Program Zákon

Zákon o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1 Účel zákona

(1) Účelem tohoto zákona je upravit poskytování zvláštní ochrany a pomoci svědku a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízením zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, (dále jen "ohrožená osoba").

(2) Podle tohoto zákona se postupuje, jen nelze-li bezpečnost ohrožené osoby zajistit jiným způsobem.1)

(3) Podle tohoto zákona lze zvláštní ochranu a pomoc poskytnout i na žádost příslušného orgánu cizího státu, který rozhoduje o obdobné ochraně osoby podle práva cizího státu (dále jen "orgán cizího státu"), nebo na žádost mezinárodního soudu nebo tribunálu ustanoveného na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem (dále jen "soudní orgán").

(4) Na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona není právní nárok.

§ 2 Ohrožená a chráněná osoba

(1) Za ohroženou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která

a) podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď nebo vypovídala či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení,nebo

b) je znalcem nebo tlumočníkem anebo obhájcem, pokud obviněný, kterého jako obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k dosažení účelu trestního řízení, anebo

c) je osobou blízkou2) osobě uvedené v písmenu a) nebo b) .

(2) Chráněnou osobou je ohrožená osoba uvedená v odstavci 1 , které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc.

§ 3 Zvláštní ochrana a pomoc

(1) Zvláštní ochrana a pomoc je soubor opatření, která zahrnují

a) osobní ochranu,

b) přestěhování chráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti3) a pomoc chráněné osobě za účelem jejího sociálního začlenění v novém prostředí,

c) zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby,

d) prověřování dodržování podmínek poskytování zvláštní ochrany a pomoci.

(2) Zvláštní ochranu a pomoc poskytuje Policie České republiky (dále jen "policie") a Vězeňská služba České republiky (dále jen "vězeňská služba") výkonem opatření uvedených v odstavci 1 . Vězeňská služba může vykonávat jen opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) a c) . Policie a vězeňská služba jsou povinny při plnění úkolů podle tohoto zákona si navzájem pomáhat.

(3) Orgány veřejné správy jsou povinny v rozsahu nezbytném k dosažení účelu tohoto zákona s policií a vězeňskou službou při výkonu opatření uvedených v odstavci 1 spolupracovat. K zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby lze vytvořit legendu o jiné osobní existenci a zavést osobní údaje vyplývající z této legendy do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a ani se nevedou odděleně od ostatních osobních údajů.4)

ČÁST DRUHÁ POSKYTOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY A POMOCI

§ 4

(1) Zvláštní ochranu a pomoc lze poskytnout, jestliže

a) ohrožená osoba souhlasí se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajů (§ 8 ), a

b) ministr vnitra (dále jen "ministr") schválí návrh policie, soudce nebo státního zástupce, aby zvláštní ochrana a pomoc byla ohrožené osobě poskytována; soudce nebo státní zástupce podávají takový návrh prostřednictvím ministra spravedlnosti.

(2) Souhlas podle odstavce 1 písm. a) se vyžaduje před podáním návrhu na poskytování zvláštní ochrany a pomoci ministru; to neplatí, jde-li o návrh soudce nebo státního zástupce. Ohrožená osoba musí být policií přiměřeně svému věku a rozumovým schopnostem informována o nebezpečí, které jí hrozí, seznámena se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci a s povinnostmi stanovenými v tomto zákoně. Dále musí být upozorněna, že skutečnosti týkající se zvláštní ochrany a pomoci jsou utajovány podle zvláštního zákona5) a podle takového zákona musí být i poučena. O poučení policie sepíše záznam.

(3) Hrozí-li ohrožené osobě nebezpečí bezprostředně, policie se souhlasem policejního prezidenta, a vykonává-li ohrožená osoba vazbu nebo trest odnětí svobody, vězeňská služba se souhlasem generálního ředitele vězeňské služby poskytne zvláštní ochranu a pomoc ještě před tím, než ministr návrh na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci schválí. V těchto případech lze zvláštní ochranu a pomoc dočasně poskytovat i bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 písm. a) , jestliže přechodně zhoršený zdravotní stav neumožňuje ohrožené osobě souhlas dát.

§ 5

(1) Je-li ohroženou nebo chráněnou osobou osoba nezletilá6) nebo osoba, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a) dává její zákonný zástupce.

(2) Má-li být ohrožená nebo chráněná osoba uvedená v odstavci 1 podle tohoto zákona vyrozuměna, vyrozumí se zákonný zástupce.

(3) Mohlo-li by dojít ke střetu zájmů mezi ohroženou nebo chráněnou osobou a zákonným zástupcem, souhlas podle odstavce 1 lze vyžádat jen od zvláštního zástupce7) nebo opatrovníka.8)

(4) Do doby, než zákonný zástupce, zvláštní zástupce nebo opatrovník souhlas dá, lze vykonávat jen opatření uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) .

§ 6

Chráněná osoba je povinna

a) dodržovat podmínky poskytování zvláštní ochrany a pomoci,

b) řídit se pokyny příslušníků policie (dále jen "policista") a příslušníků vězeňské služby,

c) informovat bezodkladně policisty a příslušníky vězeňské služby o všech nových skutečnostech a změnách, které mohou být významné pro postup policie a vězeňské služby podle tohoto zákona.

§ 7

(1) Poskytování zvláštní ochrany a pomoci se ukončí, jestliže chráněná osoba vezme písemně zpět souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a) .

(2) Ministr na návrh policie rozhodne o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže nebezpečí, které chráněné osobě hrozilo, pominulo.

(3) Ministr může na návrh policie rozhodnout o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže chráněná osoba

a) odmítla pomáhat podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, v jehož souvislosti byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována, nebo

b) se v době, po kterou jí je poskytována zvláštní ochrana a pomoc, dopustila jednání odůvodňujícího její trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, nebo

c) neplní povinnosti chráněné osoby stanovené v § 6 , anebo

d) poruší povinnost zachovávat tajnost utajovaných informací .

(4) Na řízení o ukončení zvláštní ochrany a pomoci podle odstavců 2 a 3 se použijí obecné předpisy o správním řízení s výjimkou ustanovení o opravných prostředcích. Proti rozhodnutí ministra podle odstavců 2 a 3 je možno podat do 15 dnů ode dne doručení u soudu opravný prostředek, který má odkladný účinek. Prominutí zmeškání lhůty k podání opravného prostředku není možné.

ČÁST TŘETÍ OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI POLICIE A VĚZEŇSKÉ SLUŽBY

§ 8 Oprávnění zpracovávat osobní údaje

(1) Policie a vězeňská služba jsou pro účely tohoto zákona oprávněny zpracovávat a využívat osobní údaje ohrožené nebo chráněné osoby.

(2) Na činnost policie a vězeňské služby uvedenou v odstavci 1 se vztahuje zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou § 16 až 19 a § 27 .

§ 9 Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob

(1) Je-li to k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nezbytně nutné, je policista oprávněn

a) vstoupit do objektu a provést prohlídku prostoru, ze kterého by bylo možné účinně ohrozit bezpečnost chráněné osoby, a prohlídku osob, dopravních prostředků a věcí nacházejících se v tomto prostoru,

b) zakázat vstup nebo pobyt v prostoru uvedeném v písmenu a) nebo jeho části na dobu, než budou provedena nezbytná opatření, aby k ohrožení bezpečnosti chráněné osoby nemohlo z tohoto prostoru dojít.

(2) Prohlídku prostoru podle odstavce 1 písm. a) je policista oprávněn provést pouze se svolením uživatele. Bez tohoto svolení je oprávněn ji provést, je-li důvodné podezření, že z prostoru má být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby. Policista je povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo mohlo-li by dojít k ohrožení života nebo zdraví nezúčastněné osoby. Po provedení služebních úkonů souvisejících se vstupem do prostoru je policista povinen neprodleně vyrozumět uživatele prostoru a zajistit zabezpečení prostoru, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

(3) Osobní prohlídku je policista oprávněn provést pouze tehdy, pokud osoba na jeho výzvu prostor uvedený v odstavci 1 písm. a) ihned neopustí nebo pokud hrozí nebezpečí z prodlení. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. Nemůže-li osobní prohlídku provést osoba stejného pohlaví a je-li důvodné podezření, že osoba u sebe ukrývá zbraň, může výjimečně, hrozí-li nebezpečí z prodlení, osobní prohlídku provést také osoba opačného pohlaví. Je-li třeba se přesvědčit, zda zbraň není ukryta v tělních dutinách, je oprávněn osobní prohlídku provést pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník.

(4) Prohlídkami uvedenými v odstavci 1 písm. a) nesmí být sledován jiný účel než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

§ 10 Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněného prostoru

Je-li důvodné podezření, že bude uskutečněn útok na život a zdraví chráněné osoby nebo na její majetek, je policista oprávněn v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu vymezit prostor, kde se chráněná osoba zdržuje nebo se bude zdržovat anebo kde se nachází její majetek, jako prostor chráněný (dále jen "chráněný prostor"). K vyznačení nebo ohraničení chráněného prostoru nebo jeho části je policista oprávněn použít technické prostředky. Při zajišťování bezpečnosti chráněného prostoru je policista oprávněn

a) zjišťovat totožnost osoby, která do chráněného prostoru vstupuje nebo chráněný prostor opouští,

b) zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného prostoru,

c) provést prohlídku vnášených a vynášených věcí,

d) zastavovat vjíždějící a vyjíždějící dopravní prostředky a provést jejich prohlídku,

e) přesvědčit se, zda osoba, která vstupuje do chráněného prostoru, nemá u sebe zbraň, a pokud ji má, na dobu pobytu osoby v prostoru zbraň odebrat,

f) zakázat vstup nebo pobyt v chráněném prostoru nebo jeho části.

§ 10a Oprávnění k prověřování chráněné osoby

(1) Je-li dáno podezření, že chráněná osoba nedodržuje povinnosti uvedené v § 6, a nelze-li toto podezření prověřit jiným způsobem, je policie oprávněna v nezbytně nutném rozsahu získávat poznatky utajovaným způsobem pomocí technických nebo jiných prostředků; při tom je oprávněna pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, provádět odposlech a záznam telekomunikačního provozu a požadovat po osobě vykonávající telekomunikační činnost údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství nebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat.

(2) Pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů, provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a požadování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu je možné pouze s předchozím souhlasem předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla útvaru policie nebo vězeňské služby, která poskytuje zvláštní ochranu a pomoc. Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti není přípustný opravný prostředek.

§ 11 Oprávnění k zastírání činnosti policie

K zastírání činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci je policista oprávněn založit obchodní společnost, žádat o živnostenské oprávnění nebo žádat o povolení k podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Účelem činnosti však není podnikání.9)

§ 12

Policista je při poskytování zvláštní ochrany a pomoci oprávněn používat krycí doklady, konspirativní prostředky, zabezpečovací techniku a zvláštní finanční prostředky.

§ 13 Krycí doklady

(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící při poskytování zvláštní ochrany a pomoci k zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby nebo policisty, který poskytuje zvláštní ochranu a pomoc, anebo k jiným podobným účelům.

(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu České republiky, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad žijící nebo zemřelé osoby.

(3) Správní úřady a jiné státní orgány provedou na žádost policie změny v informačních systémech a vydají krycí doklady.

(4) Krycí doklad opatřuje policie se souhlasem ministra. Ministerstvo vnitra vede evidenci krycích dokladů.

§ 14 Konspirativní prostředky

Konspirativním prostředkem se rozumí věc nebo prostor sloužící k zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby nebo policisty anebo činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.

§ 15 Zabezpečovací technika

Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení života a zdraví chráněné osoby nebo k zabezpečení ochrany jejího majetku.

§ 16 Zvláštní finanční prostředky

(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.

(2) Policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

(3) Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.

§ 17 Jiná oprávnění

Jestliže je to pro poskytování zvláštní ochrany a pomoci nezbytné, je policie oprávněna

a) zastupovat chráněnou osobu v rozsahu jejího pověření,

b) poskytnout chráněné osobě finanční prostředky.

§ 18

Policista a příslušník vězeňské služby jsou povinni při využívání oprávnění uvedených v tomto zákoně dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného tímto zákonem.

§ 19 Náhrada škody

(1) Stát odpovídá za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona.

(2) Náhradu škody poskytuje Ministerstvo vnitra.

§ 20

Na řízení ve věcech upravených tímto zákonem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.

ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 21 Mezinárodní spolupráce

(1) V rámci mezinárodní spolupráce se utajované informace do zahraničí poskytují bez souhlasu příslušného státního orgánu.10)

(2) Je-li to třeba k plnění úkolů policie podle tohoto zákona, lze na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo, není-li taková smlouva uzavřena, se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít k plnění těchto úkolů příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru. Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru přitom má práva a povinnosti policisty podle tohoto zákona.

(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.

4) Policie je s předchozím souhlasem chráněné osoby oprávněna požádat orgán cizího státu o pomoc při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.

§ 21a Poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci na žádost

(1) Policie může po předchozím souhlasu ministra poskytnout zvláštní ochranu a pomoc podle tohoto zákona jiné než ohrožené osobě na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu. Podmínkou poskytnutí této zvláštní ochrany a pomoci je předchozí souhlas takové osoby se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajů.

(2) Policie poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle odstavce 1 ukončí

a) na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu, nebo

b) po předchozím oznámení orgánu cizího státu nebo soudnímu orgánu.

§ 22 Náklady

Náklady na poskytování zvláštní ochrany a pomoci nese stát.

ČÁST PÁTÁ ZMĚNA OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU

§ 23

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb. , zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:

Za § 250s se vkládá nový § 250t, který včetně poznámky pod čarou č. 57a) zní:

"§ 250t

O opravném prostředku proti rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci podle zvláštního zákona57a) soud rozhodne ve lhůtě do 30 dnů."

57a) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.".

ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST

§ 24

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

Poznámky pod čarou

1) Například § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 55 odst. 2 a § 209 zákona č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád ), ve znění pozdějších předpisů.

2) § 116 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník .

3) § 115 občanského zákoníku .

4) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

5) Zákon č. 148/1998 Sb. , o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 9 občanského zákoníku .

7) § 30 občanského zákoníku .

8) § 37 zákona č. 94/1963 Sb. , o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník .

10) § 74 zákona č. 412/2005 Sb. , o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.