V ji� citovan�m rozhodnut� �. 11/1992 Sb�rky usnesen� a n�lez� �stavn� soud �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky vyj�d�il sv� ch�p�n� principu rovnosti: "Je v�c� st�tu, aby v z�jmu zaji�t�n� sv�ch funkc� rozhodl, �e ur�it� skupin� poskytne m�n� v�hod ne� jin�. Ani zde v�ak nesm� postupovat libovoln�. ... Pokud z�kon ur�uje prosp�ch jedn� skupiny a z�rove� t�m stanov� ne�m�rn� povinnosti jin�, m��e se tak st�t pouze s odvol�n�m na ve�ejn� hodnoty." V p�edm�tn� v�ci je tato "ve�ejn� hodnota" vyj�d�ena ��elem z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, zakotven�m v jeho preambuli.
V � 15 odst. 4 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, je pln� respektov�n ��el restitu�n�ho z�kona, a to t�m, �e z�kon umo��uje, aby opr�vn�n� osoba obdr�ela pozemek spolu s t�m, co bylo jeho p��slu�enstv�m v dob� jeho odejmut�, p��p. aby do�lo k majetkov�mu vypo��d�n� (obdobn� �e�� n�rok po�kozen�ho i � 442 odst. 2 ob�ansk�ho z�kon�ku).
Uveden� argumenty plat� obdobn� i v p��pad� � 24 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.
Z porovn�n� � 15 odst. 1 a � 24 odst. 1 napaden�ho z�kona vypl�v� nerovnost vymezen� meliora�n�ho za��zen�, kter� je p�edm�tem pr�vn� �pravy v citovan�ch ustanoven�ch. Podle � 15 odst. 1 je p�edm�tem vyd�n� sou�asn� s pozemkem tak� meliora�n� za��zen� um�st�n� pod povrchem pozemku, s v�jimkou hlavn�ch meliora�n�ch za��zen�, podle � 24 odst. 1 jsou p�edm�tem vyd�n� v�echna meliora�n� za��zen� um�st�n� pod povrchem zem� (tud� v�etn� hlavn�ch).
Pro uvedenou nerovnost vztahuj�c� se k stejn�mu pr�vu na vyd�n� pozemku, ani z obecn�ch ani zvl�tn�ch ustanoven� z�kona nelze dovodit ��dn� d�vod. Nutno tud� konstatovat rozpor t�to �pravy s �stavn�m principem rovnosti vyj�d�en�m v �l. 11 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod.
P�i posuzov�n� souladu, resp. rozporu z�kona, resp. jeho ustanoven� s �stavou �esk� republiky a �stavn�mi z�kony je �stavn� soud �esk� republiky v�z�n toliko petitem, nikoliv v�ak jeho od�vodn�n�m. Z � 68 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb. plyne povinnost soudu u napaden�ho ustanoven� se zab�vat i dal��mi okolnostmi d�le�it�mi pro posouzen� jeho �stavnosti.
Ustanoven�m � 24 odst. 1 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, v�etn� z�kona �. 183/1993 Sb., do�lo k v�znamn� zm�n� p�vodn� pr�vn� �pravy obsa�en� v novelizovan�m z�kon� �. 229/1991 Sb. P�vodn� ustanoven� citovan�ho z�kona v�zalo p�echod vlastnick�ho pr�va k trval�m porost�m s term�nem z�niku u��vac�ch vztah� k pozemk�m podle p�edch�zej�c�ch p�edpis�. Naproti tomu novelizovan� ustanoven� zm�nilo vlastnick� pom�ry k trval�m porost�m v tom smyslu, �e u pozemk� navr�cen�ch p�vodn�m vlastn�k�m, u kter�ch byl z��zen n�jem s dosavadn�m u�ivatelem, p�ech�z� vlastnictv� k trval�m porost�m a� momentem ukon�en� n�jmu (a rovn� meliora�n� za��zen� pod povrchem pozemku a stavby souvisej�c� s trval�mi porosty). Z�konod�rce t�mto, v rozporu s podm�nkami stanoven�mi v �l. 11 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod, nucen� odejmul vlastnick� pr�vo k trval�m porost�m osob�m, kter�m ji� toto pr�vo vzniklo podle p�vodn�ho zn�n� � 24 odst. 1 z�kona �. 229/1991 Sb. Uveden� d�vody vedou k z�v�ru o zru�en� ustanoven� � 24 odst. 1 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.
Zru�en�m uveden�ho ustanoven� se vlastnick� pr�va k trval�m porost�m tak� v p��padech n�jm� podle � 22 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, ��d� ustanoven�m � 2 odst. 2 citovan�ho z�kona. Moment p�echodu vlastnick�ho pr�va k meliora�n�m za��zen�m je v p��pad� vlastn�k� t�ch pozemk�, u kter�ch zanikaj� majetkov� pr�va podle � 22 odst. 1 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, d�n ustanoven�mi � 22 odst. 1 a � 1 odst. 1 p�sm. c) citovan�ho z�kona, tj. dnem nabyt� jeho ��innosti; rozsah meliora�n�ch za��zen�, kter� nutno pova�ovat za sou��st pozemku, je vymezen v � 15 odst. 1 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.
Vlastnick� pom�ry k trval�m porost�m vznikl�m po dobu n�jmu se ��d� ustanoven�mi ob�ansk�ho z�kon�ku.

II/d

Podle � 20 odst. 2 v�ty t�et� z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, nelze-li zjistit pr�vnickou osobu, kter� v�ci (tj. �iv� a mrtv� invent�� a z�soby, kter� p�vodn� vlastn�k vnesl do zem�d�lsk�ho dru�stva nebo mu byly od�aty nebo jinak bez�platn� p�evedeny) p�evzala, nebo jej�ho pr�vn�ho n�stupce nebo jestli�e tato pr�vnick� osoba zanikla, poskytne n�hradu za tyto v�ci pr�vnick� osoba, kter� ke dni 24. �ervna 1991 u��vala pozemky opr�vn�n� osoby.
V dan�m p��pad� se k�ivda odstra�uje t�m zp�sobem, �e se pr�vnick� osob� ukl�d� povinnost poskytnout n�hradu za �jmu, p�i�em� tuto �jmu sama nezp�sobila a ani nen� pr�vn�m n�stupcem pr�vnick� osoby, kter� ji zp�sobila.
�l. 1, �l. 3 odst. 1, �l. 11 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod zakotvuj� �stavn� princip rovnosti. Podle �l. 4 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod povinnosti mohou b�t ukl�d�ny toliko na z�klad� z�kona a v jeho mez�ch a jen p�i zachov�n� z�kladn�ch pr�v a svobod. Z uveden�ho vypl�v�, �e povinnost zalo�en� � 20 odst. 2 v�tou t�et� z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, mus� tak� zachov�vat z�kladn� pr�va vypl�vaj�c� z �stavn�ho principu rovnosti ve vztahu k subjekt�m podle � 18a odst. 1 citovan�ho z�kona. Jak ji� bylo uvedeno "pokud z�kon ur�uje prosp�ch jedn� skupiny a z�rove� t�m stanov� ne�m�rn� povinnosti jin�, m��e se tak st�t jenom na z�klad� odvol�n� se na ve�ejn� hodnoty" (rozhodnut� �. 11/1992 Sb�rky usnesen� a n�lez� �stavn�ho soudu �SFR). V p��pad� � 20 odst. 2 v�ty t�et� z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, z�konod�rce takov� odvol�n� se na ve�ejn� hodnoty ve vztahu k subjekt�m uveden�m v citovan�m ustanoven� nevyj�d�il a takov� odvol�n� nen� mo�no dovodit ani z jin�ch ustanoven� z�kona, p�edev��m z preambule, a to z toho d�vodu, �e z�konem stanoven� povinnost v dan�m p��pad� nesm��uje v��i subjekt�m spojen�m s uplatn�n�m ��elu z�kona.
Proto �stavn� soud �esk� republiky rozhodl tak, jak je ve v�roku uvedeno ve vztahu k � 20 odst. 2 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.

II/e

V souvislosti s ustanoven�m � 33a z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, navrhovatel� nam�taj� jeho rozpor s �l. 11 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod: "Jeho obsah velmi hrub�m zp�sobem zv�hod�uje ur�itou skupinu opr�vn�n�ch osob (ty osoby, kter� se sdru�� za ��elem vym�h�n� sv�ch n�rok�) oproti ostatn�m opr�vn�n�m osob�m."
Z argumentace navrhovatel� mo�no dovodit, �e v n� nam�taj� nerovnost skupiny opr�vn�n�ch osob, kter� se sdru�ily podle � 33a odst. 3 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a to ve vztahu jednak k ostatn�m opr�vn�n�m osob�m a jednak k opr�vn�n�m osob�m podle z�kona �. 42/1992 Sb., o �prav� majetkov�ch vztah� a vypo��d�n� majetkov�ch n�rok� v dru�stvech, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.
Pokud navrhovatel� nam�taj�, �e "nen� v�bec respektov�na skute�nost, �e schv�len�m transforma�n�ho projektu byl majetek dru�stva rozd�len na majetkov� pod�ly opr�vn�n�ch osob", nutno pouk�zat na ustanoven� � 7 odst. 1 a 2 z�kona �. 42/1992 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, podle kter�ch do �ist�ho jm�n� dru�stva nen� zahrnut majetek, na kter� byl uplatn�n n�rok podle z�kona �. 229/1991 Sb., jako� i majetkov� vklad, kter�m se podle � 16 p�sm. b) z�kona �. 42/1992 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, rozum� movit� a nemovit� majetek, vnesen� �lenem. D�le se od �ist�ho jm�n� ode�te ��stka, kter� bude pou�ita pro uspokojen� dal��ch restitu�n�ch n�rok� po ��innosti z�kona �. 42/1992 Sb. Podle � 7 odst. 4 z�kona �. 42/1992 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, majetkov� pod�l opr�vn�n� osoby na transformovan�m dru�stvu tvo�� sou�et z�kladn�ho pod�lu a dal��ho pod�lu na majetku dru�stva. Z�kladn� pod�l tvo�� tak� v��e vymezen� majetkov� vklad (� 7 odst. 3 citovan�ho z�kona).
Z uveden�ho plyne, �e opr�vn�n� osoby podle z�kona �. 42/1992 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, nen� mo�no pova�ovat za znev�hodn�ny ve vztahu k opr�vn�n�m osob�m podle z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Ob� skupiny opr�vn�n�ch osob maj� n�rok na navr�cen� majetku. Rozhodnut� o v�hodnosti postupu podle z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, nebo podle z�kona �. 42/1992 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, z�konod�rce sv��uje opr�vn�n�mu subjektu (pokud je opr�vn�nou osobou podle obou citovan�ch z�kon�). Rozd�lnost pr�vn�ch n�sledk� je d�na ��elem obou z�kon�. Tuto rozd�lnost nen� mo�no pova�ovat za poru�en� �l. 11 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod, proto�e z�konod�rce osob� opr�vn�n� podle obou citovan�ch z�kon� poskytuje mo�nost volby, tj. osobn� posouzen� v�hodnosti jedn� z obou mo�n�ch z�konn�ch �prav.
Ani sdru�en� v��itel� podle � 33a odst. 3 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, nen� mo�no pova�ovat za zv�hodn�n� ve vztahu k ostatn�m v��itel�m. Obsah a rozsah takto sdru�en�ch pohled�vek jednak odpov�d� sou�tu n�rok� jednotliv�ch v��itel�, jednak mo�nost sdru�it pohled�vky umo��uje uspokojen� pr�v v��itel� vyd�n�m v�ci vy��� hodnoty, j� by nebylo mo�no uspokojit pohled�vku jednoho v��itele.

II/f

V od�vodn�n� sv�ho n�vrhu navrhovatel� nam�taj� proti�stavnost ustanoven� � 8 odst. 3 a� 5, � 11 odst. 7, � 15 odst. 1 a 4, � 20 odst. 2, � 24 a 33a z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, p�i�em� "vzhledem k tomu, �e ru�en� pouze citovan�ch ustanoven� z�kona by nesplnilo sv�j ��el d�ky r�zn�m vnit�n�m n�vaznostem v z�kon�", ��daj� navrhovatel� v petitu zru�en� cel�ho z�kona �. 183/1993 Sb.
Vzhledem ke skute�nosti, �e navrhovatel� uveden� "vnit�n� n�vaznosti" neprok�zali, jako� i vzhledem k tomu, �e �stavn� soud �esk� republiky shledal proti�stavn�mi toliko ��st ustanoven� � 8 odst. 3, d�le ustanoven� � 8 odst. 4, ��st ustanoven� � 8 odst. 5, ��st ustanoven� � 20 odst. 2 a ustanoven� � 24 odst. 1 z�kona �. 229/1991 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, byl n�vrh ve zb�vaj�c� ��sti zam�tnut.

P�edseda �stavn�ho soudu �esk� republiky: JUDr. Kessler v.r.