Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a) upravuje ve věcech civilního letectví
a) podmínky stavby a provozování letadla,
b) podmínky zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť,
c) podmínky pro letecké stavby,
d) podmínky pro činnost leteckého personálu,
e) podmínky využívání vzdušného prostoru,
f) podmínky poskytování leteckých služeb,
g) podmínky provozování leteckých činností,
h) rozsah a podmínky ochrany letectví,
i) podmínky užívání sportovního létajícího zařízení,
j) rozsah a podmínky výkonu státní správy.
(2) Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností.
(1) Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky.
(2) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu. Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za letadlo model letadla, jehož maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 20 kg.
(3) Výrobkem letecké techniky (dále jen "výrobek") se ve smyslu tohoto zákona rozumí letadlo, motor nebo vrtule.
(4) Letadlovými částmi a zařízeními se rozumí jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné v letadle nebo k němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule.
(5) Leteckým pozemním zařízením se rozumí technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu.
(6) Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz.
(7) Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.
§ 3 Zřízení Úřadu pro civilní letectví
(1) Zřizuje se správní úřad Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze (dále jen "Úřad") pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy.
(2) V čele úřadu je generální ředitel, jehož jmenování a odvolání se řídí služebním zákonem. Při výkonu funkce je zmocněn uzavírat dohody mezi civilními leteckými úřady k činnostem souvisejícím s přenesením odpovědnosti ze státu zápisu letadla do leteckého rejstříku na stát, kde je letadlo delší dobu provozováno, formou přenesení dohodnuté oblasti odpovědnosti, zejména za způsobilost letadla, posádky a jeho údržbu na tento stát podle článku 83bis Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, za podmínky, že takováto dohoda musí být známa všem ostatním smluvním státům, které ho ratifikovaly.
(3) Úřad spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (dále jen "Agentura") na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství1c) . Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou.
(4) Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a výnosů. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu. Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 6 měsíců od konce příslušného kalendářního roku.
(5) Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1e) .
(6) Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství1f) . Úřad pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství1f) .
(7) Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1g) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností.
ČÁST DRUHÁ LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ
(1) Letecký rejstřík České republiky (dále jen "letecký rejstřík") je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem.
(2) Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle:
d) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje stanovené prováděcím právním předpisem,
e) zřízení zástavního práva k letadlu, leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením,
f) letadlová adresa, byla-li přidělena,
g) datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku.
(3) Do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu.
(4) Úřad může na základě žádosti přidělit poznávací značku předběžně před zápisem letadla do leteckého rejstříku. Rozhodnutí o předběžném přidělení poznávací značky pozbývá platnosti uplynutím 6 měsíců od nabytí právní moci. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost České republiky.
(6) Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu.
(1) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku podává vlastník nebo provozovatel letadla.
(2) Náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.
zrušen ke dni 1.7.2006 novelou č. 225/2006 Sb.
(1) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem.
(2) Náležitosti žádosti o zápis zástavního práva do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce.
(4) Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.
(5) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(1) Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku.
(2) K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.
(3) Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.
(1) Provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká jsou povinni neprodleně ohlásit a doložit Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou osobu, přidělené identifikační číslo, pokud nebylo obsaženo v žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku.
(2) Výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provede Úřad na žádost provozovatele nebo vlastníka zapsaného letadla nebo z vlastního podnětu, pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do leteckého rejstříku. Není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, lze výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provést jen se souhlasem vlastníka letadla. Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku. O provedeném výmazu zápisu letadla vyrozumí Úřad provozovatele letadla, a není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, i vlastníka.
Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.
(1) Na vznik zástavních práv k leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením a na zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na jejich výmaz z leteckého rejstříku, se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.
(2) Vlastník leteckých motorů a vrtulí, náhradních dílů k letadlu, letadlových částí a zařízení, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich
a) umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,
b) opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením jména, obchodní firmy nebo názvu zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.
HLAVA II SCHVÁLENÍ TYPU VÝROBKU, ZPŮSOBILOSTI LETADLA K LÉTÁNÍ A ZPŮSOBILOSTI LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ A LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ
(1) Typ výrobku schvaluje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku.
(2) Úřad pro účely schvalování typu výrobku stanoví nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce od doručení žádosti
a) po dohodě se žadatelem předpisy určené pro schvalování typu mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen "předpisová základna"), na základě kterých bude typ výrobku schvalován,
b) lhůtu, do které lze pro schválení typu výrobku vycházet ze stanovené předpisové základny.
(3) V průběhu schvalování typu výrobku může Úřad od žadatele o schválení typu požadovat předložení podkladů potřebných pro schválení typu.
(4) Úřad schválí typ výrobku na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými na bezpečnost letadla a jeho součástí a ekologii provozu letadla předpisovou základnou (dále jen "posouzení a ověření shody vlastností"), které doloží žadatel o schválení typu. Úřad při schvalování typu výrobku postupuje podle stanovené předpisové základny. Posouzení a ověření shody vlastností zajistí žadatel na svůj náklad u Úřadu. Úřad může posouzením a ověřením shody vlastností pověřit právnickou osobu.
(5) Na schvalování typu výrobku se nevztahují předpisy o správním řízení.
(6) Výrobce je povinen vyrábět výrobky podle typu schváleného nebo uznaného Úřadem a prokázat shodu výrobku se schváleným nebo uznaným typem.
(7) Výrobce je povinen sledovat jím vyrobený výrobek v provozu a na základě analýz poruch výrobku vydávat opatření pro udržení nebo obnovení letové způsobilosti letadla.
(8) Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku, doklady, které je nutno k žádosti doložit, způsob schvalování typu výrobku stanoví prováděcí předpis.
(1) O způsobilosti letadla k létání (dále jen "letová způsobilost") rozhoduje Úřad na základě žádosti
a) výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem, jedná-li se o nově vyrobené letadlo,
b) provozovatele, jedná-li se o letadlo již provozované. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti.
(2) Podmínkou schválení letové způsobilosti Úřadem Je shoda letadla se schváleným typem a ověření jeho letové způsobilosti. Ověřování letové způsobilosti zajišťuje žadatel na svůj náklad. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou nebo fyzickou osobu.
(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky letové způsobilosti jednotlivých druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a jejich využívání.
§ 9 Způsobilost individuálně vyrobeného výrobku
O schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku rozhoduje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. Úřad vydá osvědčení letové způsobilosti, pokud jsou splněny požadavky stanovené prováděcím předpisem na bezpečnost výrobku a ekologii provozu letadla.
§ 10 Kontroly letové způsobilosti
(1) Letadla evidovaná v leteckém rejstříku podléhají kontrolám letové způsobilosti, které zajišťuje na svůj náklad provozovatel letadla u Úřadu. Kontrolami letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou osobu.
(2) Zjistí-li Úřad při kontrole, že letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti.
(3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti letadla rozhodne Úřad o letové nezpůsobilosti letadla a odejme osvědčení letové způsobilosti.
(4) Rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti v provozu stanoví prováděcí předpis.
§ 11 Provoz zahraničního letadla
Letadlo, které je evidováno v leteckém rejstříku jiného státu, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, může být provozováno ve vzdušném prostoru České republiky, byl-li schválen typ letadla a jeho letová způsobilost jiným státem a uzná-li, na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství1c) , osvědčení o schválení typu letadla a osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem Úřad za platné.
(1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat letadlo,
a) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo pro které nebylo uznáno osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem za platné Úřadem,
b) pro které nebylo vydáno osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku nebo leteckého rejstříku jiného státu,
c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání a ochrany životního prostředí stanoveným prováděcím předpisem.
(2) Provozovatel letadla je povinen
a) udržovat letovou způsobilost letadla,
b) zajistit u jím provozovaného letadla přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti podle požadavku stanoveného v prováděcím předpise,
c) poskytovat na žádost výrobci letadla jednou za kalendářní rok seznam závad týkajících se technického stavu letadla,
d) mít po celou dobu provozování letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné,
e) vést záznamy o provozu letadla.
(3) Způsob vedení záznamů o provozu letadla stanoví prováděcí předpis.
(1) Úřad shromažďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen "technický stav letadel") přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie.
(2) Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje
a) ze záznamů o provozu letadla,
c) získané právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna provádět údržbu a opravy výrobků, letadlových částí a zařízení podle § 17 ,
d) získané při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů,
e) získané od fyzických a právnických osob nebo od správních orgánů,
f) o zákazu letu uloženém po kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 5 ,
g) o opatřeních uložených provozovateli letadla nebo přijatých provozovatelem letadla, směřujících k odstranění závad technického stavu letadla zjištěných při kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 5 ,
h) o opětovném zjištění závad technického stavu letadla,
i) o výměně informací s příslušným orgánem státu, na jehož území má provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1h) , a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg.
(4) Každý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1 , je povinen je na žádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu.
(5) Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na žádost příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže tyto údaje vedou k podezření z ohrožení bezpečnosti létání, předá Úřad zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi.
(6) Zaměstnanci úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání.
(7) Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Posuzování a ověřování shody vlastností výrobku, posuzování a ověřování letové způsobilosti a kontroly letové způsobilosti může provádět pro potřeby Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.
(2) Posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti a kontrolou letové způsobilosti se rozumí práce, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti letadla nebo jeho součástí pro účely
b) schválení individuálně vyrobeného letadla nebo jeho součástí,
c) schválení letové způsobilosti,
d) kontroly letové způsobilosti.
(3) Posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, zástavbě a provozu může pro potřeby úřadu provádět právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena úřadem.
(1) Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která
a) je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti výrobků nebo ke kontrole letové způsobilosti výrobků, nebo k posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci a provozu,
b) zajistí, aby činnosti podle písmene a) prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech a obchodní tajemství.
(2) Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření.
(1) Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu Úřadu.
(2) Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání.
§ 16 Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení
(1) Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení určené prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení hradí žadatel.
(2) Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectví a technické podmínky letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení stanoví prováděcí předpis.
(1) Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1i) nebo uznané podle zvláštního právního předpisu1h) .
(2) Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky:
a) má technické vybavení k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení nebo údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,
b) zajistí, aby vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení prováděly odborně způsobilé fyzické osoby.
(3) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, podmínky pro udělení oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení, stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III SPRÁVA LETADLOVÝCH ADRES
(1) Letadlová adresa je elektronický identifikační kód, určený k mezinárodní identifikaci letadel, sportovních létajících zařízení (§ 81 ) a dalších zařízení stanovených prováděcím právním předpisem (dále jen "kódované zařízení") pro potřeby civilního a vojenského letectví.
(2) Ministerstvo dopravy vykonává správu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1h) . Správou letadlových adres se rozumí sestavování plánu rozdělování letadlových adres (dále jen "plán") a kontrola účelného využívání takto rozdělených adres. Části plánu týkající se letadel a kódovaných zařízení užívaných pro vojenské účely sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem obrany.
(3) Ministerstvo dopravy v plánu určí množství letadlových adres pro potřeby civilních letadel, vojenských letadel, celních letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení.
(1) Úřad rozhoduje o přidělení letadlových adres na základě žádosti
a) provozovatele letadla se souhlasem vlastníka letadla, pokud není současně vlastníkem tohoto letadla,
b) uživatele sportovního létajícího zařízení se souhlasem vlastníka zařízení, pokud není současně vlastníkem tohoto zařízení, nebo
c) provozovatele kódovaného zařízení.
(2) Podmínkou vydání rozhodnutí o přidělení letadlové adresy je volná kapacita letadlových adres podle plánu, přidělení poznávací značky nebo zápis sportovního létajícího zařízení v rejstříku sportovních létajících zařízení podle § 84b anebo prokázání účelnosti přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.
(3) Přidělena může být pouze jedna letadlová adresa, a to vždy jen pro jedno letadlo, sportovní létající zařízení nebo kódované zařízení.
(4) Pro potřeby vojenského letectví přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem obrany platí obdobně ustanovení § 17b a 17c .
(5) Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení je povinen užívat letadlovou adresu v souladu s rozhodnutím o jejím přidělení. Úřad kontroluje užívání jím přidělených letadlových adres.
(2) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení jsou povinni neprodleně písemně ohlásit úřadu změnu skutečností, na základě kterých byla letadlová adresa přidělena.
(3) Úřad letadlovou adresu odejme
a) při výmazu letadla z leteckého rejstříku,
b) při výmazu sportovního létajícího zařízení z evidence podle § 84b , anebo
c) pokud již není dána účelnost přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.
(1) Úřad vede seznam všech letadlových adres přidělených podle plánu. Tento seznam Úřad vede v písemné a v elektronické podobě.
(2) Úřad zpřístupní údaje ze seznamu přidělených letadlových adres Ministerstvu dopravy, osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb (§ 46 ) a osobě pověřené podle § 82 odst. 1 vedením evidence sportovních létajících zařízení.
(3) Úřad poskytne údaje ze seznamu přidělených letadlových adres osobě, která prokáže právní zájem.
(4) Náležitosti a způsob vedení seznamu přidělených letadlových adres stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby, které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním jejich kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla.
(3) Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou bezúhonné, odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k výkonu příslušné činnosti.
(4) Úřad vede evidenci leteckého personálu.
§ 19 Průkaz způsobilosti leteckého personálu
(1) Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného jiným státem uznává Úřad.
(2) Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal bezúhonnost, odbornou způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu zkouškou a zdravotní způsobilost.
(3) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.
(4) Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti, nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje nebo vylučuje výkon této činnosti.
§ 19a Uznávání průkazu způsobilosti leteckého personálu vydaného jiným členským státem Evropské unie
(1) Úřad uzná průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra, který vydal jiný členský stát Evropské unie, včetně souvisejících oprávnění, za podmínek rovnocenných podmínkám stanoveným tímto zákonem na základě žádosti jeho držitele. Podmínka rovnocennosti se nezkoumá v případě, kdy žadatel o uznání průkazu způsobilosti pilota splňuje podmínky stanovené právním předpisem Evropských společenství1j) .
(2) Úřad rozhodne o uznání průkazu způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od doručení žádosti.
(3) Úřad může do 3 týdnů od doručení žádosti o uznání průkazu způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra požádat Evropskou komisi o stanovisko k rovnocennosti podmínek vydání uznávaného průkazu s podmínkami stanovenými tímto zákonem. Jestliže úřad požádal Evropskou komisi o toto stanovisko, rozhodne o uznání průkazu způsobilosti ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení. Do doby doručení stanoviska Evropské komise podle věty první se řízení o uznání jejich průkazu způsobilosti přerušuje.
(4) Jestliže podmínky, za nichž byl vydán uznávaný průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra, nejsou rovnocenné s podmínkami stanovenými tímto zákonem, úřad uloží žadateli v nezbytném rozsahu dodatečné ověření odborné způsobilosti, přezkoumání zdravotní způsobilosti nebo prokázání bezúhonnosti. Dodatečné ověření odborné způsobilosti umožní úřad žadateli vykonat bez zbytečného odkladu.
(5) O postupu podle odstavce 4 Úřad neprodleně vyrozumí stát, který vydal uznávaný průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra, a Evropskou komisi.
(6) Podle výsledků dodatečného ověření odborné způsobilosti, prokázání bezúhonnosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti Úřad průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra uzná, jinak žádost zamítne.
(7) Seznam dokladů, kterými musí být žádost o uznání průkazu způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra doložena, stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Držitel průkazu způsobilosti pilota, vykonávajícího činnost leteckého personálu nikoli za úplatu (dále jen "soukromý pilot"), jemuž byl průkaz vydán jiným členským státem Evropské unie, může provádět lety letadlem registrovaným v členském státě Evropské unie; ustanovení odstavců 1 až 7 se v takovém případě nepoužijí. Výkon činností soukromého pilota je omezen na provádění letů v rámci příslušné třídní a typové kvalifikace podle pravidel letu za viditelnosti ve dne a v letadle schváleném pro provoz s jedním pilotem.
§ 20 Odborná způsobilost leteckého personálu
(1) Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikaci.
(2) Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik.
(3) Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné kvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcviku, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis.
§ 21 Bezúhonnost leteckého personálu
(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností člena leteckého personálu, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k osobě žadatele o vykonávání činnosti člena leteckého personálu je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při výkonu činnosti člena leteckého personálu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2) Za účelem zjištění, zda člen leteckého personálu splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu 1k) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 22 Zdravotní způsobilost leteckého personálu
(1) Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý.
(2) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek1l) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky a dalších vyšetření stanovených prováděcím právním předpisem nebo odůvodněných zdravotním stavem posuzované osoby posuzující lékař příslušného zdravotnického zařízení.
(3) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař pověřený Úřadem nebo lékař zdravotnického zařízení pověřeného nebo určeného úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví, že je k posouzení zdravotní způsobilosti oprávněn každý praktický lékař. Náklady spojené s posouzením zdravotní způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění.
(4) Úřad pověřuje provozovatele zdravotnického zařízení na základě písemné žádosti a po prokázání odborné způsobilosti jeho lékařů a určuje pověřeného provozovatele zdravotnického zařízení na základě písemné žádosti a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví.
(5) Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu závodní preventivní péči ve zdravotnickém zařízení, jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství.
(6) Zjistí-li posuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu nebo ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu způsobilosti, je povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu.
(7) Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí být starší než tři měsíce od data jeho vydání.
(8) Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis.
(1) Ministerstvo dopravy stanoví k zajištění bezpečnosti civilního letového provozu prováděcím právním předpisem pravidla pro určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen "bezpečnostní letová norma").
(2) Letečtí dopravci a provozovatelé leteckých prací stanoví v souladu s bezpečnostní letovou normou způsob určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen "bezpečnostní letová norma provozovatele").
(3) O schválení bezpečnostní letové normy provozovatele, včetně jejích případných změn, před nabytím jejich účinnosti rozhoduje Úřad na žádost leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Před schválením bezpečnostní letové normy provozovatele prověří Úřad vnitřní systém kontroly leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací k zajištění jejího dodržování. V případě zjištění závažných nedostatků vnitřního systému kontroly Úřad zamítne žádost leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele.
(4) V případě zamítnutí žádosti leteckého dopravce o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí osvědčení leteckého dopravce. V případě zamítnutí žádosti provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí povolení k provozování leteckých prací.
(5) Úřad může schválit na základě odůvodněné žádosti leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací výjimku z bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let.
Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací je povinen
a) zajistit dodržování limitů stanovených v souladu s bezpečnostní letovou normou,
b) po dobu nejméně 15 měsíců uchovávat záznamy o době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a době odpočinku a jejím zkrácení,
c) do 28 dnů od okamžiku prodloužení maximální doby letové služby o více než 1 hodinu nebo zkrácení doby odpočinku o více než 1 hodinu předložit úřadu kopii záznamu o těchto skutečnostech s odůvodněním.
(1) Člen posádky letadla je povinen
a) dodržovat bezpečnostní letovou normu provozovatele,
b) vést záznamy o jím vykonané době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a o době odpočinku a jejím zkrácení,
c) předkládat leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznamy podle písmene b) před každým výkonem letové služby, vykonává-li činnost člena posádky letadla pro více leteckých dopravců nebo provozovatelů leteckých prací.
(2) Člen posádky letadla nesmí vykonávat letovou službu, je-li si vědom, že vlivem jeho únavy nebo aktuálního zdravotního stavu by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti letového provozu.
(3) Velitel letadla je povinen předložit po ukončení letu leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznam o prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku.
Ustanovení této části zákona se vztahují i na vojenský letecký personál s výjimkou ustanovení § 19a , 22a , 22b a 22c . Ve věcech vojenského leteckého personálu vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany.
ČÁST ČTVRTÁ LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY
a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště
1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice,
2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních letů, tak i letů, při nichž je překročena státní hranice České republiky; tato letiště se podle zvláštního předpisu1m) dále dělí na letiště s vnitřní hranicí a letiště s vnější hranicí,
b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště
1. civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy; rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho provozovatele,
2. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany.
(2) Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon.
(1) O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní s vnější hranicí, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu.2)
(2) Při vydávání rozhodnutí podle odstavce 1 , kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní s vnější hranicí, je Úřad vázán stanoviskem Ministerstva vnitra vydaným podle zvláštního právního předpisu1m) . Obdrží-li Úřad stanovisko Ministerstva vnitra o neplnění bezpečnostních podmínek mezinárodního letiště s vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu1m) , zahájí řízení o změně druhu letiště.
(3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.
(4) Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici, pokud ji schválí příslušný orgán Evropského společenství.
§ 25a Povinnosti vlastníka veřejného letiště
(1) Vlastník veřejného letiště je povinen zajistit provozování letiště.
(2) Nemůže-li vlastník veřejného letiště zajistit provozování letiště, je povinen nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku podává vlastník veřejného letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60 dnů před ukončením provozování letiště, není-li současně provozovatelem letiště.
(3) Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí provozování veřejného letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele.
(1) Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje
a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související,
b) ochrana a ošetřování letadel,
c) uskutečňování leteckých činností,
d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,
e) ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectví,
f) údržba a rozvoj letiště, podle podmínek stanovených pro provozování letiště.
(2) Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví prováděcí předpis.
(1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti.
(2) Povolení může být vydáno za podmínky, že
a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,
b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti.
(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu 1k) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví.
§ 30 Žádost o povolení provozovat letiště
(1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby,
b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a) .
(2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena
a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,
b ) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,
c ) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště.
(1) Provozovatel letiště je povinen
a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letiště,
b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,
c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců.
(2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti.
(1) Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2a) postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a) , přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen "koordinátor"). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a) ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora.
(3) Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a) . Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.
(5) Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a) , vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice.
(1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části.
(2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů.
Povolení k provozování letiště zaniká
a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště,
b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,
c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení.
Osvědčení způsobilosti letiště
(1) Provozovatel veřejného mezinárodního letiště musí mít ke dni zahájení provozu letiště osvědčení způsobilosti letiště (dále jen "osvědčení").
(2) Osvědčení vydává rozhodnutím Úřad na základě písemné žádosti provozovatele letiště, jejíž přílohou je dokument vypracovaný provozovatelem letiště, který zahrnuje technické a provozní údaje o jím provozovaném letišti (dále jen "letištní příručka"). Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny všech skutečností v ní uvedených.
(3) Na žádost provozovatele veřejného vnitrostátního letiště může Úřad vydat osvědčení i pro tento druh letiště.
(4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Při osvědčování letiště úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na osvědčovaném letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy.
(2) O vydání osvědčení Úřad rozhodne do jednoho roku od podání žádosti.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání osvědčení nemá odkladný účinek.
(4) V případě vydání rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání osvědčení zahájí Úřad řízení o změně druhu letiště. Odvolání proti rozhodnutí o změně druhu letiště nemá odkladný účinek.
(1) Provozovatel letiště oznámí úřadu písemně změny skutečností uvedených v letištní příručce ve lhůtě pěti dnů ode dne, kdy ke změně těchto skutečností došlo. K tomuto oznámení přiloží provozovatel letiště záznam změn v letištní příručce.
(2) V případě neplnění podmínek stanovených pro osvědčení letiště zahájí úřad řízení o pozastavení platnosti nebo odnětí osvědčení.
(3) V případě pozastavení platnosti osvědčení Úřad vyzve provozovatele letiště k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí přesáhnout dobu pozastavení platnosti osvědčení. Platnost osvědčení lze pozastavit nejdéle na dobu šesti měsíců. V případě, že provozovatel letiště neodstraní zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, zahájí Úřad řízení o odnětí osvědčení.
(4) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí osvědčení nemá odkladný účinek.
(5) V případě vydání rozhodnutí o odnětí osvědčení zahájí Úřad řízení o změně druhu letiště. Odvolání proti rozhodnutí o změně druhu letiště nemá odkladný účinek.
HLAVA III PLOCHY URČENÉ KE VZLETŮM A PŘISTÁNÍM A LETECKÉ STAVBY
§ 35 Plochy určené k vzletům a přistáním
(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území,3) určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.
(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.
(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.
a) stavba letiště a stavba v prostoru letiště,
b) stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště.
(2) Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová návěstidla.
(3) Speciálním stavebním úřadem4) pro letecké stavby je Úřad.
(4) Úřad, jako speciální stavební úřad, vydá kolaudační souhlas podle stavebního zákona na základě posouzení provozní způsobilosti letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.
(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ke zřízení ochranného pásma je nutný souhlas Úřadu.
(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma
b) leteckých pozemních zařízení.
(3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma
b) s výškovým omezením staveb,
c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,
d) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,
e) hluková4a) a
(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma
a) radionavigačních zařízení a
zrušen ke dni 1.7.2006 novelou č. 225/2006 Sb.
zrušen ke dni 1.7.2006 novelou č. 225/2006 Sb.
V ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem.
(1) K umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o
a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,
b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,
c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice.
(2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen "vedení") je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi.
Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku .
HLAVA V PROVOZNÍ OMEZENÍ KE SNÍŽENÍ HLUKU NA LETIŠTI
Provozním omezením ke snížení hluku na letišti se rozumí opatření směřující k omezení přístupu podzvukových proudových letadel se vzletovou hmotností 34 tun a vyšší nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující více než 19 na letiště nebo omezení jejich provozu na letišti.
(1) Jsou-li dlouhodobě překračovány hygienické limity stanovené zvláštním právním předpisem4a) , Ministerstvo dopravy vydá rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti zajišťujícím v předcházejícím kalendářním roce více než 50 000 vzletů a přistání podzvukových proudových letadel ročně.
(2) Podkladem pro rozhodnutí podle odstavce 1 je zpráva o hlukové situaci na letišti nebo stanovisko podle zvláštního právního předpisu4b) . Zprávu o hlukové situaci na letišti zpracuje za každé 2 kalendářní roky provozovatel letiště a zašle ji Ministerstvu dopravy do 30. června roku následujícího po skončení druhého kalendářního roku, jehož se zpráva o hlukové situaci na letišti týká.
(3) Ministerstvo dopravy při vydání rozhodnutí vezme v úvahu
a) přínos provozních omezení ke snížení hluku na letišti a v jeho ochranných pásmech podle § 37 a podle zvláštního právního předpisu4c) ,
b) předpokládané náklady na zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti a jejich vliv na provoz letiště.
(4) Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí na úřední desce Ministerstva dopravy a bez zbytečného odkladu též v Letecké informační příručce, nejpozději však 2 měsíce před konáním konference Mezinárodního sdružení leteckých dopravců o letových řádech.
(5) Je-li to nezbytné k zamezení překračování hygienických limitů podle odstavce 1 může Ministerstvo dopravy rozhodnutím omezit provoz letadel určených podle právního předpisu Evropských společenství4d) (dále jen "určená letadla") na letišti, a to až po úplný zákaz jejich provozu. Přitom Ministerstvo dopravy přihlédne k charakteru provozu letadla, je-li mimořádné povahy, nebo jedná-li se o lety za účelem přestavby, opravy nebo údržby letadla.
(6) Rozhodnutím podle odstavce 5 Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, a to na dobu 6 měsíců po právní moci rozhodnutí, tak, aby počet vzletů a přistání určených letadel na daném letišti nebyl vyšší než v témže období předchozího kalendářního roku. Nejdříve po uplynutí 12 měsíců po právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 v něm Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, nejvýše však ročně o 20 procent z celkového počtu vzletů a přistání každého provozovatele za předcházející kalendářní rok. Nastane-li počátek provozního omezení až v průběhu kalendářního roku, omezí Ministerstvo dopravy počet vzletů a přistání určených letadel v tomto kalendářním roce o poměrnou část výše uvedeného maximálního rozsahu.
(7) Rozhodnutí podle odstavce 1 zašle Ministerstvo dopravy po nabytí právní moci bez zbytečného odkladu Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.
(8) Náležitosti zprávy o hlukové situaci na letišti stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Na určená letadla registrovaná v určených zemích splňující požadavky pro schválení typu letadla stanovená mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, se § 42b nevztahuje,
a) byla-li provozována na letišti v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2001 a
b) je-li po 31. prosinci 2001 provozovatelem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v určené zemi.
(2) Seznam určených zemí stanoví prováděcí právní předpis.
Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.
ČÁST PÁTÁ UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY
HLAVA I UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY
(1) Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis.
(2) Užívání vzdušného prostoru České republiky k létání může být nad určitými oblastmi zakázáno nebo omezeno z důvodů obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí5) a zdraví lidí.
(3) Užívání vzdušného prostoru České republiky k létání může omezit nebo zakázat
a) stanoviště pro poskytování letových provozních služeb určené Úřadem v dohodě s Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin,
b) Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin, avšak nepřesáhne 15 dnů,
c) Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s organizacemi sdružujícími v České republice provozovatele letecké dopravy a provozovatele všeobecného letectví, kteří v České republice souhrnně provozují nejméně 500 letadel, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 15 dnů, avšak nepřesáhne 3 měsíce,
d) vláda, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 3 měsíce.
(4) Trvalé nebo dlouhodobé vymezení oblastí s omezeným nebo zakázaným letovým provozem a rozdělení vzdušného prostoru stanoví prováděcím právním předpisem Ministerstvo dopravy po projednání s Ministerstvem obrany a organizacemi sdružujícími v České republice provozovatele letecké dopravy a provozovatele letadel všeobecného letectví, kteří v České republice souhrnně provozují nejméně 500 letadel.
(1) Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb.
a) letové provozní služby včetně letištních,
b) letecká telekomunikační služba,
c) letecká meteorologická služba,
d) letecká služba pátrání a záchrany,
f) služby při předletové přípravě a monitorování letu,
g) služby při odbavovacím procesu na letišti.
(3) Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních.
(4) Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis.
(1) Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice. Pro účely jejich poskytování rozděluje Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany vzdušný prostor České republiky.
(2) Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1 , která
a) má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb,
b) zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu,
c) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné.
(1) Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních služeb.
(2) Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí předpis.
Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba
a) neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého personálu,
b) neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování letových provozních služeb,
c) o odejmutí pověření požádala.
DÍL 3 LETECKÁ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBA, LETECKÁ METEOROLOGICKÁ SLUŽBA, LETECKÁ INFORMAČNÍ SLUŽBA, SLUŽBA PŘI PŘEDLETOVÉ PŘÍPRAVĚ A MONITOROVÁNÍ LETU A LETECKÁ SLUŽBA PÁTRÁNÍ A ZÁCHRANY
(1) Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb.
(2) Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.
(1) Ustanovení § 46 , 48 až 49 se nevztahují na poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5a) .
(2) Úřad může pověřit poskytováním letových navigačních služeb právnickou osobu, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5b) , nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Pro povinnosti osoby pověřené poskytováním letových navigačních služeb se ustanovení § 47 použije obdobně.
(3) Úřad udělené pověření k poskytování letových navigačních služeb odejme, jestliže osoba
a) přestala být držitelem osvědčení podle odstavce 2 ,
b) neplní povinnosti podle odstavce 2 , nebo
c) o odejmutí pověření požádala.
(4) Osoba pověřená poskytováním letových navigačních služeb zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství5c) Ministerstvu dopravy a úřadu.
(5) Úřad stanovuje prohlášením funkční bloky vzdušného prostoru, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství5d) .
(6) Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5e) . Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob pověřených poskytováním letových navigačních služeb.
DÍL 5 SLUŽBY PŘI ODBAVOVACÍM PROCESU NA VEŘEJNÉM LETIŠTI
(1) Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti5f) (dále jen "odbavovací služby") může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu.
(2) Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Úřadem.
§ 49c Podmínky pro udělení souhlasu
(1) Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že
a) je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobou se sídlem v České republice,
b) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba,
c) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba,
d) má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb,
e) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné,
f) má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb.
(2) Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 49c odst. 1 písm. b) a c) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu 1k) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonávání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví.
§ 49f Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti
(1) Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad pro veřejné letiště,
a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště,
b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům.
(2) Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49g Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště
(1) Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Úřad pro veřejné letiště,
a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,
1. omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji,
2. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb,
b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,
1. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců,
2. zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci.
(2) Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1 vydá Úřad písemně a zveřejní je v Letecké informační příručce nejpozději jeden kalendářní měsíc přede dnem jeho zavedení. O těchto opatřeních a jejich důvodech Úřad současně informuje Evropskou komisi, a to nejpozději 3 měsíce před zavedením těchto opatření. Pokud Evropská komise s těmito opatřeními vysloví nesouhlas, Úřad tato opatření změní nebo zruší.
(2) V opatření k regulaci odbavovacích služeb Úřad uvede
a) důvody, které vedly k jeho vydání,
b) druh odbavovacích služeb, na které se vztahuje,
c) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje,
d) program opatření směřujících k překonání zavedených omezení,
e) dobu trvání důvodů regulace odbavovacích služeb.
(3) Na vydání opatření podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1 se nevztahuje správní řád.
Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1 , ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost.
(1) Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) , výběrové řízení.
(2) Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává k uveřejnění v Úředním věstníku EU.
(3) Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení.
(4) Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu
a) 7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1 ,
b) 3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1 ,
c) 2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 2 .
(5) Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 nebo § 49g odst. 1 , může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b .
(1) Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1 , tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen
a) provozovatelem letiště, nebo
b) leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo
c) Ministerstvem dopravy nebo Úřadem.
(2) Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže.
Změní-li se podmínky stanovené v § 49c odst. 1 , je držitel souhlasu k poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Úřadu změny týkající se údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změn předložit Úřadu doklady osvědčující tyto změny.
Úřad odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže poskytovatel odbavovacích služeb
a) porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v rozhodnutí o udělení souhlasu,
b) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl souhlas udělen,
d) nesplní povinnost uloženou v § 49l .
§ 49n Přístup k letištním zařízením
Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů.9)
Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování.
§ 50 Létání vojenských, policejních a celních letadel
(1) Létání vojenských, policejních a celních letadel se řídí tímto zákonem, s výjimkou létání pro účely obrany, výcviku a zajištění bezpečnosti státu.
(2) Pro létání ve stejné části vzdušného prostoru jsou jednotná pravidla létání pro vojenská, policejní a celní letadla a civilní létání.
§ 51 Letecké služby pro vojenské účely
(1) Letecké služby pro vojenské účely mohou být sloučeny s leteckými službami pro civilní létání.
(2) Letové provozní služby pro civilní létání a pro vojenské účely musí být vzájemně koordinovány a poskytovány ve vzájemné součinnosti.
(3) Podrobnosti o vzájemné koordinaci a součinnosti při poskytování letových provozních služeb nebo sloučených letových provozních služeb stanoví dohoda uzavřená mezi Úřadem a Ministerstvem obrany.
§ 52 Létání letadel bez pilota
Letadlo způsobilé létat bez pilota může létat nad územím České republiky jen na základě povolení vydaného Úřadem a za podmínek v tomto povolení stanovených. Úřad povolení vydá, nebudou-li ohroženy bezpečnost létání ve vzdušném prostoru, stavby a osoby na zemi a životní prostředí.
§ 53 Povinné opuštění vzdušného prostoru
(1) Letadlo, které se dostalo do části vzdušného prostoru České republiky, kde je zakázáno nebo omezeno létání, musí, jakmile to zjistí, tento prostor opustit. Pokud letadlo tento prostor neopustí, může být z důvodů zajištění bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru k opuštění prostoru donuceno.
(2) Postupy při donucení k opuštění zakázaného nebo omezeného vzdušného prostoru stanoví prováděcí předpis.
Za bezpečné provedení letu odpovídá velitel letadla. V rámci této odpovědnosti je velitel letadla oprávněn ukládat všem osobám přítomným na palubě letadla příkazy. Všechny osoby přítomné na palubě letadla jsou povinny splnit příkazy velitele letadla.
HLAVA IV ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ
(1) Leteckou nehodou je událost spojená s provozem letadla, ke které došlo od okamžiku nastoupení kterékoliv osoby do letadla za účelem letu do okamžiku vystoupení kterékoliv osoby, a při které
a) došlo ke smrtelnému nebo těžkému zranění kterékoliv osoby následkem
2. přímého kontaktu s kteroukoli částí letadla, včetně části, která se od letadla oddělila, nebo,
3. přímým působením proudu plynů vytvořených letadlem,
s výjimkou případů, kdy ke zranění došlo z přirozených příčin, nebo bylo způsobeno samotným zraněným nebo jinou osobou, nebo jestliže zraněným byla osoba ukrývající se mimo prostory obvykle dostupné cestujícím nebo posádce letadla,
b) bylo letadlo zničeno nebo poškozeno tak, že byla nepříznivě ovlivněna pevnost konstrukce, výkon nebo letové charakteristiky letadla, a uvedené si vyžaduje větší opravu nebo výměnu zničených nebo poškozených částí, s výjimkou poruchy nebo poškození motoru, jeho krytu nebo příslušenství, nebo došlo-li k poškození okrajových částí křídel, vrtulí, antén, pneumatik, brzd, aerodynamických krytů nebo k malým vrypům do potahu letadla nebo k jeho proražení, nebo
c) letadlo je nezvěstné nebo je na nepřístupném místě.
(2) Incidentem je událost jiná než letecká nehoda spojená s provozem letadla, která může ovlivnit bezpečnost leteckého provozu.
(3) Vážný incident je incident, jehož okolnosti nasvědčují tomu, že došlo téměř k letecké nehodě.
(4) Letový zapisovač je záznamové zařízení instalované v letadle, které slouží k získání údajů usnadňujících odborné zjišťování příčin leteckých nehod nebo incidentů.
(5) Bezpečnostní doporučení je návrh opatření k předcházení leteckým nehodám a incidentům založený na informacích vyplývajících z odborného zjištění příčin letecké nehody nebo incidentu.
(6) Událostí je pro účely hlášení provozní přerušení, závada, porucha nebo jiná mimořádná okolnost, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost letu a která nemá za následek leteckou nehodu nebo vážný incident.
(7) Vymezení smrtelného a vážného zranění, druhy leteckých nehod a incidentů, způsob jejich ohlašování, podrobnosti o zjišťování příčin jednotlivých druhů leteckých nehod a incidentů, opatřeních k jejich předcházení a seznam událostí podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.
Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod
(1) Zřizuje se Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod se sídlem v Praze (dále jen "Ústav"). Ústav shromažďuje a analyzuje informace o leteckých nehodách a incidentech, určuje jejich příčiny a vypracovává závěry a bezpečnostní doporučení k jejich předcházení. Ústav dále shromažďuje, zpracovává, vyhodnocuje a uchovává údaje o hlášených událostech. Zjišťování stavu a jeho závěry, bezpečnostní doporučení, ani hlášení událostí se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.
(2) Inspektoři Ústavu, kterými jsou vždy zaměstnanci Ústavu, jsou oprávněni k
a) volnému přístupu na místo nehody, k letadlu a jeho obsahu a k troskám letadla,
b) zajištění okamžitého vypracování seznamu důkazů a kontroly odstraňování trosek letadla pro účely zkoumání,
c) okamžitému přístupu a využití letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům,
d) přístupu k výsledkům pitvy těl obětí nebo testům provedeným na vzorcích odebraných z těl obětí,
e) okamžitému přístupu k výsledkům výslechů leteckého personálu,
f) okamžitému přístupu k výsledkům testů provedených na vzorcích odebraných z tkání leteckého personálu,
g) vyžadování vysvětlení od osob,
h) volnému přístupu k veškerým informacím týkajícím se letecké nehody nebo incidentu u vlastníka či provozovatele letadla nebo výrobce letadla a u orgánů odpovídajících za provoz civilního letectví nebo letiště.
(3) Inspektoři ústavu jsou při výkonu svých oprávnění, kromě povinností podle § 55b odst. 4 a § 55c , povinni
a) prokázat se průkazem inspektora, jehož vzor stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem oprávnění podle odstavce 2 písm. d) .
(4) Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému5g) při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků. V místě letecké nehody inspektoři ústavu spolupracují s velitelem zásahu5h) v průběhu provádění záchranných a likvidačních prací. Velitel zásahu přihlédne při volbě taktiky zásahu k potřebě zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody podle návrhu inspektorů Ústavu.
(5) Při odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany.
(6) Ústav spolupracuje s orgány nebo subjekty z ostatních členských států Evropské unie v zájmu poskytnutí
a) přístrojů, zařízení a vybavení pro
1. technický průzkum trosek a vybavení letadla a ostatních objektů významných pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů,
2. vyhodnocení informací z letových zapisovačů,
3. paměťový záznam a hodnocení počítačových dat o leteckých nehodách,
b) specialistů na odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů k provádění zvláštních úkolů v případě, kdy je odborné zjišťování příčin zahájeno v důsledku velké letecké nehody.
(7) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, uplatní se postup Ústavu podle § 55 až 55c obdobně i mimo území České republiky při
a) odborném zjišťování příčin leteckých nehod letadel zapsaných v leteckém rejstříku, jestliže není prováděno jiným státem,
b) odborném zjišťování příčin vážných incidentů letadel zapsaných v leteckém rejstříku registrovaných nebo provozovaných fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice či právnickou osobou se sídlem v České republice, jestliže nejsou prováděna jiným státem.
(1) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Podrobnosti o činnosti Ústavu a organizační strukturu upravuje statut, který schvaluje vláda na návrh ministra dopravy a spojů.
(2) Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu svého jmenování vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v protikladu k činnosti Ústavu.
(3) Ústav je organizační složkou státu, jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy.
(4) O každé letecké nehodě nebo incidentu, jejichž příčiny byly podle tohoto zákona zjišťovány, musí inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zpracovat zprávu, která musí obsahovat bezpečnostní doporučení, je-li to vhodné. Zpráva musí být ústavem zveřejněna do 12 měsíců od data letecké nehody nebo incidentu způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) .
Zprávy a bezpečnostní doporučení uváděné v § 55a odst. 1 se předávají Ministerstvu dopravy, úřadu a osobám, které by mohly mít prospěch z jejích závěrů s ohledem na bezpečnost civilního letectví. Kopie zpráv a bezpečnostních doporučení se zasílají Evropské komisi.
(1) Každou leteckou nehodu nebo incident na území České republiky je provozovatel nebo pilot letadla, nebo provozovatel leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu ohlásit ústavu a Úřadu.
(2) Okruh osob povinných hlásit ústavu události podle § 55 odst. 6 stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Údaje poskytnuté podle odstavce 2 vede ústav v elektronické podobě. Tyto údaje ústav zpřístupní příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. V případě potřeby Ústav oznámí vedené údaje příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, na jehož území k události došlo, v jehož leteckém rejstříku je letadlo, kterého se událost týká, zapsáno, na jehož území bylo toto letadlo vyrobeno nebo kterým byla provozovateli tohoto letadla vydána licence k provozování obchodní letecké dopravy.
(4) Ústav uchovává údaje poskytnuté podle odstavce 2 po likvidaci veškerých osobních údajů, které se vztahují k osobě podávající hlášení, a po likvidaci technických údajů, které mohou poukazovat na totožnost osoby podávající hlášení, nebo třetích stran.
(5) Ústav každoročně zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) souhrnnou bezpečnostní zprávu obsahující údaje o událostech hlášených ústavem za uplynulý rok.
HLAVA I OBCHODNÍ LETECKÁ DOPRAVA
(1) Obchodní leteckou dopravou se rozumí doprava osob, zvířat, zavazadel, věcí a pošty letadly za úplatu.
(2) Obchodní leteckou dopravu lze provozovat pouze na základě licence vydané úřadem.
(3) Obchodní letecká doprava se rozděluje na pravidelnou a nepravidelnou podle způsobu provozování, na vnitrostátní a mezinárodní podle svého rozsahu.
zrušen ke dni 1.7.2006 novelou č. 225/2006 Sb.
(1) Úřad vydá v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství5i) licenci k provozování obchodní letecké dopravy na základě žádosti za těchto podmínek:
a) fyzická osoba a Její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,
b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti,
c) žadatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství5i) .
(2) Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s obchodní leteckou dopravou, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze obchodní letecké dopravy a osobě žadatele o vydání licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování obchodní letecké dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 58 odst. 1 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu 1k) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví.
zrušen ke dni 1.7.2006 novelou č. 225/2006 Sb.
Úřad v rozhodnutí o vydání licence uvede
a) označení leteckého dopravce,
b) druh obchodní letecké dopravy,
c) četnost a rozsah obchodní letecké dopravy v časovém období,
d) počet a druhy provozovaných letadel,
e) datum zahájení provozování obchodní letecké dopravy,
f) dobu, na kterou se licence uděluje,
g) podmínky provozování obchodní letecké dopravy.
Úřad může rozhodnout o změně licence
a) došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o vydání licence,
b) vyžaduje-li to veřejný zájem na uspokojování přepravních potřeb nebo bezpečnost obchodní letecké dopravy,
c) na základě odůvodněné žádosti držitele licence.
§ 64 Omezení obchodní letecké dopravy
Úřad může rozhodnout o omezení obchodní letecké dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů
b) veřejného zájmu na jiné mimořádné letecké činnosti,
c) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.
Úřad licenci odejme, jestliže držitel licence
a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství5j) ,
b) neplní podmínky stanovené v licenci, nebo
c) o odejmutí licence požádal.
Licence pozbývá platnosti
a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,
b) rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence.
§ 67 Osvědčení leteckého dopravce
(1) Osvědčení leteckého dopravce vydává Úřad na základě žádosti leteckého dopravce.
(2) Osvědčením leteckého dopravce se osvědčuje, že letecký dopravce
a) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál, bezpečnost leteckého provozu a provozování letadel potřebných pro obchodní leteckou dopravu,
b) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění obchodní letecké dopravy.
(3) Osvědčení leteckého dopravce Úřad odejme, přestane-li letecký dopravce splňovat podmínky podle odstavce 2 .
(4) Náležitosti žádosti stanoví prováděcí předpis.
§ 68 Povinnosti leteckého dopravce
(1) Letecký dopravce je povinen
a) provozovat obchodní leteckou dopravu podle podmínek stanovených v licenci a podmínek provozního oprávnění cizího státu, jedná-li se o mezinárodní obchodní leteckou dopravu,
b) oznámit Úřadu všechny změny týkající se skutečností, na jejichž podkladě bylo rozhodováno o udělení licence, a identifikační číslo právnické osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o udělení licence, nebo změny týkající se plnění podmínek stanovených v licenci do 10 dnů od vzniku těchto změn,
c) oznámit nejpozději 20 dnů předem úřadu zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,
d) oznámit nejpozději 3 dny předem úřadu zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,
e) oznámit do 24 hodin úřadu přerušení nebo ukončení obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,
f) při odejmutí licence zajistit na svůj náklad dopravu osob, zavazadel, zvířat, zboží a pošty, ke které se zavázal,
g) ke dni zahájení obchodní letecké dopravy vyhlásit přepravní podmínky.
(2) Tuzemský letecký dopravce, který provozuje nepravidelnou obchodní leteckou dopravu, je dále povinen oznamovat Úřadu počet vykonaných letů do zahraničí s uvedením místa vzletů a přistání a počet přepravených osob a věcí na každém letu v obou směrech za každý kalendářní měsíc ve lhůtě do sedmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce.
(3) Letecký dopravce je dále povinen za účelem zdokonalení hraničních kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví předávat útvaru Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provedení hraniční kontroly na letišti, na jeho žádost elektronicky, a v případě poruchy jiným vhodným způsobem, údaje o cestujících, kteří překročí vnější hranici1m) , a to neprodleně po doručení žádosti, nejdříve však po ukončení nástupu všech cestujících do letadla.
(4) Předávanými údaji podle odstavce 3 jsou:
d) číslo a typ cestovního dokladu, kterým se cestující prokázal,
e) místo vstupu na území České republiky,
g) datum a čas odletu a příletu,
h) počáteční místo nástupu k dopravě,
i) celkový počet cestujících přepravovaných příslušným letem.
(5) Letecký dopravce je povinen informovat cestující podle zvláštního právního předpisu5k) o shromažďování a zpracování údajů podle odstavce 3 .
(6) Letecký dopravce provede likvidaci osobních údajů o cestujících, které byly shromážděny za účelem splnění povinnosti podle odstavce 3 , do 24 hodin po přistání letadla, jímž byli na území České republiky tito cestující přepraveni.
(7) Zpracování osobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem5k) . Práva a povinnosti leteckého dopravce a cestujících týkající se ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem nejsou ustanoveními odstavců 3 až 6 dotčena.
(1) Policie České republiky provede likvidaci osobních údajů poskytovaných podle § 68 odst. 3 do 24 hodin po jejich obdržení, pokud tyto osobní údaje nevyužije k plnění úkolu stanoveného zvláštním právním předpisem.
(2) Práva a povinnosti Policie České republiky týkající se ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem5l) nejsou ustanoveními § 68 odst. 3 a § 69 odst. 1 dotčena.
§ 70 Mezinárodní obchodní letecká doprava
(1) Letecký dopravce, který hodlá provozovat mezinárodní obchodní leteckou dopravu, musí mít k této obchodní letecké dopravě provozní oprávnění cizího státu, do kterého má být mezinárodní obchodní letecká doprava provozována. O vydání provozního oprávnění musí letecký dopravce požádat příslušný úřad cizího státu. Záměr podat žádost u příslušného úřadu cizího státu projedná letecký dopravce bez zbytečného odkladu s Ministerstvem dopravy.
(2) Letecký dopravce, který hodlá provozovat mezinárodní obchodní leteckou dopravu na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, musí mít k této obchodní letecké dopravě kromě provozního oprávnění podle odstavce 1 uděleno současně přepravní právo.
(3) Přepravním právem se rozumí právo leteckého dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5j) provozovat mezinárodní obchodní leteckou dopravu na určené lince.
(4) Mezinárodní obchodní leteckou dopravu mezi členskými státy Evropské unie upravuje přímo použitelný předpis Evropských společenství5m) .
§ 70a Udělování přepravních práv
(1) Ministerstvo dopravy rozhoduje o udělení přepravních práv5n) leteckým dopravcům na základě písemné žádosti.
(2) Náležitosti žádosti o udělení přepravního práva a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Ministerstvo dopravy zveřejní informaci o obdržení první žádosti o udělení přepravního práva na své úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 7 dnů od jejího doručení. Další letečtí dopravci mohou podat žádost o udělení přepravního práva v téže věci ve lhůtě 21 dnů od zveřejnění informace o první žádosti. K později podaným žádostem se nepřihlíží. Informaci o obdržení žádostí dalších leteckých dopravců zveřejní Ministerstvo dopravy na své úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 7 dnů od jejich doručení.
(2) O žádostech podaných podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo dopravy ve společném řízení.
(3) V řízení o udělení přepravního práva lze nahlížet do spisu až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 1 .
(1) Ministerstvo dopravy při rozhodování o udělování přepravních práv přihlédne k
a) typu a úrovni nabízených leteckých služeb,
b) četnosti nabízených leteckých služeb a nabízené kapacitě,
c) termínu předpokládaného zahájení provozu a období provozu,
d) dostupnosti nabízených služeb uživatelům,
f) zajištění dopravní obslužnosti včetně návaznosti a zapojení do stávající sítě linek.
(2) Ministerstvo dopravy rozhodne o žádosti o udělení přepravního práva ve lhůtě 60 dnů od doručení první žádosti.
(3) Rozhodnutí o udělení přepravního práva se vydává na dobu 10 let.
(4) Ministerstvo dopravy zveřejní rozhodnutí o udělení přepravního práva na své úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) .
(5) Udělené přepravní právo nesmí být leteckým dopravcem postoupeno jiné osobě.
(6) V případě, že příslušný úřad cizího státu nevydá nebo odebere leteckému dopravci provozní oprávnění k poskytování leteckých služeb na určené lince, je letecký dopravce povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit písemně Ministerstvu dopravy.
§ 70d Odebrání přepravního práva
Ministerstvo dopravy odejme udělené přepravní právo, pokud
a) letecký dopravce nezahájí provoz na určené lince do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva,
b) letecký dopravce nevyužívá udělené přepravní právo po dobu delší než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců,
c) příslušný úřad cizího státu nevydá nebo odebere leteckému dopravci příslušné provozní oprávnění,
d) letecký dopravce porušuje podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení přepravního práva.
§ 71 Obchodní letecká doprava zahraničního leteckého dopravce
(1) Zahraniční letecký dopravce může provozovat obchodní leteckou dopravu do České republiky nebo z České republiky nebo na území České republiky jen na základě povolení, které vydává Ministerstvo dopravy. Za zahraničního leteckého dopravce se nepovažuje letecký dopravce Společenství5k) .
(2) Ministerstvo dopravy může vydat povolení na základě odůvodněné žádosti, pokud je požadovaná obchodní letecká doprava v souladu s mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo se zájmy České republiky, a dále za předpokladu, že zahraniční letecký dopravce má
a) k provozování obchodní letecké dopravy oprávnění vydané nebo uznané za platné státem, v němž jsou letadla, jimiž provozuje obchodní leteckou dopravu, zapsána v leteckém rejstříku,
b) podstatnou část majetku a skutečnou kontrolu nad ním ve státě, v němž jsou letadla, jimiž provozuje obchodní leteckou dopravu, zapsána v leteckém rejstříku, jedná-li se o pravidelnou obchodní leteckou dopravu, nebo finanční zajištění obchodní letecké dopravy, jedná-li se o nepravidelnou obchodní leteckou dopravu,
c) sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné,
d) program na ochranu před protiprávními činy.
(1) Letový řád schvaluje na základě žádosti zahraničního leteckého dopravce Ministerstvo dopravy.
(2) Náležitosti žádosti o schválení letového řádu stanoví prováděcí předpis.
HLAVA II LETECKÉ PRÁCE A DALŠÍ LETECKÉ ČINNOSTI
Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Leteckými pracemi se dále rozumějí vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol.
(1) Letecké práce může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem a právnická osoba se sídlem v České republice jen na základě povolení. Povolení může vydat na základě žádosti Úřad.
(2) Povolení lze vydat, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro žadatele o vydání licence k provozování obchodní letecké dopravy podle § 58 odst. 1 , pro letecký personál a pro provozování letadel používaných pro letecké práce.
(3) Prováděcí předpis stanoví jednotlivé druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování, náležitosti žádosti o vydání povolení a náležitosti rozhodnutí o vydání povolení.
(1) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie, kteří jsou v tomto členském státě oprávněni provozovat letecké práce, mohou tyto letecké práce dočasně provozovat i na území České republiky.
(2) Na provozování leteckých prací podle odstavce 1 se ustanovení § 74 nevztahuje.
(3) Zahájení provozování leteckých prací na území České republiky oznámí osoba podle odstavce 1 nejpozději 3 dny předem Úřadu.
(4) Osoba provozující letecké práce na území České republiky podle odstavce 1 je při kontrole povinna prokázat oprávnění provozovat letecké práce v jiném členském státě Evropské unie.
(5) Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.
§ 75 Letecké činnosti pro potřeby státu
(1) Leteckou činností pro potřeby státu se rozumí lety uskutečňované leteckým provozovatelem za účelem
a) přepravy ústavních činitelů,
(2) Lety za účelem přepravy ústavních činitelů lze uskutečňovat se souhlasem státu zastoupeným vládou. Lety za účelem výkonu státní správy lze uskutečňovat se souhlasem Ministerstva dopravy.
§ 76 Letecké činnosti pro vlastní potřebu
(1) Leteckou činností pro vlastní potřebu se rozumí lety, kterými zajišťuje právnická nebo fyzická osoba podnikatelskou nebo jinou činnost, k níž je oprávněna podle zvláštních předpisů.
(2) Leteckou činnost pro vlastní potřebu může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice na základě povolení vydaného Úřadem. Úřad může vydat povolení na základě žádosti, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál a pro provozování letadel potřebných pro leteckou činnost pro vlastní potřebu.
(3) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti pro vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu.
§ 77 Rekreační a sportovní létání
Rekreačním a sportovním létáním se rozumí užívání letadla pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, osobní dopravy nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku. Rekreační a sportovní létání lze provozovat pouze letadly s maximální vzletovou hmotností menší než 5,7 t a s celkovým počtem sedadel pro cestující menším než 9.
§ 78 Letecké veřejné vystoupení
Letecké veřejné vystoupení lze provozovat jen se souhlasem Úřadu. Úřad udělí souhlas, nebude-li ohrožena bezpečnost létání ve vzdušném prostoru.
HLAVA III POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ LETECKÝCH ČINNOSTÍ A UŽIVATELŮ LETADEL
Provozovatel leteckých činností a uživatel letadla je povinen
a) provozovat leteckou činnost letově způsobilým letadlem,
b) zajišťovat leteckou činnost odborně a zdravotně způsobilým leteckým personálem,
c) používat ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím souvisejícím letiště nebo plochy k tomu určené,
d) provádět lety podle pravidel létání,
e) dodržovat pokyny osob zajišťujících letové provozní služby.
(1) Provozovatel letecké činnosti může vyloučit z přepravy osoby, zvířata a náklad, jejichž přeprava by ohrozila bezpečnost leteckého provozu nebo by jejich přepravou došlo k porušení předpisů platných ve státě odletu, státě příletu nebo státě přeletu.
(2) Předměty a látky, pro jejichž povahu může být ohrožena bezpečnost leteckého provozu, mohou být přepravovány jen při dodržení podmínek stanovených prováděcími a zvláštními předpisy.
ČÁST SEDMÁ SPORTOVNÍ LÉTAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ
(1) Sportovním létajícím zařízením je maximálně dvoumístné letadlo nebo sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu nebo výcviku pilotů, které není uskutečňováno za účelem dosažení zisku, s výjimkou výcviku pilotů, letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem.
(2) Druhy sportovních létajících zařízení jsou zejména
e) ultralehký motorový vírník,
(3) Pilot sportovního létajícího zařízení je osoba, která je držitelem platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí. Za pilota je ve smyslu tohoto zákona považován i parašutista.
(4) Pilotní žák sportovního létajícího zařízení je osoba, která se jej učí řídit podle výcvikové osnovy.
(5) Stavitel sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba, která sportovní létající zařízení staví pro vlastní potřebu.
(6) Výrobce sportovního létajícího zařízení je fyzická nebo právnická osoba, která sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení vyrábí za účelem prodeje.
(7) Inspektor provozu nebo inspektor techniky je odborně způsobilá fyzická osoba, která v rozsahu působnosti vyplývající z tohoto zákona vykonává dohled nad plněním povinností stavitelů, výrobců, pilotů a jiných osob podílejících se na provozu sportovních létajících zařízení.
(8) Charakteristiky jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení stanoví prováděcí právní předpis.
Správa sportovních létajících zařízení
(1) Ministerstvo dopravy může svým rozhodnutím pověřit výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení právnickou osobu (dále jen "pověřená osoba") na základě její písemné žádosti. Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o pověření k výkonu státní správy stanoví podmínky a postupy při tomto výkonu a vymezí jeho rozsah.
(2) Ministerstvo dopravy rozhodnutí vydá, pokud žadatel
a) má sídlo na území České republiky,
b) má vytvořen administrativní a technický systém správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona,
c) disponuje kvalifikovanými osobami a odborným zázemím pro výkon státní správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona a tvorbu provozních a technických předpisů,
d) má vytvořen a zabezpečen informační systém pro vedení rejstříku pilotů a sportovních létajících zařízení,
e) má stanoveny postupy pro ověřování a schvalování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení,
f) má stanoveny postupy pro výuku a ověřování způsobilosti žadatelů o vydání pilotních průkazů a přiznávání kvalifikací,
g) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit nestrannost výkonu činnosti pověřené osoby,
h) je způsobilý zajistit ochranu informací a údajů podle zvláštního právního předpisu5k) .
(3) Ministerstvo dopravy a pověřená osoba uzavřou v mezích pověření k provádění výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení veřejnoprávní smlouvu.
(4) Ministerstvo dopravy pověření odejme,
a) jestliže pověřená osoba neplní povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření,
b) jestliže pověřená osoba o odejmutí pověření požádá.
(5) Rozhodnutí o pověření, jakož i odejmutí tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů.
(6) Pokud není výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení zabezpečen pověřenou osobou, zabezpečuje jej úřad.
(7) Náležitosti žádosti o pověření a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.
a) vydává nebo odnímá osvědčení právnickým a fyzickým osobám, které provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, opravy a údržbu, a kontroluje plnění jejich povinností,
b) zpracovává a předkládá Ministerstvu dopravy návrhy provozních a technických předpisů pro provoz sportovních létajících zařízení a návrhy výcvikových osnov k jejich schválení a po schválení Ministerstvem dopravy tyto předpisy a výcvikové osnovy vydává,
c) vykonává dohled nad činností stavitelů sportovních létajících zařízení,
d) schvaluje, uznává a ověřuje letovou způsobilost sportovních létajících zařízení a vydává, prodlužuje a odnímá osvědčení o jejich letové způsobilosti,
e) vede rejstřík sportovních létajících zařízení podle § 84b a přiděluje určeným sportovním létajícím zařízením poznávací značku,
f) přiznává kvalifikace pilotům a jiným osobám podílejícím se na provozu sportovních létajících zařízení, vydává pilotní průkazy, zapisuje do nich kvalifikace, prodlužuje jejich platnost, vydává průkazy osvědčující dosažené kvalifikace a vede o nich evidenci,
g) vydává nebo odnímá souhlas k provozu středisek výcviku pilotů jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, kontroluje plnění jejich povinností,
h) stanovuje podmínky pro užívání ploch ke vzletům a přistáním sportovních létajících zařízení, plochy registruje, schvaluje provozní řády a způsobilost registrovaných ploch; evidenci ploch předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění,
i) povoluje provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení,
j) uděluje souhlas s pořádáním veřejných leteckých vystoupení sportovních létajících zařízení,
k) vykonává dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení,
l) poskytuje potřebnou součinnost orgánům státní správy v souvislosti s šetřením leteckých nehod a incidentů sportovních létajících zařízení,
m) jmenuje a odvolává inspektory provozu a inspektory techniky; seznam jmenovaných a odvolaných inspektorů provozu a inspektorů techniky předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění.
(2) V zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo v jiném veřejném zájmu může pověřená osoba nebo Úřad v odůvodněných případech létání určitého sportovního létajícího zařízení omezit nebo zakázat.
Dohled nad konstrukcí, stavbou, výrobou, opravou a údržbou sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení a dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení vykonává inspektor provozu nebo inspektor techniky.
(1) Inspektor provozu a inspektor techniky jsou v rámci dohledu nad sportovními létajícími zařízeními oprávněni
a) vyžadovat předložení dokladů potřebných k provozu sportovního létajícího zařízení,
b) zadržet technický průkaz sportovního létajícího zařízení v případě zjištění závady v letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení do doby odstranění závady v letové způsobilosti,
c) zakázat let, pokud by ohrozil bezpečnost letového provozu, život, zdraví nebo majetek osob nebo životní prostředí nebo jiný právem chráněný zájem,
d) zadržet pilotní průkaz nebo jiný průkaz osvědčující kvalifikaci a nařídit ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele zadrženého průkazu v případě, že při výkonu činnosti spojené s provozem sportovního létajícího zařízení vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu,
e) odejmout pilotní průkaz osobě, která ohrozila bezpečnost letového provozu, porušila pravidla létání, nebo pravidla provozu sportovních létajících zařízení, a předat jej bez zbytečného odkladu pověřené osobě k dalšímu řízení.
(2) Inspektor techniky je dále v rámci dohledu nad stavbou, výrobou a opravami sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení oprávněn
a) vyžadovat předložení veškerých dokladů týkajících se stavby a výroby sportovního létajícího zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, zejména veškerých výpočtů, stavební a výrobní dokumentace a stavebního deníku,
b) vstupovat do prostor, kde se sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení staví nebo vyrábí, kontrolovat stroje a nářadí, prověřit používané materiály a spojovací součásti,
c) v případě zjištěných konstrukčních vad vyžádat či uložit provedení zkoušek pevnosti, pružnosti a jiných, v případě výroby zakázat provoz dříve vyrobených sportovních létajících zařízení, případně žádat změny konstrukce nebo vypracování znaleckého posudku.
§ 84b Rejstřík sportovních létajících zařízení
(1) Do rejstříku sportovních létajících zařízení (dále jen "rejstřík") se zapisují sportovní létající zařízení vymezená v § 81 odst. 2 písm. a) až g) na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele se souhlasem vlastníka za těchto podmínek:
a) vlastníkem nebo provozovatelem sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice,
b) sportovní létající zařízení není registrováno v jiném státě,
c) letová způsobilost sportovního létajícího zařízení byla ověřena, nebo je ověřována podle § 83 odst. 1 písm. d) , nebo bylo uznáno za platné jeho osvědčení letové způsobilosti vydané orgánem cizího státu.
(2) Sportovnímu létajícímu zařízení zapsanému v rejstříku se přiděluje poznávací značka. Přidělením poznávací značky získává sportovní létající zařízení státní příslušnost České republiky.
(3) Údaje zapisované do rejstříku, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 84c Piloti a osoby ve výcviku
(1) Sportovní létající zařízení může řídit
a) pilot, který je držitelem platného pilotního průkazu s příslušnou kvalifikací, nebo
b) pilotní žák za podmínek stanovených výcvikovou osnovou.
(2) Podmínkou vydání pilotního průkazu je prokázání zdravotní způsobilosti uchazeče, absolvování teoretické výuky, praktického výcviku a složení příslušné zkoušky v souladu s výcvikovou osnovou.
(3) Zdravotní způsobilost uchazečů a pilotů sportovních létajících zařízení zjišťuje a lékařský posudek1l) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření posuzující lékař. Posuzujícím lékařem se rozumí
a) lékař, který byl pověřen podle § 22 odst. 3 , pro sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. a) až f) a dvoumístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. g) až i) ,
b) praktický lékař pro jednomístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. g) až i) .
(4) Doba platnosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti je
a) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. a)
1. 60 měsíců u osob do 30 let,
2. 24 měsíců u osob od 30 do 60 let,
3. 12 měsíců u osob od 60 let,
nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,
b) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. b)
1. neomezená u osob do 60 let, nestanoví-li lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby omezení doby jeho platnosti,
2. 12 měsíců u osob od 60 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší.
(5) Kvalifikací se rozumí splnění podmínek stanovených pro získání oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících zařízení. Je-li podmínkou zapsání příslušné kvalifikace do pilotního průkazu praxe, je žadatel povinen ji doložit.
(6) Bezprostředně před letem, za letu a bezprostředně po ukončení letu je pilot nebo pilotní žák povinen mít u sebe tyto platné doklady:
b) pilotní průkaz nebo doklad žáka,
c) osvědčení letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení,
d) doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení.
(7) Pilot nebo pilotní žák je povinen při provozu sportovního létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky nebo osob vykonávajících státní dozor podle tohoto zákona.
(8) Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik stanoví prováděcí právní předpis.
§ 84d Plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení
(1) Ke vzletům a přistáním při pravidelném provozu sportovních létajících zařízení může být použito
a) letiště, pokud letecká informační příručka stanoví provoz určitého druhu sportovního létajícího zařízení na tomto letišti, nebo se souhlasem provozovatele tohoto letiště,
b) plochy trvale užívané ke vzletům a přistáním letadel a vymezené k tomuto účelu v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí, za předpokladu souhlasu vlastníka nebo provozovatele plochy a obce, na jejímž území se plocha nalézá.
(2) Ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu motorových sportovních létajících zařízení a pravidelném i nepravidelném provozu nemotorových sportovních létajících zařízení může být použito jakékoliv další plochy, vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas vlastník plochy, při splnění následujících podmínek:
a) plocha leží mimo obytné území obce ve vzdálenosti nejméně 100 m od obytných budov a při provozu nebudou ve vzdálenosti menší než 50 m od sportovních létajících zařízení osoby nezúčastněné na provozu,
b) plocha leží mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území k tomuto účelu nedal souhlas příslušný orgán ochrany přírody, a
c) plocha leží mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody nedal souhlas příslušný vodohospodářský orgán.
ČÁST OSMÁ OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY
(1) Protiprávním činem podle tohoto zákona se rozumí trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, který může závažným způsobem ohrozit nebo narušit bezpečnost civilního letectví.
(2) Ministerstvo dopravy vytváří systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy a zavádí, koordinuje a kontroluje bezpečnostní opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy.
(3) Ministerstvo dopravy vydává národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) a uveřejňuje je v Letecké informační příručce.
(4) Oprávnění Policie České republiky při zajišťování ochrany civilního letectví před protiprávními činy nejsou ustanoveními této části dotčena.
(1) Provozovatel letiště, letecký dopravce, poskytovatel letových provozních služeb a poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti jsou před zahájením svého provozu povinni mít schválený bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy (dále jen "bezpečnostní program"). Bezpečnostní program schvaluje na písemnou žádost osob podle věty první Ministerstvo dopravy.
(2) Ministerstvo dopravy bezpečnostní program schválí, obsahuje-li opatření a postupy zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy.
(3) Provozovatel letiště, letecký dopravce, poskytovatel letových provozních služeb a poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti jsou během svého provozu povinni
a) mít schválený bezpečnostní program,
b) zajistit plnění opatření a postupů uvedených ve schváleném bezpečnostním programu,
c) zajistit plnění mimořádných opatření a postupů podle § 86 .
(4) V případě změny podmínek rozhodných pro zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy je provozovatel letiště, letecký dopravce, poskytovatel letových provozních služeb a poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti povinen zpracovat tomu odpovídající změnu svého bezpečnostního programu a předložit ji Ministerstvu dopravy ke schválení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o změně podmínek dozvěděl. Ministerstvo dopravy schválí na písemnou žádost osob podle věty první změnu bezpečnostního programu za podmínky stanovené v odstavci 2 .
(5) Bezpečnostní program a Jeho změny schvaluje Ministerstvo dopravy po projednání s Policií České republiky a u mezinárodního letiště také s celními orgány. Za tímto účelem jim Ministerstvo dopravy zašle bezpečnostní program nebo jeho změny k vyjádření. Pokud se orgány uvedené ve větě první nevyjádří do 30 dnů od doručení bezpečnostního programu nebo jeho změn, platí, že s bezpečnostním programem nebo jeho změnami souhlasí.
(6) V bezpečnostním programu provozovatele malého letiště podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) , kde by zavedení všech bezpečnostních opatření stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství6) bylo vzhledem k charakteru provozu nepřiměřené, může Ministerstvo dopravy při jeho schvalování a při schvalování jeho změn, za podmínky zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy na tomto letišti, stanovit zvláštní bezpečnostní opatření, která zohlední specifické podmínky tohoto letiště.
(7) Zvláštní bezpečnostní opatření stanovuje Ministerstvo dopravy po projednání s Policií České republiky a u mezinárodního letiště také s celními orgány. Za tímto účelem jim Ministerstvo dopravy zašle spolu s bezpečnostním programem provozovatele malého letiště nebo jeho změnami zvláštní bezpečnostní opatření k vyjádření. Pokud se orgány uvedené ve větě první nevyjádří do 30 dnů od doručení zvláštního bezpečnostního opatření, platí, že se zvláštním bezpečnostním opatřením souhlasí. O stanovení zvláštních bezpečnostních opatření podle odstavce 6 Ministerstvo dopravy bez zbytečného odkladu informuje Evropskou komisi.
(8) Ministerstvo dopravy může zvláštní bezpečnostní opatření změnit nebo zrušit, změní-li se podmínky pro jejich stanovení. Ministerstvo dopravy zvláštní bezpečnostní opatření změní nebo zruší, rozhodne-li tak Evropská komise6) . Pro změnu nebo zrušení zvláštních bezpečnostních opatření podle věty první se postup podle odstavce 7 použije obdobně.
(9) Obsah a strukturu bezpečnostního programu provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele leteckých služeb a poskytovatele služeb při odbavovacím procesu na letišti stanoví prováděcí právní předpis.
Provozovatel leteckých prací a provozovatel leteckých veřejných vystoupení a leteckých soutěží jsou povinni před zahájením leteckých prací, leteckého veřejného vystoupení a letecké soutěže vypracovat opatření a postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy při těchto leteckých činnostech a postupovat podle nich po celou dobu provozování těchto činností.
(1) Provozovatel letiště, letecký dopravce nebo jimi pověřené osoby jsou při provádění bezpečnostní kontroly podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) (dále jen "bezpečnostní kontrola") povinni zajistit, aby předměty zakázané přímo použitelným předpisem Evropských společenství6) (dále jen "zakázané předměty"), zjištěné během bezpečnostní kontroly, nebyly vneseny na palubu letadla nebo do prostorů letiště určených provozovatelem letiště nebo leteckým dopravcem, pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství6) nestanoví jinak. Úkony spojené s prováděním bezpečnostní kontroly lze činit jen v rozsahu nezbytném k zajištění jejího účelu a při šetření důstojnosti každé kontrolované osoby.
(2) Způsob provádění bezpečnostní kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Fyzická osoba provádějící detekční kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) (dále jen "detekční kontrola") musí mít osvědčení odborné způsobilosti. Osvědčení odborné způsobilosti vydává na žádost osoby podle věty první Ministerstvo dopravy. Žádost lze podat po úspěšném absolvování bezpečnostního školení. Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.
(2) Technické prostředky a bezpečnostní zařízení používané při bezpečnostní kontrole musí mít osvědčení technické způsobilosti. Osvědčení technické způsobilosti vydává Úřad na žádost provozovatele letiště, leteckého dopravce nebo schváleného agenta podle § 85e , prokáže-li se účinnost a spolehlivost technických prostředků a bezpečnostních zařízení používaných při bezpečnostní kontrole.
(3) Provozovatel letiště, letecký dopravce nebo jimi pověřené osoby jsou povinni zajistit provádění detekční kontroly jen prostřednictvím osob, které jsou držiteli osvědčení odborné způsobilosti, a bezpečnostní kontroly jen s použitím technických prostředků a bezpečnostních zařízení s osvědčením technické způsobilosti.
(4) Osoby provádějící bezpečnostní kontrolu jsou povinny být nejpozději při započetí jejího provádění pojištěny pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti. To neplatí, vykonávají-li tuto činnost v pracovním nebo jiném obdobném poměru.
(5) Náležitosti žádosti o vydání osvědčení odborné způsobilosti a žádosti o vydání osvědčení technické způsobilosti, způsob ověřování znalostí fyzických osob provádějících detekční kontrolu, rozsah znalostí potřebných pro vydání osvědčení odborné způsobilosti a způsob prokazování požadované účinnosti a spolehlivosti technických prostředků a bezpečnostních zařízení používaných při bezpečnostní kontrole stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Fyzická nebo právnická osoba provádějící bezpečnostní kontrolu nákladu, pošty a kurýrních a expresních zásilek, které předává k přepravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) (dále jen "schválený agent"), je povinna před zahájením výkonu této činnosti mít schválený bezpečnostní program podle § 85a odst. 1 . Bezpečnostní program schváleného agenta schválí na jeho písemnou žádost Ministerstvo dopravy za podmínky stanovené v § 85a odst. 2 .
(2) Schválený agent je při výkonu své činnosti povinen
a) mít schválený bezpečnostní program,
b) zajistit plnění opatření a postupů uvedených ve schváleném bezpečnostním programu,
c) zajistit plnění mimořádných opatření a postupů podle § 86 .
(3) V případě změny podmínek rozhodných pro zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy je schválený agent povinen zpracovat tomu odpovídající změnu svého bezpečnostního programu a předložit ji Ministerstvu dopravy ke schválení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o změně podmínek dozvěděl. Ministerstvo dopravy schválí na písemnou žádost schváleného agenta změnu jeho bezpečnostního programu za podmínky stanovené v § 85a odst. 2 .
(4) Bezpečnostní program schváleného agenta a jeho změny schvaluje Ministerstvo dopravy po projednání s Policií České republiky a u mezinárodního letiště také s celními orgány. Za tímto účelem jim Ministerstvo dopravy zašle bezpečnostní program schváleného agenta nebo jeho změny k vyjádření. Pokud se orgány uvedené ve větě první nevyjádří do 30 dnů od doručení bezpečnostního programu schváleného agenta nebo jeho změn, platí, že s bezpečnostním programem schváleného agenta nebo jeho změnami souhlasí.
(5) Ministerstvo dopravy vede seznam schválených agentů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) .
(6) Údaje vedené v seznamu schválených agentů a obsah a strukturu bezpečnostního programu schváleného agenta stanoví prováděcí právní předpis.
§ 85f Povinnosti a oprávnění provozovatele letiště
(1) Provozovatel letiště je povinen přijímat opatření k zabránění vstupu nepovolaných osob a nedovolenému vjezdu vozidel do jím určených prostorů letiště. Za tímto účelem provozovatel letiště nebo jím pověřená osoba vydává a odebírá
a) letištní identifikační průkazy a vede jejich evidenci,
b) povolení k vjezdu vozidel a vede jejich evidenci.
(2) Provozovatel letiště je dále povinen
a) vytvořit na letišti, na kterém je provozována obchodní letecká doprava, podmínky k provádění bezpečnostních kontrol,
b) zajistit, aby osoby, které vstupují do jím určených prostorů letiště, byly podrobeny bezpečnostní kontrole,
c) zajistit, aby vozidla, která vjíždějí do jím určených prostorů letiště, byla podrobena bezpečnostní kontrole,
d) vydat a do 30 dnů od vydání vhodným způsobem zveřejnit podmínky pro vstup a pobyt cestujících, ostatních osob a vozidel v prostoru letiště,
e) odepřít vstup do jím určeného prostoru letiště nebo z něj vykázat osoby, které se nemohou prokázat platným letištním identifikačním průkazem nebo u nichž nebyla provedena bezpečnostní kontrola,
f) zabránit vjezdu vozidel, která se nemohou prokázat platným povolením k vjezdu nebo která nebyla podrobena bezpečnostní kontrole.
(3) Povinnosti podle písmen e) a f) se vztahují rovněž na osobu pověřenou provozovatelem letiště k výkonu činností souvisejících s ochranou civilního letectví před protiprávními činy.
(4) Provozovatel letiště nebo jím pověřená osoba jsou oprávněni
a) vydávat cestujícím a ostatním osobám, které vstupují do prostorů určených provozovatelem letiště nebo se v těchto prostorech zdržují, pokyny a příkazy k zajištění bezpečnosti na letišti,
b) omezit cestující a ostatní osoby v další činnosti, popřípadě je vykázat z prostoru letiště, pokud neuposlechnou pokynů nebo příkazů provozovatele letiště nebo jím pověřené osoby,
c) odepřít vstup do prostorů určených provozovatelem letiště nebo z něj vykázat osoby, které se nemohou prokázat platnou letenkou a palubní vstupenkou nebo u nichž byly zjištěny zakázané předměty nebo které jsou pod vlivem alkoholu, omamných nebo psychotropních látek,
d) vyzvat cestující a ostatní osoby, které vstupují do prostorů určených provozovatelem letiště nebo se v těchto prostorech zdržují, neuposlechnou-li pokynu nebo příkazu provozovatele letiště nebo jím pověřené osoby, aby tyto prostory opustily,
e) provádět bezpečnostní kontrolu.
(5) Náležitosti letištního identifikačního průkazu, způsob jeho vydávání a užívání, náležitosti povolení k vjezdu vozidel do prostorů letiště určených provozovatelem letiště a rozsah bezpečnostní kontroly vozidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 85g Povinnosti a oprávnění leteckého dopravce
(1) Letecký dopravce je povinen
a) přijímat opatření k zabránění vstupu nepovolaných osob do letadla, které provozuje,
b) odepřít vstup do letadla osobám, u nichž nebyla provedena bezpečnostní kontrola,
c) zajistit, aby zavazadla, náklad, pošta a další věci byly před naložením na palubu letadla podrobeny bezpečnostní kontrole,
d) zajistit ochranu zavazadel od okamžiku jejich odbavení do okamžiku jejich naložení na palubu letadla,
e) zajistit, že nebudou přepravena zavazadla cestujících, kteří se nedostavili k odletu letadla nebo kteří se po mezipřistání nevrátili na palubu letadla,
f) před uvedením letadla do provozu a během průletové údržby zkontrolovat, zda nejsou v letadle ukryty zakázané předměty,
g) zabránit během letu vstupu nepovolaných osob do kabiny posádky letadla.
(2) Letecký dopravce nebo jím pověřená osoba jsou oprávněni
a) vydávat cestujícím a ostatním osobám, které vstupují na palubu letadla nebo do prostorů určených leteckým dopravcem nebo se v těchto prostorech zdržují, pokyny a příkazy k zajištění bezpečnosti na letišti a na palubě letadla,
b) omezit cestující a ostatní osoby v další činnosti, kterou by mohly ohrozit bezpečnost nebo pořádek v letadle nebo v jiných prostorech určených leteckým dopravcem, popřípadě je vykázat z letadla nebo jiných prostorů určených leteckým dopravcem, pokud neuposlechnou pokynů nebo příkazů leteckého dopravce nebo jím pověřené osoby,
c) odepřít vstup do letadla nebo jiných prostorů určených leteckým dopravcem nebo z nich vykázat osoby, které se nemohou prokázat platnou letenkou a palubní vstupenkou, nebo u nichž byly zjištěny zakázané předměty, nebo které jsou pod vlivem alkoholu, omamných nebo psychotropních látek,
d) vyzvat cestující a ostatní osoby, které vstupují do prostorů určených leteckým dopravcem nebo se v těchto prostorech zdržují, neuposlechnou-li pokynu nebo příkazu leteckého dopravce nebo jím pověřené osoby, aby tyto prostory opustili,
e) provádět bezpečnostní kontrolu.
§ 85h Povinnosti poskytovatele letových provozních služeb
Poskytovatel letových provozních služeb je povinen vést seznam jím využívaných leteckých staveb a zařízení sloužících k zajištění letového provozu a zajistit jejich účinnou ochranu před vstupem nepovolaných osob.
§ 85i Povinnosti cestujících a ostatních osob v prostorech letiště
(1) Cestující a ostatní osoby, které vstupují do prostorů určených provozovatelem letiště a leteckým dopravcem nebo se v těchto prostorech zdržují, jsou povinni
a) chovat se tak, aby neohrozili bezpečnost na letišti,
b) podrobit se bezpečnostní kontrole,
c) řídit se pokyny a příkazy provozovatele letiště, leteckého dopravce a jimi pověřených osob při zajišťování bezpečnosti na letišti a na palubě letadla.
(2) Provozovatel letiště, letecký dopravce nebo jimi pověřené osoby jsou oprávněni osoby, které neuposlechnou pokynů a příkazů podle odstavce 1 písm. c) , vykázat z prostor uvedených v odstavci 1 .
(1) Provozovatel letiště, letecký dopravce, poskytovatel letových provozních služeb, poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti a schválený agent jsou v rámci výkonu dohledu nad plněním opatření a postupů uvedených v jejich bezpečnostním programu povinni
a) průběžně kontrolovat zavádění a plnění opatření a postupů uvedených v jejich bezpečnostním programu, jakož i sestavovat roční plány této činnosti,
b) průběžně vyhodnocovat zjištěné nedostatky, stanovovat a plnit opatření k jejich nápravě,
c) podávat Ministerstvu dopravy čtvrtletní písemné zprávy o činnosti podle písmen a) a b) a na výzvu též zprávy mimořádné. Čtvrtletní zprávy podávají osoby podle věty první ve lhůtě 30 dnů od konce posledního kalendářního měsíce příslušného čtvrtletí.
(2) Provozovatel leteckých prací a provozovatel leteckých veřejných vystoupení a leteckých soutěží jsou povinni
a) průběžně kontrolovat zavádění a plnění opatření podle § 85b ,
b) průběžně vyhodnocovat zjištěné nedostatky, stanovovat a plnit opatření k jejich nápravě.
(3) Fyzická osoba provádějící kontrolu podle odstavce 1 písm. a) musí mít povolení k výkonu této činnosti. Povolení vydá na žádost osoby podle věty první Ministerstvo dopravy, splňuje-li žadatel kvalifikační podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) . Ministerstvo dopravy v povolení uvede dobu jeho platnosti.
(4) Vzor písemné zprávy podle odstavce 1 písm. c) , náležitosti žádosti o vydání povolení podle odstavce 3 a způsob ověřování kvalifikačních podmínek pro vydání povolení podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Fyzická osoba provádějící školení na úseku ochrany civilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) (dále jen "bezpečnostní školení") musí mít osvědčení k této činnosti. Osvědčení vydává na žádost osoby podle věty první Ministerstvo dopravy, prokáže-li žadatel splnění podmínek podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) . Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.
(2) Bezpečnostní školení je zakončeno zkouškou. O úspěšném složení zkoušky vydá osoba provádějící bezpečnostní školení písemné potvrzení.
(3) O provedených bezpečnostních školeních, uskutečněných zkouškách a vydaných potvrzeních vede osoba provádějící bezpečnostní školení písemnou evidenci.
(4) Náležitosti žádosti o vydání osvědčení podle odstavce 1 , způsob prokazování splnění podmínek pro vydání osvědčení podle odstavce 1 a náležitosti potvrzení o úspěšném složení zkoušky podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 86 Mimořádná opatření a postupy
(1) Je-li bezprostředně ohrožena bezpečnost civilního letectví, stanoví Ministerstvo dopravy na dobu nezbytně nutnou opatření a postupy zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy nad rámec bezpečnostního programu. O těchto opatřeních a postupech Ministerstvo dopravy bez zbytečného odkladu informuje Evropskou komisi.
(2) V rámci opatření a postupů podle odstavce 1 může Ministerstvo dopravy stanovit zejména
a) zvláštní způsob provádění bezpečnostní kontroly,
b) zvláštní podmínky pro vstup do prostorů letiště,
c) zvláštní postup pro zajištění ostrahy letiště,
d) zvláštní postup pro zajištění bezpečnosti provozu obchodní letecké dopravy,
e) omezení nebo zákaz provozu letiště.
(3) Je-li bezprostředně ohrožena bezpečnost civilního letectví a nelze-li postupovat podle odstavce 1 , zavede na dobu nezbytně nutnou provozovatel letiště opatření a postupy uvedené v odstavci 2 písm. a) , b) , c) a e) a letecký dopravce opatření a postupy uvedené v odstavci 2 písm. d) . Zavedení těchto opatření a postupů oznámí provozovatel letiště a letecký dopravce neprodleně Ministerstvu dopravy a Policii České republiky.
(4) Opatření a postupy podle odstavců 1 a 3 musí být zrušeny, pomine-li bezprostřední ohrožení bezpečnosti civilního letectví.
(5) Na stanovení a zrušení opatření a postupů podle odstavce 1 se nevztahují předpisy o správním řízení.
Činností, týkající se civilního letectví, jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení bezpečného leteckého provozu, je na letištích
a) řízení činnosti k zajišťování ochrany civilního letectví před protiprávnými činy,
b) provádění bezpečnostních kontrol,
c) provádění kontrol letadel na odbavovací ploše a zajišťování ostrahy letišť,
d) provádění kontrol zavádění a plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu,
e) činnost člena letištního výboru pro bezpečnost zřizovaného na základě leteckého předpisu podle § 102 odst. 2 ,
f) nastavování citlivosti technických prostředků a bezpečnostních zařízení používaných při bezpečnostní kontrole a provádění jejich údržby,
g) podnikání a činnosti vykonávané v pracovním, služebním nebo obdobném poměru ve vyhrazeném bezpečnostním prostoru určeném provozovatelem letiště bez doprovodu osoby určené provozovatelem letiště, jejíž spolehlivost byla ověřena podle § 86b ,
h) dodávání zboží nebo služeb na palubu letadel ve vyhrazeném bezpečnostním prostoru určeném provozovatelem letiště bez doprovodu osoby určené provozovatelem letiště, jejíž spolehlivost byla ověřena podle § 86b .
(1) Předpokladem pro výkon činností, týkajících se civilního letectví, je ověření spolehlivosti5b) , jemuž podléhají fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle § 86a .
(2) Ověření spolehlivosti zaměstnanců leteckých dopravců a poskytovatelů leteckých služeb (§ 45 ) provádí zaměstnavatel. Úřad vykonává dozor nad ověřováním spolehlivosti zaměstnanců podle věty první.
(3) U osob, které nejsou v pracovněprávním vztahu, provádí ověření spolehlivosti Úřad na základě jejich písemné žádosti; na postup Úřadu se nevztahuje správní řád. Úřad sdělí výsledek ověření žadateli do 30 dnů od podání žádosti.
(4) Součástí ověření spolehlivosti je ověření bezúhonnosti leteckého personálu (§ 21 ) a ostatních fyzických osob; při ověření spolehlivosti ostatních fyzických osob se § 21 použije přiměřeně.
(5) Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou
a) které další osobní údaje jsou pro ověření spolehlivosti vyžadovány,
b) bližší úpravu postupu při provádění ověření spolehlivosti,
c) vzor žádosti o ověření spolehlivosti osob, u nichž ověření provádí Úřad.
ČÁST DEVÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA V CIVILNÍM LETECTVÍ
(1) Státní správu ve věcech civilního letectví vykonává podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném a podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, Ministerstvo dopravy a Úřad.
(2) Státní správu ve věcech vojenského letectví vykonává podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném Ministerstvo obrany.
(1) Ministerstvo dopravy podle tohoto zákona
a) vykonává správu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací,
b) zajišťuje provozování veřejného letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele,
1. rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti,
2. povolení pro zahraničního leteckého dopravce k provozování obchodní letecké dopravy do nebo z České republiky nebo na území České republiky,
3. národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) ,
4. osobám provádějícím detekční kontrolu osvědčení odborné způsobilosti,
5. povolení k výkonu kontroly zavádění a plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele letových provozních služeb, poskytovatele služeb při odbavovacím procesu na letišti a schváleného agenta,
6. osvědčení k provádění bezpečnostních školení,
d) ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra zajišťuje leteckou službu pátrání a záchrany,
e) rozhoduje o udělení a odebrání přepravních práv leteckým dopravcům,
1. letový řád zahraničního leteckého dopravce,
2. provozní a technické předpisy pro provoz sportovních létajících zařízení a výcvikové osnovy,
3. bezpečnostní program provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele letových provozních služeb, poskytovatele služeb při odbavovacím procesu na letišti a schváleného agenta a jeho změny,
g) uděluje souhlas k letům za účelem výkonu státní správy,
h) pověřuje právnickou osobu výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a odnímá udělené pověření,
i) uzavírá veřejnoprávní smlouvu k provádění výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení,
j) vytváří systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy a zavádí, koordinuje a kontroluje bezpečnostní opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy,
k) stanovuje zvláštní bezpečnostní opatření v bezpečnostním programu provozovatele malého letiště a rozhoduje o jejich změně nebo zrušení,
l) vede seznam schválených agentů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup,
m) stanovuje opatření a postupy zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy nad rámec bezpečnostního programu a rozhoduje o jejich zrušení,
n) jmenuje zástupce České republiky do správní rady Evropské agentury pro bezpečnost letectví a do výboru ustanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1c) ,
o) je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace a v územním řízení, týkají-li se leteckých staveb,
p) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska zájmů letecké dopravy.
(2) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím úřadu vydaným podle tohoto zákona. Při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o odejmutí průkazu způsobilosti k výkonu činnosti člena leteckého personálu z důvodu zdravotní nezpůsobilosti je Ministerstvo dopravy vázáno stanoviskem Ministerstva zdravotnictví.
(3) Ministerstvo dopravy je oprávněno v mimořádných situacích, které bezprostředně a vážně ohrožují civilní letectví, vydat příkazy k provádění letů na dobu nezbytně nutnou.
a) spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a uzavírá s ní smlouvu o podmínkách spolupráce,
b) plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1e) ,
1. právnickou osobu plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti k použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu a odnímá udělené pověření,
2. posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti nebo kontrolou letové způsobilosti právnickou nebo fyzickou osobu a pozastavuje nebo odnímá udělené pověření,
3. provozovatele zdravotnického zařízení a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví určuje provozovatele pověřeného zdravotnického zařízení,
4. fyzickou nebo právnickou osobu vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení,
d) dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností,
1. o zápisu zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku,
2. o schválení typu výrobku a posuzuje a ověřuje shodu vlastností výrobku,
3. o letové způsobilosti a vydává osvědčení letové způsobilosti a ověřuje letovou způsobilost,
4. o schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku a vydává osvědčení letové způsobilosti,
5. o letové nezpůsobilosti letadla a odnímá osvědčení letové způsobilosti a uznává za platné osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem,
6. o stanovení druhu letiště a o jeho změně,
7. o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části,
f) provádí kontroly letové způsobilosti,
g) zadržuje osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti,
h) uděluje souhlas ke zkušebnímu létání,
i) schvaluje, uznává a kontroluje způsobilost letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k jejich použití v civilním letectví,
j) vydává, pozastavuje platnost a odnímá oprávnění k provádění vývoje, projektování, výroby, zkoušek, instalace, údržby, oprav, modifikací a konstrukčních změn výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,
k) přiděluje a odnímá letadlovou adresu a vede seznam všech přidělených letadlových adres,
l) vede evidenci leteckého personálu, vydává průkaz způsobilosti leteckého personálu a uznává platnost průkazu způsobilosti leteckého personálu vydaného jiným státem, zadržuje nebo odnímá průkaz způsobilosti leteckého personálu, nařizuje a provádí ověřování jeho odborné i letové způsobilosti, ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu a omezuje nebo zakazuje činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn,
m) uznává průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra vydaný jiným členským státem Evropské unie,
n) schvaluje bezpečnostní letovou normu provozovatele a odchylku od bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let,
o) vydává povolení k provozování letiště a rozhoduje o jeho zrušení,
p) určuje provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště a pověřuje koordinátora přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům.
a) vydává, pozastavuje platnost a odnímá osvědčení letiště,
b) je speciálním stavebním úřadem pro letecké stavby,
1. ke zřízení ochranného pásma kolem leteckých staveb,
2. ke zřizování zařízení a k provádění činností v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranné pásmo k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu nebo mít rušivý účinek na stanovená letecká zařízení,
3. právnické nebo fyzické osobě k poskytování letecké telekomunikační služby, letecké meteorologické služby, letecké informační služby, služby při předletové přípravě a monitorování letu,
4. právnické nebo fyzické osobě k poskytování odbavovacích služeb a rozhoduje o jeho odnětí,
5. k provozování leteckých veřejných vystoupení,
d) v dohodě s Ministerstvem obrany omezuje nebo zakazuje užívání vzdušného prostoru České republiky k létání,
e) v dohodě s Ministerstvem obrany zajišťuje stanoviště pro poskytování letových provozních služeb, které může omezit nebo zakázat užívání vzdušného prostoru České republiky k létání, nepřesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin,
1. právnickou osobu poskytováním letových provozních služeb a odnímá udělené pověření,
2. právnickou osobu nebo fyzickou osobu poskytováním letištních služeb a odnímá udělené pověření,
3. právnickou osobu poskytováním letových navigačních služeb a odnímá udělené pověření, schvaluje smlouvy uzavírané mezi osobou pověřenou poskytováním letových navigačních služeb a jinými osobami poskytujícími letové navigační služby a stanovuje prohlášením funkční bloky vzdušného prostoru,
g) v dohodě s Ministerstvem obrany rozděluje vzdušný prostor České republiky pro účely poskytování letových provozních služeb,
1. opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti nebo provozního přetížení letiště,
2. povolení k létání letadla bez pilota,
3. licenci k provozování obchodní letecké dopravy a rozhoduje o její změně nebo jejím odejmutí,
4. osvědčení leteckého dopravce a rozhoduje o jeho odejmutí,
5. povolení k provozování leteckých prací,
6. povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu,
7. omezení nebo zákaz létání určitého sportovního létajícího zařízení,
8. osvědčení technické způsobilosti technických prostředků a bezpečnostních zařízení používaných při bezpečnostní kontrole,
i) rozhoduje o omezení obchodní letecké dopravy, nejde-li o případ, kdy je toto rozhodování svěřeno na základě zvláštního právního předpisu jinému orgánu,
j) zabezpečuje výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, pokud není zabezpečen pověřenou osobou,
k) pověřuje právnickou osobu výkonem státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb a odnímá udělené pověření,
l) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy6b) a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství,
m) zabezpečuje koordinaci civilního letového provozu s vojenským letovým provozem.
(1) Státní dozor v civilním letectví vykonávají v rozsahu své působnosti pověření státní zaměstnanci v Ministerstvu dopravy a v úřadu (dále jen "kontrolní pracovník"). Kontrolní pracovníci jsou při výkonu státního dozoru oprávněni
a) pořizovat zvukové a obrazové záznamy,
(2) Kontrolní pracovník dozírá, zda osoby, kterým ukládají právní předpisy povinnosti v civilním letectví (dále jen "povinná osoba"), plní uložené povinnosti a zda dodržují podmínky stanovené v rozhodnutích vydaných správními úřady příslušnými ve věcech civilního letectví. Povinná osoba musí kontrolnímu pracovníku výkon uvedených oprávnění umožnit a bezplatně jej v nezbytném rozsahu dopravit letadlem při výkonu státního dozoru.
(3) Úřad při výkonu státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5b) spolupracuje s příslušnými orgány z ostatních členských států Evropské unie.
(1) Zjistí-li kontrolní pracovník při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených právními předpisy v civilním letectví, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. Ostatní práva a povinnosti pověřených osob při výkonu státního dozoru jsou stanoveny zvláštním předpisem.7)
(2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost leteckého provozu, je kontrolní pracovník oprávněn okamžitě zastavit činnost a zadržet doklady vztahující se k této činnosti. Neprodleně o tom vyrozumí Úřad nebo Ministerstvo dopravy. Na vydání tohoto opatření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Příslušný správní úřad zahájí do 10 dnů od doručení vyrozumění správní řízení ve věci odejmutí příslušných dokladů nebo zákazu činnosti.
(3) Povinná osoba musí umožnit osobám pověřeným mezinárodní organizací nebo Evropskou komisí výkon kontrolní činnosti v souladu s mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství7a) .
(1) Při výkonu státního dozoru nad technickým stavem letadel Úřad provádí na odbavovací ploše letiště kontrolu letadel přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie, zejména pokud
a) zjistí, že je nedostatečně prováděna údržba letadla nebo že letadlo je poškozené nebo má technické nebo provozní závady (dále jen "technické závady"),
b) po vstupu letadla do vzdušného prostoru České republiky došlo k porušení pravidel létání způsobem, který vyvolává obavu z ohrožení bezpečnosti létání,
c) má podezření, že dříve zjištěné technické závady nebyly odstraněny,
d) zjistí, že příslušné orgány státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nevykonávají náležitý dozor nad technickým stavem letadel,
e) z údajů podle § 12a odst. 1 usoudí, že provozovatel letadla ohrožuje bezpečnost létání,
f) předchozí kontrola na odbavovací ploše letiště odhalila technické závady u letadla stejného provozovatele.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1h) , a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg.
(3) O výsledku kontroly podle odstavce 1 zpracuje Úřad protokol, který předá veliteli letadla a Evropské komisi neprodleně po skončení kontroly. Na žádost předá Úřad protokol příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže kontrola prokáže, že letadlo nesplňuje podmínky stanovené leteckými předpisy podle § 102 odst. 2 písm. a) a může ohrozit bezpečnost létání, předá Úřad protokol neprodleně provozovateli letadla, příslušným orgánům členských států Evropské unie, Evropské komisi a příslušným orgánům státu, v jehož rejstříku je letadlo evidováno.
(4) V protokolu podle odstavce 3 se neuvádí označení osob, které poskytly údaje o technickém stavu letadla bez vyžádání.
(5) Má-li Úřad podezření, že provozovatel letadla nesplní povinnost přijmout opatření k odstranění technických závad ohrožujících bezpečnost létání, uloženou podle § 91 odst. 1 , před odletem letadla, uloží mu zákaz letu do doby, než budou technické závady odstraněny. O uložení zákazu letu Úřad neprodleně informuje příslušné orgány státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, a státu, na jehož území má provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání.
(6) Úřad může po dohodě s příslušnými orgány státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nebo státu, jehož orgány vykonávají dozor nad technickým stavem letadla, výkon zákazu letu podle odstavce 5 prominout. Úřad po dohodě s orgány podle věty první zároveň určí podmínky letu na letiště, na kterém mohou být technické závady odstraněny.
(7) Jestliže v důsledku technických závad letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, může Úřad výkon zákazu letu podle odstavce 5 prominout jen v případě, že provozovatel letadla obdrží povolení příslušných orgánů státu, jehož vzdušného prostoru hodlá využít k letu na letiště podle odstavce 6 .
(8) Na postup podle odstavců 5 až 7 se nevztahují předpisy o správním řízení.
(9) Zaměstnanci úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o výsledcích kontrol technického stavu letadel prováděných na odbavovací ploše letiště, které jim byly poskytnuty příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání.
(10) Úřad předá na žádost příslušnému orgánu členského státu Evropské unie seznam mezinárodních letišť spolu s počtem vzletů a přistání letadel uvedených v odstavci 1 a s počtem provedených kontrol podle odstavce 1 na každém z těchto letišť za kalendářní rok.
(11) Vzor protokolu podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně ohrozí veřejný pořádek a bezpečnost na letišti nesplněním povinnosti stanovené v § 85i ,
b) vykonává činnost leteckého personálu přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti,
c) neoprávněně použije letištní identifikační průkaz,
d) úmyslně poškodí leteckou stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo úmyslně naruší činnost leteckého pozemního zařízení,
e) ohrozí bezpečnost letového provozu narušením ochranného pásma letecké stavby,
f) na žádost úřadu předá neúplné nebo nesprávné údaje podle § 12a odst. 1 ,
g) jako vlastník veřejného letiště, který nemůže zajistit jeho provozování, nenabídne letiště k zajištění jeho provozování státu,
h) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, poskytovatele letových navigačních služeb, leteckého dopravce, provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu nebo jiných oprávněných osob vydaný ke splnění jejich úkolů,
i) provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu úřadu nebo osoby pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení nebo v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně,
j) nesplní příkaz velitele letadla vydaný v rámci jeho odpovědnosti za provedení letu,
k) vykonává činnost leteckého personálu bez platného průkazu způsobilosti,
l) užije sportovní létající zařízení bez platného pilotního průkazu,
m) nepředá na žádost úřadu údaje podle § 12a odst. 1 ,
n) jako provozovatel leteckého veřejného vystoupení nevypracuje před jejich zahájením postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy nebo podle nich nepostupuje,
o) nesplní příkaz nebo neuposlechne zákaz vydaný Ministerstvem dopravy nebo Úřadem k zachování bezpečnosti civilního letectví,
p) použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užívá přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem,
q) jako provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost a nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti,
r) užije sportovní létající zařízení v rozporu s jeho účelem, užije sportovní létající zařízení, které není zapsáno v rejstříku, nebo jej použije bez platného osvědčení letové způsobilosti,
s) jako provozovatel letadla provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem letadla,
t) jako provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení,
u) využívá ke své letecké činnosti výrobky, letadlové části a zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez platného osvědčení,
v) jako provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s rozhodnutím o jejím přidělení,
w) jako provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti.
(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně,
b) provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence, provozuje letecké práce a letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení, provozuje letiště bez povolení, poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu, poskytuje letové navigační služby bez osvědčení nebo pověření,
c) porušením leteckého předpisu ohrozí bezpečnost létání, nebo
d) porušením povinnosti stanovené tímto zákonem pro provoz letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 200 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) až f) pokutu do 300 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až m) pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. n) a o) pokutu do 1 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. p) až w) pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. a) až d) 5 000 000 Kč.
(4) Zákaz činnosti do 6 měsíců lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. b) , e) a h) , zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. o) až q) a zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. r) a odstavce 2 písm. a) , c) a d) .
§ 93 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) poškodí leteckou stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo naruší činnost leteckého pozemního zařízení,
b) ohrozí bezpečnost letového provozu narušením ochranného pásma letecké stavby,
c) jako letecký dopravce předá neúplné nebo nesprávné údaje podle § 68 odst. 3 ,
d) na žádost úřadu předá neúplné nebo nesprávné údaje podle § 12a odst. 1 ,
e) jako vlastník veřejného letiště, který nemůže zajistit jeho provozování, nenabídne letiště k zajištění jeho provozování státu,
f) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, leteckého dopravce, poskytovatele letových navigačních služeb, provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu nebo jiných oprávněných osob vydaný ke splnění jejich úkolů,
g) provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu úřadu nebo osoby pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení nebo v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně,
h) jako letecký dopravce nepředal údaje podle § 68 odst. 3 ,
i) nepředá na žádost úřadu údaje podle § 12a odst. 1 ,
j) jako provozovatel leteckého veřejného vystoupení nevypracuje před jejich zahájením opatření a postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy nebo podle nich nepostupuje,
k) jako provozovatel leteckých prací nevypracuje před zahájením provozování leteckých prací opatření a postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy nebo podle nich nepostupuje,
l) nesplní příkaz nebo neuposlechne zákaz vydaný Ministerstvem dopravy nebo Úřadem k zachování bezpečnosti civilního letectví,
m) jako koordinátor vykonává svoji činnost bez pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jejím výkonem,
n) jako provozovatel letiště, letecký dopravce nebo jimi pověřená osoba nezajistí provedení detekční kontroly v souladu s § 85d ,
o) jako provozovatel letiště, letecký dopravce nebo jimi pověřená osoba provede bezpečnostní nebo detekční kontrolu v rozporu s § 85c nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství6) ,
p) jako provozovatel letiště vydá letištní identifikační průkaz v rozporu s § 85f nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství6) ,
q) použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času nebo užívá přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem,
r) užije sportovní létající zařízení v rozporu s jeho účelem,
s) jako provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost a nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti,
t) užije sportovní létající zařízení, které není zapsáno v rejstříku, nebo jej užije bez platného osvědčení letové způsobilosti,
u) jako provozovatel letadla provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem letadla,
v) jako provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení,
w) využívá ke své letecké činnosti výrobky, letadlové části a zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez platného osvědčení.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že
a) jako provozovatel letiště nesplní povinnost stanovenou v § 85f ,
b) jako letecký dopravce nesplní povinnost stanovenou v § 85g ,
c) jako poskytovatel letových provozních služeb nesplní povinnost stanovenou v § 85h ,
d) využívá ke své letecké činnosti letecký personál bez platného průkazu způsobilosti nebo leteckou činnost za těchto podmínek umožní,
e) jako provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s rozhodnutím o jejím přidělení,
f) jako provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti,
g) poskytuje letové navigační služby v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpisu Evropských společenství5a) ,
h) provádí bez oprávnění vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace nebo konstrukční změny výrobků, letadlových části a zařízení nebo leteckých pozemních zařízení,
i) uvádí na trh výrobky bez platného osvědčení,
j) jako provozovatel letiště, letecký dopravce, poskytovatel letových provozních služeb nebo poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti nemá schválený bezpečnostní program, nezajistí plnění opatření a postupů v něm uvedených, nebo nezajistí plnění mimořádných opatření a postupů podle § 86 ,
k) jako schválený agent nezajistí plnění opatření a postupů uvedených ve schváleném bezpečnostním programu nebo nezajistí plnění mimořádných opatření a postupů,
l) provádí bezpečnostní kontrolu nákladu, pošty a kurýrních a expresních zásilek, které předává k přepravě, bez schváleného bezpečnostního programu,
m) provozuje letiště bez platného povolení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,
n) poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu nebo v rozporu s podmínkami v nich stanovenými,
o) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně,
p) provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence, provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení nebo v rozporu s podmínkami v nich stanovenými,
q) poskytuje letové navigační služby bez osvědčení nebo pověření nebo v rozporu s podmínkami v nich stanovenými,
r) porušením leteckého předpisu ohrozí bezpečnost létání,
s) jako letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poruší schválenou bezpečnostní letovou normu provozovatele,
t) jako letecký dopravce v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství1g) nesplní informační povinnost, nezajistí přesměrování letu nebo neproplatí výdaje s tím spojené, nebo nezajistí péči, či neuhradí vzniklou škodu při odepření nástupu na palubu letadla, zrušení či zpoždění letu,
u) jako letecký dopravce v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství1g) požaduje doplatit rozdíl v ceně letenky nebo jej nevrátí, umístil-li cestujícího do vyšší nebo nižší třídy, než pro kterou byla letenka zakoupena, v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením nebo zpožděním letu, nebo
v) porušením povinnosti stanovené tímto zákonem pro provoz letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d) se uloží pokuta do 300 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až i) pokuta do 500 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. j) až n) pokuta do 1 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. o) až w) a odstavce 2 písm. a) až f) pokuta do 3 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. g) až v) pokuta do 5 000 000 Kč.
(4) Zákaz činnosti do 6 měsíců lze uložit za správní delikt podle odstavce 1 písm. k) , m) a n) , zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za správní delikt podle odstavce 1 písm. o) , s) až v) a odstavce 2 písm. a) až d) a zákaz činnosti do 2 let lze uložit za správní delikt podle odstavce 1 písm. r) a odstavce 2 písm. g) , i) až k) , m) až s) a v) .
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán nezahájil řízení do 2 let od okamžiku, kdy se dozvěděl o jeho spáchání, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit jen tehdy, byl-li správní delikt spáchán touto činností nebo v souvislosti s ní. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou již nesměla na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním deliktem tuto činnost vykonávat.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správních deliktů podle § 93 odst. 1 písm. c) a h) , projednává v prvním stupni Ministerstvo dopravy nebo Úřad v rozsahu své působnosti stanovené v § 88 a 89 .
(7) Správní delikty podle § 93 odst. 1 písm. c) a h) projednává v prvním stupni útvar Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provádění hraniční kontroly, ve druhém stupni je projednává ředitelství cizinecké a pohraniční policie.
(8) Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(1) Provozovateli letiště nebo jiných leteckých staveb, osobě poskytující letecké služby a provozovateli leteckých činností a ostatním osobám zúčastněným na civilním letectví, kteří neumožnili výkon státního dozoru, může Ministerstvo dopravy nebo Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani v dodatečně stanovené lhůtě. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč.
(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne nesplnění povinnosti.
(4) Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Souhlas úřadu vydávaný podle § 40 , 41 a § 89 písm. q) jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas jsou závazným stanoviskem podle správního řádu8a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak.
Pro vymezení postavení odpovědného zástupce platí § 11 živnostenského zákona obdobně.
(1) Cenu za užívání letiště a poskytování letových provozních služeb sjednávají provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb podle cenových předpisů.9) Při sjednávání ceny musí být dodrženy mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu a které výši ceny limitují. Ministerstvo dopravy dohlíží, zda provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb tyto mezinárodní smlouvy při sjednávání cen dodržují.
(2) Za úkony Úřadu stanovené zvláštním předpisem10) se vybírají správní poplatky. Ostatní úkony Úřadu se provádějí za úhradu, jejíž druh a výši stanoví prováděcí předpis.
(3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství10a) jinak.
(1) Provozovatelé letišť, leteckých činností a leteckých služeb jsou povinni poskytovat Ministerstvu dopravy a Úřadu statistické a jiné údaje stanovené zvláštním předpisem11) nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu.
(2) Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje vydávání Letecké informační příručky, ve které se publikují rozhodující skutečnosti, které mají vliv na bezpečnost leteckého provozu.
(1) Pokud se v tomto zákoně hovoří o fyzické osobě s trvalým pobytem v České republice, státním občanovi České republiky nebo právnické osobě se sídlem v České republice, rozumí se tím také státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána11a) .
(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na § 55a odst. 7 a § 82 .
(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.
(3) Provozovatel letiště je povinen požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona Úřad o vydání povolení k provozování letiště. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatel letiště považuje za provozovatele letiště, kterému bylo vydáno povolení podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní povolení provozovat letiště zaniká.
(4) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o vydání pověření do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy o vydání pověření se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, ve stanovené lhůtě o vydání pověření, dosavadní oprávnění poskytovat letové provozní služby zaniká.
(5) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje leteckou telekomunikační, leteckou meteorologickou, leteckou informační službu a službu při odbavovacím procesu na letišti, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o udělení souhlasu do doby jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby udělení souhlasu se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li fyzická nebo právnická osoba ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu, dosavadní oprávnění k poskytování služeb zaniká.
(6) Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí provozovat nadále obchodní leteckou dopravu na základě licence, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence Ministerstvo dopravy. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona. Nepožádá-li dopravce o udělení licence ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravy zaniká. Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí nadále provozovat dopravu aerotaxi, jsou povinni požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání povolení Úřad. Nepožádá-li dopravce o vydání povolení ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravy zaniká.
(7) Právnická nebo fyzická osoba, která provozuje letecké práce na základě koncese, je povinna do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat Úřad o vydání povolení. Do doby rozhodnutí Úřadu se tato osoba považuje za oprávněnou k provozování leteckých prací podle tohoto zákona. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní oprávnění k provozování leteckých prací zaniká.
(8) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není potřeba podle tohoto zákona dokončit, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastaví.
Zrušuje se správní úřad Státní letecká inspekce zřízený zákonem č. 305/1993 Sb. Práva a závazky z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí ze správního úřadu Státní letecká inspekce na Úřad zřízený tímto zákonem.
(1) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis k provedení § 4 odst. 2 písm. d) , § 4 odst. 4 , § 5 odst. 2 , § 5a odst. 2 , § 7 odst. 8 , § 12 odst. 2 písm. b) , § 12a odst. 7 , § 16 odst. 1 a 2 , § 17 odst. 1 a 3 , § 17a odst. 1 , § 17b odst. 5 , § 17d odst. 4 , § 19a odst. 7 , § 22 odst. 2 a 8 , § 22a odst. 1 , § 25 odst. 3 , § 26 odst. 2 , § 32 odst. 1 a 3 , § 34a odst. 4 , § 35 odst. 1 a 3 , § 42b odst. 8 , § 42c odst. 2 , § 45 odst. 4 , § 47 odst. 2 , § 49c odst. 2 , § 49f odst. 2 , § 49g odst. 2 , § 53 odst. 2 , § 55 odst. 7 , § 55a odst. 3 , § 55d odst. 2 , § 58 odst. 2 , § 67 odst. 4 , § 70a odst. 2 , § 72 odst. 2 , § 74 odst. 3 , § 76 odst. 3 , § 81 odst. 8 , § 82 odst. 7 , § 84b odst. 3 , § 84c odst. 8 , § 85a odst. 9 , § 85c odst. 2 , § 85d odst. 5 , § 85e odst. 6 , § 85f odst. 5 , § 85j odst. 4 , § 85k odst. 4 , § 86b odst. 5 , § 91a odst. 11 a § 98 odst. 2 a 3 tohoto zákona.
(2) Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectví jsou povinni dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, vydávány
a) Mezinárodní organizací pro civilní letectví,1i)
b) Sdružením leteckých úřadů podle předpisů Evropských společenství,13) a
c) Evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL,14)
zrušeno ke dni 1.7.2006 novelou č. 225/2006 Sb.
a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy. Tyto předpisy se uveřejňují v Letecké informační příručce a jsou k dispozici na Ministerstvu dopravy a na Úřadu.
Zrušují se:
1. Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb. , zákona č. 43/1976 Sb., zákona č. 90/1990 Sb., zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.
2. Zákon č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví.
3. Ustanovení písmena c) v čl. II bodu 2 zákona č. 385/1990 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 74/1990 Sb.
4. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť, ve znění vyhlášky č. 104/1977 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.
5. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 47/1980 Sb., o létání se závěsnými kluzáky.
ČÁST JEDENÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON),VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb. a zákona č. 19/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 odst. 3 písm. x) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno y), které včetně poznámky č. 23f) zní:
"y) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb.23f)
23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.".
2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 314: Ostatní vypouští obor "Letecká doprava a letecké práce".
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) Směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro
výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS).
Směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1995, kterou se zavádějí základní
zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002
o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení
hluku na letištích Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003
o hlášení událostí v civilním letectví.
1a) Nařízení Rady (EHS) č. 2407/1992 ze dne 23. července 1992 o vydávání
licencí leteckým dopravcům.
Nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých
dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství.
Nařízení Rady (EHS) č. 2409/1992 ze dne 23. července 1992 o tarifech a
sazbách za letecké služby.
Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech
pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, v platném
znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července
2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení
Evropské agentury pro bezpečnost letectví, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince
2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti
civilního letectví, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února
2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím
v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo
významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března
2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského
nebe (rámcové nařízení).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března
2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském
nebi (nařízení o poskytování služeb).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března
2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském
nebi (nařízení o vzdušném prostoru).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března
2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení
o interoperabilitě).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna
2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů
letadel.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna
2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy
a třetími zeměmi.
1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.
1d) Zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
1e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení).
1f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě).
1g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.
1h) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
1i) Zákon č. 18/2004 Sb. , o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
1j) Čl. 4 a 5 ve spojení s přílohou směrnice Rady ze dne 16. Prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS).
1k) Zákon č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
1l) § 77 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 285/2002 Sb.
1m) Zákon č. 216/2002 Sb. , o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb.
2) § 1 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. , celní zákon.
2a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství.
3) Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb.
4a) Zákon č. 258/2000 Sb.
, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění
nařízení vlády č. 88/2004 Sb.
4b) Zákon č. 100/2001 Sb. , o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
4c) § 31 zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4d) Čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství.
5) Např. § 16 odst. 1 písm. n) zákona ČNR č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny.
5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).
5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví.
5c) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., ve znění pozdějších předpisů.
5d) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru).
5e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru).
5f) § 16a odst. 7 vyhlášky č. 108/1997 Sb. , kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb.
5g) § 5 zákona č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
5h) § 19 zákona č. 239/2000 Sb.
5i) Nařízení Rady (EHS) č. 2407/1992 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům.
5j) Zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5k) Zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5l) Zákon č. 101/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5m) Nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství.
5n) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi.
6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, v platném znění.
6a) Zákon č. 189/1999 Sb. , o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).
6b) Zákon č. 189/1999 Sb. , o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb.
7) § 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
7a) Čl. 45 a 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.
8) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku .
8a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád.
9) Zákon č. 526/1990 Sb. , o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
10a) Nařízení Rady č. 785/2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů.
11) Zákon č. 89/1995 Sb. , o státní statistické službě.
11a) Dohoda ze dne 11. listopadu 2003 o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru.
12) Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
13) Nařízení Rady ES č. 3922/91 EHS z 16. prosince 1991 k harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví, ve znění nařízení Rady ES č. 2176/96 EHS.
14) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1996 Sb., o Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL).
zrušena ke dni 1.7.2006 novelou č. 225/2006 Sb.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Z NOVEL
K zákonu se váže novela č. 225/2006 Sb. , její přechodné ustanovení je Čl. II