Vyhláška, kterou se stanoví minimální požadavky na akreditované zdravotnické magisterské studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 2 písm. c) a § 37 zákona č. 95/2004 Sb. , o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta:
Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství1) minimální požadavky, které musí splňovat magisterské studijní programy (dále jen "studijní program") všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie k tomu, aby jejich absolventi získali způsobilost k výkonu zdravotnického povolání2) .
§ 2 Studijní program všeobecné lékařství
(1) Standardní doba studia ve studijním programu všeobecné lékařství zahrnuje nejméně 6 let prezenčního studia, které obsahuje nejméně 5500 hodin teoretické a praktické výuky.
(2) Studium ve studijním programu všeobecné lékařství poskytuje odborné vysokoškolské lékařské vzdělání pro výkon činnosti preventivní, diagnostické, léčebné a rehabilitační pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí.
(3) Studiem ve studijním programu všeobecné lékařství absolvent získává
1. ve vědních oborech, na kterých je všeobecné lékařství založeno, a znalosti vědeckých metod včetně zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy dat,
2. o konstituci, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu životního, pracovního a sociálního prostředí a životního stylu na zdravotní stav člověka,
3. v klinických oborech a klinické praxi, které poskytují komplexní přehled o tělesných a duševních nemocech, včetně jejich genetické podstaty, dále znalost primární, sekundární a terciální prevence, diagnostických a léčebných postupů a základů posudkové činnosti,
4. v radiační ochraně3) a
5. v základech preventivních metod v oblasti ochrany a podpory zdraví,
b) klinické zkušenosti v průběhu praktické výuky pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v nemocnicích a zkušenosti v laboratorních diagnostických oborech,
c) znalost základních právních předpisů souvisejících s výkonem povolání lékaře a
d) znalosti profesní etiky kontaktu lékaře s pacientem.
§ 3 Studijní program zubní lékařství
(1) Standardní doba studia ve studijním programu zubní lékařství zahrnuje nejméně 5 let prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku.
(2) Studium ve studijním programu zubní lékařství poskytuje odborné vysokoškolské vzdělání pro samostatný výkon povolání praktického zubního lékaře a dovednosti nezbytné pro výkon činnosti preventivní a diagnostické, protetické a pro léčbu anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a okolních tkání v souladu s profesní etikou.
(3) Studiem ve studijním programu zubní lékařství absolvent získává
1. ve vědních oborech, na kterých je zubní lékařství založeno, a znalosti vědeckých metod, zejména zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy dat,
2. o konstituci, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu životního, pracovního a sociálního prostředí, životního stylu na zdravotní stav člověka, pokud mají tyto znalosti vztah k zubnímu lékařství,
3. o struktuře a funkci zubů, úst, čelistí a okolních tkání zdravých i nemocných jedinců a o jejich vztahu k celkovému zdravotnímu stavu pacienta,
4. o komunitních aspektech poruch orálního zdraví a forem komunitní podpory orálního zdraví a prevence,
5. v klinických oborech a metodách, které poskytují komplexní přehled o anomáliích, lézích a nemocech zubů, úst, čelistí a okolních tkání, znalosti preventivních, diagnostických, léčebných a ošetřovatelských postupů, znalosti v preventivní a intervenční populační strategii a
6. v radiační ochraně3) ,
b) klinické zkušenosti v průběhu praktické výuky pod odborným dohledem zubního lékaře s odbornou způsobilostí k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře,
c) znalost základních právních předpisů souvisejících s výkonem povolání zubního lékaře a
d) znalosti profesní etiky kontaktu zubního lékaře s pacientem.
(1) Standardní doba studia ve studijním programu farmacie zahrnuje nejméně 5 let prezenčního studia, které obsahuje nejméně 4 roky teoretické a praktické výuky na vysoké škole a nejméně 6 měsíců praktické výuky v lékárně; přitom doba teoretické a praktické výuky na vysoké škole nebo praktické výuky v lékárně musí být ve studijním programu stanovena tak, aby standardní doba studia činila nejméně 5 let.
(2) Studium ve studijním programu farmacie poskytuje odborné vzdělání ve farmacii pro samostatný výkon povolání farmaceuta a pro výkon činností při přípravě lékových forem léčivých přípravků, při výrobě a kontrole léčiv, při kontrole léčiv v lékárně a při kontrole léčiv prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv v jeho laboratořích, při skladování a distribuci léčiv u distributora léčiv, při přípravě, kontrole, skladování a výdeji léčiv v lékárnách a při poskytování odborných informací o léčivech.
(3) Studiem ve studijním programu farmacie absolvent získává
1. léčivech a látkách použitých při výrobě léčiv a přípravě léčivých přípravků4) , jejich bezpečném a účelném použití, účinnosti a indikacích, kontraindikacích, dávkování a způsobu užití, zdravotní prevenci při práci s farmakologickými přípravky, jedy a látkami zdraví škodlivými,
2. metabolismu a účincích léčiv4) , o farmakokinetice, jakož i o účincích toxických látek a o způsobu užívání léčiv,
3. farmaceutické technologii, o neklinickém a klinickém hodnocení léčiv a o klinické farmacii,
4. vědeckých a praktických poznatcích umožňujících poskytovat náležité informace o léčivech a spolupracovat při optimalizaci farmakoterapie u konkrétních pacientů,
5. přípravcích k podpoře a posílení zdraví a o zdravotnických prostředcích,
6. základních právních předpisech souvisejících s výkonem povolání farmaceuta,
7. poskytování odborných informací o léčivech a
8. radiační ochraně3) ,
1. přípravě lékových forem léčivých přípravků,
3. kontrole léčiv v lékárně a při kontrole léčiv prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv v jeho laboratořích,
4. skladování a distribuci léčiv (u distributora léčiv) a
5. přípravě, kontrole, skladování a výdeji léčiv v lékárnách.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2004.
Ministr: MUDr. Kubinyi, Ph.D. v. r.
1) Směrnice Rady 93/16/EHS ze dne 5. dubna 1993 o usnadnění volného pohybu
lékařů a vzájemného uznávání jejich diplomů, osvědčení a jiných dokladů
o dosažené kvalifikací, ve znění Směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května 2001, kterou se mění směrnice Rady
89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném systému pro uznávání odborných kvalifikací
a směrnice Rady 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS,
78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS,
85/433/EHS a 93/16/EHS o povolání zdravotní sestry odpovědné
za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči), zubního
lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta
a lékaře.
Směrnice Rady 78/687/EHS ze dne 25. července 1978 o koordinaci právních
a správních předpisů týkajících se činností zubních lékařů, ve zněni:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 14. května
2001, kterou se mění směrnice Rady 89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném systému
pro uznávání odborných kvalifikací a směrnice Rady 77/452/ /EHS,
77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS,
80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS a 93/16/EHS o
povolání zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele
odpovědného za všeobecnou péči), zubního lékaře, veterinárního lékaře,
porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře. Směrnice'Rady
85/432/EHS ze dne 16. září 1985 o koordinaci právních a správních předpisů
ohledně některých činností v oblasti farmacie, ve znění Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května 2001, kterou
se mění směrnice Rady 89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném systému pro
uznávání-odborných kvalifikací a směrnice Rady 77/452/ /EHS, 77/453/EHS,
78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/I026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS,
85/384/EHS, 85/ /432/EHS, 85/433/EHS a 93/16/EHS o povolání
zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného
za všeobecnou péči), zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní
asistentky, architekta; farmaceuta a lékaře. Směrnice Rady 85/433/EHS
ze dne 16, září 1985 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných
dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie obsahující opatření
k usnadnění účinného výkonu práva usazování v určitých činnostech
v oboru farmacie, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES
ze dne 14. května 200, kterou se mění směrnice Rady 89/48/EHS
a 92/51/EHS o obecném systému pro uznávání odborných kvalifikací a směrnice
Rady 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS,
78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS
a 93/16/EHS o povolání zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou
péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči), zubního lékaře,
veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května
2001, kterou se mění směrnice Rady.89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném
systému pro uznávání odborných kvalifikací a směrnice Rady 77/452/EHS,
77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS,
80/155lEHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS a 93/16/EHS
o povolání zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele
odpovědného za všeobecnou péči), zubního lékaře, veterinárního lékaře,
porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře.
Směrnice Rady 97/43/EURATOM ze dne 30. června 1997 o zdravotní ochraně
jednotlivců před nebezpečím ionizujícího záření souvisejícího s lékařským
ozářením, (Směrnice o lékařském ozáření).
2) Zákon č. 95/2004 Sb. , o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.
3) Zákon č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 79/1997 Sb. , o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.