Zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ DÉLKA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ
Vypuštěn ke dni 1.7.1987 novelou č. 51/1987 Sb.
ČÁST DRUHÁ PENĚŽITÉ DÁVKY Z DŮVODU TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
(1) Z důvodu těhotenství a mateřství se v nemocenském pojištění poskytují tyto dávky (dále jen "dávky v mateřství"):
a) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
b) peněžitá pomoc v mateřství.
(2) Dávky podle odstavce 1 jsou peněžitými dávkami nemocenského pojištění.
(1) Dávky v mateřství podle tohoto zákona náleží zaměstnankyním a dalším osobám účastným nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o nemocenském pojištění") a předpisů podle něho vydaných.
(2) Kde se v tomto zákoně mluví o zaměstnankyni, rozumí se tím i další osoba uvedená v odstavci 1 .
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
(1) Zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek z prostředků nemocenského pojištění. K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku kratšího pracovního úvazku po převedení zaměstnankyně na jinou práci, se však nepřihlíží.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.
(1) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen "vyrovnávací příspěvek") se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci, s výjimkou dnů, po které trvaly důvody uvedené v odstavci 4 písm. a) až d) . Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
(2) Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Ustanovení § 4 odst. 1 věty druhé platí i zde.
(3) Denní vyměřovací základ se stanoví podle zákona o nemocenském pojištění s tím, že se zjišťuje ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím.
(4) Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které
a) trvala její pracovní neschopnost nebo karanténa nařízená podle zvláštních právních předpisů,
b) ošetřovala (pečovala) o člena rodiny,
c) měla omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou jí nenáleží náhrada příjmu,
d) měla neomluvenou nepřítomnost v práci.
(5) Pokud k převedení zaměstnankyně na jinou práci anebo ke skončení tohoto převedení došlo v průběhu kalendářního měsíce, postupuje se obdobně podle odstavce 4 s tím, že se přihlíží k započitatelnému příjmu za celý takový kalendářní měsíc a tento příjem se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci s výjimkou dnů uvedených v odstavci 4 písm. a) až d) .
(6) Započitatelný příjem se zjišťuje stejným způsobem jako se zjišťuje při stanovení nemocenského.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží zaměstnankyni, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů nemocenského pojištění (§ 3 odst. 1 ).
(2) Do doby 270 dnů se započítávají také dřívější období, v nichž zaměstnankyně v posledních dvou letech před porodem
a) byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách,
b) byla poživatelkou důchodu ze sociálního zabezpečení,
c) byla účastna zabezpečení podle předpisů o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, anebo nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných,
d) pobírala po zániku pojištění, popřípadě jiného zabezpečení (péče) nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství,
e) byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
(3) Pro nároky na peněžitou pomoc v mateřství z několika zaměstnání se započítává do doby 270 dnů v každém zaměstnání jen doba účasti na nemocenském pojištění z takového zaměstnání. Dobu účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání lze započítat jen jednou, a to v tom rozsahu, v jakém toto nemocenské pojištění trvalo před vznikem nemocenského pojištění, z něhož je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Jestliže se doby účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání navzájem kryjí, lze překrývající se doby započítat též do doby 270 dnů pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství v dalších zaměstnáních; v takovém případě lze však dobu účasti na jednom nemocenském pojištění započítat jen jednou. Předchozí věty platí obdobně pro zápočet dob uvedených v odstavci 2 do doby 270 dnů. Do doby 270 dnů se započte doba účasti na nemocenském pojištění z jiného zaměstnání, popřípadě doby uvedené v odstavci 2 , pokud jsou podle předchozích vět započitatelné do doby 270 dnů, v tom zaměstnání, z něhož náleží peněžitá pomoc v mateřství ve vyšší denní částce (§ 8 odst. 2 ).
(4) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také ženě, která byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů pojištění (péče, zabezpečení) podle předchozích odstavců, jestliže jí trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího nemocenského pojištění4) ještě počátkem šestého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, nebo jestliže až do počátku tohoto týdne pobírá nemocenské z dřívějšího nemocenského pojištění.
§ 7 Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství
(1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem, pokud se dále nestanoví jinak. Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží zaměstnankyni započitatelný příjem (§ 5 odst. 6 ) z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské,s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnost, za kterou jí náleží započitatelný příjem.
(2) Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci nebo v § 10 . Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li o zaměstnankyni uvedenou v § 10 , jen do uplynutí 31 týdnů ode dne porodu.
(3) Poskytuje-li se zaměstnankyni, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství.
(4) V případech uvedených v § 6 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Výše peněžité pomoci v mateřství a způsob jejího stanovení a poskytování
(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví podle zákona o nemocenském pojištění s tím, že denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou; u zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se zjišťuje ke dni jejího převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 18 odst. 7 písm. b) zákona o nemocenském pojištění.
(2) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu.
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.
Peněžitá pomoc v mateřství v některých zvláštních případech
Porodila-li zaměstnankyně zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby určené v § 7 , pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také zaměstnankyni, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se v případech uvedených v předchozím odstavci poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu
a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě,
b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, ne však déle, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku.
(1) Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče a zaměstnankyně zatím nastoupila do práce, přeruší se tímto nástupem poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy zaměstnankyně převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem příslušného orgánu přerušit s týmiž účinky také tehdy, jestliže zaměstnankyně nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro něž je neschopna práce, a muselo-li dítě být z tohoto důvodu převzato do péče kojeneckého ústavu nebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče anebo jiné osoby.
(2) Zaměstnankyni, která se přestala starat o narozené dítě, a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i zaměstnankyni, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela.
(3) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se zaměstnankyni peněžitá pomoc v mateřství po dobu 14 týdnů.
(4) Jestliže dítě zemřelo v době, kdy zaměstnankyni náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku.
(5) Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství zaměstnankyni, která dítě porodila, nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
§ 12a Poskytování peněžité pomoci zaměstnanci
(1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežije s družkou nebo v registrovaném partnerství,5) jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela.
(2) Peněžitá pomoc náleží také zaměstnanci, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.
(3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se zaměstnanec o dítě stará, nejdéle po dobu 22 týdnů, převzal-li jedno dítě, a po dobu 31 týdnů, převzal-li 2 nebo více dětí a stará se alespoň o 2 z těchto dětí , ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.
(4) Pro přiznání,výši a poskytování peněžité pomoci zaměstnanci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.
(1) Peněžitá pomoc se poskytuje zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří převzali do své trvalé péče dítě, jež jim bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela.
(2) Peněžitá pomoc se v případě uvedeném v odstavci 1 poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, došlo-li k převzetí do 7 let věku dítěte. Po dobu, po kterou náleží zaměstnankyni peněžitá pomoc v mateřství podle § 11 , se peněžitá pomoc neposkytuje.
(3) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.
(4) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1994 novelou č. 308/1993 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1994 novelou č. 308/1993 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1994 novelou č. 308/1993 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ ÚPRAVY PRO NĚKTERÉ DALŠÍ SKUPINY OPRÁVNĚNÝCH
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.1. 2008 novelou č. 261 / 2007 Sb.
(1) Ustanovení tohoto zákona o dávkách v mateřství platí obdobně pro vojákyně z povolání a příslušnice bezpečnostních sborů zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách.11)
(2) Ustanovení § 12a tohoto zákona platí obdobně pro vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách.
ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
(1) Kde se v jiných předpisech platných pro zaměstnance mluví o vyrovnávacím příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství, rozumějí se tím stejnojmenné dávky podle tohoto zákona.
(2) Pokud z tohoto zákona nevyplývá něco jiného, platí pro dávky v mateřství podle tohoto zákona ustanovení zákona o nemocenském pojištění a předpisů podle něho vydaných.
(3) Za pobírání nemocenského se pro účely § 6 odst. 2 písm. d) a odst. 4 a § 7 odst. 3 považuje též období prvních 3 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se podle zákona o nemocenském pojištění nemocenské neposkytuje.
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou podrobnosti o poskytování dávek v mateřství.
Vypuštěn ke dni 1.7.1991 novelou č. 306/1991 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.7.1991 novelou č. 306/1991 Sb.
(1) Podle tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na vyrovnávací příspěvek a na peněžitou pomoc v mateřství u zaměstnankyně, které dne 30. června 1968 náležela některá z těchto dávek podle dosavadních předpisů. Do celkové stanovené doby poskytování peněžité pomoci v mateřství se této zaměstnankyni započte i doba, po kterou jí byla poskytována před 1. červencem 1968.
(2) Má-li zaměstnankyně dne 30. června 1968 již vyčerpánu celou mateřskou dovolenou podle dosavadních předpisů, náleží jí od 1. července 1968 peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona, jen jde-li o případ uvedený v § 10 odst. 2 a neuplynula-li do 30. června 1968 již doba, do které lze podle tohoto zákona tuto pomoc poskytnout.
Vypuštěn ke dni 1.1.1996 novelou č. 118/1995 Sb.
Vypuštěn ke dni 1.7.1987 novelou č. 51/1987 Sb.
Zrušují se:
1. ustanovení § 28 a § 30 až 39 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb.;
2. zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Svoboda v. r.
Smrkovský v. r.
Ing. Černík v. r.
1) § 85 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. , ve znění zákona č. 153/1969 Sb. a zákona č. 20/1975 Sb.
2) § 41 zákona o nemocenském pojištění.
3) Částka 600 Kčs odpovídá nejvyšší hranici čisté denní mzdy pro stanovení nemocenského (§ 17 zákona o nemocenském pojištění) a peněžité pomoci v mateřství (§ 8). Při 46hodinové týdenní pracovní době činí nejvyšší hranice čistého výdělku před převedením na jinou práci 13 Kčs na pracovní hodinu; tato částka se při zkrácení pracovní doby (§ 83 odst. 3 zákoníku práce ) úměrně zvyšuje.
4) § 42 odst. 2 a 3 zákona o nemocenském pojištění a § 71 až 74 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.
5) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
6) § 23 vyhlášky č. 143/1965 Sb.
7) Vyhláška č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění studentů a vědeckých aspirantů.
8) § 7 vyhlášky č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb, a příloha k této vyhlášce.
9) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.
11) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Z NOVEL
K zákonu se váže novela č. 261/2007 Sb., její přechodné ustanovení čl. XXXIV