Vyhláška o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 12 odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb. , o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), (dále jen "zákon") k provedení § 3 odst. 1 a 2 zákona :
Vyhláška stanoví druhy a způsoby využití biomasy, na které se z hlediska ochrany životního prostředí vztahuje podpora podle zákona (dále jen "podpora"). Vyhláška dále stanoví parametry biomasy, podle kterých se stanovují kategorie biomasy s odlišnou podporou výroby elektřiny.
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) biologicky rozložitelným materiálem - materiál podléhající biologickému anaerobnímu nebo aerobnímu rozkladu za podmínek přirozeně se vyskytujících v biosféře,
b) biologicky rozložitelnou částí vytříděného průmyslového a komunálního odpadu - oddělené, biologicky rozložitelné složky vytříděné z komunálního nebo průmyslového odpadu nebo pocházející z odděleného sběru,
c) biopalivem - palivo vyrobené z biomasy,
d) způsoby využití biomasy - jednostupňové a vícestupňové technologické procesy výroby elektřiny,
e) anaerobní fermentací - proces kontrolovaného rozkladu biomasy na bioplyn a digestát, probíhající bez přístupu vzdušného kyslíku,
f) zplynováním - termický nebo obdobný fyzikální nebo chemický proces přeměny biomasy na syntézní plyn,
g) společným spalováním - spalování biomasy a neobnovitelného zdroje energie, s výjimkou případů, kdy je výroba elektřiny z biomasy možná jen prostřednictvím zažehnutí nezbytného množství paliva jiného, než je biomasa, a kdy veškerá elektřina vyrobená tímto způsobem se považuje za elektřinu z biomasy, za účelem výroby elektřiny, nebo za účelem společné výroby elektřiny a tepelné energie
1. v zařízeních, kde dochází k míšení neobnovitelného zdroje energie a biomasy v jednom topeništi, nebo před vstupem do topeniště, přičemž fyzikálně je možné rozlišit energii vzniklou spálením směsi pouze na základě parametrů jednotlivých složek paliva, jakými jsou například hmotnostní podíl, vlhkost, výhřevnost, obsah popelovin, poměr uhlíku a dusíku (dále jen "spoluspalování"),
2. v zařízeních, kde dochází ke spalování biomasy a neobnovitelného zdroje energie v samostatných kotlích, dodávajících vyrobené teplo do společné parní sběrnice, ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu elektřiny v jednom nebo více parních turbosoustrojích (dále jen "paralelní spalování"),
h) mechanicko-biologickou úpravou -úprava směsného komunálního odpadu a průmyslového odpadu svou charakteristikou a složením podobného komunálnímu odpadu, spočívající v kombinaci fyzikálních postupů, kterými jsou například drcení a třídění, a biologických postupů, jejímž výsledkem je oddělení některých složek odpadu, stabilizace biologicky rozložitelných složek odpadu a případně další úprava oddělených složek odpadu.
§ 3 Druhy biomasy, které jsou předmětem podpory
(1) Předmětem podpory jsou veškeré druhy biomasy, pokud dále není uvedeno jinak.
(2) Příloha č. 1 této vyhlášky stanoví zařazení druhů biomasy, které jsou předmětem podpory, do jednotlivých skupin podle kategorií obsažených v § 4 odst. 2 až 4 .
(3) Příloha č. 2 této vyhlášky stanoví seznam invazních a expanzivních druhů vyšších rostlin, které narušují funkci ekosystémů a mohou způsobovat hospodářské škody. Tyto rostliny a rostlinná hmota z nich nejsou druhem biomasy, který je předmětem podpory. Předmětem podpory je pouze elektřina vyrobená z rostlinné hmoty vzniklé odstraněním těchto rostlin z jejich stávajících stanovišť z důvodu škodlivosti.
(4) Rašelina a dále dřevo, výrobky ze dřeva a dřevěných materiálů ošetřené konzervačními a ochrannými prostředky nebo povrchovými úpravami nebo pojivy s obsahem halogenovaných uhlovodíků nebo těžkých kovů a takto ošetřené dřevo ze stavebnictví a z demolic1) nejsou druhy biomasy, které jsou předmětem podpory.
§ 4 Parametry biomasy, podle kterých se stanovuje odlišná podpora
(1) Parametry biomasy, podle kterých se stanovuje odlišná podpora, jsou
a) výhřevnost biomasy vztažená k její vázané vlhkosti; v případě společného spalování podle § 2 písm. g) bodu 1 činí nejnižší průměrná výhřevnost (denní průměr) 5 MJ/kg spalované biomasy, pro ostatní způsoby přímého energetického využití biomasy činí nejnižší průměrná výhřevnost (denní průměr) 7 MJ/kg spalované biomasy,
b) průměrné náklady na obstarání biomasy,
c) přínos způsobu využití daného druhu biomasy k udržitelnému rozvoji, kterým se rozumí především dopady využívání biomasy na zvýšení zaměstnanosti, snížení dopravní a emisní zátěže.
(2) Na základě parametrů uvedených v odstavci 1 se stanovují tyto kategorie biomasy s odlišnou podporou:
a) kategorie pro procesy termické přeměny zahrnující proces spalování a zplynování, a to
1. kategorie 1, která zahrnuje zejména byliny nebo dřeviny cíleně pěstované pro energetické využití a biopaliva z nich vyrobená,
2. kategorie 2, která zahrnuje zejména biomasu včetně zbytkové biomasy, kterou nelze materiálově využít,
3. kategorie 3, která zahrnuje zejména materiálově využitelnou biomasu a biopaliva z ní vyrobená,
b) kategorie pro proces anaerobní fermentace, a to
1. kategorie AF1, která zahrnuje biomasu s původem v cíleně pěstovaných energetických plodinách 2) určenou k výrobě bioplynu, pokud tato biomasa tvoří v daném kalendářním měsíci více než polovinu hmotnostního podílu v sušině vstupní suroviny do bioplynové stanice a zbytek vstupní suroviny tvoří biomasa stanovená v příloze č. 1 k této vyhlášce, tabulce č. 2, skupině č. 2, písmena a) až g),
2. kategorie AF2, která zahrnuje veškerou jinou biomasu, než je uvedena v bodu 1.
(3) Kategorie 1, kategorie 2 a kategorie 3 se dále rozlišují podle způsobu využití biomasy na spoluspalování označované S1, S2 a S3, paralelní spalování označované P1, P2 a P3 a spalování a zplynování čisté biomasy označované O1, O2 a O3.
(4) Společné spalování bioplynu z anaerobní fermentace a neobnovitelného zdroje energie je součástí kategorie S2 nebo P2.
(5) Příloha č. 1 k této vyhlášce v tabulce č. 1 stanoví 5 skupin biomasy, které jsou zařazeny do společných kategorií pro procesy termické přeměny, a v tabulce č. 2 stanoví 2 skupiny biomasy, které jsou zařazeny do společných kategorií pro proces anaerobní fermentace. Druhy biomasy, které nejsou v příloze č. 1 k této vyhlášce obsaženy v žádné skupině, patří do kategorií S2, P2, O2 a AF2.
§ 5 Způsoby využití biomasy, které jsou předmětem podpory
(1) Předmětem podpory je spalování čisté biomasy, společné spalování, zplynování čisté biomasy a anaerobní fermentace v systémech, jejichž povaha umožňuje efektivní využití daného druhu biomasy na výrobu elektřiny, nebo elektřinu a tepelnou energii. Jedná se zejména o:
a) parní turbinu v procesech Carnotova cyklu, organického Rankinova cyklu a dalších podobných procesech,
e) plynovou turbinu a mikroturbinu,
(2) Spalování odpadu obsahujícího biomasu v zařízeních určených k nakládání s odpady není způsobem využití biomasy, který je předmětem podpory.
(3) Předmětem podpory jsou pouze způsoby využití biomasy splňující požadavky stanovené zvláštními právními předpisy4) .
Biomasa, která byla předmětem podpory podle dosavadních právních předpisů, se považuje po dobu 1 roku od nabytí účinnosti této vyhlášky za biomasu, která je předmětem podpory i v případě, že není uvedena v příloze č. 1 této vyhlášky. Toto ustanovení se vztahuje pouze na biomasu, z níž se vyrábí elektřina v zařízeních uvedených do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky, za podmínky splnění požadavku uvedeného v § 5 odst. 3 .
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Ambrozek v. r.
Příloha č. 1 Zařazení druhů biomasy, které jsou předmětem podpory, do jednotlivých skupin podle kategorií
Tabulka č. 1: Procesy termické přeměny
Skupina |
Popis druhu biomasy |
Kategorie |
|
Spoluspalování (S), paralelní spalování (P) |
Spalování a zplynování čisté biomasy (O) |
||
1 |
a) cíleně pěstované plodiny a jejich oddělené části s původem v zemědělské výrobě, které jsou primárně určeny k energetickému využití a neprošly technologickou úpravou, b) cíleně pěstované energetické dřeviny, tj. dřeviny vypěstované mimo lesní půdu, jejichž hmota je zcela využita k energetickým účelům a biopaliva z nich vyrobená |
S1, P1 |
O1 |
|
a) sláma obilovin a olejnin, sláma kukuřice na zrno a biopaliva z ní vyrobená
včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování, |
|
|
|
a) piliny, biopaliva z nich vyrobená a vedlejší a zbytkové produkty jejich
zpracování, |
|
|
|
a) zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující
pouze jedlé oleje a jedlé tuky a dále biopaliva z nich vyrobená,
včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování, |
|
|
|
a) biologicky rozložitelné zbytky z kuchyní a stravoven, |
|
|
Tabulka č. 2: Proces anaerobní fermentace
Skupina |
Popis druhu biomasy |
Kategorie |
|
cíleně pěstované plodiny a jejich oddělené části s původem v zemědělské výrobě, které jsou primárně určeny k energetickému využití a neprošly technologickou úpravou |
AF 1 |
|
a) znehodnocené zrno potravinářských obilovin a semeno olejnin, včetně
vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování, |
|
Poznámky k tabulce č. 1:
I. Sloupec pro procesy termické přeměny obsahuje kategorie biomasy pro
její využití přímým spalováním, včetně společného spalování, a zplynováním
za účelem výroby elektřiny.
II. Jednotlivé druhy biomasy jsou systematicky zařazeny do 5 skupin následujícím
způsobem:
skupina 1 zahrnuje pouze cíleně pěstovanou energetickou biomasu,
skupina 2 zahrnuje biomasu nezařazenou do skupiny 1, 3 nebo 4 a současně
využitelnou pro procesy termické přeměny; jedná se o orientační výčet
druhů biomasy,
skupina 3 zahrnuje materiálově využitelnou, jednoznačně určitelnou biomasu,
zejména piliny a tzv. bílou a hnědou štěpku,
skupina 4 zahrnuje biomasu, kterou je možné využít pomocí procesů termické
přeměny, ale s rozlišením zařazení do kategorií dle druhu termické
přeměny,
skupina 5 zahrnuje biomasu využitelnou v procesu zplynování se zařazením
do kategorie O3.
Poznámky k tabulce č. 2:
I. Sloupec pro proces anaerobní fermentace obsahuje kategorie biomasy
pro využití prostřednictvím vývinu bioplynu pro následné energetické
využití.
II. Jednotlivé druhy biomasy jsou systematicky zařazeny do 2 skupin následujícím
způsobem:
skupina 1 zahrnuje pouze cíleně pěstované plodiny a jejich části s původem
v zemědělské výrobě, které jsou určeny k energetickým účelům.
skupina 2
písmena a) až g) zahrnuje biomasu s původem v zemědělství nebo v bezprostředně
navazujícím zpracovatelském průmyslu,
písmena h) až r) zahrnuje veškerou ostatní biomasu vhodnou pro zpracování
pomocí anaerobní fermentace s tvorbou bioplynu.
Biomasa uvedená ve skupině 1 je zařazena do kategorie AF1 v případě, že
zahrnuje pouze energetické plodiny a také v případě, že energetické
plodiny a jejich části tvoří v daném kalendářním měsíci více než polovinu
hmotnostního podílu v sušině vstupní suroviny do bioplynové stanice
a zbytek vstupní suroviny tvoří biomasa stanovená v skupině č. 2,
písmena a) až g). Všechna ostatní biomasa včetně jejich směsí je zařazena
do kategorie AF2.
Příloha č. 2 Seznam invazních a expanzivních druhů vyšších rostlin, které narušují funkci ekosystémů a mohou způsobovat hospodářské škody.
Latinský název |
Český název |
Acer negundo L. * |
javor jasnolistý |
Ailanthus altissima (Mill.) Single * |
pajasan žlaznatý |
Amaranthus sp. div. (s výjimkou druhů pěstovaných pro potravinářské účely) |
rod laskavec (s výjimkou druhů pěstovaných pro potravinářské účely) |
Amorpha fruticosa L. |
netvařec křovitý |
Aster sp. div. (severoamerické druhy) * |
hvězdnice (severoamerické druhy) |
Bunias orientalis L. |
rukevník východní |
Calamagrosits arundinacea L. |
třtina rákosovitá |
Calamagrostis epigeos |
třtina křovištní |
Fraxinus pennsylvanica Marshall |
jasan pensylvánský |
Helianthus tuberosus L. * |
slunečnice topinambur |
Heracleum mantegazzianum Sommier et Levier * |
bolševník velkolepý |
Impatiens glandulifera Royle * |
netýkavka žlaznatá |
Inula helenium |
oman pravý |
Lupinus polyphyllus Lindl. |
lupina mnnoholistá |
Lycium barbarum L. * |
kustovnice cizí |
Oenothera sp. div. (geograficky nepůvodní druhy) |
pupalka (geograficky nepůvodní druhy) |
Pinus strobus L. * |
borovice vejmutovka |
Quercus rubra L. |
dub červený |
R eynoutria japonica Houtt. * |
křídlatka japonská |
Reynoutria sachalinensis (Friedr. Schmidt) Nakai * |
křídlatka sachalinská |
Reynoutria x bohemica Chrtek et Chrtková * |
křídlatka česká |
Rhus hirta (L.) Sudw. |
škumpa orobincová |
Robinia pseudoacacia L. * |
trnovník akát |
Rudbeckia laciniata L. |
třapatka dřípatá |
Solidago canadensis L.* |
zlatobýl kanadský |
Solidago gigantea Ait. * |
zlatobýl obrovský |
Sarothamnus scoparius (L.) Wimm. ex Koch |
janovec metlatý |
Telekia speciosa (Schreber) Baumg. |
kolotočník ozdobný |
Tanacetum vulgare L. |
vratič obecný |
Poznámka k tabulce:
Druhy označené hvězdičkou jsou předmětem monitoringu rostlinolékařské
správy a vyhodnocování rizika podle § 10 zákona č. 326/2004 Sb.
, o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb.,a jsou uvedeny jako invazní škodlivé organismy v příloze č. 8 vyhlášky č. 330/2004 Sb.
, o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin
a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.
1) Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. , kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.
2) Čl. 88 Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a určité režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001.
3) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství.
4) Například zákon č. 86/2002 Sb. , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1774/2002, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 32 zákona č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.